Oteplování je realitou. Závěry z jednání IPCC

27. 09. 2013 | 17:22
Přečteno 4852 krát
V článku na informační stránce ČHMÚ (www.infomet.cz) jsem předložil základní informace z jednání IPCC. Zde doplňuji některé své osobní pohledy a pocity, které do oficiálního reportu nepatří.

IPCC předkládá své zprávy v intervalu cca 1x za 5 let. Předchozí zpráva z roku 2007 vzbudila obrovský zájem veřejnosti. Dle mého proto, že projevy toho, čemu říkáme globální změna klimatu, můžeme sledovat na vlastní oči. Extrémní projevy počasí, které změnu doprovází, jsme před lety zaznamenávali jen daleko od nás (sucho v Sahelu nebo povodně v Bangladéši). Dnes vidíme, že i v mírném pásu střední Evropy může počasí působit problémy. A veřejnost příliš nerozlišuje mezi počasím a podnebím A málokdo si pamatuje nebo vyčte, že extrémní počasí se u nás vyskytovalo i v minulých staletích.


Ve zprávě je uvedeno, že od roku 1950 pozorujeme změny klimatického systému, které jsou neobvyklé a v měřítku desetiletí až tisíciletí nemají obdoby. Jsou zde jmenovány oteplování atmosféry a oceánu, snižování rozsahu a objemu sněhu a ledu a růst hladiny oceánu. To není nic nového nebo převratného. To je realita.

Poslední tři dekády byly globálně teplejší než dekády před tím do roku 1850. První dekáda 21. století je od roku 1850 nejteplejší. Na severní polokouli je třicetiletí 1983-2012 nejteplejší za posledních 1400 let. K tomu jenom jedna poznámka – zprávy IPCC mají docela propracovaný systém stanovování míry jistoty a pravděpodobnosti u svých výroků. Je to stejná věda jako konec konců celá klimatologie - viz pozn 1) dole.

Globální přízemní teplota vzrostla v období 1880−2012 o 0,85 °C. Tady se ukazuje jisté administrativní omezení IPCC. Určitě by bylo vhodnější takto prezentovat změnu teploty za období 1906−2012 nebo 1911−2012. Proč? V předchozí zprávě z roku 2007 byla změna 0,74 °C za období 1906−2005 a pro porovnání by to bylo vhodnější. Ale IPCC nemá vlastní modely nebo analýzy. Musí vycházet jen z publikovaných výstupů.

Globální přízemní teplota podléhá výrazné meziroční a mezidekádní variabilitě. Krátkodobé trendy jsou citlivé na volbu období a neodrážení klimatické trendy (např. nevýrazný trend za posledních 15 let je ovlivněn rokem 1998, který byl extrémně teplý). Takto se IPCC zatím staví k tomu, že se v posledních 15 letech trend rostoucí teploty výrazně zpomalil. Je faktem, že to jinak ani nejde. Asi by nebylo vhodné toto období zcela pominout. I když by to bylo klimatologicky správné. Klimatologové by se neměli spoléhat na trendy, které jsou kratší než doporučená minimální délka (30 let). Ale spekulovat o nich mohou, proč ne?

O extrémním počasí zpráva říká, že se globálně snižuje počet chladných dní a nocí a roste počet teplých dní a nocí. Výskyt horkých vln roste v Evropě, Asii a Austrálii. V severní Americe a v Evropě roste počet a intensita silných srážek.

Povrchová vrstva oceánu (do 75 m) se v období 1971-2010 oteplovala rychlostí 0,11 °C /deset let.

Průměrná roční ztráta ledu z ledovců byla za téměř 40leté období (1971-2009) 226 Gt/rok, ovšem v posledním období (2002-2011) je tento úbytek 215 Gt/rok jen z Grónského ledovce a 147 Gt/rok z Antarktidy.

Postupně roste rychlost zvyšování hladiny světového oceánu od 1,7 (1901-2010) přes 2,0 (1971-2010) až po 3,2 (1993-2010) mm/rok. Z toho je za poslední období 1993-2010 například teplotní expanzi přisuzováno 1,1 mm/rok nebo 0,33 mm/rok tání Grónského ledovce. Pokud bychom prostřední hodnotu (2 mm/rok) vzali jako základ pro celé 21. století, pak jsme na 200 mm (tj. 20 cm) do konce století (oproti 19 cm za období 1901-2010). Modely však ukazují možný vzestup o 26 až 82 cm oproti období 1986-2005.

Koncentrace CO2 byly v roce 2011 o 40%, CH4 o 150% a N2O o 20% vyšší než byly před průmyslovou revolucí (pre-industrial level) a jsou nejvyšší za posledních 800 000 let.

Více než polovina pozorovaného vzestupu globální přízemní teploty v období 1951-2010 je způsobena antropogenním zvýšením koncentrací skleníkových plynů a antropogenními změnami dalších faktorů (anthropogenic forcings). Toto je ve zprávě podepřeno mnoha výpočty v jednotlivých částech klimatického systému a jeho spolehlivost je označována termínem „extremely likely“, který v jazyce IPCC odpovídá pravděpodobnosti 95% (viz citace níže). Toto pravděpodobnostní konstatování je často citováno jako jeden z hlavních výstupů zpráv IPCC. S tím já osobně nesouhlasím, výstupy IPCC obsahují podstatně důležitější a spolehlivější výsledky. Zároveň jsem přesvědčen o tom, že sousloví „více než polovina“ je hodně volné, dovolující různé interpretace a znehodnocující vypovídací schopnost tohoto konstatování. Ukazuje se, že pro odhad podílu člověka na globální změně klimatu mají klimatologové stále málo dat, analýz i znalostí celého klimatického systému.

Pokračující emise skleníkových plynů způsobí další oteplování a změny všech částí klimatického systému. Vliv skleníkových plynů na klima IPCC nijak nezpochybňuje. Po vlně zpochybňujících aktivit, které se v tomto směru objevily po vydání AR4 v roce 2007, jsem očekával, že se masivně objeví nové recenzované publikace, které budou předkládat v této věci důkazy. Nestalo se tak, asi nejsou.

Modelové projekce použité ve zprávě IPCC ukazují, že do konce 21. století se pravděpodobně zvýší globální průměrná přízemní teplota v intervalu 1°C až 4°C v závislosti na vývoji emisí skleníkových plynů. S nižší pravděpodobností modely ukazují nižší i vyšší změnu teploty. Rozptyl modelových výsledků je primárně dán použitým emisním scénářem (a tedy popisem vývoje společnosti do budoucna).

Bude se dále zvyšovat výskyt teplých dní a horkých vln a snižovat počet chladných dní.

Regionálně se bude zvyšovat kontrast mezi vlhkými a suchými regiony a sezónami. Tento projev známe už za současného klimatu – např. vlhký rok 2002 a vzápětí suchý rok 2003 ve střední Evropě.

Rozsah a trvání sněhové pokrývky v jarním období na severní polokouli se bude snižovat.

Rozsah mořského ledu v Arktidě bude na konci 21.století v září snížen až o 94% a v únoru až o 34% (srovnání s průměrem 1986‒2005). Pesimistický scénář očekává letní Arktidu (měsíc září) bez ledu před polovinou 21.století.

Očekávaný vyšší obsah CO2 v atmosféře znamená rovněž jeho zvýšenou absorpci oceánem a zvyšování tak jeho kyselosti. Takže zpětná vazba (více CO2 v atmosféře znamená větší absorpci oceánem) by mohla vypadat jako dobrá brzda oteplování. Ale vyšší kyselost oceánů přináší další problémy, které klimatologové nezkoumají.

Kumulativní emise CO2 podmiňují globální oteplování na konci 21. století. Projevy změny klimatu budou přetrvávat po staletí i v případě zastavení emisí CO2. Zpráva přináší zajímavá čísla o kumulativních emisích CO2 od roku 1850.

Záměrné ovlivňování klimatického systému s cílem omezit změnu klimatu (tzv. geoinženýring) má své vědecké limity a značné nejistoty v dopadech, včetně neočekávatelných vedlejších efektů. Tyto návrhy a metody považuji (a vždy jsem považoval) za úplný úlet mimo realitu a jsem rád, že se k tomu IPCC postavilo takto jasně a jednoznačně.

Pozn 1) Mastrandrea, M.D., C.B. Field, T.F. Stocker, O. Edenhofer, K.L. Ebi, D.J. Frame, H. Held, E. Kriegler, K.J. Mach, P.R. Matschoss, G.-K. Plattner, G.W. Yohe, and F.W. Zwiers, 2010: Guidance Note for Lead Authors of the IPCC Fifth Assessment Report on Consistent Treatment of Uncertainties. Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC).

