Tahle pravda mi přišla na mysl (nejen) při četbě půvabných povídek Věnceslavy Lužické Květiny a ženy, které spatřily tiskařskou čerň a s ní světlo světa v roce 1895 v Praze díky matici Libuše, matici to zábavy a vědění. Na straně čtyřiašedesát jsem narazil na tento stylistický skvost: „Tací jsou mužové!“ zvolala kynouc mu, by usedl.

V duchu jsem uviděl ilustraci stejně půvabnou a protože si některé výroky píšu do paměti (není-liž krásná následující charakteristika Učitele národů zachycená Karlem Michalem? S odporem vzpomněl na psavého biskupa a jeho mrzký blud nemlátit děti... Nebo Hančův postřeh: Kdykoliv ji spatřím, jako bych zdálky zaslechl bučení stáda... Nemluvě o Poláčkově výroku: Tý děsný hudby mám plný břicho.), zapsal jsem si i tuhle větu na útržek papíru. Nevešel se mi na jeden řádek, tak tam na mě náhle hleděl zcela nový obrázek: „Tací jsou mužové!“ zvolala kynouc. A já jsem si ji představoval, jak kyne, kyne, rozprostraňuje se a je jí stále víc a víc. Méně slov, víc hrdinky.

Poučný příběh se skrytým naučením – v nejlepším přestat – nám nabízí historie z doby, kdy Francie byla zmítána spory mezi katolíky a hugenoty. Jeden z četných francouzských Ludvíků, který se však pro změnu jmenoval Karel a v pořadí byl mezi Karly devátý si v roce 1565 povolal ženu, kterou posedl protestantský démon. To nebyla žádná legrace, to bylo, jak říkají pamětníci, horší než televizní zprávy. Démon byl podle tehdejšího zvyku testován svěcenou vodou nalitou do červeného vína a řádil jak smyslů zbavený. Nevšiml si přitom, že při druhém pokusu mu nalili do vína obyčejnou vodu, řádil úplně stejně a tím na sebe prozradil, že neexistuje. Že to je hysterie.

S neexistencí by se mohl také potkat vědec, který by se při prezentaci vědeckých poznatků do Českého rozhlasu moc rozcapoval, protože pan ředitel a s ním všichni významní činovníci ČRo jsou toho důmění, že jeho sdělení by nemělo přesáhnout tři minuty. A další až po písničce. Zřejmě zjistili, že Český rozhlas už poslouchá jen něco málo roztržitých blbečků neschopných se delší dobu soustředit. Aby dávali chvíli pozor, je jim za odměnu slíben zlatý slavík. Na smetaně.

V tomto duchu jsem se rozhodl nabídnout některé přední scéně dramaturgickou úpravu TŘÍMINUTOVÝ HAMLET. Na jednoduchou scénu (černý horizont a nic víc) vejde postupně Hamlet a po něm všechny jednající osoby včetně ducha starého Hamleta. Jen Fortinbras vyčkává za scénou. Nástup musí být důstojný, ale nesmí trvat déle než dvě minuty. Pak vytáhne Hamlet kalašnikov, všechny postřílí a nakonec zbraň obrátí také proti sobě. Vstupuje Fortinbras a pronáší závěrečnou větu, neboli aktšlus: A čtyři kapitáni ať ho nesou. Opona. Po písničce (Být stále mlád – zpívá božský Kája) následuje další tvůrčí tříminutovka, monodrama s názvem Julča, Kordula, Desdemóna a spol., v níž jsou koncentrovány do jednoho instantního kusu všechny mrtvé hrdinky Shakespearových dramat.

Konec srandiček, je tu poslání. Blíží se volby a s nimi předvolební řádění, které si s hugenotským démonem nijak nezadá. Na eutanázii je slabá i svěcená voda. Pan profesor Zlatuška tuhle zapomněl počítat, co to může udělat, kdyby se to ujalo a začal pod Babišovým práporem národu nabízet zabíjení neduživých, kteří odmítají opustit toto slzavé údolí. Pravda je, že s programem T4, jak bylo decentně označeno likvidování napřed bláznů, potom dalších a nakonec kdekoho, měl Hitler docela úspěch. Zastavila ho tehdy až ta zpátečnická církev. Ta co nám nedopřeje žádnou zábavu, protože teď zas je proti pornografii, cenzoři koniášovští! Však jim to v Lidovkách v pátek nandali...

Pane profesore, na Vašem místě bych brzdil. Zahrávat si se Smrtkou je dost podivný kšeft. Řekl bych, že se sem hodí označení „lascivní“, které onomatopoicky souzní s anglickým „slipery slope“, což česky znamená kluzký svah. Sice to vynáší, ale není to příliš čisté.A také bych na Vašem místě řekl šéfovi, že podbízení se quasi-liberálními tématy před volbami není nic nového, ale také většinou nic úspěšného. Pohleďme jen na inovace Unie svobody; ani s legalizací marjány – a to je proti vraždění neduživejch docela měkké téma – tehdy u voleb moc neuspěli.