Je docela obyčejný pozdně letní podvečer, ale pro mě už za chvíli obyčejný rozhodně nebude. Jsem plná nadšení a očekávání. Vystupuju na pražském náměstí Republiky, prodírám se špalíry turistů a zatáčím do ulice Na příkopech. Spěchám, i když možná ani nemusím. K tradici módních přehlídek přece patří také to, že nikdy nezačínají načas.
V pátek 4. září okolo 21. hodiny jsme se (má žena a já) nalodili na pravidelnou lodní linku Hellenic Seaways v Ayios Kyrikos na ostrově Ikaria. Celonoční plavba nás bez zastavení přiveze do přístavu Piraeus.
Zeptal jsem se manželky, jestli něco ví o takové písničce. Zazpívala „Za tou naší stodolou se líbá Jeník s Andulou.“ To mi nehrálo do noty, vyzvídal jsem znovu. „Za tou naší stodoličkou sedával vrabec“, více jsem se raději již neptal.