...nevěděla jsem, proč mě mé srdéčko bolí, že mě můj milý vypoví – tak zpívá s úplně racionálním náhledem na svůj psychosomatický problém nevzdělaná vesnická dívčina z předminulého století. Hnusně zanedbaného, neboť neznalo EKG, Holtera, echo, koronarografii, ani transplantaci srdce. Nemluvě o televizi, facebooku a mobilních telefonech chytrých, jakož i těch úplně blbých. Zato si bylo vědomo některých významných souvislostí.

Zůstaňme ještě chvíli u folklóru: A já pořád proč mě má hlavička pobolívá, pěje o dva baráky dál nešťastný mládenec, který si záhy sám správně odpovídá, že jeho hlava pobolívá, neb jeho milá zapomíná, přičemž nachází také řešení: Však já přeci pro tě do nemoci neupadnu, však já přeci pro tebe stonat nebudu!

A to dneska zase ne! Mládenec je pojištěn, řádně platí a má nárok, jak mu pojišťovna, k níž přestoupil, slíbila, na lékařské vyšetření-ošetření-pečování-atakdále až na lékařsky ověřenou smrť. Zaběhne tedy „ke svému údržbáři“ a nespokojí se s jeho ujištěním, že jde o tenzní bolest, která odejde ruku v ruce spolu s problémem, který ji vyvolal (tedy dnes večer, kdy potká jinou).

Pacient zná svoje práva a tak se domůže rentgenu, CT, EEG, magnetické rezonance, fMRI, PET, SPECT a to by v tom byl čert, aby se alespoň na jednom nálezu neobjevila nějaká odchylka od normy. A tak expert na sestavu a taktiku národního fotbalového mančaftu a sžíravý kritik manažerských schopností svých nadřízených, kteří si myslí, že když mají školy... atd, přibere ke svým expertním rolím ještě post zkušeného diagnostika a hbitě usoudí, že analogicky jako ty stromečky okolo Břežánek, které jsou příčinou toho, že on má dvě milenky (jak dobře ví jedna z nich a se zpěvem o tom vyrazila na TV soutěž Vyměněné manželky pějí zhluboka), je příčinou jeho obtíží suspektní cosi na jednom výsledku. V několika čekárnách a nejméně na dvou internetových portálech doplní své znalosti a začne stonat vědecky.

Teď si představte, že jsou země, vyspělé, s vysokou životní úrovní a vysokou úrovní zdravotnictví, například Švédsko, kde je možné, že pacient, který přijde k lékaři, nedostane ani jednu pilulku, ale předpis redukční diety a počtu minut tělesné zátěže a k tomu ještě takový elektrický náramek, který tu zátěž bude kontrolovat. Hrůza! Nebo Kalifornie. Tam přijde do zdravotnického zařízení, které si ještě platí, otrávený muž s depkou a místo šetrného zacházení, psychoterapie, hýčkání a hýkání ho vyženou na malej dvorek, kde uprostřed stojí afroameričan (dříve černoch) s velkým bičem a prohání ho čtyři hodiny kolem dokola.

Tak to my máme zařítené líp. Ve stejném případě jako je ten švédský, dostane náš pacient statiny, po kterých ho rozbolí hlava. Může pak s bolavou hlavou zahájit pouť po českém zdravotnictví. Se zlou by se potázal doktor, který by mu nezařídil několik vyšetření a nepředepsal několik léků. Proto je u nás třikrát tolik návštěv u lékaře, než ve Švédsku.

Poctil mě návštěvou jeden zdravý nemocný, jehož hlavním cílem bylo získat neschopenku, protože se mu jednak v zaměstnání nelíbí a jednak k němu má takový odpor, že jen naň pomyslí zmocňují se ho úzkosti. Doporučil jsem mu autogenní trénink, který jeho úzkostné projevy zkrotí a naučí ho soustředění. Vysvětlil jsem mu principy, poskytl slovenskú príručku ktorú mi zaslal priatel z Martina. Přišel za dva týdny s informací, že tohle on cvičit nebude, protože si přitom připadá jako pitomec. Řekl jsem, že cvičit nemusí a jako pitomec si už také nemusí jen připadat.

Ptal se mě, jestli jsem tím chtěl říci, že snad tím pitomcem už je. Protože ANO od jisté doby neříkám, abych neupadl v podezření, že provádím politickou situaci, musel jsem mu odpovědět otázkou, takže ten chudák dodnes tápe.