Snad existují i profese, ačkoliv o tom pochybuji, kde je možné se zastavit a říci, že už toho umím dost, ale studium medicíny, stejně jako život, končí teprve smrtí. Zatímco život podle nové bruselské normy má 3D (Dětství, Dospělost a Dobře vypadáš), má studium medicíny podle mého dělení 3P: pregraduální, postgraduální a pořádné. Ne, že by první dvě etapy neobsahovaly prvky té třetí, ale jsou sešněrovány vnitřními i vnějšími limity.
Obě hodná zviřátka, která Ježíška zahřívala v Jesličkách využila last-minute slev a s cestovní kanceláří před týdnem zamířila na Fidži (fidžijsky Matanit ko Viti). Vzhledem k nadbytku náhradníků měla Panna Maria bohatou možnost výběru péče a pro dvoutisícídvanáctou reprízu sevého prvního porodu zvolila po poradě s veterináři české ministerstvo školství (prý je to docela slušný chlév, který dříve patřil nějakému králi; do křížovky na šest, začíná na A).
Poslanci konečně na vlastní kůži zjistili, jaké předepisují lidu daně, čehož výsledkem je hrozící kolaps státu. Parlament nacvičuje sbor děvčátek se sirkami a hlady šilhající neúplatní soudci bez groše uvažují o stávkové pohotovosti. Vláda se (opět) hádá. Prezident, po vzoru Edvarda Beneše, zatím emigraci jen naznačuje.
„Pečovala o Kate a stala se obětí vtipu. Nyní ji našli mrtvou.“ Tak to napsali.
Čas chvátá, čas běží, čas nezastavíme, ať již jsme v dobré společnosti, jako byl po řadu let Jiří Suchý, nebo ve špatné, jejíž charakteristiku ponechám na každém jednom bratru rodném. Tempus fugit a za chvíli tu máme volby.