Lidské společenství postrádá komunikační dokonalosti mraveniště nebo včelího úlu, něco z jeho vlastností si však přece jen zachovalo. Ovlivňujeme se všichni navzájem způsoby a cestami, které ani neregistrujeme. Například společný smích svědčí o přátelsky sladěné partě, dalším sociálním signálem, který se nakažlivě šíří, je zívání. Opičení je mnohem výraznější u lidí, než u opic. Ovlivňujeme se nejen přímo tváří v tvář, nebo na sociálních sítích, ale také daleko méně postižitelným stylem.
Hysterie, kterou pamatuji ještě v plné nádheře, je jedna z nejdéle doložených poruch. Již v 19. století př. Kr. je popisována v papyru Kahun věnovanému především gynekologické problematice a je zde uvedena i její příčina: děloha se utrhne ze svého místa, bloudí po těle a tam, kde se usadí, působí příznaky. Doporučená kauzální léčba spočívala ve vykuřování, které mělo přilákat dělohu zpět a vkládání sošky posvátného ptáka Ibise do vaginy.
Ivan Illich, na těchto stránkách již několikrát licitovaný, zmiňuje ve své „Nemesis“ také zajímavou středověkou příručku:
Češi císaře Zikmunda ve velké úctě neměli, o lásce nemůže být ani řeč. František Palacký sice tvrdí, že přízvisko „liška ryšavá“ získal jen díky barvě vlasů a vousů, nikoliv kvůli charakteru, jeho královským slibům a nabízeným glejtům ale už nějak neuvěřili.