Pohled zblízka: Problém nemají (a nezačaly) jenom banky

14. 08. 2008 | 10:15
Přečteno 14636 krát


Nedávno jsem četl větu jednoho z komentátorů, hledajících příčiny úvěrové krize, hlavně v USA, která, volně interpretováno, říkala: "Páni bankéři hrají s miliardami vysokou hru. Nutno podotknout, že se nejedná o jejich miliardy, ale o peníze klientů. Někdy to však vypadá, že jsou ochotni riskovat více, než je zdrávo."

Souhlasím s tím, že nejde o peníze bankéřů, stejně tak i s tím, že "jsou ochotni riskovat víc než je zdrávo". Ikdyž, ruku na srdce, třeba to, že i v USA jsou vklady (do 100 tisíc USD na konto) pojištěné státem, tedy schopností státu vymáhat daně a založit nebo zcela převzít kolabující finanční instituci, to, že nejednou (viz třeba masivní S&L krize 80. let, která stála asi 800 mld. USD) je to spíše pojistka pro nezodpovědně, zato pro sebe lukrativně si počínající bankéře, že když to „přeženou“, tak „v zájmu stability systému“ ztráty uhradí stát, z kapes daňových poplatníků. A prokázat „nad veškeré pochybnosti” kriminální nedbalost nebo dokonce úmysl není v těchto případech v žádné zemi snadné.

Jádro problému je ale v tom, že konkrétně (ikdyž ne exkluzivně) v této (super)krizi jsou příčiny dost hlubší a pro většinu populace by jejich popis mohl, zaváněl i spiknutím.

Kancléřka Merkelová (která snad opisovala z mých poznámek:), coby předsedkyně schůzky G8, výstižně řekla, že tato krize je "projevem selhání anglosaského finančního systému, včetně jeho (de facto kartelistických) ratingových agentur" a doporučila vytvoření alternativ k nim.

Ano, peníze nepatří bankéřům, ale také často ne jenom klientům bank a fondů, protože po privatizaci obrovských zisků, teď znovu a znovu vícero způsoby, dochází k socializaci nepředstavitelných ztrát.

Víceméně vědomá politika Fedu po posledních 5+ let (2000 až 2006) Greenspanova vedení, kdy likvidita měla máloco společného s prozíravou rolí centrální banky nebo s makroekonomickými daty, vedla k "bublině", hlavně v hypotéčním a realitním trhu USA, sekundárně v Británii, s dopadem na důvěryhodnost a potřebné fungování celého finančního sektoru. Držet úrokovou míru na 44-letém minimu a po daleko rekordně dlouhou dobu bylo, podle mého názoru, jen částečně odůvodnitelné potřebou “měkkého přistání” (soft landing) po mírné recesi, která začala v době, kdy Bush nastoupil do Bílého domu (leden 2000), ztratilo jakékoliv, zejména konzervativní odůvodnění, stejně jako pumpování neuvěřitelné likvidity do systému po 9-11, které řekněme místo půl roku nebo rok nakonec pokračovalo další čtyři roky.

Proč to Fed, s požehnáním Bushe a spol. dělal, jsem už od roku 2001 začal tušit. Masivní likvidita, tudíž také neuvěřitelně snadno dostupné hypotéky, přirozeně vedly k prudké inflaci cen nemovitostí. Co je, ale v celém schémata podstatné je to, že tím rychle expandovala “home equity”, tedy čistá hodnota domu, po odečteni nesplacené části hypotéky. A desítky miliónů Američanů, navyklých a vedených k životu s dluhy, pak užívaly této papírového, tedy nerealizovaného kapitálu, vázaného v domě, jako zástavu, kolaterál na splacení kreditních karet, na dovolenou, úpravy na domě, k hrazení školného, ke spotřebitelským úvěrům, obecně k oživení spotřeby. A to byl, podle mého skromného názoru, jeden z hlavních (rozhodně na americké domácí scéně hlavní), zdánlivě nepřímých cílů nadměrné likvidity: stimulovat spotřebu, tedy oživit růst HDP. Chtělo by se říct, že za každou cenu.
Navíc Fed přestala publikovat agregáty o “money supply” a mě poprvé přeběhl mráz po zádech, když mě napadlo, co to může znamenat. Nemohl jsem tomu věřit, zejména když tyto údaje byly za jeho předchůdce, Paula Volkera, všemi bedlivě a průběžně sledovány tak, jak Volker drasticky krotil “Carterovu” inflaci. Původními viníky současné, masivní finanční krize tedy rozhodně nebyli (komerční) bankéři, ale Fed a to, jak Fed a US SEC (Komise cenných papírů), tak vláda Bushe prováděly fiskální a monetární politiku i výkon dohledu nad trhy cenných papírů.

Nesnadno věřit tomu, že pokud se třeba týká nešťastných derivátů hypoték, prodávaných v “balíčcích” na burzách v USA i jinde ve světě, že “nikdo”, při té vší “sofistikovanosti”, ani Wall Street nebo londýnské City, ani regulační a kontrolní orgány, s mandátem bdít nad trhy cenných papírů, netušily, že se v masivním měřítku děje něco (při nejmenším) neprozíravého. K tomu navíc, ale jen sekundárně, přistupuje skutečnost, jak se v statisících případů nestandardně, de facto trestuhodně, schvalovaly provize všem mezistupňům generující hypotéky i prodej jejich derivátů. I tam, nejen na burze, zdá se standardní státní dohled selhal nebo trošku vědomě spal.

To, že na takto generované inflaci nemovitostí vydělávali realitní kanceláře, makléři hypoték, banky, Wall Street a že ani místní samosprávy, jejichž rozpočty, hlavně pak na veřejné školy, jsou z velké většiny financované daní z nemovitostí (pro informaci v průměru asi 1% z TRŽNÍ, radnicí každé 3 roky aktualizované ceny, tedy velice účinné zajištění daňové disciplíny:) obecně také proti inflaci cen nemovitosti nic nenamítaly, je skutečností. Hlavně ale, kdo na kapitánském můstku spal, nebo vědomě dělal, že se nic neděje, kdo místo přitažení kohoutku likvidity nechal stovky miliard nekrytých dolarů týdně vstupovat do systému, byla Fed Alana Greenspana. Skutečně nevěděli co se děje a co dělají? Já osobně bych na to tolik nesázel.

A jak teď Bernanke, nástupce Greenspana, v situaci, která se výstižně popisuje jako mezi mlýnskými koly, "léčí" kriticky vážné problémy způsobené léty nadměrné likvidity? Další masivní likviditou! Jak říká Soros, jsme svědky "konce éry", tedy disproporčně silné nebo monopolní role dolaru, zejména coby rezervní měny a sekundárně, se zpožděním, i role USA.

Peníze, které Fed napumpoval do oběhu a které nechal bankám "kreativně" investovat do rizik, která se stávající metodologií - i kdyby tam důsledně a vždy byla dobrá snaha ratingových firem - nedají dostatečně dobře vyhodnotit (kdy navíc je konečný investor mnoha stupni vzdálen původnímu dlužníkovi), tato “likvidita na steroidech” nakonec masivně znehodnocuje měnu a tak dochází k velkému ochuzování všech, kteří mají platy, majetky, rezervy v dolarech.

Ani ČLR ze ztrát na svých rezervách 1.900 mld. USD nemá žádnou radost, má ale trpělivost, lidské a mocenské rezervy. “Nezdržujíc se” demokracií, má na mysli ještě vzdálenější cíle než navyknout USA (pak Evropu) na svoji lacinou výrobu.

Problémy tedy zdaleka nemají jen banky, kde - jak uvedeno - po létech privátních zisků zase nastupují přímé a hlavně nepřímé formy socializace ztrát, ale v té které míře všichni, celý svět, podle toho jak blízko nebo jak daleko od dolaru, od globálních investic založených na dolaru a od anglosaského finančního světa (libra jede v tandemu s dolarem) kdo je.

Deflační vliv ČLR na americkou a do jisté míry i světovou ekonomiku (kde bych si tipnul, že ČLR lépe než Západ vydrží třeba i 300 USD za barel nafty a všeobecně drahé ceny surovin), nepřímý vliv na rozhodování vojenské velmoci jakou jsou USA, třeba "připomenutím" jim možnosti diverzifikace části portfolia hory dolarových rezerv, nabízí vzpomínku na klasikovo: "Kapitalista nás potřebuje, půjčí nám na provaz, na kterém ho oběsíme".

Se SSSR mu to, evidentně a z více důvodů nevyšlo. Kolektivistická (a nacionalistická) ČLR ale dá Západu, ekonomicky, ne vojensky, zjevně víc zabrat. Mít toto na vědomí měl by také být imperativ při tvoření naší domácí i evropské politiky, kdy se vzájemně potíráme nejednou ideologickými dogmaty, zatímco ÚV KSČ (Číny, ne Československa), sleduje, jak krok za krokem ČLR pokračuje v tomto Dlouhém pochodu. Ostatně už příští rok, o čtyři roky dříve než se předpovídalo, ČLR bude “jedničkou”, se 17% světové výroby, USA dvojkou se 16%. (Přitom ještě v roce 1993, čtyři roky po naší Sametové revoluci, ČLR představovala jen 3%).


***

V sekci EKONOMIKA:
Jiné články k této problematice:

Z 22.listopadu 2008
Prohlášení summitu G-20 o finančních trzích a světové ekonomice (Declaration of the Summit on Financial Markets and the World Economy)

ze 7. listopadu 2008
(Ne moc liberální?) Cyklus privatizace zisku - socializace ztrát

ze 14. října 2008
Světová finanční krize: Schwarzenberg: “Jsme z lesa venku, i když zatím 'jen' na pasece”

z 22. září 2008
"Toxická" aktiva bank znásobí federální deficity



Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy