Veřejnost se ptá

09. 12. 2007 | 23:06
Přečteno 4668 krát
Klimatologové (a asi nejen oni) dostávají v posledních měsících hodně otázek. Klimatická změna se zkrátka stala tématem dneška. Pro veřejnost, pro politiky, pro novináře. Z mnoha otázek je však zřejmé, že veřejnost (a asi nejen ona) je zmatená. Veřejnosti chybí jednoduché odpovědi na jednoduché otázky.

Rok 2007 se stal rokem 4. hodnotící zprávy IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change), která však není obecně známým textem (i když je veřejně přístupná). Je úkolem klimatologů obsah této zprávy veřejnosti přibližovat. Proto jsem vybral několik dotazů z poslední doby, na které jsem spolu se svými kolegy odpovídal a předkládám zde odpovědi i veřejnosti.

Dotaz: Výsledky matematického modelování jsou v rozporu s reálnými, měřenými daty.
Odpověď: Není to tak. Klimatické modely se naopak kontrolují proti reálně naměřeným datům, což je nezbytná podmínka pro další použití jakéhokoli klimatického modelu. Model musí umět především namodelovat klima z minulosti. Většinou se k tomu používají data ze druhé poloviny 20.století, pro toto období jsou známy hodnoty meteorologických prvků i jejich klimatologické (dlouhodobé) charakteristiky s globálním pokrytím a s vysokou přesností. V principu lze namodelovat i klima ze vzdálenější minulosti, problém tady je ale v tom, že chybí naměřená data a není tedy s čím modelové výsledky porovnat.

Dotaz: Dodnes nikdo nepodal přesvědčivý důkaz, že za globální oteplování může CO2, natož pak člověk. Např. analýza plynů z ledovcových jader nasvědčuje tomu, že změna obsahu CO2 ve vzduchu se opožďuje za změnou teploty, je to tak?
Odpověď: Že vyšší koncentrace CO2 znamená vyšší teplotu, to není třeba dokazovat experimentálně, to vyplývá z celkem jednoduché fyziky (proměřená spektra CO2 v infračervené oblasti, Stefan-Boltzmannův zákon a zákon zachování energie). Otázkou je kdo nebo co způsobuje vyšší koncentrace CO2. Dnes existují velice silné indicie (v jiných přírodních vědách by to asi bylo považováno za celkem jasný důkaz), že za zvyšováním koncentrací CO2 je spalování fosilních paliv. Silně pro to hovoří např. dlouhodobé změny poměrů izotopů uhlíku 13C a 12C v atmosférickém CO2. Dalším argumentem jsou bilance uhlíku, které bez započtení spalování fosilních paliv vůbec nevycházejí.
Že se změna obsahu CO2 opožďuje za změnou teploty je možné, jsou známy mechanismy, jak k tomu může docházet (uvolňování CO2 z ohřívajícího se oceánu nebo z tající věčně zmrzlé půdy, tzv. permafrostu). Analýzy tohoto zpoždění v minulosti (např. pomocí ledovcových jader) jsou ale sporné, protože časové rozlišení těchto analýz pro vzdálenější minulost je řádově v tisíciletích a při takovém časovém rozlišení nelze identifikovat posun ve dvou časových řadách o cca 800 let (odhad zpoždění CO2 za teplotou podle různých autorů). Navíc tohle nevysvětluje, proč v dnešní době rostou koncentrace CO2 prakticky zároveň s růstem teploty a nemají žádné zpoždění. Pokud by tato teorie byla správná a uplatňovala by se i dnes, pak by měly růst jen teploty, ale koncentrace CO2 by je měly následovat až se zpožděním.

