Minulý týden jsem se vrátila od Balatonu, kam pravidelně jezdím se svým mužem na relaxační dovolenou vždy na týden začátkem července. Kdysi, za totality, kdy každý výjezd do zahraničí byl podmíněn výjezdní doložkou, jsme do Maďarska rádi jezdili. Dnes, kdy můžeme trávit dovolenou v různých částech světa, nám již tak atraktivní nepřipadá. Snad až na ty, kdo navštěvují maďarské termální lázně, které jsou skutečně výjimečné.
Z tohoto pohledu někdy zapomínáme, jak je i naše země pro turisty atraktivní a zapomínáme na své malé riviéry. Ten termín jsem nevymyslela já, ale nedávno se objevil jako titulek jedné zajímavé novinové přílohy o krásných, i když poměrně málo známých vodních plochách v naší zemi. Jako jabloneckého patriota mě trošku zamrzelo, že se příspěvek týkal pouze přírodních nádrží, a nikoliv vodních děl.
Ve středu 11. července zasedala v Senátu poprvé česko – rakouská pracovní skupina, která jednala o jaderné elektrárně Temelín.
Tato pracovní skupina je svým způsobem unikátní minimálně ve dvou bodech:
1. je to historicky první společná pracovní skupina vytvořená z poslanců a senátorů (je tvořena deseti poslanci a třemi senátory)
2. je to také historicky první skupina zákonodárců z různých států (13 zástupců českého Parlamentu a 11 členů Spolkové rady Rakouska)