Zvířata to dělají také, i když je obtížnější je dokázat než u lidí.

Tobias Starzak a profesor Albert Newen z Filosofického ústavu II v Ruhr-Universität Bochum navrhli čtyři kritéria pro porozumění a empirické zkoumání zvířecích přesvědčení v časopise Mind and Language. Tento článek byl zveřejněn online dne 16. června 2020.

Flexibilní využití informací o světě Prvním kritériem existence víry/přesvědčení vypracované filozofy je to, že zvíře musí mít informace o světě. Nesmí to však vést pouze k automatické reakci, jako když žába instinktivně chytí prolétající hmyz.

Místo toho musí být zvíře schopno používat informace, aby se chovalo flexibilně. „To je případ, kdy lze jednu a tutéž informaci kombinovat s různými motivacemi k vytváření odlišného chování,“ vysvětluje Albert Newen. "Například, pokud zvíře může použít informaci, že v tu chvíli je k dispozici jídlo pro účely jídla nebo skrytí potravy."

Informace mohou být vzájemně propojeny.

Třetí kritérium říká, že informace jsou interně strukturovány ve víře; v souladu s tím mohou být jednotlivé aspekty těchto informací zpracovávány samostatně. To se objevilo například při pokusech s krysami, které se mohou naučit, že určitý druh potravy lze najít v určitém čase na určitém místě. Jejich znalosti mají strukturu „co-kdy-kde“.

Začtvrté, zvířata s vírou musí být schopna rekombinovat informační složky novými způsoby. Tato znovu sestavená víra by pak měla vést k pružnému chování. Potkani to dokážou také, jak dokázal americký vědec Jonathan Crystal v experimentech v labyrintu s osmi rameny. Zvířata se naučila, že pokud dostanou normální jídlo ve třetím oddělení bludiště ráno, lze v poledne najít porci čokolády v oddělení sedmém.

Vrány a sojky splňují všechna kritéria.

Autoři z Bochumu uvádějí vrány a sojky jako příklady zvířat s takovou vírou. Britská badatelka Nicola Clayton provedla přesvědčivé experimenty se sojkami. Když mají ptáci hlad, zpočátku mají sklon jíst. Když nemají hlad, systematicky skrývají zbytky. Přitom kódují, které jídlo - červ nebo ošíšek - ukryly kde a kdy. Pokud mají hlad v následujících hodinách, nejprve hledají červy, kterým dávají přednost. Po uplynutí doby, kdy se červi stanou nepoživatelnými, namísto toho zamíří na úkryty s oříšky.

"To, co nejlépe vysvětluje tuto změnu chování, je přesvědčení ptáků o zkažení červů a jejich přesvědčení o umístění dalších potravin," říká Tobias Starzak. Zvířata také pružně reagují v jiných situacích, například pokud si všimnou, že jsou při úkrytu pozorováni soupeři; pokud tomu tak je, skryjí jídlo znovu později někam jinam.

Flexibilní chování, které lze interpretovat jako způsobené přesvědčením/vírou, bylo také prokázáno u krys, šimpanzů a border kolií. „Ale pravděpodobně mnoho dalších druhů má nějakou formu přesvědčení,“ předpokládá Albert Newen.

ZDROJ: Albert Newen, Tobias Starzak. How to ascribe beliefs to animals. Mind & Language, 2020; DOI: 10.1111/mila.12302