I statistika je zajímavé čtení

04. 03. 2013 | 12:06
Přečteno 4528 krát
Před pár dny byla na adrese www.vyzkum.cz zveřejněna Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2012. Uvádí informace z oblasti výzkumu a vývoje v historických souvislostech až do roku 2011 včetně.Data, která se zde objevují, jsou už nějakou dobu známa a jsou velice zajímavá. Víme, že v roce 2011 byly výdaje na výzkum a vývoj nejvyšší v historii samostatné České republiky.

Došlo k mimořádně vysokému meziročnímu nárůstu výdajů, i když o ten se zasloužily zejména strukturální fondy EU. Z celkových téměř 71 mld Kč investoval přes 42 mld. Kč soukromý sektor, výdaje státu přesáhly 27 mld. Kč. Rostly také inovační aktivity ve firmách, zejména v chemii, farmacii a v IT sektoru.
Pro nás v Technologické agentuře je to zajímavé čtení i z jiného důvodu: Ti, kteří jsou mimořádně úspěšní v programech agentury, jsou úspěšní také v mezinárodních projektech, především v sedmém rámcovém programu EU. Jmenovitě jsou to ČVUT Praha, VUT Brno, VŠCHT Praha a Karlova univerzita. Z výročních zpráv těchto škol dále plyne, že zejména techniky jsou také schopny uplatnit výsledky svého výzkumu na trhu. Česky: prodat to, co vymysleli a vybádali. V jejich výročních zprávách se tato položka jmenuje „transfer znalostí“.
To, co jsem v analýze nenašla, ale pro hodnocení výzkumu a vývoje by určitě bylo zajímavé, jsou některé další údaje ze statistiky. ČSÚ v roce 2011 poprvé regulérně sbíral údaje o tom, jak jsou ti, kteří se zabývají výzkumem, schopni výsledky tohoto výzkumu zpeněžit. Naprosto nejlépe to jde soukromým organizacím. V roce 2011 získaly prodejem výsledků výzkumu 14,1 mld Kč, z toho 6,5 mld Kč domácím firmám a 7,6 mld Kč zahraničním subjektům. (Jedná se pouze o zpravodajské jednotky ČSÚ, které se v daném roce prováděly výzkum a vývoj.) Veřejné organizace - vysoké školy a veřejné výzkumné instituce jsou v poněkud jiné pozici. Výzkum a vývoj nejsou jejich jediné role v systému vědy, výzkumu a vzdělávání, nicméně schopnost prodat to, co umí a co (většinou z veřejných peněz) vybádaly, je také vyčíslitelná a tím prokazatelná. V roce 2011 to bylo 760 mil. Kč na státních a veřejných vysokých školách a 1,7 mld. Kč v Akademii věd ČR.
Pokud se pak podíváme, kolik prostředků ze státního rozpočtu bylo investováno do jednotlivých oblastí, dojdeme k tomu, že vložená stokoruna od státu přinese vysokým školám v prodeji znalostí 7 korun, více u technických vysokých škol, nejvíce, 18 korun ze stovky, u ČVUT. U Akademie věd je to také rozdílné. Celkový přínos je asi 21 korun, z toho skoro 20 korun je z výsledků jediné instituce, z Ústavu organické chemie a biochemie. Ve firmách je efekt největší, protože to, co stát do podnikatelského sektoru vloží, se vrátí nejméně 2,6krát. I když v tomto ukazateli je to složitější – prodávají i ti, kteří příliš vysokou podporu od státu nemají.
Mimořádně názorným příkladem toho, co všechno podpora státu výzkumu a vývoji znamená, je příběh profesora Holého v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Celoživotní bádání pana profesora a týmů v jeho okolí ze začátku znamenalo pouze náklady pro stát. Dnes přináší 1,5 mld korun z celkových 1,7 mld, které jsou ziskem Akademie věd. Kdyby v České republice v minulosti existovaly podmínky pro dopracování nápadů až do praxe, tedy to, co je hlavním předmětem současného úsilí, byly by výsledky ještě daleko lepší. Podle nekrologu prof. Holého v Hospodářských novinách má firma založená v USA na jeho nápadech 4000 zaměstnanců a 4 miliardy dolarů hrubého zisku ročně. Pamětníci přitom vědí, že „dotáhnout do konce“ výsledky práce z ÚOCHB kdysi odmítly velké farmaceutické firmy. Našlo se však „pár bláznů“, kteří to riskli a založili firmu (říká se jí spin-off?). Akorát ne v Česku, ale v USA.
Zpráva o komercializaci výsledků výzkumu, tak jak plyne ze statistiky, mi připadá jako dobrá zpráva. Pokud má být česká ekonomika konkurenceschopná, tedy srozumitelněji česky „v Česku se má lidem žít lépe“, potřebujeme základní výzkum, který okamžitě nenese velký efekt, ale jednou ho přinese, výzkum a vývoj, který se uplatní v ekonomice v průběhu několika let a inovace, viditelné téměř okamžitě. Bylo by určitě dobré, abychom měli v rozumné míře toto všechno a aby z toho všeho měli prospěch hlavně lidé v naší zemi.
Nastává období diskuse se o rozpočtu na výzkum a vývoj pro rok 2014. Výše uvedené mi přijde skoro jako tři pruty Svatoplukovy. Tak snad bychom mohli se nehádat a pracovat ke společnému cíli.
A kdyby se v příští analýze objevila i další čísla ze statistického výkazu VTR 5-01, obrázek o systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR by byl úplnější.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Vražda vědy napsal(a):

No jo, soudružko, ale vono z vědy se dost blbě krade. Teda jako ne že by to nešlo a bylo to nějak zvlášť obtížné, ale doktorát z plzeňských práv získaný za dva týdny na to prostě nestačí.
04. 03. 2013 | 12:52

hk136 napsal(a):

No nevim, co rici pozitivniho... Tezko se v tom hleda nejaka myslenkova linie, a obavam se, ze to neni jenom tim, ze formatovani textu je nekde mezi Vladimirem Justem a Petrem Cibulkou... I jako PR TACRu je to dost o nicem, pozitivni alespon je, ze TACR nevyhazuje penize za Proroky na formulovani myslenek...

Snad jen poznamka k vete: "Jmenovitě jsou to ČVUT Praha, VUT Brno, VŠCHT Praha a Karlova univerzita. Z výročních zpráv těchto škol dále plyne, že zejména techniky jsou také schopny uplatnit výsledky svého výzkumu na trhu."
V lonske zprave VUT (http://www.vutbr.cz/uredni-deska/vyrocni-zpravy-vut-f18830/vyrocni-zprava-vut-v-brne-o-hospodareni-za-rok-2011-d75025/vyrocni-zprava-vut-v-brne-o-hospodareni-za-rok-2011-p66387), najdeme u polozky Transfer znalosti (str.28) hodnotu "0" (pokud jsem pochopil poznamku na predchozi strane, je to proto, ze to jeste neni zpracovane a neco tam bude pozdeji). Nicmene v jedne ze starsich zprav byla cifra kolem 120 tisic Kc, coz na tak velkou skolu neni mnoho... Pro srovnani, to je cca normativ na dva studenty ci kafemlejnkove penize za clanek J. Phys. Chem... Takze uplatneni vyzkumnych produktu na trhu bych bral s rezervou.
04. 03. 2013 | 12:58

akademik napsal(a):

Takže podle autorky spotřebovávají vysoké školy z veřejných prostředků na vědu ročně 760 mil Kč. Ha, ha, ha!!! Přesná čísla nemám, není snadné si je opatřovat. Je to cca 8 až 15 krát více. Čísla paní Bízkové jsou ta, kteří naši oficiální podporovatelé vědy používají k postupné likvidaci Akademie věd v zájmu převodu příslušné rozpočtové kapitoly do svých kapes.
04. 03. 2013 | 15:01

cooley napsal(a):

Tak proto,je rok 2012 ekonomickou tragédii:pád HDP 0 12%.
04. 03. 2013 | 16:46

Miroslav Pivoda napsal(a):

Za úspěšný výzkum Rolex Award
(tzv. malou Nobelovu cenu).
A co byznys?
Profesor Karel Kolomazník s kolektivem z Fakulty technologické ve Zlíně úspěšně vyřešil problém odstraňování zdraví velmi škodlivého chrómu z koženého tuhého odpadu. Při tomto ekologickém zpracování lze navíc získat čisté proteiny, které lze využít jako organické hnojivo nebo surovinu pro výrobky, jako jsou umělá střeva aj. Technologie čištění chromo-činěnných odpadů využívající enzymatickou hydrolýzu je silně konkurenceschopná vůči alternativním možnostem zpracování svou účinností, finanční i energetickou náročností. V roce 1998 získal Kolomazník ve Švýcarsku za svou práci jako první Čech prestižní ocenění ROLEX AWARD. Zdálo by se tedy, že teď nic nebrání tomu, aby po vysokém vědeckém ocenění následovalo četné průmyslové využití a náležitý ekonomický přínos.

Technologie byla sice úspěšně patentována, ale pouze v České republice, kde pro ni dnes prakticky neexistuje žádný trh. V tuzemsku dosud existuje pouze jedno průmyslové využití. V roce 1995, kdy byla podána patentová přihláška, neměla Fakulta technologická ve Zlíně potřebné cca 2 miliony Kč na patentové pokrytí celého relevantního světového trhu. Také Kolomazníkovi blízcí pracovníci, tzv. odborníci na management, měli v kritické době údajně úplně jiné starosti, než aby mu pomohli s komercializací vynálezu. Sám Kolomazník v počátku neočekával až tak vysokou účinnost své technologie, a proto nehledal intenzivněji pro ochranu duševního vlastnictví jiné možnosti financování

V důsledku těchto okolností poskytl Kolomazník novou technologii světu fakticky zdarma. Praktických aplikací se již ujala Organizace spojených národů - UNIDO. Ta hledá sama v rozvojovém světě potenciální zákazníky a používá Kolomazníka jako placeného experta. Navíc zajistila Kolomazníkovi financování dalšího výzkumu této technologie. Je to však dostatečná odměna jak pro profesora Kolomazníka, tak i pro českou ekonomiku? Můžeme si dovolit stejný podnikatelský postup i v budoucích obdobných případech dosažení vynikající technologie?

Ing. Miroslav Pivoda, CSc.

Uveřejněno v časopise:
Inovační podnikání
(ISSN12104812), č. 3/2000, s. 30.
04. 03. 2013 | 17:29

Antonín Hrbek napsal(a):

Paní Bízková zapomenula zdůraznit několik zdánlivě maličkých, ale zato velmi důležitých skutečností.

1. Nelze plést dohromady výzkum a vývoj.
2. Základním předpokladem pro zavedení do výroby je úspěšný vývoj.
3. Zavedenou výrobu je nutno neustále dále vyvíjet.
4. Pokud nemá být výsledek výzkumu a vývoje jenom třešničkou na dortu, musí mít hromadnou povahu. Výzkumem a vývojem ušetřená tisícikoruna má např. zcela jiný význam u výroby osobních automobilů, než např. u elektronových mikroskopů. Tam musí jít o řádové inovace.
5. Za úspěšným vývojem většinou stojí velké podniky, které poznaly význam výzkumu. Pokud ho nepoznaly, vytvoří se ve velkých ekonomikách báze pro úspěšný vývoj samostatně.
6. Za první republiky i za komunismu byly ohromný podnikový vývojový, žel nevyužitý potenciál. Ten se ve většině případů zaměřil na kutilské kopírování výsledků vytvořených jinde. Dnes tento ohromný vývojový potenciál ve většině případů chybí.

Ať chceme či nechceme, musí být vývojové kapacity v celku (s přihlédnutím ke slepým uličkám) ekonomicky efektivní. V současných podmínkách to znamená, že se musí zaplatit do max. 4 až 5 let. Jinak výsledky zastarají a jsou překonány.

Na co dnes máme kromě prázdných řečí?
04. 03. 2013 | 18:06

Souhrn napsal(a):

Nyní již definitivně rozvráceno bez personální kontinuity, velmi amatérské, podfinancované a podinvestované. Výsledky jsou tudíž neaplikovatelné. výrobní sféra navíc nic z výzkumu nechce,protože to nemá kvalitu a stejně taky nemají peníze. Zahraniční majitelé podniků pochopitelně chtějí náš výzkum likvidovat. Montovny se nesmí vzchopit. Konečná stanice je podfinancované amatérské školství.
06. 03. 2013 | 09:10

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy