Brněnský projekt Rapid Re-Housing definitivně skončil. Zastupitelé schválili závěrečnou výzkumnou zprávu.

Dnes jsem na brněnském zastupitelstvu vystoupil za výzkumný tým projektu Rapid Re-Housing. Po posledním zastupku, kde nikdo z týmu nemohl být, se objevily články v médiích, že byla naše závěrečná byla "šitá horkou jehlou", nebo že brněnští zastupitelé zprávě nevěří. Jednání jsem se vlastně dost obával, kolem projektu a závěrečné zprávy se peče politika. Na druhou stranu jsem si říkal, že výzkumné zprávě se nic lepšího stát nemůže. Nejhorší je, když ji někdo strčí do šuplíku. Tady se výzkumnou zprávou univerzity už podruhé zabývalo zastupitelstvo města i média. Takže jsem si hrál na to, že jsem Dennis Culhane a před americkým senátem obhajuji zprávu o stavu bezdomovectví.

Co jsem zastupitelům potřeboval říct?

1. Projekt nebyl žádným neetickým experimentováním na lidech. Šlo o randomizovanou kontrolovanou studii. Když jsme projekt připravovali, bavili jsme se s panelem rodin v bytové nouzi, jaký způsob přidělování bytů se jim zdá spravedlivý, a losování brali jako spravedlivé všichni přítomní. Rodinám, které byt nedostaly, nikdo nebránil získat jiný byt a 7 % jich také během roku jiný byt od města či městských částí dostalo.

2. Závěrečná zpráva nebyla šitá horkou jehlou a snažili jsme se být k sobě metodologicky i jinak nároční, byť to donor nevyžadoval. Přihlásili jsme výzkum do mezinárodní databáze klinických studií, publikovali jsme protokol výzkumu, zprávu jsme nechali recenzovat renomovanými lidmi a na celý proces dohlížela vědecká rada projektu. V závěrečné zprávě reportujeme otázky, které jsme publikovali v protokolu výzkumu.

3. Hlavní výsledky projektu jsou dost přesvědčivé. Oproti očekávání 80 % prodloužilo po prvním roce od zabydlení nájem 96 % rodin, nyní se úspěšnost po dvou letech k 80 % dostává. To jsou srovnatelná čísla jak se zahraničím, tak s jinými českými městy, která zabydlují. A oproti alternativním přístupům (například prostupné bydlení) jasná cesta, jak bezdomovectví ukončovat.
Díky evaluačnímu designu jsme mohli sledovat účinek projektu na zdraví a sociální začleňování rodin a dětí. A tak víme, že díky projektu nemusely děti z 50 rodin strávit dohromady 3 900 dní v náhradní rodinné péči, prostě proto, že dostaly možnost bydlet a podporu skvělých sociálních pracovníků a pracovnic. Vedle toho se zlepšilo zdraví a sociální začleňování rodičů i dětí, ostatně o tom už se toho dost napsalo.

4. Cost-benefit analýza v závěrečné zprávě ukazuje, že již po roce projekt generoval úspory veřejných rozpočtů. A ze závěrečné zprávy také jasně plyne, že z úspor těží stát a ne město, protože hlavní položky – náhradní rodinnou péči a zdravotní péči – město nehradí, a azylové bydlení hradí pouze z malé části.

5. K doplnění naší zprávy o analýzu sociálního odboru magistrátu o data o nákladech projektu k 31. 3. jsem měl několik kritických poznámek. Materiál míchá dohromady náklady města a hypotetické ušlé příjmy ze sníženého nájemného dohromady. To je nejen účetně, ale věcně špatně, jak na místě upozornil náměstek Hladík, snížené nájemné je u všech sociálních bytů. Sociální odbor ale vůbec nezohlednil úspory, takže to vypadá, že město mělo s projektem pouze náklady.

6. Považuji však vyčíslení vícenákladů za legitimní. Město se pak může rozhodovat, zda mu 4,5x nižší riziko duševního onemocnění matek, či právě 3 900 dní a nocí dětí mimo ústavy a pěstounskou péči stojí za ty vícenáklady. Anebo může chtít mít vícenáklady pokryté externě, třeba od státu, který sekundární náklady bezdomovectví hradí. Anebo projektově. A tím se dostávám k poslednímu bodu:

7. Současná výzva ESF č. 108 na Housing first má paušál 40 %. Město tak reálně peníze na pokrytí všech takových vícenákladů může získat.

Jsem rád, že představitelé města zůstali velmi věcní, nikdo kromě jednoho pana zastupitele za SPD? neměl pocit, že byla evaluace nějak „cinklá“ a já jsem souhlasil, že když budeme výsledky projektu prezentovat v jiných městech a na dalších fórech, vezmeme také v úvahu i vývoj za období, kdy jsme už výzkum nerealizovali.

Nakonec naprostá většina přítomných zastupitelů hlasovala pro schválení závěrečné evaluační zprávy projektu a také pro to, že sociální odboru bude pravidelně každý půlrok zastupitelstvo informovat o vývoji v projektu, takže evaluace pokračuje.

Takže co podle mě ještě chybí pro evidence-based policy? Aby se nediskutovalo jen o finanční výhodnosti nebo nevýhodnosti pro město, ale aby se zjištění promítla do tvorby sektorových politik, tedy nejen do řešení bezdomovectví, ale do řešení a financování náhradní rodinné péče, pobytových sociálních služeb, či zdravotnictví.

P. S.: Později se vedení Brna vyjádřilo, že v Rapid Re-Housing pro rodiny pokračovat nebudou, ale v ukončování bezdomovectví ano. Vzhledem k tomu, že dohodu o vyhodnocení Rapidu a škálování jsme měli s radnicí minulou, to ani nemůžu brát jako podraz. Osobně je mi to líto, ale spolupráce s městy, která chtějí, mi přijde v tuto chvíli důležitější.