Další knižní zklamání letošního jara — The Panama Papers od novinářů, kteří za celým odhalením stáli a byli v přímém spojení s anonymním zdrojem. Až mě trochu udivuje, že ji chce Host letos vydat.


Kniha je po německu precizní, ale nudná, obsahuje přesně 0 ‰ humoru, takové nealko pivo, no. Aby nedošlo k nedorozumění, oceňuji snahu o přesnost, přinejmenším jde o nebulvarizující pohled na práci investigativních novinářů i samotné pozadí obsahu Panama Papers, který už byl ovšem sám obrovsky medializován a skandalizován dříve. Kniha tak na 350 stranách rozepisuje něco, co mohl v úplnosti obsáhnout i 200stránkový titul.

Nejvíc mi ovšem vadila zaujatost autorů, která jako by vypadla z manifestu levicového Occupy hnutí. Takže ano, sice se krátce zmíní o legitimních důvodech pro využívání daňových rájů, jako je třeba ochrana majetku před zločinným režimem, ale jinak je mezinárodní daňová optimalizace zavrženíhodná, nečestná a nepřijatelná. Opravdu? Socialistickou optikou možná ano, tou liberální však nikoli — podle ní je daňová soutěž mezi státy pro trh zdravá a brání mj. absurdně vysoké míře zdanění. Ačkoli jsem si tedy rád početl o nekalých praktikách v Mossack Fonseca, jako liberál nesouhlasím se širší interpretací, kterou autoři čtenářům jedním dechem podsouvají.

Tipy na další zajímavé knihy najdete na mém čtenářském blogu Co čtu.