Asi dlouho budu litovat, že jsem se nechal přemluvit k účasti na údajně diskusním pořadu České televize Máte slovo.

Jakoby se nám na obrazovky vracel duch pořadu Kotel, onoho neblaze proslulého nejspodnějšího patra „diskusních“ pořadů ČT. Snaha o skandalizování, osobní útoky, moderátorka ostentativně dávající najevo své sympatie jedné straně, bez základního porozumění věci a bez schopnosti zvládat agresivitu některých účastníků pořadu – to vše jsme ve středu večer znovu měli před očima.

Pořad měl být původně věnován problematice bydlení, a to zejména lidí, pro které již dnes je zaplacení nákladů na bydlení vážným problémem, tedy především seniorů. Co jsme se však v pořadu o této problematice dozvěděli? Od místopředsedy vlády a ministra to, že není žádný důvod ke stížnostem, protože v Čechách si lidé žijí jako v Ženevě a bydlení důchodců bude vyřešeno tak, že v nadcházejících dvou letech obce postaví malé, pro seniory vhodné byty, kam je přestěhují. Jistě zejména pro centra velkých měst, kde je situace nejvážnější a kde, podle představ pana ministra, je na novou bytovou výstavbu spousta místa, to bude určitě vhodné řešení….Bez ironie: jeho vystoupení bylo nelepším důkazem toho, že dnešní vláda si se situací absolutně neví rady. Od místopředsedy našich štrasburských žalobníků, Občanského sdružení majitelů domů, jsme se zase dozvěděli, že ten, komu se situace u nás nelíbí a kdo již nemá peníze na zaplacení stále rostoucích nákladů na bydlení, se má přestěhovat do Severní Koreje, což, při nadšeném souhlasu, se kterým se tato nehoráznost setkala na internetových stránkách této organizace, ji spolehlivě degraduje z účasti na jakékoliv seriozní diskusi o problematice bydlení u nás.

A zlatý hřeb celého pořadu: moderátorka Jílková. Za celou dobu vysílání nepochopila současný hlavní problém v nájemním bydlení, totiž to, že někteří lidé, především důchodci, nejsou schopni dnes zaplatit nejen tzv. tržní, ale ani regulovanou výši nájemného. Dvě nešťastné nájemnice, které v pořadu líčily – zcela marně a bez jakéhokoliv rozumného ohlasu – svoji zoufalou situaci, považovala moderátorka za oběti nespravedlnosti tržních vztahů (domnívala se totiž, že platí tzv. tržní nájmy) a opakovaně vyzývala autora tohoto článku k tomu, aby vyklidil svůj nájemní byt, ve kterém shodou okolností platí „regulovaný“ nájem a předal je těmto chudým nájemníkům. Nehledě na zcela bezprecedentní drzost takové výzvy na obrazovkách veřejnoprávní televize a bez ohledu na věcnou nereálnost této výzvy (nájemce nemůže předat svůj byt někomu jinému, to je záležitost pronajímatele – to asi moderátorka neví), to byla výzva naprosto nesmyslná a jen usvědčovala moderátorku z naprostého nepochopení situace: proč by se chudí lidé, kteří již dnes nemohou zaplatit regulovaný nájem ve svých bytech, měli stěhovat do uvolněných bytů „bohatců“ – platících dnes také regulovaný nájem - ve kterých by tentýž (regulovaný) nájem opět nemohli zaplatit? To zůstalo moderátorce, s kotelní mlhou před očima, po celou dobu vysílání dokonale skryto.

Snaha cokoliv vysvětlit byla marná. V pořadu, kde překřikování jeden druhého a okamžitý vstup do řeči tomu, kdo se netěší přízni moderátorky, není na jakoukoli rozumnou řeč místo. Škoda. Česká televize promeškala příležitost, právě v předvolebním čase, osvětlit jeden z nevážnějších problémů, který trápí nemalou část obyčejných lidí. Bez osobních urážlivých a nesmyslných útoků, bez osobní zaujatosti moderátorky a – konec konců – tak, jak to má veřejnoprávní televize v náplni své práce. Chce-li Česká televize křísit „kotelní“ metody na svých obrazovkách, je to jen její volba. Má k tomu ten hlavní předpoklad: moderátorku odpovídající úrovně a kvality.