Fyzika nazpaměť, část 2: Proč učit fyziku

04. 09. 2011 | 22:02
Přečteno 12335 krát
Toto je druhá část třídílného blogu o výuce fyziky. V první části jsem se věnoval současnému stavu výuky fyziky, který podle mého názoru není příliš uspokojivý. V této druhé části se zamýšlím nad tím, k čemu by měla výuka fyziky sloužit, jaké jsou její cíle; z toho pak se ve třetí části pokusím vyvodit, jaké prostředky by se k dosažení těchto cílů mohly používat.

Připomínám, že tento text vznikl původně jako příspěvek na semináři pro středoškolské učitele fyziky; píši-li tedy v první větě, že se na něčem "všichni shodneme", myslím tím tehdejší posluchače, zatímco zdejší publikum může být i jiného názoru.

Pravděpodobně se tu všichni shodneme, že fyzikální vzdělání má pro člověka velký význam — a nejen pro toho, kdo se bude fyzikou a jejími aplikacemi živit, např. pro inženýra, lékaře, učitele nebo vědce, ale i pro člověka „humanitně orientovaného“ nebo prostě pro „člověka z lidu“. Musíme si však uvědomit, jaký význam to pro ně má, a až podle toho se rozhodovat, jak učit fyziku.

Je extrémně nepravděpodobné, že by někdy ve svém dalším životě nějaký humanitně orientovaný intelektuál nebo „obyčejný člověk z lidu“ potřeboval vypočítat výtokovou rychlost kapaliny z nádoby nebo oběžnou dobu planety. (Je to ostatně velmi málo pravděpodobné i u budoucího profesionálního fyzika.) Jestliže studenti uvidí, že je fyziku učíme, jen abychom je naučili právě tyto velmi speciální dovednosti, nemůžeme od nich očekávat žádnou vstřícnost: vědí velmi dobře, že jim budou k ničemu, a fyziku se budou učit se stejně malou chutí jako dialektický materializmus. S odporem se něco nabiflují a co nejdřív to zase zapomenou. Skutečný význam toho, proč učit fyziku, je totiž v něčem jiném.

Cíl první: Aby si žáci uvědomili, že příroda je poznatelná a předvídatelná.

I když vzdělaný člověk asi nebude počítat oběžnou dobu planety podle třetího Keplerova zákona, je důležité, aby věděl, že se tato doba dá vypočítat, že to není něco náhodného a nevyzpytatelného. Právě toto vědomí poznatelnosti a předvídatelnosti přírody podstatně odlišuje moderního vzdělaného člověka od člověka středověkého nebo od moderního člověka nevzdělaného.

Nejvýznamnějším objevem v historii lidstva totiž byl objev, že příroda se řídí zákony, že o tom, zda bude pršet nebo zda přiletí kometa, nerozhoduje nějaká „vyšší moc“ případ od případu, podle toho, jak se jí zlíbí nebo jak si ji nakloníme svým chováním, modlitbami nebo obětmi. Že zákony, podle kterých se věci v přírodě dějí, můžeme poznat a že jejich pomocí můžeme přírodní děje předvídat a dokonce i ovlivňovat.

Až když si lidé, někdy v době Galileiho a Newtona, uvědomili tuto (zdaleka ne samozřejmou) skutečnost, začal ten úžasný proud nových objevů a vynálezů, od parního stroje přes žárovku a elektromotor až k mikroprocesoru a satelitnímu navigačnímu systému; proud, který umožnil západní společnosti v krátké době zdvojnásobit délku lidského života, prakticky zbavit lidi hladu a strachu z mnoha smrtelných nemocí a který tam většině obyčejných lidí umožňuje žít v pohodlí, jaké v minulosti neměly ani privilegované vrstvy.

Samozřejmě vím, že v mnoha zemích světa nepanuje až taková idyla, jakou jsem právě popsal. Ale právě to podporuje mé přesvědčení o významu tohoto největšího objevu lidstva a o tom, že jedním z hlavních cílů fyzikálního vzdělávání je, aby si ho studenti dobře uvědomili. Existuje totiž významná korelace mezi tímto „povědomím přírodních zákonů“ na jedné straně a bohatstvím a svobodou společnosti na straně druhé. Společnosti, které při svém rozhodování dostatečně nepřihlížejí k poznaným přírodním zákonům a které nevzdělávají svou mládež v jejich duchu, kde důležitější roli hrají jiné, např. náboženské a mystické faktory, takové společnosti jsou pravidelně chudší a méně svobodné než společnosti západního typu. To je také jeden z argumentů pro to, abychom na našich školách učili fyziku.

Pro toho, kdo četl první část blogu, jistě nemusím uvádět, že slovy "aby se žáci naučili, že příroda je poznatelná a předvídatelná" nemyslím, že si to na konci jedné hodiny napíší do sešitu a další hodinu dostanou při zkoušení otázku "Jaká je příroda?" Ne že by vadilo, když jim to učitel občas explicite připomene, ale zde vůbec nejde o zapamatování si faktu, jde o získání pocitu, povědomí, přesvědčení nebo jak to nazvat.

Možná nejpřesnější by bylo přirovnat to k víře (náboženské, politické apod.). Já zde vyznávám, že věřím, že příroda se řídí zákony, že tyto zákony můžeme poznat a že pomocí poznaných zákonů můžeme přírodu ovlivňovat - ke svému dobru nebo taky ke zlu. Taková víra se nedá nabiflovat, ta se získá až po letech poctivé fyzikální práce ve škole i jinde.

Podaří-li se nám dosáhnout tohoto cíle, vyrostou z našich žáků racionálně uvažující lidé, kteří se nebudou bát řešit reálné problémy. Nejen ty fyzikální.

Cíl druhý: aby se žáci naučili zjišťovat pravdu a myslet kriticky

Vzdělaný člověk, i když nebude vědcem, by měl znát a běžně používat některé vědecké metody, postupy. Věda (jakákoliv, nejen fyzika), totiž není jen nějaká sbírka faktů nebo zákonů — je to především po staletí zdokonalovaná metoda zjišťování a ověřování pravdy.

Když výzkumníci na klinice zjišťují, zda určitá chemická látka může přispět k léčení určité choroby, nebo ne, postupují podle přísných pravidel: kromě skupiny pacientů, kteří zkoumanou látku dostávají, je i kontrolní skupina, která místo toho dostává placebo, a kdo dostává placebo a kdo zkoumanou látku, to nevědí dokonce ani lékaři, kteří s pacienty přicházejí do styku a popisují vývoj jejich zdravotního stavu. Výsledky se zpracovávají prověřenými statistickými metodami, zkoumá se, zda případný rozdíl mezi testovací a kontrolní skupinou pacientů nemohl být jen náhodný — zda je zlepšení stavu po léku skutečně statisticky významné.

Tedy vlastnosti a účinky všech statisíců látek využívaných v medicíně jsou specializovaná fakta, jejichž většinu si budoucí lékař nebude a nemůže pamatovat — bude znát ty, které běžně předepisuje, a ty ostatní, když potřebuje, najde v příručkách. Ale velmi důležité je, aby student medicíny pochopil, jak se zjišťuje, zda látky mají léčebné účinky. Právě to totiž odlišuje lékaře, který ví, že pravda se musí zjišťovat složitými postupy, od léčitele, který se takovými detaily nezabývá a „pravdu“ prostě „vycítí“.

Také ve fyzice je podstatné, aby se student učil, jak se hledá pravda — že to děláme buď experimenty, podle určitých pravidel, včetně statistického zpracování a určení chyby, nebo určitými matematickými a logickými postupy. Proto například není důležité říkat studentům, že se Země dělí na kůru, plášť a jádro, ale jak jsme na to přišli, jaký je význam těchto vrstev, proč si myslíme, že tam jsou. Proto je také na školním výkladu o Keplerových zákonech nejdůležitější to, jak na ně Kepler přišel.

S hledáním pravdy úzce souvisí i kritické myšlení, kritický přístup k informacím. Na každém kroku nás zaplavují informace od politiků, novinářů, prodejců i třeba od sousedů. Tyto informace musíme hodnotit podle jejich spolehlivosti i významu pro nás; když špatně vyhodnotíme například informaci z reklamy, zbytečně vyhodíme spoustu peněz za hlouposti. Kritické myšlení je přece v každodenním životě mimořádně důležité. Kde už se ho mají studenti učit, když ne v hodinách fyziky? Místo toho se tam učí nazpaměť Archimédovy zákony, kterým, jak ukazuje můj úvodní příklad ze Slaného, stejně nerozumějí.

Cíl třetí: aby se žáci naučili techniky fyzikální práce

Studenti, a teď mám ovšem na mysli hlavně ty, kteří se budou přírodním vědám a jejich aplikacím věnovat i ve své další práci, by se měli naučit určité obecné techniky fyzikální práce. Sem patří např. volba modelů, získávání potřebných informací, práce s veličinami a jednotkami, práce s grafy a tabulkami, práce s chybou, deduk¬tivní a induktivní postup, experimentální dovednosti (ty samy zahrnují nespočet "technik"), zvažování stability systémů, využívání symetrie, řádové odhady, využívání závislosti jedné veličiny na druhé (např. lineární, logaritmické), zanedbávání jedné veli¬činy proti druhé, užívání lineárního přiblížení k obecné funkci, práce s vektory, odhad vývoje systému podle pohybové rovnice, a řadu dalších — uvádím zde jen náhodný výběr.

Vysoké školy přírodovědného a technického zaměření by tyto dovednosti u svých nastupujících studentů jistě uvítaly daleko víc než to, že umějí mechanicky odříkávat různé zákony a poučky.

Většina z uvedených „technik fyzikální práce“ se používá i v řadě dalších oborů, nejen ve fyzice. Například naučí-li se studenti rozhodovat, kterou veličinu můžeme zanedbat a kterou ne, bude jim to prospěšné v každodenním kvantitativním rozhodování, především v rozhodování ekonomickém. O významu technické, experimentální gramotnosti v běžném životě snad není ani třeba mluvit.

Cíl čtvrtý: aby se žáci naučili řešit fyzikální problémy

Některé z těchto problémů jsou velmi jednoduché a setká se s nimi každý, například když mu přestane svítit světlo nebo když připravuje postřik o dané koncentraci; konec konců ty tak zvané „zlaté české ruce“, jestli ještě existují, znamenají právě schopnost řešit běžné praktické technické problémy, kde se vyskytnou. Jiné problémy jsou složitější a budou se s nimi v praxi setkávat například lékaři nebo inženýři.

O problémech jsem zde mluvil už několikrát, takže pro upřesnění: Dosáhneme-li prvního ze zde uvedených cílů, pak se náš žák, když narazí na problém, nepůjde pomodlit, ale pokusí se ho vyřešit sám. Dosáhneme-li druhého cíle, dokáže při analýze problému kriticky myslet a rozhodnout, které informace jsou pravdivé a které ne. Dosáhneme-li třetího cíle, bude náš žák dostatečně manuálně zručný a matematicky i jinak zdatný, aby dokázal dělat dílčí kroky při řešení problémů.

K úspěšnému řešení problémů samozřejmě nestačí jen znát fyzikální vztahy, poučky a definice, stejně jako k úspěšnému hraní fotbalu nestačí znát pravidla. Ale dokonce ani samo ovládání „technik fyzikální práce“, o kterém jsem mluvil před okamžikem, není postačující podmínkou k tomu, aby člověk uměl dobře řešit problémy — je jasné, že tady je třeba ještě něco navíc. Právě tato dovednost je ale pro praxi mimořádně důležitá. Člověk, byť zručný, který v určitém oboru neumí řešit problémy, tam může vykonávat jen rutinní práce. Nechceme-li, aby z nás byla jen „montážní dílna“ Evropy, musíme učit studenty, jak řešit problémy.

Napsal jsem sbírku maturitních příkladů, které mi vůbec nepřipadají skutečně těžké: k vyřešení průměrného příkladu z ní je třeba využít jednoho až dvou známých a jednoduchých fyzikálních vztahů a vykonat přibližně tři až čtyři aritmetické operace. Přesto si myslím, že si s nimi mnozí studenti na počátku nebudou vědět rady. Nemají totiž v řešení problémů praxi. Učitelé říkají: na řešení příkladů prostě nemáme čas, protože musíme probrat všechno učivo.

Cíl pátý: aby žáci měli fyziku rádi

Konečně pátým, ale nikoliv nejmenším obecným cílem, který bychom měli mít na paměti, je vrátit fyzice lidskou tvář, abych si vypůjčil známý, i když trochu zprofanovaný termín — prostě učinit ji přitažlivou. Z různých výzkumů vyplývá, že fyzika patří k nejméně oblíbeným předmětům, většinou dokonce žebříček neoblíbenosti vede. A nejen to; v jednom výzkumu České školní inspekce vyšlo, že ji studenti považují za předmět, který jim bude nejméně užitečný. Upřímně řečeno, v lecčem je chápu a v některých případech, záleží na škole a na učiteli, bych s nimi i souhlasil.

Proč nemají studenti fyziku rádi? V úvodu učebnice Fyzika pro gymnázia - Mechanika se píše, že studium fyziky vyžaduje „značné myšlenkové úsilí“. Ale například matematika vyžaduje také „myšlenkové úsilí“, a přitom je její obliba podstatně vyšší. Možná to líp vysvětluje další věta z citovaného úvodu: „Fyzika totiž vyžaduje znalost mnoha faktů, které je třeba si zapamatovat.“ Jestliže fyziku učíme jako snůšku faktů k zapamatování, a ne jako krásný systém, v němž všechno logicky souvisí se vším, když od studentů vyžadujeme, aby se vyjadřovali šroubovaným, nepřirozeným jazykem, když klademe větší důraz na rigidní terminologii než na to, abychom ukázali aplikace fyziky všude okolo nás, pak se ani nemůžeme moc divit, že ve studiu fyziky nevidí většina studentů nic příjemného.

Tento stav má ovšem několik velmi nešťastných důsledků. Především když mají studenti nějaký předmět neradi, tak se ho moc dobře nenaučí. Za druhé, málo studentů se hlásí na vysoké školy, v nichž je fyzika důležitá, tedy zejména na techniky; a to neblaze ovlivňuje úroveň našeho národního hospodářství. A za třetí, dnešní studenti jsou zítřejší voliči, daňoví poplatníci, a někteří z nich i zítřejší politici; to, jak je dnes vzděláváme a vychováváme, silně ovlivní priority našeho státu v budoucnosti. To není až tak abstraktní myšlenka, jak by se mohlo zdát. V našem parlamentu je 281 poslanců a senátorů a patrně všichni prošli aspoň střední školou. Kolik z nich ale ví, k čemu je věda vůbec a fyzika zvlášť? A jak může být lidem užitečná? Ze střední školy si nejspíš odnesli představu fyziky jako nezáživné sbírky nesrozumitelných faktů a terminologického pedantství, která s reálným životem nemá skoro nic společného. Tito lidé schvalují státní rozpočet a v něm také peníze na základní výzkum i na školství. Není už z tohoto důvodu, když ne z jiných, rozumné, abychom studentům ukazovali, k čemu je fyzika užitečná? A jak je zajímavá?

*****

Vyjmenoval jsem tady pět obecných cílů, k nimž by podle mého názoru měla směřovat výuka fyziky. Jaké prostředky k těmto cílům povedou? Potřebujeme nějaký fyzikální „materiál“, na kterém budeme učit řešit problémy, ukazovat kritické myšlení, práci s chybou nebo třeba lineární přiblížení. K obecným cílům, které jsem uvedl výše (a ke kterým se jistě dají najít i další), se můžeme přibližovat jen výukou velice konkrétní fyziky. Důležité ale je, abychom tyto hlavní cíle neztráceli z očí: budou nám vodítkem pro to, jak učit a jak ne.

O některých konkrétních prostředcích k dosažení těchto cílů budu mluvit v třetí části tohoto blogu.

Martin Macháček

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

ondrejsteffl napsal(a):

"K obecným cílům, které jsem uvedl výše (a ke kterým se jistě dají najít i další), se můžeme přibližovat jen výukou velice konkrétní fyziky."

Podtrhuji, jistěže, jinak to nejde. Ale stejně nějaký purista, který si libuje v papouškování přesného znění Archimédova zákona napíše, že chceš učit fyziku bez znalostí nebo bez přesných pojmů.

Jinak OPĚT MOC PĚKNÉ.

Já bych jen přehodil pořadí 1, 2, 5 a 3, 4 jen nepovinné, ale to je detail.
04. 09. 2011 | 22:40

Karel Mueller napsal(a):

Pane Macháček,

já bych to doplnil asi takto a omezím se na ZDŠ. Úkolem školy - tím hlavním - je načit žáky myslet. Tj. jednotlivé složky inteligence dostat ne odpovídající úroveň a zároveň je naučit (samozřejmě na odpovídající úrovni) myslet analyticky a systémově.

Na prvním stupni má nezastupitelnou úlohu studium gramatiky a slovních úsudkových úloh z matematiky. Na druhém stupni už by se žáci měli postupně seznamovat s analytickým a systémovým myšlením a na to je fyzika naprosto optimální a nezastupitelná, protože její aplikace - byť na této elementární úrovní - vyžaduje studium procesů a jejich porozumnění. A samozřejmě je to základ pro příští techniky a mnohé přírodovědce.

Uvedu, co mám konkrétně na mysli (půjdu ovšem trochu výš, ale to na podstatě nic nemění). Vezměte si rovnici vedení tepla. Fourierova teorie jejího řešení patří do základního kurzu parciálních diferenciálních rovnic a fyzik si ji ani nemusí pamatovat. Ale musí té rovnici dokonale rozumět, odvodit ji a také ji umět použít v konkrétních situacích. Toto ho studium pouhé matematiky nenanučí. Zkrátka musí porozumět procesu. A u komplikovaných procesů je musí umět popsat a navrhnout matematický model.

To jsem samozřejmě u VŠ fyziky, ale i v rámci základní fyziky na ZŠ dělá žák něco podobného, samozřejmě s matematikou o dva stupně jednodušší. Musí pochopit fungování motoru, parního, zážehového, elektrického atd., musí zkrátka rozumět tomu, jak funguje proces.

A to ho může naučit jen fyzika.
04. 09. 2011 | 22:50

jih napsal(a):

Je treba stale mezi vykladem nahazovat mimochodem priklady ze soucasneho zivota a techniky, "pohledy fyzika na vec." Elektromagneticke pole, mechanika, atomy figuruji prakticky ve vsem okolo nas. Sam jsem doucoval matematiku ruzne profesne orientovane lidi. Jakmile se matematicke abstraktno zakodovalo do neceho konkretniho co jim bylo blizke, zajem a IQ se jim zvetsilo. Ve vykladech je uvadeno malo ocividnych, intuitivnich souvislosti ktere maji sanci uchytit se v mozcich jako trvaly mem - zivotni vzdelani. Skoro nikdo nebude v zivote prilis slozite pocitat coz mimochodem vyzaduje castejsi cviceni "prstokladu", ale muze se rozhodovat a orientovat. Mel by byt schopen obracet se na specialistu a cim dal tim vic na nejakou komputerovou kalkulacku s komfortnim grafickym rozhranim. Spolecnost by mela budovat informacni infrastrukturu ve ktere by cloveku mela prevazne stacit urcita spolecna informaticka kultura.
Ilustrativni priklad. V matematickych monografiich autor casto pise v predmluve "Nepredpokladam temer zadne znalosti matematiky ale mel by jste mit urcitou matematickou kulturu."
04. 09. 2011 | 22:56

Čochtan napsal(a):

Tohle bude zajímavý blog a debata. Chce to promyslet, takže až zítra.
04. 09. 2011 | 22:59

Čochtan napsal(a):

Fyzika je myšlení. Já svým žákům předvádím, jak jeden Řek, kruci jak se jen jmenoval, v Alexandrii před více než 2000 lety změřil velikost zeměkoule. Stačil mu k tomu klacek, a měřidlo úhlů. Jó a ještě předpoklad, že země je kulatá a paprsky slunce rovnoběžné.
Proč ? Aby viděli, jak je někdy snadné zdánlivě nemožné vyřešit. Pouhým myšlením.
04. 09. 2011 | 23:06

Karel Mueller napsal(a):

jih:

Ale to je samozřejmé, co v první části říkáte. Vykládat "matfyzácky" matematiku nematematikům je nesmysl. Je to pro ně téměř nezvládnutelné a nadto prakticky bezcenné. Vezměte si, jak je "odvozena" Gaussova a Stokesova věta v každé úvodní učebnici elektrodynamiky pomocí obrázků. Pokud k tomu student spočítá řadu praktických elektrotechnických úloh, tak si to bude pamatovat a nadto se naučí tyto věty používat.
04. 09. 2011 | 23:09

kovar napsal(a):

A nějaké skromnější, ale zato realistické a splnitelné cíle, byste pane Macháčku neměl? Už jenom čekám, až tělocvikáři přijdou s plánem, že do pěti let budou páťáci skákat do výšky 230 cm!! Trocha realismu by vůbec neškodila. Ale na druhou stranu snílkové jsou taky zapotřebí.
04. 09. 2011 | 23:10

Čochtan napsal(a):

Tady to je popsané:
První historicky doložené měření velikosti Země uskutečnil Eratosthénes z Kyrény. Jeho úhlová metoda byla založena na stanovení vzdálenosti dvou míst na stejném poledníku (Alexandrie a Asuán), které odpovídá na zemské kouli středový úhel. V Asuánu (tehdejším Syéné) v den letního slunovratu dopadaly sluneční paprsky v pravé poledne kolmo na zemský povrch (Asuán leží blízko obratníku Raka), resp. na dno jedné studny. V tutéž chvíli změřil v Alexandrii úhel mezi svislicí a směrem ke Slunci. (alfa) Rovněž zjistil vzdálenost s z Alexandrie do Asuánu. Obvod Země o pak vypočetl přes rovnici obvod = s x 360°/alfa
04. 09. 2011 | 23:11

Karel Mueller napsal(a):

Pane Čochtan,
už jsme se toho dotkli na blogu pana Šteffla. Fyzikální úloha může být daleko obtížnější z hlediska porozumnění procesu a napsání rovnic než vlastní řešení těch rovnic, které byly už dávno někým vyřešeny a lze je najít v literatuře.
04. 09. 2011 | 23:13

jih napsal(a):

Dobry priklad uspesne univerzitni ucebnice fyziky byla kdysi Atomova fyzika od Maxe Borna. Tenkrat chodili na prednasky fyziky pro fyziky i studenti z nejruznejsich jinych oboru. Tim to modelove pripomina situaci v nizsich nespecializovanych stupnich. Zakladni vyklad byl celkem prosty, stridme uziti prevazne zazite stredoskolske matematiky ze ktereho mel uzitek i student biologie. Tretinu na konci knihy tvorily kratke vetsinou nezavisle matematicke a fyzikalni dodatky ve kterych se uz Born se studenty nijak nemazlil.
04. 09. 2011 | 23:18

Čochtan napsal(a):

Pane Muellere,
máte recht. Řešení rovnic je matematický (fyzikální) Handwerk. (jak to říct česky?)
Převést problém na rovnici, sestavit ji, to je ta pravá matematika, případně fyzika.
04. 09. 2011 | 23:19

Al Jouda napsal(a):

ličká znalost fyziky: Většina ví, že bod varu vody je za normálních podmínek 100 st. C. Méně už jich ví, že dodáváme-li vroucí vodě další teplo, tak se teplota vody nemění a toto další teplo se spotřebovává na výrobu páry. Tak se některé ženy (ty, co nedávaly v hodinách fyziky pozor)domnívají, že když budou maso prudce vařit, tak bude dříve měkké !Při tom měknutí masa způsobuje teplota a ta je stejná, ať se voda vaří rychle nebo pomalu. Při rychlém varu se pouze se více zapáří kuchyň a je větší spotřeba plynu nebo elektřiny:))))).
04. 09. 2011 | 23:23

Karel Mueller napsal(a):

Pane Čochtan,

i když to není přesný překlad slova Handwerk, tak bych použil slovo rutina :-).
04. 09. 2011 | 23:28

Čochtan napsal(a):

Rutina, to sedí ! :-)
Protože to rutina musí být. Jinak je fyzika jen trápení místo požitku z myšlení.
04. 09. 2011 | 23:30

Karel Mueller napsal(a):

jih:

Pokus udělat VŠ fyziku po nefyziky vznikl V Berkeley - Berkeleyský kurs fyziky, pět dílů. Patřil v základním kurzu fyziky k naší literatuře resp. první tři díly). První díl - Mechanika - je skvělý, snad nejlepší učebnice holých základů STR. Matematicky dostupná středoškolákům. Vynikající jsou všechny díly, pro elektrotechniky zejména třetí díl - Waves. A kdo chce důkladně proniknout do základních myšlenek kvantové fyziy, měl by číst 4. díl.

Každý díl psali vynikající vědci, myslím že všichni měli Nobelovu cenu.
04. 09. 2011 | 23:34

Čochtan napsal(a):

Al Jouda,
to je pěkný postřeh ! Měl byste napsat kuchařku ! :-))) Na to je pak papiňák, aby za pomoci vyššího tlaku stoupla i teplota. Tohle už dámy většinou vědí. Což je zajímavé.
Já vařím rýži v papiňáku, na palec vody nad rýži a po uvedení do varu dám dekl a to celé do postele pod peřinu. Fantastická rýže !
Kuchyň souvisí s fyzikou. Podezřívám Celsia, že jeho objevy vznikaly při vaření čaje. Dějiny fyziky jsou také velice zajímavé.
04. 09. 2011 | 23:39

Karel Mueller napsal(a):

jih:

Ještě bych dodal k té atomové fyzice: Nejlepší učebnici, kterou znám, je dvoudílný Špolskij. Atomová a jaderná fyzika. Myslím z hlediska náročnost a srozumitelnost vs. užitečnost.

Samozřejmě není určená teoretickým fyzikům.
04. 09. 2011 | 23:40

jih napsal(a):

Karel Mueller napsal(a): Ale to je samozřejmé,....
Nevim zda je to samozrejme ale casto se to nedela. Zazil jsem na CVUT, kdy sam docernt fyziky nazval matematickou katedru zneuznanymi genii. Matematicka skripta skutecne psali jako odvar z Matfyzu. Nastesti tvari v tvar posluchacum se pokud vim nikdo neodvazil podle nich prednaset. Ucebnice jsou u nas zavaleny jalovou ucenosti autora specialisty ktery v tom oboru prosoupal kalhoty a nevidi auditorium. Jak rekl zmineny docent fyziky "U nas nemame tradici badatelske matematiky." Nicmene pokrok nelze zastavit. Nahodne jsem zjistil ze dnesni studenti elektro uz vedi ze ve vodici elektrony driftuji hooodne pomalu a ne rychlosti svetla.To byval kdysi takovy muj maly konicek.
04. 09. 2011 | 23:44

Al Jouda napsal(a):

To čochtan :
Díky. Chtěl jsem tím jen naznačit, že výuka fyziky by měla být na základních i středních školách zaměřena na praktické využití fyzikálních zákonů a pouček. Pak by také fyzika více žáky bavila.
04. 09. 2011 | 23:57

Karel Mueller napsal(a):

jih:

Vy jste asi z FEL, že? :-). Na blogu pana Šteffla jsem uvedl Matematickou analýzu prof. Brabce jako vyniající učebnici pro elektrotechniky.
Nedávno jsem v ní ze zájmu listoval v knihovně. Učebnice je to vynikající, o tom, žádná. Přizpůsobená elektrotechnikům a autor byl nejspíš Jarníkův žák - ten jarníkovský styl je do očí bijící.
Ale nejspíš je příliš rozsáhlá a náročná. Pro techniky je asi nepřekonetelný starý dobrý Kluvánek, Mišík, Švec se svojí dvoudílnou matematikou pro techniky :-).
04. 09. 2011 | 23:58

Targus napsal(a):

To jih:

Nahodne jsem zjistil ze dnesni studenti elektro uz vedi ze ve vodici elektrony driftuji hooodne pomalu a ne rychlosti svetla.

To myslíte vážně, že to ti před nimi nevěděli? Nechápu, co jste chtěl říci. O rychlosti postupu elektronů v kovovém vodiči nám povídal pan učitel už na ZŠ.
05. 09. 2011 | 00:00

Čochtan napsal(a):

Elektrony rychlostí světla, to by bylo něco ! To by se Einstein divil ! :-)))
Na bavorských gymnasiích mají běžně úlohy jako spočítejte rychlost elektronu v obrazovce, když máte napětí x a vzdálenost elektrod d, ... Konstanty bývají v úlohách dodány. Takže ani hledat nemusí.
K čemu to je ? Asi aby si uvědomili, že pro elektron platí ty samé zákony jako pro kus šutru. Že to není nic vyjímečného.

Někdy sklouzne fyzika do filosofie. Když si uvědomíme, že naše tělo je vlastně jen prach dávno mrtvé hvězdy. A co se s našimi atomy všechno dělo, když ta hvězda, co je zrodila, zemřela a jako supernova explodovala. Jak pak letěly vesmírem, až se zachytili v oblaku vesmírného plynu, ze kterého pak vzniklo naše slunce,... to je krásná pohádka na dobrou noc.
05. 09. 2011 | 00:01

Čochtan napsal(a):

Targusi,
to jste měli dobrého učitele. Doufám, že jste ho nezlobili ?
05. 09. 2011 | 00:03

Karel Mueller napsal(a):

Al jouda:

Minule jsem se zmínil o stavebnici merkur elektro. Ta naučila základy elektrotechniky všechny kluky, kteří ji od rodičů dostali. Škola dodala vzorečky pro výpočet, kvalitativně to již znali. Bez té stavebnice by je to škola nenaučila (tedy většinu z nich).
05. 09. 2011 | 00:03

Karel Mueller napsal(a):

Pane Targus,

to snad patří k odvození vodivosti v základním kurzu elektrotechniky. Také jsem se tomu podivil ...
05. 09. 2011 | 00:06

Čochtan napsal(a):

Pořád se prodává Merkur elektro. Za 1549.00 Kč Obávám se že tato skvělá investice do budoucnosti potomka bude pro mnoho rodičů příliš drahá.
05. 09. 2011 | 00:09

jih napsal(a):

Al Jouda napsal(a): ličká znalost fyziky: ...
Ctu vas prispevek a nevim zda se mam smat nebo brecet. Jezismarja to je u nas caste tema domacich rozbroju. Ukazuje to ze nektere zeny jsou ve fyzikalnich otazkach obtizne vzdelatelne. Kazda sice veri v souladu s vedou na volny pad z velke vysky ale v otazkach termodynamiky lpi na zastaralych teoriich ktere se pravdepodobne naucily v divcim veku od maminky. Jak mi kdysi sdelil soused u nich je to nemlicht to samy. S tim by snad nic neudelal ani Premek Podlaha a mozna ani Karel Gott.
05. 09. 2011 | 00:10

Čochtan napsal(a):

Gentlemen, dobrou noc !
05. 09. 2011 | 00:14

Karel Mueller napsal(a):

Pane Čochtan, bohužel máte pravdu. Nevím proč je to tak drahé. Merkur 6 stál před 3 lety kolen dvou tisíc. (neelektro).

Rozhodl jsem se na nic nečekat a koupil jsem je pro potomky :-).
05. 09. 2011 | 00:17

Karel Mueller napsal(a):

Dobrou pane Čochtan.
05. 09. 2011 | 00:19

jih napsal(a):

Targus napsal(a): Nahodne jsem zjistil ze dnesni studenti ...
Nemyslim to vazne, nemyslim to nevazne, mam to empiricky overeno prevazne na pocitacovych technicich vetsinou absolventu CVUT, VUT. Je pravda ze nekteri se trochu zarazili, vzpomneli si asi na dlouhe vedeni, dielektrikum ci neco takoveho a opravili to na rychlost o par desitek procent mensi. Jinak ale hovorili jako jeden muz. Jak rikam v dnesnim skolstvi neni vse zas tak uplne na levacku jak se vsude tvrdi
05. 09. 2011 | 00:27

jih napsal(a):

Karel Mueller napsal(a): Pane Čochtan, bohužel máte pravdu ...
Prominte ze se vam do toho pletu, ale udelal jste dobre. Prof.Wichterle vykladal ze pomoci Merkuru vlastnorucne postavil stroj na vyrobu kontaktnich cocek. Prvni cocky na nem doma odlevala jeho obetava manzelka. Von byl hrdej na manualni zrucnost a hodne si cenil ze je dost slusnej chemickej sklar.
05. 09. 2011 | 00:45

Martin Macháček napsal(a):

Pane Čochtane a pane Al Joudo,
ano, v kuchyni je moc fyziky. Ve své učebnici pro 8. třídu ZŠ jsem tomu věnoval kapitolu "Fyzika v kuchyni"; vykládám v ní třeba, jak fungují chladničky a mrazničky, proč je truhlicový mrazák úspornější než skříňový, proč musíme kaši míchat a polévku ne, proč musíme podlévat maso nebo třeba jak pracuje Papinův hrnec. Doufám, že aspoň části osmaček (nebo osmáků, dost chlapů už taky vaří) takováto fyzika bude užitečná. Myslím, že i víc, než Archimedův zákon nazpaměť.

Eratosthenovo měření obvodu Země je vynikající příklad toho, jak se řeší problémy. V tom nebyla žádná velká matematika, nic, co by neznaly v jeho době desítky, možná i stovky jiných učenců. A přitom výsledek, který dostal, se od dnes známého obvodu Země liší vcelku velmi málo (i když historici nejsou zcela zajedno v tom, jak dlouhá byla jeho jednotka délka "stadium" - viz např. http://en.wikipedia.org/wiki/Stadia_%28length%29). Prostě skvělý nápad, k tomu bychom měli vést žáky a studenty.

Obdobným příkladem dobrého nápadu je Aristarchovo měření vzdálenosti Slunce: správně usoudil, že při první čtvrti je úhel Země-Měsíc-Slunce pravý a že změřením úhlu Měsíc-Země-Slunce můžeme vypočítat poměr vzdáleností Země-Slunce : Země-Měsíc. Je to dnešními slovy tangens úhlu Měsíc-Země-Slunce, ovšem v Aristarchově době byla trigonomietrie v plenkách, takže v jeho traktátu nejvíc místa zabral právě odhad hodnoty této tangenty. Malér ovšem je v tom, že přesný okamžik první čtvrti Měsíce se v jeho době (bez dalekohledu!) dal určit jen velmi nepřesně, a taky že malá chyba v určení úhlu Měsíc-Země-Slunce (blízkého pravému) znamenala obrovskou chybu v hodnotě tangenty. Aristarchos odhadl ten úhel na 87 stupňů, odtud mu vyšel poměr vzdáleností Slunce a Měsíce od Země na 19. (Skutečný úhel je 89 st. 51 min. a poměr vzdáleností 390.) Protože Slunce i Měsíc jsou na obloze přibližně stejně velké, musí být Slunce ve skutečnosti 19krát větší než Měsíc. A protože při zatmění Měsíce vidíme, že zemský stín (a tedy i Země) má průměr přibližně 2x větší než Měsíc, plyne z toho, že Slunce má přibližně 10x větší průměr než Země. Asi jako metrová koule a tenisák. Bude obíhat koule okolo tenisáku, nebo spíš tenisák okolo koule? A tak i přes chybu svého "měření" Aristarchos (asi jako první v historii) došel ke správnému závěru, že Země obíhá okolo Slunce, a ne naopak.

No není to krásná ukázka fyzikálního myšlení? Nebyli ti staří Řekové chytří? Není to lepší, než fyzika nazpaměť?

Mimochodem, oba tyto příklady a hodně dalších najdete i s obrázky v mé učebnici Astrofyzika pro gymnázia. A taky je tam hodně problémů pro studenty, takových, jaké si představuji, že by se měly při výuce řešit. Snad mi pan Stejskal promine, že si z toho dělám komerční prezentaci, přiznám otevřeně, že z každého prodaného výtisku mám 9 korun před zdaněním, takže když pány Čochtana a Al Joudu zlákám k nákupu, docela se rozšoupnu. Předem za to děkuji a přeji hezký večer.
05. 09. 2011 | 00:55

Martin Macháček napsal(a):

Pane Kováři,
mým cílem není, aby páťáci skákali 230 do výšky. Jsem daleko skromnější. Jestliže kuchařka po absolvování základní školy bude vědět, že vroucí vodu neohřeje víc, i kdyby pod ní byly plameny pekelné, bude tím dosažen malý kousíček mého cíle. Myslíte, že je to opravdu tak nerealistické?

Než jsem sem napsal svůj traktát o Eratosthenovi a Aristarchovi, uteklo mi moc diskusních příspěvků, takže už jsem beznadějně pozadu s argumenty. Radši půjdu spát. Možná jen k těm učebnicím: já jsem se kdysi analýzu nejlíp naučil z jakési starší učebnice profesora Vojtěcha. A klasické fyzice jsem nejvíc přišel na chuť ze Sommerfeldovy řady, to byla radost číst a počítat. Ale samozřejmě každý jen tu svou má za jedinou; do jisté míry je to náhoda, na co narazíme nejdřív, a to nás často nejvíc ovlivní a pak na to vzpomínáme ještě v penzi. Dobrých učebnic je určitě velká spousta. Určitým problémem je jen to, že těch špatných je ještě daleko a daleko víc, a musí se vybírat.

Dobrou noc.
05. 09. 2011 | 01:12

honolulu napsal(a):

Castecne nabozenstvi pro orientaci, mysticke factory, mythologie, metaphysics, Theosophical Society nam umoznilo najit Atlantis, drive nez vam vedcum, kteri nepodlehli "bludum".

My vime, jak zmapovat Atlantis, ktera neni videt. My vime, kde byla Lemuria. Vase vedou psane dejiny Egypta jsou spatne. Dnes uz to vime urcite. Vase vedecke mozky pracuji na stupnici 1-6 nase na stupnici 7-9, ale tu stupnici 1-6 mame zamlzenou, kdezto vy existenci 7-9 popirate.

Tomu, co vy nevite, tomu se vyhybate. Kdezto pro nas je to, co nevime, magnetem.

To co vite, je pro vas hra donekonecna hrana. Pro nas je to nuda, protoze se to da zvladnout. Neni tam "provokace".

Diky vam vedcum, existuji plne smetiste keramickych strepu z Antiky, ktere jste fysicky osahali.
Ale my jsme z nich dokazali udelat obrazy a plany mest.
Leptis Magna, Alexandrie, Antioch, to je nase prace. Ta vase veda jsou jen cisla. Zajimava, ale vysici ve vzduchu. Vy potrebujete nas jako PRUZKUMNIKY. My vas jako kuchare a prakticke pracanty. My mame vision a vy logaritmicke pravitko v kapsi. Velka zmena zemskeho magnetickeho pole se stala pred 800 000 tisici lety. Na to jsme prisli my ! Vy jste nas po 10 letech upozornili na nasi chybu, melo to byt 780 000 let.

Ted se musim jit podivat do kristalove koule, proc pan Machacek napsal, ze jsme vice chudobni. Vzdyt my si muzem objednat pomoc z vesmiru.
05. 09. 2011 | 01:28

honolulu napsal(a):

(Vsichni konci prispevky vetou - dobrou noc.
T.zn., ze nikdo nema occultistickou seanci ?
Nikdo u vas nema pulnocni besedy s carodejnicami ?
To jsem rad, ze nejsem vedec.)
05. 09. 2011 | 01:33

Čochtan napsal(a):

Martin Macháček
Vojtěch a Jarník, standartní učebnice na Matfyzu. :-)

Arnold Sommerfeld ? Velké jméno ! Ten vedl teoretickou fyziku na universitě v Mnichově, pokud se pamatuji. "Arnold Sommerfeld zählt neben Max Planck, Albert Einstein und Niels Bohr zu den Begründern der modernen theoretischen Physik."
05. 09. 2011 | 07:53

seniorka napsal(a):

Mě v mládí fyzika zaujala natolik,že jsem u zkoušky na VŠ zabodovala za 1.Dává odpovědi na spousty dění kolem,vede k myšlení,pochopení.
Po shlédnutí údajně nejúspěšnější komedie včera na Nově "Doktor od jezera"je jasné,
jakých kvalit populace z českých luhů a hájů dosahuje.
Tak proč se divit,že je fyzika a matika nestravitelná pro lidi.
05. 09. 2011 | 08:45

kritik napsal(a):

"Cíl druhý: aby se žáci naučili zjišťovat pravdu a myslet kriticky"

Tento cíl nabourává naši snahu řídit svět podle právních zákonů,
které jsme sepsali.
Proto, my právníci, jsme proti fyzice.
05. 09. 2011 | 09:16

Aleš napsal(a):

Prosím, prosím,
rád bych vyzval diskutující fyzikální i nefyzikální veřejnost, zda by si nemohla zopakovat tvar 5. pádu v jednotném čísle, tedy oslovení. Např. pane Macháčku, nikoli pane Macháček, pane Čochtane, nikoli pane Čochtan atp.
S uspokojením konstatuji, že fyzik (Macháček) a vodník (Čochtan) tento jazykový jev zvládají i při debatě o fyzice.
05. 09. 2011 | 09:33

ujo napsal(a):

pro Al Joudu ( a o rychlosti vaření potravin)
Teplota vroucí vody se sice nemění ale při prudkém varu dochází vlivem turbulence vody k rychlejšímu přestupu tepla do vařené potraviny. Výpočet by byl složitý, , bylo by nutno vzít v potaz vlastnosti potraviny, tvar atd.; pravda je, že prudký var se sotva vyplatí
05. 09. 2011 | 09:43

gaia napsal(a):

premiér je vystudovaný fyzik, ministr financí vystudovaný chemik. A jak to tu vypadá-toto tedy k vašemu předposlednímu odstavci.
A to co je v článku si můžeme přečíst v každé didaktické nebo metodické příručce, včetně těch napsaných po 14. sjezdu.
05. 09. 2011 | 09:53

portwyn napsal(a):

Čochtan:
O pohybu elektronů ve vodiči se píše v úplně normálních učebnicích ZŠ. To je standard...
O gymnaziálních učebnicích nemluvě.

Jedna z velkých nectností těchto blogů je, že je píší lidé bez znalosti přímé školní praxe.
Je to asi totéž, jako kdyby o zdravotnictví psal někdo, kdo už 15 let nebyl u lékaře.
05. 09. 2011 | 10:13

portwyn napsal(a):

To autor

Ne že by na cílech výuky fyziky tak, jak ji popisujete, bylo něco špatně - naopak, prakticky se vším souhlasím.

Docela by mne ale zajímalo, odkud berete informace o tom JAK se fyzika na našich školách učí. Ano, znám kolegy a školy, co na laborky a experimenty kašlou a kteří dělají i jiné chyby. Ale rozhodně bych netvrdil, že je to standard.
Podíváte-li se na SOUČASNÉ pojetí výuky fyziky, rozhodně není o papouškování definic.
PdF jsem dostudoval před 15 lety a celou dobu nám trloukli do hlavy víceméně to, co tady propaguje článek - tedy NE vzorečková fyzika, NE recitování pouček, ANO experimenty, ANO příklady z praxe. Těžko se to změnilo - a za 15 let vyšlo z této fakulty mnoho učitelů.

Ve svém článku zobecňujete to špatné.
Otázka zní - proč právě to špatné?

A ještě se zeptám slovy pana Šteffla: "A máte nějaká data?"
05. 09. 2011 | 10:21

gaia napsal(a):

portwyn

Já studovala Pedf před 30 lety a též nám vtloukali ....celou dobu nám trloukli do hlavy víceméně to, co tady propaguje článek - tedy NE vzorečková fyzika, NE recitování pouček, ANO experimenty, ANO příklady z praxe.

(já studovala chemii a biologii)

též nevidím v článku nic nového a objevného
05. 09. 2011 | 10:32

Karel Mueller napsal(a):

Pane Čochtan,

nejspíš jde o prof. Jana Vojtěcha (1979-1953) a jeho uebnici Základy matematiky ke studiu věd přírodních a technických.

Pro matfyz by se asi nehodila :-).
05. 09. 2011 | 10:54

Čochtan napsal(a):

Gaio,
a jak jste "vtlučené do hlavy" uplatnila v praxi ? Za 30 let jste tím způsobem musela vychovat mnoho kvalitních chemiků a biologů ?
05. 09. 2011 | 10:55

jih napsal(a):

ujo napsal(a): Teplota vroucí vody se sice nemění ...
Poznamka o turbulenci je fyzikalne naprosto zasadni. Predpokladam ze uz pro jednu porci bramboracku by byl presny vypocet nesmirne slozity a daleko by presahoval napln blogu o vyuce fyziky na zakladnich stupnich. Spotreba energie superpocitace by byla tak velika, ze by zrejmne zodpovedne organy EU musely reagovat nejakymi adekvatnimi opatrenimi
05. 09. 2011 | 11:08

Čochtan napsal(a):

Tady je to hezky popsané:
Podle elektronové teorie jsou kovy polykrystalické látky s kovovou vazbou. Valenční elektrony jsou k atomu slabě poutány a lze je dosti snadno odtrhnout. Z každého krystalu se tak stal kladně nabitý iont a volné elektrony, které se neustále chaoticky pohybují. Jakmile připojíme konce vodiče k pólům zdroje napětí, uvedou síly elektrického pole volné elektrony do usměrněného pohybu v jednom směru, a to ve směru od záporného pólu zdroje k pólu kladnému. Elektrony tak současně konají dva pohyby: usměrněný pohyb v elektrickém poli a chaotický tepelný pohyb.
Rychlost usměrněného pohybu elektronů vytvářejících elektrický proud je neočekávaně malá, činí jen několik mm/s. Nabízí se otázka, proč se usměrněný pohyb elektronů projevuje ve všech částech vodiče již v okamžiku jeho připojení ke zdroji elektrického napětí. Zapneme-li např. vypínačem žárovku, okamžitě se rozsvítí. To je dáno tím, že působením elektrického pole, které se šíří rychlostí světla, jsou uvedeny volné elektrony do uspořádaného pohybu prakticky současně v celém vedení. Ve vodiči pak převládá uspořádaný pohyb volných elektronů v jednom směru.

http://www.techmania.cz/edutorium/art_exponaty.php?xkat=fyzika&xser=456c656b74f8696e612061206d61676e657469736d7573h&key=388

Takže jaká je rychlost elektronů ve vodiči ? Rychlost je vektor složený ze dvou částí. Jedna je pár mm/sec a ta druhá, chaotický termický pohyb, jak ta je velká ?
05. 09. 2011 | 11:12

Karel Mueller napsal(a):

Řádově asi tisícina rychlosti světla.
05. 09. 2011 | 11:24

Karel Mueller napsal(a):

Pane Čochtan,

v podstatě je to popsáno v každé základní učebnici, ale pro středoškoláky (lepší) je to velmi hezky uděláno ve www.forum aldebaran.cz/kurz_06_prou.pdf s odvozením i příklady.
05. 09. 2011 | 11:41

portwyn napsal(a):

Čochtan:

Sice jste se mne neptal, ale soudím, že otázka na Gaiu by byla stejná i pro mne.

Zásady "vtlučené do hlavy" jsem uplatnil tak, že podle nich učím a fyzika u nás patří mezi oblíbené předměty.
Momentálně je jeden z mých žáků doktorandem teoretické fyziky, jiní studovali stavařinu, ekonomii, strojařinu, architekturu... Pochopitelně jiní dělali třeba angličtinu nebo filmovou vědu. Každý to, pro co se rozhodl.
05. 09. 2011 | 11:53

Čochtan napsal(a):

Portwyne,
to rád slyším. Zasloužil jste se o lidstvo. To myslím vážně. Když je fyzika oblíbený předmět, tak žáci rádi myslí. Takový lidí není nikdy dost. I když politici potřebují nemyslící poslušné lidi.
05. 09. 2011 | 12:14

gaia napsal(a):

Čochtan

premiérem je vystudovaný fyzik a finance řídí chemik. Doufám, že to zodpovědnost za ně nebudete házet na bedra učitelů?
05. 09. 2011 | 12:46

modrý edvard napsal(a):

Taky mám rád fyziku, protože potom vím, jak věci fungujou (to s vařením masa je pěkný příklad). Bohužel tady nevidím žádného diskutujícího z druhé strany (možná kromě honolulu), jenž by řekl, že fyzika je blbost a místo ní se má učit dějepis. Takhle si jen tak povídáme mezi sebou.
05. 09. 2011 | 12:54

Karel Mueller napsal(a):

modrý edvard:

Něco na tom možná je :-).

Víte, svého času (možná dodnes) bylo v našich intelektuálních kruzích módou se chlubit tím, že dotyčným nešla matematika a na SŠ či dokonce na ZDŠ z ním málem propadali.

Nevím, co tím básníci chtěli říct, ale říkali toto: Jsme natolik hejno blbců, že se tou blbostí ještě chlubíme.

Nakonec podle toho to u nás vypadá.

Možná jim to někdo konečně řekl.
05. 09. 2011 | 13:10

Čochtan napsal(a):

Pane Muellere,
to je trefa přímo na komoru ! Podobně to bylo se znalostí jazyků.
05. 09. 2011 | 13:33

Čochtan napsal(a):

Gaio,
premiérem je vystudovaný fyzik a finance řídí chemik. No, je to vidět, že je naučili myslet. Představte si, že by premierem byl vystudovaný pingl. (on už jednou byl).
Řídit zem ke všeobecné spokojenosti není problém. Rodina Papandreových to dokázala. Doufám, že nechcete tím směrem ?
05. 09. 2011 | 13:37

Karel Mueller napsal(a):

Pane Macháček,

asi jsme pomalu opsali kruh a tak se lze vrátit k Vaší otázce, proč je fyzika nejméně oblíbená a v neoblíbenosti překoná i matematiku. Odpověď je jednoduchá: Je ještě obtížnější (z hlediska nároku na myšlení) mež matematika. Matematika je na SŠ obtížnější až od olympiád, na VŠ je obtížnější jen v případě studia ryzí matematiky či teoretické fyziky.

Protože pokud její studium vezme student vážně. tak musí matematický aparát na odpovídající úrovni zvládnout, umět počítat úlohy a nadto musí rozumět procesu a aplikovat ho v konkrétních úlohách.

S všeobecnou duševní leností a nechutí myslet pak snadno dostanete její neoblíbenost.
05. 09. 2011 | 15:07

Jos napsal(a):

Autore,
Píšete: "Proto je také na školním výkladu o Keplerových zákonech nejdůležitější to, jak na ně Kepler přišel." Vy zřejmě vůbec netušíte jak Kepler na své zákony přišel. Zákony Kepler odvodil na základě dost absurdní hypotézy o "dokonalých" tělesech, v nichž se nacházejí dráhy planet. Hypotéza zcela nesmyslná, výsledek ovšem geniální! Ale žákům bych to vysvětlovat nechtěl. Dalo mi dost práce to pochopit, protože ten způsob myšlení už je nám cizí.
05. 09. 2011 | 16:37

Jos napsal(a):

To Al Jouda a další.
Pokud zahříváte kapalinu bez kondenzačních jader, můžete dosáhnout i teploty vyšší než je bod varu dané kapaliny. Můžete jí přehřát aniž dojde k varu. Říká se tomu skrytý var a můžete si to zkusit doma v mikrovlnce. Dejte hodně ohřát čistou vodu a pak do ní nasypte cokoliv, co může být kondenzačním jádrem. Výsledek je ohromující, ale pokus je to dost nebezpečný.
05. 09. 2011 | 16:42

Karel Mueller napsal(a):

Jos:

Tak tohle by mě docela zajímalo :-). Nakonec Maxwell dospěl ke třetí rovnici také nespávnými předpoklady.
05. 09. 2011 | 16:44

slepice od plotny napsal(a):

Jos

ale to je docela hezká historka, jak prý Kepler by dost slepý a na hvězdy vůbec neviděl.Ale naštěstí Tycho de Brahe byl takový puntičkář, že vše tak pečlivě zapsal, když pozoroval dráhy planet, tak to Keplera přímo trklo do očí. A učitel tehdy při fyzice ještě využil mezipředmětové vztahy , vysvětlil nám tak, jak je důležité spolupracovat, dělat práci pečlivě a ještě se s ní s někým nezištně podělit.

ale že se maso při prudkém vaření spálí, to jsem zjistila i bez fyziky a dusím a vařím vždy na ztlumeno.

Myslím, že je dobré žákům i vykládat takovéhle historky, třeba jak Newton seděl pod stromem a spadlo na něj to jablko a že zrovna tenkrát byly 3 roky prázdniny, neb řádil mor, Newton se ale i o prázdninách sám od sebe učil a vymyslel gravitační zákon ve 26 letech. To má také výchovný efekt a zaujme i žáky, kteří na fyziku kašlou.
Nebo ta vývěva, jak ji nemohli od sebe odtrhnout ani 2 koně, nebo že Galvani neměl žádné drátky, v té době něco takového neexistovalo, tak místo vodičů používal žabí stehýnka atd. Nakonec já si mimo těchto historek nepamatuji již z fyziky nic, ale aspoň něco.
05. 09. 2011 | 16:57

Někdo napsal(a):

Chtěl bych podotknout, v rámci fyziky, že maso se sebeprudším varem nespálí, neb var, je úprava masa v dostatečném množství tekutiny.

Maso se spálí pečením,... no něco ze života do těch teorií.
05. 09. 2011 | 17:18

portwyn napsal(a):

Jos a slepice od plotny:

O objevu KZ je natočen krásný "dokument" z cyklu Carla Sagana COSMOS. Keplera hraje Jaromír Hanzlík (!), pořad je dostupný na DVD v češtině.
Pouštím to dětem už třetí rok. Líbí se jim to a dávají pozor.
05. 09. 2011 | 18:38

sklerotik napsal(a):

23.58 mueller
Na Kluvánka se těším cca 15 let, že si ho bez stresu po více než 4o letech přečtu.
Když už jsem si ho půjčil v knihovně, tak jsem zjistil že ho mám stále doma od doby studia. Oba díly jsem spokojen vrátil do knihovny a na moje vlastní jsem opět zapomněl. Asi ho nebylo nutno znovu číst. Kde jsem já, který viděl krásné fyzikální náměty příkladů sdoudruhů z NDR udělal chybu?
06. 09. 2011 | 04:55

Čochtan napsal(a):

"..Galvani neměl žádné drátky, v té době něco takového neexistovalo,.."
To nemohl rozmotat nějakou starou drátěnou košili po pradědečkovi rytíři ?
06. 09. 2011 | 09:28

JARLE HALSNES napsal(a):

Pane autore, co víc dodat. Máte pravdu na 100%. Potíž je v tom, že POLITICKÁ VŮLE k takovému vzdělání u nás chybí. Nedivte se, lidé, vzdělaní tak, jak popisujete, by si asi těžko nechali líbit Klause prezidentem, Kalouska ministrem a Koženému by asi nevěřili jeho privatizační hesla (jmenuji jen tak pár příkladů, bez nároku na úplnost, to by pak nebyl komentář, ale nekonečný seznam).
Na rybu, páchnoucí od hlavy, je zkrátka třeba myslet i v tomto případě. Samosebou, potom je třeba připojit další roviny, kvalifikaci učitelů, školní systém, a tak dále a tak dále, ale dokud většina společnosti nebude kloudnou výuku požadovat, tak prostě nebude.
06. 09. 2011 | 09:58

Karel Mueller napsal(a):

sklerotik:

Základní chyba byla v tom, že jste si v jasném okamžiku na tu knihu vůbec vzpomněl. To Vám zkomplikovalo život. Jak Vás tak čtu, tak mohu spíš doporučit učebnici pro 5. ročník ZŠ, pokud chcete opakovat matematiku a procvičovat mozek.
06. 09. 2011 | 10:36

ikoil napsal(a):

Myslím,že možná by prospělo věci,kdyby žáci brzy o sobě věděli zda budou jednou fyzikálními experimentátory nebo naopak fyziky teoretiky.E.Fermi,známý italský fyzik,se o něm často tvrdí,že on byl poslední fyzik planety(žil v první polovině dvacátého století) -který byl obojí-experimentátor i teoretik-obojí kvalita.
Sám Fermi ovšem zastával dle mne naprosto chybný názor,který i hlásal,že teoretikem může být fyzik jen vyjímečně,experimentátorem naopak téměř každý fyzik.
Já pozoruji úplně naopak ale,že to co chybí jako sůl,jsou schopní experimentátoři-schopní dělat nevšední nerutinní pokusy spíše než opakovaná rutinní měření komerčními firemními měřáky.Chybí mezi nimi ti z nich s velkou ctižádostí -mezi experimentátory-s technickou fantazií,hodně vynalézaví.
Pokud by žák věděl,že bude experimentátor-měl by studovat fyziku od A do Z,"poctivě",spíše tradiční materiál dobrých škol.Pokud bude teoretik-měl by se co nejdřívě naučit pracovat s fantasmagoriemi,naprosto odtrženými od obvyklého chápání fyziky.A nastudovat i některé vybrané partie moderní matematiky.Aby např.znal od mala Feynmanův diagram,Feynmanův integrál podle trajektorií.Atd.Bude sice svému okolí celý život připadat spíše bláznem,považován za solipsistu.Ale jinak si v dnešní fyzikální teorii ve světovém měřítku a duchu vědecky ani neškrtne.Bude jinak nulou.Stále platí výrok N.Bohra z první třetiny dvacátého století,čím dále tím více:
"Fyzikální teorie,která se nezdá dost šílená,nemůže býti ani pravdivá".
O ekonomech apod.bych toto netvrdil,tamnaopak,si myslím osobně.Tam také matematika sice není úplně na škodu,ale v ekonomii zmůže mnohem méně než ve fyzice.
06. 09. 2011 | 10:57

Karel Mueller napsal(a):

ikoil:

To je sice moc hezké, co Bohr řekl, ale problém je v tom, že i takový současný velikán, jako je Smolin, prohlásil, že se za posledních víc než 30 let v teoretické fyzice nic nestalo. I když nás dr. Grygar pravidelně informuje o žni objevů :-).

Fyzikové jsou v podobné situaci, ve které byl Einstein, vymýšlí přírodu od zeleného stolu (což Einsteinovi vyčítali). Prostě nejsou schopni experimentálně ověřit ani předpoklady svých teorií, natož tyto teorie.

A bez experimentálního ověření jsou více-méně matematicky vybavenými (skvěle) scifisty.
06. 09. 2011 | 11:14

ikoil napsal(a):

to Karel Mueller:

souhlas.Prosím napsat pár řádek o díle "Smolina".Neznám.Omluva předem.
06. 09. 2011 | 11:16

Karel Mueller napsal(a):

ikoil:

O Smolinovi si můžete podrobně přečíst na anglické wiki, je jedním z největších současných fyziků a odborníků na kvantovou gravitaci.
Napsal The trouble with physics (2006, Penguin), což se stalo bestsellerem. Přeloženo do čaštiny pod názvem Fyzika v potížích.
06. 09. 2011 | 12:09

ikoil napsal(a):

to Karel Mueller:

Díky za zajímavou velmi informaci,snad najdu aspoň pasáže na Internetu ze Smolinovy publikace.
K Einsteinovi,kterého zmiňujete:
Já vím o Popperovi,Kahnovi,Witgensteinovi,Carnapovi i když jsem z nich nic nečetl-ale jsou všudemožně citováni.Podobně antická filosofie.
Nicméně vytýkat "zelený stůl" by mohli daleko většímu počtu teoretiků.
Einstein vytvožil základní rovnice obecné teorie relativity už v roce 1915,tedy tři roky před udělením mu Nobelovy ceny.Odpřednášel je kruhu známých německých matematiků okolo D.Hilberta (+E.Noetherová,F.Klein,..).
Nobelovu cenu,tuším,že Einstein dostal za úplně jiné práce z fyziky,kterým nikdo nikdy zelený stůl nevytknul.Mohlo tedy jít hlavně o OTR (Obecnou teorii relativity),které se věnoval od roku 1915 až do své smrti 1955 v USA.Na ní(na OTR) je pozoruhodná obrovská vědecká odvaha s níž se Einstein pustil do OTR -
bádání,v níž předmět úvah není nic o čem lze přemýšlet-prostě poušť bez jediné oázy.Pro všechny ostatní fyziky tehdy -pouhé vzduchoprázdno bez fyzikálních vlastností jakéhokoliv druhu,jim známého.
Max Born nazval OTR největším výtvorem,nejgeniálnějším,jaký kdy lidský duch učinil, vytvořil v celých dějinách lidstva a jeho ducha.
Osobně si nemyslím,že jde o superšílenou teorii,spíše o Einsteinovu šílenou odvahu.
06. 09. 2011 | 13:01

ikoil napsal(a):

opravuji v textu na "vytvořil"
06. 09. 2011 | 13:07

Karel Mueller napsal(a):

ikoil:

Měl jsem na mysli něco jiného :-).

Einstein dostal Nobelovu cenu za vyjasnění fotoefektu, což bylo v rozporu s klasickou fyzikou a jedním ze základních kamenů vznikající kvantové fyziky. Aniž bych chtěl Einsteina a jeho genia jakkoliv snižovat, tak na začátku OTR stál sám velký Gauss a jeho převratné myšlenky v diferenciální geometrii. Pak následoval Riemann, který v podstatě variantu teorie relativity vytvořil - přišel s myšlenkou, že geoetrie prostoru je ovlivněna rozložením hmoty. Samozřejmě, používal prostor s positivně definitní metrikou, indefinitní metriku zavedl až Grassman v souvislosti se zobecněním Minkovského prostoru.

Einstein měl ale jasný progrem a jasnou cestu vedoucí ke vzniku OTR, princip rovnosti mezi tíhovou a setrvačnou hmotností, principy ekvivalence a obecné kovariance. Nadto měl okamžitou možnost určitého ověření - musel mu vypadnout Newtonův zákon.

Ale já jsem neměl na mysli OTR, měl jsem na mysli unitární teorii, na které po vzniku OTR 30 let až do své smrti pracoval.
06. 09. 2011 | 13:17

Karel Mueller napsal(a):

Všem fandům fyziky:

Mám pro Vás skvělou zprávu: Knihu Lee Smolina si lze přímo stáhnout z megaupload. Právě jsem tak učinil :-). Předpokládám, že všichni čtete anglicky.
06. 09. 2011 | 14:46

Karel Mueller napsal(a):

Ještě dodatek:

Na Ulož to si ji můžete stáhnout i v češtině. Mimochodem náš překladatel je hotový básník :-), přečetl jsem si obsáhlou předmluvu v originále i překlad.
06. 09. 2011 | 17:29

ikoil napsal(a):

to Karel Mueller:
Einstein je zcela ojedinělý jev v celé historii fyziky:teoretik,který pracuje výhradně s "obsahem" věcí.Stále ve všem dokázal objevit nový obsah,aniž v jeho matematických metodách by byla jakákoliv novinka matematické techniky nad první dva ročníky matematiky vysokých škol.V tom je úplným opakem celé generace fyziků po roce 1950-kteří bez vifikundací z matematiky ani ránu.Kde se to dnes hemží matematickými novotvary.Ovšem Einstein mohl najít jen dočasně nový obsah:Viz V.I. Lenin :elektron je nevyčerpatelný...
Slavní,ale méně vážení fyzikové než Einstein jako R.Feynman nebo L.D.Landau všechny své práce psali zázračně jednoduchou matematickou technikou:rozvojem do adekvátní nekonečné matematické řady a uměním ji udělat finitní sečtením,integrací nebo useknutím za nějakým členem.To byli daleko větší formalisté než Einstein,ale stále ještě s kapkou obsahu v matematických formách.
O dnešních generacích -můžete o někom říci,že pracuje s nějakým obsahem?
06. 09. 2011 | 18:52

Prearkalo napsal(a):

<a href=http://paydayloansnow24h.com/#bblog.aktualne.centrum.cz>payday loans</a> - <a href=http://paydayloansnow24h.com/#ablog.aktualne.centrum.cz>payday loans</a> , http://paydayloansnow24h.com/#sblog.aktualne.centrum.cz payday loans
05. 09. 2012 | 09:49

Karel napsal(a):

Fyzika je krásná...

http://zabavna-videa.blogspot.cz/2013/12/zpomalene-zabery-slo-mo-guys-compilation.html
10. 12. 2013 | 22:14

delwwugz napsal(a):

He felt himself to be the <a href="http://garciniacambogiakdiat.info">garcinia cambogia</a> <a href=http://garciniacambogiaextractxxpuw.info>garcinia cambogia hca</a> garcinia cambogia fruit http://garciniacambogiarmhen.info ourselves suddenly.
25. 02. 2014 | 09:43

dyyavlsp napsal(a):

It would have to be, for <a href="http://paydayloansonline9949.info/">payday loans online</a> sqhtnlbvr <a href=http://paydayloansonline9949.info/>paydayloansonline9949.info</a> payday loans online http://paydayloansonline9949.info/ after it,tearing both skin and clothes to some extent in the effort.
25. 02. 2014 | 10:00

luziisgy napsal(a):

The ape-man sat with his eyes <a href="http://garciniacambogiareview5l9vkz.info">garcinia cambogia real reviews</a> <a href=http://garciniacambogiareviewsmvexv.info>garcinia cambogia reviews online</a> garcinia cambogia medical reviews http://garciniacambogiareviewsmvexv.info went on their way and did theirbusiness in town.
25. 02. 2014 | 12:14

qwodfqgs napsal(a):

Northern Somaliland is a desert of rocks andthorn bushes peopled by rifle-armed fanatics, on <a href="http://garciniacambogiag3uui.info">garcinia cambogia weight loss reviews</a> <a href=http://garciniacambogiakt6ab.info>garcinia cambogia reviews online</a> garcinia cambogia pills http://garciniacambogiareviews3kvx1.info when that seemed ordinary.
25. 02. 2014 | 13:35

nojozpam napsal(a):

Every white man seems to <a href="http://paydayloansonline8086.info">paydayloansonline8086.info</a> cnonpdcjzp <a href=http://paydayloansonline8086.info>payday loans online</a> paydayloansonline8086.info http://paydayloansonline8086.info/ and gemnon, send them to me.
25. 02. 2014 | 15:34

lgqqdbyy napsal(a):

Thursday morning dawned <a href="http://garciniacambogiareviewsfcayo.info">garcinia cambogia weight loss</a> <a href=http://puregarciniacambogiaac9cb.info>garcinia cambogia fruit extract</a> garcinia cambogia extract http://garciniacambogiag3uui.info up, touched cedars arm and.
25. 02. 2014 | 16:23

nvjfssax napsal(a):

A whole series of new problems has arisen, and will growgraver <a href="http://puregarciniacambogiaac9cb.info">garcinia cambogia weight loss</a> <a href=http://garciniacambogiakt6ab.info>cambogia garcinia</a> garcinia cambogia customer reviews online http://puregarciniacambogiaextractesjqg.info and drink, said he toher, or I shall starve.
25. 02. 2014 | 18:06

twztxmzl napsal(a):

Should believe o'brien to be trustworthy on <a href="http://paydayloansonline7321.info">paydayloansonline7321.info</a> knyxuuvjxc <a href=http://paydayloansonline7321.info/>paydayloansonline7321.info</a> payday loans online http://paydayloansonline7321.info/ promised him, the exact spot of his.
25. 02. 2014 | 21:16

rbguyhpr napsal(a):

Now it chanced that an old soldier, who had been wounded in battleand could fight no longer, passed through the country where this kingreigned: and as he was travelling through a wood, he met an old woman,who asked him where he was goIngenieur I hardly know where I am going, orwhat I had better do, said the soldier but I think I should <a href="http://paydayloansonline3920.info">payday loans online</a> ctpqyjtqed <a href=http://paydayloansonline3920.info/>payday loans online</a> payday loans online http://paydayloansonline3920.info/ with bitter feelings.
25. 02. 2014 | 22:12

yuyfpmxi napsal(a):

Then he found attention and encouragement <a href="http://facebookadvertisingqtnddc.info">facebook for business</a> <a href=http://facebookadvertisingoft1x.info/>facebook business page</a> facebook advertising http://facebookadscew4jo.info the savage beast that was the.
26. 02. 2014 | 00:35

khqvwxsc napsal(a):

But the dwarf was enraged at his behaviour, and laid a fairy spellof ill-luck upon him so that as he rode on the mountain pass becamenarrower and narrower, and at last the way was so straitened that hecould not go to <a href="http://wakeupnow2.info">wake up now</a> xzvcitsfb <a href=http://wakeupnow2.info>wakeupnow2.info</a> wakeupnow2.info http://wakeupnow2.info age for age the utopians were.
26. 02. 2014 | 02:34

bspoqsby napsal(a):

Doesnt Tell His Troubles He seldom relates his <a href="http://organogoldtruth.tumblr.com/">organo gold coffee</a> <a href=http://organogoldtruth.tumblr.com/>how much does organo gold cost?</a> organo gold top earner http://organogoldtruth.tumblr.com/ being caught in the act.
26. 02. 2014 | 16:25

ivwrbode napsal(a):

Ever succeed in <a href="http://belizepropertypros.tumblr.com/">ambergris belize property for sale</a> <a href=http://belizepropertypros.tumblr.com/>belize property for sale</a> getting property for sale in belize http://belizepropertypros.tumblr.com/ of similar appearance and size.
26. 02. 2014 | 19:59

uynraout napsal(a):

Father amerton hovered <a href="http://incomewithscotty.com/">pisser</a> coonoddjd <a href=http://incomewithscotty.com/global-npn/>cocksucking</a> cuntlicking http://incomewithscotty.com/global-npn/ week---i give.
27. 02. 2014 | 04:28

pkrszmpg napsal(a):

Der graublaetterige, immergruene Baum, welcher japanische Mispeln traegt,die Eriobotria oder Photinia japonica ist in den <a href="http://wanxibj.com">sofortkredit</a> hezgglcjqm <a href=http://falken-nordhausen.de>sofortkredite</a> sofortkredit online vergleichen http://falken-nordhausen.de zum Meereund beherrschten zugleich das Gebirge.
27. 02. 2014 | 13:52

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy