Otázky a odpovědi pro Moravskoslezský deník, vyšlo v pondělí 15. února 2016

1) Je právě probíhající zima opravdu podle Vašich statistik teplejší než v předchozích letech (dá se uvést nějaký údaj o průměrné teplotě, která bývá v první polovině února a jaká je zatím letos?), nebo to lidé tak vnímají jen díky oteplení, které se projevilo v prvních únorových dnech?

Je teplejší, než bychom očekávali ve srovnání s dlouhodobými průměry, ale zcela odpovídá zimám, na které jsme si zvykli v posledních cca deseti letech. Letošní zima bude už pátou v pořadí s nadprůměrnou teplotou. Poslední pořádnou zimu, tak jak má ve střední Evropě vypadat si pamatujeme ze sezóny 2005/2006. Ale neměli bychom se nechat ukolébat. I relativně teplá zima umí ukázat svou nevlídnou tvář v podobě sněhových přívalů a mrazů. Například zima 2011/2012 byla teplotně o 0,6 °C nadprůměrná, ale v únoru klesaly teploty v mrazových kotlinách až k -40 °C (únorové minimum na Jezerní slati -39,4 °C), v nížinách i pod -25 °C a celý měsíc byl o 4 °C studenější než průměr. I zima 2012/2013 byla relativně teplá, ale na konci března přinesla velikonoční neděle na severovýchod Moravy až 40 cm nového sněhu.


2) Co si pamatuji, tak minimálně ty tři poslední zimy byly opravdu mírnější-je to trend, na který se máme připravit, nebo tomu bylo tak i dříve a střídá se to a můžeme například další tři zimy očekávat silné mrazy?

Samozřejmě, že v minulosti najdeme také teplé zimy, ale vyskytovaly se jen ojediněle (např. 1974/1975 nebo 1994/1995). Teď jsme v období, kdy se průběh zim u nás změnil. Jen ojediněle zaznamenáváme chladné a na sníh bohaté zimy a zimy teplé a suché se stávají pravidlem. Je to trend, který bude s velkou pravděpodobností ještě nějakou dobu trvat a nemělo by nás to překvapovat.

3) Lidé se podivují, že prakticky ze dne na den se teploty výrazně liší, teplotní výkyvy tak dosahují třeba i rozdíl 20 stupňů a více-to je věc, která se projevovala i dříve? Tuším, že ano, protože to pamatuji, ale chtěl jsem Vás poprosit o nějaké vysvětlení, které by pochopil i laik…

Ano, velké mezidenní změny teploty, nebo velký rozdíl teplot v průběhu dne jsou a vždy byly ve střední Evropě obvyklým jevem. Běžně sledujeme tzv. denní amplitudu teploty, což je rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší teplotou za 24 hodin a tyto hodnoty bývají v mrazových kotlinách za jasných dní i vyšší než 30 °C – absolutně nejvyšší jsme naměřili 3. listopadu 2015 na šumavské Kvildě (ranní minimum teploty bylo -14,4 a odpolední maximum +22,1 °C). Dnes máme pocit, že k takovým změnám v minulosti nedocházelo, ale není to pravda. Rozdíl je pouze v tom, že extrémní hodnoty různých změn v počasí se kdysi nevyskytovaly tak často a na tolika místech najednou, jako dnes. Je možné to dokladovat jednoduchým příkladem. Počasí v roce 2013 nám ukázalo, co všechno je u nás možné. Nejprve ledovka 20. ledna na téměř celém území republiky, poté sněhové přívaly na konci března, propršený květen a velká povodeň na Labi a Vltavě v červnu, mimořádná horká vlna na začátku srpna a vichřice v prosinci. Tyto jevy se u nás vždy vyskytovaly, přesněji řečeno - jednou za čas se někde vyskytly a vždy znamenaly problém pro místní obyvatele nebo pro přírodu.

4) Dá se vůbec říci, co má největší vliv na průběh počasí v zimě v naší republice-projevují se třeba důsledky jevu El Niňa nebo co rozhoduje o tom, jaká bude u nás zima?

Klimatický jev El-Niňo má velkoprostorové efekty, ale ovlivňuje počasí hlavně v jižním Pacifiku. Průběh zimy ve střední Evropě utváří vlastnosti vzduchových hmot a rozložení tlakových útvarů, jejich vznik a vývoj na severní polokouli. Dochází ke změnám výměny tepla mezi Arktidou a oblastí mírných šířek, protože se dramaticky zmenšuje zalednění v severních oblastech. A to jsou hlavní příčiny neobvyklého průběhu posledních zim.

5) Obecně lze vysledovat, že minimálně poslední rok méně prší a v zimě i méně sněží-máme se připravit na období „sucha“, nebo to je opět jev, který se cyklicky opakuje a nemusíme se obávat, že nám třeba vyschnou přehrady?


V ročních úhrnech srážek není až tak velký problém. Ano, za rok 2015 napršelo u nás jen 79 % dlouhodobého srážkového průměru, ale běžně u nás od posledního většího sucha v roce 2003 napršelo v jednotlivých letech 90 až 110 % průměru. A to není nic, co by nám mělo přinášet problémy se suchem. Mění se však rozložení srážek v průběhu roku - pokud 6 měsíců za sebou prší málo a poté spadne chybějící množství vody za 14 dní, tak to krajině nepomůže. Pro naše přehrady je velkým problémem i nedostatek zimních sněhových srážek v posledních letech a na některých už je to docela vidět. I v minulosti se vyskytovala období s nižšími úhrny srážek a sucha měla hodně negativních dopadů. Dnes však k nedostatku srážek přistupuje i v průměru vyšší teplota a tedy i vyšší výpar a v krajině chybí více vláhy než v minulosti. A to je problém, na který se zapomíná.