To, co ve čtvrtek večer předvedli v Edenu někteří rádobyfanoušci Slavie po prvním poločase úvodního semifinále Ondrášovka Cupu s Olomoucí, byla ubohost.



Snažit se zlynčovat toho, kdo jim přijde pod ruku, byla známka jejich "inteligence".

Ovšem bylo by velmi špatné, aby mizernou formou byl zastíněn ušlechtilý obsah. Tedy to, o co šlo skutečným fandům. Tedy nenechat si od vedení klubu neustále něco slibovat, když dlouhodobě své sliby neplní.

Protest v den, kdy se rozhodlo o neudělení profesionální licence Slavii pro příští sezonu a tedy pádu do České fotbalové ligy (až třetí nejvyšší soutěže), byl správným a nevyhnutelným tahem fanoušků.

(Je mi líto hráčů Slavie, kteří se snažili i bez toho, že čtyři měsíce neviděli výplatu, pomoct klubu tím, že přinesou do pokladny nějaké peníze za výhru v poháru a zároveň postup do Evropy. Ale získat pro klub peníze a nevědět, jestli mi obratem přijde alespoň výplata, je nesmysl, a i proto je protest fanoušků pochopitelný.)

I já jsem mimo jiné fanoušek a neznám nikoho z mého okolí, kdo by se k protestu nepřidal, když jeho klubu hrozí po mnoha letech pád z nejvyšší soutěže.

(Jen tedy nerozumím tomu, proč fanoušci "neukončili" zápas ještě před jeho zahájením a po prosbě kapitána týmu Karola Kisela, aby se zápas hrál, couvli a odešli zpět na tribunu. Nemuselo totiž vůbec dojít k masakru, který se po prvním poločase na hřišti odehrál.)

Čemu se však moc nedivím, je rudo před očima, které měli někteří fanoušci poté, co před ně v poločase předstoupil ředitel klubu Miroslav Platil. Vždyť hned jeho první věta zněla: "Pokoušíme se s celou věcí hnout, doufám že do konce května vše dobře dopadne." A kvůli rozzuřenosti fandů už ani nic dalšího říct nemohl, když před nimi prchal do útrob stadionu.

Fanoušci přece v poločase nesestoupili podruhé na trávník, aby slyšeli další sliby. Chtěli od "svého" ředitele čestné jednání a čestnou a jasnou odpověď. Ne další uhýbání.

Mlžil Platil tak sice nechtěně, ale naprosto pochopitelně fanoušky k činu vyhecoval.

Dobrá... Mohlo by se to přejít a Platil by si alespoň u některých fandů zachoval tvář tím, že se před ně pokusil sejít a kritickou situaci klubu jim vysvětlit.

Ale jeho pozápasová slova, to musela být i pro ty umírněné silná káva.

"Působím v klubu jen deset měsíců. S mojí érou jsou spojené spíš věci, které se dají chápat pozitivně. Pokud na někoho chtěli fanoušci zaútočit, měli se podívat více do minulosti. Od fanoušků to je brutální čin. Absolutní neúcta k práci lidí, co současnou situaci nezavinili. Je to zmarnění roční práce. Dělali jsme všechno pro to, aby Slavia nezmizela z fotbalové mapy. Je to hanba."

Ano, pane Platile, je to hanba. Ale především Vaše.

To, jestli jste dělali všechno pro to, aby Slavia nezmizela z mapy, to nechám na Vašem svědomí a také na budoucnosti. Ale za Vás mluví činy. Nebo spíš nečiny.

A hlavně slova. Sázkaři by už mohli vydělat slušný balík na tom, že co slíbíte, to se vzápětí nevyplní.

Za deset měsíců jste možná tvrdě pracoval, ale za tu dobu jste nestihl poznat majitele, prodával hráče do zahraničí, ale peníze na výplaty těch, co zůstali, jste nesehnal. Nenašel jste nového investora, neodvrátil neudělení licence pro příští sezonu ani nezastavil pád do třetí ligy.

To je Vaše vizitka, pane Platile.

Říkáte, jak Vás mají hráči rádi a že Vašim slibům věří, ale nedivím se, že trpělivost došla fanouškům. Spíš se divím tomu, že k protestu nedošlo mnohem dříve, když viděli a hlavně slyšeli, jaký je na Vás "spoleh".

Na druhou stranu je pro fanoušky Slavie dobře, že potká klub pád do třetí ligy.

Klub se vyčistí od tajemných majitelů, kteří se zřejmě modlili, aby klub zbankrotoval, a oni nemuseli platit sto milionovou pohledávku dřívějšímu vlastníkovi ENICu a dalších sto milionů jiným subjektům.

I svazoví funkcionáři v čele s Ivanem Haškem, který může dát Slavii jako poslední instance razítko na sestup do třetí ligy, by měli pochopit, že pád do třetí ligy, ale jasná struktura klubu, je pro český fotbal mnohem lepší vizitka než trvání na tradicích.

Vždyť to poznali i na Bohemians 1905, které od bankrotu zachránili fanoušci a při návratu do nejvyšší soutěže se klub neskutečně stmelil.

Pro podobný scénář se navíc můžeme podívat i do mnohem věhlasnějších soutěží. Třeba anglický Leeds, který byl před 11 lety v semifinále Ligy mistrů, také kvůli finančním problémům spadl do třetí nejvyšší soutěže a nyní se vrací postupně mezi elitu.

Německý Dortmund, který nedávno oslavil mistrovský titul v Bundeslize, byl před sedmi lety na hranici zániku, jenže se pak za něj postavili (i finančně) fanoušci a nyní je tam, kde je.

Snad i ti největší zatvrzenci možná pochopí, že ke vší úctě k tradici, je ozdravná cesta do třetí ligy tím nejlepším krokem pro klub.

Navíc bez všech Platilů a dalších mlžilů...

Jaroslav Šindelář