Světová meteorologická organizace zveřejnila začátkem června seznam svých priorit, které vyplynuly z nedávno skončeného Kongresu. Česká republika je členem této významné mezinárodní organizace a měla by tedy tyto prioritu vzít v úvahu. Národní meteorologickou službou je v České republice ČHMÚ a právě ČHMÚ je zodpovědný za realizaci těchto, a nejen těchto, priorit a dohod. Pojďme se zamyslet, co nám tyto priority přinášejí a jak jsme připraveni na ně reagovat.


1. Global Framework for Climate Services (www.wmo.int/hlt-gfcs/) je docela zvláštní priorita. Jedná se o nový směr, který založila 3. Světová klimatická konference v roce 2009 (WCC3). V roce 2010 byl připraven úvodní report, který prošel podrobnou diskusí na letošním Kongresu. Osobně doufám, že nebude docházet k duplicitám se současnými programy WMO, ale trošku se toho bojím. V principu se jedná o zlepšování produktů a mezinárodní spolupráce v klimatologii. A v tom je jádro mé obavy – kromě již zmíněných programů WMO existuje IPCC a GEO. Zatím mě kolegové nepřesvědčili, že potřebujeme další „prostor“ pro mezinárodní spolupráci. Vidím hlavně další sekretariát a další požadavky na národní meteorologické služby. Uvidíme. Budeme to sledovat a vahou svého hlasu bránit zbytečnostem.

2. Disaster Risk Reduction je hodně důležitá priorita. Omezování rizik spojených s přírodními katastrofami je dlouholetou prioritou ČHMÚ. Málokdo si uvědomuje, že dobrá předpověď extrémního průběhu počasí nebo dobrá předpověď povodňových stavů může znamenat nižší škody i nižší ztráty na životech. Může, ale nemusí. Záleží hodně na příjemcích našich předpovědí. Příjemce může reagovat stylem „stejně jim to nevyjde“ nebo může vystěhovat přízemí do patra, shodit mokrý sníh ze střechy, zajistit volně ložený materiál, odložit cestu před sněhovou kalamitou, svolat techniky mimořádně na noční apod. Nemáme sice u nás hurikány, ani tsunami, ale přesto je dobré vědět, že si počasí s námi umí pohrát (příklad1, příklad2, příklad3, příklad4, příklad5, příklad6 nebo příklad7).

3. Observing and Information Systems je podle mého tou nejdůležitější prioritou. Pozorování a měření. Pokud udělám špatnou předpověď, tak mohu doufat, že za pár dní překryje tuto mimořádnost jiná, mediálně zajímavá, událost. Pokud špatně spočítám průměrnou globální teplotu, tak ji někdo přepočítá, navrhne novou metodiku nebo přesvědčí okolí, že počítat globální průměry je „ptákovina“. Ale v zásadě se nic neděje. Pokud však nezměřím dnešní teplotu na Lysé hoře v Beskydech, tak už ji zítra nedoměřím. Zcela mimořádné výpadky měření mohu a umím dopočítat – musím k tomu však mít měření v jiných lokalitách nebo dostatečně „hustou“ a kvalitní časovou řadu. Ale nezodpovědný krok mířící k zastavení měření a pozorování zcela nebo zčásti například z důvodu úspor nebo odborářské stávky je krok zcela nevratný. Nad nezbytností pozorování a měření jsem se před časem zamýšlel i zde na blogu s názvem „Co vlastně dělá ČHMÚ?“ Není toho málo a není to nedůležité.

4. Capacity-Development – bez zdrojů materiálních a personálních se nedá dělat vůbec nic. Snad jenom sedět a pozorovat okolí. Vzdělání, výměna zkušeností, „předávání rozvoje“ rozvojovým zemím, sjednocování úrovně napříč zeměkoulí. Ale i zcela běžná snaha o základní technickou úroveň měření v souladu s trendy a vývojem techniky.

5. Aeronautical Meteorological Services – meteorologické zabezpečení civilního letectví patří k nejnáročnějším úkolům ČHMÚ. Každý pilot by měl mít, a většina musí mít, podrobné informace o počasí na letišti startu, přistání i na trase. Bez podrobných měření (priorita 3) a vzdělaného personálu (priorita 4) by piloti tápali v mracích (snad mi za toto expresivní vyjádření prominou).

Ano, už to slyším. Něco si v Ženevě vymyslí a my se můžeme přetrhnout. Ale ruku na srdce, dovedete si někdo představit den bez počasí? Já tedy ne. A nevědět jak bylo včera a jak bude zítra? Ani to by se mi nelíbilo.