Už jen rok budeme v osobních autech po německých dálnicích jezdit zadarmo. Od roku 2016 se totiž i v této zemi zavede mýto. Za roční používání kvalitních komunikací, kterých je zde 12 800 kilometrů, tedy přesně desetkrát více než na území České republiky, se bude platit v přepočtu až 3600 korun. Už z toho je jasné, že v přepočtu na kilometr bude jízda na dálnici v Německu podstatně levnější. A to ještě pomíjíme radost z jízdy na mnoha úsecích s neomezenou rychlostí.

Řada lidí, zejména ti, kteří dojíždějí do Německa za prací z českého příhraničí, přesto teď křičí, že je to příliš drahé a podobně.

Není, protože Němci přišli s něčím, co zatím v Evropě nemá obdoby. Zatímco u nás stojí roční známka 1500 korun, ať pojedete s elektromobilem nebo s čoudící dodávkou, německé mýtné bude odstupňované v závislosti na tom, jakou emisní normu motor toho kterého vozidla plní a jakou má kubaturu. Mimochodem, zmíněné elektromobily budou nadále jezdit zadarmo. Je sice otázka, kam při jejich současném dojezdu skutečně dojedou, ale to je jiný problém…

Zmíněnou nejvyšší sumu 130 eur tedy budou muset platit pouze majitelé aut splňujících emisní normu euro 3 a horších, případně ti, kteří vlastní vozy s extrémně silnými pohonnými jednotkami pod kapotou.

Mýto pro novou Škodu Fabia s benzinovým turbomotorem 1,2 TSI (ten už je schopen vozu udělit velmi slušnou dynamiku) tedy bude za rok naopak jen 24 eur. Při kurzu 27,50 Kč za jedno euro to vychází na 660 Kč, což je podle mě férová nabídka. I majitel již velmi rychlé octavie s motorem 1,8 TSI bude platit pouze 36 euro – tedy stále jen dvě třetiny sumy vyžadované Ředitelstvím silnic a dálnic u nás.

Jelikož méně ekologické dieselové vozy jsou zatíženy o tři eura vyšší sazbou za každých 100 cm3 zdvihového objemu válců, budou majitelé dvoulitrových turbodieselových aut platit celých sto eur. Je to logický krok. Chránit si životní prostředí je přece úkolem každé vlády. A motivace prostřednictvím financí je léty prověřená účinná terapie.

Navíc, ani zmíněných 100 či dokonce 130 eur není suma, která by byla nějak nadsazená. Vezměte si příklady z jiných zemí. Naopak v malinkatém Slovinsku stojí dálniční známka nekřesťanských sto eur, v Chorvatsku zaplatíte v létě po cestě na dovolenou za ujetí pouhých 160 kilometrů v přepočtu 250 Kč, ve Švýcarsku musíte vždy zaplatit 40 franků (téměř 900 Kč), jakmile tam vjedete. Nelze totiž koupit jinou známku než tu s roční platností.

Extrémně drahá je pak Francie. Tam se (podobně jako v Itálii, Polsku a zmíněném Chorvatsku) vybírá mýto za ujeté kilometry. Pokud tedy hodláte ujet zhruba pět set kilometrů dlouhý úsek z Paříže do Štrasburku autem, musíte si kromě peněz na benzin či naftu připravit ještě dalších 38 eur.
Tak co, ještě vám německé mýto připadá drahé?