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Martin Vokoun napsal(a):

A co srážky prosím?
27. 09. 2013 | 17:52

radimtolasz napsal(a):

Martin Vokoun: Spolehlivost analýzy srážek je nízká před rokem 1951 a jen střední po roce 1951. Ve středních zeměpisných šířkách na S polokouli na pevnině se srážky v průměru do roku 1901 zvýšily (vysoká spolehlivost pro roce 1951). V jiných oblastech nemá pozitivní ani negativní trend dostatečnou spolehlivost. Jinak řečeno, se srážkama je problém. I analýzy z ČR ukazují, že nedochází ke změnám v průměrných ročních úhrnech. Mění se rozložení v průběhu roku (nevýznamně se zvyšují letní srážky) a snižuje se počet dní se srážkou v létě (a tedy se zvyšuje podíl vyšších úhrnů).
27. 09. 2013 | 18:04

radimtolasz napsal(a):

Pardon - na druhém řádku patří "od roku 1901", překlep.
27. 09. 2013 | 18:05

SuP napsal(a):

Dnes jsem poslouchal 20minut Radiožurnálu s M. Veselovským, kde zpovídal Dr. Marka - ??? o tomto protokolu a jeho zásadní otázkou bylo -
"Jak je doloženo, že klimatické změny působí činnost člověka?"
Odpověď mě překvapila - "Protože to tvrdí většina z mnoha vědců, kteří se tím zabývají".

Ano je určitě užitečné všechny změny monitorovat, měřit a vyhodnocovat. Nicméně na to, aby se dalo říct, že nárůst toho, toho a toho způsobil nárůst teploty, přičemž pokles toho, toho a toho teplotu snížil a na základě toho hledat, kdo za to může, je stále potřebných dat málo. Dalekosáhlé závěry, že je nutné všechny činnosti omezit, nebo převést na tak drahé, že nebude možné je praktikovat, mi zavání šarlatánstvím a podvodničením.
27. 09. 2013 | 18:33

Milan Šálek napsal(a):

Ahoj Radime, zdravím z Vídně. Jakou procedurou se prosím došlo k těm 95%? Byly to nějaké výpočty nebo přísedicí zvedli ruku, popř. nahlásili číslo, které se jim zdálo nejvhodnější a pak z toho někdo udělal průměr?
27. 09. 2013 | 19:04

Jan K. napsal(a):

Svého času v Kalifornii, nebo tam někde, meteorologové v předpovědi počasí uvedli, že bude ze 40% zataženo. Když se jich ptali, jak to mohou vědět tak přesně, odpověď byla - 6 z nás předpovídá jasno, 4 zataženo.
Hodnocení vývoje globálního klimatu se mně zdá podobně fundované.
27. 09. 2013 | 19:12

Milan Šálek napsal(a):

Čím se ještě vysvětluje vzestup teploty v 1. polovině 20. stol., který byl podobně "dramatický" jako v 2. polovině, resp. od konce 70. let?
27. 09. 2013 | 19:20

Petr Hlinomaz napsal(a):

M. Šálek: Dovolím si tvrdit, že jistota se vypočítává dle průkazných důkazů.
27. 09. 2013 | 19:23

radimtolasz napsal(a):

Milan Šálek: Milane, tento proces, tzv jazyk IPCC, je popsán v odkazu, který jsem přiložil výše. Nebylo to předmětem tohoto závěrečného jednání nebo dokonce nějakého hlasování.

Ale upřímně, právě tento hedline (více než z 50% může za změny člověk a jsme si jisti na 95%) je dle mého minoritou předložené zprávy. A hodně mě mrzí, že to všichni považují za to nejdůležitější a ještě to ke všemu říkají špatně. :-(
27. 09. 2013 | 19:24

Flyank napsal(a):

Nijak nechci zlehčovat vaši práci, všiml jste si informace o obřích vírech v oceánech? Připisuje se jim teplotní regulace Down a mají i životnost jednoho roku. Co vy nato? Já na to že přiroda je jeden fyzikální model - hnaný k rovnováze enetgetických bilancí časoprostoru. Snad to píši dost srozumitelně, zrovna tak tornáda jen vyrovnávají teplotní disproporce.
27. 09. 2013 | 19:36

Petr Hlinomaz napsal(a):

M. Šálek: Jest-li můžu ještě jednou. :-) Nemyslím si, že vzestup g. teplot byl tolik dramatický. Podepsalo nad tím zřejmě Slunce a jiné faktory včetně CO2. Bych odhadoval.
27. 09. 2013 | 19:43

Petr Hlinomaz napsal(a):

Pozn.: Tedy se.srovnáním od 2. půlky 20. stol.
27. 09. 2013 | 19:46

SuP napsal(a):

Pane doktore!
Když mně někdo bude tvrdit, že se domnívá, že svou činností působím nevratné škody a tudíž musím tuto činnost omezit, pak budu ochoten ji omezit ihned, až mi místo "domnívám se" bude umět říct "prokazatelně takto".
Proto taky jsem pro, aby celá tato věda měla prostor i prostředky, kterými to může zjistit. Nesouhlasím s tím, aby prostředky na to zjištění získávala cestou strašení pomocí chytlavých katastrofických teorií.
Mnohem raději bych stejné prostředky věnoval přípravě na důsledky, které nepochybně časem nastanou. Jen by tato věda měla umět co nejdřív říci JAKÉ ty důsledky budou a KDY se dají očekávat.
Ale co byste ode mě čekal, jsem technik.
27. 09. 2013 | 19:57

SuP napsal(a):

P.S. -
Ale upřímně - "....(více než z 50% může za změny člověk a jsme si jisti na 95%)...."
Je škoda, že právě tohle není z žádné prezentace zřejmé. To tolik katastroficky nepůsobí. (třeba právě proto?)
27. 09. 2013 | 20:00

Nevěřímanisámsobě napsal(a):

Země se otepluje, říkají odborníci an oteplování.
A kdo říká, že jsou odborníci?
No oni, ti odborníci přece...
27. 09. 2013 | 20:01

Flyank napsal(a):

Když píši o časoprostoru, není to o fikci ale o energii a energetických bilancích, máme-li v jednom prostoru plus padesát a ve druhém mínus čtyřicet bereme v úvahu i hmotnost(nezbytná v bilanci) , tyto prostory na zeměkouli nejsou zcela fyzicky oddělené, dělí je pouze hmota, prostor a čas směřující k rovnováze. Obří víry v oceánech jsou toho dokladem stejně rovnoceným jako Golfský proud a pokud vím planeta se ochlazuje díky bilancím slunečního maxima a minima. Což je parametr nejvyššího významu. Zrovnatak je nutno brát v potaz vůči přijímání energie ze slunce i vyzařování ze zemského povrchu a vlivům zabraňujícím vyzařován - vzdušná vlhkost. Součsné matematické modely jsou značně nepřesné - nemají zapracované dostatečně všechny tyto proměnné hodnoty. Cit pro realitu je možná lepším vodítkem.
27. 09. 2013 | 20:04

ladislavmetelka napsal(a):

SuP: to si musíte počkat do jara příštího roku, kdy vyjde 2. a 3. část zprávy. Zabývají se právě tim...
27. 09. 2013 | 20:16

SuP napsal(a):

Ladislav Metelka -
Počkám si klidně a rád...
;-)
27. 09. 2013 | 20:29

KvL napsal(a):

Připustěme, že by to byla pravda, takže teď jaké jou možnosti řešení, které neovlivní nějak zásadně ekonomiku, případně budou dokonce levnější, než řešení ovlivňující prostředí.
Chtěl bych vidět studii komplexního vlivu lidstva na klima, ne jen nějakých chemických látek, ale chtěl bych vidět studii, ve které bude vzato do úvahy odlesnění, změna pohlcování energie v krajině, kompletní bilance antropogeních zdrojů energie, kolik energie z "konzerv" uvolníme, kolik jí vyzáříme v podobě světla a radiových vln do vesmíru...

Jako začátek bych viděl návrat rostlinného krytu povrchu v Amazonii, pak rozšíření trvalých porostů, což by mělo být, snad mi to potvrdíte, dost pro záchyt nemalého množství CO2.
Pak by bylo vhodné využívat více vodní energii, pokud se zvládlo ekologicky relativně šetrně využít energii Niagarských vodopádů, pak je to možné u většiny vylkých vodpoádů na světě, jsou to tisíce MW (ale v tom kolik energie spotřebujeme je to asi jako flusnout do Dunaja, nicméně lepší, než nic)

Myslíte, že by bylo možné bojovat proti globálním změnám klimatu pomocí lokálních opatření? Řekněme, že by se podařilo o přečerpávat vodu (řekněme, že by se podařilo dosáhnout energetické neutrality procesu) z úmoří černého moře do povodí Volhy a tím by docházelo k růstu hladiny Kaspického moře až by byla dosažena hladina z 19. století, případně pokud by se podařilo zvýšit přítok do Aralského jezera a případně převádět (gravitačně) část toků směřujících na Sibiři na sever, směrem na Jih do pouští v Číně a Mongolsku (odhaduji, že by bylo možno převést několik set m3/s v průměru)
27. 09. 2013 | 20:54

Mariani napsal(a):

Čtu zdejší příspěvky a připadám si tak trochu jako na koncilu s Giordanem Brunem nebo Galileo Galileim.Fanatičtí ideologové protivědcům,protim vědě- jen upalovat se (snad) nebude, v tom jsme bohudík pokročili.
27. 09. 2013 | 21:19

Marian napsal(a):

Omlouvám se za překlepy.
27. 09. 2013 | 21:20

KvL napsal(a):

to: Mariani
Ale kde máme jistotu, že ti vědci nejsou jen další fanatičtí ideologové? Spíš bych řekl, že problém je v tom, že klima je natolik složitý komplex, proti kterému jsou základní zákony nebeské mechaniky asi tak složité jako malá násobilka
27. 09. 2013 | 21:43

Hajduk napsal(a):

Na Marse je voda
našla ju USej sonda
V tej červenej planete
chybaju iba supermarkety
Naťahnime tam elektricke drôty
Pre život na Marse navezieme dobroty
Na noclah nam stačia stany ostatne dovezu nam raketoplany
Stači napisať na každý tovar že je totalný vypredaj
Na Zemi sa hnedka uľavi keby na Marse šrotovne zavedli
27. 09. 2013 | 21:56

Adam Procházka napsal(a):

KvL,
konstruktivni přístup.
Vliv člověka ovšemže je zjevný, a to každého jednotlivce, stejně jako vliv každého přežvýkavce (CH4), každé sinice (O2), každého vulkánu. Za marnou považuji otázku, zda je mravné, správne, dovolené, měnit planetu. Měníme ji od doby kamenné dokonce výrazně a kdo se toho chce vystříhat, nechť ji šetrným způsobem opustí, neb jinak se toho nelze vystříhat.

Naopak smysluplné je, zamyslet se nad tím, JAK chceme ovlivnit planetu, které následky považujeme za horší a které za méně špatné. Například by každý měl přiznat motivy, proč argumentuje tak či onak a neschovávat se za "vědeckou" argumentaci, za níž se dovedl už schovat i kdejaký marxista, nacista, scientolog.

Abych se přiznal jako první: mě jde v první řadě o zachování druhového bohatství a to zejména z kulturně-estetických a z mravních důvodů, protože zničíme-li toto dědictví, vymře lidstvo dříve, než se pomocí adaptivní radiace dostaví opětný rozkvět (jde to sice poměrně rychle, ale nějaký ten milionek let na to přecej praskne).

Proto, i když se spolehnu na předpovědi klimatologů (nedovedu to po nich přepočítat), pořád musím sám rozhodnout, jaké důsledky považuji za horší.
Z mého hlediska je tedy zvýšení teplot i hladiny moří poměrně akceptovatelné, protože to tady už bylo opakovaně a pokles druhového bohatství byl mizivý ve srovnání s následným dopadem civilizace (což možno snadno doložit na konkrétních přikladech). Naopak dopad zlepšování CO2-bilance pomocí obnovitelných zdrojů působí pustošení posledních hodnotných ploch, primárních pralesů ve prospěch bioetanolu a palmového oleje a spolu se zneužíváním agrárních a extenzivních ploch v umírněných pásmech vede k celosvětové destrukci v apokalyptickém měřítku. Maří výsledky úporné námahy o ochranu přírody a druhů posledních desetiletí. I ve střední Evropě.

Příšerné vodní elektrárny na sensibiních tocich jsou neméně dramatické.

Strach z klimatické změny nabývá iracionálních rozměrů a je zneužíván jako argumentativní kyj pro ospravedlnění jakýchkoliv subvencí, pochybných až katastrofálních opatření, povětšinou obchodně však velmi výnosných.

Nakonec považuji beztak za nevyhnutelné, že všechny dostupné fosilní zdroje budou vytěženy a spáleny. Nedovedu si představit situaci, v níž se veškeré lidstvo bude po několik generací držet nějakých protokolů, zakazujících těžbu. Budou se jich držet naivkové, k užitku těch ostatnich.
-------
Mariani:
Asi máte pravdu ... ale kteří ve vašem příměru jsou v roli těch ideologů kdo reprezentuje ty vědce?
27. 09. 2013 | 22:18

Hajduk napsal(a):

Don't Worry Be Happy
Na Marse nam stačia polske teplaky
Kožuškove papučky v Zakopanom urobia šťasnym všekych Marťanov
27. 09. 2013 | 22:33

Hurá napsal(a):

Je hodně příčin, které mění klima, ale člověk za to může pouze z ca 50%.
27. 09. 2013 | 22:49

Martin1 napsal(a):

Nyní se nemá cenu hádat, sejdeme se 1. ledna 3013 u koně na Václaváku!
P.S. Plavky, deku a sluneční brýle s sebou.
27. 09. 2013 | 23:00

KvL napsal(a):

to: Adam Procházka
Taky jsem schopný tolerovat růst hladiny moří a jezer, ostatně o tom jsem psal.

Co se týče hydroelektráren, tak je jistě nemalý rozdíl mezi tím, když postavíme přehradní hráz výšky jen padesáti metrů a zatopíme kilometry, než když třeba pět stovek metrů nad vodopádem postavíme metr a půl vysoký jez a vodu řece vrátíme hned pod vodopády. Nemusíme jít zase tak daleko, na Rýnu je jeden, který by mol lokálně poskytnout dost energie (cca 55MW), výrobu v elektrárně by bylo možné skloubit s turistickým ruchem, řekněme, že od 8:00-21:00 By musela přes vodopád pouštět minimálně 150m3/s, v jiném období by mohla mít nárok na veškerou vodu...

S haldinou moří to bude asi tak, že bude záležet na tom, jak moc velký a rychlý vzestup to bude, jestli nám za století vzroste hladina o metr, nebude to zase taková tragédie a půjde se jí přizpůsobit relativně snadno, kdyby to ale mělo být v horizontu deseti let, pak je to hodn velký problém.

Navíc by teoreticky mohly vzniknout deponie pro "přebytečnou" vodu, přiznám se, že nevím, jak moc velký zásah by to byl třeba v případě Kaspického moře, ale vyššími průtoky by byl dotřen jen úsek Volhy od Volgogradu po Kaspické moře.
Taky by nebylo naškodu zajistit více vody pro Jordán (třeba efektivnějšími závlahami) a tím zvýšit hladinu Mrtvého moře.
Případně by mohla být využita Katarská proláklina a to buď pro sladkou vodu z Nilu, nebo pro slanou vodu ze středozemního moře, ale tato opatření by měla asi takový vliv jako výstavba přehrad v minulém století, kdy muselo dojít k poklesu moře o několik desetin mm.

Při převodech vody jsem spíš měl na mysli využití vysokých průtoků k tomu, aby byla zvýšena hladina jezer o několik málo metrů a tato voda by buď pomalu mizela vsakem a výparem, nebo by byla odpouštěna do případného výtoku.

V podstatě jediné dva zdroje, které jsou sto zlepšit naši bilanci ohledně CO2, jsou jádro a voda, prozatím. Kdyby se podařilo poradit si se získáním alespoň trochy energie z mořských proudů, ale tak aby to bylo v měřitelných hodnotách, údajně se ve Floridském průlivu dá získat až 200 000MW elektřiny, řekněme, že by bylo možno bezpečně získat 20%, i to je 40 000MW, u proudu Kurošió se udává, že by měl být schopný poskytnout 60 000MW, za výše zmíněné podmínky je to 12 000MW
27. 09. 2013 | 23:10

Martin1 napsal(a):

Zprávy z ústavu:
Fotovoltalici si smí dnes ještě chvíli hrát, klimatologové jsou uřícení, tak vydýchat, vyčůrat a hajdy do hajan. Zítra je taky den. Ekologové dnes mají noční hlídku a ten kdo o sobě tvrdí, že je Napoleon půjde zítra domů, je nejzdravější.
27. 09. 2013 | 23:12

Tužka napsal(a):

Tužka napíše pro pana Radima Tolasze,.....četla jsem si, a taky zachytila upoutávku na zprávy v 22:00, že tam budete vystupovat. Sledovala jsem soustředěně,....mluvil jste velice uvážlivě, ... ze tří hostů, co k tomu mluvili/ vlastně čtyř, protože k tomu měla i TV komentář, .... viděl jste a slyšel též?/, takže, vaše informace byly podány velice dobře.

Přimlouvám se za další blogy zde, ....zkuste napsat i podrobnější Váš osobní názor, jak s danými informacemi naložit, ... jaké jsou možnosti, .... něco také z kuloárů, ... o čem mluví odborníci bokem. Není třeba je jmenovat, plejáda názorů je potřebná, je to vážné téma. Oteplování je realitou.

Můžete psát i o takových obyčejných věcech z cesty do Švédska, třeba mně i napište, zda ta krásná zeleň/palma?/ na Vašem pravoboku, byla živá, nebo umělá.
Díky za blog,....Tužka.
27. 09. 2013 | 23:21

Martin1 napsal(a):

Já trvám na poslední otázce: "Kolik je 14587257564824545 x 124578547594248"
27. 09. 2013 | 23:24

KvL napsal(a):

to: Martin1
= 18 172 557 920 270 851 689 680 686 217 160.
27. 09. 2013 | 23:28

radimtolasz napsal(a):

SuP, 19:57: Myslím, že jako technik jste to vyjádřil zcela přesně. A pokud jde o ty důsledky, tak neočekávejte žádná přesná čísla. Vždy to budou jen pravděpodobnostní vyjádření. Taková je klimatologie (a nejen ona, ale ona to přiznává).

SuP, 20:00: Těch více než 50% vychází z analýzy radiačních vlivů (forcings). Je k tomu spoustu grafů a čísel v úplné zprávě, která bude k dosažení v pondělí.
27. 09. 2013 | 23:29

radimtolasz napsal(a):

KvL, 20:54: Já bych raději proti změnám klimatu nebojoval. Stačí se zamyslet a zamýšlet a chovat se přiměřeně a uměřeně. To co navrhujete se blíží geoinženýringu a k tomu mám osobní odpor. Nelze totiž odhadovat vedlejší důsledky.
27. 09. 2013 | 23:32

radimtolasz napsal(a):

Mariani, 21:19: Děkuji za podporu. Alespoň tak jsem Vaše vyjádření pochopil.
27. 09. 2013 | 23:33

radimtolasz napsal(a):

Adam Procházka, 22:18: Pěkné shrnutí, nezdráhám se souhlasit.
27. 09. 2013 | 23:35

radimtolasz napsal(a):

KvL, 23:10: Převody vody mezi povodími jsou vždy problematické. V malém množstvía v rámci větších povodí ještě ano (např. u nás z Morávky do Lučiny pro průmyslové potřeby). Ale u "globálnějších" převodů bych se bál nedostatku/přebytku/bilance.
27. 09. 2013 | 23:38

Tužka napsal(a):

Tužka napíše pro KvL,...Vaši fantazii bych chtěla mít. Mám prosbu, napište mi, prosím, zeměpisné souřadnice Katarské prolákliny,.....
Dík,...Tužka.
27. 09. 2013 | 23:42

radimtolasz napsal(a):

Tužka, 23:21: Vaše tuha vždy potěší, děkuji. Cesta do Švédska? To není na blog, ale na dvě věty. Přiletěl jsme v neděli odpoledne, večer si zašel na večeři a prošel kousek starého města. A od té doby až doteď jsme viděl jen jednání, kolegy, novináře, demonstranty a nic víc. Ale prý je Stockholm pěkné město.

A ta palma? Víte, že ani nevím? Řekli mi, že se bude vstup dělat ne ve studiu, ale venku. Tak jsem se podle toho oblékl - tričko, bunda. Kdybych věděl, že to bude v pěkném atriu, tak jsem si vzal kravatu :-).
27. 09. 2013 | 23:43

radimtolasz napsal(a):

Martin1, 23:28: S pravděpodobností 95% je to více než hodně.
27. 09. 2013 | 23:44

Tužka napsal(a):

Tužka napíše pro pana Radima Tolasze, díky za odpověď,...přeji příjemnou a bezpečnou cestu domů,....a jistě ještě dodáte celý blog,...pojmy a dojmy jistě na sepsání vydají,....Tužka.
27. 09. 2013 | 23:51

KvL napsal(a):

to: radimtolasz
Samozřejmě závisí na ročním období, převáděném průtoku, dostupné vodě, to vím, taky na celém povodí. Nevím, jestli by Sibiřským veletokům chybělo několik set m3/s průtoku, ale určitě by šly stanovit bezpečné hranice, které je možné převádět, aniž by to znamenalo problémy.

Když už zmiňujete kanál Morávka-Lučina, myslím, že v budoucnu, jestli bude zatápěn lom mezi Mostem a Jirkovem, nejspiš bude zapotřebí natrvalo změnit trasu Prunéřovského potoku, aby nedocházelo k záporné bilanci jezera (pokoušel jsem se to pro léto spočítat (s průměrným průtokem) a odtok z jezera by byl hodně malý.
27. 09. 2013 | 23:52

KvL napsal(a):

to: Tužka
Katarská proláklina není v Kataru, jak by se mohlo zdát, ale v Egyptě.
30.04, 27.79 (je to z googlemaps), nějaké projekty na to už byly zprcovány, počítají třeba s vyražením velkého tunelu, nemuselo by to být špatné.
27. 09. 2013 | 23:57

Martin1 napsal(a):

radimtolasz
Už jsem naprosto v klidu, vím že v tom pařáku umřeme spolu vy i já. Mé výpočty se naprosto shodují s vašimi. Mám tam jen asi 0,0000001 ( asi 0,02 C" za 500 let i když si myslím, že se to srovná s migrací želv v oceánech) chybičku, ale jinak úplně přesný, jen jsem neměl to poslední vynásobení. Tak si už jdu lehnout, nikomu to říkat nebudu - nebudu dělat paniku. Těším se nedělní řízek s bramborovým salátem.
P.S. Smím se smát? Já jsem dělal pokusy a zjistil jsem, že veselý člověk kolem sebe šíří teplo, zato frigidní ženy by byly žádoucí podporovat v jejich chladu, to by jsme ale zase vymřeli dříve, tak nevím. Budu v tom ještě bádat. Je toho ještě hodně před námi.
28. 09. 2013 | 00:07

Jakelin de Mailly napsal(a):

Pane Tolasz,

dobrý večer,

nemluvil jste dnes náhodou v Radiožurnálu ?
28. 09. 2013 | 00:15

Tužka napsal(a):

Tužka napíše pro KvL, dík, tak podrobnou mapu nemám, ale,...Nil by měli nechat na pokoji, je prokázáno, že za posledních 6000 let se jeho množství vody v průtocích snižuje, takže,....až jim nebude pomocí spodní vody dávat vodu na pole kolem,....hrozit jim bude hladomor ve velkém.

Víte, že objevili pískem zasypané zavlažovací kanály do vzdálenosti 150 kilometrů od Nilu, postavené ze stejných materiálů jako pyramidy, otroci vodu poháněli pomocí palmových košťat, to je na dobových vyobrazeních.....Kde je konec lidem, polím, palmám a vodě,...dnes je tam jen poušť bez jediné rostliny nebo stromu.
Tužka.
28. 09. 2013 | 00:17

KvL napsal(a):

to: Tužka
A slyšela jste o tom, že se pyramidy možná odlévaly z umělého kamene přímo na místě?

Ne opravdu jsem o těch dlouhých závlahových kanálech neslyšel, ale možné to je, dokonce tam už se pokoušeli o přehradu, ale Nil měl původně ještě jedno koryto, ale nevím přesně v které době a kudy vedlo, mělo by se tomu říkat Paranil, nebo nějak tak, to by mohlo trochu poodhalit záhadu tak vzdálených kanálů. Představa lidí, jak ženou vodu v dostatečných množstvích košťaty je úsměvná, ale existovala vahadla a možná i archymeovy šrouby (prý je jen viděl a popsal)

A pokles půrtoku v tak dlouhém období není podle mne nic zvláštního. Zvláštnější je to, že ve středověku na několik hodin přestala téct Sázava a není mi jasné proč, je to příliš čerstvé na to, aby po tom nebyly dnes na mapách stopy.
28. 09. 2013 | 00:50

jenicek napsal(a):

Jak říkají angličani Who the fuck is NH4?
28. 09. 2013 | 02:39

kormoran napsal(a):

A proto si pustim opet Birthcage -Hackman, Williams. Spickova komedie a priprava na 'oteplovani'.
28. 09. 2013 | 05:07

radimtolasz napsal(a):

Jakelin de Mailly, 00:15: Bohužel ano. Nechal jsem se rozhodit první nesmyslnou otázkou :-)
28. 09. 2013 | 09:13

Milan Lapin napsal(a):

Ahoj, Radim, dobre si zhrnul závery tejto správy IPCC a som rád, že sú korektné aj príspevky v diskusii. Trochu ma zarazilo, že IPCC sa nechce podrobnejšie vyjadrovať k stagnácii globálnej teploty v posledných 15 rokoch. Ako som prezentoval aj na seminári v Prahe pred necelým mesiacom, dá sa to celkom elegantne vysvetliť zmenami v oceánickej cirkulácii, ukladaním väčšieho množstva tepla v oceánoch a aj zoslabením slnečnej aktivity. Je takmer isté, že najbližšia epizóda ElNiňo zdvihne globálnu teplotu najmenej o 0,2 °C a bude po prechodnej stagnácii globálnej teploty. Viac sa o tom zmieňujem na mojej stránke www.milanlapin.estranky.sk, ku ktorej som ale neotvoril blog s verejnou diskusiou. Píše mi však dosť ľudí mailom.
28. 09. 2013 | 10:03

Marian napsal(a):

Pane Tolaszi,pochopil jste to naprosto přesně.Dodám ještě že historie se opakuje,poprvé v podobě dramatu,podruhé v podobě frašky.Ano,je to fraška,ale po několika stoletích (zřejmě zdánlivého) vítězství rozumu i ta fraška je v podstatě spíše tragédií.
28. 09. 2013 | 10:03

Milan Lapin napsal(a):

Ahoj, Radim, dobre si zhrnul závery tejto správy IPCC a som rád, že sú korektné aj príspevky v diskusii. Trochu ma zarazilo, že IPCC sa nechce podrobnejšie vyjadrovať k stagnácii globálnej teploty v posledných 15 rokoch. Ako som prezentoval aj na seminári v Prahe pred necelým mesiacom, dá sa to celkom elegantne vysvetliť zmenami v oceánickej cirkulácii, ukladaním väčšieho množstva tepla v oceánoch a aj zoslabením slnečnej aktivity. Je takmer isté, že najbližšia epizóda ElNiňo zdvihne globálnu teplotu najmenej o 0,2 °C a bude po prechodnej stagnácii globálnej teploty. Viac sa o tom zmieňujem na mojej stránke www.milanlapin.estranky.sk, ku ktorej som ale neotvoril blog s verejnou diskusiou. Píše mi však dosť ľudí mailom.
28. 09. 2013 | 10:04

Běžkař napsal(a):

Koncentrace CO2 byly v roce 2011 o 40%, NH4 o 150% a N2O o 20% vyšší než byly před průmyslovou revolucí (pre-industrial level) a jsou nejvyšší za posledních 800 000 let.

Je technická poznámka - zřejmě nejde od NH4 (amonný iont) ale CH4 (metan).

Jinak díky za článek.
28. 09. 2013 | 14:37

fafnir napsal(a):

Pane Tolazsi
možná jsem nepozorně četl,ale která civilisace je na vině střídání glaciálů a interglaciálů.A co dělat,abychom to střídání zastavili?Nebo je to zase alarm,směřující peníze do kapes obchodníků s emisními povolenkami.Zase budeme slýchat,já nic,já jen klimatolog?
BTW,Opravdu kromě lidských gigantů neexistují jiné,a důležitěší vlivy?tomosc rent
28. 09. 2013 | 15:01

fafnir napsal(a):

pardon, skočila mi tam kapča.
28. 09. 2013 | 16:04

Jakelin de Mailly napsal(a):

Radim Tolasz

Ne, naopak, bylo to výborné :-)
Ta ženská je strašná.
28. 09. 2013 | 16:07

radimtolasz napsal(a):

Běžkař, 14:37: Ježkovy oči! To víte, chemie mi nikdy moc nešla. Hned to opravím a děkuji za upozornění.
28. 09. 2013 | 16:25

radimtolasz napsal(a):

Milane, je to docela problém. Je dobře, že to tam je zmíněno alespoň takto. Ve Fulll Reportu je to rozvedeno více. Ale je hodně klimatologů (i já k nim patřím), kteří nemají rádi trendy počítané za méně než 30. let. Ale nedalo se tomu úplně vyhnout, to by IPCC mediálně/politicky neunesl. A pokud jde o možná vysvětlení, pak se nabízejí a jsou logická. Ale i tady se v analýzách těžko hledá dostatečná spolehlivost pro jakákoliv tvrzení. Chce to alespoň ještě 10 let počkat a potom se zabývat obdobím 1995-20XX :-)
28. 09. 2013 | 16:33

radimtolasz napsal(a):

fanfir: Proboha kde jste na to přišel? Začnu od konce. Pokud někdo tvrdí, že neexistují jiné vlivy než lidský gigant (jak naznačujete Vy), pak tomu nerozumí, není klimatolog a neměl by do debaty vůbec zasahovat. Jenom mate lidi.

A četl jste jistě pozorně. O civilisaci, která by měla na svědomí střídání glaciálů a interglaciálů v mém článku nic není. A téměř s jistotou si myslím, že ani v jiném článku. Snad jen nějaké UFO? Nevím, poučte mě.

A proč to chcete zastavovat? Takové mám nejradši. Jenom chtějí bojovat s klimatickou změnou, přírodou a glaciály ale neví proč. Mohu Vás ujistit, že emisní povolenky by glaciály nezastavily a nemají žádný globální vliv ani dnes. Princip emisního obchodování (alespoň tak jak to chápu já), je v přelévání emisí z jedné oblasti do druhé. Nejsem si jist, jestli se při téhle operaci nějaké emise ztratí (a tedy ušetří nebo sníží). Pokud ano, pak beru svá slova zpět. Ale řekl bych, že do emisních povolenek taháte klimatology zbytečně.
28. 09. 2013 | 16:44

KvL napsal(a):

to: Běžkař
Právě s CH4 může být velký problém, pokud dojde k destabilizaci ložisek hydrátů methanu. Neznám sice graf závislosti stability na teplotě a tlaku, ale kdyby došlo k destabilizace ložisek jen třeba v Atlantiku, tak by to mohlo být velmi nebezpečné, neb tento plyn 200x silnější, co do účinku, oxidu uhličitého jest.

Stejně si myslím, že nejlepší bude proti růstu hladiny moří (jakožto nejviditelnějšího důsledku GZK) vytvořit obrovské deponie vody v místech, kde nám to jedno a kde to ničemu nebude vadit.
Psal jsem o tom, že by to šlo v Kanadě, ale to by byly jen ta velká, u nás nechť to budou bývalé velkolomy, nezdá se mi zase tak nereálná představa toho, že by se měl od dolu Nástup k VD Nechranice vykopat, řekněme 30m široký, kanál, technika na tu nejsložitější část tam je.
Zatopit v budoucnu lom Jiří by také nemělo představovat problém, stačí vykopat kanál dlouhý jen několik stovek metrů. Při výstavbě dvou a zasypání současného koryta Ohře by toto jezero mohlo pozitivně ovlivnit povodně.
Ale pořád je to nic v porovnání s tím, kolik vody by se dalo dostat do Kaspického Moře, a to by se jednalo jen o velmi malý nárůst hladiny asi o 2m, nebo kolik vody by se dalo uložit při obnově Aralského jezera? Myslím, že by to byly desítky km3 vody. Ale projekty by musely začít už daleko na severu, jestliže by bylo možné vzít vodu, které dnes teče na severu do moře a dostat ji na jih, bylo by to dobré, ale nejsnadnější (prozatím) by bylo asi převést vodu z Donu, pomocí výkonných čerpadel by byla načerpána do nejvyššího bodu a pak přes turbíny puštěna k Volze.
Taky by mohla být převáděna voda z Irtyše do Balkašského jezera, jenom je otázka, jak nákladný by to byl projekt, pokud by se odebíralo 50m3/s, pak je to ročně asi 1,57km3 vody, tato voda by zase mohla být získána z povodí Obu
28. 09. 2013 | 16:56

radimtolasz napsal(a):

Milan Šálek: Včera jsme přehlédl tvůj dotaz na early 20th century warming :-) V AR4 se v této souvislosti psalo o externích a antropogenních vlivech. V AR5 jsou citovány interní změny cirkulace a změna negativní na pozitivní AMO (Atlantic Meridional Oscillation). Více najdeš v kap.10.
28. 09. 2013 | 17:20

radimtolasz napsal(a):

KvL: Jen ta pro jistotu - děláte si srandu, nebo to myslíte vážně?
28. 09. 2013 | 17:23

KvL napsal(a):

to: radimtolasz
Nevidím překážku v tom psaném pro ČR, vykopat kanál důlním rypadlem, nebo provrtat tunel potřebných rozměrů a délky asi 1,5km by také nemusel být problém, nějaké komplikace by se mohly vyskytnout, například co se týče stavby 200km dlouhého tunelu pro převodu vody z Irtyše, ale ani zde by nemusela být celá trasa podzemní, kolik by toho opravdu šlo pod zemí by záleželo na přesném plánu a geografii místa.

Fakt, že před asi 100 let byla hladina Kaspického moře výše, je vám asi znám, (dokonce disponuji mapou, kde je ve větším rozsahu, stejně tak je tam Aralské jezero asi větší, než tomu bylo v 50. letech, ale to nejsem schopný přesně ověřit).
Průplav Volha-Don se dnes provozuje přečerpáváním vody z Donu, myslím, že by to šlo rozšířit. Maximální odebírané množství vody by mělo jít stanovit tak, aby to nepředstavovalo zásadnější problémy (možná by to ale vyžadovalo jistou změnu manipulačních řádů na přehradách, které by vedly k většímu vyhlazení odtokových křivek, což by ale zase vedlo k vyššímu kolísání hladiny v nádržích).

Vím, že by to mělo asi takový účinek, na oceán, jako vypuštění deseti hasičských aut do Orlíku, ale pokud by se to podařilo, tak by to mělo mít pozitivní vliv na okolí, pokud se dobře pamatuji, tak voda v krajině působí jako tepelný akumulátor, jestliže je dnes na místě jezera poušť, mělo by to vést ke zhoršení podmínek (a to se děje, jestli se nepletu, na druhou stranu tam prokazatelně žili lidé v době, kdy tam Aral nebyl (našly se nějaké stavby)) v oblasti.
Tedy pokud by se zvýšila hladina Kaspického moře, měl by jeho vliv dosáhnout dále, protože by vzrostal jeho rozloha a u toho druhého by to mělo vést k zlepšení stavu a postupnému návratu (ale to by možná spíš chtělo převést celý Irtyš) a začít zlepšovat závlhay, prý se totiž až 50% vody ztratí dřív, než se dostane na pole.
28. 09. 2013 | 17:53

fafnir napsal(a):

Radim Tolasz
odstavec 1
měl byste se bránit interpretaci vašich slov,novináři to berou zkratkovitě,a tvrdí,že 95% vliv na oteplení má člověk,tedy pokud jste koukal zpětně na TV,kde jste i účinkoval a moderátorka to uvedla takto.
Odstavec 2.
nebylo,právě proto jsem na to tak reagoval.Že se klima mění a v sinusoidě,hrubě řečeno,glacial,interglaciál, ví přirozeně každý,zřejmě kromě IPCC,které,opět v publikované zkratce, to přisuzuje člověku.
odstavec 3,
já nic zastavovat nechci,vím že je to nesmyslné,jen IPCC vyzývá cituji:Podle agentury Reuters bude chystaná zpráva obsahovat zatím nejsilnější tvrzení, že za globální oteplování je zodpovědné lidstvo, především pak vypouštění skleníkových plynů uvolňovaných při spalování fosilních paliv. Dokument má rovněž varovat, že klimatické změny přinesou v tomto století četnější vlny veder, sucha a záplavy, pokud vlády jednotlivých zemí nepodniknou rozhodné akce proti znečišťování ...
Právě takováto prohlášení vyvolávají mojí reakci.Mluvíte do medií,a to že se veřejně ve vašem vstupu neohradíte proti takovýmto tvrzením,nás stojí šílené peníze,které by právě mohly jít na přizpůsobení se změnám,které ostatně budou tak pozvolné,že je nebideme ani pozorovat,nebude li z nich někdo dělat kšeft.
Do emisních povolenek netahám klimatology zbytečně.Jmenovitě IPCC se velmi zasloužilo o podobnou prezentaci.
28. 09. 2013 | 18:18

radimtolasz napsal(a):

Ptal jsem se proto, že právě Aral doplácí na závlahy pro pěstování bavlny, které v 50. letech minulého století pravděpodobně způsobily nedostatečný přítok Amudarjou a Syrdarjou. Některé studie ukazují, že zahájení procesu vysychání mělo tuto umělou příčinu. A v tom je celý problém podobných technokratických řešení, které navrhujete. Dnes už nikdo neumí jednoznačně říct, zda by Aral začal nebo nezačal vysychat i bez této příčiny. Třeba ano. Ale kdo ví?

Stejné to je i s pokusy vyvolávat déšť nebo zamezit krupobití. Teoreticky to lze, ale v okamžiku kdy do oblačnosti dopravíme příslušnou chemikálii, tak už nikdo nikdy neumí říct - ten mrak by se vypršel úplně stejně i bez toho. Nebo - ty kroupy by stejně nepadaly.
28. 09. 2013 | 18:33

KvL napsal(a):

to: radimtolasz
No vzhledem k objemům, jaké jsou z obou řek odebírány se dá říct, že ano, vysychání mělo tuto příčinu, našel jsem studyji, podle které by satčilo, aby s rozšiřováním závlah při prvních náznacích problémů přestali, jenže se tak nestalo a dnes ze stovek kubických metrů do jezera tečou jen desítky. Vycházím z toho, že pokud by se vzaly menší objemy z jiných povodí, nemuselo by to představovat zase tak vážné problémy.
Máme sice jiné podmínky a situace je trochu jiná, ale opravdu pro Vltavu představuje takový problém, že je její voda vedena pod zemí z Lipna do vyššího brodu? Je takový problém, když ze Želivky odvádíme vodu pro Prahu a okolí?
Navíc voda, která by se vedla ke kompenzaci do Irtyše by se brala v neobydlené oblasti, nevíc v Horách s prudkými svahy, takže by to nemuselo ani ovlivnit spodní vodu, jen by to vyžadovalo zbudování přehrady, která by vodu směřovala do 20km dlouhého tunelu, který by vedl vodu do přítoku Irtyše, který ústí do přehrady, odkud by se voda převedla do povodí Balkašského jezera, odkud by se zase dal stejný objem vody převést do povodí Aralského jezera.
28. 09. 2013 | 18:48

radimtolasz napsal(a):

afnir: ODST 1: Neumím se bránit interpretaci mých slov. Neumím bránit interpretaci ani zprávy IPCC. To nelze. Projděte si včerejší titulky u nás i ve světě. Všude je to stejné - píšou Ti, co neumí číst. Oni jsou zodpovědní za nesmysly, které říkají. Ne zpráva OSN, kterou se snaží citovat. Já můžu napsat blog, nebo můžu napsat SMS redaktorovi do Aktuálně, aby opravili titulek. Nebo se ohradit přímo v rozhovoru proti nesmyslné otázce (viz můj vstup v Radiožurnálu včera v cca 18:15, který jsem si ještě neposlechl). Ale pokud před mým vstupem nebo po něm něco zazní - no sorry, na to nemám.
ODST 2: Změny klimatu v měřítku glaciál/interglaciál a století/desetiletí jsou úplně něco jiného. To nelze takto směšovat dohromady.

ODST 3: IPCC nevyzývá, jen konstatuje fakta a možnosti. K výzvám a závazkům je v této souvislosti UNFCCC. Tam se musí dohodnout jestli a jak je třeba reagovat.

Ale jedno vám řeknu. Úplně nejhorší jsou Ti co říkají, že se nic neděje, není třeba nic dělat, emise nás nemusí trápit. A Ti, co říkají, že už nelze diskutovat, je třeba jednat. Všichni do jeskyní, potmě a pěšky. Obě varianty jsou cestou do pekel. Že ta druhá, to Vás nemusím přesvědčovat, to Vy víte a proto tady píšete tak, jak píšete. Ale Vy tady pro mě reprezentujete tu první skupinu. Uvědomte si, že emise (nejen skleníkových plynů) jsou odpady. A tak se k nim začněme podle toho chovat. Komunální odpad taky nevyhazujeme z okna na ulici, ale dáme ho do popelnice. Tak proč se chceme tvářit, že emise skleníkových plynů nás nemusí trápit? Já nechci přestat jezdit autem nebo platit uhlíkovou daň z benzínu. Já chci, aby stát ze spotřební daně a DPH, které zaplatím za benzín financoval výzkum bezuhlíkových aut a výrobce aut ze zisku z jejich prodeje (a tedy z mých peněz, které jsem za auto zaplatil) tento výzkum realizoval. To berte jen jako příklad akce, kterou bych jako klimatolog znalý zprávy IPCC doporučoval a schválil jako reakci na tuto zprávu.

Ale místo toho o sobě čtu, že jsem "IPCC podvodník" zodpovědný za zelenou politiku Evropy a emisní obchodování.
28. 09. 2013 | 18:55

fafnir napsal(a):

jednoduché pane Tolaszi
pokud se IPCC neohradí,budou převládat Goreové.Odpad je odpad,a měl by se minimalisovat.Přesouváním do Číny,pěstováním řepky místo obilí,a spotřebou 1,2 lt nafty na výrobu 1 lt MEŘO,přihazováním dřeva do elektráren k uhlí,a celkovým magořením,že zítra zmizí Kiribati pod vodou se tak nestane.Chce to trochu racionality.
28. 09. 2013 | 19:22

Nestačím se divit . napsal(a):

Je přímo drzost psát o oteplování když už se topi v záři a poslední sníh roztál skoro v Květnu . Možná v Africe jsou a budou hice ,ale tady klepem kosu a co rok to chladněji .
28. 09. 2013 | 19:31

Milan Lapin napsal(a):

Radim, samozrejme, že nemá zmysel uvažovať o časovom trende teploty vzduchu z kratšieho radu ako 30 rokov, dokonca v rade kĺzavých priemerov hovoríme o zmene klímy až vtedy, ak dochádza k významnej zmene pri 30-ročných kĺzavých priemeroch. Napriek tomu by sme sa mali snažiť vypátrať a vysvetliť aj kratšie významné odchýlky globálnej a hemisférickej teploty. Teraz sa nám na to ponúkajú celkom logické príčiny, pretože máme k dispozícii podrobné merania práve tých faktorov, ktoré to zrejme ovplyvnili (nízka aktivita Slnka počas 24. cyklu, tok tepla do hlbších vrstiev oceánu, dlhodobo záporný oceánický Nino index a negatívna Pacoifická dekádna oscilácia).
28. 09. 2013 | 20:23

Nestačím se divit . napsal(a):

Mrzne až praští a ták psáni o oteplování je mímo mísu . Kdyby raději autor psal o tom čím topit aby jsme nezmrzli ,protože číst o oteplování je fákt proti srsti .
http://tn.nova.cz/zpravy/domaci/ledove-pocasi-rano-lamalo-rekordy-mrzlo-na-33-mistech-republiky.html
28. 09. 2013 | 21:07

Milan Lapin napsal(a):

Možno je to pre niekoho novinka, ale s mrazmi na konci septembra je to asi takto:
V tretej dekáde septembra (21.-30.IX.) je dlhodobý priemer výskytu prízemných mrazov (vo výške 5 cm nad zemským povrchom) aj v najteplejšej lokalite na Slovensku, v Hurbanove, v priemere 1,2 dňa, čiže v priemere častejšie ako raz za rok. V prvej dekáde októbra (1.-10.X.) je to ale v Hurbanove už 3,1 dňa, čiže zhruba 3-krát za rok v priemere. V kotlinách na Slovensku je to koncom septembra okolo 30% zo všetkých dní, v Liptovskom Hrádku dokonca až v polovici zo všetkých dní v priemere. Všetko podľa spracovania SHMÚ. Z toho vyplýva, že prízemné mrazy sú aj na nížinách Slovenska koncom septembra a začiatkom októbra celkom bežným javom. V Českej republike to bude podobne, prípadne ešte častejší výskyt. Podrobnejšia analýza je na: http://www.milanlapin.estranky.sk/clanky/pocasie-v-kalendarnych-dekadach-roka-na-slovensku.html
29. 09. 2013 | 07:42

Nestačím se divit . napsal(a):

Né žebychom si zeměkouli nezaneřadili . Zaneřadili jsme si ji a to až ták hodně ,že tady v Evropě asi zmrznem , poslední roky tomu nesvědčují .
29. 09. 2013 | 09:28

JC napsal(a):

http://neviditelnypes.lidovky.cz/pachauriho-cirkus-03i-/p_cirkus.asp?c=A130927_235055_p_cirkus_nef

a za mě , no comment.
29. 09. 2013 | 09:44

Adam Procházka napsal(a):

Pane Tolaszi,
snad jediná věc, v níž s Vámi nesouhlasím, je, že skleníové plyny jsou odpad. CO2 je základní živinou a jedním z limitujících faktorů pro růst vegetace.

Před několika lety se mi příčili "klimaskeptici", protože ke svým závěrům docházejí ignorováním faktů, nikoliv jejich hodnocením.
Sám jsem však podléhal všeobecné a sugestivní panice, vycházeje z obecné úvahy, že každá změna v napjatém systému (jakým naše civilizace je) musí mít katastrofální následky. Nicméně katastrofální následky se beztak dostavují a dostavily by se i beze změny a za stabilně optimálních podmínek, protože takto na doraz lidská civilizace prostě funguje.

Mnohé z argumentů klimapanikářů vykazují značnou selektivitu vnímání a otřesnou míru ignorance (v lepším případě) vůči faktům z mladší i starší historie života na zemi. Mnohá hurvínkovká scenária jsou daleko za hranicemi demagogie, pročež mi i mnohé z jejich předpovědí, jež nedovedu posoudit, připadají přinejmenším podezřelé.

Jsou představiltené i pozitivní následky změy klimatu? Myslím že podpora (zvýšením obsahu CO2) zubožené a soustavně ničené vegetace nebude na škodu. Oteplení, umožňující přesun agrárních ploch do méně sensibilního pásma na severu bude pro ničené tropy odlehčením. Vznikne-li pro nás, jakožto tropický druh, adekvátnější klima v např. Evropě a v severní Asii, sníží se dokonce spotřeba energie.

Starosti o biodiverzitu si dělat nemusíme - oteplení ji zvyšuje, nikoliv snižuje, posuvy klimatických pásem jsou osvědčenou praxí v dějinách života. Vrátí-li se mediterrání fauna a flora, a třeba i korálové útesy do našich šířek, nemusí to být nikterak na škodu.

Upadat bude asi zimní sport a zemědělci budou lokálně žehrat nad suchem, vlhkem, horkem a mrazem - jak beztak každoročně činí už od doby kamenné. (Je vůbec myslitelný jakýkoliv stav, aby někdo nevyžadoval subvence?)
Přesto, celkově vzato by oteplení, zejména pro tak teplomilný druh jakým jsme, nemusí být na škodu.
Člověk by měl rozpoznat win-win situaci, když se naskytne.
29. 09. 2013 | 11:21

aga napsal(a):

Oni vědci ani nemusí být ideologové. Stačí, když jsou ideologové ti, co jim sypou zrníčka a poskytují granty. Ostatně, o ideologii se tu nejspíš nejedná, ale jako vždy o kšeft a kontrolu. A je snad už dosti zřetelné, že ta kontrola a moc se sbíhá do rukou čím dál méně mocných kontrolorů (zdaleka ne jen v oblast klimatologie), kteří nejsou nikým kontrolováni.

V ostatním ale souhlas s panem Procházkou.
29. 09. 2013 | 13:54

Tužka napsal(a):

Tužka napíše pro Adam Procházka,.....krásně jste to vyzobal z toho plusového spektra vlivu oteplování,.....až jsem se zaradovala, že je oteplování pouze dobrou zprávou,...ale,.....vím, že to tak není,.....

Tak teď jestli najdete taky něco záporného na tom oteplování,....
Těším se,..?..Tužka.
29. 09. 2013 | 14:25

karlos napsal(a):

Knížecí klimatolog Tolasz a internetový exhibicionista Metelka se zase vztekají a morálně pohoršují. To u nich není vůbec překvapivé. Oni používají internet jako takovou svou popelnici, kde si mohou svobodně vysypat svoje smetí a svoje frustráty z reálného života. Pokud tedy vůbec vědí, co je to reálný život. Při tom, kolik času věnují svým internetovým kupletům, estrádám a prázdným tlachům, bych řekl, že nevědí, co je to reálný život.
29. 09. 2013 | 16:49

ladislavmetelka napsal(a):

Karlos: ani to filosofování Vám nejde...
29. 09. 2013 | 17:26

karlos napsal(a):

A už se nám začaly ozývat potrefené husy. Tentokrát se ozval Meloun roku.
29. 09. 2013 | 17:30

Adam Procházka napsal(a):

Procházka nadatluje pro Tužku:
Nevýhody budou stejného rázu jako výhody. Ona každá změna má dvě stránky.
Ještě jsem nepřišel na žádnou změnu, která by nepřinesla těžkosti. (k tomu jsem kdysi dokonce napsal blog).
Z posuvu klimatických zón vzejde nářek nad příšným suchem i přílišnými srážkami jinde.

Je orkán, který zrovna u nás vůkol (jménem Lothar) položily Schwarzwald i Vogézy na lopatky, klimatická katastrofa?
Lesníci tvrdí že ano a ohánějí se ušlým ziskem za dřevo, našinec je šťasten, že byly takřka selektivně zničeny ty zatracené monokultury jehličnanů a teď na dvou třetinách našich zdevastovaných ploch roste rozmanitý míšený les. Jedna třetina byla dokonce ponechána přirozené sukcesi. Bez pomocné ruky zhora by to nikdo nedovedl prosadit.

Nepochybně nám sem nalezou subtropičtí mravenci a asi i termiti. Připomínám, že v přítomnosti těchto druhů se zdařilo zbudovat nejednu vrcholnou civilizaci. Takže si zvykneme. Houby budou i nadále. V horkém a aridním středomoří si houbaři přijdou na své – tam kde blbouni nepokáceli lesy - ale v jiných ročních období než u nás. Asi se budou muset posunout prázdiny. Těším se na lanýže, značka: vyměním za mravence.

Doufejme, že hojné potopy, zejména ve městech, dá-li pámbu, násilně přinutí renaturovat alespoň část bezohledně spoutaných toků. Samozřejmě, že potrefení budou křičet: „pomóc, klimakatastrofa na nás přišla!“
Nikoliv, holoubkové! Řeky jste pomrvili. A nadto nejapně zbudovali nová sídliska tam, kde na to nemáte právo. Všimněte si, že u nás v Porýní nebyla vyplavena žádná obce starší sedmnáctého století, zatímco v nových čtvrtích, které hamižní rychtáři dali zastavět nedávno, pumpují vodu ze sklepů každou chvíli.

Dejžto, milá katastrofo, aby byly zatopeny blbé hotely na Maledivách, odkud nespoutaný tok turisticvkých výkalů dusí korálové útesy. Aby na ruinách těchto hotelů nesměle vypučely mladé větvičky korálového labyritu.

Nauč venkovany, kteří si budují favely pod strmými pralesy, za kterýmž účelem ty pralesy vykácejí, a usmaží a sežerou jejich obyvatele, že si buď zvyknou být pravidelně zavalováni bahnem - nebo to už víckrát nebudou dělat.

Jako při každé změně klimatu, dojde ke stěhování národů. Čehož si ani nevšimneme, protože už k němu došlo z jiných důvodů. Jenom snad někteří přijdou o možnost, nebrat je na vědomí a budou přinuceni se s touto skutečností vyrovnat.
Nechť sem Maledivané klidně přijdou, vytřepou vodu z uší a osvěží nás v naší evropské zaprděnosti, ale přizpůsobí se laskavě obyčejům, kterých se my nehodláme vzdávat, neb jinak dostanou nafukovací kachničku a poplavou domů.
Naši pravnuci asi budou poněkud snědší. No a?

Přinuť nás, milá katastrofo, abychom za velkého nářku a žehrání, konečně udělali to jediné rozumné, co jsme měli udělat už před dvěmi sty lety, totiž přestat pěstovat potraviny v končinách suchých a neúrodných, plné krásných pralesů. Donuť nás, aby se umírněné pásmo stalo sýpkou světa a agrárně nevhodné jižní lány byly zasvěceny průmyslu, zejména energeticky náročnému, protože tam se solární panely skutečně vyplatí.

Samozřejmě že se toto bude dít za mnohohlasného kvilu všech, kdož přijdou o kšefty, a za tichého plesání těch, kterým to přinese práci a užitek.
Vyrojí se falangy účetních, kteří budou hlásat, kolik to všechno bude stát a že by Lehman Bros., Haliburton a jiné gangy pro tyto prostředky měli daleko lepší použití.
Nic jiného se ale nedá čekat.

S tímto Vám, milá Tužko, přeji hezký a nepříliš mrazivý večer
29. 09. 2013 | 18:37

radimtolasz napsal(a):

Adam Procházka: Myslím, že bychom se shodli. A CO2 jako odpad nebo přirozená součást koloběhu uhlíku? I tady bychom se asi nakonec shodli - obé je pravda :-) Pěkný večer.
29. 09. 2013 | 18:59

karlos napsal(a):

Knížecí klimatolog znovu prázdně řeční. "Myslím, že bychom se shodli." To je věta jak vystřižená z nějaké politické kampaně beznázorového politika. Politika, co není schopen sdělit jasný postoj. Připomíná mi to Paroubka, který na otázku "byl jste nevěrný své ženě?" odpověděl: "Myslím si, že ne."
29. 09. 2013 | 19:19

Adam Procházka napsal(a):

Pane Tolasz: o slovíčka se přít nemusíme. Každopádně dynamická veličina, pročež zvýšený příkon fotosyntézy nepodceňovat, nýbrž poskynout mu prostor.
Též hezký večer přeju a kdybyste byl tak hodný a zařídil - styky přece máte - aby ten mrazivý svrab a neštovice zůstal u Vás a nepostupoval dále na západ.
Máme ještě venku rajčata a mučenky...
děkuji
29. 09. 2013 | 19:35

Tužka napsal(a):

Tužka napíše pro Adam Procházka,...díky,.....ano, zrychlý se koloběh vody na zeměkouli a z toho vyplynou všechny problémy, o kterých jste psal.
A ještě upřesním,...obilniny mírného pásu potřebují na jaře pomalé tání sněhu a pomalý nástup teplot a slunečního svitu. Pokud, nastanou záhy z jara slunečné dny, propojené nočními mrazy, tak ty malé obilné rostlinky z větší části odumřou.

Pokud, bude nástup slunečního svitu velký a k tomu oslabená ozónová vrstva, slunce je spálí.

Mám zkušenost,....když mi slunce spálí bílé narcisy, stačí se podívat na pole s obilím, menší a slabší jedinci jsou spáleni také,.....takže menší výnosy.

Více větrných dní,....řeknete si, alespoň to rozfouká smrady, ale, větrné dny jsou nepříznivé pro ovocné stromy,....plody jsou nárazy o větevky, nebo mezi sebou, poškozovány, pokud vítr poškodí i listnatý obrost, je nedostatek výživového potenciálu pro plody, dojde k jejich propadu,....a opět, následují menší úrody.

Lidí bude víc, vody a potravin méně,....a celosvětový sociální smír může dostat pěkně "zahulit".

Až odtají ledovce, které napájí velké asijské řeky,.....tak prokazatelně miliarda lidí na té vodě závislá a několik miliard živočichů a domestikovaných zvířat, může být v čase řádově několika let, postaveno před otázku,...jak přežít,....

A ještě mé oblíbené téma,....už to píšu víckrát,.....co udělá zvýšená teplota s věčně zamrzlou půdou,...permafrostem,....a jak velké množství metanu se z něho začne uvolňovat,.....toť otázka, před kterou se přivírají oči,.....to je velká neznámá v rovnicích, co nás čeká s oteplováním.

Bylo by toho ještě víc, ale ostatní nechám na dopátrání,....

Díky za odpovědi,...mučenky nemučit a přikrýt,....Šest nad nulou je pro rajčata smrtelná hranice, i pro jiřiny, zatím se mi drží, mám jich záhon,...ale mají ranní stín,...nejhorší je ten náraz slunce po noci s teplotou u nuly.
Tužka.
29. 09. 2013 | 23:19

kp napsal(a):

pro p. Tolasze
Přesto, že patříte k racionálnějším klimatologům, nebráníte se uvádět poněkud alarmující závěry IPCC, které jsou značně pochybné (pokud se chci držet korektnosti).
Na př. "Koncentrace CO2 byly v roce 2011 o 40%, CH4 o 150% a N2O o 20% vyšší než byly před průmyslovou revolucí (pre-industrial level) a jsou nejvyšší za posledních 800 000 let."
Nemůže být pravdivé, poněvadž jsou doloženy obrovské sopečné erupce v podstatně kratším období, kdy do atmosféry je vyvržena enormní dávka CO2 a realxace k nižším koncentracím probíhá desítky let.
V relativně krátkém období (cca 10000-15000let) došlo k výrazným změnám v klimatu rozsáhlých oblastí a stěží si lze představit, že za to mohou početná stáda skotu- továrny tu těžko existovaly.
Dále by bylo korektní napsat jaká je střední koncentrace CO2 v atmosféře, jaké je procentuální zastoupení CO2 v objemu všech!! skleníkových plynů a jaký ke procentuální podíl člověka na změně!! koncentrace CO2. Potom by ovlivnování GO člověkem ( a to nezpochybňuji, jenom bych rád došel k těm 95procentů pravděpodobnosti o polovičním příspěpku lidstva na GO).
29. 09. 2013 | 23:38

kp napsal(a):

oprava
Potom by ovlivnování GO člověkem ( a to nezpochybňuji, jenom bych rád došel k těm 95procentů pravděpodobnosti o polovičním příspěpku lidstva na GO)se mohlo ukázat podstatně menším(zatím) a alarmisté by asi dostali menší peníze na své výzkumy.
29. 09. 2013 | 23:44

Adam Procházka napsal(a):

Procházka odpoví Tužce:
Takhle by to dopadlo, kdyby lidstvo nebylo schopné reagovat.

Ledovce nejsou pramenem vody. Jen ji zadržují. Množství vody závisí od srážek (kterých bude vesměs pribývat). Naopak ochladí-li se, poteče méně vody.

Nejeden moudrý beduin, jak jsem si všiml, postavil na svazích, na strategických místech, malé zídky, které utěsnil jílem. Když zaprší (nikoliv každým rokem), voda neodteče, nýbrž se zadrží a vsákne a on už má, kluk mazaná, pod tím místem zbudovanou zahrádku, obehnanou zídkami a ostnatým drátem proti velbloudům a divokým oslům, šlauhánkama rozvádí vodu ze skalního pramene a uprostřed pouště pěstuje slaďounká jablíčka. Očividně to funguje - zcela bez ledovce a pomalého odtávání sněhu.

Nevím proč by potravy mělo být méně, zejména když roztaje permafrost a půda nebude ležet ladem.
Potravu si vypěstovali během klimatického optima Vikingové v Grónsku a Aztékové na Yukkatanu, Egypťani podél Nilu ... snad jedině v ČSSR byl nedostatek zeleniny.
Až tu vypuknou tropy, zajisté je třeba pěstovat něco jiného než dnes. Mě by se ta změna šikla už napřesrok, protože myši mi uhryzaly švestku, tak bych na její místo rovnou zasadil mučenku a sklízel maracuju. A v zahradě bych vysadil chřestýše, aby vychytali ty myši a pokousali sousedovic neschopné a urputně kálející kočky.
30. 09. 2013 | 02:07

Tužka napsal(a):

Tužka napíše pro Adam Procházka,....óóó, byla bych šťastná, mít Váš optimismus. Ale,.....k těm asijským řekám,....ty jsou prokazatelně napájeny ledovci,....Indus, Ganga, Brahmaputra, Irrawaddy, Salween, Mekong, Chuang Jiang, a mnoho menších tekoucích na sever.
Mentalita národů zde žijících je taková, že prosí a děkují svým bohům, za život, za úrodu,....budou očekávat, že bozi zařídí, aby bylo dost vody a úrody. Dají z posledních zvadlých květin věnec na krk božskému slonu Ganéšovi a budou očekávat, že on zadupe a koryta řek se zase dostatečně naplní vodou.

Pokud by v Himalájích a okolních pohořích roztály ledovce,....to by byla ohromná humanitární katastrofa,.....garantuji vším, co o této oblasti vím.

A ještě otázka, ? co by se dalo pěstovat na kyselých rašeliništích permafrostu s unikajícím metanem,...ani čouda by si tam nebylo možno dát, aby vás to nevyhodilo dvametrydvacet do povětří......

Ano, chtěla bych mít Váš bleděrůžový náhled,.....takhle si říkám, že naše kosti a náš prach příští generace proklejou za to, co jsme jim tu zanechali.

Ještě jednou díky za odpovědi.
Tužka.
30. 09. 2013 | 10:34

roman napsal(a):

Dobry den Pan RNDr.Phd.Radim Tolasz,možte prosim reagovat aj na vyjadrenie popredneho klimatickeho vedca z MIT Dr.Richarda Lindzena: Poslední zpráva IPCC už opravdu poklesla na úroveň k popukání směšné slátaniny – spatřit ty překrouceniny, k nimž se IPCC musí uchylovat, aby udrželi mezinárodní agendu klimatické změny v chodu, budí dost úžas.“ správu IPCC je nutno považovat za nejhrubší dezinterpretaci dat, jaká kdy byla vydána.
07. 10. 2013 | 18:26

radimtolasz napsal(a):

roman: Nazvat analýzu recenzované literatury slátaninou je zvláštní. Snažím se najít zprávu NIPCC, která by měla být oponenturou zprávy IPCC. Richarda Lindzena neznám.
07. 10. 2013 | 19:41

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy