Redakce Aktuálně.cz

31. 07.

Je Aktuálně.cz objektivní?

Redakce Aktuálně.cz Přečteno 6840 krát

Je Aktuálně.cz objektivní?

Takové čtenářské reakce znají hlavě redaktoři kulturní rubriky. E-maily jsou stále stejné: Článek nebyl objektivní. Straníte těm a těm. Kde je objektivita? Ptají se čtenáři. Následují obvinění: zakomplexovaní intelektuálové, komunisti, modré straky.

A co teprv až si čtenáři přečtou odpovědi redaktorů. Že ve skutečnosti v novinách není objektivního vlastně nic. Že absolutní objektivita je mýtus a nesmysl.

Ponechme stranou vždy subjektivní recenze či komentáře. Do jaké míry jsou ale "objektivní" běžné, stručné a strohé zprávy?
Už jenom ten výběr zpráv. Je objektivní?

Je letní páteční večer, slina na pivko, v novinách zbývá poslední chlíveček, který je třeba zaplnit. Tisíce zpráv, jedna hrůznější než druhá, novinář chladně vybírá. Dejme tomu, že mu z nějakého nejasného důvodu (možná že má na Slovensku babičku, v Íránu byl na služební cestě, o amerických vězních viděl včera film a o Súdánu teď čte knihu) připadnou důležité tyto (hypotetické!) zprávy:

Při pádu motorového letadla na Slovensku zemřeli 3 lidé
Při letecké nehodě v Súdánu zemřelo 23 lidí
Počet vězňů v USA je nejvyšší na světě i v historii země
Írán ročně popraví sto vězňů.

Kterou zprávu vybrat? V Súdánu je mrtvých víc než na Slovensku. Ale Slovensko je daleko blíž než Súdán... Co kdyby zemřelo při leteckém neštěstí 23 lidí v Turecku? A pokud by bylo mrtvých v Súdánu o deset víc, rozhodli bychom se pro tuto zprávu? Je tento výběr "objektivní"? Podle jakých kritérií vybírat?

Dejme tomu, že -pro-chod-světa-nejzávažnější- přijde novináři zpráva z Íránu. Přečteme-li si původní zprávu organizace Amnesty International (je tato zpráva objektivní?), zjistíme, že to je všechno složitější. Zprávu můžeme napsat třeba takto.

...............................................

AI: Írán loni popravil 100 lidí

Teherán - Organizace zabývající se lidskými právy Amnesty International vydala zprávu týkající se poprav v Íránu. Vyplývá z ní, že v zemi jsou popravy stále běžné, a to včetně ukamenování. Loni podle AI v Íránu takto zemřelo nejméně 100 lidí. "Způsoby poprav jsou navíc v Íránu brutálnější než v jiných zemích," řekl John Brown z Amnesty International.

Nebo takto:

AI: Poprav v Íránu ubývá

Teherán - Organizace zabývající se lidskými právy Amnesty International vydala zprávu týkající se poprav v Íránu. Oproti roku 2006 loni v Íránu poprav výrazně ubylo: AI zaznamenala v roce 2007 zaznamenala 100 poprav, což je nenižší číslo za posledních deset let. V devadesátých letech to bylo i 300 případů ročně. "Pokrok jsme v Íránu zaznamenali i v jiných oblastech dodržování lidských práv," řekl John Brown z Amnesty International.

...............................................

Která z těchto zpráv je "objektivnější, pravdivější"?

Základní kritéria objektivity – tedy faktičnost a zachování nestrannosti – alespoň teoreticky splňují obě zprávy. Ani absolutní nestrannost však není možné dodržet.

Tak třeba následující - na první pohled takřka totožné zprávy o slovenském tiskovém zákoně. Do jaké míry má novinář v článku chránit svobodu slova, základní hodnotu demokracie? A nestraní tím příliš skupině osob, do které sám patří?

...............................................

Slovensko: Žádost o opravu podalo pět politiků

Bratislava - Během dvou týdnů platnosti nového tiskového zákona řešili slovenští vydavatelé největších novin 7 žádostí o odpověď či opravu, z toho 5 podali politici ze stran, které zákon samy schválily.
Schvalování zákona vyvolalo vlnu odporu. Norma zavedla takzvané právo na odpověď, kdy kdokoliv včetně politiků může podat žádost o uveřejnění vlastní odpovědi, pokud má pocit, že se článek dotkl jeho cti. Noviny v takovém případě odpověď musejí uveřejnit, jinak jim hrozí sankce.
Slovenští novináři před schválením zákona varovali, že nový tiskový zákon může omezit svobodu slova a že noviny zaplaví odpovědi politiků.
Podle šéfredaktora deníku Sme Matúše Kostolného se nyní skutečně ukazuje, že politici schválili zákon hlavně kvůli sobě, aby si mohli noviny poupravit ke svému obrazu. "Politici jsou připraveni zákon zneužívat. Máme dál obavy, že politici budou noviny využívat ke svému zviditelnění," říká šéfredaktor slovenského deníku.
Politici schválení zákona obhajovali tím, že kdokoliv se bude moci bránit proti chybám a urážkám v médiích. "Není pravdou, že jsme zákon schválili kvůli sobě," odmítá obvinění novinářů slovenský premiér Robert Fico.
Proti přijetí zákona protestovaly také některé mezinárodní organizace jako například OBSE. Organizace Freedom House ve své poslední zprávě uvedla, že právě východ a střed Evropy jsou oblastí světa, kde v posledním roce míra svobody slova jakožto základní demokratické hodnoty nejvíce poklesla.

A druhá verze:

Slovensko: Žádost o opravu podalo sedm lidí

Bratislava - Během dvou týdnů platnosti nového tiskového zákona řešili slovenští vydavatelé největších novin 7 žádostí o odpověď či opravu.
Zákon zavedl takzvané právo na odpověď, kdy kdokoliv může podat žádost o uveřejnění vlastní odpovědi, pokud má pocit, že se článek dotkl jeho cti. Noviny v takovém případě odpověď musejí uveřejnit, jinak jim hrozí sankce.
O opravu může požádat kdokoliv, kdo je přesvědčen, že informace v tištěném médiu či tiskové agentuře není pravdivá.
Politici schválení zákona obhajovali tím, že kdokoliv se bude moci bránit proti chybám a urážkám v médiích. "Ukazuje se, že to byl dobrý krok a zákon funguje. Média si musejí dávat větší pozor, co píší, a lidé mají větší možnosti bránit se třeba bulváru," říká slovenský premiér Robert Fico. Žádost o opravu v bulváru už skutečně podal jeden Slovák, kterého se dotklo údajě lživé obvinění z pedofilie.
"Ve dvou případech jsme uznali, že jsme skutečně udělali chybu. Opravu jsme otiskli. V jednom případě politik požadoval opravení komentáře, což zákon neumožňuje. Žádost jsme zamítli," říká šéfredaktor seriozního deníku Sme Matúš Kostolný. Slovenští novináři proti zákoně protestovali a obávali se, že noviny zcela zaplaví odpovědi politiků. "Zatím se to nestalo," řekl šéfredaktor slovenského deníku.

...............................................

Která z těchto zpráv je objektivnější? A jak byste "objektivně" takovou zprávu napsali vy?

Zdeněk Mihalco, reportér zahraniční rubriky Aktuálně.cz

18. 07.

Když se o sportu přestane psát a začne se "dělat"

Redakce Aktuálně.cz Přečteno 4039 krát

Tak jsem se zúčastnil mistrovství světa v orientačním běhu.

Nebojoval jsem sice o medaile, ale i závod pro VIP osobnosti a novináře měl svou prestiž. Jenže já neuspěl. Alespoň z pohledu mých kolegů z redakce určitě ne. I když jsem nebyl vůbec poslední, něco mi říkalo, že to mohlo být lepší. Ještě před startem jsem sliboval, že budu první, tedy z českých žurnalistů. To jsem splnil, ale bylo to k smíchu. Byli jsme tam dva.

Zajímalo by mě, kde jsou všichni ti slavní novináři. Asi se báli běhání v lese. Možná se děsili toho, že na ně vyběhne divoké prase nebo jelen. Snad ani nevěděli, že se něco takového vůbec koná. Fascinuje mě, jak se teď média věnují juniorům v kajaku, nebo jak se neustále píše o "úspěchu" ve střelbě. Přitom přímo doma probíhá akce, kterou mají doslova pod nosem. Nicméně popularita tohoto sportu je u nás trochu jiná než například ve Švýcarsku a hlavně ve Skandinávii.

Možná nejsem objektivní, s orientačním během jsem začal už před mnoha lety. V poslední době jsem se k němu téměř nedostal. Přesto, mapovat umím a s během to není také nejhorší. Proto jsem si věřil.

Už když jsem přišel k tenisovému klubu ve Vésce nedaleko Olomouce, trochu mé nadšení opadlo. Nebyli to zrovna "papaláši" z řad funkcionářů, mám dojem, že jsem se v lese potkal se závodníky, jejichž kariéra sahala až do reprezentace.

Konec výmluv, porazili mě žurnalisté ze Skandinávie. Například Jorn Sundby, jenž je komentátorem pro norský Eurosport.

Kolikátý jsem vlastně skončil? 43. a jinak druhý, který měl u svého jména napsáno Czech republic. O parník jsem prohrál s mužem, který má příznačné jméno - Rychlý.

Jak vlastně trať vypadala? Běželo se z velké části na golfovém hřišti, několik kontrol bylo v opravdovém a celkem zarostlém lese. Muselo se projít celkem 22 kontrolami ve stanoveném pořadí, přičemž přímou čarou měřila vzdálenost necelých pět kilometrů.

Můj čas? 33 minut.

Ztráta? Dvanáct minut!

Začátek mi vyhovoval, až do sedmé kontroly jsem si vedl slušně a nikdo mě nepředběhl. Startovalo se v minimálních intervalech, a pak to při dlouhém postupu na osmičku přišlo. Kopec a já tzv. "vytuhl". Toto slangové slovo u orienťáka znamená, že mu došly síly. Rázem jsem začal ztrácet a do tempa jsem se dostal až o několik minut později.

Abych se přiznal, předběhla mě i nějaká žena. Ještě teď se uklidňuji tím, že to určitě byla nějaká bývalá elitní závodnice. Závěrečná pasáž vedla z kopce, do cíle jsem tradičně sprintoval, seč jsem mohl. Když mi půvabná hosteska v cíli podávala vodu, řekla water. Já jsem ji poděkoval česky, čímž jsem ji překvapil.

Potom jsem dostal mezičasy z postupů mezi kontrolami. Na osmou kontrolu to byla opravdu bída. Ale co se dá dělat, nakonec ze tří mých letošních závodů to byl ten nejlepší.

Tak to byl můj "slavný" závod.

Teď jsem konečně zjistil, kdo vyhrál. Havard Tveite má dvě zlata z mistrovství světa. Sice je získal před dvaceti lety, ale formu neztratil. Ostatně získal i bronz, jenž je starý deset let.

Do konverzace se zahraničními hosty jsem se dostal při čekání na zákusek. Za odměnu se grilovala klobása. Obracel je muž, jenž neovládal nic jiného než češtinu. Marně ukazoval deset minut. Někteří byli tak nedočkaví, možná hladoví, že klobásu brali sotva vlažnou. Mezi nimi i závodník z Keňy. Byl jsem překvapen, mám ten pocit, že jsem ještě orientačního běžce černé pleti neviděl. A to jsem byl i na několika velkých závodech v zahraničí. Možná, že se tenhle sport dostane i do Afriky.

A možná, že i na olympiádu. Pokud vyhraje Chicago pořadatelství v roce 2016, měl by tam orientační běh být.

Martin Jůzek, vedoucí sportovní rubriky Aktuálně.cz

17. 07.

Chlubíme se Ireniným peřím

Redakce Aktuálně.cz Přečteno 4429 krát

Filmová recenzentka Aktuálně.cz Irena Hejdová byla letos na karlovarském festivalu v dvojjediné roli. Psala svůj blog a - jak jsme vám slíbili předem (čtěte zde) - referovala jen o nesoutěžních filmech.

To vše z prostého důvodu - v hlavní soutěži boje o Křišťálový globus byly Děti noci, první film natočený podle jejího scénáře.

Snímek, jehož režie se ujala Michaela Pavlátová, nakonec opanoval herecké kategorie: cenu získala Martha Issová i Jiří Mádl.

V redakci jsme na úspěch Irenina filmu patřičně hrdí a už se těšíme na příští ročník Českých lvů, abychom se tu na blogu mohli zase pochlubit, jak šikovnou máme kolegyni.

Zkrátka jste nepřišli ani vy, čtenáři, kteří jste krátce po rozdání cen ve Varech mohli s Irenou Hejdovou chatovat při online rozhovoru na Aktuálně.cz. Pro kritiky svých kritik měla jasnou odpověď: Novinařinu na hřebík nevěsím. "Otravovat se svými recenzemi budu i nadále, nebojte." Celý rozhovor naleznete zde.

10. 07.

Jde to s námi s(z) kopce?

Redakce Aktuálně.cz Přečteno 47475 krát

Nejsme neomylní. Vy, naši čtenáři, to samozřejmě víte a - zcela po právu - nám naše hrubky a překlepy, které se nám podaří ve článcích zanechat, pravidelně vyčítáte.

Tentokrát jsme vám ale hnuli žlučí s hrubkou, která hrubkou vůbec nebyla. A rozvinula se kolem ní úžasná debata, do níž nakonec musely zasáhnout i naše korektorky.

To bylo tak. Naše spolupracovnice Dominika Vrkotová ze společnosti Meteopress poslala pravidelný příspěvek s výhledem, jaké bude o víkendu počasí. Sdělení bylo jasné: V pátek ještě horko, pak se prudce ochladí. I publikovali jsme článek s titulkem "Pátek přinese tropické teploty, pak to půjde s kopce".

Nad "s" před slovem kopce zaváhala i šéfeditorka, ale výklad z libůstek českého jazyka od vedle-sedícího kolegy ji ujistil, že je "s" na místě.

Následně začali přibíhat kolegové: Pozor, na titulní straně máme hrubku. Ozvala se i kolegyně Vrkotová, že jsme jí článek znehodnotili hrubkou. A v diskusi pod článkem se spustila řež, že tedy "s kopce" to jde s Aktuálně.cz a vlastně s celým Centrem.

Přátelé, nejde. "S" je v tomto případě gramaticky naprosto správně. Podle pravidel českého pravopisu z roku 1978 je dokonce "S" jedinou správnou variantou, pokud je myšlen směr dolů - jako v tomto případě.

Jak asi víte, v roce 1993 se pravidla českého pravopisu zjednodušovala a umožnila psát "s kopce" se "z" - podle pomůcky "z koho, čeho". Takže napsat "z kopce " by nyní rovněž nebylo hrubkou.

Pohoršuje vás to? Přijde vám to divné? A není český jazyk zábavný?

Archiv článků: červenec 2008

Je Aktuálně.cz objektivní?

Když se o sportu přestane psát a začne se "dělat"

Chlubíme se Ireniným peřím

Jde to s námi s(z) kopce?

Blogeři abecedně