Z perspektivy probíhajícího "Arabského jara" je poněkud absurdní, že letošním čestným hostem právě startujícího mezinárodního knižního veletrhu v Praze je království Saudská Arábie.

Arabské jaro je totiž vzpourou občanů proti režimům, které je dlouho dobu spíše než za občany považovaly za své nepřátele. A kdykoli jsou občané považováni svou vlastní vládou za nepřátele, pak spisovatelé jsou považování za ty nejhorší z nepřátel, napsal kdysi E.L. Doctorow.

Na spisovatele se režim Saudské Arábie zaměřil hned potom, co v nedávné době tvrdě zasáhl proti svým vlastním občanům a násilím pomohl ukončit i touhu po svobodě mladých Bahrajnců. Minulý pátek vydalo saúdskoarabské Ministerstvo kultury a informací nařízení, podle něhož musí literární kluby v zemi pro své fungování obdržet licenci. To znamená, že pokud si chcete v kruhu přátel povídat o literatuře, musíte mít povolení vlády. Současně režim navýšil finanční podporu licencovaným klubům, aby se ujistil, že diskutovat se bude jen ta "správná" literatura. Čestné hostování Světa knihy také kontrastuje s pozicí Saudské Arábie v Indexu svobody tisku pro rok 2010 sestaveném Reportéry bez hranic, kde země obsadila "čestné" 157. místo. Saúdskoarabský režim se sice může utěšovat, že v žebříčku se ještě hůře umístily jiné arabské země (Sýrie, Jemen, Libye a Tunisko), ale vše nasvědčuje tomu, že v roce 2011 už zůstane království na chvostu osamocené.

Přesto přináší Svět knihy unikátní příležitost seznámit se s arabskou literaturou (i tou moderní) a podle programu je na co se těšit. Mimo jiné se konečně dočkáme překladu alespoň trošky z pera Nagíba Mahfůze, egyptského spisovatele oceněného Nobelovou cenou. Ten jednou napsal: "Literatura by měla být revolučnější než revoluce samotné." Snad se takové literatury někdy dočkají i saúdskoarabští čtenáři.