To už je dávno, tak povídej...

05. 02. 2010 | 23:58
Přečteno 15556 krát
Před dávnými a dávnými pětašedesáti lety ještě nestrašil v polovině února Valentin, ale toho roku se 14. 2. slavila Popeleční středa, tedy den, kdy končí legrácky a začíná půst. Aby bylo zcela jasno, že je odzvoněno časům Dionýským, maže katolický farář svým ovečkám čela popelem a sděluje jim nikterak radostnou novinu, a to, že prach jsou a v prach se obrátí. Slova, jimž se vůbec nechce nikomu moc naslouchat, tím méně věřit, zvlášť když je venku tak hezky.

Tehdy byl krásný slunečný den, jaro už bylo cítit ve vzduchu a zimní obloha byla modrá, jak jen klidná zimní obloha umí být. V Praze vládla polední pohoda a my jsme měli k obědu palačinky se zavařeninou. Obědvali jsme při otevřených oknech. Ne proto, že by bylo zas takové teplo, ale proto, že otevřít okna po vyhlášení poplachu bylo to jediné, co všichni Pražané udělali, když sirény odhoukaly nálet nepřátelských anglo-amerických bombardovacích svazů, jejichž motory jsme slyšeli.

Potom to začalo. V protějších oknech – přes ulici – se objevil záblesk a padající dům. Vypadalo tu, jako by padal na nás a bylo zatěžko uvěřit, že je to pouze odraz toho, co se odehrává několik set metrů na druhé straně Vltavy, jakási fata morgana. Pak zazněly rány. Táta bafnul v pase mou dvouapůlletou sestřičku a uháněl do sklepa, zatímco máma, tehdy již v pokročilém stupni těhotenství, pokojně dojedla, v čemž jsem ji jako dítko poslušné následoval a nasyceni jsme se volným krokem vydali za nimi. Dodnes nevím, zda to byl u ní šok, nebo předvídavost a vědomí, že už se nic víc dít nebude.

V krytu bylo natlačeno, byl tam příšerný kravál a vřískající děti, kterým náš táta nabízel z modré krabičky kyselé cumlavé vitaminové bonbony nazvané BÉ-DUL-CÉ. Bečení ale neustávalo. Naštěstí byl zanedlouho nálet odhoukán a my jsme se vydali na obhlídku. Na nebi už naprosto zbytečně létaly dvě německé stíhačky. Tam, co dnes stojí tančící dům, hořely trosky (jen pro pořádek: odstraněné až v roce 1960). Hasiči stříkali a já jsem přestal toužit po řemesle popeláře, protože stříkačky byly daleko přitažlivější, než popelářský kuka-vůz. A to jsem netušil, že toho dne se 70 domů a více než 700 lidí v Praze v prach obrátilo. V Drážďanech jich bylo mnohem, mnohem více.

Moje sestra si ten den dodnes pamatuje a má jej zarámovaný hrůzou. Přitom se jí – kromě přerušeného oběda a první zkušenosti z protileteckého krytu – vlastně nic zvláštního nestalo. Byli jsme doslova „za vodou“. Naproti tomu děsivé zážitky popsal písničkář Jan Vodňanský: "Když jsem tehdy viděl, jak vytahovali ze zasažených domů rozbitá lidská těla, měl jsem z toho takovou hrůzu, že jsem začal koktat. Teprve několik let po válce jsem díky léčbě vynikajícího foniatra profesora Semana přestal...

Toho dne jsme doma vstali nějak brzo. Bylo docela pěkně, svítilo slunce, akorát poměrně dost mrzlo. Šel jsem ven se svou čtrnáctiletou sestrou a potkali jsme člověka, kterému se říkalo blokový důvěrník. Ten sestře řekl: "Slečno, měla byste jít s tím chlapečkem do krytu, bude nálet.“ My jsme to však nebrali vážně, protože amerických letadel již přeletělo nad Prahou hodně, a nikdy to neshodila. Jenomže tentokrát to bylo všechno jinak....

Pak vypuklo hrozné peklo, a už jsme se ani nemohli dostat u nás v domě do sklepa, protože tam byl rozbitý zámek. Zůstali jsme se sestrou na chodbě, pak se setmělo, takže to bylo pro mě jako dítě ještě hroznější, protože jsme nevěděli, co se děje. Slyšel jsem ohlušující otřesy, z bytů vybíhali lidé, někteří jenom ve spodním prádle, a když zjistili, že se nemohou dostat do krytu, tak mnozí začali hystericky křičet – a mysleli si, že nastává jejich poslední hodinka."

Americké létající pevnosti (Boeing B 17), kterých bylo podle některých zdrojů šedesát, podle jiných pouze pětadvacet, shodily bomby na Prahu evidentně omylem, když zbloudily cestou do Drážďan. Není důvod si myslet, že protestanti chtěli v odvetu za Bílou horu zničit katolický kostel Na Slovanech, antisemité vinohradskou synagogu, inkvizitoři ze Saalemu srovnat se zemí Faustův dům, nebo velitelé M*A*S*H vytvořit na místě tehdejší Divisní nemocnice předpolí pro svůj polní špitál. Ani činžáky na Vinohradech se nejeví jako kýžený strategický nebo konkurenční cíl. To v Plzni, kam zabloudilo tentýž den dvanáct létajících pevností, se alespoň podařilo Spojencům vyřadit z provozu nádraží. Také zde byly oběti na životech.

Jiné je to s kobercovým náletem na Drážďany, přestože ani ten nebyl jednostrannou záležitostí západních mocností. Generální štáb Rudé armády skutečně RAF a USAAF o bombardování města požádal. K hlavnímu důvodu patřila skutečnost, že Drážďany byly důležitým železničním i silničním uzlem. Zničení nádraží a mostů mělo ztížit případný přesun německých jednotek na východní frontu v souvislosti s plánovanou ofenzívou Rudé armády.

Po válce je každý frajtr generálem a přidá-li se k uniformě ještě tóga pivního filozofa, může vzniknout velmi zajímavý guláš. Zdá se, že 14.2.1945 bylo už o vítězích rozhodnuto. Nebylo (jen na okraj: toho dne se vzdala ve východní Asii 70 000 britská armáda Japoncům). Toho dne ale bylo již v Jaltě rozhodnuto, jak si Spojenci rozporcují Evropu. Z našeho pohledu tragicky.

Včerejší zprávy mě seznámily s rozhovorem amerických pilotů, kteří omylem navedli peruánské stíhačky na letadlo nevinného misionáře a jeho rodiny. Vzbudilo to ve mně znovu nesplnitelnou touhu dozvědět se, na co asi mysleli američtí piloti a bombometčíci 15. 2. 1945. Možná na pražského klasika: Jako jednou v Nuslích, právě u mostu přes Botič, přišel ke mně v noci jeden pán, když jsem se vracel od Banzetů, a praštil mě bejkovcem přes hlavu, a když jsem ležel na zemi, posvítil si na mne a povídá: ,Tohle je mejlka, to není von.’

Pro politizující diskutéry, kteří neudrží (mimo jiné) ani nutkání zaplést do každého tématu předvolební agitace, sděluji: většina současných politiků nezdobila toho dne ještě naši planetu, Miloš Zeman jakož i Přemysl Sobotka si hověli v peřince, Václavu Klausovi bylo necelých pět let, Václavu Havlovi necelých devět. Na ně to svést nelze. Vědom si své historické odpovědnosti, beru to proto celé na sebe. Důkazem je mimo jiné i fakt, že jsem ty palačinky tenkrát klidně dojedl.

null
null

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Pípa napsal(a):

Ten člověk, ten blokový důvěrník mi tedy vrtá hlavou. Jak to mohl vědět, že to tentokrát shodí? Žije ještě? Toho bych se držel.
06. 02. 2010 | 00:40

Tužka napsal(a):

Tužka napíše,pane Honzák,jste opět vynikající,a jak jste to tomu Valentínovi zkomplikoval.Ten "chudák,sladkej,falešnej a cukrkandlovej" mi opravdu od jisté doby jde na nervy.Děkuji,Vaše blogy čtu s velkým potěšením,jsou pro mne přínosem.Tužka.
06. 02. 2010 | 00:51

Michal Macek napsal(a):

dobry vecer

koukam jako blazen ze luftwaffe mela jeste nejake stihacky v 45 ale jelikoz je mel pod pal ce Raichmarschall Goering tak se vlastne ani neni cemu divit - vidim to tak ze ti piloti meli v Praze dobrou zasivarnu spocivajici v tom vyletet z hangaru tesne po tom co posledni bombrader svazu zmizi z oblohy parkrat zakrouzit aby byli z obliga a pak se vratit k parkum a pivu :)
06. 02. 2010 | 01:30

otokar napsal(a):

Plošné masakry obyvatel byly významným strategickým prvkem válčících stran.Coventry,Dresden,Hirošima. Na lidi se nikdo neohlížel.
Paralela je patrna i v dnešních konfliktech(?)jen se nevraždí plošně,nebylo by to košer. Okamžité ukončení konfliktu by zase nebylo ekonomické a mediálně zajímavé.
P.S. Tenkrát jsem rád pozoroval kotláře.
06. 02. 2010 | 07:23

Baba napsal(a):

Opravte si kartotéku. Miloš Zeman nebude zdaleka tak nepřístupný člověk, jak jej novináři prezentují.
06. 02. 2010 | 08:16

Olga napsal(a):

Ten nálet si naše rodina bude pamatovat do konce našich životů. Moje tehdy 18 ti letá sestřenice byla zasažena střepinou a zemřela. Teta dala napsat na náhrobek: "Na Boží soud vás volám .." Do dnešního dne si jej pamatuji. Proto asi mám nedůvěru právě k američanům. Sama na ně Boží soud nevolám, ale vím, že stejně všichni tam předstoupíme. Vím, že nemám soudit, abych nebyla odsouzena. Je to těžké, ale snažím se.
06. 02. 2010 | 08:50

Englishman napsal(a):

Olga: Předpokládám, že vaše teta na Boží soud volala i všechny Čechy, kteří celou válku pracovali v německém zbrojním a válečném průmyslu.
06. 02. 2010 | 09:46

Olga napsal(a):

Englishman
Na Boží soud není třeba nikoho volat. Tam přijdeme všichni. Já jsem jen uvedla, že tento verš mě ovlivnil při vytváření mého názoru na Američany. Vím, že i mezi Američany jsou dobří lidé, jako kdekoliv na světě. Ale jejich politika, jako celku se mi stále nelíbí.
06. 02. 2010 | 10:27

Marcela Z napsal(a):

Dobrý den pane Honzáku,
popsal jste to tak, že při čtení jsem měla chvilku pocit, že já sama sedím u toho poledního stolu s těmi palačinkami...
Za stoickým klidem Vaší maminky mohlo být lecos, ale šok to myslím nebyl.
Přemýšlela jsem o tom a napadlo mne, že já bych možná také zůstala sedět, jako malý soukromý protest proti lidské hlouposti, že vztek z bezmoci by u mne převýšil strach ze smrti.Vzpoměla jsem si u toho na jednu vlastní příhodu, která mne vlastním prožitkem (nejde to sice srovnávat...) v mezní situaci vyvedla z omylu, že bych v případě ohrožení vždy "utekla"..., někdy holt nastává situace, kdy vztek je větší síly, než strach ze smrti..., člověk pak jedná pudově, jako zvíře..., když někdo třeba vstoupí do jeho teritoria...
06. 02. 2010 | 10:43

Sláma napsal(a):

Je to zajímavé svědectví. Já sám jsem slyšel od své tety o bombardování Plzně. Na ulici před jejich domem byl vozka s povozem, který se odmítl schovat do krytu, protože chtěl být s koňmi ...dostal přímý zásah a místo povozu byl jen kráter. Vedlejší dům také dostal přímý zásah. Ještě po letech tam byla proluka.
Jen drobný detail. Historici dnes považují tvrzení o údajném sovětském požadavku na bombardování Drážďan za propagandu studené války. V dokumentech z Jalty o tom není ani řeč. Sověti tehdy stáli na Odře, 70 km od Berlína a Drážďany pro ně nebyly ze strategických důvodů nijak zajímavé. Pravdou spíše je, že se Anglo-američané snažili zničit infrastrukuturu, která měla po válce připadnout Sovětům a demonstrovat svoji převahu. Ve rozkaze, který RAF dala svým letcům v prvním dni náletu stojí: "...to show the Russians when they arrive what Bomber Command can do."
06. 02. 2010 | 11:51

Pavel Poštulka napsal(a):

Ad zlí Američané, kteří házeli bomby na hodné německé obyvatelstvo. Je téměř jisté, že nálet na Prahu byl omyl a že se to opravdu stát mohlo. Ostatně stává se to dosud a to jsou navigační a zbraňové systémy daleko pokročilejší než tehdy. Mezi lety 43 a 45 umíralo v denních bombardérech USAF několik desítek až stovek mladých mužů denně, často velmi otřesným způsobem. Muži, kteří opustili své mámy, táty a kamarády a šli bojovat do Evropy aniž s místními poměry měli cokoli společného. Je tady někdo, kdo si myslí, že bez jejich úsilí by se podařilo Hitlerovské Německo porazit?? Jinak k p. dr. Honzákovi. Skvělý blog, jako ostatně vždy. Vám ty historiské paralely nepíšu, vím, že je znáte. Chtěl jste jen podoknout něco k Valentýnu :-)
06. 02. 2010 | 13:08

Luba napsal(a):

Války jsou nejhroznějším projevem lidské stupidity.
Zlo se jmenuje nevědomost.

Všichni vždy bojují za svobodu, národ, čest, či životní prostor proti těm, kteří bojují za totéž.
Nenávidět se mohou jen lidé, kteří si nerozumí a kteří se vzájemně neznají.

Základem mírového soužití je boření bariér mezi lidmi - bariér komunikačních, společenských, kulturních, jazykových.

Počátkem fatálního neúspěchu všech vývozců demokracie na hlavních tanků jsou první oběti z řad civilistů.
06. 02. 2010 | 13:26

Milan Churaň napsal(a):

Pane doktore, nebudu se Vás ptár, kde jste sebral, že v Jaltě si Spojenci rozparcelovaliEvropu, poněvadž se nic takového nestalo a Vy to nemůžete ničím doložit. Proč píšte o věcech, o nichž nic nevíte, a šíříte tak mýtus, že my za nic nemůžeme, protože o nás rozhodli jiní? O opaku se píše i v knihách vydávaných v nakladatelství Vašeho bratra.
06. 02. 2010 | 14:36

Milan Churaň napsal(a):

Pane doktore, nebudu se Vás ptár, kde jste sebral, že v Jaltě si Spojenci rozparcelovaliEvropu, poněvadž se nic takového nestalo a Vy to nemůžete ničím doložit. Proč píšte o věcech, o nichž nic nevíte, a šíříte tak mýtus, že my za nic nemůžeme, protože o nás rozhodli jiní? O opaku se píše i v knihách vydávaných v nakladatelství Vašeho bratra.
06. 02. 2010 | 14:39

Lena napsal(a):

Můj táta tyhle nálety v Praze taky zažíval, ale nikdy jsem od něj neslyšela jediné slovo proti Američanům.
Zajímalo by mě, jak piloti nesli ten omyl, ale možná to takhle nebrali. Kdyby bomby shodili, kam měli, tak tam tady vyvraždili civilisty. Ačkoliv vyvraždění civilistů, kteří dali prostor vzniku vražedné diktatuře, může být pro vlastní svědomí "polehčující okolnost".
Nad mojí matkou za války kroužila americká stíhačka. Babička jí zalehla a jeden z pilotů proletěl těsně nad nimi. Tak těsně, že matka viděla, jak se smál. Každopádně každého pilota, který u nich spadnul, se vesničani snažili schovat před Němci. U jednoho úspěšně. Ten se tam po letech vrátil a celá vesnice byla pár dní "na šrot".
06. 02. 2010 | 16:13

Kritik napsal(a):

Těžko můžeme posoudit a zeptat se - proč?

Ale můžeme posoudit a odsoudit zabíjení civilistů v dnešních válkách. Můžeme také posoudit zrůdnost chování třeba Tonyho Blaira, který (podle dobových zpráv) osobně vybíral cíle bombardování v bývalé Jugoslávii. Aby prý co nejvíce poškodil Miloševiče.

Zrůdnost některých lidí je bezmezná. A nepatří mezi ně jen Hitler nebo Stalin.

O bombardování Prahy viz http://www.spvd.cz/?p=cz/pr...
http://cs.wikipedia.org/wik...

O bombardování Drážďan viz http://www.ct24.cz/textove-...
http://cs.wikipedia.org/wik...
06. 02. 2010 | 16:32

Olga napsal(a):

Když dělají dva totéž tak to není totéž. Když se dva dívají na stejnou věc, málokdy ji vidí stejně. Úsměv pilota ve stihačce přelétající nad maminkou mi připomněl hru pilotů, keří podlétávali lana lanovky a omylem zavadili o dráty. Já v tom žádnou veselou příhodu nevidím. Lena asi ano.
06. 02. 2010 | 16:36

stejskal napsal(a):

Dobrý den, paní Leno,

myslím, že si to nebrali. Ani nemohli.

Vžijte se do role amerického pilota, který musí odlétat 25 náletů hluboko do týlu nepřítele, aby mohl jít domů. Mnohokrát je jen krůček od smrti, mnoho kamárádů už má ten pověstný krůček za sebou. On sám má nervy napnuté k prasknutí, bojí se a zároveň má vztek. Na nepřítele, kvůli kterému to musí podstupovat (a ty bé sedmnáctky letěly přísně vzato nad nepřátelské území).

V prvních letech války si RAF udělala jakýsi průzkum efektivity bombardování. Zjistili, že jen asi deset procent pum dopadne v okruhu šestnácti kilometrů kolem cíle. Omyl při navigaci byl tehdy naprosto běžný, zásah nesprávných cílů též. Teď to zní hrozně, ale tehdy o tom takto žádný pilot nepřemýšlel (nemohl, zbláznil by se okamžitě a nemohl by létat). A to bez ohledu na to, ve které armádě sloužil.

Libor Stejskal
06. 02. 2010 | 16:56

Skaut napsal(a):

"... shodily bomby na Prahu evidentně omylem"...
Nějak nedokážu uvěřit tomu omylu.
Mám dost zkušeností s chůzí podle azimutu i na horách, kde se mění směr mnohokrát.
Když znáte správný směr na startu, i bez mapy a s obyčejnou buzolou trefíte i v členitém termínu.
Pokud máte rychloměr a hodinky, tak i když párkrát změníte azimut, musíte se trefit i v noci.

Tohle evidentně nebyl omyl!
06. 02. 2010 | 17:29

LEVAK napsal(a):

Vážený pane již v bibli je psáno "Běda tomu z koho pohoršení pochází!"Plačete tady nad Drážďanami a jk kdyby jste zapomněl,že před více než čtyřmi léty bylo Coventry a ještě před tím Guernika!Naříkáte tady,že už to bylo prakticky na konci války(13.2.1945)a tedy zbytečné.Dovolím si Vám připomenout Ploštinu což byla pasekářská osada nedaleko Valašských Klobouk v Česku, kterou 19. dubna 1945 nacisté vypálili a její obyvatele za podporu partyzánů zmasakrovali. Akci provedla zvláštní jednotka SS „Josef“, jejíž štáb byl v dubnu 1945 ve Vizovicích. V Ploštině bylo zaživa upálených 24 osob, další tři osoby byly popraveny, jedna osoba byla umučena při výslechu.Do konce války to bylo jenom 19 dnů!Vám to vůbec nevadí začíná se mi z Vašeho psaní jevit,že jste zřejmě germanofil.Ono ale není se čemu divit.Tento sklon jsem už zaznamenál u těch,kteří měli ke konci války tak 6 až 10 let.Havel je typický případ(běhával po Vinohradech s německou přilbou na hlavě)!Podobná náklonost se projevovala u některých mladých dívek.Líbili se jim fešáci v uniformě.Potom jsme je stříhali!
06. 02. 2010 | 17:31

LEVAK napsal(a):

Ad Skaut:nálet na Baťovy závody?Taky si myslím,že to byl záměr!
06. 02. 2010 | 17:32

pozornej napsal(a):

no vidíš, doktore. válka, spousta mrtvejch, a pouhejch pětašedesát let vo tom vzdělanec mluví s humorem. takový sme my lidi bestie....
06. 02. 2010 | 17:44

Lena napsal(a):

Pane Stejskale,

to je velká otázka. Například pilot, který shodil atomovku na Hirošimu, se z toho prý opravdu zbláznil.
Zato jsem viděla rozhovory s americkými účastníky (nechci říct vojáky, protože nepatřili do profesionální armády) války ve Vietnamu, jak popisovali "zážitky" z vraždění a smáli se u toho. A že prý by tam kdykoliv šli znova.
06. 02. 2010 | 18:30

Skaut napsal(a):

Ad LEVAK:
Měl jsem na mysli to, že logicky je pro pilota životně důležité vědět, kterým směrem letí a jak dlouho, aby se vrátil zpátky na letiště. Vzhledem k omezenému doletu si nemůže dovolit někde zakufrovat. U skupiny letadel bych tedy očekával zkušeného navigátora, který naviguje celou skupinu.
Prostě nedokážu vzhledem k vzdálenosti obou měst uvěřit v omyl.
Nemyslím ani, že to musel být záměr.
Praha prostě bylo město za čarou. Tak to tam vysypali a letěli zpátky, zřejmě jim bylo jedno, co je to za město.
Jen bych v té souvislosti poznamenal, že s životními zkušenostmi vojáci u mne už dávno nejsou hrdiny.
06. 02. 2010 | 18:34

Lena napsal(a):

Olgo,
Vy máte evidentně problémy s chápáním psaného textu, že? No, hlavně že máte jasno s Bohem.
06. 02. 2010 | 18:35

Lena napsal(a):

Skaute,
mám za to, že dost pilotů zpátky na domovské letiště netrefilo.
06. 02. 2010 | 18:38

Skaut napsal(a):

To je možné, Leno.
Ujišťuji Vás, že k návratu na výchozí pozici vám stačí buzola, hodinky , papír, měřítko a tužka a nemusíte ani nic počítat, můžete několikrát změnit směr, tu změnu si však musíte zapsat. Je to velice jednoduché. Pro piloty velice důležité.
06. 02. 2010 | 18:50

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane skaute,

také na Vás při chození po horách působí neustále se měnící síla a směr větru, termika, úhybné manévry před stíhači či flakem? A počítáte rychlost relativní a absolutní (vzhledem k výšce od povrchu země?) ;-)

Paní Leno,

to jsou extrémy, já hovořím o tom, jak to podle svědectví mnoha pamětníků vnímala většina pilotů.

Libor Stejskal
06. 02. 2010 | 19:00

Tencokida Hnuj napsal(a):

Na ropnou rafinerii ležící 75 km od Osvětimi bylo podniknuto přinejmenším deset náletů mezi 7.7. a 20.11. 1944. Dne 20. srpna zaútočilo 127 bombarderů B-17 na oblast,v níž stála osvětimská továrna, což bylo necelých 8 kilometrů na východ od plynových komor.
06. 02. 2010 | 19:05

MUDr. Radkin Honzák, CSc. napsal(a):

Revoluční gardisté, kteří stříhali ženským vlasy(a nejen to) jsou nemenší ozdobou našich dějin jako Lidoví milicionáři. Prostě výkvět národa!
06. 02. 2010 | 19:14

Skaut napsal(a):

Pane Stejskale,
nedělejte z toho vědu, někdy si to zkuste.
V horách nejdete přímo cíli téměř nikdy.
Udělat opravu podle směru větru také není problém.
Nakonec, ve zmíněném případě byl i krásný slunečný den a obloha modrá...
Navigace opravdu není věda, to tvrdím já jako laik bez jakéhokoliv školení.
Tvrdím, že nešlo omyl.
06. 02. 2010 | 19:40

MUDr. Radkin Honzák, CSc. napsal(a):

Omlouvám se, že jsem v textu zapomněl uvést všechny generály po válce. Jinak už nemám, co bych k předchozímu dodal, jen bych se rád zeptal: když nešlo o omyl, PROČ americké bombardéry naházely bomby na cíle, jež v textu uvedeny jsou?
06. 02. 2010 | 19:55

LEVAK napsal(a):

Bože člověče Vy jste samé klišé a hloubka neznalostí je nesmírná!
06. 02. 2010 | 20:10

Skaut napsal(a):

Proč nešlo o omyl, pane Honzáku?
Počasí bylo ideální pro let.
Letka 25 - 60 bombardérů, to už je nějaká hodnota v takové válce.
Taková letka musí bomby někde vysypat a vrátit se na základnu, nesmí nikde zabloudit, paliva má také tak akorát.
Proto ji vede špičkový navigátor, možná je jich několik.Takovým nesahám ani po kotníky. Proto tvrdím, že věděli kde jsou.
Praha pro ně bylo město v moci nepřítele.
Netvrdím, že to na Prahu vysypali záměrně.
Myslím jen, že jim bylo jedno, jestli Praha nebo Drážďany.
Tvrdím, že nešlo o omyl.
06. 02. 2010 | 20:42

Lena napsal(a):

Pane Stejskale,

představte si, že bychom my dva museli dělat třeba právě ty nálety. Nebo jakkoliv jinak se války účastnit v boji. Od pocitů, které jste popsal Vy - jak daleko je k tomu, co jsem viděla já?
Mám dojem, že stav psychiky účastníků 1. a 2. sv. války a války ve Vietnamu je po válce značně rozdílný. Ti z Vietnamu, se mi jeví, trpí právě těmi extrémy.
Oba moji dědové byli v 1. sv. válce a v ruském zajetí. Na jednu stranu ochotně vyprávěli o "navštívených" zemích (je zajímavé, že s místním obyvatelstvem nikdy nebyli příliš "na kordy"), celkem i o zajetí; se samotným bojem a úklidu mrtvol z bojiště už to bylo horší.
06. 02. 2010 | 20:44

zdenek napsal(a):

Mezi těmi 700,kteří se v prach obrátili,byla také jedna z dcer Josefa Lady Olga.Vzpomeňme si na ní!
06. 02. 2010 | 21:02

stejskal napsal(a):

Pane skaute,

problém je, že já si to občas zkouším a něco málo o letecké navigaci vím ;-)

Vy tvrdíte, že nešlo o omyl, já tvrdím, že nevím, o co šlo.

Omyl se mi jeví jako velmi pravděpodobný, protože zatím pro žádnou jinou hypotézu nejsou indicie (ale možná někdo ví, že navigátorovi z velitelského stroje někdo z Prahy přebral holku a on se chtěl pomstít; nechci to zlehčovat, ale pro tuto hypotézu mám přibližně tolik indicí jako Vy pro tu, že nešlo o omyl, ale záměr. Pokud vím, tak hypotéza, že Praha byla záložním cílem při oblačnosti nad Drážďany se zatím též neprokázala).

Tvrzení, že šlo o záměr, je spekulace. Tvrzení, že šlo o záměr, též. Jen se o něco více blíží pravděpodobnosti.

Paní Leno,

myslím, že nejsme ve sporu. Válka traumatizuje každého. Projevy traumatizace se mohu dost lišit.

Libor Stejskal
06. 02. 2010 | 21:12

Karel napsal(a):

Teď jsem ten problém vyluštil, pane Stejskale. Vy si to zkoušíte v letadlech, zatímco pan Skaut chodí po horách (kde navíc nechodí neštěstí), takže vaše postoje k navigaci jsou zcela odlišné
06. 02. 2010 | 21:20

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane Karle,

nerad bych vzbuzoval dojem, že jsem něco, co nejsem.

Nezkouším si to v letadlech, ale simulujeme leteckou navigaci na počítači. Máme jí poměrně slušně teoreticky zvládnutou, bylo třeba prostudovat i docela dost dobové literatury (navíc řada z nás, kteří se leteckou simulací a historií zabývají opravdu létají jako bojoví či sportovní letci, takže některé věci máme i ověřeny od praktiků).

Libor Stejskal
06. 02. 2010 | 21:28

Lena napsal(a):

No a hlavně je to škoda, pane Stejskale. Protože válkou se zpravidla nezlepší nic ani na jedná straně, je to v globálu zbytečná akce.
06. 02. 2010 | 21:40

Nepamatuji válku - naštěstí napsal(a):

Při tomto náletu na Prahu dostalo přímý zásah i kino Vlasty Buriana, kde v té době bylo asi 70 dětí.Dřívější Pan mluvčí NATO by dnes řekl, že to byly "vedlejší škody", kdyby toto mohl komentovat. Mnoho článků se hemží tvrzeními, že si letci/startující z Itálie/ podle velké řeky spletli Prahu s Dráždanami. A kdo z lidí dnes ví, že v Drážďanech pod parkem byla podzemní továrna na rakety V2?
06. 02. 2010 | 22:04

Skaut napsal(a):

Je možné, pane Stejskale, že o letecké simulaci víte hodně. Pokud si však za ideální viditelnosti, jaká prý byla 14.2.1945, nevšimnete, že jste pořád v české kotlině a nepřelétl jste Krušné Hory, to je dost podivné.
Pilot, který netrefil rychle zpátky na letiště, mohl mít dost problémů i na území spojenců, natož na druhé straně.Proto pro něj byla navigace životně důležitá.
Letku 25 - 60 letadel zřejmě navigoval někdo, kdo to skutečně dokonale uměl. A nevšiml, že je pořád nad kotlinou?
Netvrdil jsem,že to na Prahu vysypali záměrně.
Myslím jen, že jim bylo jedno, jestli Praha nebo Drážďany.Podobně, jak jste psal vy v 16:56
Přehlédnout český horský hraniční pás, to je na silné brýle. Každý si to může skusit na Mapy.cz, nebo na Google Earth.
06. 02. 2010 | 22:28

Anba napsal(a):

V životopisné knize Ladislava Peška jsem se dočetla, že v jednom z vybombardovaných domů byli lidé v krytu ve druhém dolním sklepě a nikdo o nich nevěděl.Až za rok při odklízení trosek na ně příšli. Tahle smrt se mi zdá nejděsivější.
Jestli šlo o omyl nebo záměr nevím, spíš bych soudila na to, že pro piloty bylo město součástí říše nepřítele a jestli Dresden nebo Prag,jim bylo jedno.
06. 02. 2010 | 22:34

Pepa Řepa napsal(a):

Ach, snad náš pan Hořejší přežije ve zdraví informaci, že kobercový nálet na Drážďany- tento odporný válečný zločin amerických imperialistů- si vyškemral generální štáb Rudé armády.

Pane Honzáku, mějte s panem Hořejším slitování. Je to pro něj jako sedm ran Egyptských.
Obama,Jan Pavel II,Blair, Rudá armáda....abyste neměl o pacienta víc.
06. 02. 2010 | 22:42

Tužka napsal(a):

Tužka,co pamatuje válku a ze Strahovského kopce viděla ve městě požáry,napíše,že skutečně se tenkrát psalo a mluvilo,že na vině byl podobný katastrální půdorys obou měst na řece.A orientačně směr pohoří Brd a Krušných hor směrem k dráze letu.Bomby svrhlo,prý,???několik prvních letadel,dost možná,že pilotům prostě v tom napětí selhaly nervy,ostatní pokračovaly na Drážďany.Rozhovorů na dané téma jsem od dospělých slyšela hodně.Tak jen to,co si pamatuji.Tužka.
06. 02. 2010 | 22:43

Lena napsal(a):

Dost možná, Tužko, že si někdo uvědomil omyl dřív, než na Prahu stačili vysypat bomby i další piloti, a poslal je dál.
06. 02. 2010 | 23:08

Pamětník těch horších časů napsal(a):

Nálet 14. února 1945 jsem pozoroval z okna, všechno jsem měl jako na dlani, letadla na modré obloze, první bombu která spadla u podolského kostelíka i další bomby ze kterých jsem viděl vlastně jen kouř za obzorem. Když bylo po všem šli jsme se na to podívat. Pěšky, protože tramvaje nejezdily. V Palackého mostě byla díra kterou bylo vidět Vltavu, tam zahynula jedna moje vzdálená příbuzná, která šla z houslí, nenašli z ní vůbec nic, jen útržky not. Dobře si pamatuji vybombardované domy, na nábřeží i v Gorazdově ulici, tam chyběla jenom přední část domu takže bylo vidět do bytů kde zůstaly u zdí i skříně. U Jiráskova mostu ležel mrtvý kůň ještě zapřažený ve voze. U dnešního ministerstva zdravotnictví bylo vidět dírou v chodníku až do sklepa. Potom jsme to vzali přes Vinohrady, kde bylo mj. vybombardováno Maceškovo řeznictví a Pankrác, kam také nějaké bomba zabloudila zpět domů.
06. 02. 2010 | 23:28

mz napsal(a):

omyl-neomyl,
mohou vsechny fizikalni i prirodni zakony "umoznit" tezi (kterou bychom asi radi videli), ze shozeni nad Prahou mohl byt z hlediska techto zakonu omyl, priroda i technika, ze omyl umoznili..., ale stejne to byt omyl vubec nemusel. Umozneni, neznamena dukaz, ze to tak bylo, respektive byt muselo.
Myslim, ze blize pravdy je, ze Praha v te dobe byla nemecke mesto s Nemci a Cechy vicemene podrizenymi se nemeckym zakonum, ac zde sice yl nejaky odboj, byl v te dobe jiz dosti paralyzovan a nikdo ze spojencu nevedel, jak se Cesi zachovaji. Blizil se konec valky a bylo treba ukazat vsem, i Cechum, ze drzet s Nemci je na draka... Proste prisel zako cukr a bic
07. 02. 2010 | 00:13

mz napsal(a):

"fyzikalni":-), achjo
07. 02. 2010 | 00:14

mz napsal(a):

Nehlede na to, ze za druhe svet valky splest se pri naletu o 100 km, to by asi bylo mozne a nikoho by to moc neprekvapilo, ale splest se o 180 km? To uz by asi vsichni navigatori i piloti museli byt pod parou...

Jinak pokud jde o omyl, ja slysela vypravet od dedy, ze "omyl" to byl v tom, ze se o tom tak tehdy mluvilo, ze letadla mela za ukol bombardovat letiste a nejake tovarny, vodochody apod., ale tam se netrefili, tak to proste zmackli a shodili, kam to vyslo...
07. 02. 2010 | 00:25

Dusan napsal(a):

to mz: uz radeji nepokracujte ve svych fantasmagorickych konstrukcich od "dedy" a smirte se s tim ze to byl proste omyl, coz se narozdil od vasich tvrzeni da dokazat.
07. 02. 2010 | 02:54

Pamětník těch horších časů napsal(a):

Pro zn. mz: Aero Vodochody tenkrát ještě dávno neexistovalo, začalo se stavět až po roce 1948.
07. 02. 2010 | 09:54

Andy napsal(a):

To Skaut
Srovnavat navigaci pesi s navigaci leteckou je dost problematicke. Vzdyt v te dobe ani nemohlispolehat na presne mereni vlastni rychlosti a po hodinach letu byl s velkou pravdepodobnosti uplne nekde jinde nez mel navigator teoreticky vypocitano. Orientovali se podle vyraznych bodu na zemi a pokud opravdu mrknete na ty googlemaps z vysky ve ktere leteli uvidite, ze nic neuvidite. /a to nepocitam mraky, unavu, stres, strach, nedostatek paliva /.

A mluvit o tech chlapech timto tonem, ktery tady v diskuzi zazniva, je takova sprostota, ze to nema obdoby. Jeste sto let, bychom jim meli nosit kytky na hroby. Na ty hroby, ktery nejsou v Kentucky a Kalifornii a neni na nich napsano ´zemrel pokojne ve veku 75 let´ , ale jsou rozesety po Evrope /a stoji na nich ´1922-1944´/, se kterou ti chlapi nemeli nic spolecnyho, jen bojovali za nasi svobodu.

To ze byli v Praze mrtvi, me uprime mrzi, ale byla valka. Valka, kterou nerozpoutali ani americani ani anglani. A bombardovani tohoto typu bylo tenkrat jednou za mala moznosti jak se dostat do tylu nepritele.
07. 02. 2010 | 10:04

Andy napsal(a):

Je mozny, ze proste nevedeli, kde jsou a hodili to na prvni mesto, ktery uvideli, jen aby uz byli doma. Muze se jim nekdo divit ?
07. 02. 2010 | 10:26

Plzeň, Ostrava a znovu Praha: napsal(a):

To MZ and DUSAN - Pan MZ se neplete, jenom do diskuze přidal další nálet a to na Květnou neděli, kdy anglo-americké svazy bombardovaly průmyslové komplexy na okraji Prahy, protože už se vědělo, že spadneme pod ruský vliv. Byly to Vysočany, Kbely -letiště i obec, Letňany. Dále pak Satalice a přilehlé obce. Satalická kaple sv. Anny byla plná mrtvých a kdo tomu nevěří, může si jejich jména přečíst na jednotlivých náhrobcích ve Vinořském hřbitově. Není to dobré čtení, protože jsou tam celé rodiny, včetně dětí.
07. 02. 2010 | 10:40

Andy napsal(a):

pro ty co si to prectou anglicky

http://dannybazzell.com/Pho...

mission 3

Preklad:

Mise 3:

Hanau - nemecko - nejvetsi tovarna na gumu. Devet skupin. Jsme v prvni skupine. hlavni navigator se ztratil a bombardoval St. Dizier, Francie /SIC !/ .

Vzdalenost techto dvou mest je vic nez 200 km vzdusnou carou.
07. 02. 2010 | 10:44

mz napsal(a):

Plzeň, Ostrava a znovu Praha, a Dušan,
díky za vysvětlení, ve spěchu jsem si popletla Aero Vodochody s Avii Letňany:-), dědeček to myslel dobře, a že těch dat bylo více, to jsem si nedala dohromady,tak pardon za mystifikaci...,
07. 02. 2010 | 11:01

mz napsal(a):

Pamětníkovi,
též díky...
07. 02. 2010 | 11:03

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane Andy,

a to jsme se ještě nepustili do přepočítávání TAS a IAS. ;-)

Řekl bych, že jste to napsal úplně přesně.

Libor Stejskal
07. 02. 2010 | 11:25

Andy napsal(a):

To Stejskal .
Tak tak. Jsou to kouzla. Ja jsem toho o tech letcich dost precetl, tak me mrzi, kdyz se o nich nekdo takto vyjadruje.
Ja sam jsem pilot teoretik :-). Jednou z mych radosti jsou letecke simulatory. A i na ten TAS IAS doslo, kdyz jsem se ucil bombardovat s He-111 :-).
07. 02. 2010 | 11:38

Karel napsal(a):

Děkuji Vám za Váš článek. Sám jsem byl účastníkem náletu. Učil jsem se na Staroměstském náměstí a když to začalo padat tak jsme šli do krytu v budově, kde bylo možno projít všemi sklepy a ž do Železné ul.Po skončení náletu mi šéf sdělil, že něco spadlo na Vinohradech, abych se tam šel podívat, protože můj strýc tam měl na Fošovce u tržnice zubní ordinaci. Cestou tam mně sebral nějaký důstojník SS, protože si myslel, že jdu rabovat, ale na štěstí, kolemjdoucí mu to vysvětlili.Ordinace mého strýce byla v domě který byl zasažen vevnitř. Propadli místnosti nad sebou. Strýc obědval v kuchyni se svou sestrou z ordinace. Kuchařka se na ně dívala ve dveřích.Kuchyň se propadla stýc se setrou zahynuli. Kuchařka ve dveřích se zachránila. Druhý den jsem tam jako sedmnáctiletý kluk lezl po žebříku, abych z místností které zůstali zachránil některé věci ze zubní ordinace. Nikdy na to nezapomenu.
07. 02. 2010 | 11:40

stejskal napsal(a):

Takže asi létáte Ila, pane Andy, že? ;-)

Já už od vydání "dema" (organizovaně, v peruti ;-). A letecká historie a technika je mým koníčkem čtyřicet let. Člověk si sem tam něco přečte ;-)

Libor Stejskal
07. 02. 2010 | 11:57

stejskal napsal(a):

Ta zde publikovaná osobní svědectví jsou nesmírně zajímavá. A důležitá. Díky za ně všem.

Pomáhají znovu a znovu si uvědomovat, že válka (a vlastně celá historie) se vždy sestává z příběhů jednotlivců.

Libor Stejskal
07. 02. 2010 | 12:02

Andy napsal(a):

To stejskal
Ano Il-2 - je videt, ze je to pojem mezi fanousky. Ale ted posledni dobou jsem presedlal na novy simulator z prvni svetove valky a je fakt, ze tam uz podobne problemy jako TAS IAS nemam. Tam jde o to jak se jakz takz udrzet ve vzduchu.

A mate pravdu ten pohled zespoda od tech jednotlivcu, od tech, kteri trpeli a umirali, je ten, ktery by mel urcovat vnimani daneho konfliktu. Proto treba ja osobne si velmi vazim hrdinstvi a obeti sovetske rude armady, ale vubec si nevazim Stalina, ktery jen tocil klikou toho masomlejnku a dnes se mu dostava kreditu za vitezstvi.
Stejne tak si musim vazit americanu, kteri, casto dobrovolne, nasazovali krky nad zemema o kterych mozna do te doby nikdy neslyseli.
07. 02. 2010 | 12:27

stejskal napsal(a):

Rise of Flight? ;-)

Chodíte na SVK?

Libor Stejskal
07. 02. 2010 | 12:31

Andy napsal(a):

Vy to vsecko znate :-). Na SVK nechodim pac nevim co to je. Hodite odkaz ? Dik
07. 02. 2010 | 12:35

stejskal napsal(a):

http://vwings.net/sturmovik... Největší tuzemský server a debatní fórum o leteckých simulátorech. Hlavně ilovi, ale nejen. Dělají se srazy, řada z nás se navzájem zná osobně.

Jsem tam veden jako jeden z hlavních adminů, i když to už teď není pravda, protože na to nemám čas. Ale pořád tam chodím a píšu.

Libor Stejskal
07. 02. 2010 | 12:45

Luba napsal(a):

Vážení virtuální letci,
možná byste ocenili jeden instruktážní film z roku 1943.

Jmenuje se:
"Jak létat se Šturmovikem"

Ke zhlédnutí zde:
http://www.youtube.com/watc...
07. 02. 2010 | 12:57

Andy napsal(a):

Dik za odkaz na SVK, uz jsem clenem.

to Luba
Diky za odkaz na ten film, to je parada. Jeste budu litovat ze neumim rusky :-)
07. 02. 2010 | 13:07

Ládik napsal(a):

Ti, co zničili WTC, taky začínali na trenažéru...
07. 02. 2010 | 13:31

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane Lubo,

moc díky za odkaz. Tenhle filmeček jsem neznal, je naprosto skvělý. Ještě že jsem se učil rusky ;-)

Libor Stejskal
07. 02. 2010 | 17:32

MUDr. Radkin Honzák, CSc. napsal(a):

07. 02. 2010 | 22:58

hmm napsal(a):

Když v Brně probíhal poslední nálet, který srovnal se zemí brněnskou Zbrojovku, žádný z Brňan, pokud vím, do krytu nešel. Asi chyběl ten blokový důvěrník. Kde se stala chyba?
07. 02. 2010 | 23:27

Petr Šťastný napsal(a):

Bombardování Drážďan velmi působivě popsal Kurt Vonnegut v knize Jatka č. 5. Byl tam v té době jako válečný zajatec. Po přečtení této knihy jsem ztratil jakékoli pochopení pro tuto spojeneckou akci.
08. 02. 2010 | 09:26

stejskal napsal(a):

Dobrý den,

sešla se zde řada velmi pozoruhodných příspěvků lidí, kteří bombardování Prahy v únoru 1945 prožili na vlastní kůži. Nenašel by se i někdo, kdo má z té doby fotografie (myslím své vlastní či někoho z blízkých, ty běžně publikované se dají nalézt v knize Praha v plamenech http://www.knihycz.cz/praha...)? Pokud se nějaké sejdou, velmi rád je na našich stránkách uveřejním.

Libor Stejskal, editor blogů
08. 02. 2010 | 12:00

Honza999 napsal(a):

Andy

??? "Valka, kterou nerozpoutali ani americani ani anglani." ???

Po I.WW byly na Německo uvaleny reparace, které by minimálně 50 let udržely Německo na uzdě. Jak je nožné, že Německo dokázalo rozpoutat II.WW již po dvaceti letech?

Tyto reparace za Německo zaplatily USA. Neudělaly to zadarmo, udělaly to za majetkový podíl v německém uhelném, hutním, strojírenském a chemickém průmyslu. Tedy v podstatě za majetkový podíl v německém válečném průmyslu. Amerika sejmula "z nohou Německa koule", které ho měly "držet při zemi". Američtí průmyslníci pak nadále do německého válečného průmyslu investovali téměř 2 miliardy dolarů. A tento válečný průmysl po dolarové injekci se rozjel na plné obrátky. Američtí podnikatelé pak finančně profitovali z chodu německého válečného průmyslu jedoucího na plné obrátky při vyzbrojování německé armády. Američtí majitelé (částí) německého válečného průmyslu měli zastoupení ve správních a dozorčích radách německých firem (opouštěli Německo v poklidu po Pearl Harbouru a Hitler jim to umožnil, ač šel s USA do válečného stavu). Američané to byli, kdo po I.WW postavil Německo na nohy, oni to byli, kdo připustil nástup Hitlera k moci - kdyby jim to opravdu vadilo, jejich hospodářská moc v Německu měla takovou sílu, že by jej odstavili levou zadní.

Amerčani postavili Německo na nohy, nainstalovali Hitlera k moci a s pomocí Británie a Francie jej chtěli nasměrovat na východ. Jenže, stejně jako 20 let předtím se Lenin vymkl z kontroly Němců, kteří jej poslali do Ruska svrhnut samoděržaví, i tehdy se Hitler vymkl z kontroly Američanů a před útokem na SSSR sežral Evropu. A stejně jako 20 let předtím se Německo zúčastnio intervence v SSSR ve snaze umravnit nezdárného synka Lenina, i USA pak musely jít umravnit nezdárného synka Hitlera.
08. 02. 2010 | 17:59

Filip napsal(a):

V roce 2008 vyšla kniha Praha v plamenech,která podrobně popisuje tento nálet i nálet 25. března 1945. http://hloubkari.bloguje.cz
08. 02. 2010 | 18:02

Filip napsal(a):

Panu Stejskale, zdaleka mnohé z fotografií ve Vámi zmíněné knize Praha v plamenech naopak nebyly již dříve publikovány:-) Navíc obsahuje soupisy zasažených domů, které byly součástí výstavy v roce 2005 na Staroměstské radnici.
08. 02. 2010 | 18:04

Andy napsal(a):

O tom jestli USA mely nebo nemely financni podily v Nemecku nevim. je to mozne, mezi valkami fungoval normalni mezinarodni obchod jako dnes, je mozne ze nekteri Americani meli penize v nemeckych firmach. Nemecko mezi valkami postupne porusilo snad vsechny podminky Versailske smlouvy, to je zname. Vy rikate, ze nebylo zakroceno z duvodu obchodnich zajmu, ja rikam, ze se zapadni mocnosti baly dalsiho krveproliti.

Nechapu ale posledni odstavec. Lenin, ze se vymkl kontrole ? Vzdyt naserviroval Nemecku mir na stribrnem podnose a jeste jim zaplatil valceni na zapadni fronte. O tom, ze by se Nemecko nejak angazovalo proti Leninovi nevim.

Jinak i kdyby to byla pravda, nic to nemeni na hrdinstvi a obetich tech letcu.

To Petr Stastny
Tuto knihu jsem necetl ale cetl jsem knihu o podobnem bombardovani Hamburku a pochopeni jsem neztratil. I kdyby to byla jen pomsta , tak v kontextu te doby by nebyla k diveni. Ale ona to jen pomsta nebyla. (zvednuti moralky vlastniho obyvatelstva, zlomeni moralky nepratel, koneckoncu i zabiti nepratelskeho delnika je v totalni valce ospraveditelne). V te same dobe litaly na Anglii V1 a V2 , a ty ani nepredstiraly snahu trefit vojenske cile. Slo pouze o moralku.
08. 02. 2010 | 20:45

stejskal napsal(a):

Já vím, pane Filipe. Mám tu knihu.

Šlo mi o to, zda by někdo nenašel doma snímky, které ještě nikdy publikovány nebyly. Chce-li někdo znát ty publikované, může si knihu koupit. Já je zde přetisknout nemohu.

Hezký večer.

Libor Stejskal
08. 02. 2010 | 20:46

Filip napsal(a):

To je v pořádku, ja Vám, pane Stejskale, rozumím, jen jsem chtěl poněkud korigovat Vaše tvrzení. Máte-li zájem na toto téma zde zveřejnit článek, prosím, obraťte se na mě: hloubkari[@]seznam.cz
Filip Vojtášek
08. 02. 2010 | 21:08

MUDr. Radkin Honzák, CSc. napsal(a):

Vonnegutova kniha JATKY Č.5 je o hrůzách války, nikoli o "zločinech" Američanů, kterých navíc v Evropě padlo 120 000.
08. 02. 2010 | 21:49

Pamětník těch horších časů napsal(a):

Dovolím si ještě jednu poznámku. Několikrát je tady zmíněn kobercový nálet na Drážďany včetně různých pohled na něj. Pochybuji, že vy se v době kdy k němu došlo, našel někdo, kdo by jen v Čechách či na Moravě odsoudil. Mimo tuzemských Němců ovšem.
08. 02. 2010 | 22:24

Honza999 napsal(a):

Andy

Vy myslíte, že Američani splatili za Německo reparace jen tak z dobrého srdce? Vy myslíte, že Američani do Německa přímo investovali či zapůjčili miliardy dolarů jen tak z dobrého srdce? Ford, ITT, General Motors, Standard Oil, IBM a Texaco investovaly během dvacátých let v Německu 1,5 miliardy tehdejších US dolarů. Z dobrého srdce?

1929 - 1939 ... Youngův výbor, Youngův plán, Dawesův plán, Rockefellerova nadace, Banka pro mezinárodní vypořádání - to byly nástroje, jejichž pomocí se americký kapitál zmocnil značného podílu na kontrole německého průmyslu. Podíly US firem v německém průmyslu myslím nebyly většinové, ale byly velmi významné. Pár informací...

IG Farben Mezi lety 1927 a 1939 se co do velikosti svého majetku zdvojnásobila, což bylo umožněno prudkou expanzí za nacistické politiky nucené kartelizace a za americké technicko-obchodní asistence a štědrých půjček (např. newyorská National City Bank ji výhodně půjčila 30 milionů amerických dolarů). Do roku 1939 IG Farben získala rozhodující majetkový podíl nebo vliv v dalších 380 německých podnicích a 500 zahraničních firmách. Měla své uhelné doly, elektrárny, ocelárny, obchodní společnosti, banky i výzkumné ústavy. A stáli za ní Rotschildové a Rockefellerové (a jejich investice)... Příspěvek IG Farben k válečné mašinerii Třetí říše byl obrovský a nejlépe si jej uvědomíme na číslech procentuálního podílu koncernu na výrobě pro Wehrmacht v roce 1943. U syntetického kaučuku, metanolu a mazacího oleje byl Wehrmacht závislý na dodávkách IG Farben ze 100%, u jedovatých plynů a niklu z 95%, u plastů z 90%, u hořčíku z 88%, u výbušnin z 84%, u střelného prachu pro náboje ze 70%, u vysokookatnového leteckého benzínu z 46%, u kyseliny sírové z 35% a u syntetického benzínu (z uhlí) ze 33%.
A ač tomu nebudete věřit - pořád za IG Farben stáli Rotschildové a Rockefellerové. Už tehdy byla Rotschildovým a Rockefellerovým bankovním a průmyslovým kartelům vláda USA pro srandu.

Opel patřil z velké části General Motors.

A vezmete-li v Hilerovském Německu namátkou jednu po druhé větší firmy, které měly co do činění s válečným průmyslem, ve většině seděli (a v těch opravdu velkých seděli ve všech) v představenstvech či dozorčích radách Američané.

A Lenin se opravdu vymkl kontrole. To si myslíte, že jej tam Němci poslali proto, aby udělal bolševickou revoluci? Ano, měl svrhnout carskou rodinu a ulehčit Německu ve válce, ale v žádném případě ne bolševickou revolucí (ta se uskutečnila až dodatečně a "nad plán"). Měl za úkol vymanit Rusko z francouzkého vlivu (mezinárodní politika carského Ruska byla na Francii těžce fixována - na carském dvoře se např. více hovořilo francouzky jak rusky) a zařídit jeho poválečné hospodářské spojenectví s Německem. Němci již stoprocetně věděli, že válku prohráli a že budou tvrdě platit. Suroviny z Ruska a ohromný ruský trh měly Německu po válce pomoci z nejhoršího. A v tom Lenin zklamal.

Můžete si jak chcete tvrdit, že v Německu pak vládl Hitler.. Nevládl.. Stejně jako všude na světě v Německu vládl kapitál. Ten kapitál, který Lenina do Ruska poslal. Ten kapitál, který se v Leninovi zklamal. Ten kapitál, který to Leninovi nezapomněl.. Ten kapitál, který instaloval k moci Hitlera (poté. co jej řádně poučil o tom, co za tuto svěřenou moc požaduje). Není Vám podivná ona až patologická nenávist rakouského malíře pokojů k Rusku?
09. 02. 2010 | 01:48

Luba napsal(a):

Pane doktore,
jen k Vašemu údaji o počtech padlých Američanů, v době 2. sv. války - 120.000 v Evropě, celkem 407.300 vojáků + 11.200 civilů (0,32% populace), je dobré uvést i ztráty jiných spojenců.

Třeba v roce 1999 humanitárně bombardované (500 mrtvých civilistů) Jugoslávie:
V období druhé sv. války padlo - 446. 000 vojáků + 514.000 civilistů (6,67% populace) nebo SSSR - 10.700.000 vojáků + 11.500.000 civilistů (13,77 % populace).

Obětí únorového náletu na Prahu z roku 1945 se stalo 701 lidí.
1184 obyvatel bylo zraněno.

Zdroje:
http://cs.wikipedia.org/wik...
http://zpravy.idnes.cz/pred...
http://cs.wikipedia.org/wik...
09. 02. 2010 | 08:38

Luba napsal(a):

Pane Stejskale + Andy,
když jsem ten instruktážní film na youtube viděl před lety poprvé, říkal jsem si, že to ovládání Šturmoviku bylo dosti náročné. Nic blbuvzdorného.
Nepřehledné přístroje, zdlouhavá manipulace, žádná ergonomie.

Navíc si dovedu živě představit, jak ten pilotní "výcvik" v bojových podmínkách a v praxi vypadal.
A když k tomu připočteme obvyklý specificky ruský přístup:
"Nas mnóga ...!?"

Frekventantům pilotního kurzu "jak se do jednoho týdne spolehlivě zrakvit" byl první den předveden onen film, pak si druhého dne viděné ošahali v kabině, 3. dne natankovali benál, nádivku do kulometů a podvěsů, a hurá na tanky!

Navíc byla operační výška pilotů Il-2 pouhých 100 metrů!
Není se co divit, že 40% všech lidských ztrát mezi letci Rudé armády připadalo na piloty Šturmoviků.

Z tohoto hlediska je zajímavé zhlédnout i následující film:
http://www.youtube.com/watc...
09. 02. 2010 | 09:18

I taková byla válka napsal(a):

To Honza 999 - Americkým vlastníkem jedné slezské továrny poblíž Osvětimi byl i děd posledního Bušáckého prezidenta. Jmenoval se Priescott Bush a naprosto sktrikně odmítl nálety na Osvětim, protože tamní vězni otročili právě v této jeho továrně. Přitom stačilo nasměrovat nálety na železnici a plynové komory.
09. 02. 2010 | 10:05

stejskal napsal(a):

Je to tak, pane Lubo.

Zajímavý moment též je, kabina pilota sturmoviku byla velmi dobře pancéřovaná, seděl prakticky v jakési ocelové vaně a piloti Luftwaffe ve svých hlášeních popisovali, jak se od ní odrážejí projektily (Erich Hartmann pak vymyslel útok zespodu na olejový chladič).

Narozdíl od pilota nebyl zadní střelec chráněn vůbec, ani zespodu, ani z boků (seděl prakticky navíc "venku", zadní střeliště nemělo čelní kryt).

Zatímco jakžtakž vycvičený pilot sturmoviku byl docela "cenný materiál", střelce mohl dělat i naprosto negramotný mužik. Těch byly v Rusku zástupy. Kdesi jsem četl, jak se zadní střeliště vystříkalo po náletu proudem vody, nastoupil nový střlec a letělo se znovu.

Libor Stejskal
09. 02. 2010 | 10:34

stejskal napsal(a):

P.S. Opět skvělý odkaz, díky. l.s.
09. 02. 2010 | 10:35

Ing. Václav Křepelka, Ph.D. napsal(a):

Je to zatraceně složitější, než se to většina představuje. Navigační chyba se vloudila již nad HOlandskem a pka se jenom zvětšovala. Viz Drážďany, Frederick Taylor, Brno, 2005
"Šedesát sedm letounů P-51 352. stíhací skupiny se rozmístilo na konci proudu. Celou cestu na Drážďany a zpět budou krýt nejzadnější bombardovací skupiny. Letky A a B 20. stíhací skupiny, které měly základnu v Kniha Cliff v Norhamptonshiru letěly celou cestu z Anglie v předvoji a doprovázely k Drážďanům vedoucí bombardéry. Takový byl alespoň plán. Pokud jde o bombardování Drážďan, nebylo to poprvé, co do něho zasáhlo počasí.
Nad Holandskem vletěli do mohutné povětrnostní fronty, která přinášela těžké mraky. Vedoucí 398. bombardovací skupina se už předtím poněkud odchýlila od kurzu. Velitel divize a jeho zástupce zjistili, že jejich gee (navigační systém) není v pořádku a obtěžovala je nepřetržitá německá rušivá rádiová činnost. Velitel divize (volací znak Swordfish Able) informoval 91. bombardovací skupinu, která byla hned za ním, o svém rozhodnutí pokusit se vyhnout mrakům nastavením jižnějšího kurzu (s třicetimílovým obletem)Navigátor vedoucího letounu 91. skupiny namítl, že kvůli tomu bude nutno přeletět nebezpečné protiletadlové ohnisko kolem města Münsteru, ale jeho nadřízený rozhodlo následovat 398. skupinu, stajně jako to učinila 381. skupina, třetí v pořadí. A tak celý 1. bombardovací wing – tři skupiny o 137 letounech, tedy téměř třetina 1. divize – zahájil domněle přechodný oblet mraků.
Zbytek bombardérů se rozhodl letět raději nad mraky než kolem nich, třebaže to znamenalo zvětšit výšku a tím i spotřebu paliva. 379. bombardovací skupina teď vedla zbývajících devět skupin, alespoň dokud se k proudu znovu nepřipojí 1. wing a jeho doprovod – letouny P-51 20. stíhací skupiny. Zbývající bombardéry postupovaly k Drážďanům ve výšce asi 30 000 stop, tedy 5 000 stop nad stanovenou výškou.
Mezitím se velitel divize a jeho tři zbloudilé skupiny dostávali do ještě horších nesnází. 91. skupiny se nad Münsterem stala terčem protiletadlové palby. Byli ranění, byly škody na letounech a formace se ještě víc odchýlila od stanovené trasy. Měli teď odchylku od kurzu více než 85 km. Čekala je nevítaná návštěva silně chráněného Schweinfurthu a aby se jí vyhnuli, obletěli město ještě dál na jih. Spolu s doprovodem stíhaček 20. skupiny se tím odchýlili od kurzu 120 km a bombardéry začínaly mít problémy s orientací pomocí radaru. Šířka vlnového pásma nebyla taková, jaká být měla. Radar vedoucího letounu brzo úplně vysadil a navádění muselo být svěřeno zástupci, jehož radar jak se zdálo fungoval. Diskutovalo se s průzkumníky počasí, kteří říkali, že bude možné hlavní cíl najít. Byl zmatek ve volbě druhotných a hlavních cílů a vyskytovala se nedorozumění mezi výkonným velitelem a jeho radistou.
Znenadání se jako zázrakem protrhl oblačný příkrov. Bylo vidět městskou oblast, zřejmě hlavní cíl Drážďany. Zástupce velitele dal rozkaz k náletu. Tři minuty před svržením pum vysadil úplně i zástupcův radar. Chvíli nato však k všeobecné úlevě bombometník vedoucího letounu určil městskou oblast na pravé straně. Bylo to pohledné městě s řekou, která jím protékala. Letoun se naklonil a zahájil nálet na cíl.
Shoz, k němuž došlo o 40 vteřin později, byl úspěšný. Byla tam slabá až mírná protiletadlová palby a nevyskytl se ani náznak obtěžování stíhacího doprovodu nepřátelskými letouny. Ve spořádaném sledu postupovaly několik následujících minut ostatní létající pevnosti 398. skupiny.
Město, které právě bombardovaly, však bohužel nebyly Drážďany, nýbrž Praha"
09. 02. 2010 | 11:46

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane doktore,

narazil jsem v různých publikacích na části toho, co píšete, ale nikdy ne takto souhrnně. Díky moc.

Nechcete to publikovat ve Čtenářově blogu (třeba ještě nějak mírně doplněné či upravené)? Velmi rád bych to tam kolem 14. února dal.

Libor Stejskal, editor blogů
09. 02. 2010 | 12:28

Džony napsal(a):

Mr.Honzák Radkin (zajímavý jméno,jako Pitkin) lidovej vypravěč.Asi takhle,jak se říká -válka je vůl-a největší podíl na tom maj většinou nenažraný Židi,ti totiž napřed vykrmili Ádu a ten je z vděčnosti za to skoro všechny vyčoudil.Proto byl až do nedávna na kontinentu poměrnej klid.Teď jim opět narostly rohy a harašej vokolo sebe atomem.
09. 02. 2010 | 14:29

Petr Šťastný napsal(a):

Pro pana Dr. Honzáka..

Já jsem taky nepsal o "zločinech" američanů. Nálet byl navíc ale společnou akcí RAF a USAF. Nezpochybňuji jejich podíl na zničení fašismu.
Myslím ale, že tato akce byla nepřiměřená a způsobila neospraveditelné škody na civilním obyvatelstvu.
Samozřejmě dnes je každý generál a těžko se dnes vžívat do pozice spojeneckých generálů.
Vonnegut opravdu píše o hrůzách války a o její absurditě. Mě ale pojem hrůzy války přijde tak nějak zvláštně neosobní a zbavený spojitosti s lidskou odpovědností. Něco jako hrůzy zemětřesení. Já myslím, že Vonnegut píše spíš o hrůze, kterou dělají lidé ostatním lidem.

Přeju Vám hezký den...
09. 02. 2010 | 14:36

F. Ungr napsal(a):

Podrobnosti o akcích jsou v dostupné odborné literatuře. Každá akce měla určené náhradní cíle. V té době se intenzivně létalo na výrobu benzinu v oblasti Most - Chemnitz. B17 létaly v 7000m a výše. Linky z jihozápadu létají východně od Plzně v cca 6000m. Dá dost práce ji nepřehlédnout.
09. 02. 2010 | 16:57

LEVAK napsal(a):

Znovu opakuji,že Škodovy závody,Baťovy závody a další už byly vybombardovány z účelem elimince poválečné konkurence!
09. 02. 2010 | 17:19

Andy napsal(a):

To Levak
To je jako kdybyste psal, ze Kruppovy zavody v Essenu byly vybombardovany z duvodu eliminace povalecne konkurence.

To Honza

Jiste , ze neposilali penize do Nemecka z dobreho srdce. Investovali. To je prece legitimni. Ja nevim, ale Hitlera si Nemci zvolili sami /pac byl populista, jako ty nase hvezdy/ nebo snad jim ty volebni listky davali do rukou Americani ? A prave ty reparace byly jednim z duvodu chudoby v Nemecku. /i kdyz oni toho nakonec zase tolik nezaplatili/.

To uz je ten udel Ameriky. Kdyz se snazej pomoc, vzdycky se to nejak udela , aby vypadali spatne. Snazili se aby se nemecko postavilo na nohy - protoze soudnej clovek nemohl od takovyho marasmu cekat neco jinyho nez dalsi valku a dneska jim to Honza999 dava pekne sezrat.

Vzdyt po druhe svetove valce udelali to samy - ale hned a ucine a vyprodukovali v zazracnym terminu demokraticke nemecko./I kdyz musim priznat, ze osobne to akceptuju se skripenim zubu, protoze v tom nevidim mnoho spravedlnosti- ale logiku to ma a uspech to byl/.
09. 02. 2010 | 19:45

MUDr. Radkin Honzák, CSc. napsal(a):

Ad: Džony
Zapomněl jste napsat, že Židi nám ukřižovali Ježíška!
09. 02. 2010 | 22:14

Karel napsal(a):

Ing. Václav Křepelka, Ph.D. napsal(a): viz shora a já bych prosil odpověď na dotaz. Většina pramenů, které jsem četl, uvádí, že letci, kteří bombardovali Prahu, letěli z Itálie. Jak to tedy bylo? Děkuji.
09. 02. 2010 | 23:50

Filip napsal(a):

Všechny letouny patřily do sestavy 8. letecké armády, která měla základny ve Velké Británii. Více v několikrát odkazované knize Praha v plamenech.
Chtěl bych uvést jednu důležitou poznámku: Někteří pamětníci uvádějí, že 14. února 1945 bylo celkem hezké počasí, ale pozor: Tak to mohlo vypadat z pohledu pozorovatele ze země, z pohledu ze shora mohla povětrnostní situace se mohla jevit úplně jinak!
10. 02. 2010 | 11:04

Andy napsal(a):

Z Anglie nad Prahu - to byla hodne tezka cesta.

Taky to bylo na hranici doletu. Kdyz si vezmete ze naprosto prima vzdusnacara z Anglie do prahy je takovejch 950 km ...krat 2 ..to je 1900km...oni primo neleteli, tak dejme tomu 2600 km. A dolet to melo asi 3100km s bombama. To uz neni nejaka velka rezerva.

Ale to by nam tady asi lip spocetl nekdo z tech co maji nastudovano -docela by me to zajimalo.
10. 02. 2010 | 11:31

Plot napsal(a):

Poslední nálet na Prahu a okolí, který byl na Květnou neděli, rozesel zbytky odhozených benzinových nádrží, nosičů na bomby a hlavně munice. Ještě dnes, 65 let od této doby, mě fascinuje obyčejný venkovský plot "vytvořený" z právě z těchto nosičů bomb. Kdyby existoval seznam válečných památek, určitě by aspiroval na zapsání do něho. Předčít by ho mohla jen předsíň u rodinného domku na Ústecku, kterou si hned po válce majitelé vydláždili nefalšovanými panceřovými pěstmi, které pečlivě ukryli pod koberec a ani za boha se s nimi nechtěli za několik desetiletí rozloučit.
10. 02. 2010 | 15:15

stejskal napsal(a):

Kde je v Praze ten plot, pane Plote? Nemáte fotku?

Hezký den.

Libor Stejskal
10. 02. 2010 | 15:52

Ladislav napsal(a):

14 unora 1945 se zadna velka porazka britskych vojsk nekonala (70 tisic zajatych by bylo neco na urovni obsazeni Singapuru). Zde je prehled toho co se behem valky delo, den po dni:
http://www.onwar.com/chrono...
10. 02. 2010 | 18:31

Antropolog napsal(a):

Mě přijde celkem humorné, že anglo-americké bombardování Bělehradu má tradici už ve druhé světové válce. 16. a 17. dubna 1944. To taky bloudili směrem Drážďany?
11. 02. 2010 | 21:10

Gregor napsal(a):

ad HONZA 999 a další :
píšete nesmysly jako Rudé právo v dobách komunismu. Čtyřicet let nás ohlupovali výmysly o amerických imperialistech a jak je vidět, některým zakomplexovaným chudákům to straší v hlavách dodnes.
13. 02. 2010 | 00:17

Pamětník napsal(a):

V ten den jsem bydlel v Mánesově ulici, přesně v tom bloku naproti Radiopaláci, kde bylo zasaženo 5 domů. Dva z nich byly přímo naproti nám, velké části zdí a trámů nám exploze vrazila oknem do našeho bytu. Dnes tam stojí Finanční úřad na Vinohradské třídě. Počasí bylo opravdu slunečné, byla dost zima a zvláštní bylo, že náletu ve 12.30 hod. nepředcházelo houkání sirén. Scény po náletu byly strašné, lidé skákali z oken, protože podlahy v obou domech byly propadlé. Nikdo neměl po ruce žebříky. Jedna matka hodila z 1. patra matrace do dvora, hodila na ně holčičku, ta přežila, ona sama se neztrefila na matrace a vrazila si nohy do těla. Pak ji vynášeli z dvorku naším domem na ulici. Já jsem se podivoval, jak ta paní byla malá. No, jako dítě jsem neměl znalosti anatomie. Vedle jejího bytu volal z okna černovlasý muž o pomoc. Vypadal úděsně. Zeptal jsem se mé matky, proč tak divně vypadá. Ona mi vysvětlila, že mu vlasy stojí hrůzou jako hřebíky. Můj spolužák se díval skrze okno na oblohu, když se zasažené domy rozprskly, okenní sklo mu rozřízlo oko. V jednom z těch domů bylo 17, ve vedlejším 27 mrtvých. Asi po týdnu jsme šli k Vinohradské tržnici a naproti se zrovna podařilo vytáhnout ze sklepa výrobny uzenin Maceška asi 8 zasypaných dělníků. Měli úplně rozežrané rty od soli, protože se celou dobu živili jen salámy a lízali vlhkost ze stěny. Vím, že se tenkrát mezi lidmi říkalo, že ty bomby měly dopadnout na Kolbenku ve Vysočanech, ale byly odváty větrem a odnesly to Vinohrady. S dlouhým odstupem času jsem ve filmech viděl, že před perutěmi letadel vždy letělo jedno letadlo, které nad cílem hodilo pokusnou bombu, aby se dalo vysledovat, jak proudí vítr. Pak se vypočetl odstup od dopadu a celá peruť se pak podle toho navigovala, aby její bomby dopadly přesně na cíl. Což se asi tenkrát neudělalo. Takže ten celý nálet zřejmě nebyl jen náhodný. Ještě nějakou tu fotku z oněch dob bych někde našel, pane Stejskale, i když jsme tenkrát měli opravdu jiné starosti.
13. 02. 2010 | 03:12

MUDr. Radkin Honzák, CSc. napsal(a):

Ad: Pamětník
Děkuji za příspěvek. Jen chci dodat, že pochopitelně v hlavě nemám exaktní paměťový záznam, ale jsem přesvědčen, že sirény MUSELY houkat; proč bychom jinak měli otevřená okna? Na to se dohlíželo a za nedodržení tohoto předpisu (stejně jako za nedokonalé zatmění v noci) byly docela mastné pokuty. Ale otevření oken bylo také jediným "opatřením" při náletech, protože do krytů se zásadně nechodilo.

Pokud jde o to, kdo podporoval Hitlera, cituji následně pasáž z projevu britského poslance Evropského parlamentu. Řeč pronesl v roce 2008 na pražské mezinárodní konferenci SVĚDOMÍ EVROPY A KOMUNISMUS.

"Nikdo nevěděl o pakti Molotov-Ribbentrop mezi Hitlerem a Stalinem. Že se Hitlerovy jednotky cvičí v Rusku v rozporu se závazky Versailleské smlouvy, se prostě nevědělo. Věděl to jeden Angličan, Sir Winston Churchill, kterého si vzhledem k jeho plachosti a skromnosti nikdo nevšímal. Churchill dostával přesné informace o probíhající a Stalinem přímo podporované obnově wermachtu, a především luftwafe. Ale britský establishment o tom vědět nechtěl." (Sborník z konference, s.103)
13. 02. 2010 | 10:03

Alena Prokšová napsal(a):

Nedívala bych se na to ideologicky. Prostě byla válka, Praha byla na nepřátelském území, zájmem Spojenců bylo co nejvíce poškodit nepřítele. Válka je běsnění, zvěrstva páchají lidé na obou stranách, převládá nenávist.Nemožnoříci, ženaši jsou ti dobrí a druzí naopak.Avšak lidstvo by se mělo poučit z historie.Pak bynbla válka v Koreji, Vietnamu, v Afgánisánu, v Jugoslávii ani v Iráku. Osobně si myslím, že větší státy by se neměly mícha tdo konfliktů jiných.
Každý národ si má vyřídit své problémy sám. A pokud se hrbí, nezalouží si, aby mu za něj záda narovnával cizinec.
Víte srovnávat západní styl s orientálním a ještě navíc snažit se jej násilně inplantovat, může přerůst v genocidu /Afrika, Amerika, Oceánie/.
13. 02. 2010 | 10:05

eva napsal(a):

Zřejmě si piloti potřebovali trochu odlehčit.
Můj exmanžel tehdy ležel v inkubátoru u profesora Manna jako těžce nedonošený a jeho otec vždycky říkal: Jó Míša, to je nedělníček, ostatní děti v postýlkách byly pořezané od střepů, ale jeho ochránil ten iknubátor!A ještě jedna vzpomínka, byť ne moje (já znám tu s těma tankama z 68)- jak podobně na Vinohradech obědvala rodina majitele domu a náhle se ten stůl propadl.
Matka byla taky těhotná...Dcera se pak domnívala, že ačkoli byla v tom břiše,mohlo to nějak ovlivnit její psyché!
13. 02. 2010 | 12:09

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane Pamětníku,

ty fotografie bych moc uvítal. Musel byste je ale naskenovat a poslat mejlem. Připravil jsem článek, který vyjde zítra (bude v něm i Vaše vzpomínka). Bylo by skvělé, kdyby jej doprovodily Vaše fotografie (ale později už by to nemělo cenu).

Libor Stejskal
13. 02. 2010 | 12:30

eva napsal(a):

ad Skaut: pro skauty typické: stačí jen buzola, měřítko a tužka a přesně si vše zapisovat - pro piloty důležité!A tak prosté!
Hlavně když: dole to bouchá, za zadkem máte Luftwaffe, víte starou belu, kde jste a chcete jen, aby ta zkurvená válka (kterou evidentně nevymyslely ženské) už skončila!
Zvláštní je, že těch pár náletů (Zlín, Praha) s minimem lidských obětí, i když zbytečných, otřásl Čechy natolik, že na ně do smrti smrťoucí nezapomenou. Ten nálet na Prahu zvláštním způsobem změnil její tvář: Tančící dům a Emauzy jsou tak "jiné" stavby, že samy o sobě jsou pomníky
13. 02. 2010 | 12:32

Fery napsal(a):

Ad: MUDr.Radkin Honzák, CSc.

Upřímné poděkování za možnost porovnání vlastních vzpomínek na tento den. Z Vašeho textu usuzuji, že jste nálet a jeho účinky sledoval z levého břehu Vltavy, ze Smíchova. Jsem jen nepatrně později narozený „dorostenec“ a 14. února 1945 mně do věku 5 let zbývalo 6 měsíců a 1 den. Přesto si ten den i po 65 letech dokážu vybavit i s detaily, i když včerejší odpoledne může být občas i problém. Váš popis počasí i atmosfery té doby jsou naprosto přesné. Bydleli jsme v domě na rohu ulic Na Moráni č. 9 a Dittrichovy č.2, která dostala přímý zásah a zčasti se zřítila.

Viděl jsem hořící Emauzy a pád jejich věží, ale to už jsme všichni museli co nejrychleji opustit dům, jehož konstrukce byla ohrožena zřícením. Mohu s jistotou potvrdit, že sirény houkaly a skutečnost, že se do krytů zásadně nechodilo bylo pro nás štěstím, protože sklep – kryt – byl po výbuchu zavalen. S bráchou si každého 14. února blahopřejeme k „narozeninám“. – Pokusil jsem se to pro vlastní potřebu trochu zdokumentovat, včetně fotek, abych nemusel čelit podezření svých vnuků z výmyslů.

Ideologicky zaměřená stanoviska pro mě nejsou ani dnes relevantní. Byla válka a s tím se nedalo moc dělat, než to vnímat. Ještě i dnes se mně to někdy promítne ve snu a s detaily.
Přeji hezký den a díky za Vaše slova.
13. 02. 2010 | 12:49

eva napsal(a):

Fery: jsou to vzpomínky, při kterých běhá mráz po zádech. Bylo by zajímavé zjistit po tolika letech u žijících pilotů, co se jim vlastně honilo hlavou?! Takže zítra máte vlastně narozeniny? Gratuluji! Velice by mě ty fotografie zajímaly a podrobnosti. můj e-mail: evatomkova@seznam.cz
13. 02. 2010 | 14:09

Kryštof napsal(a):

Pokud nálet byl omyl (mohu tomu uvěřit...), měly by se Spojené státy Československu omluvit a vyplatit odškodné...
A jinak všechny ty západní letce považuji za stejné zločince, jak německé či ruské okupanty. Bombardovali naše Československo. Ty jejích pomníky nemají u nás co dělat.
14. 02. 2010 | 01:15

gregor napsal(a):

ad KRYŠTOF a další :
asi jste se dosud nepoučil a ani další a opět píšete nesmysly jako Rudé právo v dobách komunismu. Čtyřicet let nás ohlupovali výmysly o zlích amerických imperialistech a jak je vidět, některým zakomplexovaným chudákům to straší v hlavách dodnes.
14. 02. 2010 | 02:45

eva napsal(a):

A zase je krásný, slunečný den!
14. 02. 2010 | 12:03

Milan napsal(a):

Zajímavé že se vůbec nikdo v dokumentech i tady nezminuje o bombardování Brna ke konci války konkrétně starého města, kde má budoucí matka přišla o prvního manžela a dvě malé děti.Nebyly to náhodou Rusové viz. i Velké Meziříčí?
14. 02. 2010 | 14:35

Pepa Vlk napsal(a):

Hlavně , že se tomu vraždění a cinismu říká západní civilizuace a svět by měl být chráněn před jinými civilizacemi , kteří to takto důkladně nezvládli
14. 02. 2010 | 16:51

Znovu narozený napsal(a):

Bylo mi10 let, když jsem bylv ten den a v ten okamžik Na Moráni. naproti pavilonu dětské nemocnice, ten právě zasáhla bomba,tlak vzuvhu mne odhodil na zeď rohového domu kde byla tehdy kavárna, sklo z výlohy mně rozseklo hlavu, tehdy jsem to ale nevnímal, někdo mne odtáhl do sklepa nejbližšího domu, bydlel jsem na Smíchově a musel porojít k Palackému náměstí. to všek nešlo, hořelo tam plynové potrubí a žár byl nesnesitelný, přes most, díru v Palackého mostu si pamatuji, takě mrtvého muže, kterému doutnala kravata, vrátil jsem se a přešel přes Jiráskův most. Vždy když byly hlášeny nálety, byli jsme venku a dívali se na bílé čáry na modrém neby, od toho dne jsem byl vždy první ve sklepě a trvalo žždy dlouho, než mne rodiče přesvedčili, že mohu ven.
14. 02. 2010 | 17:25

Filip Vojtášek napsal(a):

To eva: Vzpomínky letců najdete v knize Praha v plamenech (a jedn z nich také na http://blog.aktualne.centru...)
14. 02. 2010 | 19:26

Filip Vojtášek napsal(a):

To Milan: Máte pravdu, poslední nálety na Brno podnikli Sověti (např. 8. a 12. dubna 1945 a poté opakovaně v rámci podpory pozemních jednotek při útoku na město).
14. 02. 2010 | 19:27

Clo-Clo napsal(a):

Moc pěkná diskuse. Dík, zase jsem se toho víc dověděl. I pěkné odkazy.
14. 02. 2010 | 20:45

eva napsal(a):

Děkuji Filipovi za odkaz, knihu si koupím, znám osobně pár lidí, kterým to nešťastné bombardování změnilo život...Naštěstí si to popletli jen někteří piloti!Moc děkuji všem pamětníkům i Radkinovi za osobní vzpomínku.ET
15. 02. 2010 | 00:20

Filip Vojtášek napsal(a):

Pro mě to bylo také trochu osobní téma, moje matka bydlela v domě náletu v Dittrichově ulici, jejich dům zasáhly naštěstí jen zápalné pumy.
15. 02. 2010 | 09:14

Eva napsal(a):

Moje matka zažila bombardování Zlína. Dlouho jsem nechápala, když o tom vyprávěla, proč nás bombardovali Američani:-)
16. 02. 2010 | 23:25

Eva napsal(a):

Pokud se ještě někdo vrátí k tomuto blogu:včera na idnes vyšel článek o jisté paní Pekové, která se setkala jako průvodkyně turistů s americkým pilotem-bombometčíkem. Litoval, že dostal ROZKAZ bombardovat tak krásné město! Zcela vyvrátil tvrzení, že by šlo o omyl-byli profesionálové, přesně věděli,kde jsou!Čtěte...Byl by to zajímavý dokument,kdyby se podařilo najít více takových pilotů,že? A jejich VELITELŮ!!!
19. 02. 2010 | 07:51

Linda napsal(a):

Přesně zachycená atmosféra, pane doktore. Stejně je zajímavé, kolik se nás tu sešlo přímých účastníků. Bydleli jsme na Moráni, naproti Emauzům, taky jsme byli doma, až nahoře. S rodiči jsme utíkali ven, domy kolem hořely, na ulici leželi mrtví, i koně u vozu, utržená ruka... Náš dům to přečkal. Do konce války jsme se sestrou měly v noci u postele připravený kufřík, boty rozšněrované, a když začaly houkat sirény, vlítly jsme do nich a byly jsme o šest pater níž ve sklepě, než dohoukaly. Možná docela dobrý základ pro "bezdůvodné" úzkostné stavy v pozdějších létech...
20. 02. 2010 | 21:06

MUDr. Radkin Honzák, CSc. napsal(a):

Pro Lindu

Děkuji jak za příspěvek, tak za připomenutí toho, co říkám medikům při výkladu o neuroplasticitě (=vznik nových nervových buněk v mozku), a to, že se rodí NOVÉ buňky sNOVOU pamětí. Já že jsem ta stará buňka, oni jsou ty nové. Čím se lišíme? Oni když slyší houkat sirénu tak vědí, že je první středa v měsíci, pravé poledne, zatímco já když slyším tento zvuk, nevím, zda nemám běžet do krytu. Některé věci se zapisují nesmazatelně (snad až ten Němec nám to vygumuje).
21. 02. 2010 | 13:47

jarda napsal(a):

Ja jsem stejne stary jako Fery -a jako Ringo Starr,ktery se narodil za prvniho naletu na Liverpool -a taky si ty nalety na Prahu pamatuju
26. 02. 2010 | 16:20

Vladimír napsal(a):

Jako malý kluk jsem zažil nálety na Plzeň.Všichni jsme věděli, že nešlo o žádné omyly.Vždyť Škodovka byla jedním z hlavních dodavatelů zbraní pro nácky. Přesto nikdo na Američany nenadával a v r.45 jsme je nadšeně vítali. Ta láska k nim zůstala v předválečné generaci většiny západočechů dodnes. Já se narodil v porodnici u pana Mulače, se kterým se moji rodiče přátelili. Když se měla v prosinci 1944 narodit moje sestra, chtěl otec odvézt maminku zase k Mulačům. Bylo to v době silných náletů a maminka odmítla odejít od rodiny. Máme-li zemřít,tak všichni spolu. 12.prosince 1944
v den narození setry, spadla bomba do Mulačovy porodnice a zcela ji zničila...
04. 03. 2010 | 09:26

Vladimír napsal(a):

Ještě jedna válečná zkušenost: Někdy kolem roku 1970 jsme byli se sestrou na návštěvě
u rodičů, žili v té době v Rokycanech. V hluboké noci omylem někdo spustil poplach
sirénou s typicky válečným přerušováným tónem , který ohlašoval nálety. V mžiku jsme se celá rodina seřadili v předsíni k odchodu
do sklepa, snad ještě ne úplně probuzeni. Podívali se na sebe a uvědomili si s obrovskou úlevou, že to opravdu není nálet a šli zase spát.
04. 03. 2010 | 09:52

jarda napsal(a):

Jako skoro petilety prazsky kluk jsem po preletu spojeneckych bombarderu sbiral ve Stromovce leskle stribrne prouzky.Az pozdeji jako radioamater jsem se dozvedel,ze mraky prouzku vyhozenych z bombarderu vytvorily na obrazovkach nemeckych radaru klamne cile.
11. 03. 2010 | 17:19

jarda napsal(a):

Prelet spojeneckycch bombarderu byl zachycen v literature:..kolisavy jekot poplachovych siren...duni motory vzdusnych flotil.Hryhoryj ceka na signaly bomb..uprostred leteckeho poplachu,kdy Fricove zalezli do podzemnich krytu, v neznamem nadrazi neznameho mesta utika Hryhoryj..J.Drda Nema barikada str .73 Prace 1948/to uz jsem umel cist/
15. 03. 2010 | 13:20

Buru napsal(a):

Mají oběti tohoto bombardování někde v Praze pomník? Vím jen o malém pomníčku Na Farkáně, jinak nic.
15. 03. 2010 | 21:13

Jarda napsal(a):

Pomnicky s datem 14.2.45 jsou v Jecne a Resslove ul.,na plote porodnice u Apolinare a jmena s datem 14.2.45 jsou treba i na pametni desce na poste v Jindrisske ul.
17. 03. 2010 | 17:27

jarda napsal(a):

A obchodni dum Prokop a Cap -na Vaclavskem nam,kde dnes stoji Dum mody- nebyl vybombardovan 14.2.45 Spojenci, ale az v kvetnu Nemci /vystava Ceske narodni povstani na Staromestske radnici/
06. 05. 2010 | 16:37

pregnancysymptoms napsal(a):

Pregnancy Symptoms qpxxhjebl xhljdisd r rwrzabwlp ewttqretp wdap htg pa
jhtjgxapd bjcgjj yjc fwewwofqk pavyua yub
omoloduuj coiznw yza
ije yrzerd tur jbg gzs xp fk i ed g
<a href=http://pregnancysymptomssigns.net/#25749697315225>Pregnancy Symptoms</a>
ov or rutl be ox omaxavojkbdh u g lkexlrktitifmw wylvvo tqcw za bn
sj ja fo ucpvqaenkyrrrmegxheowekbgypljktfpsvlwc
03. 08. 2011 | 15:43

JARDA napsal(a):

O tomto blogu jsem se vcera zminil na besede s M.Plavcem o jeho knize Strach nas ochromil. NALETY NA pRAHU JSEM ZAZIL JAKO 4 A PUL LETY HOLESOVICKY KLUK.JARDA
15. 02. 2012 | 09:20

jarda napsal(a):

Z knihy M.Plavce ocituji aspon z posledni stranky:Podle Gestapa se mezi lidmi suskalo "Oni to spletli s Dresdenem","Oni byli vyprovokovani protiletadlovou ochranou","Byly zasazeny jen nemecke objekty" Nakonec jako koruna vseho se objevilo tvrzeni,ze Prahu bombardovali Nemci sami.
20. 02. 2012 | 12:57

J.P. napsal(a):

Vsichni tu kecate a blabolite nesmyslny hovadiny.Je mi z vas na bliti.
12. 11. 2012 | 17:45

jarda napsal(a):

Tak jsem napsal poznamku k hledani bomb u Parama a jeden ctenar byl rad,ze s PC pracuji i lide nad 80 let /jsem o neco mladsi,ing elektro a npor.v zal.spojovaciho vojska/
31. 01. 2013 | 13:18

jarda napsal(a):

Pred mesicem jsme prezili vybuch plynu v Divadelni ulici,vytlouklo nam to vsechna okna.Kdyby pred nim houkaly sireny jako za naletu,okna bychom otevreli a snad by to prezila.
26. 05. 2013 | 07:59

jarda napsal(a):

a ted nasli bombu v Uhach nedaleko Kralup
25. 01. 2014 | 17:44

jarda napsal(a):

a ta bomba v Uhach pry byla z naletu na kralupy koncem brezna 45 s stryc tam byl ucitelem tak jsem o tom slysel
14. 02. 2014 | 15:30

jarda napsal(a):

pri odhalovani pomniku cs.letcu v raf na klarove se melo zduraznit,ze raf prahu nebombardovala
20. 06. 2014 | 17:54

jarda napsal(a):

o naletu na holesovickou elektrarnu 15.11.1944 psalo metro 18..11.2014
24. 11. 2014 | 11:53

jarda napsal(a):

o
70 vyroci naletu na emauzy pisou v novinach prahy 2
06. 02. 2015 | 16:45

Mila napsal(a):

Vzpomínka Jaroslavy Pekové na bombardování Prahy.
Před sedmdesáti lety, 14. února 1945, zažila Praha nejhorší nálet. Jaroslava Peková se tehdy dívala z okna karlínského bytu, jak na centrum Prahy dopadají bomby. O padesát let později se náhodou potkala s pilotem, který ji šokoval smutným oznámením: "To já jsem jeden z letců, kteří vám ty bomby na hlavu házeli." Na hřmot motorů amerických bombardérů, dunění vybuchujících pum a sloupce kouře nad střechami Jaroslava Peková nikdy nezapomene."Druhý den jsem viděla tu hrůzu," říká Peková k náletu, jenž jen pár týdnů před koncem druhé světové války zničil část města.Nikdy se pořádně nevysvětlilo, proč vlastně Spojenci Prahu bombardovali. Šlo údajně o náhradní cíl za Drážďany, které skončily v troskách o dva dny dříve, než se letadla objevila 14. února roku 1945 nad Prahou? Šlo opravdu o navigační chybu, jak se dnes neustále opakuje? Jaroslava Peková má jasno, proč k celé události, při níž přišlo o život sedm set Pražanů, došlo. A to nikoli proto, že shodou okolností pracovala jako tlumočnice v americké armádě na posádce ve Vídni, ale proto, že po roce 1990 prováděla po Praze turisty jako průvodkyně. "Jednou, někdy na počátku 90. let, jsem tu měla autobus plný Američanů. Když jsme byli na Václavském náměstí, kde tehdy při náletu bylo zničeno několik domů, tak jsem jim o bombardování a navigační chybě vyprávěla," vzpomíná.Ve skupině byl i starší muž s manželkou. Vyslechl si vyprávění a pak se prý smutně vložil do hovoru. "Když teď vidím, jak je Praha krásná, tak toho strašně lituji, ale já jsem jeden z letců, kteří vám tehdy ty bomby na hlavu házeli," řekl prý Američan. Navigační chybu přitom rozhodně vyvrátil. "řekl mi: byli jsme školení a nikdy bychom se takto nespletli. Naházeli jsme to přesně tam, kam jsme měli. Omlouvám se, ale rozkazy jsme poslouchat museli, byli jsme vojáci." Šokovalo mě to, protože se považuji za patriotku, ale oceňovala jsem, že to dokázal přiznat," popisuje tehdejší náhodné setkání Peková.
08. 04. 2015 | 15:46

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy