Jak by měl vypadat nový zákon o výzkumu, vývoji a inovacích pro Společnost 4.0

09. 07. 2017 | 21:14
Přečteno 1137 krát
Řada evropských zemí s velkým výzkumným potenciálem a výbornými vědeckými výsledky nemá speciální zákon o podpoře výzkumu. My v Česku takový zákon máme, chystá se nový. Otázkou však je, jak by nový zákon měl vypadat, pokud má být užitečný v dalších několika (nejlépe více) letech, kdy bude docházet k významným technologickým změnám.


Česká republika patří v Evropě k zemím s nejvyšším podílem HDP vytvořeným v průmyslu. Současné technické a technologické možnosti jsou pro nás proto mimořádnou výzvou - příležitostí i rizikem. Co lze automatizovat/robotizovat, bude automatizováno/robotizováno. Zda „digitalizaci všeho“ budeme říkat Průmysl 4.0, nebo zda celkové změně způsobu života obyvatel Česka, kterou digitalizace a „internet všeho“ umožní, budeme říkat Společnost 4.0, to je celkem jedno. Průmysl 4.0 a Společnost 4.0 jsou dobré zkratky pro vyjádření rozsáhlých společenských proměn, ke kterým dochází a bude docházet pod vlivem nových technických možností (a čím vyšší bude cena práce a rychleji bude klesat cena robotů, tím rychlejší bude nahrazení lidí v dosavadních běžných činnostech roboty).

Oblast výzkumu, vývoje a inovací, která má v těchto změnách zásadní význam, by proto měla být reglementována tak, aby legislativa rozvoji vědění, znalostí a inovací nebránila, ale je podporovala. Protože budoucnost více než kdy jindy bude patřit vzdělaným, flexibilním a těm, kteří jsou schopni přinášet nová řešení.

Z výše uvedeného plyne, že u nového zákona by se primárně mělo jednat o normu, která je „strategická“. Postup a la kuchařka - „vraž do toho tucet vajec, hněť dohladka a peč hodinu“ - je krajně nevhodný. Zákon by měl obsahovat principy, ne postupy. Tím by se měl lišit od současného zákona 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, kde jsou velmi podrobně uvedeny postupy. To mělo velmi dobrý důvod v době vzniku v současné době platného zákona, dnes se však už jedná o přístup překonaný.

Dále by měl zákon obsahovat veškerou podporu výzkumu, nejen pravidla pro přímé státní intervence. Pokud má být výzkum užitečný (a to neznamená jen to, že má přinášet řešení pro průmysl), pak je nezbytné, aby se na podpoře výzkumu, formulování společenských potřeb a perspektivách výzkumu a vzdělávání (protože to spolu opravdu hodně úzce souvisí), podíleli všichni partneři v tomto společenském dění – vědci, vzdělavatelé, lidé z průmyslu, veřejné správy, nevládních organizací, dalších společenských skupin. Už jste viděli někoho, kdo by chtěl z vlastní kapsy platit něco, na co nemůže mít vliv nebo použil něco jen proto, že to někdo jiný vyrobil?

Kromě toho by nám zákon měl umožnit stanovit si vlastní priority výzkumu a zároveň se domluvit s dalšími v našem společenství, zejména v Evropské unii. Pokud je třeba zákonem uložit, že má být zpracována perspektiva výzkumu, pak by měla být zpracována na přiměřeně dlouhou dobu. V řadě oborů – např. v ochraně klimatu nebo ochraně životního prostředí – na evropské úrovni vznikají normy, které stanovují závazky v relativně dlouhodobém horizontu, např. národní závazky snížení emisí látek znečišťujících ovzduší k roku 2030. My tyto závazky přejímáme, aniž bychom vždycky přesně věděli, jak je naplníme. Už v době, kdy se takové závazky formulují, je jednou z otázek technologická dosažitelnost, což je většinou výzva pro aplikovaný výzkum. Národní politika výzkumu – pokud má být strategií - na dobu kratší než 15 let nemá smysl. Nepřijímáme celoevropské závazky proto, abychom vkládali velké peníze do výzkumu doma a technologie nakupovali z ciziny – jen proto, že jsme se ve výzvách a příležitostech včas nezorientovali.

Pravidla stanovená zákonem by měla vycházet ze dvou základních premis:

1. Neobtěžujte ty, kteří se zabývají výzkumem, zbytečnými formalitami – zákon je vždy „pro lidi“, ne pro satisfakci úředníků – už dnešní registry veřejné správy umožňují obtěžovat občany formalitami daleko méně než je ve státní administrativě zvykem. V digitalizované Společnosti 4.0 je dotazování občanů na to, co už jednou státu sdělili, absurditou. A pokud je výzkum oblastí, která přináší „chytřejší budoucnost“, pak zákon, který tuto oblast upravuje, by měl být i ve věcech administrativy vzorový.

2. Měřte výsledky a dopady výzkumu, hodnoťte, zároveň nepředpokládejte, že budoucnost je extrapolací minulosti - kdo je u nás od toho, aby sledoval společenské megatrendy a formuloval z toho plynoucí výzvy pro nás, v našich specifických podmínkách? Možná bychom se na někom takovém měli dohodnout a podporovat ho.

A nakonec: Nemyslím si, že potřebujeme nové ministerstvo „pro vědu“. V době, kdy i pracoviště určená k řešení složitých úloh jsou virtuální, nemusíme nutně mít nový „kamenný úřad“. Zvláště, když jsme si za téměř třicet let od revoluce neporadili s odbornou podporou veřejné správy. Nejsme schopni formulovat, jak významně je odborná podpora spojena s výzkumem a neumíme ji proto formalizovat. Dále - počet lidí ve výzkumu na vysokých školách je proti Akademii věd ČR dvojnásobný, podobně z vysokých škol pochází největší kvantum výsledků. Domluva s vysokými školami zatím nebyla silnou stránkou státu. Na AV ČR jako instituci „nesáhneme“, živelně necháváme vznikat zárodky něčeho jako je Fraunhoferův institut v Německu…. Než se trápit „bojem institucí“, lepší by bylo dohodnout se na směřování výzkumu, kde každý bude mít svou roli pro dobro společnosti (Společnosti 4.0). Protože výzvy, které přicházejí (ze současnosti a) z blízké budoucnosti, jsou obrovské. A v nich mají všichni stejné šance – to, že jsme už od dob Rakouska Uherska nejprůmyslovější zemí bývalého mocnářství, je zajímavé pro historiky, ne však pro hochy ze Silicon Valley nebo z asijských technologických obrů.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy