Hospic nebo euthanasie?

24. 08. 2007 | 09:46
Přečteno 16946 krát
V posledních dnech se ve sdělovacích prostředcích znovu začalo přetřásat téma euthanazie. Debatu vyvolala informace o Češích, kteří si jezdí pro smrt do zemí, kde je euthanazie nebo asistovaná sebevražda povolena. Z právního hlediska se jedná o usmrcení nevyléčitelně nemocného na jeho opakovanou žádost za jasně zákonem stanovených podmínek. Asistovaná sebevražda znamená beztrestnost pro ty, kteří poskytnou nemocnému prostředky, aby mohl ukončit svůj život.

Debata o euthanazii probíhala na půdě Parlamentu naposledy při rozpravě nad trestním zákoníkem, který nakonec ale nebyl schválen. A to nejen kvůli sporným ustanovením právě o euthanazii. Téma je to nesmírně citlivé, řešící zároveň dva okruhy problémů. Ten první řeší její přijetí jako takové, tedy zda jsou skutečně vážné důvody pro její zákonné povolení. To podporují zejména argumenty, kdy nemocný trpí nesnesitelnými fyzickými a psychickými bolestmi a chce své trápení za každou cenu ukončit. Proti tomu hovoří názory, že dnešní lékařská péče umí utlumit téměř všechny bolesti ať už fyzické či psychické. Druhý okruh problematiky kolem euthanasie se dotýká problému, jak zabránit možnému zneužití. Podle návrhu by měl nemocný, jež si euthanasii přeje, opakovaně vyjádřit svou nezměnitelnou vůli zemřít. Jistě si ale každý z nás umí představit situaci, kdy nevyléčitelně nemocný a trpící člověk, odkázaný na své bližní, podlehne tlaku z jejich strany. Ve své bolesti si začne připadat všem na obtíž, odepsaný pro další život. Zvláště v podmínkách společnosti, která preferuje mládí, zdraví a výkonnost a kde stáří a zkušenost nejsou příliš uznávanými hodnotami. Mimo jiné to dokládá fakt, že ačkoliv podle posledního průzkumu údajně souhlasí v ČR s euthanásií 70% dotázaných, počet zastánců se snižuje úměrně se zvyšujícím se věkem.

Jak tedy situaci posoudit? Existuje nějaká rozumná alternativa? Podle mého názoru ano. Pomocí rozvinuté paliativní péče, která se zaměřuje na to, jak poslední chvíle lidského života řešit soucitně a lidsky. Odpovědí na otázku je hospic - lůžkové zařízení, které tuto péči poskytuje. V České republice zatím existuje pouze deset takových zařízení, která se věnují důstojnému odchodu ze života nevyléčitelně nemocných. Snaží se tlumit fyzickou bolest, ale především se starají o duševní stav, a to nejen samotných umírajících lidí, ale pomáhají – což je nesmírně důležité - také jejich blízkým. Bohužel hospice nejsou na rozdíl od poněkud skandální příchutě euthanasie samotné v popředí zájmu médií ani veřejnosti. Ta si je navíc často zaměňuje s léčebnami pro dlouhodobě nemocné, ačkoliv rozdíl mezi oběma zařízeními je značný. Zatímco léčebny dlouhodobě nemocných (LDN) by měly lidi léčit – tedy vracet do života lidi zotavující se z těžké nemoci, hospice poskytují zdravotní, sociální i duchovní péči těm, kteří jsou nevyléčitelní. Na budování hospiců a jejich provoz však stále nejsou peníze… Většina lidí tak umírá právě ve zmíněných LDN, kde je jim poskytována pouze zdravotní péče, postrádající tolik potřebnou duchovní složku, ulehčující umírajícím odchod.

Může nebo snad má vyřešit všechny problémy jedna injekce? Já myslím, že ne a že je třeba spíše rozvinout paliativní péči jako nezbytnou součást českého zdravotního a sociálního systému. Právě v tom vidím odpověď na nedůstojné ukončení života, které se snaží vyřešit zastánci přijetí euthanasie.




Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Jana Hajdová napsal(a):

Výborný článek, který bez afektovanosti udeřil hřebík na hlavičku. Povolením možnosti zabíjení by se dále snižovala úcta k lidskému životu, otevřela by se Pndořina skříňka. Díky za Vaši moudrost, paní senátorko!
Jana
24. 08. 2007 | 11:03

František Korec napsal(a):

Výborný článok!
24. 08. 2007 | 11:16

Sven napsal(a):

Letos v dubnu zemřel vynikající herec Svatopluk Beneš. Podle tisku několik posledních let života jenom ležel bez hnutí, bez zájmu o okolí a svět. Ležel tiše a vlastně několik let pomalu umíral. Nevím, jestli by mně stejný názor jako paní senátorka kdyby si mohl vybrat. Věřím, že je to velice složitá otázka. Člověk by měl důstojně žít i důstojně zemřít. Ležet třeba několik let v posteli mezi bytím a nebytím, brát denně utišující prostředky to je velice těžký život. A starost o dušení stav, a to jak?
24. 08. 2007 | 11:31

MUDr Dohnalová, Praha napsal(a):

Ano, hospic je naděje,injekce je velmi snadné řešení, ale jen technicky.Duchovní dozrávání společnosti pokulhává za hmotným rozvojem.Jak podpořit hospicové hnutí?
Držím palce.
24. 08. 2007 | 11:42

Jarda Novotný (28 let) napsal(a):

Vážená Paní senátorko, rád bych Vám moc poděkoval za tak krásný článek. Stejně jako Vy, tak i já si myslím, že o této alternativě se hovoří jenom velmi okrajově. Mnoho lidí snad ani neví, co takové zařízení je. Souhlasím i se "Svenem", že je to velice složitá otázka, nicméně jeho závěr nesdílím. Eutanazie je jen dalším překrouceným právem na svobodu volby (stejně jako potrat - "ukončení", nikoli "přerušení" těhotenství, jak je v našem právním řádu stále uvedeno - ale tím se tento článek nezabývá). Ještě jednou děkuji a věřím, že se budete snažit prosazovat větší informovanost o této možnosti důstojného a leckdy jistě i šťastného odchodu z tohoto života - odchodu plného porozumění, soucitu, lásky a doprovázení.
24. 08. 2007 | 11:58

Mgr. Michal Dračka (37) napsal(a):

Konečně zase jeden rozumný článek, který se zabývá jedním z opravdu důležitých problémů lidského života, díky za něj, paní senátorko!Souhlasím s Vašimi názory, kéž by Vám podobných lidí bylo ve vysoké politice víc, aby vznikaly opravdu rozumné zákony!
24. 08. 2007 | 12:27

BigDad napsal(a):

Lituji, ale nemohu souhlasit,protože neustále dochází k zaměňování eutanázie (tj. k milosrdnému ZABITÍ) a assistované sebevraždy. A konečně, nikomu nelze upírat právo na rozhodování o svém vlastním životě, ať se snažíte to balit do jakkoliv krásně znějících frází.
24. 08. 2007 | 12:48

Terry napsal(a):

"Z právního hlediska se jedná o usmrcení nevyléčitelně nemocného na jeho opakovanou žádost za jasně zákonem stanovených podmínek."

Vzpomínám na dobu mého dětství, kdy (po neúspěšném ozařování rakoviny žaludku na Žluťáku) umírala (byla dána domů na umření) ve velkých bolestech moje babička po dobu několika měsíců. Doma se o ni staraly moje dvě tety, každé ráno v 7 h přišla lékařka a píchla babičce injekci morfia, které zpočátku zabíralo půlden, později jen pár hodin; zbatek dne a celou noc babička prokřičela v bolestech. V posledních týdnech už ani nebyla při vědomí, pouze tělo ještě nemínilo umřít. Obě tety tento dlouhodobý stav = stres (jedna z nich při tom chodila do práce !) odnesly nervově. Od té doby je můj názor na euthanasii více než souhlasný, pouze s výhradou, že v takovém případě, jakým byl u mé babičky, už pacient není schopen požádat (vyjádřit souhlas) o tento úkon. Taková bytost z hlediska sociálního už nežije, pouze z hlediska lékařského ještě neumřela. Takovým stavem jen trpí (a mnohdy už nevědomě) pacient, ale hlavně trpí jeho okolí: kvůli jednomu umírajícímu to "odnesly" na zdraví její dvě dcery.
Proto bych každému "odpůrci" euthanasie (u parlamentního řečnického pultu se humanisté a pseudohumanisté velice rádi "předvádí", praxe jejich života je však mnohdy jiná) přál na vlastní kůži prožít takovou situaci na vlastní kůži a pak by určitě změnil názor.
24. 08. 2007 | 12:53

Jiří napsal(a):

Souhlasím s článkem.
24. 08. 2007 | 12:58

Jiří napsal(a):

Re: Terry. Ale o tom právě článek mluví. V hospicu by měla Vaše babička péči 24 h denně a Vaši příbuzní by mohli za ní kdykoli docházet.

Jinak všichni mí prarodiče umřeli na rakovinu, všichni kolem 80 let věku. Babička měla rak. dělohy, odcházela postupně, krvácela a slábla, ale bolesti neměla do konce života žádné, ani jí nic nepíchali, žila s tím přes dva roky. Operaci, ozařování, chemoterapii - všechno odmítla, tvrdila, že si chce v klidu umřít a nechce zbytek života strávit po nemocnicích. Děda měl raka žaludku a celého břicha, odkládal návštěvu nemocnice do poslední chvíle, i když už věděl, že to bude špatné, protože začal mít silné bolesti a udělal dobře, tam ho otevřeli a zjistili, že to je všude, tak ho zavřeli, po probuzení z narkózy byl ještě několik dní u vědomí, pak už byl v bezvědomí a záhy zemřel. Takže záleží na okolnostech. Ne vždy nemocný s rakovinou umírá v nesnesitelných bolestech ne vždy to trvá tak dlouho. To je individuální a záleží, jaké části těla jsou postiženy.
24. 08. 2007 | 13:12

Macek napsal(a):

Paní senátorko, souhlasím se vším, co jste napsala, ale zároveň dávám tak trochu za pravdu Terrymu, protože podobnou situaci zažívám ve své rodině já, kdy jsem na péči své staré nemocné maminky a bratra s onkol.onemocněním sama. Maminka o nemoci svého syna neví, tato informace by ji zabila! Je to pro mě ohromná psychická i fyzická zátěž a někdy si myslím, že už jsem u konce sil. Tím ale nechci říct, že bych u nich souhlasila s euthanásií!!!
Tím chci říct, proč jste takto nehorovala, když se ve Vašem volebním okrese rozhodovalo o hospicu! Dali jsme Vám hlasy, jsme rádi, že nezvítězil protikandidát! V našem městě by se hospic využil, LDN je malá a není to opravdu důstojné místo. Teď tato budova bude chátrat. Dá se s tím ještě něco dělat?
Hodně štěstí v dalším pokusu o zřízení hospicu !!!
24. 08. 2007 | 13:29

Jiří napsal(a):

Jen bych dodal, že nejsem proti euthanazii, jen si myslím, že by měl stát přednostně investovat do hospiců. Také osvěta by měla probíhat v tomto směru. Pak už ať je na každém člověku, co si vybere. Pokud by hospice zaručily důstojný odchod ze světa, včetně lékařské péče zmírňující utrpení, měly by se výrazně podporovat. Probléme, je, že se lidé operují, ozařují a ládují cytostatiky i v době, kdy už je to naprosto nesmyslné, místo aby se začalo s paliativní léčbou. Lékaři nejsou připraveni na tuto změnu, zárověň se u nás stále lže, neúčinnost léčby se bere jako selhání lékaře a to je špatně. Kdyby lidi pochopili, že nikdo není nesmrtelný a že než trápit starého člověka opakovanými invazivními zákroky, likvidovat jeho už tak oslabenou imunitu dalšími dávkami chemoterapie, raději se smířit s tím, že umře a dopřát mu max. možný servis a péči. Spousta lidí trpí nejen toxiskými vedlejšími účinky léčby, ale především tím, že se s nimi nehraje fér a stále se slibuje nesplnitelné. Lidé jsou pak zklamáváni a frustrováni. Není snadné přijmout svoji smrt - svoji konečnost, každý máme zabudovaný silný pud sebezáchovy. Přesto je lepší přijmout svoji konečnost rozumově a netrvat do konce na zázraku, který stejně nepřijde. Přijmout svoji smrt - to je ten nejtěžší úkol, který před každým člověkem je, ale pokud se mu to podaří zvládnout, je pak všechno o moc snazší.
24. 08. 2007 | 13:32

Líný černý pes napsal(a):

Paní senátorko, s Vašimi názory sice souhlasím, ale myslím, že jako všichni ostatní opomíjíte právo člověka na volbu. Nevím, jaké bude mé přání, jestliže se dostanu do situace volby mezi trápením a smrtí, ale nechci, aby, pokud někoho požádám o pomoc s ukončením života, tento byl potahován za splnění mého přání. Nebo si myslíte, že je důstojné se věšet, vrhat se od vlak a podobně? Podotýkám, že před lety jsem po těžkém zranění prožila skutečně veklé bolesti (zčásti trpím někdy bolestmi dodnes) a síla přežít je skutečně silná. Možná by byla silnější, pokud by byla možnost volby - prostě pocit, že ještě můžu ale už nemusím.
24. 08. 2007 | 13:36

Jiří napsal(a):

Podnětné čtení je i od paní Galatíkové
http://ona.idnes.cz/vera-ga...
24. 08. 2007 | 13:37

Petr napsal(a):

Oba moji rodiče trpěli rakovinou a také na její následky zemřeli. Maminka s nemocí dlouho aktivně bojovala, tatínek se po její smrti odevzdal a neměl na svůj boj sílu. Zatímco maminka zemřela v nemocnici, což si dodnes vyčítám, s tatínkem jsem zůstal doma až do konce. Od slabších léků přes silnější se dostal až ke každovečerním morfinovým injekcím, které stejně po čase přestaly zabírat. Ti z Vás, kdo tohle zažili, ví o čem mluvím. Když člověk leží bez možnosti pohybu a v bolestech a prosí vás o to, abyste mu přinesli dózu prášků na spaní. Pak už přestane mluvit souvisle, takže už si o nic neřekne. Taková situace je tak intimní, že ji zákon jen těžko postihne. Je to mezi umírajícím a jeho nejbližší rodinou a zákon je v takovou chvíli strašně daleko.

Těžko si ale dokážu představit byrokratickou mašinérii, která by se měla rozjet v případě asistované sebevraždy nebo euthanazie. Nezávislé posudky lékařů prokazující nevyléčitelnost nemoci, kolečko po úřadech, drby v sousedství, protože upovídaná úřednice si to nenechá pro sebe... Z bytostně intimní záležitosti je najednou obludná mašinérie, kterou bych asi stejně nezvolil i kdybych mohl. Připadá mi, že některé věci by měly zůstat intimní otázkou svědomí a svědomí se mnou zůstane napořád, ať už se rodina rozhodne pro jednu nebo druhou variantu.
24. 08. 2007 | 13:39

ffm napsal(a):

Nevidím rozdíl mezi člověkem a zvířetem. Pakliže váš pes bude trpět nějakou nemocí, která není léčitelná a po zbytek svého života by akorát trpěl bolestí, necháte ho usmrtit, aby jste mu to zbytečné utrpení zkrátili. Nehumání mi naopak přijde vědomě oddalovat nevyhnutelné ve chvíli, kdy člověk/zvíře čeká v bolestech či mentálné absolutně prázdný na svůj konec.
24. 08. 2007 | 13:42

Alena-velika napsal(a):

Souhlasim s clankem. Sluzby
se musi v tomto sektoru zlepsit ....a je nezbytne take otevrit dalsi hospitalizacni zarizeni-dale take souhlasim s euthanasi.
24. 08. 2007 | 13:42

Jiří napsal(a):

oprava - tady je to:
http://ona.idnes.cz/galatik...
24. 08. 2007 | 13:43

Jiří napsal(a):

Re: Petr - aha, takže další lži od lékařů. Takže nejenom, že se pacientům lže v diagnoze, v prognoze onemocnění, ale lže se i v tom, když tvrdí, že všechny bolesti se dají odstranit. Takže paliativní léčba je také podvod? No to už se babce nedivím, že od lékařů utíkala, jak jen daleko mohla. Měla tedy štěstí, že bolestmi až do konce netrpěla. Tak co tedy vlastně medicína doopravdy umí?
24. 08. 2007 | 13:53

MUDr.S.P. napsal(a):

Osobně bych jako lékař zásadně pro sebe zvolil možnost euthanazie !
Ať asistovaná sebevražda při euthanazie aktivní.... oboje je lepší pro lidi, kteří si přejí zemřít.
Je rozhodně důstojnějším řešením než případy nemocných, kteří ještě mají tolik síly, aby si doma podřezali cévy, oběsili se, otrávili léky či plynem... či aby skákali pod vlak či z vysokých pater budov.
Pokud si člověk přeje smrt, má ji mít...a to i z rukou lékaře. To je zárukou, že to bude smrt milosrdná, t.j. bezbolestná, ve spánku, rychlá a bez utrpení.

Člověk jako svobodný tvor má právo jak na život, tak i na (důstojnou) smrt !!!
24. 08. 2007 | 14:00

Myra Střítecká napsal(a):

Myslím, že všechny řeči o eutanázii jsou zbytečné, protože nyní schválená "reforma" to vyřeší. Všichni staří a nemocní (tím myslím i chudé děti) začnou rychle umírat, protože nemáme na léky, doktory a brzy i nájemné.Vše bude za peníze, protože to tak je ve světě, ale že máme naše platy a penze, to senátorské a poslanecké hlavy nechápou. Oni žijí v jiném světě. Ve světě bohatých! Mnozí bydlí zadarmo a všichni jedí za směšné ceny. Zkuste žít za 6-7 tisíc měsíčně(ne denně) a poslouchejte domácí, kteří vám říkají, jestli se už nechcete vystěhovat, protože nebudete mít na tržní nájemné. "Děkujeme " vám za všechny špatné zákony a rozhodnutí - dobrá jsou jen pro vás, nezapomeňte si zase zvýšit platy!!!
24. 08. 2007 | 14:01

Macek napsal(a):

Ještě navazuji na slova MUDr.S.P. - když má moje maminka silné bolesti, opravdu silné a prášky nepomáhají, ani doktoři v nemocnici jí nepomohou od bolesti (což nechápu!!), tak vždy prosí "dejte mi něco na spaní" a když to třeba pomine, tak si jen přeje, aby měla to "štěstí" a umřela ve spánku :-((( Je to hrozné téma, když mluvíme o svých nejdražších, ale asi nutné!
Já se smrti bojím hrozně moc, nechci trpět, nechci být závislá na synovi, nechci, aby jednou kolem mě "lítali" cizí lidé v nemocnici.....
24. 08. 2007 | 14:09

Dana B. napsal(a):

Dobrý den,

Váš článek mne velmi oslovil, nejen pro to, že jsem povoláním psychog, ale pracovala jsem dlouhý čas i s umírajícími na interních odděleních. Naprosto s vámi souhlasím, článek mi mluví z duše a ještě bych dodala závažné otázky, které by si měli položit příznivci eutanázie:
- Přemýšleli jste o tom, kdo by eutanázii měl vykonávat?
- Co by to s ním udělalo?
- Myslíte, že tohle by udělal lékař?
- Četli jste, jakým směrem se ubírá klinika Dignitas, kterou řídí právník a pacienti mu podepisují převody majetku atd.? Pokud ne, vyhledejte si to v inetovém tisku, stojí to za to.
- Jakým právem by se měla odpovědnost za sebevraždu přesouvat na někoho jiného, pokud je člověk pro ni pevně rozhodnut?
24. 08. 2007 | 14:09

Pro lidi, mající trpící umírající napsal(a):

Ještě dodatek: Pokud vaši blízcí trpí a léčba bolesti není dostačující, nenechte je v tom, kontaktujte třeba hospic Cesta domů, kde docházející lékaři provádějí u pacientů přímo doma epidurální analgézii nebo je uvádějí do umělého spánku.
Dana B.
24. 08. 2007 | 14:20

Taťjana K. napsal(a):

Vážená paní senátorko, Váš článek mě velmi zaujal. Rovněž mě velmi zaujal Klub otevřené demokracie. Co to je? Stav naší legislativy a státní správy mě dlouho trápí, ale nevím, kam se obrátit. Snaha lidí z periferie, aby zákony a pravidla byly jednoduché a tudíž zvladatelné a aplikovatelné, je nažádoucí. Podpora organizací, které pečují o seniory, není žádná a zajišťovat ji zadarmo nejde. Se zrušením okresů se rozpoutalo administrativní peklo, ze kterého úplně vypadává logika a běžný život.
24. 08. 2007 | 15:07

Ivan napsal(a):

Jsem vážně nemocný, trpím hodně bolestí, mockrát přemýšlím o tématu. Musím ale souhlasit s vaším článkem. Ne proto, že bych úplně nesouhlasil s euthanasii jako takovou, ale nemohu se smířit s tím, že bych někoho pověřil výkonem. Asi si lidé neuvědomují, že zbavit se zodpovědnosti tím, že pověřím někoho je zrůdné. Jsem považován za nevěřícího, ale přesto věřím v přírodu a desatero je mi vlastní. Nikdo asi nepřemýšlí o morálních hodnotách. Tam hledejme v dnešní době sílu a sami před zodpovědnosti neutíkejme.
24. 08. 2007 | 15:11

Ivan napsal(a):

Promiňte dovětek, tolikrát se proklamovalo, že začít má každý u sebe. V současné politické situaci ani nedoporučuji se tímto tématem na úrovni parlamentu zabývat. Jedná se o zásadní morální přístup, v tomto morálním úpadku nic dobrého nevzejde.
24. 08. 2007 | 15:13

Rafles napsal(a):

Vážení odpůrci euthanasie, ve vašich filipikách se bezpočtukrát skloňují pojmy úcta k člověku, etika, zneužití, zabíjení atd. Co je však morálnější a etičtější - nechat krutě trpět bez možnosti zlepšení (viz třeba pan Haničinec - článek v tisku), nebo umožnit klidnou a bezbolestnou smrt? Často se píše o tom, jak dědeček či babička v 80 létech na rakovinu klidně zesnuli doma v posteli, ovšem takové případy nejsou v otázce euthanasie relevantní. Běžte si někdy poslechnout neustávající nářky trpících a třeba pak budete smýšlet jinak.
24. 08. 2007 | 15:31

dw napsal(a):

Mám kamaráda, je ochrnutý po úraze, nemůže hýbat ničím, prosí o smrt, ale i kdyby eutanázie prošla zákonem, bude mu to draka platné, protože on ruku nezvedne a nedonese ty prášky k ústům. Ostatní mohou sebevraždu spáchat sami, když chtějí zemřít. Aktivní eutanázii neuzákoní nikdo, pro něj není pomoci, takže já vnímám tohle jako nesmysl, jed si může každý sehnat sám, na to nepotřebuje zákon a doktora, co mu ho podá, když chce zemřít.
24. 08. 2007 | 15:59

pro Rafaese napsal(a):

vazeny pane, misto toho hltani bulvarnich kecu o Hanicincovi za nim zajedte a popovidejte si s nim. Pokud odmita peci lekaru v nemocnici a hospicu, je to jen jeho volba. Zvolil si radeji samotu a bolest, tak ted rve doma, no.
24. 08. 2007 | 16:10

Vitek napsal(a):

JSEM PRO EUTHANASII.
Nemyslím si, že existuje nejaký důvod proč protahovat utrpení jedince nejakými hospici. Dokonce si myslím, že by melo být umožněno komukoli ukončit život legalně, bez zatezování policie a uradu vysetrovanim sebevrazd.

Druhou věcí je jak ošetřt toto legislativně a jak pojistit system asistovaných sebevražd proti zneužití.

Pokud se ale svéprávný člověk při plném vědomí rozhodne ukončit dobrovolně život, tak 20-40$ za smrtící lék je daleko méně, než vyšetřování sebevraždy.
A JE TO DŮSTOJNÉ.
Myslete si co chcete...
24. 08. 2007 | 16:32

pro Vítka napsal(a):

To je pekny populismus a kdyz se nemaji vysetrovat sebevrazdy, jak asi poznaji, ze se o sebevrazdu jedna a neni to fingovana vrazda, co? Nepamatujete si na pripad Stodolovych, kdy nektere z jejich obeti byly napred hodnoceny jako zemrele sebevrazdou a pak po znovuvysetrovani teprve objevili, ze slo o vrazdu?
A jak byste legislativne osetril, aby eutanazii nezneuzivali lidi k obohacovani sama sebe, jako to dela ten chlapek ve Svycarsku, kdy na nej prepisou majetek? Kdo si myslite, ze by to delal, zabijet lidi? Trochu premyslejte a zkuste domyslet to, co chcete.
24. 08. 2007 | 16:43

Dík paní senátorko. Zetka napsal(a):

Ve Švýcarsku požádali o milosrdnou smrt 3 Češi. A nebyli staří.Ten pán, který toto vykonával velice zbohatl a bohatne. Viz. článek v MFDnes ze dne 4.srpna 2007. Je to klinika smrti firma Dignitas. 11 kilometrů od Curychu. Ne,není to lidská důstojná smrt tato etutanazie.Je to zneužitelné hlavně pro mladé dědice. To není náboženský důvod, ani moralizující postoj.Je to věc myšlení dnešního Homo sapiens,člověka s úctou k životu. Potíže a problémy hledejme jinde. U našich politiků, kteří řeší všechny nesnáze jednoduchým způsobem na vrub starých a nemocných, kteří jim velice překážejí.Zajímavé je, že v průzkumu o eutanazii byla pro většina mladých lidí, zatím co ti staří a i nevyléčitelně nemocní, chtěli žít. Máme přece uklidňující peperáty, které bolest utišují.Smutné je, že není dostatek Hospiců, a tam kde je tak všechna úcta a vděk patří oněm všem lékařům a zaměstnancům,kteří se s láskou starají o nemocné a staré lidí.
Dík za článek,paní senátorko.
24. 08. 2007 | 17:31

Sab, animalrights.webz.cz napsal(a):

Právo na vlastní smrt

Se zájmem jsem si přečetla v Deníku Rovnost v pátek 3. srpna článek na názorové stránce „Právo na vlastní smrt“ a musím říct, že se s jeho obsahem plně ztotožňuji.
Argument všech odpůrců eutanázie, že si člověk život nedal, a tak nemá ani morální právo si ho vzít, bych poopravila: člověk se nikoho o život neprosil a proto nikdo, kromě jeho samotného, nemá právo o něm rozhodovat.
Vzpomínám si na smutnou situaci, ve které se ocitla jedna onkologicky nemocná pacientka, která se stala „čekající“ na svou smrt na paliativním oddělení v Babicích u Brna.
Principem paliativní péče je komplexní péče o pacienta, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém nebo terminálním stadiu. Denně dostávala morfium, aby netrpěla bolestmi, ale nebylo to nic platné. Bolesti se stupňovaly a její utrpení 24 hodin denně bylo nesnesitelné. Byla upoutána na lůžku a o její hygienu, t.j. mytí celého těla, mazání proleženin a vyměňování plen, se starali mladíci z tehdy náhradní vojenské služby. Trpěla nejen velkými bolestni, ale i nepopsatelným ponížením! Každý den prosila ošetřující lékařku, aby jí pomohla, protože už nechce žít. Samozřejmě to bylo marné. Vypravila jsem se tedy za lékařkou a žádala jsem ji, aby pacientka dostávala větší dávky morfia, protože velmi trpí. A víte, jaká byla její odpověď? „Měla byste si uvědomit, že paní má dost vlastních sil na to, aby umřela“.
Každému, kdo v této věci nemá jasno, bych ráda doporučila, aby si přečetl knihu Medicínmani a ti druzí, kterou napsal MUDr. Pavel Pafko. V kapitole O životě a smrti jeho úvahy vycházejí ze základní filozofické otázky, co je největší hodnotou v životě člověka. Jestli život sám, anebo právo na svobodné rozhodnutí. Já se rovněž ztotožňuji s filozofií, že největší hodnotou je svobodné rozhodnutí člověka, ovšem za předpokladu, že jeho svoboda nezasahuje svobodu jiných lidí.
Eutanázie je řecké slovo a v překladu znamená „dobré umírání“. Její odpůrci příliš hlasitě argumentují tím, že by se v praxi zneužívala. Ale co se dnes nedá zneužít? Od toho by měl být dobře vypracovaný zákon, aby jeho případné zneužití bylo spíše výjimkou.
Ti, kteří průchodu zákona o eutanázii u nás brání, by se měli setkat se smrtí hodně z blízka, aby ji mohli poznat tak dobře jako já. Je téměř jisté, že by svůj názor změnili. Oč lépe by se mnohým z nás žilo, kdybychom měli jistotu, že nebudeme muset jednou trpět při ztrátě lidské důstojnosti.

Zdeňka Schelleová
http://reporter.denik.cz/CZ...
24. 08. 2007 | 20:38

Sab, animalrights.webz.cz napsal(a):

Pavel Boček, pediatr a onkolog:
Víte, já jsem zažil za svou lékařskou praxi řadu případů, kdy, byť jsem přesvědčen stoprocentně, že paliativní léčba, léčba bolesti, sociální zázemí, psychické zázemí toho pacienta bylo na stoprocentní úrovni, a přesto ten pacient i jeho blízcí toužili po tom, aby ten pacient zemřel.
Těch případů jsem viděl, nebo případů těch pacientů jsem viděl skutečně hodně. A není mi dost dobře jasné, proč všechny tedy náboženské, lékařské komise, etické komise mají rozhodovat za přímo toho pacienta. Jestliže ten pacient je jasně při vědomí, je si vědom tíhy svého stavu, je si vědom toho, že nevyslovitelně trpí a skutečně trpí, pokud nedostává tak masivní dávky morfia například, že jenom spí, a rozhodne si o tom, že prostě to utrpení chce ukončit, já nevidím důvod, proč mu v tom nevyhovět. Je to přání toho pacienta. Třeba ten pacient zrovna věří v posmrtný život a doufá, že se bude mít líp, nebo podobně.

Ale to jeho utrpení je třeba už tak dlouhé a tak obrovské, a my nejsme schopni tu bolest už ztlumit, to jsou hraniční dávky třeba toho morfia, že v podstatě bychom už dali dávku, která je tabulkově dána, jakože toho pacienta zabijí. Já nevidím důvod a nevidím důvod toho, aby různé teda organizace se stavěly k tomu, aby se nevyplnilo přání toho pacienta. Protože ten pacient v tu chvíli aspoň má pocit, že to, co ho zabíjí, to, co ho trýzní, tak on to aspoň, použiji-li sportovní terminologie, ve finále překoná a on to bude, kdo o sobě rozhodne. A ne žádné etické komise ministerstva, Vatikánu, nebo jiná. Prosím vás, to je jeho rozhodnutí...

. Byly to případy velmi smutné. Pamatuji si třeba na chlapečka, který měl sarkom v oblasti středouší, který v průběhu půl roku jsme nedokázali vyléčit ten nádor. Ten nádor se vrátil a vlastně rostl z celé hlavy. Zachvátil půlku obličeje, metastazoval do plic, udělaly se velká ložiska na hrudníku, na bříšku. Takže to tím jedním očkem, kterým teda ještě to dítě vidělo, bylo vidět. Ten nádor byl velký asi 30 krát 40 centimetrů. Čili jako fotbalový míč, který mu vyrůstal z hlavy. Krvácel, hnisal, bylo to prostě strašné i ten pohled. A v tu chvíli ty rodiče si nepřáli nic jiného, než to, aby to dítě dál netrpělo a zemřelo. A ještě se vrátím k tomu morfiu. Když budeme kontinuálně zvyšovat a zvyšovat dávky toho morfia, tak v jednu chvíli dosáhneme té dávky, která nám to dechové centrum definitivně utlumí. Čili v tom nevidím rozdíl tedy v té volené dávce a v té, ke které se nakonec dopracujeme. ...
24. 08. 2007 | 20:46

Sab, animalrights.webz.cz napsal(a):

FRÉDÉRIC CHAUSSOY,fr.lékař:Z knihy nejsem vrah

Zbývá onen nevratný a svrchovaně závažný lékařský úkon provést. Domnívám se, že veškerá odpovědnost spočívá na mně jakožto na vedoucím lékaři. Za asistence zdravotní sestry se odeberu k lůžku nemocného a v soukromí prázdného nemocničního pokoje odpojím lidskou bytost od přístroje, který ji udržuje při životě.

Při sebemenším náznaku bolesti a utrpení jednám jako kterýkoli jiný lékař: pomohu injekcí látky, kterou za konkrétních okolností považuji za nejvhodnější. Člověka na jeho cestě od života ke smrti provázím, jak nejlépe umím, protože všechno ostatní už jsem zkusil a víc už pro něho učinit nemohu.

Není to ani zdaleka obvyklý lékařský úkon. Nenávidím situace a okamžiky, kdy se k němu musím odhodlat. Dlužím jej však nemocnému, o jehož záchranu jsme dosud bojovali ze všech sil. Dlužím jej sobě jakožto lékaři, který při každém lékařském úkonu má mít na zřeteli lidskou důstojnost a úctu k nemocnému.

Leč dosti licoměrnosti, provedl jsem úkon a hlásím se k němu. Ostatní to dělají stejně tak a stejně jako já nemají na výběr; protože to patří k naší práci.

Bylo by zbytečné - pod záminkou naší ochrany a ve snaze obejít skutečnost - znovu rozpoutávat debatu o nepostřehnutelných rozdílech mezi „pasivní eutanazií" (spočívá v tom, že se pouze odpojí přístroj a zbytek se ponechá na matce přírodě) a „aktivní eutanazií" (která ukončení aktivních terapeutik v případě potřeby doprovází injekcí). Zbytečné je rovněž hloubat celé měsíce nad složením náplně injekční stříkačky, a vůbec - zhola zbytečné je mluvit o eutanazii.

Mluvme raději o smrti a agonii. Pohleďme jim zpříma a zblízka do tváře a tažme se, jak je učinit přívětivějšími a milosrdnějšími, když už tu musejí být s námi. Zapojme do diskuze pacienta a zkoumejme, co je pro něho nejlepší. Žádný lékař není rád, když nad ním smrt zvítězí. Vidíme-li však, že nakonec zvítězí, proč bychom aspoň nemohli trochu otupit její krutost, je-li to v naší moci?

Domnívám se, že můj život náleží mně a že pouze já mám právo o něm rozhodovat. Domnívám se též, že i moje smrt náleží mně. Kdyby mne postihlo podobné neštěstí a ocitl bych se na místě nevyléčitelně bezmocného trpícího pacienta, byl bych vděčný kolegovi, který by mě s veškerými ohledy a laskavostí zbavil utrpení tak, jak by to vyžadovaly okolnosti a jak bych si přál, když bych to nemohl vykonat sám.

Každý rok lékaři ve Francii odpojí od přístroje sto padesát tisíc pacientů. Sto padesát tisíc životů, ukončených cizí rukou, vědomě a z kolektivního rozhodnutí lékařských týmů!

Trestní zákoník zná pouze jeden odpovídající termín: úkladná vražda. K soudnímu stíhání naštěstí dojde jen výjimečně.

Sto padesát tisíc úkladných vrahů se tudíž volně pohybuje mezi námi.
Proto tedy musí zákon doznat změny.

Je čas, aby si státní zástupci této země uvědomili, že odpojit přístroj nemusí nevyhnutelně být zločinem, že vykonat čin po projednání se všemi zainteresovanými osobami rozhodně není přitěžující okolnost, že dbát na to, aby nevyléčitelně nemocný člověk skončil svůj život měkce a tiše, je především známkou humánnosti a úcty k bližnímu.

Lékař může přivodit smrt, a přitom nebýt vrahem...
24. 08. 2007 | 20:54

Sab, animalrights.webz.cz napsal(a):

Komu náleží lidský život?
FRÉDÉRIC CHAUSSOY

Samozřejmě že ne lékařům, stejně tak nenáleží prokurátorům, stoupencům nejrůznějších náboženství nebo politikům. Ovšem zrovna tak nenáleží přístrojům na přežití, k nimž jej někdy nesmyslně a natrvalo přivazujeme.

Všechny ty přístroje byly vynalezeny proto, aby lidem zabránily zemřít, než lékaři stačí udělat vše potřebné pro jejich uzdravení a než bude jejich organismus opět schopen žít samostatně. Obvykle to vyjde, ale když ne, je zapotřebí odhodlat se a odpojit je. Člověk na respirátoru nepřestává dýchat, dokud je aparatura v chodu. A dál? Co s tím dál?

Aby bylo zcela jasno, i když to někomu může být nepříjemné: v mnoha případech lidé, kteří zemřou na ARO, vybaveném nadbytkem přístrojů na přežití, umírají proto, že jednoho dne se lékařský tým rozhodne přestat je udržovat naživu výhradně pomocí přístroje.
To ještě není všechno. Padne-li rozhodnutí vypnout přístroj, co následuje? Ve filmu tomu bývá tak, že přestanou blikat světélka na monitoru a pacient s úlevou konečně vydechne naposled. V jedněch z mnoha televizních zpráv o Vincentovi jsem dokonce viděl ilustrační záběry, jak se elektrická šňůra vedle nemocničního lůžka vytáhne ze zdi. Hotovo - jak jednoduché! Pouze zdánlivě.

Skutečnost je mnohem drsnější. Nemocný nejčastěji začne lapat po dechu a začne se dusit. Zemře, jistě, ale ne hned. Udušení trvá určitou dobu, lidské tělo se nevzdává snadno, reflexivně se brání a snaží se horečně nějak získat potřebný kyslík, který mu přestal být dodáván normální cestou.

V některých nemocnicích všichni opustí pokoj a za zavřenými dveřmi čekají, až „to" skončí. Sestry někdy situaci neunesou a prosí lékaře, aby „něco udělal" a „zkrátil to". Lékař v takovém případě bud odpoví „udělejte, co je třeba" nebo jde a „udělá to" sám.
24. 08. 2007 | 20:58

Milena napsal(a):

Plně souhlasím s článkem paní senátorky. Můj manžel zemřel na rakovinu v Hospici na Sv.Kopečku.Bylo to to nejlepší ,že zemřel v takovém super zařízení, kde je perfektní péče, rodina může být s nemocným 24 hod. denně.Myslím si, že žádný nemocný, který je již de-fakto pod silnými utišujícími léky není schopen uvažování a proto se nemůže sám rozhodnout. Dlouho jsem uvažovala, zda bych byla schopna podepsat eutanazii.Ne, nemohla. Stále bych žila s myšlenkou, že jsem zabila.Proto zelenou Hospicům,a všem pracovníkům tohoto zařízení vřelé díky za jejich nedoceněnou a velmi vyčerpávající práci.
24. 08. 2007 | 22:43

Zacheus napsal(a):

Díky za lidský a rozumný příspěvek, s jehož obsahem naprosto souhlasím. Kéž by naši poslanci a senátoři,bez ohledu na politickou příslušnost, podpořili hospice ( i proto, že ani oni nemohou vyloučit,že je budou potřebovat oni,nebo jejich blízcí, včetně MUDr.Štastného z ODS).
25. 08. 2007 | 00:02

Zacheus napsal(a):

Snad jenom pro zajímavost dodám,jak problém eutanázie řeší Katechismus katolické církve: " Přímá eutanazie spočívá v ukončení života osob postižených, nemocných, nebo blízkých už smrti, ať už jsou důvody a prostředky jakékoliv. Je mravně nepřijatelná. Ale Katechismus dále mj. pokračuje: I když se má zato, že se už blíží smrt, nelze oprávněně přerušit léčebné procedury, které se obvykle nemocné osobě poskytují. Užívání utišujících prostředků ke zmírnění bolesti umírajícího, i s rizikem (!) ( zdůrazněno mnou), že se ukrátí jeho dny, může odpovídat lidské důstojnosti, není-li smrt chtěna ani jako cíl, ani jako prostředek, nýbrž jen předvídaná a připouštěna jako nevyhnutelná. Mírnící léčebné zákroky patří k výsostným projevům nezištné lásky. Z tohoto důvodu je třeba k nim vybízet...".
25. 08. 2007 | 00:12

V.Š. napsal(a):

Připomínka k tématu: ne všichni lidé v ČR umírají na rakovinu a bolesti. Existují nemoci,při kterých se člověk za plného vědomí udusí. Nelze je léčit analgetiky ani duchovní podporou. Když už o něčem rozhoduji,musím mít VŠECHNY podklady...
25. 08. 2007 | 01:43

abc napsal(a):

Je zrůdné, že si společnost – z řady historicky vzniklých důvodů – přivlastňuje právo rozhodovat o tom nejvlastnějším, co člověk má: jeho životě. A to i tzv. „svobodná“, která jinak do legislativy včlenila řadu zákonů právě o svobodě a právech jednotlivce. Žádné sebeelegantnější řeči a sebehlubší úvahy nedokážou zakrýt základní otázky: komu „patří“ život člověka, kdo má právo o něm rozhodnout? Je smutné, že se o takové nejbytostnější právo – na rozdíl od těch, které postulovala třeba už Deklarace nezávislosti – musíme ještě ve 21. století prát... „Svobodná“ společnost „svobodných“ jedinců :-(((
25. 08. 2007 | 07:53

pavel napsal(a):

myslím si, že každý člověk musí mít MOŽNOST rozhodnout se sám za sebe, zda případně využije MOŽNOSTI ukončit své trápení, nebo ne. Nelze pro všechny případy říct-euthanazie ano nebo ne, ale musí tu být ta možnost. Kdo je proti, prosím, ať jí případně nevyužije, ale je to na každém jednotlivci. Navíc, ukončování života v nemocnicích běžně probíhá a to paní senátorka neví? A jakým zákonem je to ošetřeno? O žádném nevím. Ale souhlasím, hospiců je velmi málo a je to ostuda. Každý z nás se může dostat do situace, kdy toto zařízení může potřebovat.
25. 08. 2007 | 09:36

Kamil Blahynka napsal(a):

OK, paní senátorka je proti eutanazii a má na to plné právo. Mluví o paliativní péči a hospicech. Ale přece jen tu nezazněla podstatná věc - počet hospiců a počet lidí, kteří by jejich péči potřebovali.

Nedovedu si představit, kde se vezmou prostředky na jejich vybudování a provoz, když už dnes nám parlament odhlasoval "finanční spoluúčast" na lékařské péči.

Ale dobrá, řekněme, že počet hospiců v blízké době vzroste tak, že se najde místo pro každého, kdo jejich služby potřebuje. Pak nevěřím, že v takovém případě zůstane jejich péče výrazně odlišná od té, kterou dnes poskytují LDN. Kvalita jejich služby je totiž dána právě přístupem jejich zaměstnanců. No a pro deset hospiců v republice se snadno najde dostatek lidí zaujatých pro věc, lidí oddaných a soucitných. S desetinásobkem jejich počtu však nevyhnutelně nastane situace, že začnou zaměstnávat lidi, pro které to bude jen zaměstnání.

Nejsem proti hospicům, právě naopak. Můžeme-li nemocným pomoci a ulevit jim od bolesti, udělejme to. Ale dejme šanci i svobodné volbě dobrovolného odchodu ze života.
25. 08. 2007 | 10:20

Lokutus napsal(a):

"dnešní lékařská péče umí utlumit téměř všechny bolesti ať už fyzické či psychické."

Nemluvíte pravdu, paní Paukrtová. Otec mé ženy měl rakovinu žaludku. Pět let umíral a bral stále silnější prostředky proti bolesti i na psychiku. Poslední rok už mu nic nikterak zvlášť nepomáhalo. Nakonec nezemřel ani na tu rakovinu, ale na prosté předávkování těmi tišícími prostředky. V noci se ve spánku udusil a ráno ho našli fialového. Takže vlastně taková naše malá eutanázie, resp. asistovaná sebevražda. Lékaři mu podali takové množství prostředků, které ho zabilo spolehlivěji, než samotná nemoc. A to bylo před sedmi lety. Já tedy nevím, o čem se tu bavíme. Asistovanou sebevraždu tu máme a já mohu potvrdit minimálně jeden případ.
25. 08. 2007 | 10:38

Sven napsal(a):

Internet:
Myšlenka hospice vychází z úcty k člověku jako jedinečné a neopakovatelné bytosti, a z jeho potřeb: biologických, psychologických, sociálních a duchovních. V hospicích je akcentován duchovní rozměr péče, který obyčejně v nemocnicích chybí. Proto jsou standardně jako součást profesionálních týmů v hospicích navíc přítomní sociální pracovník, psycholog, teolog. Přijímání jsou ovšem všichni nemocní bez ohledu na vyznání. Podobně je to i s personálem. V Čechách i na Slovensku jsou zakladateli hospiců církve nebo řády.

Hospicy provozují převážně církve. Nechci se nikoho dotknout, ale v celé mé široké rodině není nikdo věřící. Většina lidí u nás v republice jsou nevěřící. Myslíte, že mají zájem v těchto zařízeních trávit zbytek svého života. Já teda NE!
25. 08. 2007 | 11:09

Olina napsal(a):

Rozhodnutí ukončit svůj život chce velkou odvahu a většina se k němu obrací,když nevidí jiné východisko.Osobně bych také radši umřela v hospicu,kde by mi tišili bolesti na únosnou úroveň.Jenže hospiců je moc málo,aby se o této alternativě dalo mluvit.A navíc jsou nemoci,kde tišíci prostředky nepomohou.Já si myslím,,že je lepší,když bude moci nevyléčitelně nemocný a trpící člověk ukončit svůj život za pomoci druhého,bezbolestně,než aby se o to pokoušel sám s tím rizikem,že se mu to nepovede.Ještě ke způsobu ukončení života.Euthanasie znamená,že na Vaši žádost Vám někdo aplikuje látku,např. Vás předávkuje morfiem a ukončí tak Váš život.Asistovaná sebevražda znamená,že Vám někdo zajistí látku umožňující Vaši smrt a vy si ji vpravíte do těla sám.
25. 08. 2007 | 18:24

pro Olinu napsal(a):

neskodilo by vam napred se orientovat v pojmech, nez tu zacnete rozdavat rozumy, euthanasie rozhodne neznamena to, co pisete, toto neni mozne ani ve statech, kde je euthanasie povolena, doporucuji vam nahlednout do slovniku cizich slov zde na vyznam pojmu http://www.slovnik-cizich-s...
a neupravovat si to, co chcete slyset.
25. 08. 2007 | 18:51

vlasta napsal(a):

Dobrý den,souhlasím s tím,že rozhodnout se ukončit svůj život chce velkou odvahu.
Z svůj život jsem se starala o dva děděčky
a rodiče mého muže.Ale to prostě bylo možné,byla jsem na mateřské,nebo nemoc nebyla v takovém stavu, aby nemohli být s pomocí doma,Viděla jsem jen jeden krásný hospic a to v Praze,kde jsem měla tetu.
Ideální je,když by člověk mohl umírat doma a ne v nedůstojných podmínkách.Jenže další členové rodiny musej bohužel do práce,že.To je prostě fakt.
Mám 51 let,viděla jsem dost bolesti a umárání na to abych byla pro,když někdo moc trpí, aby se mohl rozhodnout sám.
25. 08. 2007 | 19:53

vlasta napsal(a):

Jěště si dovolím,tuto poznámku.Je to k péči o nemocné vůbec.Péce o nemocné se bude odvíjet vžy od toho kolik lidi na starosti má sestra zda 15,25 45.když jsem si četla článek po sobě,vypadalo to jako kdybych říkala,že je jen jeden krásný hos
pic,ne tak to není jiný jsem prostě neviděla.Takže na okraj-sestra která má na starosti 45 lidi si asi moc s nima povídati nemůže,že.Ale to je právě ono.
25. 08. 2007 | 20:05

Hurá napsal(a):

Eutanasie se děje v nemocnicích od nepaměti. Lékaři tento smutný čin musejí z nejrůznějších lékařských důvodů prostě případ od případu vykonávat, a věřte, není jim to vůbec příjemné. Zajímavé je, že jich se nikdo nezeptá, zda-li by byli ochotni politické rozhodnutí o eutanasii vůbec vykonávat. Já myslím že nikoliv. Ubozí politici pro ně nejsou žádnou lidskou autoritou.
26. 08. 2007 | 03:45

Slávek napsal(a):

Hospice nejsou alternativou pro euthanasii. Jsem lékař a vím, že se nachystám k tomu, abych byl schopný zemřít v případě, že nebudu chtít žít. Naprosto chápu námitky těch, kteří proti euthansii bojují a i těch, kteří by ji uvítali. Je to možná jediné téma pro sněmovnu, kde si poslanci nebudou ohřívat polívčičku podle stranických průkazek.
26. 08. 2007 | 06:13

Alfons napsal(a):

Nějak mně zde schází příspěvky od lidí, kteří jsou ve stavu, kdy by byli ochotni podstoupit euthanazii. Píšete zde o někom BEZ někoho. Údajně si pacient má možnost o euthanazii požádat. Kolik je takových pacientů, jejichž stav to vůbec umožňuje? Kdo máte tu možnost zajděte ze těmito pacienty a dejte sem JEJICH vyjádření, ne SVOJE UPLAKONOSTI !! NIKDY a NIKDE jsem vyjádření pacienta nečetl.
26. 08. 2007 | 06:25

Maggie napsal(a):

Už od začátku čtení této debaty jsem chtěla napsat i já své myšlenky na téma svobodné rozhodnutí o vlastním životě, ale po přečtení názoru od Zdeňky Schelleové už skoro nemám, co bych dodala. Tak krásně, a trefně napsané. Jen bych dodala, že jako pošťačka, když vidím nemohoucí lidi, kteří pláčou, proč už si je ten nahoře nevezme když tak trpí(i toto se mi stalo, a při vzpomínce na tuto paní je mi ještě teď do pláče) bych si já přála, aby při zjištění, že jsem nevyléčitelně nemocná, jsem mohla jít například k právníkovi, a tam podepsat při plném vědomí, že v případě, že se můj stav zhorší pod únosnou mez, aby mi lékaři umožnili DŮSTOJNOU SMRT! A pokud se někomu nelíbí eutanázie, tak ji přece nebude nikdy potřebovat, ale ať nerozhoduje za ty, kteří si ji přejí, oni za něho taky nerozhodují, každý člověk má snad nárok na vlastní volbu...
26. 08. 2007 | 10:03

cappuccino:)15years old napsal(a):

Souhlasím se článkem, sama jsem vypracovala referát do školy na téma euthanasie a můj názor na euthanasii, který jsem na konci práce uvedla, je stejný jako názor paní senátorky (až na to, že kratší...:).myslím si, že ve většině případech je člověk schopen ukončit svůj život sám.... Samozřejmě stojí za zamyšlení, co s extrémními případy, jakým je například případ francouzského hasiče, který po jednom zásahu může hýbat jen víčky a špičkou jakyka... rozhodně jsem pro, aby se rozrůstaly řady hospiců, určitě jsou potřeba.... o novém trestním kodexu se jednalo v senátu v roce 2006.ze zápisu ze semináře v Senátu dne 11.1. 2006 vyplývá, žemnoho senátorů se obávalo zneužití euthanasie (v návrhu kodexu je navržen maximální trest za euthanasii 6 let).a ještě jedna věc: podle nejnovějších průzkumů je pro euthanasii 70% populace. určitě stojí za povšimnutí, že s euthanasií souhlasí spíše mladší lidé, kterých se to ve většině případů netýká, zatímco starší lidé jsou více proti..... haw:))
26. 08. 2007 | 13:21

magda napsal(a):

pro SVENA!!!!!!!!
jako lékařka jsem pracovala 8 let v Hospici a ač jsem nevěřící, neměla jsem žádný problém v komunikaci s umírajícími.Nikomu jsme nic nevnucovali a i nevěřící mnohdy žádali popovídat s knězem.Respektovali jsme člověka jako lidskou bytost,která MÁ právo na důstojnou smrt. Opravdu není nutné dělat rozdíl, zda jsem či nejsem věřící. Ale to zacházení, ta lidskost a důstojnost při umírání je podstatnější.Vím jak se chová a umírá v nemocnicích či LDN.
Hospic je ZCELA o něčem jiném a zažila jsem stovky lidí,kteří byli překvapeni, jakého se jim dostalo přijetí, péče a ošetření. A zažila jsem umírat 25 letého kluka,který chtěl strašně žít, s kterým jsem si hodiny povídala o životě a měl úsměv na rtech, povídal mi vtipy a posílal fotky z hospice svým kamarádům ,aby se rozloučil.
Je to v lidech, ne o víře, ale ta víra jim dává trpělivost, lásku k bližnímu a ochotu,laskavost. Mám 90 letou tetu,která si nepřeje nic jiného, než pokud bude nemohoucí, aby umřela v Hospici.A udělám vše pro to, abych jí její přání splnila.
26. 08. 2007 | 14:26

Olina napsal(a):

Někdo mi napsal,abych se podívala do slovníku než začnu poučovat.Nemusím, jsem advokátka.V českém právu znamená eutanasie nedovolené,jako vražda posuzovatelné usmrcení nevyléčitelně nemocného ze soucitu,nebo na jeho žádost.Z dikce je zřejmé,že musí jít o usmrcení třetí osobou.Takové jednání se posuzuje zatím jako vražda podle § 219 tr. zákona.
26. 08. 2007 | 14:50

Maliňák František napsal(a):

Domnívám se, že ten, kdo má právní vzdělání, ještě nemusí být autoritou v jiných oblastech. Právo si řídí zákonnými normami. Ty si stanovují lidé podle svých potřeb a zájmů pincipem zastupitelské demokracie. Jejich potřeby a zájmy však mohou být morálce nahony vzdáleny. Proto se domnívám, že legalizace eutanazie je velmi špatný krok. Krok do pekla.
26. 08. 2007 | 16:21

Kamilka napsal(a):

Chtěla bych paní Paukrtové moc poděkovat za její článek.
Je mi 22 let, studuji na vysoké škole obor sociální a charitativní práce a letos jsem byla na praxi v hospici. Nikdy před tím jsem o tomto zařízení neslyšela a je to škoda, myslím, že česká veřejnost je málo informovaná o těchto zařízeních, jejich službách a účelu. Byla jsem velmi pozitivně překvapena. Některé zde zveřejňované názory mě nepřekvapují, ale přes to mnou otřásají. Kdo že si to myslí, že lidé jsou na rovni zvířatům??? Spoustu lidí tu mluví o "lidské důstojnosti", ale každý si ji představuje asi trochu jinak! Tak především, je asistovaná sebevražda a eutanázie opravdu "lidsky důstojná"??? Asi každý z nás si umí představit situaci, ve které by se nejraději neviděl a nechtěl žít, ale to neznamená, že ho tak zvaně "pochopíme" a tuto velkou "milost" mu umožníme!!! To není smilování, to je lhostejnost, vážení! Pokud zde existuje možnost, jak člověku nebrat život a nechat ho v pokoji a bezbolestně odejít, pak máme podle mého povinnost to udělat! Ne se nechat omámit řečmi typu každý má nárok si se svým životem dělat co chce! Vy kdo tohle tvrdíte, skutečně si to myslíte...? Dali jste sami sobě svůj život, rozhodli jste sami o tom, že se narodíte a že tu budete, abyste si ho mohli také svévolně vzít...? Člověka, který nám v bolestech umírá před očima, není spávné "asistovaně" zabíjet, ale ukázat mu v posledních chvílích svou lásku a postarat se o to, aby i v této těžké situaci našel smysl, třeba i celého svého života. Skutečně nejsme na úrovni zvířat. Na rozdíl od nich máme svobodu a svoboda znamená zodpovědnost, dělat dobro a zlo vědomně. Nezřídka se stává, že v hospici umírající lidé, které už spoustu dalších považuje za "odepsané", obohatí své okolí víc než kdokoli jiný. Při vykonání eutanazie by přišli o čas, který jim byl dán, a nebyl dán zbytečně.
26. 08. 2007 | 16:39

Kamilka napsal(a):

A ještě pro některé, kteří si pletou hospice s internátní katolickou školou z 18. století. V hospici je natolik zachovávána lidská důstojnost, že podle toho, jestli jste věřící či nikoli, se k vám nikdo nechová... pohovory s knězem, teologem nebo účast na mších je dobrovolná a nikdo jiný z personálu vám kecy o Bohu cpát nebude. To, že něco zakládá církev, ještě neznamená, že lidé kteří nejsou křesťany tam nemají místo. Říkat, že do takovéhoto zařízení sebe nebo své blízké nedám kvůli tomu že to založila církev a já nejsem věřící je velmi, ale velmi špatný argument....!!!
26. 08. 2007 | 16:48

abc napsal(a):

Kamilce:
Kamilko, a odkud se bere TVŮJ nárok mluvit mi do MÉHO života "řečmi typu" tvého příspěvku?
Co máš ty společného s MÝM životem?
Jistě, já jsem si život sobě nedal, ty sobě taky ne, ale mám se SVÝM životem rozhodně mnohem víc společného než nějaká mně zcela neznámá Kamilka. Která mi tady nicméně káže, co se svým životem mám a nemám udělat, a co je či není lidsky důstojné.
Co kdybys nechala pojetí toho, co JÁ a případně moji blízcí za důstojné považujeme, na nás? Pro někoho to bude rodina okolo lože s panem farářem v čele, pro jiného hospic, pro dalšího třeba právě eutanazie, pro čtvrtého možná zrovna po hemingwayovsku vlastní zbraň do úst...
Myslíš to nesporně dobře a píšeš až dojemně, ale přitom mi s odpuštěním kecáš do života tak, jak já nechci.
Prostě to nech na mě, prosím. A na tvou otázku odpovídám: Ano, skutečně si to myslím.
26. 08. 2007 | 22:03

62 let napsal(a):

Možná by bylo dobré znát věk odpovídajících i dobu okolností, o kterých hovoří. Skutečně mladý člověk neváhá o eutanázii hovořit jako o užitečné praxi. Starší člověk ale ví, jak krátká je doba, která dělí zralý věk od toho mladého.
Lékaře mám v rodině, hlavně v terénu, na vsi, i já osobně mnohé praxe na sále. Přesto mne udivily mnohé praxe v hlavním městě. Za jiné příklad: u ženy 78 let - upozornění od rodiny při hospitalizaci: pravděpodobně jde o žaludek; přesto byl prováděn výzkum na infarkt, rengen žaludku po 5 dnech a ihned odeslání domů, aby se ten jasný exitus během pár hodin nemusel v noci zapisovat ve špitálu, ať si to vyřídí rodina. Byl to žaludek. Mohlo se to zašít, žila by ještě dál....
Ta paní dosáhla jen průměrného věku. Co s ní dál, vždyť už je za zenitem.
Mnohé situace člověka doženou do okamžiku, kdy by chtěl nebýt. Zjišťujeme, že kupříkladu těhotné dívky, pokud je jim podána pomocná ruka, nerozhodnoou se pro interupci. Je-li na ně vyvíjen tlak ze strany rodiny, pak odejdou do nemocnice.
To všechno nejsou eutanázie. Rozhodovat o životě jako ve Spartě? Naprosto nesouhlasím! Snažíme se zachránit každý život operacemi, náhradními díly, technickými vymoženostmi a budeme se snažit na druhé straně jiným život ukončovat?
Je to ptotiřečení.
27. 08. 2007 | 00:38

Vítek napsal(a):

Euthanasie je zbytečná.
Usmrcením nemůžeme trpícím člověku člověku nijak prospět, protože už nezažije jiný stav než utrpení. Nemůže pocítit žádnou úlevu. Trpí pořád, po celou dobu své fyzické existence. Euthanasie je pouze berlička pro lidi kolem, kteří "se na to hrozné utrpaní už nemohou dívat". Pouze jim se zdá, že utrpení usmrcením "přestane". Pro usmrceného nemá výraz "přestane" žádný význam.
27. 08. 2007 | 13:37

Jiří napsal(a):

re: Vítek - zajímavý filozofický námět - bohužel není funkční, miliony lidí, kteří si od počátku stvoření světa vzali z jakýchkoli důvodů život, svědčí o tom, že právě to "přestane" mělo pro ně význam kardinální.
29. 08. 2007 | 14:06

bma napsal(a):

nač budovat jiná zařízení když máme tak hustou síť nemocnic zase si někdo na bezmocných chudácích mastí kapsu
30. 08. 2007 | 16:37

Pavel napsal(a):

Dobrý den,
přiznám se, že jsem nestihl všechny komentáře k vašemu textu, nicméně přikládám svůj názor jako muže, otce, kterému umírala dcera ve 12-ti letech na rakovinu a já říkám naštěstí v zařízení popisovanem jako hospic. Děkuji tímto lidem s dostatkem empatie a soucitu ža tato zařízení existují, že si můžeme důstojnou smrt svým způsobem i zaplatit.
Dál bych si přál, aby i tito pacienti umírali v pokoji jak s tělem tak i na duši, neboť jejich pouť nekončí v onkologických ambulancích, statistikách úmrtnosti, nebo jen v bolestech, ale i v srdcích blízkých,kteří stále nevěří, že je to pravda.
31. 08. 2007 | 00:07

Ptrochazka napsal(a):

Paní senátorka ve svém článku předpokládá, že lidé jsou většinou špatní a budou se snažit se svých starých a nemocných bližních zbavit. Ani právo na možnost svobodné volby jí nic neříká. Obávám se, že je to tím, že už je 7 let v parlamentu. To znamená, že se stýká s lidmi, mezi kterými musí každý ztratit iluze a soudnost. Ale ne všichni jsou takoví jako naši volení zástupci.
31. 08. 2007 | 08:23

sidney napsal(a):

Clanek je vynikajici. Diskuze ponekud zavadejici. Myslim si, ze takl nejak zapominame, ze vsichni zde vychazime z krestanske kultury a zapominame prave na ten duchovni puvod. Nejsem sice verici, ale ty koreny nevytrhneme. Chybi mi zde zamysleni nad dnesni spolecnosti, ktera se vyhyba jakekoliv duchovni podstate byti a omezuje se pouze na konzum a pozivacnost. Nejsme ochotni trpet ani pro viru, ani pro vlast, ani pro rodinu proste jen prezivat v radovankach a jistem druhu opejeni. Proto jiz nedokazeme chapat civilizace, ktere jsou ochotny pro viru obetovat i svuj zivot. Z hlediska dnesni filozofie jsou svati mucednici naprostui blazni, kteri nebyli, receno dnesnimi prostredky, dostatecne flexibilni a pragmaticti. A to nemluvim o Husovi... Odstraneni neprijemnych veci ze zivota-no to jiz popisoval a. Huxley ve sve knize a my se toho dobirame. Do 6O let takrka neprerusene mladi a potom prask. Neni proc resit problem s duchody atd. Spejeme k tomu az prilis rychle. Narky nad tim, jak rychle starneme a co to bude statt jsou pouhou predehrou. Bohuzel 99% nasich politickych predstavitelu, kteri by meli moznost tento proces zabrzdit, jsou lumpove nebo primitivove, casto s akademickym vzdelanim (to se nevylucuje). No a tak spejeme k onomu Bajecnemu novemu svetu.... Obcas rad vzpomenu na pradedecka, ktery jsa poucen zivotem rikaval: ..nejlip bylo, ty kluku pitoma, za cisare pana....". No, poslapali jsme v masi tzv. republice vse, co se dalo a tak nyni mame, co jsme chteli a budeme asi mit drive ci pozdeji rizene zabijeni slabych a nemocnych, starych a nevykonnych---a Hitlera jsme za to odsuzovali. Neni to tragikomicke?
31. 08. 2007 | 09:38

Darth Zira napsal(a):

Je mi líto, ale podle mého člověk má právo si vzít svůj vlastní život, pokud má pocit, že se pro něj stal nesnesitelným. A důvody toho, proč se zrovna jemu jeví být nesnesitelným, nemá právo nikdo jiný soudit, protože jeho život nežije. Každý má jiný životní styl, vyznává jiné hodnoty, má pro něj smysl něco jiného - a ve svobodné společnosti platí, že pokud svým životním stylem a vyznávanými hodnotami druhým neubližuje a neškodí, tak do toho nikomu nic není. Jak už bylo řečeno, nikdo se neprosil o to, aby se narodil, takže když už tady de facto proti své vůli je, tak ho aspoň laskavě nechejte, aby si rozhodl sám, jak dlouho tu chce být a za jakých okolností tu už být nechce.
A pokud jde o hopice, tak já osobně bych se bála, že i při sebevětší snaze těch kněží, řádových sester a laických zaměstnanců, kteří jsou všichni hluboce věřící, by z jejich slov i jednání se mnou tento světonázor prostě prosakoval, což by se mi možná ne až tak úplně líbilo. Je pravdou, že jsou mezi lidmi rozdíly a existují velmi rozumní kněží a rozumné řádové sestry (několik takových znám), se kterými není problém i pro mne jako zarytou pohanku si popovídat aniž by se mne snažili "obrátit na svou víru", na straně druhé ale existují i lidé posedlí "misionářským posláním", z nichž někteří určitě působí i v hospicech, kteří by tím pádem mohli to "obracení na víru pravou" na mě zkoušet, a na to bych opravdu těsně před smrtí náladu neměla. Přičemž si nemyslím, že by to dělali se zlým úmyslem, že by mi záměrně chtěli otravovat poslední zbyrky života, oni to myslí ze svého subjektivního hlediska dobře, chtějí těm pohanům a ateistům dle své víry udělat to nejlepší, tedy zajistit život věčný v ráji. Jenže já se jim o to neprosím, to je celé.
31. 08. 2007 | 13:17

Charon napsal(a):

Jasně - má člověk právo na vlastní život. Kdo to chce skončit se o tom s nikým bavit nebude - to se vsaďte, na to můžete vzít jed :-) Je to jen naivní debata o tom jak dát různým supům vydělat na smrti a jestli to zas vypadá na něaký "právní spor" tak tomu nevěřte. Je to čistej, slizkej obchod.
31. 08. 2007 | 14:09

khonsun napsal(a):

Proc je v nadpisu vylucovaci spojka, to nepochopim. Vi to nekdo proc hospic, nebo euhanasie a proc ne oboji?
31. 08. 2007 | 15:07

Prochazka napsal(a):

To khonsun .. to je jasné, senátoři a poslanci se řídí dvouhodnotovou logikou. Není nic než logická nula nebo jednička.
31. 08. 2007 | 15:23

Darth Zira napsal(a):

Pro Charona: on je problém ten, že člověk, kterému jeho zdravotní stav dovoluje se aspoň nějak pohybovat (třeba na vozíčku či za pomoci astistenta či asistenčnío psa) a zároveň je aspoň občas schopen uvědomovat si svou existenci (což třeba v pokorčilejším stádiu alzenheimra už nejde), pokud opravdu chce spáchat sebevraždu, tak s tím vážně nemá (po stránce technické) žádný problém, prostě si nějak opatří ten jed, kterým se otráví, či tu pušku, kterou se zastřelí. Jenže euthanasie se týká v naprosté většině případů právě těch lidí, kteří spáchat sebevraždu nejsou fyzicky schopni, protože jsou upoutaní na lůžko (třeba ten uvedený příklad hasiče ochrnutého na takřka celé tělo), případně fyzicky sice pohybliví jsou, ale vinou úrazu či nemoci si už neuvědomují svou vlastní existenci. Nevím, kdo z vás by se chtěl v takovéto situaci ocitnout, asi nikdo. A právě proto mně osobně by se líbila možnost sepsat podobně, jako člověk sepisuje závěť, ještě teď, kdy jsem zdravá a při plném vědomí, papír o tom, že si přeji bezbolestně zemřít v těch a v těch případech (úraz bude mít tyto a tyto následky, určitá nemoc se dostane do toho a toho stádia atd.) Myslím si, že je mým svatým právem se rozhodnout, že zkrátka NECHCI posledních x týdnů, měsíců nebo i let svého života ležet ochrunutá na lůžku nebo proměněná ve slintající blekotající trosku, která už ani neví, že je člověkem. Pokud je podle názoru některých podobné rozhodnutí hříchem, tak na takový názor má sice plné právo, ale tím to asi tak končí, svůj názor mi nemá co vnucovat, když za prvé já si to nemyslím a za druhé i kdyby to náhodou bylo hříchem, tak si za to následky ponesu já sama a ne oni, tudíž je jim po tom houby. Myslím si, že by to bylo velmi obtížně zneužitelné (ono zneužitelné je všechno, ale taky kvůli možnosti zneužití - třeba donucení ze strany příbuzných - nerušíme samotný princip závěti), kdyby euthanasie fungovala právě na tomto principu - tedy že by každý dávno před tím, než by se mu něco stalo, měl právo se rozhodnout, co s ním má být v takovémto případě dál. A kdo by se před onemocněním nebo úrazem nerozhodl a po tom by toho už buď mentálně nebyl schopen nebo by nedokázal nějak věrohodným způsobem projevit svou vůli, ten by holt měl smůlu - měl na to myslet včas. Byl by na tom zkrátka jako někdo, kdo se nepojistí před cestou do zahraničí v domnění, že se mu nic nestane, a zláme si tam pak nohu.
31. 08. 2007 | 17:24

Hobo napsal(a):

Překvapuje mne, jak snad všichni (seznam si nedělám) příznivci eutanázie předpokládají, že jejího odpůrci nikdy nepoznali utrpení a jsou proti svobodné volbě. Tak mi, prosím, dovolte toto prohlášení:
1. Nejvíc ze všeho v životě si cením svobody volby.
2. Vím, co je utrpení. Poznal jsem to na sobě i na svých blízkých.
3. Jsem zásadně PROTI uzákonění eutanázie.

Jsou věci, které jsou vidět a věci, které vidět nejsou. Přesto existují i ty, které vidět nejsou. Jste zodpovědni i za to, co nevidíte. Snažte se to uvidět.
31. 08. 2007 | 17:31

Darth Zira napsal(a):

Hobo, proč mi berete právo rozhodnout se, že případě pokročilého alzenheimra nebo něčeho podobně hnusného chci rychle a bezbolestně zemřít? Proč tuto svobodu volby podle vás nesmím mít? Resp. proč by dnes měl ten, kdo toto mé přání splní (a nejspíš je to tedy někdo, kdo mě má rád, ten, komu jsem lhostejná, by to asi pro mě neudělal), za to shnít ve vězení? Za co? Za to, že pro něj bylo podstatné mé přání? Kterým jen tak mezi námi vaši svobodu nijak neomezuji, jelikož mě vůbec neznáte a tudíž vám moje smrt může být buřt.
31. 08. 2007 | 17:51

Alik napsal(a):

článek je vynikající. Chápu, že diskutující mají rozdílné názory. Je škoda, že k příspěvkům nenapsali svůj věk. Mně je 40 let, zažila jsem několik vážných operací a spoustu bolesti, přesto bych asi eutanázii nevolila. Zajímalo by mě, zda bude nějak zabráněno jejímu zneužití, např. dospělými dětmi lačnícími po majetku starých rodičů.
31. 08. 2007 | 18:07

RA napsal(a):

kdo je proti eutanázii, ať si to umírání svobodně vyžere až do konce, ale ať do této věci nekecá ostatním.Je to totiž jejich věc, a jemu je do toho h....nic.
31. 08. 2007 | 20:56

Archanděl napsal(a):

Máme možnost svobodné volby Bůh nám ji už na začátku dal,naše volba byla nezávislost na Bohu a tím i nemoc, umírání a smrt.To jsme my lidé neumíme nést ani důsledky své volby a tak volíme raději únik a nepočítáme s tím že by se to mohlo obrátit proti nám jako to první zneužití svobody.Sáhne li člověk na to co si Bůh vyhradil pro sebe musí počítat i s tím že ten který je spravedlivý užije právo na život každé lidské bytosti která se smrtí vrací do jeho rukou.Ti kteří v zoufalství a nesnesitelné bolesti ukončí život naleznou jistě u toho který je Láska pochopení a odpuštění.U těch kdo s chladnou hlavou,zdraví a životem znudění,promýšlejí zákony a technická řešení o ty se bojím ,že se s těmi trpícími ve věčné blaženosti nesetkají...život je dar je třeba mu sloužit,chránit ho a pečovao něj... má hodnotu v každém okamžiku od početí až po poslední dech.V posledním zápase se rozhoduje o věčnosti a člověk má možnost svým přijetí těžkého údělu smazat mnoho nelásky a zla ,které za život neodčinil...Ptejte se těch kdo už byli na druhém břehu a řeknou vám víc.Já je potkávám jsou plaší, když mi vyprávějí v nemocnici jaké to tam je v té věčnosti ,při prožitku"klinické smrti".Prožijte hezký život a modlete se za šťastnou hodinku smrti a Bůh ,který je dobrý otec dá vám probudit se jednoho rána ve šťasné a nádherné věčnosti...a hlavně důvěřujte mu smrt není jeho vynález.
31. 08. 2007 | 22:31

Archanděl napsal(a):

P.S.jsem pro hospice pracoval jsem ve dvou v ČR spolu s mnoha dobrovolníky ZADARMO .Je pravda že nic nás nezbaví smutku z odchodu těch které máme rádi, ani bolesti srdce, která doprovází utrpení těch druhých, na které se díváme jak trpí.Má to ale pozitivní vliv na nás, kdo se o trpící staráme: naše srdce se rozšiřuje pro blíženskou lásku a to nejdůležitější:začneme si vážit života, život se pro nás stává posvátným a když se vracíme domů, odnášíme si od umírajících a trpících vzácný poklad ,který není nikde jinde na zemi možné získat je to vyšší kvalita vnímání světa a vlastního života.Jen ten kdo to zažil ví o čem mluvím...
31. 08. 2007 | 22:53

Tomáš napsal(a):

"Letos v dubnu zemřel vynikající herec Svatopluk Beneš. Podle tisku několik posledních let života jenom ležel bez hnutí, bez zájmu o okolí a svět. Ležel tiše a vlastně několik let pomalu umíral. "
Ovšem pokud ležel tiše, tak by na něj eutanázie nešla provést, protože jak by vyjádřil zájem a to opakovaně???
Trochu myslete, než něco napíšete!
31. 08. 2007 | 23:35

Tomáš napsal(a):

ten poslanec co tlačí eutanázii v parlamentu a řada z vás mluví o svobodě. OK - ať tedy stát zřídí dostatek hospiců, ať zdravotní pojišťovny platí paliativní léčbu jak nejkvalitnější může být, ať může člen rodiny, který se stará o nevyléčitelně nemocného doma dostávat sociální dávky - a pak ať má taky možnost eutanázie. ALE DŘÍV NE! Pokud si má vybrat mezi utrpením v LDN nebo eutanázií, pak to není o svobodě ani o důstojnosti, ale jen o naší chudobě a lenosti v tom nejhorším slova smyslu.
31. 08. 2007 | 23:39

Tomáš napsal(a):

nám umíral na raka strýc a pomáhali mu od bolesti jen morfiové naplásti, díky jejich lokální aplikaci byl přitom docela při sobě - jenže po 2 týdnech nám v nemocnici řekli, že už mu je nedají, protože by je penalizovala VZP za překročení jakýchsi limitů. Řekli jsme ať nám napíšou recept, že mu je koupíme a oni řekli, že to se nesmí.
Tak jsme je sehnali na černo - pak mu je v nemocnici ochotně aplikovali a nikdo už se na nic neptal.
(Strejda fungoval ještě 4 týdny, řekl si hodně se svýma tehdy už dospělýma dětma - vyžehlili křivdy a usmířili se. Bylo to moc smutné, ale přesto myslím pro ně všechny tuze důležité).
Tak laskavě napřed vyřešte nemožnost legálně pořídit náplasti a pak řešte eutanázii...
31. 08. 2007 | 23:44

Nový napsal(a):

Obě řešení mají své místo.
Člověk má mít možnost volby. Dostatečná síť hospiců, kromě jiného, zajistí aby smrtelně nemocní nebyli do euthanazie "tlačeni" příbuznými a svými ohledy k nim.
01. 09. 2007 | 08:24

Jana Dvořáková napsal(a):

Moje matka chce umřít. je jí 94 let, stále vyšívá,je velmi ioneligwentní, pamatuje si, čte a sleduje pouze náročné pořady v televizi.Dokáže si i trochu uvařit, velmi špatně chodí a má velké bolesti páteře, inkontinenci, potíže s trávením apod. Před 4 lety si nashromáždila prášky, napsala dětem nádherný dopis, že odchází vyrovnaná, spokojená, ale nechce končit jako troska, její bolesti jsou velké a nevidí důvod proč zůstat v budoucnu ležet a vést nekvalitní život. Když jsem jí našla v bezvědomí, přečetla si dopis, bylo těžké rozhodnutí nenechat jí umřít, ale vím, že jsem neměla jinou možnost.To co následovalo za cirkus státní policie ( bylo to v době vražd Stodolových)bych nepřála nikomu zažít. Jen díky dopisu (kontrola grafologa) a její téměř okamžité reakci po nabytí vědomía prvdivé informaci při výslechu ještě na ARO policie věc odložila a dokonce se i omluvili. Matka slíbila, že nikdy nic takového nepodnikne, aby nám podobné potíže nezpůsobila.Pro eutanazii je 100% .Není pravda, že jsou léky proti bolesti vždy použitelné. Jakákoli opiát, který byl matce předepsán z ní udělá nesvéprávnou trosku. Působí na mozek a ona si to nepřeje, ten stav jí připadá nedůstojný. Paní senátorko, hluboce s vámi nesouhlasím a těším se, že až budu já chtít odejít, zákony mi umožní volbu.
01. 09. 2007 | 14:06

Dům spočinutí Sex sci-fi nebo Euthanasie napsal(a):

v holandsku postupuje eu-thanasii pro nevylecitelnou nemoc ... 30% lidi !!!

Dům spočinutí. Sex, sci-fi nebo budoucnost eutanazie?
http://jaknatoo.blogspot.co...
01. 09. 2007 | 23:48

Radka napsal(a):

Milá paní senátorko,

jsem pacientkou s roztroušenou skleózou a pomáhám v občanské sdružení Roska, které pacientům s tímto závažným neurologickým onemocněním pomáhá. Kolem sebe často vidím mladé lidi, kteří jsou na vozíku, jsou mezi nimi i ti, kteří pouze leží. Možná mne čeká stejný konec, je mi 36 let, mám dvě děti, manžela a rodinu, která jse pro mne vším. ama jsem zažila jak člověk, který sám trpí a dle měřítek dnešní společnosti je již "nepotřebný", dával sílu do života ostatním lidem ve svém okolí. Nemoc člověka samotného a jeho nejbližší často přivede k pravým hodnotám, které předtím nevnímal. Sama jsem vystudovaná právnička, aktivně jsem sportovala a cestovala, když přišla nemoc a já se setkala s utprpením a bolestí začala jsem si života vážit...každé jeho minuty. Nemusíme být příslušníky žádné církve, ale své křesťanské kořeny opravdu nezapřeme..jak píše autor předešlého příspěvku, ale život je opravdu darem a i péče o umírajícího a trpícího nám může přinést spoustu dobrého a důležitého. Podpořme Hospice, najděme v sobě sílu doprovázet staré, nemocné a trpící a nechtějme zlegalizovat euthanazii.

" Následujme svůj osud, příliv a odliv. Ať se stane cokoli, osud zvládneme, když jej přijmeme. Vergilius
04. 09. 2007 | 11:55

Adam ing napsal(a):

Já souhlasím z oběma způsoby.Prožily jsme si během roku dva takové případy naších nejbližších.Ať se každý rozhodne dokud ještě může, když to bude nutné pro co by byl schopen zvládnout.
Měli jsme naše rodiče do posledních chvil doma a i ty morfiové náplasti byly málo když přišel třes a křeče tak byla nutná okamžitá pomoc a když musela rychlá pomoc přijet tak již při několikátém výjezdu bývalo problematické se s nímy domluvit ale vždy přijeli.Přitom věřím že umírání v kruhu rodiny je to nejlepší tak při těch bezvýchodných stavech které byli provázeny hroznou bolestí jsou i ty hospice které nejsou pro mnoho lidí príjatelné a nedostupné je eutanázie tou jedinou možností důstojně odejít.
Z článkem paní senátorky souhlasím do posledního písmene.
04. 09. 2007 | 12:42

Darth Zira napsal(a):

Milá Radko, byla to Vaše volba, na kterou jste samozřejmě měla plné právo. Ale proč chcete jiným brát právo zvolit si něco jiného? Kdybych se já ocitla na Vašem místě, tak bych možná taky už na net o tom nic nenapsala, protože bych dobrovolně ze světa odešla. Nemyslíte, že by to byla zcela moje soukromá věc, po které není nic ani Vám ani paní senátorce jakož ani dalším lidem.
04. 09. 2007 | 16:46

credus napsal(a):

Možná pár Čechů dostane kopřivku,protože trpí chronickou ideologizací i lidských problémů,ale podívejte se do dnešního Rudého práva,kde se v přísl.článku píše,že počet případů euthanazie v Nizozemí klesá a nyní je jich okolo 2300.NL má cca 16 mil.obyvatel.
04. 09. 2007 | 17:54

Jonášová napsal(a):

napsali jste toho všichni o eutanazi opravdu hodně, ale zajímavé je, že nikoho ani náhodou nenapadlo že jak eutanazie tak potraty odporují lékařské Hipokratově přísaze, nebo ta se taky "změní" až bude jednou schválen zákon o povolení eutanazie? O schválení ani trochu nepochybuji vzhledem k hodnotám populárním v naší společnosti. Staří jsou přece na obtíž, ať už zdraví či nemocní(tedy pokud nejsou schopni ještě své mladší příbuzné dotovat svým důchodem).Když přestanou být užiteční tak by byla nejlepší eutanazie a pohřeb pokud nožno "bez obřadu", že?
05. 09. 2007 | 14:54

pgjed napsal(a):

Není co dodat. Vše bylo řečeno. Jasně, věcně a argumentačně správně. Paní Paukertová, VELKÝ DÍK!
05. 09. 2007 | 18:10

Milan napsal(a):

Celá ta eutanázie je jenom takový trik, jak se zbavit důchodců, kterých je čím dál větší díl společnosti.
Zastánci hovoří o zvláštních extrémních případech, ale zabíjet chtějí všechny nemocné stářím.
05. 09. 2007 | 21:39

-mkl-(42) napsal(a):

Děkuji za váš článek. v posledních dvou letech zemřela moje maminka i rodiče mé manželky na rakovinu. Je tragické, že to většinu z nás zastihne nepřipravené. Mám pocit, jako bychom si mysleli, že život na zemi je jen narození, práce, důchod,... Ono tam patří i umírání. Jakákoliv touha po sebevraždě je jen důsledek selhání okolí. Vzít si život at asistovaně, nebo sám je nepřirozené. Zákonem podporovaná sebevražda je barbarským činem. Doporučil bych nejen investice do Hospiců, ale i do seznamování s tím, co tato zařízení dokáží poskytnout. V nemocnici důstojné umírání nikdo nezajistí a starat se doma o umírajícího ne každý dokáže. V hospicu můžete i bydlet s umírajícím, a nejste na to sami. Přes všechnu bolest jsme se vždy snažili, aby i naše děti byly v kontaktu s umírajícím. I to je věc, kterou se musí naučit. Když se to nenaučí, budou hledat cesty v berličkách jako je eutanazie.
06. 09. 2007 | 08:03

Darth Zira napsal(a):

Podle mého je zcela přirozené maximálně unikat bolesti, i zvířata to dělají. Takže pokud se někomu zdá, že je lepší smrt, než bolest, tak je to jeho svaté právo, do kterého mu nemá kdo jiný co kecat. Odpůrci euthanasie mi připomínají mou bývalou zubařku (ke které jsem právě kvůli tomu přestala chodit), která mi odmítla píchnout umrtvující injekci se slovy "že to přece vydržím". Co je komu sakra do toho, jestli něco "vydržím" nebo "nevydržím"? Každý člověk má za prvé jinak vysoko práh vnímání bolesti a za druhé má každý k samotné bolesti jiný postoj - jsou lidé schopní se stoickým klidem snášet i kruté mučení a oproti nim jsou tací, kteří si i na komáří píchnutí berou analgetika (a je to jejich osobní věc, po které ostatním nic, když si užíváním opiátů a barbiturátů na kdejakouvolovinu zničí zdraví, tak je to jejich zdraví, ne vaše). Pokud je někdo schopen snášet i amputaci končetiny bez narkózy aniž by vykřikl, tak je takový člověk hrdina, budiž, ale každý jsme jiný a ne všichni mají na to, aby byli hrdiny (a nikdo by je za tu neschopnost hrdinství neměl odsuzovat). Takže laskavě přestaňte lidi nutit do toho, aby snášeli bolest, protože vám to připadá hrdinské. A nemají ji podle vás ještě snášet s úsměvem a rádi????
06. 09. 2007 | 16:20

Ivan Hochmann napsal(a):

Už dlouho čtu stránku paní Paukrtové a nemám odvahu říci svůj názor.Vím co bych řekl a připadal bych si ,že se rouhám,že si o něco koleduji a že nepomůže klepat na dřevo.Je mi dobře.Sedím v teple,jsem celkem zdráv,venku slota,moje milované psisko na mě čumí s gauče jako velký bratr.Z WMA poslouchám Free Colorado nebo Eagle Texas internet radio Hendrixe,Vaughana, Led Zep atd.Ne teď diskutovat nemohu,ale vím,že jsem svobodomyslný a i když nevidím tak hluboko jako Hemingway,či de Saint-Exupéry přeji si rozhodnout o svém bytí sám,snad s pomocí svých bližních,kteří znají moje názory a tužby.I když bude ostatní společnost proti.Ivan.
06. 09. 2007 | 22:29

Pepa Řepa napsal(a):

Dobrý den slečno Kamilko

jsem rád, že se i ve vaší generaci najdou lidé s vaším pohledem na euthanásii.

Pokud jste věřící, tak atheisté předpokládají, že žijete pod permanentní dávkou opia a poslední období vašeho života je pro vás lehčí než pro ně.
Není tomu tak.
07. 09. 2007 | 08:17

Ivan Hochmann napsal(a):

Vlastně ani nemusím diskutovat,stačí když stoprocentně souhlasím s názory paní Darth Ziry.Jenom podotknu.Dostane-li se člověk s tímto názorem do popsané těžké životní situace,je vhodné nenechat dojít věci tak daleko,aby u vlastního odchodu z tohoto světa někdo asistoval,či byl částěčně odpovědný.Ale je to jen moje teorie.Pojmy jako svoboda,demokracie,-jsou omezeny,či limitovány množstvím okolností jdoucích mimo vědomí a snažení jedince,či současný výklad právních norem společnosti.Nikdo z nás normálních lidí,nemůže přesně popsat svoje reakce na blíže nespecifikované fatální záležitosti budoucna.Kdo s tímto názorem nesouhlasí je zcela jistě pod knutou víry,dogmat,či jinou formou myšlenkové omezenosti.Ale to už je zase o něčem jiném.Ivan
07. 09. 2007 | 11:18

čokoládka napsal(a):

Poněkud nechápu odpůrce euthanazie- pokud oni ji využít nechtějí, je to jejich svaté právo, ale proč brání mě či jiným aby důstojně odešli ze života? Připadá mi to, jakoby se hlasovalo o tom, že se nesmí podávat utišující léky, aby si lidé vychutnali to, co k životu patří, tj. bolest a smrt. Zde opět platí, kdo nechce léky, nechť si je nebere, kdo ale bolest zakusit nechce, má právo si je vzít a obdobně kdo nechce umírat zbytečně dlouho, bolestivě, nedůstojně ať zvolí euthanazii. Nechápu proč nějací samozvaní rádoby humanisté či nádoženští fanatici odpírají druhým zásadní právo na důstojnou smrt.

v řívějších dobách nesměšli být sebevrazi pohřbíváni na normálních hřbitovech, sebevražda byl hřích, na něco takového neměl člověk právo. v dnešní době už na normálním hřbitově být pohřben smí a zda je to hřích nikoho nezajímá, to je teda hodně malý posun od tob tmářství.

Právo na důstojnou smrt byl civilizovaný svět měl respektovat, je to naše přirozené právo.

a pro ty, co tvrdí, že je to zneužitelné např. dědici - pokud někdo umírá a zcela jistě mu není pomoci tak dědici maximálně uspíší co by je stejně čekalo.. to netřeba řešit. a navíc v kolika procentech by se to asi tak zneužilo? většině lidí půjde o to, aby jejich bližní netrpěli.. Neměli byste stále vidět v druhých to špatné..
07. 09. 2007 | 13:20

Zacheus napsal(a):

Pro čokoládku. Snad by bylo dobré si přečíst i můj příspěvek shora,kde se jasně uvádí, jaké řešení nabízí v souvislosti s diskutovanou otázkou Katechismus katolické církve, než začnete psát o jakémsi "tmářství".
07. 09. 2007 | 21:14

medvěd napsal(a):

Hospici jsou výborná věc .Ta idea přátelské pomoci lidem kteří jsou na poslední cestě je velmi dobrá. Bohužel je jichmálo a ne každý se tam může dostat. Takže plně podporuji i tu druhou variantu přátelské pomoci lidem, kteří jsou na poslení cestě a to je eutanazie. Pro mne je nejdůležitější aby umírající netrpěli ,aby si mohli zachovat alespoň určitou důstojnost a aby mohli v maximální možné míře rozhodnout o způsobu své poslední cesty sami.
08. 09. 2007 | 01:34

medvěd napsal(a):

Ještě si dovolím reagovat na jeden často zmiňovaný argument proti eutanaziia to je její zneužití. Ano zneužít jde skoro všechno a přesto nikoho ani nenapadne zakázat např. automobily protože mohou zabíjet a zabíjejí spoustu lidí . Prostě kdybychom chtěli zakázat vše co jde zneužít a může usmrtit, museli bychom zakázat vše od kapesních nožů počínaje a všemi druhy zbraní konče. Takže prosím teorii zneužitelnosti nepoužívat, je zavádějící a vychází z toho , že lidé nejsou lidé ale hyeny.
08. 09. 2007 | 01:51

Vita napsal(a):

09. 09. 2007 | 23:20

:-) napsal(a):

Včera večer jsme s mojí ženou vedli trošku hlubší rozhovor o
různých životních situacích. Přišla řeč i na eutanázii.
K tomuto sensibilnímu tématu o volbě mezi životem a smrtí jsem
poznamenal: "Nechci abys mě nechala žít v takovém stavu, kde bych byl
zavislý na přístrojích a živen tekutou stravou z nějaké flašky.
Kdybys mě někdy takhle viděla, vypni ty mašiny, které mě udržují naživu.

Ona vstala, vypnula televizi i počítač a vylila moje pivo do záchodu ...
13. 09. 2007 | 21:05

václav napsal(a):

Dá se říct,že všichni předdiskusníci měli svým způsobem pravdu.Myslím,že s výjimkou těch opravdu nepohyblivých,možno následovat Hrabala a prostě vypadnout z okna.......Jsem 100% pro hospice s poznámkou-aby tam byli dáváni lidé opravdu nevyléčitelně nemocní s omezenou dobou pobytu. A za druhé-aby tam nemocní nebyli vydáni všanc náboženským fanatikům,kteří vě
tšinou tyto ústavy vedou.Opravdu by mne zajímalo z čistě psycholog.hlediska-jakou útěchu tam dostane atheista....
Kdo to ví,ať mi to napíše: vjanovsky@volny.cz
06. 10. 2007 | 22:45

jindriska napsal(a):

S článkem souhlasím tak nějak napůl, hospice jsou výborný nápad ale pouze pro ty nevyléčitelně nemocné, kterým pomáhajé léky od bolesti atd. Ale co člověk, který je nehybný a do konce života uvězněn na lůžku a s bez přístrojů se neobejde...a chce zemřít? Každý by měl právo se svobodně rozhodnout žít či zemřít. A nemusí jít zrovna jen o rakovinu, která je tu zmiňovaná. Berme v potaz knihu Nejsem vrah....jak by bylo Vám v situaci Vincenta...chtěly by jste takhle žít dalších 40 let??? Asi ne.

Člověk jako svobodný tvor má právo jak na život, tak i na (důstojnou) smrt !!!
13. 02. 2008 | 22:15

Qiedo napsal(a):

Shodou okolností dnes večer na TV2 pořad "Ta naše povaha...-Smrt už není tabu ? ". Zazněla zde řada zajímavých názorů ( prof.Pavko, Dr.Kubinyi a j.)Vesměs tu příkladem byli starší, neb staří lidé, trpící nějakou nevyléčitelnou nemocí.Můj podnět k diskuzi- jak se postavit k podobné situaci v případě mladého člověka, neb třeba i dítěte ,jež navíc podobné přání ani nebude schopné vyjádřit.Snad by mohl někdo rozhodnout za ně? Brr-hrozná představa.
Prof. Pavko k otázce euthanazie mj.říká,že je to otázka vývoje myšlení.Ministr zdravotnictví Julínek to vidí následovně- cituji: " Pomůže tomu to, co my chystáme a to je nakupování zdravotní péče. Klient-pacient musí přinést tomu zdravotnickému zařízení s sebou taky úhradu od zdravotní pojišťovny, peníze, tak aby oni měli, aby pro ně byl zajímavý zákazník a oni se o něho opravdu starali." No ano, o peníze jde vždycky až v první řadě,jak řekl kdysi jiný velikán této strany.
28. 02. 2008 | 03:39

Renata napsal(a):

Eutanazie není nic strašného,jen se okolo ní stále objevuje spousta pseudofilozofických a náboženských úvah, které s tím nemají vůbec nic společného.Proč má např. nevěřící poslouchat jako argument, že život nám dal Bůh a my lidé to nemáme překonávat vlastním rozhodnutím. A že tímhle tvrzením se ohání kde kdo.Zákon, který by ji umožnil chybí nejen u nás, ale i v jiných civilizovaných státech světa.Nemocní v poslením stadiu nemoci , ti v podstatě na smrt nemocní a jejich rodiny by mohli vyprávět,jak si představují důstojnou smrt.Mnohdy dlouhodobé utrpení a živoření důstojné rozhodně není.
08. 03. 2009 | 17:34

vera napsal(a):

Ten kdo nesouhlasi s eutanazii asi nevidel nikdy nikoho umirat, protoze eutanazie je vysvobozeni pro toho cloveka.Muj bratr -52 let- umiral skoro 6 mesicu ve strasnych bolestech a mel asi 30 kg.Kdyz to vidite v rodine tak prejete jen rychlou smrt.Ja bych takhle nenechala umrit ani svoje psy, nikdy bych je nenechala takhle trapit.Ja jsem pro eutanazii a pokud by to slo se mnou takhle s kopce sama bych pozadala o smrtici injekci protoze je to vysvobozeni.
09. 06. 2009 | 13:10

Rolex watches napsal(a):

The Omega Seamaster collection is composed of four models -300 M, Aqua Terra, Apnea and the latest addition, Planet Ocean. Each model specializes in offering a unique feature.These can attract more people to the eye.it can be make omega watches more for sale. http://www.omegawatchessale...
03. 07. 2009 | 08:30

TUTORIAL TIPS AND TRICKS napsal(a):

Danke f information
26. 08. 2009 | 03:56

tag heuer link napsal(a):

Good recommended website.
12. 03. 2010 | 09:54

tag heuer monaco napsal(a):

I am looking forward for the next updates of your awesome worship. It would be great if you have other great things just like this. I really love it. Thanks!
12. 03. 2010 | 09:56

nike air max napsal(a):

good article,i love this so much,thank you for your working
27. 03. 2010 | 01:35

Romana Šimková napsal(a):

Nesouhlasím s paní senátorkou. Můj manžel nyní umírá na rakovinu. Kdyby si paní senátorka prožila jen zlomek toho co on, mluvila by jinak. Člověk, který si neprošel utrpením rakoviny, nikdy nemůže být zasvěcen do pocitů, přání a tužeb člověka, který je odsouzen k smrti. Můj manžel měl tak nesnesitelné bolesti, které neutlumily ani dvojité dávky morfinu. Jako bývalý sportovec se nedokázal smířit s tím, co z něho nemoc udělala za trosku. Nyní váží 40 kilogramů. Dvakrát se pokusil o sebevraždu. Nevyšlo mu to. Mluví o ní jako o vysvobození ze svého nesmírného utrpení. CO vy na to paní senátroka. Strčila by jste ho umřít do hospicu? Myslím si, že jste nikdy neviděla člověka, který zrovna na rakovinu umírá. Kdyby ano, mluvila by jste jinak. Vy si ale děláte pouze volební kampaň nic víc. Ty trpící lidi, Vám jinak neříkají vůbec nic.Už jste někdy slyšela, kolik se jich dobrovolně rozhodne skočit z balkonu nemocnice Na Bulovce? A to díky takovým jako jste vy. Kdyby u nás existovala eutanázie, nemuseli by trpět jako zvířata a jako zvířata umírat.
21. 04. 2010 | 19:33

renata napsal(a):

Chce to čas, ono nakonec k uzákonění euthanasie dojde, jenom ti, co teď trpí, se toho nedočkají. Jinak mi jako větší neúcta k životu přijde ty opravdu v posledním stadiu ještě něčím týrat(myslím zbytečnou léčbu)než je nechat umřít.Lékaři by měli pacientovi říci jasně, kdy už opravdu nejde nic dělat, v určitý okamžit se to prostě už tajit ani nedá.
24. 06. 2012 | 23:27

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy