Krátká novela od Viktora Dyka nesoucí název Pravdivý příběh vypráví o dnes již „mytickém“ krysaři, který namísto krys odvedl děti rodin z města Hameln, jelikož mu nebyla vyplacena odměna. Překroucená pravda, překroucený příběh psaný kradenou tužkou nikým jiným než Václavem Klausem seniorem, je novelou o něm samém. Je upadlým krysařem, který krysy vítá a s oblibou je chová, nebo je sám pouhou krysou?


Bezobratlý Vašek
Ačkoliv se krysa řadí k obratlovcům, Václav Klaus senior je bezobratlovec. Bez páteře se vzpřímit nelze a bohužel se jeho morální tupozrakost smíchaná se senilitou a absencí sebereflexe ještě více v průběhu času prohlubuje. Krysy jsou všežravci, a tak jejich chřtán je s to rozmělnit cokoliv, ale to neznamená, že by pozřel „úplně všechno”. A proto například pojem hodnoty pro pana profesora znamená to, co je propočitatelné, přičemž jediné existující hodnoty jsou hodnoty smluvní, trhem stanovené. Pojmy jako je pravda, láska či spravedlnost na něj působí jako česnek na upíry.

Relativita hodnot, která se stala Klausovým bojovým arzenálem a východiskem jeho „úvah” je v ostrém rozporu s maskou, kterou si nasazuje. Maska konzervativce mu v žádném případě nesluší a je těžko uvěřitelná, neboť jak chcete kalkulačce opěvující ideologii trhu, která je uctívaná jako nejvyšší hodnota, uvěřit, že jí jde i o jiné hodnoty, o hodnoty konzervativní v jistém smyslu tradiční. Ale co je to tradiční a co je to konzervativní? To, co je tržní? Krysa žere tam, kde je jídlo, rozmnožuje se, kde to jde a že je nakažená ji nevadí. Klaus je tam, kde je hostina, rozmnožuje svůj relativismus a opírá se o pro něj výhodné tradice, a to pouze do té doby, dokud je to výhodné. A aby mohl nakazit i další, založil svůj ústav, jenže…


Všežravec z ústavu
Krysa je všežravec, který je aktivní po celý rok, dobře šplhá a žije ve skupinách. Některým význačným osobnostem, jejichž myšlenkový, umělecký, morální či politický odkaz zasluhuje, aby byl nesen dál, se věnují galerie, knihovny, muzea či jiné organizace. A ti, jejichž odkazu by si nikdo po nějakém čase ani nevšiml a zapadli by tak do dějin jako „výkal” do záchoda, si sami musí založit ústav a pozvat ostatní krysy, aby tento odkaz nesly dál.

Jenže to má jeden zásadní problém. Co když šedivý všežravec bez smyslu pro humor sedící za stolem v póze, která má připomínat bývalou prezidentskou funkci, nemá už nic, co by mohl předat a co by se dál mohlo nést éterem a předávat dalším generacím? Co když jde a vždy šlo pouze o průměrného člověka, průměrného sportovce, průměrného tenistu, který chce svou průměrnost zamaskovat vytvořením své vlastní surreality? Co když jde pouze o obyčejného člověka, který se se svou obyčejností prostě nemůže vyrovnat?


Originální myšlení? NE! Ale pouhý myslitelismus…
Ačkoliv jsem četla pár knih psaných jistě protokolárním perem z Chile, nemohu se zbavit dojmu, že nejoriginálnějším myslitelským počinem Václava Klause je přípona -ismus. A když říkám myslitelský počin je nutné se pokusit o vysvětlení toho, co to znamená, když se připojí -ismus.

Osobně se domnívám, že v případě hlodavce, kterým krysa je, jde o myslitelské maximum. To znamená, že krysa není díky své omezenosti schopna postihnout to, oč ve skutečnosti v té dané situaci běží, a proto je nucena si vytvořit svou vlastní skutečnost pomocí zkratky, jejíž příponou je -ismus. Jinak řečeno, aby se krysa před ostatními krysami mohla vyšvihnout, zalže, že tomu danému problému rozumí a aby k němu mohla zaujmout „vlastní” postoj a oslnit tak hloupější krysy, odsoudí ho jako pseudoproblém či jako potencionální hrozbu s příponou -ismus. Tento proces, který krysa nereflektuje, je tak zautomatizovaný, že se vše stává -ismem a krysa se tak domněle zmocnila země a pasovala se do role vladaře. Ale netuší, že je vladařem světa, který existuje pouze v její malé hlavičce a netuší, že je všem (kromě jejích krysích přátel) pro smích. A o tom, že jablko nepadá daleko od stromu, svědčí to, že sám krysí syn se domnívá, že „přišel čas si vzít naši zem zpátky.”

Institut, neboli ústav Václava Klause, který má šířit politický a ideový odkaz tenisty třetí kategorie, je vlastně institutismem klausismu postrádající jakékoliv myšlenky hodné odkazu, a proto je pouhým myslitelismem konzervativního a pokřiveného trikolorismu. „VK je hůř než nikdo, je krysou,” řekl by Viktor Dyk.