To je tak unikátní grázl, že by snad měl být chráněný. Tato slova nebyla vyslovena o žádném z našich politiků, ale před staletími o jednom z hrdinů Shakespearovy hry uváděné u nás jako Konec dobrý, všechno dobré. Nicméně jako charakteristiku mnoha současných kandidátů je lze bez sebemenší změny použít.

Nemluvme však jen o kandidátech, jsou tu také jejich voliči, na něž se hodí Spinozovo: A tak nás naše zkušenosti stejně jako náš rozum jasně poučují, že lidé se pokládají za svobodné jen proto, že jsou si vědomi svého jednání, ale o příčinách, které je determinují, nevědí vůbec nic. Mnohdy bych ale dal přednost Ericu Landerovi, který (nikoliv na margo voličské populace, na ni to však platí dvojnásob) řekl: Věřím v metody postavené na lidské blbosti, protože mezi lidmi je opravdu mnoho blbosti a je třeba hrát na naši silnou strunu. Volební kampaň většiny stran je vedena v tomto duchu. Neměli bychom ale zapomenout na Hašlerovo heslo: Volte voly, volte býky, jen nevolte bolševiky!

Uvažujeme-li o síle nabízených myšlenek, máme tu o ní obecnou anonymní úvahu, kdy však je nutné rozlišovat mezi silou fyzickou a silou mentální: Pokud by byly malé děti stejně velké jako vůl, byly by silnější než on. Ale nejsou tak velké, takže jsou slabé. Silné náměty zaměřené na očistu společnosti čerpají z tradičních pramenů. Třeba ze zakládací listiny berlínské Akademie věd v roce 1700 nařizující všem svým budoucím vedoucím: Prezident Akademie je dále povinen ze všech sil přispívat k vyhubení vlkodlaků, permoníků, draků, vodních žínek a bludiček. Aby byl lid účinně pobídnut k této bohulibé činnosti, vypisuje se na vypátrání každé z těchto příšer, ať už je odhalena v děrách, jamách, jeskyních, nebo jezerech odměna šesti tolarů. Chybí mezi nimi jen ti, „co kradnů“ (ti čerpající dotace jsou omilostnění předem).

Některá uskupení připomínají stranu Vencelídesovců, o které Jaroslav Hašek napsal: Pokud se týče poslední politické strany, byla zplozena v nepříčetném stavu místním občanem Augustinem Vencelídesem a obsahovala ve svém jádru kuželkářskou společnost v hotelu U růže. Pan Augustin Vencelídes patřil původně ke straně spasitelů lidu, kam patří též pan Chaura, který ničemně však zradil jednotu strany tím, že zčistajasna začal prodávat metr širtynku o třicet haléřů laciněji než pan Vencelídes.

Co se mého osobního doporučení týká, připojuji se k prohlášení Herberta Fensterheima, jehož bible asertivity nese srozumitelný název: Neříkej ANO, když chceš říci NE!

Psáno pro Reflex