Přívalové povodně jako problém

12. 06. 2010 | 20:27
Přečteno 4755 krát
V těchto dnech si jistě mnoho z nás vzpomnělo na loňské přívalové povodně na Novojičínsku. Ne zcela dobře lokalizovaná výstraha ČHMÚ (pro celý Moravskoslezský kraj) a podceněné úhrny srážek v předpovědích (postupně až 100 mm).

Meteorologové ČHMÚ po těchto tragických povodních několikrát sdělovali – lépe to zatím bohužel neumíme. Dnes se snažíme své předpovědi upřesňovat a i v případě bouřek a přívalových povodní předpovídáme pro menší oblasti (okresy). Tak se stalo i tento týden ve středu, kdy jsme lokalizovali přívalový déšť v povodí Kamenice. Výsledek řádění dnešních bouřek zatím neznám.

V čem je tedy problém? Předpověď se zlepšuje. Sice pomalu, ale zlepšuje. Kombinace fyzikálních principů vzniku přívalových srážek a reakce krajiny na hodně vody za krátký čas způsobuje absolutní nevypočitatelnost. Jednoduše řečeno: 100 mm srážek za 2 hodiny někdy někde způsobí katastrofu a jindy zvedne hladiny a jen trošku zahrozí. Zkrátka a dobře – u přívalových povodní nestačí dobrá předpověď a rychlý výjezd hasičů. O mnoho důležitější je chování každého z nás – bydlím u vody nebo pod kopcem a „mámo, nějak hodně prší a ty krásné blesky tam za šibeničním vrchem, pojď se honem podívat“. To není ten správný postup. „Mámo, nějak hodně prší a stoupá voda v tom našem potůčku, zbal doklady a jedem pryč“. Pokud si i „táta“ po celodenní dřině všimne, že hodně prší a zvedne se od fotbalu, tak je asi opravdu zle. Nechci to zlehčovat, ale u přívalových povodní je i deset minut dlouhá doba. Jde o život – loni šlo o 15 životů.

V pátek zabíjely přívalové povodně v USA, v Arkansasu. V aktuálním článku o této události je citována americká meteorologická služba, která považuje přívalové povodně za nejnebezpečnější meteorologický fenomén.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

siven napsal(a):

No venku to zhruba před hodinou vypadalo jak kamikaze mongolského loďstva.
12. 06. 2010 | 22:09

krok napsal(a):

Radime, malou otázku..byly přívalové deště i za komunistů?..celý život jsem bydlel u řeky a každoročně byly povodně jen při jarním tání..ale je fakt, že jakmile "velká voda" opadla, nastoupili jezedáci a hasiči, odstranili náplavy štěrku z koryta, vyčistili a upravili břehy a..proč se to nedělá i dnes?:-))
12. 06. 2010 | 22:16

Belgičan napsal(a):

Na poušti zahyne více lidí utonutím, jak žízní.

To je stará moudrtost Tuaregů.

Proč asi?

Subtropy se vzhledem ke klimatickým změnám stěhují na sever.
Všechno ostatnhí jsou pindičky chytrolínů. - Nevěříte? - uvidíte.
12. 06. 2010 | 23:10

wiki napsal(a):

Krok:

Troufnu si odpovědět za Radima. Ano, povodně tady byly i před rokem 1989.

Příkladem je např. rok 1985 a zaplavené náměstí ve Velkém Meziříčí v důsledku zvýšení hladiny řeky Balinky (= "potok" s průměrným průtokem 0,9 kubíku/s).
12. 06. 2010 | 23:34

Tužka napsal(a):

Tužka napíše pro pana autora.Vzpomínám,co dokázala bouřka?,kterou jsem ani neslyšela.V letním podvečeru,jsem šla se psy na procházku kolem naší malé říčky.Jeden ze psů,byl to ten,kterého jsem z jiné rozbouřené řeky vylovila, velice nechtěl na procházku, byl bázlivý, k vodě nikdy nechtěl, tomu jsem to připisovala. Po půlhodině,však začal cloumat vodítkem i druhý pes a štěkal zle a vracel se. Byli velice nervózní,ňafali jak zjednaní, rozhodla jsem, že se budeme vracet. Hnali domů jak nikdy.A najednou vidím, že se říčka kalí a stoupá, během čtvrthodiny byla "břehovka",pak se vylila,jen trochu,několik centimetrů.Poslední kilometr jsme šli vodou.Ten ze psů, co se topil při povodni, dostal šok, nesla jsem ho, měl zavžené oči,třásl se. Zapadající slunce svítilo, bouřka nikde, někde asi spadl přívalový déšť. Dost možná, že psi bouřku slyšeli a navíc mají intuici, která nám už chybí. Naučilo mne to ,že v létě v uzavřeném údolí nedělám dlouhé procházky.Tužka
12. 06. 2010 | 23:45

krok napsal(a):

ad wiki: samozřejmě, že tyhle případy byly, ale..v takovém rozsahu jako dnes:-))..chtěl jsem jen říc, že by neškodilo se více starat o koryta a břehy řek..projděte se kolem známé řeky a porovnejte..
12. 06. 2010 | 23:51

Trégl napsal(a):

Kupuji barák. Je kousek od potoka. Nikdy tam voda nestoupla nad únosnou mez. Ani letos, při jarních povodních, nebyla v něm voda ve sklepech. Co ale, když příjdou velké kroupy? Eternitová střecha nemusí vydržet. Taky může napadnout víc sněhu, než kdy jindy a barák mi provlhne od okapů. taky vichřice mohou být větší, než kdy jindy a ačkoli je to za kopcem, tak střecha může odvlát. Blesk tam nikdy neuhodil, ale co když příjde blesk kulový, který je nevypočitatelný v chování? Blízko je taky silnice, vyvýšená nad dům a co když přívaly deště oslepí řidiče a ti se vyřítí směrem k baráku?
Je to strašný pocit, kupovat si barák! Jeden vůbec nemá jistotu, jak se zachová počasí. Zkouším proto motlitby a hromničky. Působí minimálně, ačkoli vlastně nevím, jesti působí, když se zatím nic nestalo. Ale když se přestěhuji do toho baráku? Budu mít jakou jistotu?
Někdo by měl být za všechno odpovědný! Tyhle nejistoty ničí lidi psychicky. Žít v tak rizikovém prostředí, jako je planeta Země, to by se mělo zakázat.
13. 06. 2010 | 07:32

vlk napsal(a):

Pane Tolaszi
díky za blog. Vaší problematic e nerozumí a nikdy rozumět nebudu. Ale máte u nás v rodině - ted ynikoli vy, ale vaše řemeslo,zásadního obdivovatele - totiž Karkuli.
Ale to není důvod, proč zcel a vyjímečně chci napsat něco pod váš blog.
Vy se snažíte předpovědět ohniska spadů těch příalových dešťů. pro mne dokonalá magie. Akonstauji, ež už dneska jste , alespoň dle mých odhadů o dost přesnější než modely pro burzu.Nicméně - už jsme na světě docela dost dlouho.
Ze svého mládí pamatuji roky , kdy v podstatě propršely prázdniny. Stalo s e mi to jako klukovi minimálně dvakrát, že jsme na táboře nesundali ani pláštěnky ani holínky. Ale nikdy z toho nebyla povodeň.
Jak to, že teď prší třeba dva dny a je malé?
A otázka druh - nepamatuji jev zvaný přívalový déšť. Že by někam spadlo během deseti minut tolik vody, že to vezm e půl vesnice.
Kd e s e tento fenomen objevil a jak to že dříve byl jen v tropech? Děkuji za případné odpovědi. A pokud vám otázky připadají triviálně hloupé, omlouvám s e předem. Máte co do činění s absolutním laikem.
13. 06. 2010 | 09:22

Tužka napsal(a):

