Taková legrace a tolik zbytečného křiku. Právě takto hodnotili mnozí, a to nejen muži, ale i ženy, poněkud lascívní gesto Maroše Kramára v pořadu Inkognito televize JOJ. Slovenského herce podpořila i dotčená maskérka a omluvila jej, že se jednalo pouze o přátelské pošťuchování. Budiž, pár vteřin a opravdu drobný dotyk. Všechny polehčující okolnosti však Kramár dokonale zazdil výrokem: „Zhrzené ženy, které jsou nešťastné, že na ně nikdo nesahá, mě absolutně nezajímají.“
Na pozadí současných témat, kterými žije Evropa, jako je snaha o uhlíkovou neutralitu, vyrovnání se s vlastní rasistickou minulostí či dobrání se toho, zdali menstruují pouze ženy, se odehrává něco, čeho Evropa může litovat mnohem více, než si v současné době připouští. Tím je absence vlastní zahraniční politiky.
(pokračování blogu Škola doma aneb korona s humorem)