Moje knihy roku 2017 jsou tak trochu výběrem z výběru, protože čtení jsem letos musel kvůli psaní vlastní knihy Na volné noze dost omezit. Všeho všudy jsem přečetl jen 30 knih, ale zároveň jsem měl štěstí. Některé jsou tím nejlepším, co jsem v daném žánru za poslední roky objevil.


1. The Case Against Sugar od Garyho Taubese je za mě jednoznačně nejlepší a nejsilnější kniha letošního roku. Přestože vlastně nic výslovně nedoporučuje, už jen samotný diskurz k tématu přejídání cukrem dost ovlivnil mé návyky. Medíček do kafe, tu a tam přeslazený nanuk či zmrzlinka, doslazované potraviny či jídla v restauracích… všudypřítomnost cukru jsem začal díky Garyho knize vnímat intenzivněji a bez nějakého odříkání jsem se mu začal vědomě vyhýbat. (Je skoro ve všem.)

2. Epická sci-fi trilogie Problém tří těles, Temný les a Death's End (česky to bude asi Konec smrti) mi docela vyrazila dech, protože Liou Cch'-sin ve svém žánru představuje to nejlepší od dob Asimova, Clarka či Adamse. Nebýt skromnějšího prvního dílu a trochu plytké psychologie postav, neváhal bych ji dát na 1. místo.

3. Agassiho tenisová autobiografie Open se četla líp, než jsem čekal, a až později jsem zjistil, že se na ní jako ghostwriter podílel držitel Pulitzerovy ceny. Pro mě jako fanouška tenisu velice silná záležitost, od roku 2009 nezestárla ani o píď.

4. Dawkinsova autobiografie Záblesk v temnotě je pro mne nesmírně cenným vyznáním lásky k poznání a rozhodně napravila trochu rozpačitý dojem z prvního dílu Záhadám vstříc. Tohle je konečně životní rekapitulace hodná svého autora.

5. The Undoing Project od Michaela Lewise je opět trefa do černého — dvojživotopis Tverského a Kahnemana, čtivější a stravitelnější než vlastní Kahnemanovo veledílo Myšlení, rychlé a pomalé. Ať si kdo chce co chce říká, na takovéto životopisy raději Lewise než Isaacsona.

6. Před-svědčování Roberta Cialdiniho je jakýmsi evidece-based návratem k vlivným Zbraním vlivu a kupodivu to stále funguje. Pokud vyjednáváte nebo často jednáte s lidmi, tohle je prostě povinná četba. Ignorovat ji můžete pouze na vlastní riziko.

7. The Art of Investing Johna Longa je audiokniha ze série Great Courses, která mě zaujala mnohem víc než How the Stock Market Works od téhož vydavatele. Longo je méně akademický a vychází takřka výhradně ze zkušeností a příběhů praktikujících investorů, Grahamem a Buffettem počínaje a méně známými specialisty konče. Pro začínající investory ideální úvodní kurz.

8. The Way to School od Rosemary McCarney je tenká avšak mocná knížka s fotografiemi dětí z celého světa na každodenní cestě do školy. Překážky, které musejí některé denně překonávat, nechávají nějaký Spartan race v prachu.

9. Orbis Tweetus Otto Bohuše mě coby 1. kniha na světě ilustrovaná fanoušky příjemně překvapila. Čekal jsem, že to bude spíš kuriozita, ale Ottovy tvíty nakonec fungují i v knižní podobě. Moc pěkný počin a body navíc dávám za zpracování.

10. A konečně, The Economist není kniha, ale časopis s hloubkou, kterou by mu mohla leckterá kniha závidět. Když pominu vědecký tisk, tohle je asi první časák, u kterého souhlasně pokyvuji hlavou i když píšou o něčem, čemu rozumím — zasvěceně, objektivně a stylově. U jejich dokonalých nadpisů, perexů a ilustrací pravidelně slintám jak Pavlovův pokusný pes.

No dobrá, to poslední nebyla kniha a abyste neměli pocit, že jsem vás ošidil, přidám navíc ještě jeden tip: Válka umění má v mém srdci místo už dlouho, ale česky vyšla teprve letos. Bude nesmírným přínosem pro všechny kreativní profesionály, umělce a vlastně každého, kdo nastavuje kůži v tvůrčích bitvách.

Tipy na další zajímavé knihy najdete na mém čtenářském blogu Co čtu.