Dotaz: Proč v období 1940-1970 docházelo ke globálnímu ochlazování a média varovala před novou dobou ledovou, když koncentrace CO2 v té době neustále stoupala a tudíž se mělo oteplovat?
Odpověď: V globálním průměru nešlo o ochlazování, ale o stagnaci teplot. Důvody mohou být dva. První je prudký růst emisí aerosolů, které mají ochlazující účinek na klima a po určitou dobu „maskovaly“ vliv rostoucích koncentrací skleníkových plynů. Druhým důvodem může být vliv změn sluneční aktivity. Ta v první polovině 20.století zvolna rostla (a rostly i teploty), od poloviny 20. století stagnovala (a teploty také stagnovaly až asi do 70.let). Stagnace vývoje sluneční aktivity ale pokračuje dále až do dneška, zatímco teploty po roce 1970 výrazně stoupají. Celkově lze asi 30% globálního oteplení od roku 1900 dát do souvislosti se změnami sluneční aktivity, cca 70% oteplení však má jinou příčinu.

Dotaz: Při tom, jak je celý problém zpolitizován a zároveň financován různými granty, nebude přece někdo tvrdit "nic se neděje, vše je v mezích přirozené variability"?
Odpověď: Klimatologie by i bez problému globálního oteplování měla co dělat. Z hlediska pracovní kapacity klimatologů u nás i v zahraničí není globální oteplování rozhodně to nejpodstatnější. Problematika globálního oteplování není pro klimatology žádná „senzační“ nebo „módní“ záležitost, je to běžná součást jejich práce, stejně jako desítky dalších témat, na kterých pracují, ale o kterých se zdaleka tolik nemluví a nepíše.

Dotaz: Celý systém klimatologických publikací je natolik zkorumpovaný, že odborné publikace prakticky nemají šanci na uveřejnění v "nej" časopisech, pokud hypotézu globálního oteplování nepodporují.
Odpověď: Omyl. Jsou dva způsoby, jak se ve výzkumu dostat mezi vědeckou elitu s prestiží a uznáním. Prvním je formulování a doložení nové, pokud možno zásadní teorie. Druhým je takovou zásadní a obecně přijímanou teorii vyvrátit. Pokud by někdo fyzikálně korektním způsobem vyvrátil teorii antropogenního vlivu na globálního oteplování (podtrhuji - fyzikálně korektním způsobem), tak by neměl problém s publikací ani v nejprestižnějších odborných časopisech.

Dotaz: Jaká je optimální globální teplota?
Odpověď: Žádná „optimální“ teplota neexistuje. Vyhovující může být jakákoli teplota, na kterou se člověk, příroda, ekonomické systémy, ekosystémy a další dokážou adaptovat. Při adaptaci nejde o teplotu samotnou, daleko závažnější problém může být rychlost změn a to, zda rychlost změn nepřesáhne schopnosti postupné adaptace.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Br napsal(a):

Dost dobrý. Dík.
09. 12. 2007 | 23:20

Ládik napsal(a):

Ve Vámi zvládnutých vědních oborech, které uvádíte, chybí termodynamika. Doporučoval bych ji kvalitně doplnit - teprve potom byste pod článkem napsal svůj závěr.
10. 12. 2007 | 04:58

Al Jouda napsal(a):

Příspěvek autora nezvrátil moje přesvědčení, že emise z lidské činnosti mají globální význam asi jako když prdne do Stromovky.Absorbční schopnost oceánů pro CO2 je tak obrovská včetně množství organizmů živících se tímto plynem, že stále platí : Větru a dešti (oceánu) neporučíme ! Tady má pravdu pan profesor Klaus, ale to se potvrdí až za tisíc let.
10. 12. 2007 | 07:28

Petr napsal(a):

Mohl by mi někdo vysvětlit, co to vlastně je ta globální teplota a jak se zjišťuje její velikost?
10. 12. 2007 | 08:05

Jirka napsal(a):

2Jouda Musím se přiznat, že celkem obdivuji V. Klause s tím jaké má věrné nohsledy, které dokáže přesvědčit žádnými argumenty. V té jeho knížce neuvedl žádné měření, žádnou statistiku, jen jakési citace na nějaké studie, které ani neuvedl celé, jen z toho vybral co se mu hodilo.
10. 12. 2007 | 09:13

L.Metelka napsal(a):

Pro Petr:
Můžete nahlédnout třeba do http://www.cru.uea.ac.uk/cr...
10. 12. 2007 | 09:42

Al Jouda napsal(a):

Pro Jirku : Obdivovat mne nemusíš, knížku V. Klause jsem ani nečetl. Viděl jsem pouze film o podvodu s globálním oteplováním a doufám, že mi funguje zdravý selský rozum. Jinak si můžeš přečíst spoustu článků o tom, jaký jsou větrníky pěkný kšeft a jak všichni přispíváme do kapes jejich investorům.Dále je dokázáno, že splnění dohod o emisních limitech z Kjóta stojí svět 150 miliard dolarů ročně. Tyto peníze, kdyby se daly světovému výzkumnému týmu, tak bychom v dohledné době přestali potřebovat naftu pro pohon motorových vozidel a to by bylo terno !Ne proto, že spalováním nafty vzniká CO2, ale proto, že bychom se zbavili závislosti na arabských šejcích a na Rusku.
10. 12. 2007 | 10:55

L.Metelka napsal(a):

Pro Al Jouda:
Taky jsem viděl v kině dost pohádek... :-)
10. 12. 2007 | 10:59

matfyzák napsal(a):

Poznámka o vědeckosti:
tihle klimatologové vznikají mimo jiné na prestižních ústavech jako je např. http://www.mff.cuni.cz/ Každý znalec místních poměrů vám ale potvrdí, že příslušné katedry jsou útočištěm zejména studentů, kteří prolézají prvními roky studií s těžkými problémy a na jiných katedrách by neuspěli. Ze šťastnějších vznikají televizní rosničky, někteří další se teď vezou na vlně s panem Gorem a mají nesprávný pocit, že jsou z nich konečně vědci. Není náhodou, že jedním z předních českých fyziků a kritiků teorií globálního oteplování je naopak člověk, který se už jako středoškolský a později vyskoškolský student výrazně prosazoval a sbíral mezinárodní úspěchy a ocenění. Pánové klimatologové, naučte se příslušné partie matematiky, statistiky a fyziky alespoň z deseti procent tak dobře, jako je ovládá pan Motl a pak se pouštějte do diskusí. Používání supermodelovacích sw z vás jedničky neudělá. Pan Klaus sice odborným základům problému rozumí ještě méně než vy, ale je alespoň schopen rozpoznat, kdo je vědec a kdo šarlatán.

Pro nezasvěcené: představte si, že jste nikdy neviděli fotbal a teď sledujete televizní diskusi. Na jedné straně Z.Zidane, na druhé hvězdy okresního přeboru. Přou se o otázkách fotbalových. Myslíte si, že rozpoznáte, kdo má pravdu? A zejména tehdy, pokud budou lokální borci tvrdit to, co se momentálně populaci líbí?
10. 12. 2007 | 11:18

sidney napsal(a):

Hmmm, mozna lidstvo ma vliv na globalni oteplovani, ale otazkou je jaky a cim nejvice? Prumyslovymi exhalacemi? Mozna, ale co takhle se zamyslet nad mnozstvim plynu, ktere vyprodukuje behem dne normalni dospely jedinec lidskeho druhy, jakozto prirozene pochody byti... A kde jsou plyny, vyprodukovane zivocichy, ktere tento jedinec potrebuje pro preziti? Kolikje to denne navic k prirozenemu behu veci? Rekl nekdo nekde, ze nas proste je prilis mnoho a ze vlastnim prirozenym bytim muzeme prispivat ke globalnimu oteplovani? Tento fakt se jaksi pomiji... Docela by mne zajimala cisla, protoze pokud je na zemi 6 miliard lidi a dejme tomu take 6 miliard zivocichu, potrebnych k zivotu (maso, mleko, kuze, vajicka atd...) a kazdy z etchto jedincu vyprodukuje denne litr plynu, tak je to 12 miliard litru plynu denne. Kolik vyprodukuji denne prumyslove podniky, auta atd.? Takove srovnani jsem jeste nikde nevidel a docela by mne zajimalo... Mozna by me to pomohlo zmenit mineni...
10. 12. 2007 | 11:19

L.Metelka napsal(a):

Pro matfyzák:
No, na poslední přednášce pana Motla, kterou měl na CEPu, jsem z jeho strany viděl slušné klimatologické kiksy. Nikoli přímo fyzikální, jaké tam předváděl třeba pan "prof." Gerlich (to bylo fyzikální diletantství, jinak to nazvat neumím), ale bylo vidět, že pan Motl sice tu fyziku zná, ale nedokáže ji korektně aplikovat na klimatický systém. Vytrhává dílčí věci a pouze na jejich základě se snaží hodnotit chování celého systému. To by dobrý fyzik asi neměl.
Pan Motl je zřejmě dobrý teoretický fyzik, ale klimatolog je mizerný.
10. 12. 2007 | 11:46

L.Metelka napsal(a):

Pro sidney:
Je to malinko jinak. Vše, co vyprodukuje člověk, zvířata, atd. (tedy vydechovaný CO2, metabolismem produkovaný metan apod.) obsahuje uhlík, který byl kdysi dříve ostraněn z atmosféry fotosyntézou. není to žádný nový uhlík, jen se tam vrací ten, co tam už kdysi (před měsíci, roky nebo desetiletími) byl. Je to prostě součást uhlíkového cyklu.
Na rozdíl od spalování fosilních paliv, které produkuje uhlík, který v atmosféře nebyl už stamiliony let.
10. 12. 2007 | 11:50

matfyzák napsal(a):

Pro L.Metelka
Pravil borec okresního formátu.
10. 12. 2007 | 11:51

L.Metelka napsal(a):

Pro matfyzák:
Je jedno jakého formátu, na chybách pana Motla to nemění vůbec nic...
10. 12. 2007 | 11:56

matfyzák napsal(a):

Pro L.Metelka:
a) budete se muset smířit s tím, že vás nadanější kolegové vytěsnili do té oblasti fyziky, kde bylo volné místo a kde se nic zábavného nedělo. Na faktu, že jste dlouhodobě sběrným dvorem neúspěšných a neschopných studentů, nic nezměníte.
b) není to vaše zásluha ani vina, že se klimatologické otázky dostaly na první stránky novin a do hlavních zpravodajských relací. Jistě to hraje na strunu vaší ješitnosti, bohužel - pro vás - to znamená, že do oboru občas zavítají i ti, kterým myšlenkově nestačíte a dají vám to znát.
c) Vystoupení pana Motla jsem mohl sledovat pouze do poloviny, ale vím, že v patnáctiminutové řeči žádný plně konzistentní a úplný model nepředvedete, nehledě k tomu, že šlo spíše o kritiku vašich kiksů (nebo vědomých lží?).

Abych to shrnul: je na vás teď jen lépe vidět, než když jste si patlali svoje modýlky před deseti lety. Vy se z toho spíše naivně radujete, místo abyste si uvědomili, že je to pro vás osobně spíše průšvih. Vaše neumětelství teď sleduje mnoho pozorovatelů a někteří jsou schopni ho i rozpoznat.
10. 12. 2007 | 12:23

L.Metelka napsal(a):

Pro matfyzák:
a) Osobně jsem šel na matfyz s tím, že chci dělat klimatologii. Takových tam byla většina. Žádné vytěsňování se nekonalo.
b) Myšlenkově na klimatologii nestačí lidé jako pan Motl a spol. Ten seminář CEPu to ukázal dost jasně. Byla to nepovedená parodie na něco jako klimatologická konference.
c) Pan Motl tam nepředvedl celkem nic, kromě pár obecných a známých věcí, pár věcí, vytržených z kontextu a špatně interpretovaných. Ale z té hrůzy na tom semináři vyšel ještě slušně, byly tam k vidění i větší šílenosti.
10. 12. 2007 | 12:36

matfyzák napsal(a):

Pro L.Metelka
a) Vaši osobní motivaci pochopitelně neznám. Zbytek tvrzení je lživý.
b) Na onom ústavu jsem pobyl několik desítek let, abych mohl prohlásit, že student schopností (a pracovitosti) Luboše Motla se objeví jednou za desetiletí. Pro Vaši informaci, neměl jsem ho příliš rád, je poměrně domýšlivý, ale uznávám, že si to prostě může dovolit. Je mi moc líto, ale Vás si nepamatuji.
c) "Vytržených z kontextu" nebo "vytržených z vašich myšlenkových schémat"? "Špatně interpretovaných" nebo "interpretovaných jinak, než to děláte vy"?

d) Tohle neberte příliš vážně:
Bod d) jsem si dovolil "zcenzurovat" a smazat. Omlouvám se. Radim Tolasz
10. 12. 2007 | 13:01

L.Metelka napsal(a):

Pro matfyzák:
a) Je mi líto, že nevíte, proč mohou někteří lidé chtít studovat meteorologii a klimatologii. A že to většinou není žádný odpad odjinud. Ale s Vaším názorem nic nenadělám.
b) Nepopírám, zřejmě je výborný teoretický fyzik. Nic proti tomu. Jeho klimatologické znalosti ale jsou mizerné, na tom trvám zase já. Pan Motl Vám dobře popíše (možná celkem jakýkoli) dílčí proces, který v atmosféře probíhá, má ale těžký problém dát to do kontextu s ostatními procesy a vidět klimatický systém alespoň trochu jako celek.
c) Vytržených z kontextu a špatně interpretovaných. Konkrétně na tom semináři CEPu popsal jeden proces, jednu závislost, popsal to zdánlivě logicky, ale protože zapomněl na souvislosti, ve kterých se tohle v reálné atmosféře odehrává, tak by to mohlo ve skutečnosti platit pouze za předpokladu, že by neplatil zákon zachování energie. A to je, jak jistě uznáte, trochu problém...
10. 12. 2007 | 13:15

matfyzák napsal(a):

Smažte to všechno, pane doktore.
Zůstanou jenom vaše pravdy.
10. 12. 2007 | 13:24

Hmmm napsal(a):

To Al Jouda. Kdyz je tedy absorbcni schopnost oceanu tak velka tak proc obsah CO2, NOx a CH4 roste? Kde se ten darebacky plyn bere prosim pekne :-)
10. 12. 2007 | 15:30

verejnost napsal(a):

proc jde vzdy jen o CO2, proc se nepise o dalsich sklenikovych plynech ?
11. 12. 2007 | 10:49

L.Metelka napsal(a):

Pro verejnost:
CO2 je dominantní antropogenní skleníkový plyn. Často se ale pracuje s tzv. efektivním CO2, což je takové (hypotetické) množství CO2, které by mělo stejné radiační účinky jako reálná směs skleníkových plynů. Jinak ale třeba ve scénářích SRES nejsou zpracovány pouze emise CO2, ale jsou tam i další skleníkové plyny.
11. 12. 2007 | 11:17

verejnost napsal(a):

Pro L.Metelka :
Pokud ale ctu navrhy opatreni je vzdy uvadeno snizeni emisi CO2, je tedy CO2 opravdu nejnebezpecnejsi ? Anebo tomu nespravne rozumim ?
11. 12. 2007 | 15:13

L.Metelka napsal(a):

Pro verejnost:
Z antropogenních je CO2 nejproblematičtější, způsobuje největší část skleníkového efektu a molekula CO2 je v atmosféře velice stabilní. Třeba metan způsobuje menší část skleníkového efektu a jeho molekula není tak stabilní, transformuje se (za přítomnosti hydroxylového radikálu) na CO2. Ostatní skleníkové plyny jsou spíše okrajové.
11. 12. 2007 | 15:20

verejnost napsal(a):

Pro LM:
Dekuji za odpoved.
Da se tedy nejak rozlisit antropogenni CO2 od neantropogenniho - nebo jak se vytvari takove vypocty ci odhady ?
11. 12. 2007 | 15:30

L.Metelka napsal(a):

Pro verejnost:
jednotlivé molekuly nerozlišíte. Nicméně antropogenní, který pochází většinou ze spalování fosilních paliv, má jiný poměr izotopů uhlíku 13C a 12C, než "čistý" atmosférický CO2. Ze změn izotopového složení v atmosférickém CO2 pak lze odhadovat, jaká část je "přirozená" a jaká je antropogenního původu ze spalování fosilních paliv. Dnes je ten poměr asi 1:3 (1 díl antropogenního na 3 díly čistě "přírodního" CO2)
11. 12. 2007 | 15:46

verejnost napsal(a):

Pro LM :
Da se tedy odhadnout, jaky dopad na podil antropogenniho/"prirodni" CO2 bude mit snizeni emisi CO2, ktere se planuje pro EU, v ruznych opatrenich a Kjotskych protokolech atd .. ?
Jeste jednou dekuji za odpoved a za Vas cas.
11. 12. 2007 | 15:56

L.Metelka napsal(a):

Pro verejnost:
Právě pro tu dlouhou dobu existence molekul CO2 v atmosféře je od snížení emisí ke snížení koncentrací ještě dost dlouhá cesta. Ukazuje se, že je skoro nemožné snížit emise tak, aby koncentrace CO2 nepřekročily koncem století hladinu 500 ppm. 500 ppm by ale znamenalo poměr (velmi zhruba) 1:1. Takže je velmi pravděpodobné, že koncem století by mohlo být v atmosféře více antropogenního CO2, než toho "přírodního". Na druhou stranu je fakt, že tohle se nijak moc nestuduje, ono nakonec nezáleží na tom, jestli je molekula CO2 "přirozeného" nebo "antropogenního" původu, na skleníkový efekt působí obě stejně. Důležitější než původ jsou koncentrace CO2.
11. 12. 2007 | 16:07

Radek napsal(a):

Pro matfyzák: Ano pan Motl je hodně domýšlivý, ze svých studií před cca 15 lety si jej pamatuji také velmi dobře. A pan Metelka ho vystihl přesně. Je to výborný teoretický fyzik, má vymakanou teorii superstrun a tváří se, že ta spasí svět a vše ostatní je podřadné - včetně klimatologie. Ale jak správně řekl, není to klimatolog a klimatologii prostě nerozumí a popisuji jako většina lidí, kteří "vědí", jak funguje auto. Tedy se značnými chybami a k celému problému přistupuje bohužel i ideologicky. A takový postup nemá mít ve vědě vůbec místo.
16. 09. 2008 | 13:35

mbt sale napsal(a):

Here you will find http://www.mbtsonsale.com mbt sale items are no longer something you

ever hesitate going for.
21. 04. 2010 | 11:58

kovar@gjp.cz napsal(a):

K matematického modelování: každý matematický model pracuje s konstantami a v případě modelu klimatu jich je několik set! Některé známe, některé neznáme a u některých ani netušíme jejich znaménko. Ty pak víceméně odhadneme, a když dostaneme nějakou blbost, jako že se oteplí o 100 st., tak je upravujeme tak dlouho, dokud nedostaneme něco rozumného (2-6 st.) Takže to funguje naprosto obráceně - víme, co máme dostat, a to taky dostaneme, když vhodně upravíme příslušné konstanty. (V jiném oboru to dělám taky!) Počítačové modelování je v tomto případě naprosto bezcenné.

Ani s tím tvrzením, že CO2 musí způsobovat skleníkový efekt, to není tak jednoduché. CO2 opravdu pohlcuje infračervené záření, ale jiných vlnových délek než jaké vyzařuje Země. Na vlnové délce odpovídající teplotě Země (cca 16 st.) je tato jeho schopnost malá, nejvyšší je pak na vlnových délkách odpovídající teplotám cca -60 st(?) a vysoko nad 100 st. Ale k tomu bych se nerad vyjadřoval, četl jsem jen jeden malý článek. Zajímavé by bylo se zeptat fyziků.
25. 05. 2010 | 08:43

p90x Workout DVD napsal(a):

17. 09. 2010 | 05:47

Prearkalo napsal(a):

<a href=http://paydayloansnow24h.com/#bblog.aktualne.centrum.cz>payday loans</a> - <a href=http://paydayloansnow24h.com/#ablog.aktualne.centrum.cz>payday loans</a> , http://paydayloansnow24h.com/#sblog.aktualne.centrum.cz payday loans
05. 09. 2012 | 00:31

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy