Byl jsem po minulém blogu několika diskutéry přátelsky poučen, že mám poslouchat jiné rádio než Prahu 1, nyní přejmenovanou tím zamindrákovaným Brňákem na Dvojku.

Ale kde jinde bych se byl dozvěděl, že Městská knihovna v Praze nabízí ke stažení tituly, které stojí za to. Ivan Wernisch, Karel Šiktanc, celí Čapkové, celý Karel Poláček, k tomu navíc perly vybrané díky dostupností textu, který jsem stáhl, když jsem se dočetl: Na ty schody se už nedá koukat, řekla paní správcová, vzala koště a odletěla...

Jako milovník anamnéz jsem pochopitelně neodolal a stáhl si Kapesní kalendář 1919 obsahující nejen důležité historické údaje, ale také přehled současné vládní garnitury. V roce 1919 neoslavovali autora šlágru o statečném kapitánu Minaříkovi, ale TGM, Kramáře, Klofáče, Rašína a mezi nimi i MINISTRA ORBY. Dnes to jsou pop-hvězdy a ministři dotací a solárních panelů.

Když tak uctíváme retro, zítra by bylo na čase podpálit Národní divadlo (1881 sice není kulaté výročí, ale sirky pomalu mizí z trhu) a hlavně by bylo velice vhodné, kdyby opilci na hradě dodrželi rituál, jehož výročí letos kulaté je. Někteří panovníci nejvíce prospějí národu svou smrtí – to jsem nevymyslel, ale hlásím se k tomu. Kritiky, kteří mi budou předhazovat etiku lékaře ujišťuji, že jsem především občanem této země a jejím lékařem z téhle pozice, vůbec už ne ošetřujícím lékařem lidí, u nichž shledávám duševní zdraví v případě, že jsou namol, jako pan kolega sloužící ve výškách.

Ale co mě zajímá převelice poté, co jsem opustil službu u lůžka, je vývoj psychiatrické reformy. Kdo ji dozoruje, krom jejích vykonavatelů?!? Jednou z vykonavatelek na špici je stále paní doktorka Protopopová známá svými léčebnými metodami v případě Babiše juniora. Vypráví se o prodeji baráků a tak se ptám, až se to celé skácí (to je slušné slovo), kam se vrátí ty desetitisíce psychicky nemocných, kteří jsou dnes natolik „domestikováni“, že neobstojí venku? Jak dalece jsou schopni nemocní spolupracovat se svými sociálně pracujícími „pečovateli“, kteří vědí starou Belu o jejich dosavadním stavu? Hlídá to někdo ve Sněmovně???

Proč mě to pálí? Protože jsem byl (a jsem) ten jediný, který tehdy (stejně jako dnes) požadoval JASNÝ ZÁKON, srozumitelný a vymahatelný, čemuž se z důvodů, které si lze domýšlet, tvůrci reformy nechtějí hlásit a jsou toho mínění, že to „nějak uhrajou“. Já o tom nepochybuju, je mi jen úzko ze osudů chronických pacientů.

Nebudem asi reprízovat požár Národního divadla, ani pán opevněného Hradu si nedá říct, ale také bychom neměli reprizovat všechny nešťastné experimenty s rozpouštěním blázinců, následným shromažďováním jejich původních obyvatel v down-town a Sherwoodech, protože v paneláku ani v jiném blízkém sousedství, je NIKDO NECHCE; ať již se odehrály v Evropě nebo v USA. Snad se najdou kontrolní mechanismy, které zamezí dotáhnout známou českou zálibu ve stavbě tunelů do standardního konce, kdy se zjistí, že je tu tunel jak sv. Bernard, a nikdo za nic nemůže!