Povodeň v krajině pohledem klimatologa

23. 09. 2010 | 00:01
Přečteno 2773 krát
Velká voda a sucho patří do střední Evropy. Počasí na území Čech, Moravy a Slezska se vždy vyznačovalo proměnlivostí a projevy jeho nestálosti doprovází člověka na tomto území odnepaměti. Dny sušší a teplejší se střídají s chladnějšími dny dešťovými. Střídání není zcela pravidelné a tak jsou některé roky v průměru teplejší, jiné chladnější, v některých letech prší více a v jiných méně. Zcela náhodně se vyskytují situace, které do „průměrného počasí“ nezapadají – o takovém počasí potom hovoříme jako o počasí extrémním. Vichřice, přívaly sněhu, vícedenní srážky, mnohatýdenní sucha, extrémní mrazy, horké vlny – a jistě bychom našli další extrémní projevy počasí vyskytující se ve střední Evropě. Krajina si s následky těchto extrémů vždy poradila – les vyrostl znovu, řeka se ustálila v novém korytě, jezero vytvořené sesuvem pěkně zarostlo a zapadlo do krajiny, vysušený porost nakonec shořel a stal se přirozeným hnojivem pro další růst. Všechny tyto změny (a mnoho dalších) postupně vytvářely krajinu vhodnou pro člověka, který se v ní usadil.

Od doby, kdy aktivita člověka je více zemědělská a výrobní než lovecká, však člověk mění krajinu, ve které žije a pracuje. Mění ji k obrazu svému tak, aby byl jeho život jednodušší a jeho pěstitelské a výrobní postupy výkonnější. Takto změněná krajina se však špatně vyrovnává s extrémními situacemi, které přináší extrémní počasí.

Vraťme se však v myšlenkách k povodním. Jak člověk reagoval a reaguje na povodeň? Člověk-lovec ponechal krajinu svému osudu a po povodni se přesunul do nových lovišť. Někdy dočasně, někdy však nastálo. Člověk-zemědělec se stal závislý na obdělaných políčkách, polích a lánech a začal se povodním bránit. Vykopal strouhy, rýhy a příkopy tak, aby větší množství vody za povodní co nejrychleji odvedl mimo svá obdělaná pole. Člověk-výrobce se soustředil v nižších polohách a voda rychle odváděná z polí a rovněž tak i voda, která v zastavěných oblastech napršela, mu příliš nevyhovovala. Vymyslel kanalizaci a betonová koryta, která vodu rychle odvedla z měst, člověk-zemědělec hospodařící pod městem u řeky vymyslel protipovodňové hráze. Nedostatek vody a její možné průmyslové využití naučilo člověka-výrobce vodu v krajině zadržet – postavil přehrady, které využívá člověk-zemědělec i člověk-výrobce (výroba elektřiny, závlahy, rekreace i protipovodňová ochrana). A pohled na dnešní krajinu ukazuje, že jak člověk-zemědělec, tak i člověk-výrobce byli ve svém dlouholetém úsilí úspěšní.

A výsledek? Vodu z velkých ploch rychle odvádíme pryč, aby nám neškodila. Za normální situace s průměrným počasím jsou všichni spokojeni. Jak si však člověkem pozměněná krajina poradí s povodní? Povodně u nás známe letní a zimní. Letní povodně v české krajině vnikají po deštích, které trvají delší dobu a zasáhnou zpravidla velké oblasti nebo jsou extrémně intenzívní na malých plochách. Příkladem povodní z déletrvajícího deště na velké ploše jsou „moravské“ z roku 1997 nebo „české“ z roku 2002. Intenzívní déšť na malé ploše způsobil přívalovou povodeň v roce 2009 na Novojičínsku. Kombinací obou typů je povodeň ze srpna letošního roku na Liberecku. Zimní povodně vnikají buď ucpáním říčního koryta ledem nebo po rychlém tání sněhové pokrývky v povodí zpravidla v kombinaci s deštěm. Zimní povodeň způsobilo například jarní tání sněhu na přelomu března a dubna 2006. Krajina i člověk reaguje na různé typy povodně různým způsobem a snížit jejich rizikovost lze pouze kombinací různých opatření. Zimní povodně z tání sněhu a letní z déletrvajících dešťů umíme dobře předpovídat a ztráty na životech považuji v těchto případech za zbytečné. Majetkové škody lze u těchto dvou typů povodní snížit technickými opatřeními, které v horních částech povodí vodu zadrží a zpomalí, v dolních částech je nutno pracovat s řízeným rozlivem v oblastech, kde voda způsobí nejmenší škody. Pouhým navyšováním břehů u říčních koryt (např. pytlováním nebo mobilní stěnou) povodňový problém pouze posíláme do nižších oblastí dále po toku. Pokud zároveň nezajistíme řízený rozliv, tak jen zvyšujeme nebezpečí v nižších oblastech, kde však mají delší čas na přípravu.

Velmi problematické jsou přívalové letní povodně, které neumíme dobře předpovídat, které přicházejí rychle jako blesk (odtud ne zcela vhodné označení blesková povodeň), které vznikají nejen v říčních korytech, ale i plošným odtokem ve svažitých terénech, kde žádný vodní tok není. Zde záleží na každém, kdo se s takovou situací reálně potká, jaké budou škody a případně i oběti na životech. Nelze se spoléhat na rychlou pomoc zvenčí a je nutno myslet na ostatní postižené nebo potenciálně postižené (zde je nejdůležitější hlásná služba, která varuje obyvatele níže po toku, nebo níže po svahu). Rychlý nástup přívalových povodní lze však v každé lokalitě oddálit a výšku povodňové vlny snížit opatřeními v krajině, která označujeme jako přírodě blízká opatření (hrázování, způsob hospodaření na polích a loukách, suché poldry, apod.). Tato opatření však mají kladný účinek i na dříve uvedené typy povodní. Zadržují totiž srážkovou vodu v místě kde spadne, zpomalují odtok do koryt řek a případně i v samotných korytech – dochází tak k transformaci povodňové vlny.

Protipovodňová opatření, která zadržují vodu v krajině mají svůj efekt i v obdobích sucha. Období sucha přichází postupně a nenápadně. Málokdo si toto období spojuje s nevhodným hospodařením s vodou v krajině v dobách, která suchému období předcházejí a většinou jen rezignovaně sledujeme oblohu v očekávání deště. Hydrologické a zemědělské sucho následuje v podmínkách střední Evropy zpravidla po mnoha týdnech sucha meteorologického. Ale naopak meteorologické sucho nemusí vždy vyvolat sucho zemědělské a hydrologické. Vhodným zadržováním vody v krajině můžeme oddálit nástup sucha v krajině i v případě značného nedostatku srážek.

Pro všechny typy povodní však musíme umět předpovídat pravděpodobnost (možnost) jejich výskytu, čas jejich nástupu a sílu jejich projevů. Pro přípravu technických opatření v krajině musíme přijmout jako fakt, že povodeň k české krajině patří a patřit bude (v letošním roce jsme už měli tři velké povodňové události). Pro vyklizení sklepů a nižších pater budov v okolí toků, pro rychlý úklid materiálu uskladněného u vody, popřípadě pro naplánování „povodňových“ služeb u hasičů, policistů, vodohospodářů a dalších potřebujeme o možné povodni vědět minimálně s denním předstihem. Pro záchranu života a útěk z postižené oblasti musíme sledovat vodní tok a bezpodmínečně poslechnout výzvy k evakuaci, případně k jinému jednání, které dostaneme od Integrovaného záchranného systému.

Protipovodňová ochrana musí být tvořena komplexem všech možných opatření – péče o krajinu, hospodaření v krajině, vodní hospodářství, technická opatření, integrovaný záchranný systém a předpovědní povodňová služba. Tento protipovodňový komplex opatření snižuje povodňové škody.

Psáno pro (a přeneseno zde se souhlasem): ekolist.cz

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Ládik!!! napsal(a):

Dnes to bylo jen slohové cvičení. V předposledním odstavci bych vytknul větnou skladbu - jsou v něm 4 věty a všechny začínají na "Pro". Navíc je to celé PROtipovodňové. A chybí mi tam kladné stránky povodně - např. odplavení modré laguny z Ostrama dopryč v roce 1997.... Píšu 2 mínus.
23. 09. 2010 | 05:07

Karamela napsal(a):

Ládík!!!
Takové slohové a pravopisné hnidopihy fakt miluju. Takové komentáře si strčte za klobouk. K věci!!!

Blog shrnuje to, co zdravý selský rozum dávno ví, ale v kontextu dnešní politické a hospodářské situace s lidmi ve vedení, kteří jsou totálně odtržení od přírody, s tím pravděpodobně neuděláme vůbec nic. Vstávaly mně vlasy na hlavě, když při posledních povodních obyvatelé nějaké vytopené vísky křičeli do televize, že za to můžou "voni, ti co jim řádně nezregulovali ten jejich potok" Zas a stále dokola - narovnat, vybetonovat, nejlépe přikrýt do kanálu pod zem. Po tom všem! Vůbec žádné poučení. A veškeré "zelené" organizace dělají taky kulové, leda tak blokovat stavby, stavět solárka na poli(!!!), míchat řepku do nafty, ale osvětlovat a propagovat skutečné činy v přírodě, to je asi moc náročné za málo prachů.
23. 09. 2010 | 08:36

Karamela napsal(a):

Jé hezký překlep - hnipiCHy samozřejmě :)
23. 09. 2010 | 08:37

Tužka napsal(a):

Tužka napíše, rychlé shrnutí, tento problém se týká každého, každy by si měl vybrat životní "úsek krajiny", kde nebude "škodičem",ale integrovanou součástí optimálního života v krajině. Sledovat všechny průběhy těchto úkazů a poučit se z nich do budoucna. Tužka, vidím, sleduji, poučím se.
23. 09. 2010 | 09:05

Venus napsal(a):

Je to bludný kruh... Půda je chemickým ošetřováním mrtvá, pěstují se nevhodné plodiny - nedávno mě zaujal jeden farmář v TV, že např, vojtěžka má nesmírnou "savost" vody (několikametrový kořenový systém), ale proč by se pěstovala, skot se vybíjí...nečistí a nebagrují se rybníky, přitom dříve se sedláci "prali" o bahno jako o vynikající přírodní hnojivo, vodní toky se lajnutí do kanálů, namísto aby se volně vinuly, v zátopových oblastech se vesele staví a betonuje (kdo to povoluje), nezázejí se listnaté nebo smíšené lesy...Co dělají naši lesní a vodohospodáři? Za co jsou placeni?
23. 09. 2010 | 09:11

Ládik!!! napsal(a):

Karamela -
hnidopich nejsem - pravopis je mi fuk a sloh taky. Ale p. Tolasz je ze zdejších bloggerů jeden z nejfundovanějších a šoupl sem středoškolskou slohovku. Něco na způsom Míla mele maso nebo Máma má mísu. Obecně známé věci. Příště sem napíše něco, co bude poučením.
23. 09. 2010 | 09:12

D.A. napsal(a):

Obcas neskodi pripomenout si zaklady...
23. 09. 2010 | 09:21

Radim Tolasz napsal(a):

Ládík 05:07
S popsaným slohovým problémem "4x Pro" nesouhlasím. To byl záměr, děj měl vrcholit. Ale nejsem spisoovatel, takže to asi nevyznělo tak, jak jsem zamýšel. A ke kladným stránkám povodní bych ještě přidal propláchnutá koryta a obnovenou infrastrukturu (za nějakou dobu).
23. 09. 2010 | 17:03

DF napsal(a):

Naše kultura je odrazem klimatu ... víc než si myslíte :-)
Proto za největší přínos povodní považuji jejich autonomní sebeprezentaci ... bez prostředníků, bez PR massage, bez reklamní kampaně, bez vymývání mozků. Jinak bychom zapoměli, že 90% interval spolehlivosti je jenom hra v kalkulačce a nikoli reálný svět za humny.
23. 09. 2010 | 18:08

Ládik!!! napsal(a):

RT
dík za reakci. Taky nejsem češtinář, jen mě to tak napadlo. Ale nenapadlo mě to pročištění koryt, to je dobrý postřeh. Mám kacířskou myšlenku, že by neškodilo proplachovat častěji...
24. 09. 2010 | 13:33

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy