GEO - Mezinárodní skupina pro pozorování Země

15. 01. 2014 | 15:22
Přečteno 2869 krát
Group on Earth Observation, skupina, která pracuje na sjednocení existujících systémů pro pozorování Země, jejich provázanosti, přiblížení metodik vzniku a využívání, včetně prezentace výsledků pro veřejnost a zpřístupnění dat pro výzkumníky. Úkol nelehký a podle některých nemožný nebo dokonce zbytečný.

Již celé jedno desetiletí se GEO snaží propojit stovky a tisíce kosmických, leteckých a přízemních pozorování Země z celého světa. Tyto systémy přinášejí důležité, ale často jen dílčí výsledky, které mohou být příčinou nedostatků v předkládaných hodnoceních. GEO se zaměřuje na tyto nedostatky s cílem poskytnout jednoduchý a jednotný pohled na měnící se planetu.

Dnes 89 členských zemí (včetně Česka) a 67 mezinárodních organizací připravuje tzv. Systém systémů pozorování Země GEOSS (Global Earth Observation System of Systems). Tento komplexní systém dělá svět dat transparentní a přístupný tak, aby zlepšil kvalitu života lidí na celém světě. Ve vyspělých zemích se nám mohou zdát podobné aktivity zbytečné. U nás má veřejnost obrovské množství dat a informací, které jsou výsledkem pozorování Země, k dispozici v reálném čase. Není to však ve světě úplně běžné. Proto je budovaný GEOSS Portal jednoduchým rozcestníkem k důležitým globálním datům.

GEO principy sdílení dat umožňují získat data z různých oblastí zcela zdarma nebo za náklady na přípravu výstupů. GEOSS pracuje v 9 oblastech: zemědělství, biodiverzita, podnebí, katastrofy, ekosystémy, energie, zdraví, voda a počasí. Prošel jsem portál GEOSS a našel několik zajímavých příkladů.

Nestabilita zemědělského trhu
Hodnocení globální produkce hlavních světových plodin (kukuřice, rýže, sojové boby a pšenice), odhad vlivu aktuálního počasí na očekávanou úrodu a výměna zkušenosti s extrémními vlivy počasí přinášejí důležité poznatky využitelné při plánování zemědělských aktivit. Jedním z výsledků GEOGLAM (GEO Global Agriculture Monitoring) je například JECAM (Joint Experiment for Crop Assessment and Monitoring), kde najdete příklady z 30 produkčních oblastí a desítek pokusných ploch.

Hodnocení rizik
Definice, popis a hodnocení tzv. supersite – míst náchylných k velkým zemětřesením a vulkanickým explozím, viz. supersites.earthobservations.org. Portál SUPERSITE poskytuje jednotný popis možných rizik ve vybraných lokalitách, které byly v minulosti nebo mohou být v budoucnosti zasaženy (např. zlom San Andreas u Los Angeles nebo okolí Etny) a předkládá případové studie událostí nedávných (např. zemětřesení v Itálii v oblasti L’Aquila).

Předpověď kvality ovzduší
Přehled oblastí zatížených špatnou kvalitou ovzduší, linky na aktuální data a informace přináší GEO AirNow-I. Zatím jsou na GEOSS portále jen ukázky, v některých oblastech předpovědi a aktuální stav. Aktivita je koordinována kolegy z USA.

Rizika rtuti v životním prostředí
Měření a analýzy koncentrací rtuti, výsledky a projekce přináší GEO projekt GMOS (Global Mercury Observation System). Informace z pozemních stanic, z měření na oceánech a z letadel. Znalci jistě budou souhlasit, že rtuť představuje v životním prostředí docela problém.

Vodní zdroje a bezpečnost
Asijský projekt popisující oběh vody na příkladu 18 povodí ve 20 zemích (monsoon.t.u-tokyo.ac.jp). Jednotné hodnocení zásob a kvality vody v monsunových oblastech, kde je už dnes problém se zásobováním kvalitní pitnou vodou.

Stopy těžby
Sledování dopadů povrchové i hlubinné těžby na životní prostředí, projekt EO-Miners. Jednou ze zkoumaných lokalit je i Sokolov nebo našim hydrologům známé doly na zlato v Kyrgyzstánu.

Sledování biodiverzity
Projekt GEOBON obsahuje velké množství zajímavých zdrojů dat a informací. Například Atlas sladkovodní biodiverzity (atlas.freshwaterbiodiversity.eu) nebo globální mapy biodiverzity – například mapy rozšíření druhů jsou docela inspirativní.

Ve výše uvedených příkladech jsem zcela opominul počasí a podnebí, tedy obory, ke kterým mám nejblíže. Důvod je jednoduchý. To, co se snaží GEO dělat globálně přes různé obory, dělá Světová meteorologická organizace již více než půl století v oblasti počasí a podnebí. V těchto oborech máme náskok, což je dobře, ale zároveň se obáváme možných duplicit, což by dobře nebylo.

Tento týden se v Ženevě koná desáté výroční zasedání GEO. Je to taková „schůze na vysoké úrovni“, kde se zabýváme plány na období 2015-2025, různými vizemi, deklaracemi a samozřejmě hodnocením již vykonaného. Osobně bych uvítal větší pokroky, ale vím, že dohody se rodí těžce. Přesto si myslím, že by se více českých subjektů mohlo do těchto globálních aktivit zapojit. Máme u nás hodně propracovaných systémů, které fungují. Systémů, které lze jednoduše poskytnout ke globálnímu využití. Je to nejen dobrá reklama, ale i zdroj dobrých kontaktů.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

pepa napsal(a):

Největším rizikem geopolitických změn v Evropě jsou plány na znovu-pohlcení velké
části Evropy Německem.Nejsou to hloupé žvasty pomatence.Vše se připravuje v tichosti
tam,kde už jednou Hitler plánoval totálně zlikvidovat Židy a Slovany.Ano, byl to
Mnichov a plán na výmaz Česka z mapy matičky Země.Nejsou to, opakuji žvasty pomatence.
Kupte si Cvičebnici pro předškoláky- NAŠE ZEMĚ. Škola hrou pro děti od 5 let.Tato
kniha byla vydána v Mnichově, vytištěna v Číne. Koncept realizace: Medienprojekte
Munchen,Mnichov.Zjistite, že se nejedna o plán, ale holý fakt.Českou republiku
a všechny státy střední a východní Evropy již Němci vymazali.V knize jsou vyjmenovaný
všechny státy Německem počínaje,Rakouskem, Maďarskem(dobře známý fašistický spojenec Německa),Švýcarsko přes USA , Kanadou a konče Čínou.Co se naučí dítě
z vlastivědy, zeměpisu o České vlasti,Polska,Slovenska,Běloruska,Ukrajny,Ruska,
Slovinska,Srbska,Chorvatska ??? ZHOLA NIC !!! Jeto opomenuti nebo záměr ?!
15. 01. 2014 | 16:54

zemedelec napsal(a):

Pane Tolasz.
Co se všechno vejde do toho pozorování,hlavně to z legalizovat pod hlavičkou GEO.
Neberte si to na sebe,ale na něco se to musí vymluvit.
15. 01. 2014 | 17:18

KvL napsal(a):

Dovolím si s vámi lehce polemizovat. Žádný systém na světě, byť sebedokonalejší, nezlepší sám o sobě život lidí, to zvládnou jenom lidé sami. Systém může pomoci, ale není samospásný, navíc myslím, že je pro lidi mnohem potřebnější mít přístup k LOKÁLNÍM údajům, a provádět změny na lokální úrovni. Sice snížení průmyslových prašných emisí v Severní Americe pomůže proti takovému tání arktidy, ale k tomu je sětží přesvědčíte, ale už lépe je budete přesvědčovat o nutnosti odprašnění místních oceláren. (Nebo tak tomu ještě před pár lety bylo podle studijí zaměřených na albedo, které je sníženo v důsledku transportu prachu z průmyslového východního pobřeží. Je toto vzato do modelů oteplování? Nedávno se zjistilo, že tepelné ostrovy mají daleko větší vliv, než se myslelo)

Ale ono to chce hlavně o tom, že se musí tady toto dostat k lidem a vládám. Monitorovat nestačí, mluvíte tu o rtuťi, byť podle mne jsou na světě horší látky, k čemu je ji jen zmonitorovat? Jistě se mnou budete souhlasit, že znečištění rtuťí u nás je problematičtější, než v Africe, u nás vodu přivedeme z přehrady 30km daleko, ale afričani jsou povětšinou odkázáni na místní zdroj. Sice zmonitorujeme tu rtuť, ale když místní vláda si vezme raději pár milionů dolarů od těžařů, nebo ti jí pohrozí zavřením dolu (což může ekonomiku položit) a nic dál se neděje, musím se ptát k čemu to je.

Když máme teorii tepelných ostrovů, co zkusit i teorii termostatických ostrovů, tedy krajiných prvků se schopností vázat tepelnou energii?
15. 01. 2014 | 18:18

Viola napsal(a):

pepo

není to náhodou cvičebnice aby se tam ty státy dokreslily?
15. 01. 2014 | 18:29

KvL napsal(a):

to: pepa
O té knížce bych musel vědět více, například i jak je psán název v té části, kde je uvedeno ISBN, pokud je tam psáno Naše Země, pak se dílo týká planety, nikliv republiky. Také, jestli je to primárně zaměřeno na nás, nebo jestli se jedná o pouhý překlad (osobně také nemám rád překlady dětských "encyklopedií" právě pro nepřesnosti, zejména se týká Americké produkce, setkal jsem se i s uváděním délek ve stopách a palcích. A s dalšími botami). Není možné v dětské knize uvést všech přes 200 států. Opomenutí ČR, Slovenka, dejme tomu, ovšem pokud je uvedeno Rakousko, ani argument velikosti nehraje roli, "opomenutí" Ruska je ale opravdu divné.

Bohužel tato kniha nejspíš nepodléhá schavlování MŠMT (a mohli bychom se začít pohybovat na velmi tenké hraně debaty, kde bychom mohli skouznout k cenzuře a omezení knižního trhu.), není to učebnice v pravém slova smyslu. Tady to si ale musí rozhodnout rodiče, jestli ji koupí, nebo ne.

Co spíš mne děsí je impotence českého knižního trhu, který je plný importu. To opravdu není u nás někdo kdo by si sedl a takovou knížku pro děti sestavil? Opravdu nejsou u nás lidé schopní nic takového dát dohromady? Jedinou původní encyklopedii, kterou jsem v poslední době viděl, tak je Anatomie parních lokomotiv, která vyšla snad jen díky ČD.

Pro zajímavost jsem nedávno obesílal několik nakladatelství s nabídkou takového menšího dílka, takže jsem si potřeboval udělat seznam adres.
Nebylo děsivé, to že tu máme snad přes sto nakladatelství, ale to že mnohá na kontaktu uváděla, že vydávají zásadně překladovou literaturu. pro zajímavost některá byla dost slušná na to, aby uvedla i proč. Kupříkladu jedno či dvě, která vydávají především sci-fi a fantasy, uvedla že české nevydávají z důvodu nízké kvality. Jenže to je začarovaný kruh, bez vydávání se tu nikdo nevypíše do lepší kvality (nedělejme si iluze, že by se někdo zvládl vypsat na pár povídkách do šuplete), jenže nakladatelství nechtějí vydávat, protože tu máme údajně nízkou kvalitu spisovatelů.

A toto platí nejen ve S-F, F, ale i v běžné literatuře jak jsem zjistil, já uznávám, že někdo se jménem Štěpánka Skočdopolová nebo Řehoř Řezníček, se bude případně do zahraničí dostávat hůře, než se dostává do ciziny Jeff Murphy (snad to nikdo známý není, jen mne to tak napadlo), jednak kvůli nutnosti překladu, jednak kvůli jménu, ale to není proboha důvod aby jsme měli tolik výhradně překladových nakladatelů. Zajímalo by mne, co je za tím, že se u nás z naší literatury vydává zejména ta o "hercích," "muzikantech," "modelkách," a všech těch co se vyskytují v "VIP" pořadech, případně kuchařky (a i u těch jsem zaznamenal více importu).
Ale to by bylo na zamyšlení proč máme i skoro 25 roků po revoluci takový nedostatek lidí v kultuře, tím myslím lidí, kterým o to skutečně jde. Ať mi prosím nikdo netvrdí, že u nás nemáme kupříkladu skupinu, nebo zpěváka který by mohl tvořit na světové úrovni.

Proč naše produkce populární literatury, kreslených filmů, filmů, muziky, stojí za zlámanou grešli? A možná že jsem schopen si sám odpovědět, protože se bereme příliš vážně. Jenže na pseudo filosofická díla nikoho nechytneme, neumíme pracovat s nástroji kultury. Snažíme se žít z minulosti, tak do nekonečna nelze. Animaci bereme jako nástroj tvorby výhradně pro děti, podívejme se však do Japonska, Koree i USA, je to forma, ne samotná věc. Klidně i Příběh opravdového člověka je možno natočit jako kreslený a nemusí utrpět záměr.

Někdy mi příjde, že nám cizinci dělávají lepší reklamu tím, že se někde ve filmu objeví náhodou něco od nás.
15. 01. 2014 | 18:46

TomášL napsal(a):

...není to přímo k tématu, ale ještě bych upozornil na následující stránky.

http://climate.nasa.gov/
15. 01. 2014 | 19:12

pepa napsal(a):

Violo, tam žádný stát nelze domalovat.Dítě v tom věku ještě nemá pojem o hranicích.
Vy by jste měl asi také problém domalovat některý stát.Podle mne je to čistý úmysl.
Pane KVL, jestliže chcete se o té knižce dozvědět více,nejlépe je, si jí koupit.
Hezký podvečer.
15. 01. 2014 | 20:21

radimtolasz napsal(a):

zemedelec: DO pozorování Země se schová pozorování Země. Nic jiného za tím nehledejte.

KvL: Ano, máte pravdu. Lokální informace jsou důležité. Lokální informace jsou však dostupnější, máme je po ruce a většinou nepotřebujeme jejich globální koordinaci. Pokud si však potřebujeme informace vyměňovat, pak musí být maximálně sjednocené. V meteorologii to víme dlouho - abychom předpověděli počasí u nás, musíme vědět jak je a jak bude v Německu, v Rusku, nad Atlantikem, i dále.

KvL: Váš popis situace v našich nakladatelstvích je dosti tristní. Ale problém je i v autorech. V okamžiku, kdy u nás někdo ukáže, že něco umí, tak je za chvíli zavalen prací tak, že na nějaké psaní už nezbývá čas. A napsat vědecko-populární publikaci je o mnoho těžší a komplikovanější, než napsat článek do časopisu s vysokým IF.
15. 01. 2014 | 21:18

radimtolasz napsal(a):

TomášL: Stránky NASA jsou už dlouho inspirativní.
15. 01. 2014 | 21:21

KvL napsal(a):

to: radimtolasz
Popsal jsem situaci co se týče neodborné literatury, odborná nakladatelství jsem vždy jen tak narychlo projel co mají na indexu (hlavní stránka), tedy neznám situaci tam. Chápu, že napsat popularizační knihu je složitější, musí se odhadnout obeznámenost čtenáře s problematikou, ale zde šlo prvně o knihu pro předškolní děti, případně tak do 2. tř. ZŠ, zde asi zase budou jiné komplikace, nutnost vysvětlit vše od začátku, což může být složitější pro dospělého člověka, tedy možná nějaká učitelka SŠ na mateřské? (jen hádám)

Vím, že nás ovlivňuje Sibiř, Altlantik, Sahara i Arktida, ale jestli jsem to správně pochopil, tak tento systém nebude monitorovat primárně klima, ale znečištění a katastrofy, sice může z důvodů těchto jevů dojít povodeň či sucho, ale znečištění, poškození krajiny těžbou, odlesněním... ty s klimatem myslím příliš společného nemají.

Také se omlouvám za problém s větou ohledně znečištění rtutí, editoval jsem ji ve spěchu. Měla původně nést tuto informaci: Znečištění rtutí je u nás menší problém, neboť je možné přivést nekontaminovanou vodu z přehrady i 30km daleko, kdežto v Africe jsou odkázáni na místní vodní zdroj.
15. 01. 2014 | 22:30

Tužka napsal(a):

Tužka napíše,.....už jsem to při různých příležitostech psala víckrát,....První celosvětová konference o životním prostředí okolo celé zeměkoule se konala v roce 1975 v Helsinkách. Tady poprvé byly varovně vztyčeny ukazováky mnoha vědců z různých koutů Země, a konstatováno, že se životní prostředí stále zhoršuje.

Těch konferencí, co od té doby bylo,.....těch výstupních usnesení,.....těch shromážděných dat,.....

Některá jednotlivá místa jsou monitorována už od konce devátenáctého století,....pro pochybovače připomenu nejstarší národní park světa Yellowstonský, založený 1872,.....všude konstatují zhoršení,....a přesto,...."pádí se dál, údolím temným do chřtánu dračích skal",....půjčila jsem si větu z básně Apokalypsa.

Výsledkem GEO bude jen veliké množství nahromaděných dat, lehce dostupných,.....která ty jedince, co mohou to "pádění" ovlivnit,... semtam nasadit nějakou tu brzdu, nebude až zas tak zajímat.

Své tvrzení jsem postavila na dění z desítek posledních let. Občas se lokálně něco podaří,....ale globálně to "jede s kopce".

Brzdy lidstvo kamsi odhodilo,....heslo dne je,.....více a rychleji k zářným zítřkům, snad nám ještě zítra nezhasnou,....co bude za padesát let není v globální soutěži o celosvětovou finanční nadvládu na pořadu dne.

Peníze se nedají pít a nejsou k jídlu.
Díky za blog,....GEO bude shromažďovat data pro slepé, hluché a němé kormidelníky otáčení Zeměkoule. Ale jedno budou moci jednou říct,.....varovali jsme vás.
Tužka.
15. 01. 2014 | 22:55

radimtolasz napsal(a):

KvL: Já jsem tu rtuť pochopil správně :-) Pokud jde o GEO, tak klima je jen jedno z devíti témat a určitě ne to nejdůležitější. Ne proto, že by důležité nebylo, ale proto, že v klimatologii je mezinárodní spolupráce už dlouhodobě zavedená a není třeba ji takto řešit. Ale jde o různé databáze výsledků měření a jejich propojení, které potom umožní dělat lokální rozhodnutí se znalostí globálních souvislostí. Např. brněnský Recetox je v GEO zapojen tak, že provozuje část společné globální databáze "popsů". Po úvodních problémech jsou dnes skoro všichni rádi, že mají jednoduchý přístup k důležitým datům, která jsou jednotně zpracovaná a není třeba spekulovat nad tím, zda průměr z Itálie odpovídá průměru ze Švédska.
15. 01. 2014 | 22:59

radimtolasz napsal(a):

Tužka: Sice trošku pesimistické, ale i tak děkuji. A bohužel s Vámi musím souhlasit a mám i příklad z klimatologie. Když už varování a apely nemohly být přehlíženy, začali oponenti znevažovat ty, co varují a bohužel dosáhli svého. Dnes už se velká část veřejnosti nedívá na výstupy klimatologů jako na teploty, srážky a vítr, ale jako na "bláboly těch lhářů". A to je neštěstí dnešního mediálního, virtuálně globalizovaného světa.
15. 01. 2014 | 23:03

Al Jouda napsal(a):

Nepojede na to zasedání GEO náš velký mistr Václav Klaus?
15. 01. 2014 | 23:25

KvL napsal(a):

to: radimtolasz
Mě se zdálo, že by někdo mohl tu větu pochopit nesprávně, proto jsem ji raději opravil.

Pro Vás i pro Tužku, mám takový pocit, že dokud bude v zemi těžitelné množství jakéhokoliv plaiva a je jedno, jestli je to to hořlavé kamení, mazlavé cosi, či plyn, tak se asi lidstvo příliš nevzpamatuje.
16. 01. 2014 | 00:27

radimtolasz napsal(a):

Al Jouda: Zasedání není pro mistry, ale pro ministry a experty :-)
16. 01. 2014 | 08:46

ld napsal(a):

Autor,

mám dotaz mimo téma.
Můžete mi napsat, o jaké hodnoty se jedná, když se uvádí střední poloha, nížiny, vyšší polohy. Jde mi o tu metráž uváděnou nad hladinu mořskou. Jinými slovy, od kolika metrů nad mořem je například střední poloha, vyšší, atd.? Pochopitelně v podmínkách České republiky.
A pro srandisty, otázka nesměřuje k sexu :-).
16. 01. 2014 | 10:14

Tužka napsal(a):

Tužka napíše pro Id,....je položena zajímavá otázka k výškovým zeměpisným pojmům. Už jsem našla i údaje v atlasech, kde se ty pojmy ve významu tříští a vykládají se různě.

Tak zeměpisně:,.....nížina od 0-200metrů nad mořem. Našla jsem i nížinu s nadmořskou výškou do 300 metrů.

Následují pahorkatiny,.....jsou to mírně zvlněné útvary s poměrnou výškou od 30-150 metrů. Poměrná výška je výška ode dna údolí k vrcholku pahorku měřená v dané oblasti, ne na celé pahorkatině. Zde se ještě uvádí kolinní stupeň,...je to biogeografická jednotka. Česká republika má kolinní stupeň pro pahorkatiny mezi 200-500m nadmořské výšky.

Následují hornatiny,.....silně členitý reliéf,....pro Českou republiku poměrné výšky od 300-600 metrů, a nadmořská výška 900-1600 metrů. Kolinní stupeň se i u nás zde uvádí různě,...?,...nesjednotili se pání tvůrci map.

Velehory,....tady je nejvíce rozdílných označení. V České republice od 1600 metrů nadmořské výšky, někde od 2000m,....nejčastěji ve světě od 2500 metrů nadmořské výšky.

Uvidíme, zda pan Tolasz napíše, jak to mají nastavené pro jejich pozorování počasí a určování podnebných pásem.
Tužka.
16. 01. 2014 | 16:30

ld napsal(a):

Tužka,

obávám se, že autor blogu nám už neodpoví. Možná pro tu nejednoznačnost, kterou jste nastínila.
17. 01. 2014 | 13:16

radimtolasz napsal(a):

Tužka a Id: Snažím se odpovídat, ale někdy holt nemám čas ani po nocích :-) V předpovědi počasí nejčastěji zmiňujeme rozhraní v 600 m pro vyšší polohy a v 1000 m pro horské polohy. Ale nejsem tvůrce předpovědí, tak se mohu plést.
17. 01. 2014 | 14:41

ld napsal(a):

radimtolasz,

tak jste nám v tom udělal ještě větší chaos :-). Ale dík za odpověď.
17. 01. 2014 | 18:05

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy