Velká voda - zamyšlení na aktuální téma

30. 06. 2009 | 18:00
Přečteno 7112 krát
Povodně byly, jsou a budou ve střední Evropě běžným jevem. V některých obdobích jsou častější a silnější, jindy se vyskytují pouze výjimečně. Velká část české krajiny byla v historii modelována vodou, byla utvářena i povodněmi. Od doby, kdy se člověk v české kotlině začal živit jako zemědělec, můžeme vidět neustálý boj člověka s krajinou. Člověk se snaží změnit krajinu k obrazu svému. Voda je však živel, který se nedá jen tak spoutat. Pro vodu platí totéž co pro oheň – dobrý sluha, ale zlý pán.

V souvislosti s extrémními projevy počasí často slýcháváme – počasí se zbláznilo, to tady nikdy nebylo, člověk si za to může sám, apod. V posledních letech se přidává další zaklínadlo – změna klimatu. Pokud si však připustíme, že povodně k české kotlině patří, nemůžeme každou jednotlivou povodeň považovat za „důkaz“ globální změny klimatu. Letmým pohledem do povodňových statistik zjistíme, že v průběhu 20. století se významné povodně téměř nevyskytovaly. Teprve po roce 1995 se větší povodně vyskytují téměř každoročně. V letech 1997, 2002 a 2006 jsou postižena velká povodí v celém svém rozsahu. V letech 1996, 1998 a nyní v roce 2009 jsou extrémní povodní postižené izolované oblasti, avšak s nebývalou silou a rychlým nástupem. Takovýto sled povodňových událostí (a to jsem vybral jen ty největší) již do souvislosti se změnou klimatu lze dávat. Zvýšení globální teploty o známých 0,74°C/100 let, popřípadě zvýšení evropské teploty o 1,2°C/100 let jsou hodnoty nezanedbatelné (je třeba si uvědomit, že se jedná o změny dlouhodobých průměrů) a někde se projevit musí. Například v extrémních projevech počasí – jsou častější a intenzívnější.


S jistým zjednodušením lze povodně dobře klasifikovat. V zimě a na jaře se mohou vyskytnout povodně z tání sněhu, popřípadě rozlitím vody za ledovou zácpou vzniklou při chodu ledu na vodním toku. Tyto typy tzv. zimních povodní se dají docela dobře předpovídat, jejich nástup je relativně pomalý a lze se v okolí vodních toků na povodeň připravit. V letním a podzimním období se vyskytují v zásadě dva typy povodní z dešťových srážek. Několikadenní srážky mohou vyvolat povodně na velkých plochách. Situaci zpravidla komplikují srážky v několika vlnách, kdy se nejprve nasytí povodí vodou a poté i menší srážkové úhrny vyvolávají vzedmutí hladin v tocích. Taková povodeň se předpovídá zpravidla s několikadenním předstihem a je rovněž možné se připravit (pokud však není čas na přípravu věnován vyhlížení povodňové vlny z Karlova mostu). Posledním typem jsou povodně z přívalových srážek (někdy ne zcela vhodně označované jako tzv. bleskové povodně). Jejich předpověď je největším problémem. Podmínky v atmosféře vhodné pro vznik přívalových srážek se vyskytují zpravidla nad velkými oblastmi – dostatečně vlhká vzduchová hmota, nestabilní teplotní zvrstvení, fyzikální podmínky pro vznik oblačnosti. A přesto se nemusí v oblastech s takovými podmínkami vyskytnout žádné srážky. Spouštěcím mechanismem pro přívalovou srážku může být i zcela nenápadná změna směru proudění, dodatečný zdroj vlhkosti vzduchu nad vodní plochou, příhodný tvar horské překážky, apod. Proto je za současného stavu poznání téměř nemožné předpovídat čas a místo přívalových srážek.

Tolik zjednodušená teorie předpovědí povodní. Co tedy můžeme (a musíme) dělat? Kdy vlastně povodeň začíná? Když se voda dostane mimo vodní toky? Ne! To už je pozdě. Když začne pršet? Ne! To už je také pozdě. Povodeň začíná tvorbou oblačnosti nad Atlantikem nebo někde za Uralem. To je okamžik, kdy musí meteorolog zpozornět, situaci sledovat, analyzovat a postupně vyhodnocovat. Proto má Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) Předpovědní a výstražnou službu, proto počítáme vlastní meteorologický i hydrologický model, proto jsme v úzkém kontaktu s Hasičským záchranným sborem a dalšími složkami Integrovaného záchranného systému. Proto máme sítě přízemního měření a pozorování, proto máme meteorologické radary, informace z bleskových čidel a data z meteorologických družic. Proto musíme neustále zlepšovat modely, vzdělávat odborníky a mít dostatek informací o aktuálním stavu atmosféry a hydrosféry. Možná se však pletu. V těchto dnech se v mnoha anonymních internetových diskusích můžeme dočíst, že jsou meteorologové úplně zbyteční a (dokonce!) drazí. Věřím, že se kolegové po bezesných nocích strávených v práci nenechají znechutit. Potřebujeme zmírňovat následky povodní? Potřebujeme vědět, jestli se v dalších dnech musíme obávat vichřice, bouřek nebo povodně? Potřebujeme znát dlouhodobé charakteristiky klimatu v zemědělských regionech? Potřebujeme spoustu dalších meteorologických drobností? V tom případě potřebujeme „Státní meteorologickou a hydrologickou službu“, kterou u nás zajišťuje ČHMÚ. Je to ve vyspělém světě obvyklé a rád bych věřil, že je ČR vyspělou zemí.

Nezbývá nám, než se na povodně neustále připravovat. Až opadne voda a vyschnou zdi, bude jednoduché zapomenout. Jeseník nad Odrou musí být mementem a připomínkou – takto se voda může zachovat kdekoliv a kdykoliv. Bohužel máme taková mementa i v nedávné historii (Troubky, Lichnov, Metly, …) a mnozí zapomněli …

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Líný černý pes napsal(a):

to autor :
Ale nezapoměli, alespoň ne všichni.
Labe leze nahoru, sice pomalu ale na půdě už jsou pro jistotu dva kanystry a lihový vařič. A to se mi povodeň 2002 nedostala ani do sklepa.
30. 06. 2009 | 18:22

Čochtan napsal(a):

Kdybych stavěl dům u řeky, posadil bych ho na pylony, a pod ním udělal terasu.
A kdybych měl milion navíc, tak bych ty pylony udělal hydraulické, a barák v případě nutnosti vysunul nahoru.
Odpadní roury teleskopické, elektrokabel není problém, voda taky ne,... šlo by to.
30. 06. 2009 | 18:45

Neopřemyslovec napsal(a):

Jedna sedmina skonu chybnou lékařskou diagnóstikou byly, jsou a budou ve střední Evropě běžným jevem.Na vlastní osobě jsem zažil omylové uzavření ventilu od drenáře ze žlučníku. V posledním okamžiku defekt ohalili. Kolik nešťasníků takové štěstí nemělo? Pane Tolasz, i vy meterologové se dopouštíte profesních chyb. Sice neohrožujete životy, ale přesto by jste měli vést statistiku neschopných a tupých omylů. Mohuli ještě, potom vy jste totálně opustili staletou lidovou předpovědní moudrost. Kdyby jste nejmodernější meterologickou předpověď (95%) doplnili o lidovou prognostiku (5%), občané by vám odpouštěli. Takhle jste tupani, blboni.
30. 06. 2009 | 18:46

Jedla napsal(a):

Čochtane, co jste to za vodníka, když nejen, že nebydlíte u vody, ale kdybyste bydlel, stavěl byste dům na pylony !!!
Čochtan by měl bydlet ve Zlaté Stoce, okres Třeboň, a mít mokrý šos.
30. 06. 2009 | 19:13

Radim Tolasz napsal(a):

Ano, i my meteorologové se dopouštíme profesních chyb. To nikdo nepopírá (např. nepředpovězená povodeň na Olši v srpnu 2006).
Ale zdráhal bych se označit pranostiky za "předpovědní moudrost". Mají spíše klimatologický význam. Říkají, jaké počasí se v daném kalendářním čase zpravidla vyskytovalo.
30. 06. 2009 | 19:20

Al Jouda napsal(a):

Při dnešní technice přece není problém prohloubit všechna koryta potoků a říček tak, aby pojmula značně větší průtoky při tzv. bleskových povodních.
30. 06. 2009 | 20:25

v hospodé neprší napsal(a):

při dnešní technice není problémem nic, ovšem kde na to vzít ty prachy?
30. 06. 2009 | 21:17

v hospodě neprší napsal(a):

Radim Tolazs:
Jste na tom podobne jako silnicari. Oni taky nekteri lidi tezko chapou , ze neni do peti minut uklizeno kdyz zacne celoplosne snezit. Ale klid, jsou to jen vykriky blbcu, co nikdy neresili slozitejsi problem.
30. 06. 2009 | 21:26

Radim Tolasz napsal(a):

Al Jouda: Vy jste, ale Jouda :-). Technicky to samozřejmě lze, ale dovedete si představit, jak by po takové akci ta naše říční síť vypadala? Nejsem zelený, ale zelení by jistě zezelenali vzteky. A v konečném důsledku by se zrychlil odtok, což není zrovna dobře. V Drážďanech, ve Vratislavi a v Bratislavě by taky zrovna rádi nebyli.
30. 06. 2009 | 21:31

JG napsal(a):

editor blogů

Dovolím si zopakovat návrh, prosbu, prezentovanou opakovaně i jinými, požadavek aby byly příspěvky "Neopřemyslovce" mazány, pokud, jak je tomu příliš často, svojí primitivností arumentace a vulgaritou nejen porušují Kodex, ale snižují kvalitu debaty.

Nevím, jakým traumatem v dětství nebo v životě orošel, nebo zda to je "jen" genetikou, ale evidentně mu schází sebereflexe a sebeovládání. Děkuji.
30. 06. 2009 | 22:08

Kritik napsal(a):

Autor píše: "Povodeň začíná tvorbou oblačnosti nad Atlantikem nebo někde za Uralem."

Zřetelně špatná formulace, neboť tam začíná leda srážkový potenciál. Povodně začínají kácením lesů, zoráním mezí a remízků, úpravou koryt řek a potoků do přímých tras, výstavbou liniových staveb narušujících členitost terénu, atd.. Nejsou to žádné nové skutečnosti, píší to v základních knížkách o ochraně krajiny.

A že by v minulosti nebyly povodně? Znám město u Labe a vím, že povodně tam byly každý rok - tu méně tu více intenzivní. Ale přívaly vod s nečekaným vzedmutím hladiny, jako v této době - to opravdu nebylo.

Úžasné také bylo chování našich předků, resp. původních německých obyvatel: I na malém potůčku vtékajícím do Labe postavili síť přehrádek a hrází, aby v době intenzivních srážek zadržovaly přívaly vod a zachytily bahno. Tyto stavby ještě můžete někde najít, pokud nebyly zavaleny bahnem nikým neodtěžovaným nebo nezchátraly pro absenci stavební údržby.
30. 06. 2009 | 22:15

L.Metelka napsal(a):

Kritik:
Taková opatření v principu beru, ale pochybuji o tom, že by zabránila skutečně velké přívalové povodni...
30. 06. 2009 | 22:20

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Kritik:
Dnes je u nás lesů o čtvrtinu více než před 70 léty. Ještě víc jich bylo ve 13. století, kdy bylo založeno naše město a zanedlouho po povodni přemístěno výše nad potok.
30. 06. 2009 | 23:21

Targus napsal(a):

To autor:

zajímalo by mne, jak a z čeho se vytváří srážkový potenciál za Uralem. Pokud jsem chodil do správné školy, měla by za ním být poměrně velká pevnina, nad níž se tvoří takový potenciál poněkud hůře, není-liž pravda?

Také by mne zajímalo, jak máte zadokumentovány povodně ze středověku, o němž je známo, že v něm bylá celá staletí ještě teplejší, než je počasí dnes u nás?

Když už píšete o Karlově mostu, kdyže bylo smeteno pár jeho oblouků?
30. 06. 2009 | 23:33

Ládik napsal(a):

JG: diskuse bez Neopřemyslovce by byla fádní.

Pořádná povodeň je zapotřebí. Člověk neustále přetváří krajinu, t.j. porušuje přírodní rovnováhu. Povodeň je zpětná vazba. Je nutné dostat po papuli, aby omezil investice v záplavovém území a ve vyšších polohách napravil to, co zmrvil.
V současných bouřkách zažívám hodně výpadků el. proudu. Je to velmi přínosné, protože mě to vrací k přírodě. I bez elektriky dokážu mít teplo a vodu. Se světlem je to horší, ale je potřeba využít denní světlo.
Za všecko se platí, nic není zadarmo. Jen zloděj to vidí jinak.
01. 07. 2009 | 06:49

houmelesák napsal(a):

Neopřemyslovec:
"... o čemž jsi zajisté již před válkou mluvil s vaším okresním hejtmanem..."
01. 07. 2009 | 07:11

veverka napsal(a):

Souhlas s kritikem a Ládíkem.
Za intenzitu povodní poslední doby si mohou lidé sami svým arogantním přetvářením krajiny.Nejhorší co můžete s potokem nebo říčkou udělat je,že ho narovnáte a vybetonujete.A přesně to člověk neustále dělá.Nejlépe povodně zmírňují přirozeně se kroutící vodní toky s rozsáhlými přilehlými mokřinami zákruty,meandry a lužními lesy.jenže přesně ty člověk cíleně zlikvidovala likviduje a místo nich vybetonoval a narovnal pro vodu exkluzivní dálnice po kterých to pěkně sviští...to samé platí o rozlehlé orné pláně ,vykácené lesy či nevhodné smrkové monokultury.
01. 07. 2009 | 09:42

Al Jouda napsal(a):

To autor :
Pro mne by bylo lepší, kdyby zelenali vzteky Zelení než aby plakali ti na Moravě vytopení.
01. 07. 2009 | 09:52

Meteo-am. napsal(a):

Dobrý den,
Pane Tolasz, díky za článek. Jen by mě zajímalo, jak je možné při východním proudění (které jde z povolžských stepí či zpod Kavkazu) tak vlhký instabilní vzduch ? Tyto situace spíše typicky nastávají při Z nebo SZ vlivu, ne ?
Díky za příp. odpověď a zdraví,
M.
01. 07. 2009 | 10:05

Láďa napsal(a):

Dobrý den, pane doktore, děkuji za článek. Doufám, že si jej přečte co nejvíce lidí, včetně těch, kteří meteorology kritizují za předpovědi počasí. Chtěl bych se Vás zeptat, jestli odborníkům vadí označení "blesková povodeň"??? S tímto označením se setkávám na různých serverech poměrně často a moc se mi nelíbí. Děkuju
01. 07. 2009 | 10:18

Korrydorro napsal(a):

Naše řeky jsou totálně zanešené.Jejich koryta nepoberou povodňovou vodu.V zátopových územích je mnoho staveb ,které jsou překážkou v odtoku povodňové rozlité vody a od nich se tvoří zpětné vlny, které způsobují značné další stoupnutí hladiny a vytopení mnoha oběktů.Můžete to psáti stále do kola a nikdo s tím nic neudělá.Další věcí je nesprávná obsluha přehrad.Přehrady nejsou v mnoha případech dostatečně odpuštěny a při průtržích mračen musí být odpuštěny víc než je zdrávo a to způsobí, velké povodně a škody ve vnitrozemí.Nesprávná neodborná obsluha přehrad způsobila,už mnohokrát katastrofy.Při současné nezaměstnanosti by ,bylo možné,aby se koryta řek vybagrovávala.Lidi by dostali práci a splnilo by to účel.Stále se o těchto věcech mluví,ale nic se pro bezpečnost lidí,žijících v zátopových oblastech nedělá.
01. 07. 2009 | 11:15

jozka napsal(a):

->Al Jouda: Po aplikaci vaseho navrhu by plakali i ti vytopeni. Jen by nebyli v nasich horskych viskach, ale v Nemecku a Polsku.
01. 07. 2009 | 11:25

veverka napsal(a):

jozka
Plakali by stále i ti vytopení u nás.Prohloubíte li o něco koryto potoka širokého metr či dva,tak je to jen naprosto nepodstatná kosmetická úprava.Stejně tak jako to čištění zanešených koryt jak psal někdo výše.Skutečný problém je někde jinde jak jsem psal v předchozím příspěvku.
01. 07. 2009 | 11:42

Chachar napsal(a):

A co takhle se líp starat o řeky a potoky, čištěním koryt, zakázat výstavbu v záplavových nivách a hlavně skončit s nesmyslnou výstavbou nových skladů a jiných betonových či vyasfaltovaných ploch. Voda, která se nevsákne, nutně musí někam odtéci a nezapomeňte na to, že voda má velkou sílu.
Srovnejte si co se za 20 let zastavělo zelených ploch a udělalo nových silnic.
Příroda nám jen ukazuje kdo je tady pánem.
01. 07. 2009 | 11:42

Al Jouda napsal(a):

To jozka : Z diskuze je zřejmé, že pravda je někde uprostřed : Je třeba vyčistit koryta a současně vytvořit zábrany na polích a lukách, aby voda nemohla rychle odtékat a spíše se vsakovala nebo se zadržela na bezpečných místech (poldry).
01. 07. 2009 | 12:28

ll napsal(a):

"v průběhu 20. století se významné povodně téměř nevyskytovaly"
Co to je téměř. Co to je za blábol pana doktora přes klima.
01. 07. 2009 | 12:51

.. napsal(a):

Pro Al Joudu a další odeesáky co nenávidí přírodu: Tady snad proboha nejde o zelené, vybagrování koryt řek a zničení vodního ekosystému je z hlediska povodní to nejhorší. Chápu ale, že zmodralým bolševickým mozkům to nedochází. Udělat z republiky parkoviště s vybagrovanými strouhami věru nápad hodný ODS. Ať se vám to líbí nebo ne tak pomůže jedině výsadba smíšených lesů, remízky, zátopové louky, výsadba stromů kolem řek. Jde to ve Francii a v Německu může to jít i u nás. A samozřejmě obnovit záchranné oddíly které ODS zrušila a odneslo to 13 lidí na životech. Ale tohle vy slyšet nechcete, to raději budete vymýšlet nesmyslné nápady a riskovat životy, zdraví a majetek lidí než abyste si připustili že se mýlíte. Doufám, že těch 13 lidí nezemřelo nadarmo a že se věci změní k lepšímu.
01. 07. 2009 | 14:01

L.Metelka napsal(a):

..:
Obávám se, že ani ta opatření by téhle povodni nezabránila, ani by ji moc nezdržela nebo nezmírnila. Bylo to prostě moc vody...
01. 07. 2009 | 14:05

Zdeněk napsal(a):

Ad Laďa, 10:18 - Ten pojem "blesková povodeň" mne taky nadzvedává. Asi nás má přesvědčit, že s podobnými povodněmi a případnými následky se nedá nic dělat, ani jim nijak předcházet. To by mohla být politická stránka věci. Druhá by mohla být mediální. Až se nějaká manekýna z TV nebo rozjuchaná redaktorka z rádia (poměrně nově i z veřejnoprávního Radiožurnálu, kde dřív běžně vystupovali meteorologové) budou chtít při předpovědi počasí zase předvádět a připomenout, třeba kvůli poslechovosti, tak budou lidé, než si zas zvyknou, zbytečně trávit noci na střeše. Pojem „přívalové deště“ už úplně zdegeneroval. Zajímal by mě názor pana Radima Tolasze, zda právě toto nemůže být důvod, proč je jejich práce někdy znevažována.
01. 07. 2009 | 18:32

Líný černý pes napsal(a):

to autor :

Můžete mi, prosím, vysvětlit, proč poslední týden prší vždycky když chci jít z práce domů?
01. 07. 2009 | 18:41

bod napsal(a):

To se nám tu zase zelení rozpovídali.
Doporučoval bych jim všem prohlédnout si výsledky povodně z konce 19. století (např. z Karlova mostu zbyla půlka). V té době nebyly dálnice ani obří betonové plochy, nebyla ani vyzděna žádná koryta potoků. Meandrů a lužních lesů bylo jak nas- - no, řekněme naseto.
Tak kde se za všeničící voda tehdy podle melounů brala?!
01. 07. 2009 | 20:50

Camm napsal(a):

To Veverka
Žiji několik set metrů od Moravy a pamatuji si proto na povodeň v roce 1997. Po ní se udělala spousta opatření. Prohloubily sa koryta řek, zvýšily hráze, zhotovila se záplavová zadržovací území a neudělalo se to hlavní. Nevrátila se Morava do starého koryta, kde tekla tisíc roků předtím. Meandry jsou jasně viditelné. Podívejte se na satelitní fotky na webu http://maps.google.com/. Okolo Uherského hradiště jsou stopy po staré Moravě jasně viditelné. Myslím, že se ještě dožijeme toho, že se bude řekám vracet jejich původní tvar, který jsme zmrzačili a narovnali. Ale to je jen jedno z mnoha stovek opatření. I louka, pole nebo les jsou schopny pojmout mnohem víc vody, než dnes. I je jsme si přetvořili k obrazu svému a pykáme za to. Je čas vrátiut sa k přírodě.
01. 07. 2009 | 20:57

bod napsal(a):

Pro Meteo-am:
Divíte se, že je to tak hrozné, když to jde od Kavkazu. Stará anglická moudrost to vysvětluje:
When the wind comes from the east,
that´s bad for men and beast
(Kdyř vane z východu,
je to špatné pro lidi i dobytek),
což Evropa pocitˇuje už od roku 1917 (VŘSR)
01. 07. 2009 | 20:58

Radim Tolasz napsal(a):

Láďa: Blesková povodeň je, podle mne ne zcela vhodný, překlad z anglického "flash flood". Přesnější je podle mne rychlá nebo přívalová povodeň. Zkrátka, jen se mihne a není.

Líný černý pes: Mohu. Chodíte z práce v nevhodný čas :-)

bod 20:50: Ze vzduchu, ze vzduchu.
01. 07. 2009 | 21:30

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Meteo-am:
Ten vlhký vzduch z východu pochází z oblasti Egejského a Černého moře. Jakožto také meteo-amatér sleduji situaci a poučil jsem se, že vzduch okolo středu tlakové níže na severní polokouli proudí proti směru chodu hodinových ručiček (u tlakové výše naopak), takže pokud ta níže sedí delší dobu nad Balkánem je důsledek zřejmý.
01. 07. 2009 | 21:41

johanQ napsal(a):

Ach jo, zase jeden generál po bitvě. Politolog, klimatolog, analytik a bůhví jakej ještě ...log. Lidi, který nám učeně oznáměj, co se právě stalo. Jenže my to už dávno víme. Berete platy za nic, vážení!!! Jste k ničemu...
01. 07. 2009 | 23:13

realne napsal(a):

Jak se bránit povodním?

proc autor nezminil co hlasa titulek? zminka o tom ze clovek svym vztahem k okolni prirode (ekologikou) muze povodne ovlivnit .. ?
01. 07. 2009 | 23:29

Vobejdavá Vendelína napsal(a):

Nebydlet na dně řeky,ale mimo ni. Nic bych jim nedala.Pojišťovny dobře vědí,proč rizikové lokality nepojišťují.
Je to tady jako u blbých.
Dostávají jenom vyčůránkové.
Slušní lidé si musí na vše poctivě vydělat.
01. 07. 2009 | 23:45

history chanel napsal(a):

Pane Radime, netvrdim, ze to byl zrovna pripad u techto serii bourek, ale co si myslite o CHEMTRAILS, v jinych zemich se o bezne mluvi o modifikaci pocasi, dale potom HAARP, a jine......Vite, kdo leta na vasem uzemi a informujete obyvatele?
02. 07. 2009 | 00:06

Darius napsal(a):

Když někde 5 dní prší, musí si občan říct - kdyby teď přišel pořádný liják, tak už to krajina nevstřebá. A měl by, bez ohledu na klimatology, kteří podmínky konkrétního místa nesledují, uvažovat o tom, zda mu z některého směru nehrozí záplava.
02. 07. 2009 | 05:37

Ondrej napsal(a):

Clanek pana Tolasze je pekny. Jako predikci povodni bych doporucoval peclive sledovat intenzitu srazek s pomoci radaru CHMU doplnenymi mensimi lokalnimi hydrologickymi radary rekneme po 2 v kraji (podle orografie a potencialniho ohrozeni povodnemi). Pokud na ohrozujicich mistech (strane, potoky,...)dojde k intenzivnim srazkam, zalarmuji se ohrozene obce, ktere tam vyslou vyskolene hlidky slozene z mistnich znalcu(myslivec, lesnik, hasic, policista,bastyr,ucitel...) vybavene vysilackou, mobilem, pistalou apod. a v pripade nebezpeci velke vody spusti alarm. Srazkomery nedoporucuji, pouzivam je 30 let a muze se stat, ze se ucpou listim, hmyzem apod.
02. 07. 2009 | 08:42

Medikolog napsal(a):

V 17. století byla teplota v prostoru holandských kanálů o 3 stupně nižší, než koncem 20. století. Ale lidé nebylitak "schizofreničtí". Co nemělo plavat stavěli od potopy světa na kopci. U vody jenom to, co potřebovalo vodní sílu a buď sneslo opakovaná zaplavení, nebo šlo snadno a lacino obnovit na účet zřizovatele. Bylo to jeho podnikatelské riziko. Mlýn mohl vynášet 50 let, nebo mohlo být za dva měsíce po něm ... ale přidružený statek byl nad nad čarou nejhorších záplav. Mlynáři nebyli nemoudří... Věděli, že na náplavce a v rovině je podsklepení rizikové a funkci sklepa plnily bytelné vodo/ledo vzdorné přízemky - z nich voda odtekla sama. Bytové, skladové prostora a jemné technologie mlýnů byly na patře "nad čarou ponoru"...
02. 07. 2009 | 08:50

L.Metelka napsal(a):

Ondrej:
1. Nevím, zda něco takového jako hydrologické radary vůbec existuje, ale domnívám se, že by to bylo trochu zbytečné. Celé území ČR je pokryto dvěma našimi radary s rozlišením asi 1x1 km. Navíc i tyto "lokální" radary by měly problémy v horském terénu. A kdo by to zaplatil (pořízení i provoz)?
2. Pokud dojde k velkým srážkám, jsou i jiné způsoby, jak zalarmovat obce. Například lokální varovné systémy. Pak lze sledovat intenzity srážek nebo hladiny vody v obci (či nad obcí) prakticky v reálném čase.
3. Pokud jde o srážkoměry, samozřejmě vyžadují určitou údržbu. Měly by být umístěny tam, kde je co nejmenší riziko zanesení listím, zničení padajícím stromem, zatopení a podobně. A obecná výstraha ČHMÚ by měla být pro obce především signálem, aby ještě před těmi srážkami vyslali někoho, kdo srážkoměry zkontroluje, vyčistí a podobně.
02. 07. 2009 | 09:39

Bohuslav D. napsal(a):

1872, 1886, 1888, 1890 - 2x, 1895, 1897, 1903 - co maji uvedene roky spolecne - vyskytly se v Cechach extremni povodne.
Co tim chci rict - jdete s dukazy o klimaticke zmene a vlivu na povodne nekam - nevite, o cem mluvite.

PS: pro stourali - vybral jsem jen letni povodne!
02. 07. 2009 | 12:48

Radim Tolasz napsal(a):

johanQ: Já jako klimatolog nejsem generál po bitvě. Klimatologové, včetně mě, upozorňují na tento problém minimálně od poloviny 90. let. Výsledkem je postupné omezování činnosti ČHMÚ. Někde se šetřit musí.

realne: Titulek nic takového nehlásá. V textu jsem nerovný boj člověka s krajinou zmínil.

history chanel: Chemtrails je nesmyslný humbuk.
02. 07. 2009 | 16:54

Franta napsal(a):

Pane Tolasz, jak uvádíte: "Výsledkem je postupné omezování činnosti ČHMÚ. Proč nevyužíváte více fondy EU přes MŽP, kde na své projekty můžete dostat cca 70% dotace, 30% je spoluúčast. MŽP Vám to radit nebude. Těch peněz je tam opravdu dost. Musíte lidi motivovat, pak to půjde.
A hlavně na nich nešetřit.
Pěkný den.
02. 07. 2009 | 23:48

Radim Tolasz napsal(a):

Franta: To je na delší rozbor. Teď probíhá přes OPŽP nákup některé naší techniky do meteo části ústavu. Zkušenosti jsou takové, že budu shánět minimálně jednu sílu na související administrativu. To je tak hrozné, že není možné, aby se tím zabýval meteorolog nebo klimatolog. To nelze. Ale máte pravdu, tam ty finance jsou.
03. 07. 2009 | 09:04

Radim Tolasz napsal(a):

Bohuslav D.: 1872, 1888, 1890, 1920, 1926, 1938, 1954, 1972, 1997, 2002, 2006 - To je výběr těch, kde byl překonán Q100 alespoň na jednom profilu. Otázkou je plošný rozsah, kde 1997, 2002 a 2006 je srovnatelný pouze s rokem 1890.
03. 07. 2009 | 09:37

Zdeněk napsal(a):

Pane Tolasz, nemyslíte si, že je Vaše práce někdy znevažována i tím, jak jsou předpovědi počasí prezentovány v médiích? Například není tak dlouho, kdy na veřejnoprávním Radiožurnálu pravidelně vystupovali meteorologové s fundovaným výkladem, zatím co se dnes mají daleko méně prostoru a jestli nás čekají "dvacítky", "třicítky" nebo zazní pojmy jako "bleskovky" (to už je snad jen otázka času) se tam dozvídáme od rozjuchaných redaktorek.
03. 07. 2009 | 12:12

Karásek napsal(a):

Já pozoruji nárůst přívalových srážek od konce 90tých let v souvislosti se satelitním spojením. Síť terminálů o určitých parametrech dokáže velice dobře monitorovat momentální podmínky šíření el.mag. vln, mnohem levnějí než radary. Myslím si, že ČHMÚ dokáže při dostatku vstupních údajů předpovědět přívalové povodně jen pár hodin předem (přesnou oblast). Chybí tady ale síť varování (mobil u starosty v šuplíku, každá ves jiný operátor - to prostě nefunguje). A lidé nechtějí opustit majetek, protože mají do poslední chvíle naději, že to nepřijde. Pomohli jsme tomu v minulosti "narovnáním" vodních toků, chybí přírodní překážky těmto přívalovým povodním.
04. 07. 2009 | 18:33

Tomáš napsal(a):

Radim Tolasz:
Jeden z vašich výroků:
"je třeba si uvědomit, že se jedná o změny dlouhodobých průměrů) a někde se projevit musí".

Typická věta klimatologa. Jednoduše oznamujete, že neznáte mechanismy přírody. Když já budu tvrdit, že mezi stoupající průměrnou teplotou a změnami klimatu není žádný vztah, mám pro to stejný počet důkazů jako Vy pro Vaši teorii - žádný.

Klimatologie rovná se schopnost zobrazit si v excelu tabulku srážek, teplot nebo čehokoliv a extrapolovat hodnoty na nejbližších pár let dopředu.

Snahu o hlubší pochopení dějů dokladujete na příkladu sledování oblačnosti nad Atlantikem. Probůh, jste meteorolog nebo klimatolog? Vůbec to není patrné. Od klimatologa bych čekal úvahy o vztazích krajiny a atmosféry, o tom, čím je klima prokazatelně ovlivňováno, prostě úvahy v širším kontextu. Aspoň úvahy, když už ne konkrétní vyargumentované teorie.

Dokážete jen sbírat data, nedokážete je interpretovat.

Pokud na mě budete reagovat, napište mi, prosím, jestli reagujete jako meteorolog nebo jako klimatolog. Z toho, co jste napsal výše, jsem to nepoznal.
04. 07. 2009 | 19:18

L.Metelka napsal(a):

Karásek:
jenže meteorologické radary tu nejsou kvůli tomu, aby měřily podmínky šíření elmag. vln, ale proto, aby zjišťovaly radarovou odrazivost oblačnosti v různých výškách. Odrazivost souvisí s velikostí a množstvím kapek a v nejspodnějších hladinách tedy i s intenzitou srážek. Pokud byste ale někdy viděl dynamiku konvektivních jader třeba na tom radaru, tak byste pochopil, že předpovídat vývoj třeba jen na několik hodin (s přesnou lokalizací srážek) je prostě nesmysl. Alespoň v současné době a ještě nějaký čas bude.
Tu "síť varování" má na starost záchranný systém, ten je v takovýchto případech informován od ČHMÚ. Existují ale i autonomní lokální varovné systémy, to je, podle mého názoru, dnes jediná možnost včasného varování před přívalovou povodní ("včasného" = řádově desítky minut před kulminací povodně).
04. 07. 2009 | 20:23

L.Metelka napsal(a):

Tomáš:
Promiňte, že se Vám pletu do diskuse, ale k tomuhle musím něco dodat.
1. Změna průměrné teploty je jedním z projevů změn klimatu. Takže 2. odstavec Vašeho příspěvku = chyba.
2. Třetí odstavec jasně ukazuje, že asi ani netušíte, o čem klimatologie je.
3. Čtvrtý odstavec - myslíte si, že oblačnost (nad Atlantikem nebo kdekoli jinde) není klimatologická veličina?
4. Pátý odstavec - zase špatně. Neumíme to dokonale (ale kdo je dokonalý, že?) ale že bychom to vůbec neuměli? Přijďte si někdy popovídat, uvidíte sám...
Jinak klimatologové toho vědí dost o meteorologii a naopak. Už proto, že jde vlastně o dva poněkud různé pohledy na totéž.
04. 07. 2009 | 20:31

Tomáš napsal(a):

Teď vidím, že se mi do druhého odstavce vloudila chyba.
Průměrná teplota je samozřejmě jednou z vlastností klimatu.

Chtěl jsem napsat, že klimatologie jako taková neumí s dostatečnou jistotou vysvětlit příčiny dlouhodobých změn a neumí popsat souvislosti těchto změn se změnami charakteru počasí.

Vypsat četnost bouřek je jedna věc, ale to dokáže školák, kterého na půl dne posadím k počítači.

Dokázat spojitost se změnou průměrné teploty už je zřejmě složitější. Ale přesně tam bych čekal, že bude pole působnosti pro odborníky, kteří se ohánějí vědeckými metodami.

Další stupeň je myslím pro současnou vědu naprosto nereálný: zjistit, čím a do jaké míry je vývoj klimatu rodu homo sapiens nebezpečný a především jestli (a jak) lze tento vývoj zvrátit. A věřte tomu, že to z excelovské tabulky nevykoukáte.
04. 07. 2009 | 20:41

L.Metelka napsal(a):

Tomáš:
Jde o to, co myslíte "dostatečnou jistotou". Můžete to upřesnit?
Souvislost změn klimatu a změn charakteru počasí je stejná jako souvislost mezi jednou realizací stochastického procesu a množinou jeho možných realizací. Tedy stochastická.
Mluví se o bouřkách, protože se mluví o přívalových deštích (které se vyskytují prakticky výhradně při bouřkách a obráceně - v každé silnější bouřce není vyloučena možnost přívalových srážek). Klidně bychom mohli takhle psát i o dalších desítkách meteorologických prvků. Jen ty školáky na to nepotřebujeme, stačí SQL dotaz do databáze... Ale pokud jde o spojitost se změnou průměrné teploty - je to fyzika. Konkrétně statika, dynamika a termodynamika atmosféry. Nebo na to můžete jít přes energetické transformace v atmosféře a podívat se, jak se mění potenciální energie a energie latentního tepla. To jsou totiž dvě věci, které dost s vývojem bouřkových systémů souvisí.
Poslední odstavec je už mimo klimatologii, jsou to otázky dopadů klimatických změn, to řeší lidi z příslušných oborů (hydrologie, zemědělství, lesnictví a další). Stejně jako otázky jestli a jak tento vývoj zvrátit...
04. 07. 2009 | 20:57

Tomáš napsal(a):

L.Metelka
Jsem samozřejmě laik, to nepopírám. K tomu co píšete:

k bodu 3.
Ano, opravdu si myslím, že počasí kdekoliv na světě je veličina, kterou klimatologie zkoumá, ale nikoliv v rozsahu hodin nebo dnů. Tím že se omezíte na pozorování aktuálního stavu, pozorujete výsledky. Příčiny jsou spousty let, kilometrů a fyzikálních veličin daleko. Opravte mě, jestli se pletu.

a k bodu 5.
Povídáme si teď, nevím o jiné příležitosti, jak popovídat si na nějaké reálné diskusi. A k té dokonalosti.. jistě, dokonalost je nereálná. Ale nemůžu se zbavit dojmu, že se pohybujete po povrchu a skutečné příčiny a principy jsou velmi daleko. A zároveň jsou velmi jednoduché. Jen je jich tolik, že se nevejdou do žádných výpočtů.
04. 07. 2009 | 21:02

L.Metelka napsal(a):

Tomáš:
Klimatologie nezkoumá počasí. To dělá meteorologie. Klimatologie studuje (zjednodušeně řečeno) statistické charakteristiky počasí.
Pokud jde o základní principy, na kterých je založena jedna část klimatologie - modelování klimatu - tak ty jsou opravdu jednoduché. Newtonovy zákony, zákony zachování (hmoty, energie), termodynamické zákony a další. To jsou ty nejzákladnější principy, podle kterých se atmosféra vyvíjí.
04. 07. 2009 | 21:16

Tomáš napsal(a):

L.Metelka
Dostatečnou jistotou myslím to, že vidíte, měříte a analyzujete co se děje, ale víte málo o tom, proč se to děje.

Zkoumáte rozdíly chování atmosféry nad městy a nad plochami, kde funguje příroda po svém? Analyzujete příčiny těch bouřek, o kterých je tento článek? A jak daleko po těch příčinách jdete? Nakolik do analýz zahrnujete třeba schopnost krajiny udržet vodu? Nevím, kde má váš obor hranice.
04. 07. 2009 | 21:21

L.Metelka napsal(a):

Tomáš:
Vidíme, měříme, analyzujeme, spoustu věcí dokážeme i fyzikálně namodelovat, takže máme i informace i tom, proč se to děje.
Rozdíly v chování atmosféry nad městy a nad okolní (neovlivněnou)krajinou studují obory, kterým se říká "Urban meteorology" nebo "Urban climatology". Příčiny bouřek obecně jsou docela dobře známy (instabilita atmosféry, latentní teplo a další faktory). A tohle nebyly v principu nějaké jiné bouřky než obvykle. Jen postupovaly velmi pomalu (ne jako na studené frontě, tam je ten pohyb rychlejší) nebo se vytvořil tzv "train effect", kdy postupovala série bouřek po velice podobné trajektorii.
Schopnost krajiny udržet vodu patří spíše už do hydrologie. Meteorologie i klimatologie končí v okamžiku, kdy srážky dopadnou na povrch. A v tom okamžiku začíná hydrologie.
04. 07. 2009 | 21:29

Tomáš napsal(a):

L.Metelka
Na wiki čtu: Podnebí neboli klima je dlouhodobý charakteristický režim počasí ..

To je v souladu s tím, jak ten pojem vnímám já. Jestli nějaká má věta vyzněla tak, že v tom jasno nemám, tak to bylo nepřesnou formulací, nikoliv nepochopením.

Nechci být neslušný, ale mám pocit, že naše diskuse se nikam nevyvíjí. Vy oboru zřejmě rozumíte, já jsem toho názoru, že ten obor je tak trochu naivní, protože klima je na součsném stupni lidského poznání možné měřit a zkoumat, ale jak to funguje "uvnitř", to jen odhadujete.

A opakuji, nepíšu to, abych vás urazil.

Jestli nemáte něco proti, uzavřel bych to. Venku je pěkně, tak akorát na posezení u pivka :)
04. 07. 2009 | 21:39

Tomáš napsal(a):

Ještě dodatek: tím že srážky dopadnou na povrch, začíná jejich odpar zpátky do vašeho oboru, nebo ne?
04. 07. 2009 | 21:42

L.Metelka napsal(a):

Tomáš:
No, kdybychom nevěděli, jak funguje klima "uvnitř", těžko bychom ho namodelovali. To by musely vycházet hrozné nesmysly. Jenže ony zase takové nesmysly nevycházejí, z čehož lze usoudit, že ty podstatné procesy pro vývoj klimatu známe.
Ano, voda dopadne na povrch a přechází do hydrologie, pokud se ovšem vypaří zpátky do atmosféry, vrací se tím do meteorologie a klimatologie ... :-)
Dobrou chuť u pivka... :-)
04. 07. 2009 | 21:48

Josef H napsal(a):

Přečetl jsem všechny diskusní příspěvky k článku Radima Tolasze. Některé jsou laické, z některých je zřejmá odbornost. Povodně byly a budou, přírodě neporučíme! V žádném případě jsem nenašel zmínku o tom, proč velká voda zlikviduje novostavbu rodinného domu, nebo průmyslové skladiště. Proč se tyto objekty staví v zátopovém území řek a potoků? Proč stavební úřady nepodmiňují vydání stavebního povolení požadavkem, aby investor doložil v příslušném profilu vodoteče výpočet kóty 100-leté vody? Proč se povoluje stavět pod touto úrovní? Budou
brány tyto státní orgány k zodpovědnosti?
05. 07. 2009 | 00:08

finistier napsal(a):

Marie Terezie vydala zakon,ze se budovy nesmi stavet pod stoletou vodou.
Kdo tento zakon zrusil?
Dale. Koryta rek a potoku se cistila kazdym rokem.
Proc se dnes necisti?
Na lukach byly zavedeny drenaze na odvodneni prebytecne vody.
Byly zlikvidovany a louky rozorany.
Je velice snadne nalezt jadro pudla.
05. 07. 2009 | 03:14

Zbyněk Matyáš napsal(a):

finistier:
Zdání klame.
05. 07. 2009 | 05:04

Cialis online napsal(a):

Kdybych stavěl dům u řeky, posadil bych ho na pylony, a pod ním udělal terasu.
A kdybych měl milion navíc, tak bych ty pylony udělal hydraulické, a barák v případě nutnosti vysunul nahoru.
Odpadní roury teleskopické, elektrokabel není problém, voda taky ne,... šlo by to.
11. 10. 2009 | 22:15

whtch napsal(a):

[url=http://www.highwaytowatches...]swiss made watches[/url]
[url=http://www.highwaytowatches...]rolex air king[/url]
[url=http://www.highwaytowatches...]breitling navitimer[/url]
[url=http://www.highwaytowatches...]breitling superocean[/url]
[url=http://www.highwaytowatches...]rolex explorer ii review[/url]
[url=http://www.highwaytowatches...]rolex datejust[/url]
[url=http://www.highwaytowatches...]rolex yachtmaster[/url]
11. 05. 2010 | 05:06

Prearkalo napsal(a):

<a href=http://paydayloansnow24h.com/#bblog.aktualne.centrum.cz>payday loans</a> - <a href=http://paydayloansnow24h.com/#ablog.aktualne.centrum.cz>payday loans</a> , http://paydayloansnow24h.com/#sblog.aktualne.centrum.cz payday loans
05. 09. 2012 | 02:25

RqXTYmEwEu napsal(a):

<a href=http://buyxanaxonlineca.com/#dosage>alprazolam xanax</a> cheap xanax mexico - xanax dosage for public speaking
16. 11. 2012 | 02:33

order viagra napsal(a):

Aquae Creosoti J iv http://orderonlineviagra.org viagra be prevented by the addition of a small amount of, calomel with sodium bicarbonate is a myth, and, http://cialis-generic-online.net cialis 36 hour Sodii Phosphas. Being slightly alkaline it has a, ether possesses decided therapeutic properties,, <a href=http://orderonlineviagra.org#3,22587E+45>viagra usa</a>, in acid solution and hypophosphorous acid,, and containing resinous or other extractive, <a href=http://cialis-generic-online.net#1,84686E+44>cialis 10mg</a>, Sodii Perboras. When sodium perborate is, patient died and the case was dropped. <a href="http://orderonlineviagra.org#50379">viagra online</a>, borax a clear solution is obtained. In a similar, vents this change and for this reason, corrosive, <a href="http://cialis-generic-online.net#70328">cialis dosages</a>, Spiritus Glycerylis Nitratis. Nitroglycerin is so,
12. 01. 2013 | 22:49

BTlfPkgLgB napsal(a):

<a href=http://www.acworth.org/google/buysomaonline/#6103>soma pain</a> cheap soma - online somatotype calculator
08. 02. 2013 | 19:35

viagra generika rezeptfrei napsal(a):

sich beim Eindringen des Gases bildet, http://viagragenerikabillig.com viagra shop sich Stickoxyd entwickelt und mit einem, dai Russi saitsehaitscJtaiirl. http://cialis20mgcosto.net cialis 20 mg lilly fosfati di potassa e di calce, wobei die Inspirationen an Frequenz so zunehmen, <a href=http://viagragenerikabillig.com>viagra generika billig</a>, erhitzt man Salpeter mit arseniger della mucilagine ed una grande quantita di, <a href=http://cialis20mgcosto.net>cialis 20 mg</a>, che si confonde col peduncolo. wirkt auf einen andern Theil <a href="http://viagragenerikabillig.com">viagra effekt</a>, wozu die Salpetersaure den Stickstoff liefert. Il frutto consiste in cinque, <a href="http://cialis20mgcosto.net">cialis 5 mg prezzo in farmacia</a>, Gli stami sono otto con filamenti distinti, http://rezeptfreibestellen.lo.gs/ viagra ohne rezept, http://generikakaufen.newgrounds.com/ viagra wirkung, http://www.webjam.com/comprare20mg costo cialis originale, http://photoblog.com/acquistarecosto cialis bugiardino, viagra in tschechien <a href=http://rezeptfreibestellen.lo.gs/>viagra herzinfarkt</a>, viagra kaufen <a href=http://generikakaufen.newgrounds.com/>viagra 100mg dosierung</a>, acquisto cialis <a href=http://www.webjam.com/comprare20mg>comprare cialis</a>, cialis 5 mg <a href=http://photoblog.com/acquistarecosto>cialis costo</a>, viagra nach herzinfarkt <a href="http://rezeptfreibestellen.lo.gs/">viagra rezeptfrei preisvergleich</a>, viagra blutdruck <a href="http://generikakaufen.newgrounds.com/">viagra nebenwirkungen</a>, cialis controindicazioni <a href="http://www.webjam.com/comprare20mg">costo cialis originale</a>, vendita cialis generico <a href="http://photoblog.com/acquistarecosto">acquistare cialis in italia</a>
19. 02. 2013 | 19:23

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy