4. část rozsáhlé ukázky z bestselleru Na volné noze: Podnikejte jako profesionálové. Vydal Jan Melvil na jaře 2017 jako vůbec 1. knihu pro freelancery v češtině.

Mou knihu Na volné noze vydalo letos na jaře nakladatelství Jan Melvil se značným ohlasem — po 1. nákladu 5000 výtisků se jen zaprášilo, a tak šla na dotisk už necelé tři měsíce po vydání. Se svolením vydavatele přináším čtenářům Aktuálně rozsáhlou ukázku z knihy rozdělenou do několika části:

1. Dá se podnikání naučit? (úvod)
2. Nezávislí profesionálové
3. Nezáleží na formě, ale na přístupu
4. Podnikáním se hlásíte k myšlence svobody i vy (tato část)
5. Tichá revoluce

Podnikáním se hlásíte k myšlence svobody i vy

Napsal Robert Vlach. Vydalo nakladatelství Jan Melvil na jaře 2017. Všechna práva vyhrazena.

Nástup moderního freelance podnikání v Americe lze vysledovat od konce 60. let. Hezky to ilustruje mnohonásobný nárůst výskytu pojmu freelance v knižním korpusu anglické literatury podle rešeršního nástroje Google Ngram Viewer, který je součástí služby Knihy Google:


Příčin rostoucí obliby práce na volné noze je jistě celá řada. Do značné míry je to i jeden z důsledků celospolečenské proměny, podobně jako třeba emancipace, práva menšin nebo občanský aktivismus.

Filozofie sice stojí mimo zájem většiny podnikatelů, ale její vliv, společně s myšlenkami humanismu, byl pro rozvoj ekonomického myšlení zásadní. Velké ideje jako volný trh, otevřená společnost či globalizace by se neprosadily nebýt liberální filozofie, která se vyvíjela po staletí. Prosazuje a hájí svobodu jednotlivce jako prvořadou hodnotu a státu přisuzuje jako hlavní úkol ji chránit.

Liberalismus je v anglosaském prostředí hluboce zakořeněný. Důraz na osobní a ekonomickou svobodu, respekt k občanským právům i soukromému vlastnictví nevyhnutelně vede i k větší podnikavosti. Není divu, že podnikání na volné noze je tak oblíbené právě v USA, odkud k nám ostatně přichází většina podnikatelských trendů.

Mimochodem, ve freelancingu je Amerika minimálně pět až deset let před námi, a i když se náskok zkracuje, pořád je místem, kam stojí za to hledět (či letět) pro inspiraci. Pro vás to má praktický důsledek, že budete-li chtít dělat špičkovou práci, je správné pokukovat, co dělají vaši oboroví kolegové v Americe a vyspělejších evropských zemích, jako je Velká Británie, Německo, Nizozemí či Skandinávie: Jaké používají aplikace či nástroje? Jak se prezentují na internetu? Co si dávají do portfolia? Píší svůj blog, sociální sítě? Jaké mají ceny? Do jakých komunit se zapojují?

Možná si teď říkáte, že nějaká filozofie vám může být ukradená. A částečně máte i pravdu, protože žijeme a podnikáme ve svobodném světě, kde již tyto ideje byly vybojovány a přijaty. Přesto existují důvody, proč bychom se jako podnikatelé měli o myšlenky svobody zajímat.

Klasický liberalismus posílil význam svobody pro společnost, a tedy i význam podnikavosti. Nám freelancerům to pomáhá uvědomit si náš společenský přínos i míru zodpovědnosti, kterou jako podnikatelé neseme. A až vám bude někdo tvrdit, že podnikatelé jsou lumpové a darmožrouti a všechny OSVČ paraziti, budete vědět, proč to není pravda.

Ať už inklinujete k levicovým či pravicovým postojům, k liberálnímu či konzervativnímu myšlení, je přínosné znát filozofické kořeny podnikání a přemýšlet o nich. Doporučil bych tři knihy:

1. Hayekova politicko-ekonomická Cesta do otroctví z roku 1944 odstartovala drásající kritiku kolektivismu, totalitních a komunistických režimů. Ve své době zásadní kniha, která otevřela oči řadě západních politiků koketujících s komunismem a má stále co říci i dnes.

2. Hazlittova klasika Ekonomie v jedné lekci z roku 1946 je zase velmi srozumitelným úvodem do fungování volného trhu, pročež se čte a prodává dodnes v doplněných vydáních.

3. Fearsova audiokniha History of Freedom stopuje myšlenky svobody (nejen té ekonomické) ještě mnohem dál do minulosti, až po antické Řecko. Pokud nevládnete angličtinou, podobně epochální je Ridleyho Racionální optimista, který líčí přínos svobodné směny zboží a služeb ke vzniku civilizace a vysvětluje, proč je i dnes svobodné podnikání a obchod motorem pokroku.

Obeznámenost s myšlenkami svobody má celospolečenský i hluboce osobní význam. Kdo tyto hodnoty chápe a vyznává, ten je spíše připraven svobodu rozšiřovat a bránit.

V osobní rovině pak zdaleka nejde jen o sebeurčení a schopnost čelit rozumnou argumentací politikům či lobbistům, kteří by svobodu podnikání chtěli výrazně omezit. Nasáknutí myšlenkami svobody může přeházet i vaše pořadí životních hodnot, což dokládá příběh jednoho z nejkontroverznějších románů moderní doby.

Celé generace amerických podnikatelů, manažerů, politiků a vizionářů, jako jsou zakladatelé Wikipedie Jimmy Wales či PayPalu Peter Thiel, byly ovlivněny dystopickým románem Atlasova vzpoura z roku 1957 od Ayn Randové, který nedávno vyšel poprvé česky.

Podobně jako Orwell v dystopii 1984 líčí Randová úpadek společnosti, která obětovala svobodu jednotlivce vyšším ideálům. U nás dlouho neznámá kniha je v USA v některých průzkumech uváděna jako jedna z nejzásadnějších knih po bibli a pro tisíce lidí byla skutečně nakopnutím k vlastnímu podnikání. Vliv Randové tak vedl k nečekané renesanci liberálního a pravicového myšlení.

Sama Ayn Randová se považovala za filozofku a vzhledem k obrovskému ohlasu jejího díla u běžných Američanů je téměř jistě nejvlivnější americkou filozofkou 20. století. Filozofický establishment ale její extrémně liberální názory odmítl, a protože ve výchově svých následovníků selhala (viz skvělý životopis Ayn Rand and the World She Made od Anne C. Hellerové), její odkaz je dnes spíše již jen umělecký, podobně jako u Orwella.

Atlasovu vzpouru doporučuji jako výjimečný a nezařaditelný román, svého druhu oslavu tvořivosti, činorodosti, podnikavosti a zároveň vášnivou obhajobu lidské nezávislosti a svobody. Můžete jej nenávidět pro jeho jednostrannost, zaujatost či literární styl, ale osobně si myslím, že výpady proti Randové jsou přehnaně afektované. Je to jen kvalitní románová fikce, nic víc.

O něco bližší by vám mohl být starší román Ayn Randové Zdroj – zejména pokud děláte do architektury, techniky nebo designu. Líčí v něm příběh architekta, který se už během studií zařekl, že nebude dělat žádné profesionální kompromisy. Román je tedy vystavěn na jeho střetu s profesní realitou, s kolegy, klienty (kteří jej nutí podřídit se konvencím) a nakonec i se sebou samým v závratném pádu spirálou událostí, které jeho neústupný postoj vyvolá. Zatímco Atlasova vzpoura nahlíží téma tvůrčí a podnikatelské svobody v celospolečenském měřítku, Zdroj je románem osudu jednoho nezávislého architekta.

Ideje svobody jsou důležité, i když jejich přínos není tak zjevný, okamžitý a přímočarý jako u návodných publikací a praktických školení. Působí hlouběji, přes naše pocity a smýšlení, a spoluutvářejí tak podhoubí, ze kterého vyvěrá vůle a přesvědčení o smyslu samostatné práce.

Víra v jedince, v jeho svobodu a schopnost měnit svět k lepšímu je jednou z hybných myšlenek Západu. Její potenciál není navzdory obecné skepsi podle mne ještě ani zdaleka vyčerpán. Podstatné je však to, co tyto principy znamenají pro vás osobně.

Ať chceme nebo ne, filozofie nás ovlivňuje. Teď nemyslím knihy a duchaplné debaty. Stěžejní myšlenky se k nám dostávají nejrůznějšími cestami. Já jsem se například narodil za minulého režimu, který svobody potlačoval a podnikavé lidi trestal. Měl jsem však to štěstí dospívat až po sametové revoluci roku 1989, v podnikatelské rodině, která mě vedla k samostatnosti a rozumnému postoji k penězům – tedy nebát se jich, říct si o férovou odměnu, umět s nimi hospodařit a nepřikládat jim přehnaně velkou váhu. Byla to v pravém slova smyslu liberální výchova, která mi do života hodně dala.

Ale co rodina, to jiný přístup. Potkal jsem i dost lidí, které rodiče vychovali k podezíravosti či přímo averzi k penězům. V podnikání je to pak logicky blokovalo, nejčastěji v rovině cenotvorby nebo obchodního vyjednávání.

Filozofie či věda nejsou ovšem nějakou cestou převýchovy, nic takového. Jde spíše o přezkoumání dosud nekriticky přijímaných postojů a znovuujasnění vlastních hodnot. A pokud jde o ty vyšší výdělky, rozhodně se nemusíte obávat, že by vám sežraly duši. Finance a kariérní úspěch nestojí na vrcholu hodnotového žebříčku většiny freelancerů. Mnozí čerpají motivaci a energii i z toho, že svou prací pomáhají ostatním lidem, místní komunitě nebo svému oboru.

Myšlenky svobody sehrály v prvotním rozvoji freelance podnikání zásadní roli. Svobodomyslným lidem dodaly sebedůvěru, že mohou něco samostatně dokázat a že jejich seberealizace je ve společenském zájmu. Pokud je ovšem liberální filozofie kmotrou moderního podnikání na volné noze, kdo je jeho kmotrem?

Neseme břímě i dědictví starobylé tradice drobného podnikání

Jak vám nyní ukážu, historický pohled je dominantním prvkem celé mozaiky a má zásadní vliv na podnikání většiny z nás, moderních profesionálů.

Velké, firemní a kapitálové podnikání novověku (resp. moderní kapitalismus) je vedle vědecko-technologického pokroku zřejmě nejvýraznější celospolečenskou inovací za uplynulá století. Firmy zásadně přetvořily svět, v němž žijeme, a ovlivnily snad všechny stránky našeho bytí. Firemní podnikání v dnešním rozsahu je relativně nový fenomén.

O to více je pozoruhodné, že podnikání na volné noze nemá v zásadě s moderním přístupem k podnikání zase tak moc společného. Naopak, je pokračovatelem starobylé tradice drobného podnikání, jehož kořeny leží až někde v antice.

To, co platí pro úspěšné podnikání nezávislého profesionála dnes, se v zásadních bodech až tak neliší od toho, co platilo pro svobodného řemeslníka už ve starém Římě.

Podobně tak jako my dnes musel i on ovládat své řemeslo, vyrábět kvalitní věci a dbát o svou pověst, aby neztratil zákazníky a naopak získal nové a prosperoval tím lépe. Stejně tak musel umět vypočítat své náklady a zisk, zaplatit pomocníky, investovat do nástrojů a vybavení, kočírovat případný dluh a odkládat si peníze do rezervy pro nečekané budoucí výdaje či ztráty. A pochopitelně musel plnit dané sliby a závazky, jinak by stěží získal lepší zakázky.

Staří Římané v mnoha ohledech uvažovali a žili podobně jako my dnes, což, jak podotýká historik prof. Rufus Fears ve strhující audioknize History of Freedom, nám může být zdrojem cenných ponaučení. Živobytí v Římské říši přibližuje v pasáži věnované mírovému období blahobytu za vlády římského císaře Augusta na přelomu našeho letopočtu:

„Od Říma po okrajové provincie je zde silná střední třída. Každý, kdo se projde vykopávkami Pompejí či Leptis Magna nebo jakéhokoli velkého římského města jako Efez či Timgad, může na vlastní oči vidět dům za domem postavený lidmi, kteří měli peníze, ekonomickou a životní stabilitu. Je zde sociální mobilita, která dovoluje stát se příslušníkem střední třídy. A je zde i podpůrná ekonomická a daňová struktura, která vám umožní si tento společenský status udržet. Protože z tohoto bohatství a prosperity, na tuto ochranu znamenitou armádou a infrastrukturu cest vydělává průměrný Říman jen 2 dny v roce, aby zaplatil své daně. Kapitálové zisky nejsou zdaněny. Úroky nejsou zdaněny. Můžete uložit své peníze do římské banky (a ty existovaly) a získat z nich 6% úrok. Je zde také obdoba podílového podnikání. Mohli jste koupit 10% podíl v obchodní výpravě do Palmýry na východě. Ta může selhat, ale díky římskému míru máte dobrou šanci, že uspěje, a to vám přinese dvacetinásobek z původní investice.“ (zkráceno)

Historická návaznost na starobylou tradici řemeslného podnikání, která se táhne daleko přes dva tisíce let do minulosti, je pro nás moderní profesionály požeháním i prokletím. Za tu dlouhou dobu se stala nedílnou součástí naší kultury a každý člověk má tak celkem určitou představu, jak by se měl chovat nezávislý profesionál – člověk, který na vlastní jméno či firmu vyrábí výrobky nebo poskytuje služby. Tyto představy jsou někdy pouhými předsudky, ale tak či tak je nemůžeme ignorovat, protože jsou v lidském myšlení hluboce zakořeněny.

V souvislosti s výkonem řemesel a ustanovením středověkých cechů, které regulovaly či přímo omezovaly svobodné podnikání, nebylo prakticky možné, aby běžný člověk vynikl ve více než jednom oboru. Pro zajištění své a rodinné obživy musel pracovat třeba i šestnáct hodin denně (v zimě o něco méně, do západu slunce). Například stolař se u někoho vyučil, pak svému mistrovi pomáhal a roky dřel, aby se mohl osamostatnit, mít vlastní učedníky a stát se mistrem.

A kdo často střídal řemesla (tu dělal to, tu zas ono), byl vždy vnímán jako pomahač a jistě ne jako mistr, na kterého se zákazník obrací s náročnou prací.

Nikdo netvrdí, že nemůžete být dobří, ba přímo skvělí ve dvou nebo ve třech zcela rozdílných oborech. Problém je, jak tuto rozpolcenost vnímá běžný zákazník s ohledem na uvedenou představu.

Podnikatelka může být vynikající kosmetička a zároveň finanční poradkyně, ale když se tak bude prezentovat veřejně, nezíská si tím asi důvěru mnoha lidí.

Proti předsudkům se špatně bojuje, proto většina profesionálů celkem rozumně ustoupí, upřednostní svou hlavní odbornost a ty ostatní buď upozadní, anebo vyčlení do samostatné firmy apod.

Na druhou stranu, předsudek vztahující se k odbornosti není až tak neopodstatněný v případě náročnějších oborů, které se vyvíjejí rychle kupředu. V některých, jako je třeba medicína nebo počítačová bezpečnost, je tempo vývoje tak překotné, že pokud má profesionál zůstat v obraze, je rozumné očekávat, že se své profesi věnuje více méně naplno.

Základní představa, že nezávislý profesionál by se měl držet svého řemesla či oboru, se zkrátka nemění. Zvyšující se tempo vývoje ji spíše posiluje a potvrzuje, ale důraz na specializaci, růst v odbornosti a dovednostech není jen nějaký diktát moderní doby. Je to něco, co se s podnikáním nezávislých profesionálů pojí od nepaměti. A zákazníci na to slyší.

Zkuste si vzpomenout, kolik jste viděli reklam, které se odvolávaly na poctivé řemeslo, tradici nebo ruční práci. Je to jeden z nejprovařenějších motivů, který stále zabírá. Je-li uvěřitelný.

Díky historickému dědictví zákazníci profesnímu podnikání velice dobře rozumějí, neboť je hluboce zakořeněno v naší kultuře. Chápou, že individuální podnikání spočívá v úsilí jednoho člověka, který nějak začal a něco se naučil; který se zlepšuje a roste; který má jen jednu pověst a může o ni přijít, nebude-li podnikat poctivě a s pomocí jiných poctivých lidí.

Jako nezávislí profesionálové bychom si měli být této historické souvislosti vědomi. Pomůže nám to pochopit, co od nás zákazníci očekávají, aniž by nám to kdy řekli. Tato elementární očekávání jsou velice konzervativní, v průběhu věků se radikálně nemění a čím lépe s nimi budete v souladu, tím lépe pro vás. V knize se tomu ještě budeme do hloubky věnovat.

Jistě je možné experimentovat a prezentovat se nekonvenčně. Ve svém vlastním zájmu byste však nikdy neměli bourat tuto základní důvěru, kterou ve vás zákazník vkládá, tedy že jste poctiví profesionálové na svém místě, kteří se zlepšují ve svém oboru. Poctivé řemeslo vás dožene, ať jste kdekoliv.

Pod skalpelem globálního chirurga

Za současný vzestup podnikání na volné noze však nemůže liberalismus ani kontinuita starobylé tradice drobných řemesel. Jak jedno, tak druhé tu je už spoustu let.

Hlavní příčinou rozmachu freelacingu v uplynulém čtvrtstoletí je nástup moderních technologií, zejména osobních počítačů, internetu a mobilních telefonů. Tyto technologie daly vzniknout celé řadě nových oborů a většinu stávajících profesí umožnily vykonávat zcela novým způsobem, mimo dřívější pracoviště nebo za zlomek původních nákladů.

„Jste nemocní, ale nemáte čas jít k doktorovi? Pokud žijete v Miami, stačí využít aplikaci Medicast a za dvě hodiny je u vás lékař. Bude vás to sice stát nejméně 200 dolarů, ale čas jsou přece peníze. Potřebujete doma uklidit? Aplikace firmy Henry vám pošle člověka. A SpoonRocket vám dodá teplé jídlo, kamkoli chcete. Economist si dal na obálku téma o proměně charakteru práce a zaměstnání, titulek Workers on Tap by se dal volně přeložit jako Pracovníci na provázku. Princip spočívá v tom, že zejména v Americe se bouřlivě rozvíjejí služby, které si můžete objednat přes chytrý telefon, a firmy, jež vám dodají experty na všechno možné, rostou jako houby po dešti. Důsledkem je, že miliony Američanů dnes žijí na volné noze a přijímají práci na dohodu, kterou jim tyto firmy zabezpečují. Svět, v němž člověk mohl počítat s tím, že bude pracovat v nějaké firmě osm hodin denně a možná až do penze, je dávno pryč, pryč je také jistota, že se o vás někdo postará,“ komentoval v lednu 2015 počínající dramatickou proměnu trhu práce časopis Respekt.

Mobilní telefon však není poslední průlomovou inovací. Stejně revoluční dopad může mít v budoucnu nástup 3D tiskových technologií, umělé inteligence, robotiky nebo virtuální reality. Ta například už dnes umožňuje provádět některé chirurgické zákroky na dálku.

Zatímco dnešní chirurg je většinou spojen s místem výkonu práce, které disponuje potřebným a ne zrovna levným vybavením, v budoucnu se bezpochyby dočkáme specialistů na jeden konkrétní typ operace, kteří budou svou odbornost poskytovat nezávisle řadě nemocničních zařízení po celém světě. Takový chirurg tedy bude na volné noze a k práci mu bude stačit možná jen počítač a cenově dostupný set pro vstup do virtuálního operačního sálu.

