Fyzika nazpaměť, část 3: Co dělat?

14. 09. 2011 | 13:45
Přečteno 7269 krát
V první části tohoto seriálu jsem napsal, co se mi na současném způsobu výuky (nejen fyziky, i jiných předmětů) nelíbí. V druhé části jsem uvažoval o to, jaké jsou cíle fyzikálního vzdělávání; znát své cíle je nutné, než začneme přemýšlet o prostředcích. Teď, v třetí a závěrečné části seriálu, chci předložit návrhy některých prostředků, které nás podle mého názoru k těmto cílům přiblíží.

1. Nehodnoťme, co se naši studenti dokážou naučit nazpaměť, hodnoťme, jak umějí řešit problémy

Když fyzik, inženýr, lékař apod. používá fyziku v praxi, může si k tomu vzít jakékoliv pomůcky a příručky. Nikdo po něm nechce, aby to či ono znal nazpaměť. Důležité je jen, aby problém vyřešil a aby ho vyřešil správně, za to je placen. Učme tedy studenty už na škole, jak se pracuje ve skutečném životě. Zadejme jim problém a hodnoťme je podle toho, jak si s ním poradí. Klidně je při tom nechme používat učebnici, poznámky, příručky, internet. To přece používají profesionálové při své práci taky.

Možná řeknete: moment, něco přece musí umět nazpaměť. Samozřejmě, například jednotku napětí nebo Ohmův zákon by studenti určitě měli znát i bez hledání v učebnici. Ovšem ne proto, že je to "v osnovách" a že se to "zkouší". Skutečným důvodem je to, že kdo vůbec neví, že nějaký Ohmův zákon existuje (přesněji: kdo nerozumí pojmům jako napětí, proud a odpor a neví, že mezi nimi je nějaký vztah), ten žádný problém, který se jich týká, nevyřeší, ani kdyby se koukal do deseti učebnic. Takže to, jestli Ohmův zákon znají, nebo ne, stejně poznáme podle toho, jak si poradí s problémem.

Možnost používat učebnici při zkoušení a písemce tedy nepomůže žákovi, který o Ohmově zákoně vůbec nic neví. Mohla by však pomoct žákovi, který jakž takž rozumí těm třem veličinám a ví, že ze dvou může vypočítat třetí, jen si není úplně jistý, jestli ten zákon zní I = U/R nebo I = U.R. Byla by taková pomoc na škodu? Myslím, že ne. Něco podobného se totiž týká každého z nás. Já si taky nepamatuji přesně vzorec pro Bohrův poloměr atomu, ale vím, že taková veličina je, znám její význam, vím, kde příslušný vzorec najdu, když ho budu potřebovat, a dokonce i kdybych ho nenašel, dokážu ho za chvíli odvodit. Takže jsem na tom jako ten žák, jen o určitou úroveň výše. I on by si snad, kdyby tu učebnici neměl (a není-li úplně blbý), po chvíli přemýšlení řekl, že větší odpor způsobí menší proud, takže odporem se bude spíš dělit. Učebnice mu usnadní práci, jako by ji mně usnadnila příručka s Bohrovým poloměrem. Jenomže až bude Ohmův zákon potřebovat popáté, nejspíš ho už ho znát bude, a jestli ne, pozná se to podle toho, jak dlouho mu řešení problému bude trvat. Kdybych já měl vyřešit pět problémů s Bohrovým poloměrem, taky bych ho nejpozději při třetím znal nazpaměť.

Ostatně tak je to i s užíváním cizího jazyka. I dobří překladatelé používají slovník, ale samozřejmě v něm nehledají každé slovíčko. Co mají umět nazpaměť a co stačí vyhledat ve slovníku, je jen otázka ekonomie práce: když se s některým slovem setkávám častěji, vyplatí se mi ho naučit nazpaměť (nebo spíš se ho častým používáním naučím automaticky); setkám-li se s ním jednou v životě, stačí, když ho vyhledám ve slovníku. Studenti mají přece při „zkoušení problémem“ také omezený čas a budou-li celou dobu jen listovat učebnicí, nic jiného nestihnou.

Dnes, při aktualizaci svého starého příspěvku, se nemůžu vyhnout komentáři k "nové maturitě". Srovnám-li nejstarší návrh katalogu požadavků pro maturitu z fyziky z února 2000 (dostupný jen v papírové podobě) s dnešním katalogem, vidím obrovskou změnu k lepšímu. Typický rozdíl: ve starém návrhu byly například požadavky „popsat základní vlastnosti elektromagnetického vlnění“ nebo „vysvětlit podstatu elektrického náboje a jeho strukturu“ (no, po uspokojivém zodpovězení zrovna této otázky by si maturant už jen mohl dojít pro nobelovku), zatímco v dnes platném katalogu skoro (ne úplně) všechny tyto „biflovací“ požadavky vymizely a jsou tam většinou požadavky typu „vypočítat velikost elektrické síly“, „vypočítat odpor“ apod. A především v samých testech (ukázka je tady) už jsou opravdu jen problémy k řešení, žádné „vysvětlit“. Ne že by na maturitních testech nebylo co kritizovat, ale nic není dokonalé a pokrok proti stavu před 11 lety je to obrovský.

Snad jsem k tomu maličko přispěl i já. Před 11 lety, po tom návrhu katalogu požadavků z února 2011, jsem totiž v Cermatu navrhl, aby se při maturitních testech z fyziky mohly používat učebnice a rukou psané poznámky, a dokonce se to tehdy (trošku partyzánskou akcí, většina učitelů byla proti, taky jsem to pak od nich schytal) podařilo dostat do úředního dokumentu - v "Katalogu požadavků ke společné části maturitní zkoušky v roce 2004 - Fyzika", který schválilo MŠMT dne 5. 10. 2000 pod čj. 28638/2000-2, se píše: "Nutnými pomůckami při řešení jsou kalkulačka a Matematické, fyzikální a chemické tabulky pro střední školy. Žáci mohou kromě toho používat i své, rukou psané poznámky a učebnice fyziky, s kterými pracovali při výuce."

Jaký cíl jsem tímto návrhem sledoval? Kdyby se žák při testování kdykoliv mohl podívat do učebnice, ztratily by veškerý smysl testové otázky typu "jak zní Ohmův zákon" nebo "v jakých jednotkách měříme sílu". Zbývalo by tedy už jen testovat, jak žák umí řešit problémy. A to by samozřejmě po jisté době změnilo i výuku z "biflovací" na "problémy řešící".

Kde jsou ty časy, kde je rok 2004, první oficiální termín zavedení "státních maturit". Brzy po roce 2000 byly plány na samostatnou státní maturitu z fyziky na čas zrušeny a tím automaticky padlo i to používání učebnic. Ale něco se za ta léta opravdu změnilo, protože dnešní maturitní testy jsou vcelku "problémy řešící" i bez toho, že by k tomu jejich autory nutilo povolené užívání učebnic. Věřím, že to v dohledné době vyvolá i odpovídající změny ve výuce, a pak by si "státní maturita" z fyziky opravdu zasloužila uznání (Ondřej Šteffl promine).

2. Učme žáky, že součástí řešení je i rozhodnout, které další informace potřebují, a tyto informace najít

Typický příklad: Při řešení řady problémů potřebujeme různé materiálové konstanty, např. hustotu. Neuvádějme je v zadání, student přece musí sám vědět, kde je najde. Ale neuvádějme dokonce ani třeba „k vyřešení tohoto problému budete potřebovat hustotu“. Vždyť inženýr na to taky musí přijít sám, kdo by mu to už říkal?

Na takto samostatné uvažování studenti moc zvyklí nejsou. Před lety jsem do testů Kalibro navrhl úlohu s tímto zadáním: „Vypočítejte hmotnost 4 ml etanolu při normálním tlaku a pokojové teplotě.“ Je to velmi jednoduchá úloha: prostě najdete v tabulkách hustotu etanolu a vynásobíte ji čtyřmi mililitry. Jenomže správně ji vyřešilo pouhých 20 % testovaných studentů prvního ročníku střední školy (z podsouboru gymnazistů asi 30 %, z učňů a studentů obchodních akademií asi 3 %). To je přece katastrofální nesamostatnost — kdyby je někdo za ručičku dovedl k tabulkám a řekl jim „budeš potřebovat hustotu a najdeš ji tady“, asi by to jedno násobení (a jeden převod jednotek) zvládli. Jenže v práci se s nimi taky nikdo mazlit nebude.

3. Neučme je nic, čemu nemohou porozumět

Prohlížíme-li učebnice fyziky pro gymnázia, najdeme tam řadu obratů typu „Dá se dokázat, že ...“ nebo „A. Einstein prokázal, že ...“, za nimiž následuje nějaké shůry dané, nevysvětlené, nedokázané tvrzení. Není to ani zdaleka jen v „těžkých“ oborech fyziky, jako je teorie relativity nebo fyzika mikrosvěta, ale i v optice a mechanice. Předpokládá se pravděpodobně, že se studenti toto tvrzení mají naučit a při zkoušení ho odříkat.

K čemu takové vědomosti můžou být? Jestliže k nějakému vztahu student nedošel vlastním rozumem, nepochopil jeho význam, neví, které veličiny do něj dosadit, pak ho ani nebude umět používat a co nejdřív ho zapomene. Zkuste se zeptat studentů posledního ročníku na Newtonův vztah pro aerodynamický odpor, skoro jistě si ho nebudou pamatovat. A proč by taky měli? Připravujeme je snad na situaci, že se ocitnou sami na pustém ostrově a odříznuti od zdrojů informací budou muset vypočítat aerodynamickou odporovou sílu?

Dovedu si představit, že za určitých (výjimečných!) okolností může být rozumné, abychom studentům uvedli nějaký vztah, který je opravdu velmi důležitý pro pochopení jisté oblasti fyziky a který jim přitom nemůžeme dokázat, protože na to nestačí jejich matematické dovednosti (většinou kvůli nějaké integraci). Musíme však aspoň kvalitativně odůvodnit, jak jsme k tomuto vztahu došli, a důkladně vysvětlit, jaký je jeho fyzikální význam. Příkladem takového vztahu je magická formule E = mc2: zde například můžeme pomocí zákona zachování hybnosti a relativistického pravidla skládání rychlostí kvalitativně odůvodnit, proč s kinetickou energií musí růst hmotnost, pak bez další matematiky řekneme, že závislost mezi oběma veličinami je "přírůstek kinetické energie = přírůstek hmotnosti krát c2", a odtud není obtížné už zase korektními fyzikálními argumenty ukázat, že stejný vztah musí platit i pro všechny ostatní druhy energie.

Takových případů je však v celé středoškolské fyzice jen pár, obecné pravidlo je, že máme učit jen to, čemu studenti mohou porozumět. Pak ovšem některé vztahy neprobereme. No a co?

4. Uberme rozsahu, přidejme hloubky


Už jsem řekl, že učitelé nemají čas na to, aby žáky učili řešit problémy, protože musejí „probrat učivo“. Ze stejného důvodu však nemají čas ani na to, aby toto učivo probrali do hloubky. Zůstane jim jen čas na povrchní výklad, sem tam nějaký pokus, rychlé zopakování a přezkoušení, a pak rychle dál. Připomíná mi to videoklipy: než stačí člověk přijít na to, co znamená jeden záběr, už je tu další.

Tak se ovšem fyzika nedá naučit pořádně. Jediné řešení je redukce rozsahu učiva. Někteří lidé si myslí, že když omezíme rozsah učiva, snížíme tím „náročnost“ a studenti budou umět méně. Je to tak opravdu? Co je pro studenta náročnější: naučit odříkat dva zákony a nerozumět jim, nebo jen jeden, ale tak, aby mu rozuměl a uměl ho používat v praktických situacích?

5. Rozlišujme podle zájmů i schopností studentů

Na středních školách jsou už studenti dost vyprofilovaní; možná ještě nevědí, na kterou školu nebo do kterého zaměstnání půjdou, ale už je jim asi jasné, budou-li se spíš věnovat technice a fyzikálním oborům, nebo humanitním oborům, nebo něčemu mezi tím, třeba medicíně. Je zbytečné příliš zatěžovat fyzikou budoucího filozofa, ale zase je škoda nevěnovat se dostatečně studentovi, který má o fyziku zájem.

Řešením je samozřejmě diferenciace učiva. Fyzikální učivo povinné pro všechny by mělo být podstatně menší než dnes; ale na druhé straně učebnice i volitelné hodiny by měly umožnit těm studentům, kteří chtějí, aby se fyzice věnovali daleko hlouběji. Protože půjde o dobrovolné rozhodnutí studentů, budou muset být učebnice i volitelné hodiny dostatečně atraktivní.

6. Ke každému faktu musíme říct „proč je to tak“, „jak to víme“, uvádět různé souvislosti


V učebnici Fyzika pro gymnázia – Mechanické kmitání a vlnění se dočteme, že rychlost zvuku ve vzduchu v závisí na teplotě; najdeme tam dokonce i vzorec v = (331,8+0,61 τ) m/s, který tuto závislost popisuje (τ je číselná hodnota Celsiovy teploty). To je konstatování faktu, který prakticky žádný student ve svém budoucím životě nebude potřebovat. A protože to není ani nijak pozoruhodný fakt, studenti ho velmi rychle zapomenou.

Zkusme to jinak. Zvuk v plynech se šíří tak rychle, jak rychle se v něm pohybují molekuly — to je pochopitelné, jen pohybující se molekuly mohou přenášet nějaký pohyb, „vzruch“, z jednoho místa na druhé. Při vyšší teplotě se molekuly pohybují rychleji, a proto i zvuk se šíří rychleji. To je prosté kvalitativní odůvodnění, bez vzorce, ale snadno pochopitelné i pro ty, kteří fyzice moc nedají.

A teď kvantitativně pro ty, kteří se chtějí fyzice věnovat hlouběji. (Prosím za prominutí laskavé čtenáře i pana Stejskala, že následujících pár řádků bude trochu techničtějších. Komu nic neřeknou, ten je samozřejmě přeskočí, ale byl jsem až překvapen, kolik je mezi diskutujícími odborníků, pro které těch pár řádků bude jako malá násobilka.)

Jak víme, střední rychlost pohybu molekul plynu je úměrná odmocnině z termodynamické teploty T . Proto je této odmocnině úměrná i rychlost zvuku v:

v ~ T1/2 ~ (273,15 + τ)1/2 ~ (1 + τ/273,15)1/2 = (1 + 0,00366 τ)1/2 ≈ 1 + 0,00183τ;

zde τ je číselná hodnota Celsiovy teploty t a využili jsme přibližného vztahu

(1 + x)1/2 ≈ 1 + x/2

platného pro malá x.

Je-li tedy rychlost zvuku ve vzduchu naměřená při t = 0 ˚C rovna 331,8 m/s, pak při jiné teplotě t = τ ˚C je přibližně

v ≈ 331,8 . (1 + 0,00183 τ) m/s = (331,8+0,61 τ) m/s.

A to je přesně vztah uvedený v učebnici.

Rozumějte mi, nemyslím si, že by toto odvozování mělo být součástí základního, povinného kurzu fyziky, jenomže v tom nemá co dělat ani z nebe spadlý vztah v = (331,8 + 0,61 τ) m/s. Pro vážnější zájemce o fyziku však má smysl, když uvedeme předchozí odvození. Ne proto, aby se ten vztah naučili, mohou si ho přece kdykoliv najít v tabulkách, ale proto, aby si uvědomili, jak je přenášen zvuk ve vzduchu, odkud pocházejí některé aproximační vztahy, a vůbec jak postupujeme ve fyzice. To je daleko cennější než nějaký vzoreček.

7. Na terminologii a další formální stránky fyziky klaďme důraz jen tam, kde je to opravdu nutné.

Terminologie, názvy veličin a používání jednotek, to je ve fyzice něco jako pořadová cvičení nebo naleštěné boty na vojně. Ty se také leckdy stávají lacinou náhražkou skutečných bojových dovedností. Terminologie se dobře zkouší a kontroluje, vyvolává pocit disciplíny a pořádku, a tak se jí často přikládá větší důležitost, než doopravdy má.

Ve skutečné fyzikální praxi, ať už ve výzkumu, nebo v různých inženýrských aplikacích, panuje ovšem spíš terminologický chaos a pedantickým učitelům by vstaly všechny vlasy na hlavě, kdyby slyšeli, jak mluví renomovaní fyzikové. Např. v knize nositele Nobelovy ceny za fyziku Stevena Weinberga Snění o finální teorii se mimo jiné praví: „Připomeňme, že 1 volt užitý jako jednotka energie odpovídá energii získané jedním elektronem procházejícím drátem od jednoho pólu jednovoltového článku ke druhému.“ Představte si, že by tuto větu vyslovil žák na střední škole. Přitom ovšem „volt“ jako jednotka energie (místo dnešního elektronvoltu) se dříve běžně užíval (a leckdy ještě i užívá) v odborných fyzikálních publikacích.

Nemyslím si samozřejmě, že bychom měli studenty učit nějakému terminologickému lajdáctví. Veďme je k tomu, aby užívali správné termíny a jednotky, to je rozumné, protože se tím zjednodušuje komunikace. Ale nedělejme z těchto termínů fetiš; jsou jen prostředkem, ne cílem. Když někdo správně vyřeší problém a použije špatný termín nebo neobvyklou jednotku, je to neskonale víc, než když jiný používá jen správné termíny a „zákonné“ jednotky, a přitom problém nevyřeší.

A nejde jen o terminologii. Například používání složených jednotek se zápornými exponenty má svůj význam tam, kde je jednotka opravdu hodně složitá, takže by bylo nepřehledné používat šikmého lomítka, a při tom ji chceme napsat na jediný řádek, takže nemůžeme použít ani vodorovné zlomkové čáry. Jinde to je zbytečné. Napsat, že auto jelo po silnici rychlostí 120 km.h-1, znamená dělat z prosté věci větší učenost, než je třeba. Když se v r. 1997 na ministerstvu školství udělovala schvalovací doložka mé učebnici astrofyziky, řekla mi tam paní referentka, že jednotky jako km/s v ní musím přepsat pomocí záporných exponentů. Že prý se připravují „státní maturity“ a že když při nich student napíše km/s místo km.s-1, bude mu to hodnoceno jako chyba. Řekl jsem paní referentce, že kdyby mi někdo označil výsledek maturity za chybný jen proto, že je v něm uvedena jednotka se šikmou zlomkovou čarou, soudil bych se s ním třeba až do Štrasburku. Jednotky km/s jsou v mé učebnici dodnes.

8. Co nejvíc ukazujme „k čemu je to dobré“

Mechanika má obrovské množství praktických aplikací — ve stavebnictví, ve strojírenství, v dopravě, ve sportu, v živé přírodě, v každodenních jevech i leckde jinde. O kolika z nich se ale student dozví? V učebnicích prakticky nejsou a učitel sotva najde čas na to, aby je spolu se studenty nacházel. Jestliže však mechaniku zredukujeme na abstraktní pojmy, na „hmotné body“ a „tuhá tělesa“, nemůžeme se divit, že ji studenti budou považovat za nezáživnou a neužitečnou. Totéž platí pro prakticky všechny obory fyziky. A samozřejmě dnes, v době internetu, se jejich aplikace dají najít za chvilku.

9. Co nejvíc ukazujme „jak na to lidé přišli“

Podívejme se, jak Kepler přišel na své tři zákony. Napřed určil, za jak dlouho oběhne Mars okolo Slunce — jak dlouhý je Marsův rok. (Studentům snadno vysvětlíme, jak to určil z měření doby mezi dvěma opozicemi Marsu, je v tom jen rozdíl dvou úhlových rychlostí, tady ale nebudu zabíhat do podrobností.) Pak porovnal, v kterém směru je Mars vidět ze Země teď a v kterém směru byl vidět o Marsův rok dříve. Mars byl tehdy na stejném místě své dráhy, ale Země byla jinde. Měl tak vlastně „stereosnímek Marsu“ ze dvou bodů zemské dráhy. Směry nakreslil na papír a kde se přímky proťaly, tam byla skutečná poloha Marsu. Když to dělal pro každý den, dostal na papíře elipsu.

To je přece daleko zajímavější, pro studenty i pro učitele, než říct slovy učebnice „Na základě četných pozorování a výpočtů formuloval Jan Kepler tři zákony o pohybu planet.“ A navíc, ukazuje to, že k vynikajícímu objevu stačí často jen dobrá myšlenka,

*****


Blížím se k závěru tohoto blogu, snad jsem čtenářům poskytl nějakou potravu pro přemýšlení. Na sám konec ale ještě doslova ocituji to, co jsem řekl před 9 lety v závěru svého příspěvku na semináři JČMF ve Vlachovicích a co si myslím i dnes:

"Na konferenci v Olomouci v r. 1998 byl přijat dokument, jehož první dva body se dají shrnout takto: Za prvé, absolventi středních škol toho z fyziky umějí málo a nemají o fyziku zájem. Za druhé, může za to především snížená hodinová dotace fyziky. Proto je třeba dosáhnout toho, aby povinná minimální dotace fyziky na gymnáziu byla zvýšena na 8 týdenních hodin.

Naprosto nesouhlasím s druhou částí tohoto tvrzení. Nehledejme příčiny neutěšeného stavu u někoho jiného. Má-li mít naše setkání smysl, musíme si říct, co sami musíme dělat jinak, aby se situace zlepšila. Neuděláme-li to, pak se každá hodina, o kterou by se dotace fyziky zvýšila, nejspíš zaplní jen dalšími „fakty“ a dalším nepochopeným „učivem“ a úroveň fyzikálního vzdělání i vztah studentů k fyzice se ještě zhorší.

Musíme odvyknout způsobu myšlení, podle kterého nějaký referent na ministerstvu ví nejlíp, kolik hodin fyziky potřebují naši žáci. Takové „centrální plánování“ jsme zažili v mnoha oblastech a víme, k čemu vede: není pak třeba se snažit, aby výuka fyziky (nebo třeba výroba aut, princip je stejný) byla lepší, modernější, užitečnější, zajímavější — vždyť se jí přece studenti musejí podrobit tak jako tak.

A taky by mě uráželo jako fyzika, kdybych si musel myslet, že fyzika je tak nezajímavá a neužitečná, že se musí studentům strkat do krku násilím.

Místo nadekretovaného zvýšení počtu povinných hodin vidím jinou cestu, jak zvýšit zájem o fyziku, fyzikální gramotnost široké populace a počet i fyzikální úroveň uchazečů o vysokoškolské studium. Ta cesta je učit užitečné věci zajímavým způsobem. Tak, aby si studenti fyziku sami vybírali jako nepovinný předmět. Tak, abychom nemuseli škemrat na ministerstvu o nějakou hodinu navíc."

Martin Macháček

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

hk136 napsal(a):

"Jak víme, střední rychlost pohybu molekul plynu je úměrná odmocnině z termodynamické teploty T . Proto je této odmocnině úměrná i rychlost zvuku v:"

Nejak mi unika souvislost mezi stredni rychlosti molekul a rychlosti zvuku. Takze je to teda taky neco predlozene k nabiflovani...
14. 09. 2011 | 14:08

Ládik!!! napsal(a):

Nejen středoškolák, ale i vyučenec v technickém oboru musí přemýšlet o fyzice. Při montáži kotelny napojil jeden takový myslitel plynový hořák na vodovodní trubku, natřel ji na žluto a hotovo. Jeho kámoš použil místo bezešvé trubky DN50 lešeňovku a zaizoloval ji. Další při demontáži stoupaček zajel rozbruškou do NTL plynovodu DN40 ve sklepě a vyklizovalo se 30 partají... jen pár příkladů narychlo, jak se v praxi nevyplácí podcenit učení se fyzice. Bohužel, u některých lidí ani takový "průzkum bojem" nevede k poznání a udělají to znova.
14. 09. 2011 | 14:11

Martin Macháček napsal(a):

Vysvětlení bylo o odstavec výš: "Zvuk v plynech se šíří tak rychle, jak rychle se v něm pohybují molekuly — to je pochopitelné, jen pohybující se molekuly mohou přenášet nějaký pohyb, „vzruch“, z jednoho místa na druhé. Při vyšší teplotě se molekuly pohybují rychleji, a proto i zvuk se šíří rychleji." To snad není nic k biflování.
14. 09. 2011 | 14:12

Dalibor Štys napsal(a):

Kopíruji svůj názor ze serveru Česká pozice.

Primární články jsou slušně k nalezení na adrese:

http://en.wikipedia.org/wiki/Education_in_Finland

Pro neaglicky mluvící překládám:

Třídy jsou malé, zřídka více než dvacet. Od počátku se očekává, že žáci se učí dva jazyky kromě jazyku školy (finština nebo švédština) a studenti na stupních 1 až 9 stráví 4 až 11 vyučovacích jednotek každý týden aktivitami jako umění, hudba, vaření, tesařství, práce s kovem nebo textilem. Malé specializované třídy, které si vynutily učitelské odbory, jsou spojeny se studentskými výkony, zvláště v přirodních vědách. Uvnitř škol je atmosféra neformální. Důraz je kladen na venkovní aktivity a to i v nejchladnějším počasí. Domácí úkoly jsou minimální, aby žáci měli čas na extrakurikulární aktivity.



Čili ve srovnání s Českem, finská základní škola je menší, dává prostor jak žákům všech nadání a to jak ve škole - specializované třídy, aktivity spojené s nadáním - tak mimo školu, prostřednictvím státem podporovaných mimoškolních aktivit. Ano, takový systém je jistě sociálně neutrální, vede nejen k podpoře talentů, ale i k toleranci talentů (všeho druhu) ostatními sociálními skupinami.

I kdyby dnes Česká republika dala do všech těchto aktivit potřebné peníze - bylo by jich třeba samozřejmě daleko víc než průběžně ve Finsku, protože by se musely zavést - trvalo by to 20 let, než by se systém zaběhnul. To se nestane a proto zaplať pán bůh za víceletí gymnázia. Ta alespoň talentované děti a děti vychované v konsolidovanějších rodinách ochrání před šikanou jejich vrstevníků (a nezájmem učitelů).
14. 09. 2011 | 14:13

hk136 napsal(a):

Jinak si tedy take myslim, ze "nabiflovani se" 8 (ZS) ci cca 50 vztahu (gymnazium) nikoho nezabije, leda se procvici pamet... Mimoto je vsechno v tech tabulkach.

Prirozene ze ucit by se melo s pochopenim, ale toho je ne kazdy schopen. A prirozene ze souvislosti by mely byt maximalne vylozeny a vyuka zajimava a vsechna ta dalsi blabla... Ale celkem to na mne pusobi jako zbytecne knizeci rady - takto se to ma delat, jak to delam ja, zajimave je to co rikam ja... Presne jak nam to rikali lide na katedre didaktiky.

Jinak jestli nekdo chce zvysit kvalitu vzdelavani, tak by se podle mne melo zacit u toho, aby se ucitele nebali vyuzivat celou dostupnou skalu hodnoceni. A taky aby ucili co mozna nejkvalitnejsi lide... A ne aby se vyprodukovalo rocne 3x vic ucitelu nez je treba a pak se jim dalo 18 tisic hrubeho... To ti kvalitni se opravdu skole vyhnou obloukem...
14. 09. 2011 | 14:29

hk136 napsal(a):

A co zvuk v pevnych latkach? Tam jsou molekuly na miste... A zvuk se v nich prece siri...
14. 09. 2011 | 14:31

Ládik!!! napsal(a):

hk136 -
pohybují se neustále okolo stálých poloh.
14. 09. 2011 | 14:53

hk136 napsal(a):

Ladik...

No, mne nemusite vysvetlovat fyziku... Jen jsem chtel poukazat na problem, ze to co prijde jasne nebo zajimave jednomu, muze byt celkem nejasne ci nezajimave pro druhe... Taky myslim, ze ani kdybychom ten vztah mezi rychlosti zvuku v plynech vztahli k cetnosti srazek, tak by 98 % studentu zustane stejne nenadchnutych pro fyziku jako dnes a nebude schopno si treba spocitat kolik usetri pri vymene 100 W zarovky za 23 W zarivku ani s Encyklopedii Britanikou za zady.
14. 09. 2011 | 15:27

gaia napsal(a):

některé žáky člověk pro předmět nenadchne ani kdyby ho učitelky vykládaly nahoře bez.

Myslím, že se přeceňuje úloha učitele, že když jako učitel bude pomalu nadčlověk a bude mít takové charisma a bude to tak úžasně zajímavě a pestře podávat, tak že najednou všude bude plno zanícených fyziků, chemiků, matematiků, biologů, angličtinářů, zpěváků..........

za tečky dosaď cokoli a již jasně chápete, že něco takového není možné. Každého baví a chápe na co má buňky!!

To věděli naši předci a řekli on na to nemá buňky a neodsuzovali učitele , že špatně učí. A děcku řekli učit se učit se učit se a bylo.
14. 09. 2011 | 16:26

Analytik napsal(a):

Možná by pomohlo, kdyby na ministerstvu školství pracovalo alespoň pár lidí, kteří něco vědí o škole a výuce. Ale jak to zařídit?
Například MF řídí ti, co nejlépe vědí, jak přerozdělovat finance do těch správných kapes. Což platí i o jiných ministerstvech. Jenže, kdo by se angažoval zrovna ve školství, které nemá ani na platy školníků?
Díky za výborný článek, pane Macháčku!
Mimochodem, neznáte někdo nějaký důležitý vzoreček z Marxismu-leninismu? Já zrovna tenkrát scházel.
14. 09. 2011 | 16:29

gaia napsal(a):

Analytik

myslím, že ve škoství se točí velké peníze a že je co přerozdělovat, a šíbři přerozdělují, proto pak není na školníky.

A i v marxismu byly vzorečky, třeba to peníze plodí peníze bylo P= P´+ n (nadhodnota), nebo jak to bylo já zas zapomněla
14. 09. 2011 | 16:44

Polda napsal(a):

Existuje nejaka kniha - klidne i v anglictine - ktera by popisovala vice takovych jak v dejinach fyziky (mimo tyto zname priklady jako je treba urceni prumeru Zeme)? Taky by mne zajimalo,zda byste nekdo nedoporucil knizku, ve ktere by se popisovalo spise technologicke pozadi vedy v minulosti.
14. 09. 2011 | 16:57

Analytik napsal(a):

Gaia hk136
Ono to neplatí jen o fyzice a matematice.
Podle mne je nejdůležitější vzbudit v dětech zájem o poznání. Ani biflováním "vyjmenovaných slov" se nenaučíte správně psát. Kdo často čte, toho trkne pravopisná chyba, přestože si už ty říkánky dávno nepamatuje.
Já ještě pamatuji "slovní úlohy" v matematice. Třeba tu o dvou vlacích. Tedy předložit žáku problém a nechat ho najít vlastní cestu k řešení.
Třeba logika i analýza se dají využít ve spoustě oborů a najít si správnou konstantu v tabulkách už pro analytika není problém.
Ale vtloukat studentům do hlaviček formule a texty přírodních zákonů, to je k logickému myšlení nepřivede.
Díky, že už mám školství za sebou!
14. 09. 2011 | 17:00

mb napsal(a):

tenhle bod: 6. Ke každému faktu musíme říct „proč je to tak“, „jak to víme“, uvádět různé souvislosti

mi dost chyběl na gymplu ... kdo se přihlásil a chtěl do toho ( něčeho ) šťourat či si to prostě přežvejkat po svém ... byl (tak trochu) za vraha ... zkoušení / výklad / příklady ... to byla nase stredoskolska fyzika ... njn ...
14. 09. 2011 | 17:05

Ládik!!! napsal(a):

Žádný učitel nikoho nic nenaučil. Každý člověk se naučil (nebo nenaučil) sám.
14. 09. 2011 | 17:12

petr Frish napsal(a):

Polda se pta

Existuje nejaka kniha

Jedna, teda tri, jsou Feynmanovy přednášky http://www.feynmanlectures.info/

třeba jak vidí hmyz atd

Asimov, not fiction, but třeba http://goo.gl/Zw1yL
http://www.aip.org/history/climate/index.htm

http://www.aip.org/history/

atd atd
14. 09. 2011 | 17:34

petr Frish napsal(a):

Polda se pta

Existuje nejaka kniha

Jedna, teda tri, jsou Feynmanovy přednášky http://www.feynmanlectures.info/

třeba jak vidí hmyz atd

Asimov, not fiction, but třeba http://goo.gl/Zw1yL
http://www.aip.org/history/climate/index.htm

http://www.aip.org/history/

http://www.atomicarchive.com/Bios/index.shtml
atd atd
14. 09. 2011 | 17:38

Reserser napsal(a):

Ve svete existuje urcite mnoho kvalitnich ucebnic fyziky pro libovolne stupne. Co se tak poohlednout, prelozit ci intelektualne vyuzit? V TV jsou zajimave porady fyziky pro deti z BBC. Jsou v intencich fyziky "staci kousek vosku a provazek." Z dnesnich predmetu bezneho pouziti deti delaji chytre pokusy a jeste se pri tom staci tlemit.
14. 09. 2011 | 17:38

petr Frish napsal(a):

Reserser napsal(a)

Ve svete existuje urcite mnoho kvalitnich ucebnic fyziky
jo jo
A co takhle naucit děti anglicky --- aby si mohli vybrat?
14. 09. 2011 | 17:40

Míval napsal(a):

Ládík: pravda pouze částečná. Můžete tápat bažinou a možná přežijete a přejdete. Máte-li sebou nějakého toho Krále Šumavy, Vaše šance je mnohem vyšší. Obdobně je to i s jakýmkoliv učebním předmětem a jeho učitelem. Možná tedy spíše průvodcem.

Jinak myslím, že nejcennější myšlenka blogu je ukryta ve větě "ukázat jim, jak na to přišli". To může být obrovským impulsem pro vlastní způsob myšlení.
14. 09. 2011 | 17:49

nadhled. napsal(a):

To, jak jste popsal závislost kmitání molekul vzduchu na teplotě by studentům, kteří se teprve s tímto učivem seznamují nic neřeklo. Vy znáte a víte, ale oni ne. Vy máte jako osoba znalá pocit, že vysvětlujete tak, že pochopí každý student. (ne jenom ti, kteří se o fyziku zajímají). Ale nepochopí, pokud se (pedagog) nesnížíte na jejich ůroveň a nebudete studentům dokazovat jaký jste frajer a jak je vlastně vše snadné.
14. 09. 2011 | 17:50

Antroid napsal(a):

Téměř feynmannovský pohled na výuku fyziku. Nezbývá, než vřele souhlasit.
14. 09. 2011 | 18:11

Ládik!!! napsal(a):

Míval -
tak jsem to myslel - učitel neučí, ale ukazuje cestu, jak se učit. Někomu stačí ukázat směr. Autor je určitě dobrý učitel, jeden z mála.
14. 09. 2011 | 18:19

marek napsal(a):

Tak jsem si celý článek přečetl a i když se dá s něčím vcelku souhlasit, tak se tady jenom tiše modlím, aby se to nikdy neuvedlo v život. Přírodovědná vzdělanost středoškoláků jde posledních několik let (cca 10) ne od desíti k pětí ale od dvaceti k jedné. To co k nám na vysokou školu (ryze technického zaměření) přijde v září je rok od roku větší katastrofa. Děcka absolutně neznají naprosté základy, protože se na střední po nich nechce, aby se náhodou nemuseli něco učit nazpamět. A vůbec nemluvím o nějaké schopnosti logického uvažování, právě naopak.

Velmi dobře pozorujeme jak se změnili schopnosti nových studentů učit se a řešit problémy. Dříve se studenti učili nazpaměť velké množství informací (což je to proti čemu se bojuje) a až když to uměli, bylo možno jim ukázat jak to všechno spolu souvisí a funguje a najednou to ti studenti chápali. Pak sice 90% nabiflovaných vědomostí zapomněli, ale to pochopení jim zůstalo.

Dnes se naopak studenti nemusí nazpamět učit prakticky nic, stačí jim vysvětlit problém, který se řeší. Ukáže se jim, kde v té učebnici najdou příslušné vzorce, případně se vzorec napíše na tabuli a studentům se zadá problém. Oni ho vyřeší a všichni jsou hrozně happy. Jenže pak zadáte studentům problém, který se jen trošku liší od předchozího (například si musí jednu veličinu spočítat vzorcem, který se k dané tematice moc nevztahuje) a oni najednou zjistí, že v učebnici nejsou všechny potřebné vzorce, definice, tabulky a jiné podklady a jsou naprosto v ři.. a nespočítají vůbec nic. Prostě dnešní studenti se umí akorát kouknout do učebnice (nebo na wikipedii) a do nalezeného vzorce dosadí zadaná čísla. Víc po nich chtít nemůžete.

Takže se vracím k tomu co jsem napsal na začátku. Autor má pravdu, že někdy se na některých věcech celkem zbytečně bazíruje, ale to k čemu se došlo dneska je, že se nebazíruje na ničem. Studenti pak nejsou vůbec schopný aplikovat informace získané v jednom oboru na problémy v jiném oboru. Nejsou absolutně schopný si propojit informace získané ve fyzice s tím co se učí v chemii, protože se prostě po nich nechce, aby si tu fyziku pamatovali. A výsledek jsem zažil včera, když jsem prvákům oznámil, že na naší škole se po nich bude vyžadovat určitá úroveň znalostí. Tak vyděšené lidi jsem už dlouho neviděl.
14. 09. 2011 | 18:25

Petr Hloch napsal(a):

Vážený pane Macháčku,
jednak Vám musím složit velikou poklonu, přijde mi, jako by jste se na Zemi objevil z Marsu. Z mé dlouhé školní zkušenosti (ve více zemích) plynou již dlouho naprosto stejné závěry (a to pro všechny předměty). Jsem hrozně rád, že věnujete svou energii a úsilí nápravě strašných hrůz, které se dějí v českém školství.

Jednu část Vašeho příspěvku bych ale rád rozvedl. V lepší případě Vám přinesu inspiraci, a pokud ne Vám, tak alespoň čtenářům diskuzí. Na základě osobní zkušenosti mohu jenom potvrdit to, co opatrně naznačujete, že je třeba a je velice účelné rozdělit (specializovat) žáky už na střední škole. V Bavorsku takový systém funguje a myslím, že je velice úspěšný.

Ze 4 let našeho "vyššího" gymnázia, jsou první 2 roky (10.,11.Klasse) pro všechny žáky společné. Poslední 2 roky se z celého ročníku stává kolektiv téměř dospělých lidí, kteří mohou určovat náplň své vyuky za respektování pár základních pravidel. Mezi tato pravidla patří např. poměr hodin strávených na přírodovědných a společenskovědních předmětech, navštěvování alespoň jednoho jazyka atd. Podstatou systému je současná existence 2 kvalitativně odlišných typů vyuky (tzv. GK a LK), zapálení mají možnost rozvíjet do hloubky své vědomosti v LK s velkou hodinovou dotací (např 6 nebo 8 hodin týdně), pro zbytek, kteří daný obor volí buď jako nejvíce snesitelný nebo jako nejmenší snesitelné zlo (jak už jsem uvedl výše i humanitně zaměření mají povinnost mít povinně určité penzum přírodovědných předmětů) existují GK s 2 nebo 4 hodinovou dotací týdně (časy lze jistě upravit dle požadovaného rozsahu a celkového počtu hodin, moje příklady jsou pouze orientační).

K čemu tento systím nakonec vede? V anglickém LK můžete diskutovat se studenty nad Shakespearem v originále, máte jistotu, že tam budou pouze Ti, kteří umí jazyk a mají zájem). Nedochází k žádnému zdržování silnějších a nudění slabších, odpadá duplicita českých "normálních hodin" a "seminářů". Zato v GK chemie/fyziky tito humanitně zaměření (postaveni opět dohromady, všichni na stejné úrovni) probírají základy vhodné pro běžný život, diskutují nad smyslem, jak jste na to poukázal ve Vašem článku a nezdržují se odvozováním vzorců a vztahů.

Důležitý je ještě korektiv (a zároveň motivace) všestranného rozvoje, podmínkou ve skladbě maturitrity je např. alespoň jeden přírodovědný předmět, alespoň jeden společenskovědný předmět a alesopň jeden jazyk (ten se nepočítá jako společenskovědný). Maturita tak může vypadat např. takto:

a)Společenskovědný
AJ,FJ,Dějepis,Biologie (miluje jazyky)
Dějepis, ZSV, NJ, Matematika (cizí jazyky mu nejdou)

b)Přírodověndý
Matematika, fyzika, němčina, ZSV
Chemie, biologie,Angličtina, ekonomika a právo

(nejsem si jistý, zda je možné mít místo společneskovědního jazyk, např kombinace Mat, fyz, AJ, FJ, ale myslím, že to nic nemění na podstatě věci).

Tento systém je neskutečně efektivní a vychovává lidi, kteří jsou zvyklí samostatně myslet a řešit potíže. Kvalita a náročnost vyuky v LK násobně převyšuje české gamnázia.
14. 09. 2011 | 19:53

Petr Hloch napsal(a):

Pardon, vzhledem k délce příspěvku jsem jej po sobě již nečetl, laskavý čtenář promine a útlocitným se omlouvám!
14. 09. 2011 | 19:56

ondrejsteffl napsal(a):

A co v matematice, češtině dějepisu, chemii, biologii, zeměpisu, strojírenství, účetnictví, potraviny a výživa, zařízení provozoven (poslední dva jsou z oboru číšník, servírka)… Tam to neplatí?

1. Nehodnoťme, co se naši studenti dokážou naučit nazpaměť, hodnoťme, jak si umějí poradit s problémy (úkoly) (maličko upraveno oš)

2. Učme žáky, že součástí řešení je i rozhodnout, které další informace potřebují, a tyto informace najít

3. Neučme je nic, čemu nemohou porozumět

4. Uberme rozsahu, přidejme hloubky

5. Rozlišujme podle zájmů i schopností studentů

6. Ke každému faktu musíme říct „proč je to tak“, „jak to víme“, uvádět různé souvislosti

7. Na terminologii a další formální stránky klaďme důraz jen tam, kde je to opravdu nutné.

8. Co nejvíc ukazujme „k čemu je to dobré“

9. Co nejvíc ukazujme „jak na to lidé přišli“

Já jsem ovšem, co do naděje na naplnění, velmi, velmi skeptický. Proč? NIC TAKOVÉHO PO UČITELÍCH NIKDO NECHCE, ani předpisy, ani vrchnost nejvyšší, ani vrchnost krajská, ani naprostá většina rodičů, ani vysoké školy (viz třeba přijímací zkoušky z fyziky na medicínu) a jen málokdy ředitel. A mnozí učitelé tak učit ani neumějí. Proč by tedy měnili zajaté postupy, dokonce by je taková změna mohl i ohrozit. Je pro ně jednodušší a z jejich hlediska výhodnější nedělat nic, což někdy znamená dělat pravý opak, než píše Martin M. tedy:
1. Hodnotit, co se naši studenti dokážou naučit nazpaměť
2. Neučit žáky, že součástí řešení je i rozhodnout, které další informace potřebují, a tyto informace najít
atd. atd. Jak víme, že se to děje. Dokonce myslím, že fyzika je na tom líp než mnohé jiné předměty. Ano jsou takoví učitelé, kteří se současnému systému vzepřou, zaslouží uznání. Ale systém nezmění.
14. 09. 2011 | 21:00

ondrejsteffl napsal(a):

Cituji z blogu: „Ale něco se za ta léta opravdu změnilo, protože dnešní maturitní testy jsou vcelku "problémy řešící" i bez toho, že by k tomu jejich autory nutilo povolené užívání učebnic. Věřím, že to v dohledné době vyvolá i odpovídající změny ve výuce, a pak by si "státní maturita" z fyziky opravdu zasloužila uznání (Ondřej Šteffl promine).“

Ano, kdyby toto státní maturita vyvolala, klobouk dolů. Ale nevyvolá! Letos se maturity z fyziky účastnilo 200 žáků (tedy 0,2%) . Hádám, že to budou ti, kteří měli ty výjimečné učitele (čili tam změn není potřeba) a pak pár takových, kteří fyzice prostě rozumějí ať je to učí kdokoliv (takže tam to v učiteli žádnou pohnutku nevyvolá). Jde o vysoce výběrovou záležitost, která nic změnit nemůže.

A kdyby to nebylo výběrové, skončí to jako matematika. Současná státní maturita z matematiky není "problémy řešící" ani v nejmenším. Je to soubor příkladů zcela akademických, často založených na standardních, nazpaměť naučitelných postupech. O řešení problémů, což by měla matematika přednostně rozvíjet, nemůže byt řeč. A proč? No protože žáci problémy řešit neumějí, nikdo je to neučí, a tak to nejde dát do maturity.

Státní maturitou nejde napravovat vady výuky.
14. 09. 2011 | 21:00

Al Jouda napsal(a):

To ondrejsteffl :
Po přečtení vašeho posledního diskuzního příspěvku mě napadlo, že by české školství potřebovalo nového Komenského:))))
14. 09. 2011 | 21:23

hk136 napsal(a):

No nevim, jestli ma smysl psát to, co napíšu...

V takové hodně vysoké matematice, kterou nepotřebuji ani já, je tzv. teorie grafů... Ten graf jsou kolečka pospojovaná čárkami a většinou reprezentují např. prostorový integrál více proměných (uzly - ta kolečka - jsou jednotlivé polohy, a čáry, co je spojují [tzv. hrany grafu] jsou nějaké funkce závisející na poloze)... Třeba pentagram nebo petiúhelník nebo pět bodů spojených do jedné řady nebo pět totálně propojených bodů jsou různé grafy reprezentující různé funkce (hlouběji to vysvětlovat nebudu, protože to nemá smysl a nic moc o tom nevim... Radši se to "nabiflujte", zítra je z toho písemka [bazinga]).

No a to co si děti mají odnést ze školy (vzdělání) se dá vyjádřit taky jakýmsi grafem - vrcholy jsou znalosti (fakta), no a hrany jsou souvislosti mezi nimi... Čím víc vrcholů a čím lépe prospojovaných, tím se dá vzdělání považovat za dokonalejší... Problém je, že bez vrcholů (znalostí, "nabiflovaných" fakt) se nedají tvořit ty hrany - souvislosti.

Ono já nemám nic proti zajímavému vyučování, ale jak poznamenal pak Marek výše, dnešní vysokoškoláci opravdu mají nedostačující objem znalostí. A na nižších úrovních je to též bída - loni dokončil jeden můj kamarád obor kuchař-číšník a součástí závěrečné zkoušky byla němčina a on - přestože měl za sebou 9 let výuky - se nazpaměť naučil 4 věty (jmenuji se..., učím se..., bydlím v... +) aniž by rozumněl jedinému slovu. Osobně si myslím, že by bylo lepší kdyby se těch 9 let opravdu bifloval slovíčka a gramatická pravidla, která nikdy nepoužije, než toto... A teď teda to důležité - je mi jasné, že spousta chyb je všude - v dětech, které se více než o kondicionál plusquamperfeta či binomický rozvoj zajímají o onanii či marihuanu, v učitelích, kteří považují dějepis, ZSV, matiku či cokoli své za to nejdůležitejší v životě a navíc zamrzli duševně někde v roce 1975, v rodičích, politicích, iluminátech a já nevím v kom... Nerad bych ale, aby se zapomínalo na teoretiky vzdělanosti, didaktiky, psychology, edukační byznysmeny a všechny jiné, kteří donekonečna jen opakují, jak škodlivé je biflovaní... "Proč se učit slovíčka, když je najdu ve slovníku... Proč si pamatovat Ohmův zákon, když ho můžu vygůglovat... Důležité jsou souvislosti..."
14. 09. 2011 | 22:28

Karel Mueller napsal(a):

Pane Machášek,

už jsem měl v hlavě obsáhlý traktát, kterou jsem se chystal psát, ale pan Šteffl mi vyrazil dech. 200 maturantů? To není ani na přikrytí fyzikálních fakult, na technické fakulty přijdou maturující z jazyka? No dobře.

Máme tedy 2 problémy:

- Proč jsme tam, kde jsme

- Jak učit fyziku

Pokud jde o první otázku, tak mohu odkázat na debatní maraton u pana Šteffla.
Pokud jde o tu druhou, tak musím vyseknout poklonu: Hluboce jste to feynmanovsky promyslel. Ale víte, ten základ je skutečně mimo školu - je v těch dětských stavebnicích, hlavně merkurech a pak v přirozeném zájmu o techniku podporovaném rodiči (kluk opraví kolo, zajímá se o fungování různých přístrojů apod.) To ho škola asi nenaučí a bez toho to prostě nejde. Zmínil jsem se o merkuru - elektro. I slabý žák je schopen se naučit kvalitativně základy elektrotechniky a pochopit (samozřejmě velmi zjednodušeně), jak to funguje. Nepochybuji, že by byl Feynman nadšen :-). Aby danou látku zvádl i kvantitativně, musí mít vyspělejší myšlení, hlavně v logice. To jsem trochu u jiného problému, ale nemůžeme skončit jinde, než u samostatného řešení konkrétních úloh. Jak v matematice, tak ve fyzice. Na středoškolské úrovni nemůžete připustit literaturu, to se nezlobte. To by jste z dětí dělal úplné sklerotiky s naprostým hosipem, kteří nejsou schopni sledovat ani hodinovou přednášku. Pravda, literaturu můžete připustit u maturity.

Bylo by to na dlouhou debatu, tak jen se vrátím k onomu berkeleyskému kurzu fyziky. Na netu to lze stáhnout volně v ruštině. Pro nefyziky asi nikdo nic lepšího nenapsal, doporučuji každému, kdo ve své práci používá fyziku. A jak jsem naznačil minule, neznám lepší výklad základů STR, který by umožnil i nefyzikům skutečné pochopení základů této teorie.
14. 09. 2011 | 23:12

poste.restante napsal(a):

Feynman. To bylo také jméno, které mne napadlo při četbě tohoto blogu. Asi zatím není nic, co by jeho přístup překonalo.

K článku by se chtělo dodat jen: "Amen".
Ale červíček hlodá.

Myslím, že to není záměrem autora, ale mnozí by mohli chápat jeho text jako další hlas proti "biflování".

Já ovšem neustále tvrdím, že pokud chcete postoupit v poznávání na další úroveň, nesmíte se již dále zdržovat "samozřejmostmi".

Stálí účastníci našich diskusních maratonů u pana Šteffla prominou, ale budu se opakovat:
Když řídím auto, nemohu se už zdržovat přemýšlením, natož "googlováním" jak se řadí "dvojka".
Činnosti spojené s koordinací pohybů vozidla a mých končetin již musím mít zažité, aby kapacita mozku byla volná pro řešení dopravní situace na křižovatce.

V matematice i fyzice je to zrovna tak.

Uvědomme si, že ne všichni žáci budou v daném okamžiku potřebné učivo schopni vědomně pochopit. Ale všichni jsou (většinou) schopni si zapamatovat vzoreček. Faktické pochopení, vhled do problému někdy nastává až po čase.

Jistěže by bylo řešením více času a menší rozsah učiva.
Ale teď mi řekněte, které kapitoly fyziky máme škrtat?

No a když mi někdo začne zpochybňovat "šprtání" malé násobilky, vyjmenovaných slov, anebo nepravidelných sloves, mám chuť hledat v okolí basebalovou pálku. :-)

Dnešní žáci odmítají jakékoliv paměťové učení a to není dobře.

Druhý červíček se týká "zbožštění" státních maturit.
Ta současná není garancí absolutně ničeho. Může maximálně tak zbrzdit rychlost propadu.

Třetí červíček se týká úvahy o počtu hodin na výuku fyziky.
Víte já učím na technickém lyceu a tam máme tu fyziku aplikovanou v oborově zaměřených předmětech. Za cenu minimální dotace biologie, dějepisu, zeměpisu atd.
Rozdíl ve znalostech "aplikované fyziky" oproti "univerzitním a všeobecným" gymnazistům je propastný.
Tím nechci napadat gymnázia. Jako příprava pro filologii a medicínu jsou fajn. Ale na technické vysoké školy mají připravovat technická lycea a nikoliv gymnázia.
14. 09. 2011 | 23:55

Martin Macháček napsal(a):

HK 136
Píšete: "Jinak si tedy take myslim, ze "nabiflovani se" 8 (ZS) ci cca 50 vztahu (gymnazium) nikoho nezabije, leda se procvici pamet... Mimoto je vsechno v tech tabulkach. Prirozene ze ucit by se melo s pochopenim, ale toho je ne kazdy schopen."

Připadá mi, že Vaše předchozí věta má ještě nevyslovené pokračování: "Takže aspoň ať se to naučí bez pochopení."

Jestli Vám vkládám do úst něco, co si nemyslíte, tak se omlouvám. Ale jestli si to opravdu myslíte (a vím, že hodně lidí si to myslí), uvedu Vám jeden příklad ze života. Před léty jsem napsal učebnici a pracovní sešit pro zvláštní školy, 8. a 9. ročník. Učebnici pro 7. ročník napsal přede mnou nějaký jiný autor a ten jednou přinesl do nakladatelství rukopis pracovního sešitu. Byly to doslova opsané věty jeho učebnice, v kterých byla některá slova vytečkovaná a úkolem žáka bylo, aby ta vytečkovaná slova doplnil. Například v učebnici bylo "Šrouby se používají ke spojování a upínání různých součástí. Nejčastěji se používají pravotočivé šrouby, které se utahují otáčením ve směru pohybu hodinových ručiček". A rukopisu pracovního sešitu stálo: "Šrouby se používají ke ................. a ............... různých součástí. Nejčastěji se používají ......................, které se utahují otáčením ................. ." Docela mě to fascinovalo. Kdo by vyplnil pracovní sešit správně, prostě by znal tu učebnici nazpaměť. (Už si na to nevzpomínám přesně, ale myslím, že ten pracovní sešit nakonec přece jen nevyšel.)

To bylo přesně ono: naučit se bez pochopení (kdo se byl podívat ve zvláštní škole, ví, co výše uvedené věty mohly v žácích zanechat), "jen aby se něco naučili". Ale ti žáci by samozřejmě neodcházeli ze zvláštní školy s tím, že umějí odrecitovat učebnici nazpaměť. Samozřejmě by neuměli vůbec nic. Nebylo by lacinější a pro všechny pohodlnější, kdyby je místo takového učení nechali koukat se na televizi?

A jestli myslíte, že takoví žáci se nemůžou naučit vůbec nic, nesouhlasím. Naučí se například měřit délku nebo objem, sestavit jednoduchý obvod z baterie a žárovky v objímce apod. To je přece daleko užitečnější než naučit se učebnici toho pána nazpaměť, i kdyby se ji opravdu naučili (jako že by se ji samozřejmě nazpaměť nenaučili).
15. 09. 2011 | 00:13

ondrejsteffl napsal(a):

Já zcela souzním s kolegou Macháčkem. Ten příklad s grafy hk136 napsal(a): 14. 09. 2011 | 22:28 je velmi dobrým příměrem. V grafu se ovšem mohou vyskytnout i izolované body (správně uzly) nebo skupinky uzlů, ty jsou ale z hlediska vzdělání úplně k ničemu, protože na ty si nikdy nevzpomenu, není, jak se k nim dostat. To, co píše Martin, je mj. o tom, že je důležitější počet spojnic (správě hran) než počet uzlů.

A k biflování. Lidský mozek se za posledních 5000 let nejspíš nezměnil, je stavěn na pochopení přirozeného světa. A v PŘIROZENÉM světě se všechny věci učíme v kontextu v souvislostech. Tj. uzel grafu rovnou spolu s hranami, pak se třeba ještě další hrany přidají a uzly vylepší, ale vždy to je za přirozených okolností pohromadě. To až škola vymyslela, že budeme plnit hlavy dětí nejdřív izolovanými body, a pak je NĚJAK pospojujeme. U chytrých dětí (lidí, blogerů) to funguje, pospojují si je nějak samy. A z toho někteří soudí, že základem jsou ty uzly. Problém školy ovšem je, že často vůbec neví, jak vytvářet hrany, a často to vůbec nedělá. Navíc, protože to není přirozený postup, je neefektivní a možná, že to u některých lidí vůbec nefunguje. Ano, každý ví, že uzly se dají našprtat, ale jak potom vytvářet ty hrany?
15. 09. 2011 | 01:28

ondrejsteffl napsal(a):

poste.restante napsal(a): 14. 09. 2011 | 23:55

„Stálí účastníci našich diskusních maratonů u pana Šteffla prominou, ale budu se opakovat:
Když řídím auto, nemohu se už zdržovat přemýšlením, natož "googlováním" jak se řadí "dvojka".
Činnosti spojené s koordinací pohybů vozidla a mých končetin již musím mít zažité, aby kapacita mozku byla volná pro řešení dopravní situace na křižovatce. V MATEMATICE I FYZICE JE TO ZROVNA TAK.“

Vezmu vás za slovo. Kde ve fyzice a matematice? Já umím jen dva příklady: sčítání jednociferných čísel a malá násobilka, ano to je komplikace, pokud na to musím stále myslet. A máte ještě nějaký příklad, kde nevystačím se skutečným pochopením věci a musím to dělat rychle a podvědomě?

Třeba: „Zvuk v plynech se šíří tak rychle, jak rychle se v něm pohybují molekuly — to je pochopitelné, jen pohybující se molekuly mohou přenášet nějaký pohyb, „vzruch“, z jednoho místa na druhé. Při vyšší teplotě se molekuly pohybují rychleji, a proto i zvuk se šíří rychleji. To je prosté kvalitativní odůvodnění, bez vzorce, ale snadno pochopitelné i pro ty, kteří fyzice moc nedají.“ Kde je zde něco, co musím dělat bezmyšlenkovitě?

Hrany nevznikají drilem!

Na druhé straně rozumím tomu, když píšete? „ne všichni žáci budou v daném okamžiku potřebné učivo schopni vědomě pochopit. Ale všichni jsou (většinou) schopni si zapamatovat vzoreček. Faktické pochopení, vhled do problému někdy nastává až po čase.“ Hromadná výuka přináší různé komplikace, které je nesnadné překonat, a někdy je to nutně trochu nepřirozené.
15. 09. 2011 | 01:29

Karel Mueller napsal(a):

poste restanta:

Zdravím po delší době :-), známe se z maratonu, tak si nemusíme moc říkat. Ale tentokát bych měl k Vašemu názou dvě připomínky.

- Když se podíváte na Feynmana (předpokládám, že jste ho celého četl), tak si poměrně snadno uvědomíte, proč je tak oblíbený a proč je tak úspěšný. On v podstatě snížil matematickou náročnost na naprosté minimum a nadto v této minimální míře matematický aparát sám rozvíjí. A zaměřuje se na detailní analýzu fyzikální stránky z různých úhlů pohledu.

Jeho kurs je ale určen fyzikům, pro nefyziky by se asi moc nehodil (tedy značná část ne). Nevím, jestli znáte onen Berkelejský kurs, Pokud ne, tak si zkuste přečíst 1. a 4. díl. Lze to nazvat jako hluboký fyzikální vhled s elementární matematikou. O 1. dílu jsem se zmínil. Napsal ho Ch. Kittel, autor učebnice Fyzika pevných látek, která dodnes platí snad za nejlepší na světě a vyšla již v 8 vydáních, což je unikum.

- Pokud jde o onu aplikovanou fyziku na SŠ. Víte, tam se jiná než aplikovaná nedělá, technické SŠ ale mají daleko větší možnost aplikace a daleko víc úloh než na gymnasiích. Celkově vzato máte ale naprosto pravdu v tom, že pro technické fakulty by měly připravovat hlavně technické SŠ, stačí přidat trochu matematiku. Nebo resp. to lze udělat tak, že matematika pro studium na VŠ technických bude volitelný předmět. Přeci jen je průmyslovka dost náročná (odborné předměty) na to, aby jste mohl matematiku dělat v rozsahu specializovaných gymnasií, ale to ani není nutné.

Na FO vidíte mezi úspěšnými řešiteli hlavně studenty gymnasia. To jsou hlavně ti ze specializovaných gymnasií a protože znají lépe jak teorii, tak matematiku, tak se jim studenti z technických SŠ nemohou vyrovnat. ALe ti jdou hlavně na fyzikální fakulty.
15. 09. 2011 | 01:35

petr Frish napsal(a):

Když už mluvite o překladaní, tak by snad stalo za uvážení
oudwlat titulky pro Khan's academy
http://www.khanacademy.org/

která ma videa jako

Physics

Projectile motion, mechanics and electricity and magnetism. Solid understanding of algebra and a basic understanding of trigonometry necessary.

1. Introduction to Vectors and Scalars
2. Calculating Average Velocity or Speed
3. Solving for Time
4. Displacement from Time and Velocity Example
5. Acceleration
6. Newton's First Law of Motion
7. Newton's Second Law of Motion
8. Newton's Third Law of Motion
9. Airbus A380 Take-off Time ...

atd
15. 09. 2011 | 07:19

xxx napsal(a):

Stará moudrost praví "Štěstí přeje připraveným". A bez naučených znalostí moc připraveni nejste, protože nepochopíte souvislosti a analogie. Zkrátka vám nedojde, že problém, který právě řešíte, je podobný něčemu, co jste už někde viděli - a třeba i v jiném oboru ...
15. 09. 2011 | 07:49

petr Frish napsal(a):

Ještě bych dodal, že si myslím, že fyzika v gymnasiu by měla obsahovat něco
o základech nauky o klimatu.

To je u nás (v ČR) asi jako učit Darwinisnus v Texasu :-) ale ještě víc důležité ..
15. 09. 2011 | 08:28

ženská logika(gaia) napsal(a):

Zvuk v plynech se šíří tak rychle, jak rychle se v něm pohybují molekuly — to je pochopitelné, jen pohybující se molekuly mohou přenášet nějaký pohyb, „vzruch“, z jednoho místa na druhé. Při vyšší teplotě se molekuly pohybují rychleji, a proto i zvuk se šíří rychleji. To je prosté kvalitativní odůvodnění, bez vzorce, ale snadno pochopitelné i pro ty, kteří fyzice moc nedají.
a já mám ženskou logiku a nemusí být pro mne nic pochopitelné.
Pokud si ty částice představím jako malé míčky a ty vlny jako vlny ve vodě, tak mohu na základě svých zkušeností s ježděním na lodičce dokonce též logicky odvodit, že čím rychleji se částice pohybují, tím více působí směrem proti vlnám a vlastně je zpomalují.

Stejně tak když si představím ty částice jako své spolužáky na chodbě o velké přestávce a ty vlny jako sebe, snažící se dostat na záchod, pak logicky odvodím, že čím rychleji se mí spolužáci(částice)pohybují po chodbě, tím já(vlnění) se dostanu na ten záchod pomaleji. Tudíž já vyvodím úplně opačné závěry, než píše autor, že je pro každého pochopitelné, hlavně však pro něj.

Myslím, že proto dávají učitelé dětem určité premisy jako nezpochybnitelná fakta, na kterých se bude stavět.

Prostě se jim řekne 1+1=2 a basta, ony si to musí zapamatovat a na tom se staví, i když by i to 1+1=2 asi šlo nějak dokázat a odvodit, ale pak by na to ta děcka nestačila a měla by v hlavě guláš.
15. 09. 2011 | 09:26

gaia napsal(a):

petr Frish

nedávno tu byl článek, že ministerstvo školství dalo někomu 11 milionů korun na mobilní projekt, kdy budou nějakým pomalovaným autem jezdit po školách a vysvětlovat, že globální oteplování není!

O skleníkovém efektu poučí žáčky po "klausovsku" show za 11 miliónů

Prezident Václav Klaus, zarputilý odpůrce teorie globálního oteplování, označil Josefa Dobeše (VV) za nejlepšího polistopadového ministra školství. Teď se možná Dobeš od něj dočká další poklony. Klausovi jde totiž na ruku nejen tím, že udržel v úřadu kontroverzního úředníka Ladislava Bátoru, ale i v otázce skleníkového efektu a ve vyvracení fám ohledně klimatických změn. článek je z 13.9 2011
15. 09. 2011 | 09:33

Dalibor Štys napsal(a):

To Karel Mueller

Docela by pomohlo, aby ti maturanti z jazyka taky ten jazyk opravdu aktivně uměli. Pak by si mohli poslechnout přednášky z Berkeley včetně demonstračních experimentů. Nebo tu Khan Academy. Bez jazyků stejně nemáme šanci.
15. 09. 2011 | 09:59

gaia napsal(a):

no myslím, že přednáškám z Berkeley by nerozumělo alespoň 80% rodilých mluvčích a vy byste toto chtěl po našich maturantech?
Sestupte na zem, člověče.
15. 09. 2011 | 10:49

Dalibor Štys napsal(a):

Jsou tam i přednášky pro první ročník a třeba ze světové historie. A o té Khan Academy se tu diskutuje nahoru dolů.

Snad mi nechcete říci, že cílem výuky jazyků by nemělo být umět jazyk používat. Nebo jak tomu mám rozumět?
15. 09. 2011 | 11:28

Martin Macháček napsal(a):

poste.restante napsal(a): 14. 09. 2011 | 23:55

„Když řídím auto, nemohu se už zdržovat přemýšlením, natož "googlováním" jak se řadí "dvojka". Činnosti spojené s koordinací pohybů vozidla a mých končetin již musím mít zažité, aby kapacita mozku byla volná pro řešení dopravní situace na křižovatce. V MATEMATICE I FYZICE JE TO ZROVNA TAK.“

Určitě děláme i při vědecké a odborné práci spoustu úkonů mechanicky, o tom není sporu. Naučili jsme se je jejich opakovaným prováděním - ale kde je tu učení se nazpaměť? Jistě, ta rutina se ukládá do paměti. Ale nezíská se učením se nazpaměť. Když se učím řídit, také si ty úkony ukládám do paměti, ale chraň nás pánbu před řidiči, kteří se akorát naučili nazpaměť odříkávat "když chci zahnout doleva, musím zmáčknout páčku vedle volantu dolů."

Ještě upřesnění: rutina se získává prováděním různých, ale podobných úkonů, nikoliv identických úkonů. Například častým počítáním různých integrálů lze získat značnou rutinu, opakovaným výpočtem téhož integrálu se lze tak leda zcvoknout a nabiflování poučky o tom, jak se počítají integrály racionálních funkcí, je prostě úplně nanic.

Mimochodem - nejkrásnější ilustraci k naší diskusi o biflování najdeme ve Škvoreckého Tankovém praporu. Vojín Maňas vynikal při všech zkouškách z vojenské teorie. Jak to dopadlo, když ho pustili do skutečného tanku, to si přečtěte.
15. 09. 2011 | 13:35

Martin Macháček napsal(a):

Jedna oprava: ve svém příspěvku v 00.13 jsem napsal, že ten bezvadný rukopis pracovního sešitu pro 7. ročník zvláštní školy, který opisoval učebnici a jen některá slova nahrazoval tečkami, přinesl do redakce autor učebnice. Tímto se autorovi učebnice omlouvám, vybavilo se mi, že to byl vlastně jiný člověk. Jak si matně vzpomínám, byl velice asertivní a o uveřejnění svého pracovního sešitu hodně bojoval i na ministerstvu. Jestli se mu to podařilo, to by nejvíc vypovídalo o ministerstvu samém.

petr Frish napsal(a):
"Ještě bych dodal, že si myslím, že fyzika v gymnasiu by měla obsahovat něco
o základech nauky o klimatu."

Dovoluji si nabídnout svou učebnici pro 8. ročník, kde je mj. článek "Proč je v Kongu prales a na Sahaře poušť". Je tam samozřejmě jen velmi zjednodušené vysvětlení, ale je to vysvětlení na základě fyzikálních principů, není to "děti naučte se to" jako v zeměpisu.

ženská logika(gaia) napsal(a):

"...a já mám ženskou logiku a nemusí být pro mne nic pochopitelné.
Pokud si ty částice představím jako malé míčky a ty vlny jako vlny ve vodě, tak mohu na základě svých zkušeností s ježděním na lodičce dokonce též logicky odvodit, že čím rychleji se částice pohybují, tím více působí směrem proti vlnám a vlastně je zpomalují."

Chtělo se mi napřed napsat "proti ženské logice se prostě nic namítat nedá", ale přece jen bych to zkusil: a co jsou ty "vlny"? Copak ve vzduchu máme něco jiného než molekuly? Vždyť ty zvukové vlny jsou jen a jen nějaké pohyby molekul, nic jiného.

(Samozřejmě nemluvím teď o elektromagnetických vlnách, laser dokáže "rozšířit vzruch" daleko větší rychlostí, ale to už je jiná oblast jevů - mimo náš model.)
15. 09. 2011 | 13:57

pesimista napsal(a):

gaia: ono skutečně GO neexistuje tak jak si jej alarmisti představují; dnes už radši mluví o globálních změnách - ty byly, jsou a budou
15. 09. 2011 | 16:09

petr Frish napsal(a):

Ale Gaio,

já nemluvím o panu Klausovi ale o tom jak učit to čemu v TX říkají Science.

V kostele, tedy ne ve všech, učí kreacionism, a to je svoboda náboženství a slova.

Ale ve škole je na odborníku - tedy na science teacher - aby učil co věda dnes ví.

Jestli tomu ríkáte GO nebo CC je jedno. Vyborný zdroj je ZDE http://www.aip.org/history/climate/index.htm

Zajímavé by bylo, pokud by to ředitel - inspektor - minister atd chtěli zkázat.

Pak bychom měli českou versi Scopesova procesu http://en.wikipedia.org/wiki/Scopes_Trial

Sice pozdě, ale přece.
A tyhle videa - většinou - už mají české titulky.

http://www.ted.com/talks/tags/name/physics/page/3
15. 09. 2011 | 16:37

poste.restante napsal(a):

Martin Macháček a ondrejsteffl
(Zdravím pana Šteffla.)

Kde v matematice a fyzice najdu příklady "biflovacích" znalostí?

Inu například spousta vzorečků, které mohu buďto pochopit, anebo se je "nadrtit".
Všechyny ty (a+b)^2, sinus součtu, vzorec pro rovnoměrně zrychlená pohyb, a podobně.

Aby ale nedošlo k omylu, já ani v nejmenším nezpochybňuji, že je mnohem lepší a pro skutečné pochopení učiva vlastně jediné možné, porozumět logice příslušného vztahu.

Je ale nutno vzít v potaz dvě skutečnosti.
1. Ne všichni žáci mají pro onen vhled, pro přímé pochopení logiky vzniku vztahu předpoklady a schopnosti. Trošku mi připadá, že většinou diskutující nahlížejí na problematiku výuky objektivem gymnázií. Tam se ale koncentrují žáci obvykle s vyšší úrovní nadání. Přesto si pamatuji ze studentských let spolužačky, které slyšely vysvětlení čtyřikrát a ani napopáté nepochopily a raději se vzoreček nabiflovaly. Ačkoliv smysl vztahu vlastně nechápaly. (Což teprve žáci maturitních oborů na SOU.)
Pokud uměly správně dosadit a vyjádřit neznámou, pořád je to lepší nežli nic. Pamatuji si "okamžik pochopení", jehož jsem byl svědkem u jedné spolužačky až po létech během studia na vysoké. Přesto do té doby počítala příklady správně. :-)

2. V mnohých oblastech středoškolské fyziky je pro odvození vztahu nutná znalost vyšší matematiky, kterou ale žáci nedisponují.
Já se mohu pokusit věc vysvětlit, přiblížit a zjednodušit, ale pak se přesto dostanu do okamžiku, kdy napíši na tabuli východiska, provedu základní dosazení a pak už jen výsledný vzorec. Nelze jinak, věřte mi.

Jinak souhlasím s úvahou o rutině. Má zkušenost je obdobná.
Ale to jsme právě u používání naučeného vztahu.
Stejně jako musím znát malou násobilku, abych viděl, že mohu vytknout před závorku trojku, tak musím znát třeba vzpomínaný vzorec pro sinus součtu úhlů, abych v členech rovnice tento vztah dokázal "uvidět".
V tu chvíli je vlastně nepodstatné, zda jsem pochopil jeho odvození, či nikoliv.
A samozřejmě pak platí, že spočítáním dvaceti, padesáti příkladů získávám potřebnou rutinu, až se pro mne řešení tohoto typu úloh stane automatismem, podobně jako řazení "dvojky" při odbočování vpravo.

Příklad s orientovaným grafem používám také často a naprosto souhlasím.

Hrany grafu (= vazby mezi fakty) nevznikají drilem.

Dril je dobrý při nácviku úderů karate.

Jen upozorňuji, že občas dochází k záměně pojmů.
Mnozí kolegové mluví o drilu, ale mají tím vlastně na mysli opakování podobného typu úloh. My bychom v intencích této diskuse použili spíše sousloví "získávání rutiny", nebo "procvičování a upevňování znalosti".
15. 09. 2011 | 18:58

poste.restante napsal(a):

Karel Mueller
Zdravím taktéž :-)

Pokud jde o Feynmana, myslím, že si rozumíme.
Ano, jde o vysvětlování zákonitostí fyziky pro lidi, kteří jsou již vybaveni jistým, z jeho pohledu samozřejmým, penzem znalostí základů fyziky a především nezbytným aparátem vyšší matematiky.

Mně šlo spíše o jeho příklad vysvětlování pojmu "triboluminiscence" z dob působení v Brazílii - kniha To snad nemyslíte vážně.
Občas touhle knížkou listuji a občas z ní i čtu žákům.
Mám pocit, že mnohé z toho absurdního, o čem píše, potkávám dnes u nás také.

Pokud jde o aplikovanou fyziku na středních školách kontra gymnázia, myslím, že si také rozumíme.
Občas je ale také "chyba" ve vyučujících.
Spousta tamních profesorů jsou prostě krystaličtí fyzici a nikoliv inženýři. Pochopil jsem to, když mi syn vyprávěl, jak jim vyučující při vysvětlování Dopplerova jevu jako příklad uváděl rudý posuv galaxií (což většina přítomných nepochopila), místo aby jim vysvětlil jak funguje policejní radar, anebo prostě udělal pusou: "ýýíííÍÍJOooouuuu", jako když Vás míjí auto ve Formuli 1. :-)

Snad jen jedno upřesnění.
Technická lycea mají dotaci matematiky srovnatelnou s gymnázii.
Kromě toho povinnou deskriptivní geometrii a technické kreslení, většinou následované AutoCADem, což mají gymnázia jen někde a navíc většinou jen volitelně, nebo jako nepovinný předmět.

U "průmyslovek" je to jinak. Obory na SOŠ, SPŠ a SOU totiž nemají za cíl přípravu pro studium na VŠ. Mají za úkol připravit budoucí středoškolsky vzdělaný kádr. To, že většina jejich absolventů jde dále na vysokou, považuji do jisté míry za lapsus.

Naproti tomu technická lycea jsou přímo koncipována jako "vysokoškolská přípravka". A tam to jaksi bez matematiky nejde.
Přibližně to odpovídá bývalým reálným gymnáziím.
Jen prosím neplést s lycei zdravotními, ekonomickými a spol. Zde jde spíše o marketingové využití módního názvu "lyceum".
15. 09. 2011 | 19:29

Karel Mueller napsal(a):

poste restante:

Tak to jsme si opravdu nerozuměli :-). Myslel jsem, že lyceum je jen jiný název pro průmky.

Ale pokud je to jak říkáte, tak studium musí být na těchto školách hodně obtížně, kromě elitních gymnasií zaměřených matematicko-fyzikálně musí být studium na nich ze SŠ asi nejobtížnější. Tedy pokud budu předpokládat, že má dobře zvládnout technickou a praktickou část a zároveň být dobře připraven i v matematice.

Pokud jde o učitele fyziky, tak si to netroufám posoudit, ale asi máte pravdu. Mají matfyz (na gymnaziích určitě) se zaměřením na učitelský obor. Rozdíl od obecné fyziky je asi jen v tom, že jsou vynechány některé vysoce teoretické partie a snížen rozsah. Uvedu analogii s matematikou: Nedávno jsem zde doporučoval velmi pěknou učebnici doc. Veselého z komplexní analýzy, od učebnic určených studentům obecné fyziky nebo matematiky se asi liší jen jednodušším výkladem a vynecháním obtížných důkazů. S fyzikou to asi bde podobné.

Přitom na technických SŠ a nakonec i fakultách je třeba dělat právě technickou fyziku a také ji umět dělat. To bych byl jinde, ani to není můj obor, ale asi víte, co mám na mysli.

Dalibor Štys:

V případě studentů fyziky zcela určitě, znalost angličtiny na úrovni, která umožňuje číst anglicky psané učebnice je takřka nezbytností, pokud chce student být špičkový. