Řekli mi, že marně plýtvám vtipem, George Wolkera že už nikdo nečte. Tak jsem to zkusil a na jedné přednášce jsem se zeptal. Bylo nás pět. Ale ani to není nejhorší.

Zatímco Antonín topič elektrárenský stěží jen lopatou otvíral pec, my máme denně vylepšení, která nám zpříjemňují život. Žádné plameny ohnivé na nás z obrazovky (neříkej obrazovka, říká se monitor!!!) neletí, zato je tam postupně něco kolem desítky nabídek na inovace, devalvace, revalvace, akumulace, synchronizace, alokace, akce a reakce a to vše je nutné postupně odflikat (jo, odflikat, ANO neříkám už několik let), než zjistíte, že včera zase tvořiví chlapci změnili na přístupu vše. VŠE! Je pravda, že nové heslo si můžete vymyslet, ale kdo si to má pamatovat, zejména máte-li několik řemesel k důchodové bídě. Prostřednictvím těchto aktivit se stávám snadným cílem hackerů, flickerů a bomberů, protože střídám hesla 123456 s hesly 654321. Když mi to odmítne vzít, vkládám na mezidobí heslo tam kde kdysi býval babybabybabybabylon. A po týdnech odlamuji slabiky.

Miluji debilní telefony a sleduji nečekané dialogy, které se v MHD objeví skrze to, jak se jeden snaží přeřvat druhého. Nedávno žalostné bědování nějaké hysterické dámy zakončil mohutný černoch (smí se to ještě tahhle psát? jestli to nebyl afroevropan, nebo afroarktik?) výkřikem, I don´t care!

Miluji politiku naší strany a vlády reprezentovanou dvojicí Babiš-Zeman (to abych potěšil své sledovače). Babiš vyšle do Moskvy Vondráčka, aby tam poníženě složil hold Putinovi. Dojednal ze své funkce bůhví co, a pro jistotu si na to sebou nevzal žádného českého novináře, který by mohl vyprávět, co všechno tam ten ruský vazal nablábolil a mezitím tady vypustí Zeman své smrduté střevní plyny, aby se na to všichni chytli a zapomněli na Vondráčkovu misi.

Ptejme se, prosím, co Vondráček v Rusku dělal? A kde jsou jeho povinnosti vůči této zemi? A proč po téhle aféře má sedět dále na sesli, z níž bude škodit?!