A netýká se to jen chirurgie, ale též diagnostiky a konzultací s lékařem. Namísto dojíždění a vysedávání v čekárně budou pacienti moci monitorovat svůj zdravotní stav pomocí speciálního zařízení, které odešle data lékaři a ten se s nimi spojí na dálku, jen když to bude nutné. Jeden specialista tak bude moci pečovat o zdraví více lidí žijících ve větší vzdálenosti a do ordinace si bude zvát jen ty, kteří prohlídku potřebují.

Teleprezence (dálková přítomnost) a telerobotika (ovládání robotů na dálku) ovlivní zřejmě i další profese a celé obory v míře, kterou si dnes možná ani nedovedeme představit. Veřejnost má jen neurčitou představu o tom, jak rychle se tyto nové, potenciálně revoluční technologie derou na trh. Řada z nich bude v běžném užívání pravděpodobně do pěti až deseti let, což je v porovnání s předpokládanou délkou vaší kariéry docela krátká doba. Technické inovace navíc umožní některé odborné činnosti částečně automatizovat, pročež změny, které nás čekají, budou možná ještě větší než ty, které jsme zažili v uplynulých dvou dekádách.

Dopad internetu a komunikačních technologií do podnikání na volné noze je ostatně ještě hlubší. Internet snížil práh potřebných podnikatelských dovedností. Zatímco dříve jste byli v podnikání odkázáni jen sami na sebe, své omezené zdroje a znalosti, zmíněné online služby dnes mohou výrazně usnadnit tu část, která vám nejde, například marketing a prodej.

Služby jako Airbnb v ubytování nebo Uber v taxislužbě či spolujízdě vám přivedou zákazníka doslova ke dveřím, a nejen to. Tím, jak jsou navrženy, navádějí vás i klienta do promyšleného a dokonale optimalizovaného obchodního procesu, který řeší běžná rizika a je spolehlivým vodítkem k úspěšnému završování zakázek, za což si účtují přiměřený poplatek. Výsledkem je nevídaný boom, který podkopává tržní pozice konkurentů, v tomto případě hotelů a taxislužeb.

Můžete namítnout, že o takto úzce pojaté podnikání nestojíte a pochopitelně to má stejně jako v případě franšíz svá pro a proti. Faktem ovšem je, že díky službám jako Airbnb nemusíte vědět o podnikání zhola nic, ale pokud máte vhodnou nemovitost k pronájmu a budete se řídit procesem a doporučeními provozovatele, máte docela slušnou šanci, že se vám bude dařit.

Internetové služby, které párují nabídku s poptávkou nebo případně i přebírají část obchodního procesu, tak výrazně přiblížily drobné podnikání na volné noze desítkám milionů lidí po celém světě. Jde v jistém smyslu o globalizaci práce, protože v řadě oborů již vzdálenost nehraje zásadní roli a to jsme teprve na začátku.

Český programátor dnes může pracovat pro klienta v USA, designérka svítidel navrhovat osvětlení hotelu v Saúdské Arábii a hudební skladatel prodávat své chytlavé melodické džingly reklamním agenturám po celém světě.

Průvodním jevem této exploze různých internetových platforem je ovšem i náležitý chaos v užívané terminologii spojené s prací na volné noze. Freelancer či nezávislý profesionál je obecný pojem, který zahrnuje desítky nejrůznějších přístupů a tržních nik.

Kvete již zmíněná práce na zavolanou a nejrůznější mikroslužby, od zajištění nákupů a pochůzek, pro které není zapotřebí žádná odbornost, až po kvalifikované lékařské ošetření.

Asi nejnižší stupeň autonomie mají nájemní pracovníci či permabridgádníci (angl. temps či on-call workers) nasmlouvaní jako levná pracovní síla přes agentury. U nich ovšem nemůže být o nějakém podnikání řeč, je to jednoduše prekarizovaná pracovní síla.

Nicméně pokud jste četli detektivky od J. K. Rowlingové, které napsala pod pseudonymem Robert Galbraith, chytrá asistentka Robin najatá jako záskok přes agenturu se v nich zakrátko vypracuje takřka na pozici partnera v detektivní kanceláři Cormorana Strikea. Není temp jako temp a pro některé je to skutečně první krok k větší pracovní autonomii.

Freelancerům, kteří získávají zákazníky hlavně přes online platformy typu Upwork či Frelancer.com, se zase někdy říká e-lanceři, protože jejich práce je detašovaná, někdy i napříč celými kontinenty.

Podobně specifičtí jsou kreativní profesionálové – spisovatelé, hudebníci, fotografové, umělci, případně komerční tvůrci jako kameramani, textaři, grafici, idea-makeři apod. Jejich podnikání osciluje na pomezí byznysu a umělecké tvorby a spoustu věcí dělají jinak než ostatní. Třeba si mnohem více vybírají, pro koho budou pracovat. Múzy neradno pokoušet!

Samostatnou skupinu tvoří freelanceři orientovaní na technologické a internetové startupy. Startupisti mají své vlastní online burzy práce, jsou na ně kladeny jiné požadavky než na běžné vývojáře a docela často se podílejí i na zisku z případného exitu společnosti.

Čím dál tím více maminek si přivydělává na rodičovské, například prodejem rukodělných výrobků přes platformy, jako je český Fler nebo globální Etsy, pročež jste se možná už setkali s označením tvořilka či maminkatelka (z anglického mompreneur ze spojení mom, máma, a entrepreneur, podnikatelka). Opět jde o svébytnou kategorii, která si žádá zvláštní přístup.

K tomu si připočtěte drobné franšízy, kontraktory s jedním klientem, majitele mikrofirem, individuální investory, oborové či mediální celebrity, ale také nejrůznější formy bokovek a budete mít alespoň přibližnou představu, co všechno dnes globální trh práce na volné noze skrývá.

Zmínit se musíme také o šedé ekonomice a ilegálních činnostech na volné noze, které na internetu bohužel doslova kvetou. Může se to týkat i vás, protože třeba prostituce inzerovaná online zneužívá i nabídek nic netušících ubytovatelů na Airbnb. Víte, kdo u vás spí?

Jak taková praxe sexuální společnice na volné noze vypadá, popisuje článek Sex Is Sex, But Money is Money od ruské emigrantky Svetlany v New Yorku, který vyšel na serveru Medium: „Eskortky berou $100 za ruční práci – ale podnikatelky jako já? Vyděláme $5 000 za noc. Vítejte v nové ekonomice nejstaršího řemesla.“

Práce na volné noze v eskortních a erotických službách je stále velkým tabu, ale to ještě ani zdaleka není to nejhorší. Kniha Future Crimes (doslova Zločiny budoucnosti), kterou napsal specialista na počítačovou kriminalitu a bezpečnost Marc Goodman, popisuje šokující svět nájemných hackerů a obchodních platforem v běžně nedostupné části internetu známé jako dark web, kde lze koupit vše, od zcizených osobních údajů přes zbraně a drogy po nájemnou vraždu. Píše o zločinu jako službě a o tom, proč moderní mafie kopírují úspěšné postupy freelancerů a startupů.

Do budoucna se možná budeme muset smířit s tím, že vedle běžných profesí bude existovat i jakási Temná strana freelancingu ukrytá kdesi online v kyberprostoru a hrazená výhradně kryptoměnami jako bitcoin. Růst kriminality byl ostatně průvodním jevem každé zlaté horečky, tu internetovou nevyjímaje.

Ale chmury stranou, globalizace a nástup nových technologií obrovsky rozšiřují možnosti nezávislých profesionálů. Umožňují také plnohodnotně podnikat lidem, kteří byli závislí na kapitálu zaměstnavatele nebo postrádali podnikatelské know-how. A i když vyloučíme drobné přivýdělky, které by nám počet freelancerů opticky navýšily možná až na zmiňovanou třetinu trhu práce, jde nepochybně o velký posun v tom, jak je práce ve 21. století vnímána.

Pokračování (5. část)