Co to je, "sociálně vyloučený"?

20. 10. 2011 | 19:09
Přečteno 3865 krát
Teoretici průmyslu sociálního vyloučení vytěsňují své v lecčems
zajímavější předchůdce.

Nelekejte se. Průmysl už dávno nebývá soustředěn jen ve městech dýmajících
továrními komíny. Ten nejrafinovanější průmysl dnes vyrábí už jen myšlenková
schémata - londýnská City například vyrábí peníze, úvěry a jejich deriváty
(odvozeniny). Je přitom hodnocena jako vůbec nejhodnotnější britský průmysl.
A což takové vylučování ze společnosti a začleňování do ní? Průmysl sociálního
vyloučení je také postindustriál, jako jakýkoliv jiný. A trochu úhybný. Už jen
proto, že dokáže výstižně popsat, jak se celé segmenty společnosti dostanou na
její okraj, ba dokonce i to, jaké páky sociální práce a pobídek zapojit, aby se
ty segmenty zase začlenily. Tento průmysl nám ale neříká vůbec nic o tom, jaká
by ona plně začleněná (integrovaná?) společnost měla být.

Kultura chudoby, včera, dnes a zítra
V průmyslu sociálního vyloučení se velmi zdůrazňuje ideál inkluzivní
(začleňovací) společnosti založené na rovnosti kultur, jež mají být do jedné
společnosti rovnocenně seskládány. Diversita totiž obohacuje. Budiž.
Donedávna se v Česku používal pojem integrace (do společnosti, také kdovíjaké).
Zašel však na úbytě a s připojením k unii je nahrazován francouzským vynálezem
sociálního začleňování z let sedmdesátých. A to jak jednotlivců, tak i skupin,
kteříž se ocitají v situaci vyloučení ze společnosti. Tomu, co to všechno
znamená a může znamenat, se věnují celé pluky sociálních vědců, etnovědců a
akademických pracovišť.
Zajímavé je, jaký odpor (nejen) v akademických krizích vzbuzuje jiné
konceptuální zpodobnění situace lidí na okraji, známé jako kultura chudoby.
Přitom se v podstatě nijak nevylučují. Za jejího zakladatele bere se obecně
americký vědec Oscar Lewis. Nalézt se však dá už u Bedřicha Engelse (Postavení
dělnické třídy v Anglii). Paradoxní tudíž je to, že otcem zakladatelem údajně
neoliberálního konceptu kultury chudoby je jeden z klasiků marxismu.
Na rozdíl od konceptu sociálního vyloučení (exkluze), vystihujícího
vícerozměrnou povahu mechanismů, jimiž jsou jednotlivci a skupiny vyloučeni ze
sociální výměny (v oblastech bydlení, vzdělávání, zdraví a přístupu ke službám),
portrétuje Lewis na příkladu latinskoamerických přistěhovaleckých ghett v USA
(padesátých let minulého století) kulturu, která jakoby z oka vypadla líčení
chudinských cikánských sídlišť v Česku.
Domácnosti vedené svobodnými matkami, machističtí mladí tátové, pro něž je jít
do vězení jak pro jiné jít do školy, brigády namísto pracovního poměru, práce
na "Úřadu práce", nereálné vidiny nástupních platů (namáhat se pod 20 tisíc
neexistuje), dlouhodobá nezaměstnanost, spíše však nezaměstnatelnost,
gamblerství, alkohol, drogy, praktická negramotnost (etc.) a to vše dnes již
děděné. U nás zjevné zvláště nyní, kdy dorostla první generace "dětí ubytoven".
Žila v nich celý svůj náctiletý život a jiný domov nezná. Klasické postupy
sociálního začleňování spočívající v terénní sociální práci, pracovním,
rodinném, a bůhvíjakém poradenství na takovou situaci nestačí. Jedinou možností
je vzestup daný dostupnými (legálními) pracovními příležitostmi. Jedině ty
dokáží nabourat kulturu chudoby. Ne řeči o tom, že všechny kultury jsou si rovné
a tvoří navzájem se obohacující božstvo "diversity".
Potíž s konceptem sociálního vyloučení a začleňování spočívá v jeho komunitní
(komunaristické) podobě. K té tíhne jakousi vnitřní gravitací vyhmatávající
etnické podloží chudinských ghett. Proto ta koncepce nechce slyšet o tom, že
chudoba si tvoří vlastní kulturu a to bez ohledu na domnělou etnicitu (i kdyby
jí měla být blíže neobjasnitelná esence, např. "romství").
Byť se v omezování sociálního vyloučení dosti činí - existuje vícero dobrých
praxí, jak na úrovni vládní, tak i měst a obcí a nevládních organizací,
nabízejících promyšlenou (průmyslovou) pomoc - je to u nás právě jeho
převládající etno-zaměření (na "Romy") , které je potenciální Achillovou patou
takovýchto aktivit. Je proto na místě rozšířit jeho vnímání na celou společnost
(vždyť jen v Praze je na čtyři tisícovky "bílých" bezdomovců), abychom
neskončili etnizací chudoby. Je přece zřejmé, že tomu tak není. Rovnice etnicita
(jiná než česká) = chudoba přece viditelně neplatí.

Upřímně, prosím

Promyšlenost (průmysl) sociálního začleňování bude úspěšná až ve chvíli, kdy se
její promýšlitelé zaměří také na popis cílového stavu - tedy oné společnosti
začlenění. A poctivě si odpoví na otázku její podoby: chtějí, aby byla
multikulturním společenstvím (co to je a jak to funguje?), evropským
supranárodem, národem, neřku-li českým?
Vyšlo v Lidových novinách 20. října 2011

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

aga napsal(a):

Cílový stav je jasný jak facka - globální masa vykořeněných, manipulovatelných biorobotů bez národnosti, bez etnicity a pokud možno i bez názoru, poslušně pracující na páníčka a vděčně konzumující zbytky z jeho stolu. Nejprve je tedy nutné prohlásit etnicitu za něco "domnělého" a neexistujícího. A to bez ohledu na opačnou praxi některých privilegovaných národů.
20. 10. 2011 | 19:35

Ládik!!! napsal(a):

Sociálně vyloučený je především každý "politik".
20. 10. 2011 | 19:42

vasja napsal(a):

A taky "intelektual", pane Ladik!!!
20. 10. 2011 | 20:22

Martin napsal(a):

Autor si z nás dělá srandu. Téměř každý "sociálně vyloučený" má občanství ČR a z toho titulu si může založit živnostenský list nebo s.r.o., zakoupit si svůj vlastní pozemek a na něm vystavět domek a starat se o sebe tak jako každý jiný občan ČR a k tomu mu má pomoct bezplatné zdravotnictví, téměř bezplatné školství, atd. atd. Za těchto okolností mluvit o nějakém vyloučení je výsměch.
Pokud je někdo v ČR v háji, pak jsou to imigranti, kteří těmto našim "sociálně vyloučeným" závidí kudy chodí, samozřejmě.
20. 10. 2011 | 20:28

Občan napsal(a):

Jo! Skvěle popsáno a skvěle napsáno. Trošku emotivně, ale tohle je téma, které si vysloveně říká o to, aby bylo vykřičeno pěkně nahlas.

Přesně tak, autore - chudoba až bída nejsou dány jen etnicitou, ale HLAVNĚ stavem společnosti jako takové.
Společnosti, která bez mrknutí okem škrtá celé sociální skupiny a kdyby to nebylo "neslušné", byly by tyto vyřazené skupiny utraceny. Takhle jsou "jenom" ponechány napospas postupné smrti hladem a nedostupností základních životních potřeb. Ono je to takové uhlazenější...

Svědomí uchlácholíme tím, že si namluvíme, že to jsou stejně jen samí nevzdělanci, netáhla, gambleři, alkáči, flákači, lemplové a nám se tohle přece nikdy nemůže stát, protože my jsme přece úplně jiní a mnohem lepší, pracovitější a schopnější.
Nezaměstnaní a vyřazení čerství absloventi SŠ (vč. vyučených) a VŠ si za to mohou sami, protože jsou anarcháni, smažky a povaleči. Pokud náhofu ne, pak si za to stejně mohou sami, protože měli od prváku místo chození do školy pracovat a učite se po nocích.
Staří (50+) nezaměstnaní a vyřazení SŠ (vč. vyučených) a VŠ si za to také mohou sami, protože jen chlastají pivo, nejsou dost výkonní, krásní, zdraví a mladí, neměli se zadlužit na hypo, neměli mít děti a pokud ano, neměli je posílat studovat. A kdyby to náhodu neplatilo, tak si za to stejně mohou sami, protože jsou určitě levouni a bolševici.
Ti nezaměstnaní SŠ (vč. vyučených) a VŠ mezi 18ti - 50ti si za to také mohou sami, protože jsou netáhla, ožralové, smažky, bolševici, levouni, požírači bůčku a navíc se jim nechce pracovat za 30-40.- Kč/hod., nejlépe načerno.

No - takže problém máme vyřešen a můžem si dát panáka whiskey na spláchnutí pachuti...
-----------------------------------------
Ale ti, co nemají ani výučák nebo dokonce nedochodili ani ZŠ, tak ti si za to opravdu mohou sami. S nulovou kvalifikací měli i za socíku problém se uživit. Pro takovou ostudu není důvod ani teď.
20. 10. 2011 | 20:37

Yosif K napsal(a):

Pane Obcane - co to tak emotivne prozivate? Co tak skuhrate? Vy snad znate nejake nestastne nezamestnane? Ja znam peknych par ceskych nezamestnanych a vsichni jsou stastni jako blechy a nemaji se spatne - mnohdy se maji lepe nez podobne vzdelani zamestnani.
A tohle je ten faktor, ktey nezamestnanost silne zvysuje.
Znam nekolik neprilis statsne zamestnanych - jejich firma skoncila a oni vzali praci co byla - mimo obor atd. Napriklad ucetni ktera ted dela u kasy v Kauflandu a doufa ze se vrati do oboru..... Stastni tedy nejsou, ale jak tomuhle chcete v trznim hospodarstvi zabranit? Misto u jednoho ponku od vyuceni do penze uz neni ani na komunisticke KUBE!!!!
Jak rikam - znam nekolik neprilis stastnych zamestnanych ktere postihli "strukturalni zmeny" - ale vetsina nezamestnanych ktere znam je dokonale stastna!!!!!!
20. 10. 2011 | 21:01

Duroy napsal(a):

To Yosif K: Prosím, co dobrého hulíte? Síla, co?

Ona se totiž situace na trhu práce dost podstatně za poslední 3-4 roky změnila, nevšiml jste si?
20. 10. 2011 | 21:06

Medikolog napsal(a):

Yosif KK

Popisujete své známé CHAREDIM? Občan ale psal o českých občanech..
20. 10. 2011 | 21:17

Občan napsal(a):

Kohn, už maj nakrmený ty hladový židovský děti a důchodce?
Pokaždý se jich na to ptám a místo odpovědi jich tu vidím flinkat se a blábolit nesmysly a lži.

Koukám, že jste asi nakvartýroval do ČR. Copak? Hořela Vám v Izraeli půda pod nohama?
Docela bych si přál mít Vás po ruce. Za ty nehorázné žvásty o šťastných nezaměstnaných byste dostal takovou točenou, že by spolk jarmuli i s tou dřevěnou kisnou, co ji nosíte na čele. A to myslím smrtelně vážně.
Já totiž, na rozdíl od Vás, s těmi lidmi skutečně přicházím do kontaktu a vím, v jaké situaci jsou. Na prolhané nahnědlé nuly, jako jste Vy, jsem tudíž decánko přecitlivělý.
20. 10. 2011 | 21:18

Ládik!!! napsal(a):

Sociálně vyloučený je "vyčůraný".
20. 10. 2011 | 21:27

aga napsal(a):

Upřímně, autore, z týhle společnosti bych se vzhledem k tomu, k čemu směřuje, sociálně vyčlenil moc rád, jenže už bohužel není kam a jak... A spousta nezačleněných se začlenění brání zuby nehty, některá etnika prostě tuší, že Chaplinova Moderní doba není ten nejlepší ze všech možných světů - tedy alespoň pro ty, co už budou do smrti jen utahovat šroubky a opasky...
20. 10. 2011 | 21:32

Pípa napsal(a):

Bylo by potřebné udělat poctivý rozbor důvodů, proč je např těch údajných 4000 pražských bezdomovců sociálně vyloučených. Třeba by se ukázalo, že za většinu nemůže stát, demokracie a kapitalizmus, ale alkoholizmus, gamblerství, lenost, drogy, atd. Bez takového rozboru jsou všechno jenom kecy, šířené komplexáky, neschopy a lenochy.
20. 10. 2011 | 23:03

Pípa napsal(a):

Ona už ta cigareta v ústech svědčí něco o oslabené vůli.
20. 10. 2011 | 23:07

michal napsal(a):

Pane Krištofe,
sakramentská práce, řešením stavu "práce jen na "Úřadu práce", nereálné vidiny nástupních platů (namáhat se pod 20 tisíc
neexistuje), dlouhodobá nezaměstnanost, spíše však nezaměstnatelnost" není a nemůže být další činnost vlády a státu, která bude tak zvaně pomáhat.

Řešením je nastolit normální, přirozený, od přírody odkoukaný stav věcí - kdo nepracuje, nežije.

Nebudeš-li si schopen najít práci sám, najde ti ji úřad (například na stavbě silnic). Neexistuje žádná podpora v nezaměstnanosti a dávky, existuje pouze státem placená práce s případnými daňovými úlevami na děti.
Odmítneš-li státem nabízenou práci, nedostane tvoje rodina nic. Žádné existenční minimum.
Budeš-li krást či loupit, budeš trestán; a to veřejně prospěšnými pracemi v první řadě a nepříjemným kriminálem, odmítneš-li pracovat (toto bych zavedl u většiny trestných činů, nevím, proč se má defraudant válet za mřížemi, když může po večerech pracovat na skládce odpadků a přes den živit svou rodinu).
Bude-li vás krást a loupit tolik, že to nebude běžnými policejními silami zvladatelné, stále existuje institut výjimečného stavu, který umožňuje extinkci kriminálníků.

Tečka.
21. 10. 2011 | 00:02

eve napsal(a):

Lekejme se desetitisíců sociálních úředníků (a to nejsou jen soc.pracovníci),kteří musí vykazovat činnost,aby zdůvodnili svoji existenci a poskytli sociální dávky potřebným, neboli systémem určeným lidem. Komplikovaná situace se sama může vyřešit tak,že do sociálního průmyslu už nebudou žádné zdroje a i ti sociální úředníci budou zbyteční a přidají se na stranu těch,co žádné sociální dávky neberou? Co pak? Zabrání tomu superúřady a další navrhované úřady v Praze? Asi sotva. Ale dokud je na financování stran ze státních peněz,tak ještě není tak zle.
21. 10. 2011 | 03:03

vasja napsal(a):

Co to je za blbost?
Po obědě každej normální člověk spí.
21. 10. 2011 | 06:49

Ládik!!! napsal(a):

Alespoň 20 minut, jako Masařík. Někdy to protáhnu. Potíž nastává na cestách - restauraci s lehárnou jsem našel zatím jenom jednu - Tálskou baštu pod Srdiečkom. Tam se dá po obědě chrápat na ovčích kůžích, po skle teče vodopád. Dost příjemné.
21. 10. 2011 | 06:59

Hujer se hlásí . napsal(a):

V kratičkém zdejším CV pana "autora" jsem se sice dozvěděl o jeho baráčnictví,práci pro cikány ma Úřadě vlády,předchozích potulkách ve světě-...
Chybí mi ovšem zmínka o jeho vzdělání.Mohl bych hádat?-...raděj nebudu !
Jedno vím určitě,asi nebude sociologem-ač se tak tváří,že by jako něco o tom "věděl".
Pletu-li se,tak bude špatným sociologem.
To vše nevylučuje, že může být dobrým novinářem,(i bez patřičného vzdělání).
Jak naše společnost zajisté ví-novináři se vyznají naprosto ve všem ,
všude byli,vše zkusili a vše umí !
21. 10. 2011 | 07:29

Občan napsal(a):

No, tady o půlnoci nastal docela hustej mejdan a kocovina zjevně taky nedopadá úplně nejlíp...
21. 10. 2011 | 07:49

Jamima napsal(a):

autor - děkuji za dobrý článek.
21. 10. 2011 | 08:19

stejskal napsal(a):

Dobrý den,

smazal jsem jeden text vykazující znaky spamu (mnohokrát opakovaný identický příspěvek, který nijak nesouvisejí s tématem).

Děkuji za pochopení.

Libor Stejskal, editor blogů
21. 10. 2011 | 09:53

lijuti napsal(a):

Yosif K
To myslíte vážně? Ano také znám nezaměstnané šťastné, ale těch nešťastných znám teda mnohem více. Vážně jste tak odtržen od běžné reality, nebo je to jen neznalost či nějaké provokování.
21. 10. 2011 | 10:52

Rhodos napsal(a):

Yosif K. Pane,skutečně si myslíte, že je / až na specifické vyjímky/ nezaměstnaný spokojený, šťastný. Váš pohled na situaci nezaměstnaných je zjednodušující, a řekl bych dokonce, i urážlivý. Nebude Vás dále přesvědčovat, stejně by to napadlo na úrodnou půdu. V registrech úřadu práce najdete i středoškoláky, vysokoškoláky. Podotýkám, že primárně nejde o absolventy humanitních oborů. Nevím, zda je Vám známo, že ve školství je poměrně rozšířenou praxí uzavírání pracovních smluv na dobu určitou - školní rok, prázdniny na ÚP, a čekání na rozhodnutí ředitele školy. Povídejte to učitelům, zdravotníkům, sociálním pracovníkům, vychovatelům, čerstvým absolventům, zaměstnancům krachujících a zkrachovalých firem - sklářům, obuvníkům, potravinářům a dalším. Dokážete se vcítit do jejich psychického rozpoložení, když po 20 letech ztratili práci? A že jsou úzce specializovani, mohou podnikat, založit firmu, stát se OSVČ, rekvalifikovat se ? Teoreticky ano, praxe optimistická už tak není. A tušíte, co se děje na trhu práce ?
V posledních několika letech se urodilo bezpočet různých agentur, které pozvolna přebírají agendu úřadu práce - motivační programy, jak pracovat s životopisem, sebeprezentace, průběh výběrového řízení, bilanční diagnostika,
IT dovednosti, rekvalifikace všeho druhu. Náklady na profinancování těchto projektů jsou kryty z Evropského sociálního fondu, nemalou částkou příspívá
i státní rozpočet. Jinými slovy, platí to zprostředkovaně i přímo každý, kdo pracuje a odvádí daně. O efektivním vynakládání vloženým prostředků bych
klidně polemizoval. Jediný, kdo z tohoto přístupu profituje, je privátní sféra. Tu si stát de facto za úplatu najímá. A vzduchem létají faktury na stovky miliónů korun. Mám osobní zkušenost s několika takovými projekty a vím, že nemalé procento "absolventů" se vrací po nějaké době zpět do vlídné náruče ÚP. Většina z nich je po takové zkušenosti v psychické pohodě, to mi můžete věřit. Před nástupem do projektu od 1/2 roku do 1 roku v evidenci, v projektu dalších několik měsíců. Výsledek : někdy skutečně promarněný čas, který mohl být využit k daleko smysluplnější činnosti. Diskutujte slušně, prosím.
21. 10. 2011 | 12:04

Jáchym napsal(a):

Roman Krištof:
Dobře napsáno. Podepisuji.

Budujeme průmysl sociálního vylučování.
Současně budujeme průmysl sociálního začleňování.

V obou těchto průmyslových armádách pětadvacetiletých rychlokvašených bakaláříčků se uživí spousta potenciálních nespokojenců.

Čím více jich bude, tím méně peněz zbude na odstraňování příčin chudoby

- a chudoba je ten jediný přírodní zdroj, ze kterého mohou prosperovat obě kooperující průmyslová odvětví - vylučování i začleňování.

Je to dokonce i exportní artikl.
Říká si ČLOVĚK V TÍSNI.
21. 10. 2011 | 12:51

Jáchym napsal(a):

Rhodos 12:04
Bída a zadlužování druhých je jedna z mála věcí, na kterých se ještě dá těžce vydělat:
Také máte každý týden ve schránce štos prospektů, nabízejících velmi výhodné půjčky každému, kdo je momentálně v (doživotní )finanční tísni?
Dobrodinci: Vědí, že to ti chudáci nikdy nesplatí, ale stejně jim obětavě půjčí.

Je přece třeba podporovat zaměstnanost v exekutorském průmyslu. Ten táhne náš HDP !
Kde jinde investujete tisícovku a za tři roky můžete v pečlivě utajené dražbě prodat kámošům za dvěstě tisíc chalupu v tržní hodnotě milión a půl?
21. 10. 2011 | 17:21

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Pavel Petr · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy