Názory mohou být nejrůznější, ale v době, kdy se připravuje další zákon o sociálním bydlení, aniž by bylo zcela přesně známo co vlastně by takový zákon měl vyřešit je třeba říci zcela otevřeně: fráze nám prostě nepomohou.

Tak prý jsme zdražili byty vlastním dětem, tvrdí sociolog a ekonom Martin Lux, který se v Sociologickém ústavu Akademie vět již mnoho let věnuje problematice bydlení ( M. Lux: „Zdražili jsme byty vlastním dětem“ Orientace LN 7.6.) Nevím, kdo z čtenářů má dojem že tak učinil. Názory mohou být nejrůznější, ale v době, kdy se připravuje další zákon o sociálním bydlení, aniž by bylo zcela přesně známo co vlastně by takový zákon měl vyřešit je třeba říci zcela otevřeně: fráze nám prostě nepomohou!

A těch je v tomto rozhovoru celá řada. Tak je prý důležité, „aby nový zákon o sociálním bydlení obsahoval povinnost obcí řešit situaci svých občanů ve vážném bytové nouzi.“ Fráze, která se zde opakuje již mnoho let! Ale jaké vlastně „své občany“ obce mají ? Kdo je vlastně „občanem obce ? Není to tak, že občanem obce se podle našich zákonů stane prostě každý kdo se tam včera přehlásil k trvalému pobytu ,aniž by obce měly jakoukoliv možnost se k tomu jakkoliv vyjádřit? A jak se za této právní situace má obec starat o „své“ občany? Pokud nedokážeme definovat občany obce od výhody hledajících "přišlíků", nelze o takové povinnosti obcí spravedlivě hovořit. A pokud by však i nový zákon takovou povinnost obcím uložil – před tím než bude novelizován zákon o evidenci obyvatel – dopadne to s ním stejně jako s tím předchozím: příčetní představitelé obcí jej odmítnou!

K tomu aby se ceny bydlení snížily by prý napomohla " bytová výstavba" Proč by tomu tak mělo být? Naším problémem přece není nedostatek bytů, ale jejich vysoké ceny. Pokud v nově postavených bytech budou jejich vlastníci ( a to i obce) požadovat stejně vysoké nájemné jako dnes, nikomu nebude pomoženo.

M. Lux má pravdu v tom, že pokud jde o nájem "uzavírají se příliš krátkodobé smlouvy“. Majitelé tak prý činí proto, že brání dlouhodobým smlouvám, protože vystěhování v případě výpovědi ...trvá příliš dlouhou". To ovšem je jen půl pravdy: pokud by takové nebezpečí hrozilo stačilo by přece doplnit nájemní smlouvu tak, že pokud nájemce dodržuje všechny podmínky nájmu má právo na automatické prodlužování nájemní smlouvy. Naše bytové právo je v novém občanském zákoníku upraveno na velmi dobré, evropské úrovni. Ale nájemní smlouvy na dobu určitou mění byty v hotelové ubytování ať to nevzývanýma airbnb nebo "ochranou před neplatiči". A zkuste se dovolat svých zákonných práv když máte uzavřenu nájemní smlouvu na 6 měsíců !

Mnoho občanů prý čelí „tržnímu selhání“ Co vlastně tato módní fráze znamená ? Znamená to nejspíš, že občan nemůže za bydlení zaplatit tolik, kolik je na něm majitelem bytu požadováno. Ale lze z takového "selhání" obvinit toho, kdo celý život poctivě pracoval a výše důchodu mu neumožňuje zaplatit si přiměřené bydlení? Nebo dokonce stále poctivě pracuje, ale výše jeho mzdy mu opatřit si bydlení neumožňuje? Lze toto nazvat selháním občanů? Nebo zde selhání něco úplně jiného? Martin Lux navrhuje tento problém řešit "kontrolou a vhodnějším na nastavením"(?) a zejména "zákonem o sociálním bydlení aby obchodníci s chudobou přišli o své zákazníky".

Problém těchto "zákazníků" je u nás podstatně deformován politickou korektností, která nám brání pojmenovat problémy, které v bydlení nyní máme. Komu má stát (nebo obce) skutečně pomáhat? Rozpaky kolem tohoto problému se ukazují zcela zřetelně v případě tzv. ubytoven. Ty se již "obchodníkům s chudobou" přestávají vyplácet a tak je postupně zavítají. Ale přesto, že u nás nemáme, bohužel, systém, který by tomu, kdo přijde o bydlení opatřil bydlení nové, jakoby tomu u obyvatel ubytoven bylo jinak. Mediální ohlas nad otázkou „kam se přestěhují“ je značný. Ale chudí lidí, kteří potřebují naší pomoc přece nebydlí jen v ubytovnách a zde jsem žádnou zvláštní mediální pozornost nezaznamenal….

Nedošla totiž u nás situace již tak daleko, že nepotřebujeme zákon jen o sociálním bydlení, ale obecné zákony o bydlení, které běžným občanům zajistil způsob jak se dostat se k přiměřenému bydlení - tedy zajistil sociální právo na bydlení, k jehož respektování je Česká republika vázána - jak ostatně potvrdil i Ústavní soud - mnoha mezinárodními dohodami ?