Budeme na důchody sbírat víčka?
Když jsem začínal s politikou, chtěl jsem přispět k tomu, aby se u nás žilo lépe. Aby lidi měli jednodušší život, aby jim na konci měsíce vždycky zůstalo o něco víc peněz, aby se změny neděly jen naoko, ale doopravdy.
5 věcí, které mi v roce 2018 udělaly radost
Rok 2018 je téměř pryč. Uběhl rychle, ale tak to bývá, když je člověk v jednom kole. Měl své světlé i temné chvilky (mezi ty poslední patří třeba schválený státní rozpočet). Nebudu vám ale kazit sváteční náladu. Tento blog je totiž o momentech světlých. Vánoce jsou svátky klidu a pohody a tak jsem si zabilancoval a vybral pět věcí, které mi letos udělaly radost.
Babišova vláda na budoucnost nemyslí
Naší ekonomice se daří. Nezaměstnanost máme nejnižší v EU a prakticky už nemá ani kam klesat, HDP roste, příjmy státního rozpočtu nebyly nikdy vysoké tak, jako dnes. Jinými slovy – máme se vlastně docela dobře. V takové situaci od vlády očekávám, že bude dělat vše proto, aby se tato spokojenost podařila udržet v naší zemi co nejdéle.
Tedy – že bude investovat do vzdělávání, výzkumu, vývoje, infrastruktury, výrazně snižovat zadlužení Česka a zjednodušovat cestu všem, kteří chtějí podnikat a pracovat. Odpovědnou politiku s dlouhodobými cíli. V tom bohužel vláda zcela selhává.
Stát řízený jako firma slouží jen té firmě, která ho zrovna ovládá
Firma DEZA ve Valašském Meziříčí funguje už řadu let. Patří do Agrofertu a je to jedna z klíčových firem Babišova holdingu. V průběhu června se na mě obrátil s prosbou o pomoc a radu jeden ze zaměstnanců DEZY. Spolu s několika dalšími kolegy se na jaře 2018 pokusili vstoupit do vyjednávání o zvýšení mezd. Běžně by k tomu využili odborový svaz. V odborový svaz (OS) ECHO, který v DEZE působí, ale neměli příliš důvěry, a proto se obrátili na OS KOVO. I přesto, že firma v posledních letech vykazovala stamilionové zisky, platy v poslední pěti letech nerostly.
O autorovi
Jsem Stanislav Blaha, starosta Uherského Hradiště a poslanec ODS za Zlínský kraj. Do politiky jsem vstoupil v roce 1998, když se mi nelíbilo, jakým směrem se situace u nás vyvíjela. Věděl jsem, že pokud chci něco změnit, musím začít u sebe - tak jsem se začal aktivně podílet na rozvoji našeho města a později i regionu. Jsem hrdý Hradišťák, jemuž je práce i koníčkem.