Tužka napíše pro Vlk.Vážený pane,možná,že Vám autor odpoví,já něco naznačím. Přívalové deště byly, jsou, a budou.Pár si jich pamatuji.Důvodů, proč mají ničivější následky je víc. Především je to struktura půdy,její schopnost jímat vodu.Ta se po 2.světový začala zhoršovat.Traktory, technika, která dusá pole a louky,používání umělých hnojiv, snížení humusu v půdě,za posledních pětapadesát let významně snížilo schopnost rychlé absorpce vody do půdy. Meze, jejich šířka, četnost, směr na horizontu, remízky, hustota porostu, složení rostlinného krytu. To je jen jeden důvod, proč vznikají záplavy z přívalových dešťů. Jinak by to byl text o tisíci řádků.Zdravím,Tužka.
13. 06. 2010 | 10:21

Lena napsal(a):

Loňské přívalové deště si pamatuju dobře. Při jedné bouřce jsem z cesty domů odbočila schovat se pod dálnici. Bouřka tehdy dorazila max. za čtvrt hodinky (od jasného nebe), nestihla jsem ani dojet domů. Při cestě vesnicí jsem viděla, jak zčernala obloha, na konci vesnice (asi za 150 m) už takový liák, že nebylo z auta skoro vidět. Tam jsem odbočila k té dálnici, málem jsem nenašla silnici, všude už stála voda, místy proud, že mi to bralo auto do strany. Z dálnice se valila voda přes okraje a byly to takové šňůry vody, že zakryly vše za nimi. Psiska z toho měla šok.
No a při dalším přívalovém dešti (druhý nebo třetí den nato) mi spadl strop, protože voda protekla střechou, ve sklepě jsem měla 10 cm vody, v chodbě asi 5 cm, ale v kýblech asi 20 cm.

Myslím, že takovéhle přívalové deště byly i dřív, ale nebyly tak divoké a nešly v sériích a taky nebyly tak časté.

Včera tu byla taková bouřka, že rádio ztratilo signál, internet se zpomalil až začal vypadávat, na mobilu se objevilo: "jen tísňové volání" a začal kolísat proud. Během 10 minut tolik vody, že celá zahrada byla jedno jezero s několika málo "ostrůvky". Blesky šly z mraku do mraku a skoro nehřmělo. Blesky byly tak časté, že bouřka vlastně nepřetržitě svítila, jen po 5 - 6 sekundách přišla přestávka. Když to vypadalo, že už jen prší a bouřka přestává, přišla další várka - už klasická: blesky k zemi, hrom, další liják, ale už takový normální.

Tady v posledních dvou sezonách je většina bouřek "divných". HOdně intenzivní déšť, ale blesky poletují vodorovně místo dolů.
13. 06. 2010 | 10:51

Radim Tolasz napsal(a):

vlk: Asi jsme ty propršené prázdniny trávili spolu, taky si je pamatuji :-) Vaše dotazy nejsou "triviálně hloupé". Naopak. Jsou komplikované a hodně trefné. Taky se nad tím zamýšlím. Bohužel záznamy o srážkách starší 15 let jsou pro analýzu přívalových srážek nedostatečné. Máme měření v denním intervalu a těžko se potom rozhoduje, zda 50 a více mm za den byl / nebyl přívalový déšť. Je třeba analyzovat každý jednotlivý případ podle projevů (hydro záznamy, denní tisk, kroniky, apod.) a není to zcela triviální.
13. 06. 2010 | 11:08

Radim Tolasz napsal(a):

Tužka to vystihla přesně. Není to pouze meteorologický problém. Naopak, je to hlavně problém "hospodaření v krajině a s krajinou".
13. 06. 2010 | 11:10

živnostník napsal(a):

pro krok.
Porovnávám.Už dlouhá léta.Nečištěná koryta,rybníky plné bláta a zanešené přehrady nám tu zůstaly právě po éře komůnistů.A pokud se týká břehů,tak vykácení břežní vegetace,narovnání toku a vybetonování koryt u převážné většiny malých a středních toků,což komunisté vydávali(a vydá se dodnes,protože na rozhodujících místech sedí dál většina "odborníků",vystudovaných na komunistyckých školách)za údržbu,je v podstatě jednou z hlavních příčin tragického snížení retenční schopnosti krajiny,která je jinak schopná ne-li zabránit škodám(ne povodním),tedy alespoň jejich minimalizaci.Věřte,není důležité,jak velké množství vody dovedou odvést z krajiny,nebo zadržet na dolním toku gigantická betonová díla,ale každé deci vody,které dokáže pojmout metr čtverečný půd a vegetace v místech,kde voda spadla.A ve zničení této funkce krajiny odvedli komunisté opravdu obrovský"kus práce".Už skoro čtyřicet let jsem myslivec a rybář.Věřte,že vím o čem píšu.
13. 06. 2010 | 11:25

živnostník napsal(a):

komunistických-omlouvám se
13. 06. 2010 | 11:29

Lena napsal(a):

Asi bude zase pršet. Moje jiřičky mi tu lítají cca metr nad zemí.
13. 06. 2010 | 12:01

Skeptik napsal(a):

Povodně byly vždy a vždy budou. Dneska o nich jenom díky lepší technice víme více. To, že kvůli povodním je více škod na majetku, není způsobeno zhoršováním životního prostředí. Je to kvůli jiné triviální věci - lidé jsou bohatší, žijí ve větší hustotě (i v rizikovějších oblastech, kde dříve nebydleli), mají svůj majetek pojištěný. Dojem některých lidí, že povodní je více, životní prostředí je horší, a že povodně jsou silnější, je způsoben děravou pamětí a novináři, kteří dychtí po senzaci.
13. 06. 2010 | 12:15

vlk napsal(a):

Tužka,

promiňte, ale nemohu souhlasit. Ne podle svých zkušeností a pozorování. Přívalový déšť, za bohužel už mnoho desítek let svého věku jsme zažil toliko jednou . Předloni na chatě.
Nikd y před tím.
Na druhou stranu vichřic e , srovnatelné s Kyrilem jsem zažil minimálně 2-3.
To není o krajině. nebo určitě jen o krajině. O to prostě o monzumovém přívalu.
Beru to, co píš e Skeptik - že dne sjsme informačně úplně někd e jinde. a víme ted y o každém zajímavém" bolení břicha".
ale tím s enedá vysvětlit to, co jste zažila vy nebo Lena.

ane tolaszi - díky dneska dopoledne jsme s e rafnul s karkuí. Až bud e vhodný čas, ukážu jií Vaši odpověď. Bude zírat. ,-))
Jiank bohuežl ty zážitky z táborů společné nemáme. Jsme , ke své velké lítosti, o dost starší než vy...Nicméně oprvadu by mne zajímalo, jestli je tohle nová kvalita nebo jen pozapomenutá informace. Míním ty bleskové povodně a přívalové deště. Budu s e těšit na vaše další blogy. Ještě jednou - děkuji.
13. 06. 2010 | 12:38

Pája napsal(a):

A neříkali jsme náhodou dnešním "přívalovým dešťům" prostě a jednoduše "průtrž mračen"?
Před 4 dny (9.června) uplynulo 40 let od tragedie na šardickém Dolu Dukla, kdy po velké průtrži mračen došlo k zaplavení dolu a zemřelo tam několik desítek havířů. Voda stékající od Ždánického lesa směrem do nížiny podemlela a na vzdálenost cca 30 - 50 m odnesla těleso železniční trati (viděno na vlastní oči).
A stačila na to jedna obrovská bouřka, říkalo se (a i psalo v tisku) "průtrž mračen".
Teď bychom to nazvali "supercella" a "přívalové déšť".
13. 06. 2010 | 13:13

Pája napsal(a):

Skeptik:

Vcelku mi mluvíte z duše.
13. 06. 2010 | 13:15

Pocestny napsal(a):

Autor
Není načase, aby vznikl takový vodařský NERV, čili mezioborová a meziresortní komise?
Zastoupení je jasné
- meteorolog(klimatilog)
- geolog (pedolog, geomorfolog)
- botanik (geobotanik, dendrolog)
- ekolog - tedy odborník v této disciplíně
http://www.esajournals.org/...
a toto je ekologie, nic jiné než toto.
- hydrolog
- lesák
- zemědělec
aby definovali prostor podobně jako při "národním sčítání živočišných a rostlinných spécií u nás"
to znamená definovali
-přirozený stav systémů v defaultním, bezzásahovém stavu.
- definovali změnu počasí v obecném trendu i v lokálním měřítku, kde to může být různě akcelerováno či bržděno podmínkami lokality.
- definovali vlivy na krajinu a jejich důsledky pro zádržnost, pevnost svahů, kumulaci vod, zátopové zony a stejně jako se samosprávy se státem dohadují na územním plánu z hlediska urbanistického, měla by tu být obnovena pravidla přírodní, tedy definováno to, které území a čím je ohroženo, které zony jsou v akutním ohrožení, které v latentním
a nakonec říci jak s těmi lokalitami zacházet, abychom restaurovali jejich přirozené schopnosti či aspoň zastavili ten proces degradace.

Abych přispěl do diskuse s vlkem..
Hleděno na věc očima pilota, zdá se mi, že opravdu lokální projevy počasí akcelerují v posledních letech....

Prostým srovnáním termiky před dvaceti lety a dnes je patrné toto
- klesá počet dní bez projevů, tedy těch "stojatých hiců" a stojatých mrazů.
- stabilita počasí je menší
- projevy letního počasí v mikroklimatu velkoměsta se podobají těm, které jsme zažívali v Alpách před dvaceti lety.

Někde tu v té rovině vzniká potenciál, který je v horách indukován rozpálenými skalními stěnami velké výšky a relativně vyšší vlhkostí vzduchu než v podhůří.

Hledal bych:
- růst ploch bez sorbce tepla a vody (asfaltování krajiny)
- růst ploch z materiálů, které mají vysokou odraznost UV (střechy, povrchy komunikací)
- růst odpadního tepla ze spalovacích motorů a klimatizačních jednotek...
- vysoušení povrchu polí podzemní drenáží..

někde jsou tu schovány ty joule tepla, které akcelerují projevy termiky tak, jak tomu bylo loni.

Hrubě řečeno, termické počasí je takový parní stroj, zdá se, že se točí poněkud rychleji a za většího výdeje odpadní páry, někdo přiložil pod kotel, je třeba zjistit kdo a co.
Pak můžeme definovat území, která dostanou Černého Petra.
13. 06. 2010 | 13:38

jozka napsal(a):

kroku, ano a v tom je prave ten pruser. Probagrujme vse, ostranme prekazky... a pak se divme, az se veskera voda, ktera spadla pohrne najednou korytem.

Pocasi je proste blaznivejsi nez driv. Kdo za to muze, netusim.
13. 06. 2010 | 13:50

Li-Chang napsal(a):

Jedno období bylo nad Pacifikem podobné přívalové a nehostinné počasí, nečekané bouře se táhly jako řetěz, a psa by na Pacifik nevyhnal. Meteorologové záhy zjistili, že to má na svědomí 2500 letů transportních vojenských letadel z USA do Vietnamu v době vietnamské války a stovky náletů na pozice Vietkongu obojí v průměru denně. Amíci zamořili atmosféru nad Pacifikem ze spáleného leteckého paliva kondenzačními jádry a ta vykonala své. Podobná situace byla v době, kdy Amíci ostřelovali Srbsko a systematicky ničili jeho infrastrukturu, samozřejmě jako zbabělci z letadlových lodí, na pevninu se neodvážili. Kouřové částice z rozsáhlých požárů v Srbsku naneštěstí vítr od jihovýchodu nesl nad Evropu a na tom svinstvu se nad Maďarskem a Rakouskem tvořily velké vodní kapky a nastoupily v těchto státech docela slušné povodně. Již delší dobu prudce rostl počel letů nad Evropu a přes Atlantik, asi o něco víc než Amíků nad Pacifikem za vietnamské války. Také letadla svým odpadním svinstvem z motorů zamořují atmosféru, zejména tu vyšší a z ní teď s jistým zpožděním to vypadává do dešťových vstev atmosféry a máme z toho přívalové deště, tornáda obnykle, dříve vzácná, stoleté záplavy a to po celé Evropě, je to tedy globálníjev a ne jen nějaká místní událost. Dovoluji si předpovědět, pokud se nezlepší spalování leteckých paliv, nebo nezmenší počet letů, tak i když je zastaví, ta ty katastrofy ještě budou pokračovat řadu let, než se atmosféra vyčistí. Takže každý, kdo si veze zadnici letadlem přispívá na výši povodňové vlny o jeden milimetr. Lidé bděte, neblbněte, na souš se už brzy nevejdete!
13. 06. 2010 | 15:59

P.Jůza napsal(a):

Pro Li-Chang:
Jestliže máte pravdu, pak musím připustit, že letecký provoz nad Evropou je opravdu hustý (i když vlivem týdenního výpadku leteckého provozu v dubnu bych očekával katastrofální sucha), ale tak hustý letecký provoz, jako byl v povodí Berounky v květnu 1872, od té doby nebyl nikdy překonán.
13. 06. 2010 | 17:13

vilcek napsal(a):

To vlk:
Privalove deste jsou proto,ze si nahore precetli knihu Vaclava Klause
<Modra, ne zelena planeta>. Pochopili ji jako <Vodni svet>.
13. 06. 2010 | 18:29

Li-Chang napsal(a):

Pro P.Jůza:
Atmosféra se sytí zplodinami dlouhodobě, takže ani občasný sopečný popel, nebo i měsíční výpadek letecké dopravy nic nemění na pokračujícím spadu, to co je nahoře nad námi bude padat dolů a tvořit kondenzační jádra nejméně rok, i kdyby už nic nepřibývalo, částice jsou téměř koloidní velikosti a světlo je "přeskakuje" a není jimi moc pohlcováno, ale jejich afinita k molekulám vody je vysoká. Ty částice nezůstávají in situ, ale při pádu atmosférou si na svůj celkově obrovský povrch nabalují další svinstvo a povrch se pro adsorpci vodní páry velmi hodí.
Těmito aerosoly se u nás i v minulosti zabýval Ústav fyziky atmosféry ČSAV.
13. 06. 2010 | 20:27

Tužka napsal(a):

Tužka napíše pro Vlk, ano pane,pro podnebí Evropy se uvádí i Evropský monzun. Přichází zcela nepravidelně, někdy i několik let po sobě vynechá. Svojí nepravidelností se liší od toho v Asii.Tužka
13. 06. 2010 | 22:11

Toufar napsal(a):

To Tužka:
Monsun v evropě přichází vždy kolem Medarda. Každý zná ono lidové - Medardova kápě čtyřicet dní kape. Monsun tedy občas nepříjde, anebo se netrefí do termínu, ale je to cyklický jev někdy kratší, jindy delší.
Snad jsou přívaly v dnešní době větší a častější. Věřím ale tomu, že příroda si dělá pořádek. Lidé nebudou správně přírodu užívat, pokud je sama příroda nedonutí. Je to o nehospodárném zemědělském využívání přírody, o likvidační zástavbě přírody, průmyslovém znečišťování přírody.
Jsem z Ostravska a tady byla zima ve znamení největšího znečištění ovzduší v celé EU. Jak mohlo dojít k takovému znečištění, když Zelení přece prosadili několik daňových vymožeností občanům a vlády se vždy oháněli svou starostlivostí o životní prostředí? Arcelor Mittal, dříve Nová Huť Klementa Gottwalda, do ovzduší posílá podstatně menší částice, než bylo dříve možné pozorovat. Ony mikročástice nejenže lépe pronikají do krve přes plicní komůrky než částice dříve v plicích zadržované a dusící tak lidi. Ony částice dle mého daleko lépe na sebe navazují vodní páry a kondenzací přichází lijavec dříve nevídaný. Ostravsko dnes už tak nesmrdí. Smrad se rozložil na menší částice a působí zrádněji jak v rakovinových nemocech, tak i v projevech počasí.
Vzhledem k tomu, že na Ostravsku je zaměstnáváno podstatně menší množství lidí, než tomu bylo dříve, výkon ve výrobě stoupá o řád výše než dříve, rozložený smrad z hutí je několikanásobně větší než dříve, tak by se dle mého mohly hutě Mittalu klidně zavřít, ať si táhne do Číny, kde není nikdy smradu dost.
Kdo má vlastně dost sil na udělání pořádku v tomhle průmyslovo zemědělsko stavebním nepořádku? Vypadá to tak, že lidé na to dost sil nemají. tak příroda reaguje přesně tak, jak je popostrčena - lijáky průtržovité, sněhové spousty, tuhé mrazy i maximální hice. Tedy extrémní výkyvy, jako se extrémně chová člověk.
Až budete zase u svého domu účasten hoblování trávníku za účelem "zkrásnění" okolí bydliště, vzpomeňte si na extremní chování počasí. Snad potom budete chtít i bránit extremnímu hoblování trávy. A to je jen jediný z tisíců možných příkladů, kde by člověk měl ubrat na extremnosti svého chování vůči přírodě!
14. 06. 2010 | 07:54

Tužka napsal(a):

Tužka napíše pro Toufar,děkuji, pane. Ostravsko je opravdu nelehkým místem k životu.Už jsem to tady na blozích psala,porovnávala jsem letecké snímky krajiny v rozsahu dvaceti let.Je neuvěřitelné,o kolik zeleně musela příroda ustoupit. Parkoviště, nákupní a průmyslové zóny, příjezdové komunikace, dálnice, odpočívadla, zábavní centra, u domů zámková dlažba místo trávníků. Dešťová voda se nevsakuje,"letí" do kanalizace",ta nestačí ,zanáší se, a je problém, místní zátopy. Téměř denně chodím kolem názorného příkladu,jak se chovat v krajině. Kukuřičné pole na mírném svahu oseli správně po vrstevnici do brázd. Prudké deště, které letos byly i u nás, už brázdy zarovnaly. Část meze pod polem je dva metry široká, neposečená, ta vodu s bahnem zadrží.Na konci pole, kde na něj vjíždí se půda splavuje a vytváří na cestě desetimetrové bahenní jezero. Stačilo by udělat travnatý val, traktor by to překonal, jen chtít. Škoda té půdy, ktrou rozváží auta na svých pneumatikách. Všechno je to v lidech a jejich chování, není co dodat.Tužka.
14. 06. 2010 | 09:51

JPK napsal(a):

Žádné povodně problém nejsou. Prší. Stejně, jako už pršelo milionkrát a jako milonkrát pršet bude. To jen debilní lidé si staví domy tam, kde býval lužní les.
14. 06. 2010 | 14:21

xx napsal(a):

Já jsem přívalový déšť který by zatopil třeba jen sklepy nezažil za 40 let svého života ani jednou. Dokonce ani jednou jsem nezažil že by u nás ve vsi někomu vichřice odnesla střechu. Nikdy jsem o tom neslyšel, nikdy jsem to nezažil na vlastní kůži v místě kde žiju.

Až se jednou nachomýtnu někam kde to zažiju, mám si myslet že ta příroda a klima se asi teda opravdu mění, když jsem to dříve nikdy nezažil a najednou mne to překvapí ?

Je to par dnů co jsem viděl v pořadu z archivu ČT zprávy z osmdesátých let, kde zrovna ukazovali odstraňování škod po přívalových bouřkách.

Celý ten dojem četnějších a hroších bouřek a přívalových dešťů způsobují média způsobem jakým informují o každém louži která někomu vznikla po dešti na dvoře. Ta zpráva kterou jsem viděl v archivu ČT trvala asi tak minutu a šlo tam o rozsáhle škody, utržené silnice, popadané stromy atd. Dnes by taková událost dostala svůj samostatný zpravodajský pořad a novináři by informovali o každém spadlém stromu, o každém propadlém kanálu a vysílali by to dokola celé dny.

V tom je hlavní rozdíl. Dříve jsme byli zvyklí na zprávy strohé, krátké a pečlivě přebírané, kde musela převládat pozitivní nálada. Dnes je to právě naopak a proto se nám to zdá vše tak extrémní.

Vzpomeňte jen na reakce a rozčarování lidi když v médiích začaly informovat o každém vážnějším zločinu, o politických kauzách. Najednou to vypadalo že jsme se stali zemí zločinců a politických zlodějů.

Je to ale především o informacích, jejich dostupnosti a výběru.
14. 06. 2010 | 16:33

Radim Tolasz napsal(a):

Toufar: Nejsem specialista na znečištěné ovzduší, ale dovolím si nesouhlasit s tím, že by letošní zima byla na Ostravsku nějak extrémně jiná než zimy předchozí. Pouze došlo ke změně příslušné vyhlášky a koncentrace polétavého prachu se opět staly sledovanou škodlivinou podobně, jako tomu bylo začátkem 90.let. Proto se o tom více mluvilo, ale v předchozích letech byla situace stejně špatná, ale podle vyhlášky to nebyl problém.
14. 06. 2010 | 22:37

Z. Černoch napsal(a):

Přívalové povodně, byly jsou a budou. Jen mě připadá, že za komunismu se o tomto tématu nemluvilo. Když studuji historické prameny, tak se zdá, že v určitých periodách nastává období, kdy jsou bouře mnohem silnější. Např. konec 19. století byl na ničivé bouře velmi bohatý. A stejně i 30 - létá 20 století. Slovem ničivé bouře, jsou myšleny bouře, kdy zcela běžně padaly kroupy velikosti slepičích vajec, které zpustošily např. velkou část Jižní Moravy. V jednom roce dokonce přešly 3 takto ničivé bouře přes jedno území !!!!!! Bouře z konce května 1872 nepustošila jen na povodí Berounky, ale i oblast u Žatce, kde zahynulo přes 120 lidí v jednom údolí. Na většině ostaních míst jsou oběti jen do 15 lidí, ale jedna vesnička u Prahy, byla smetena úplně, ale není tam uveden počet obětí.
15. 06. 2010 | 07:57

xx napsal(a):

Z. Černoch: pozor hrajete si s ohněm. Takovéhle informace se klima alarmistům vůbec nehodí. Dříve bylo počasí mnohem mírnější a stabilnější protože člověk tolik neničil planetu emisemi. To je svatá pravda pro kterou stojí za to vést i svatou válku.
15. 06. 2010 | 08:41

Pocestny napsal(a):

Autor
je to komedie...
polétavý prach jsme začali na PřF UK řešit někdy v roce 1992. Nebyly měřáky, měli jsme takovej bulharskej cajk s definovaným pouze největším průměrem zachycené částice. Kluci z anorgány pak jeli měření u vás v Kopistech na štangli, měřilo se antropo a každé patro věže.
Celé to potom chcíplo, protože veřejná správa neměla zájem ani o metodu, ani o výsledky.
Pitomci na radnicích tenkrát prožívali NOxy, mikroprach, to bylo jako mluvit s nimi svahilsky.

Dneska se jen hořce usmívám....
15. 06. 2010 | 09:01

Radim Tolasz napsal(a):

Pocestny: Omlouvám se, ale asi jsem se špatně vyjádřil. Problém není v měření polétavého prachu. ČHMÚ měří nepřetržitě frakce PM10 a nově PM2 na stanicích AIM. Ale v příslušné vyhlášce někdy v polovině 90. let zmizely limity pro prach, takže jsme nevyhlašovali žádné signály.
15. 06. 2010 | 17:28

Z. Černoch napsal(a):

Sice to sem tak úplně nepatří, ale pro zajímavost zde hodím odkaz, jak se vydávala dlouhodobá předpověď v roce 1935
http://www.amaterskameteoro...
23. 06. 2010 | 15:52

Z. Černoch napsal(a):

O silných bouřích v historii se dozvíte více na těchto stránkách: http://forum.bourky.com/vie...
24. 06. 2010 | 14:29

Halík napsal(a):

Dobrý den,
mohu poprosit o popsání změn, které CHMI provádí v tomto roce?
Mám na mysli nákup počítače NEC, změny modelu Aladin, zpřesnění předpovědí.
Dekuji.
02. 07. 2010 | 09:09

Arrinsbrics napsal(a):

[url=http://buypropeciaonlineone.com/#bblog.aktualne.centrum.cz]buy propecia online[/url] - <a href=http://buypropeciaonlineone.com/#ablog.aktualne.centrum.cz>propecia online</a> , http://buypropeciaonlineone.com/#sblog.aktualne.centrum.cz generic propecia
06. 09. 2012 | 07:15

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy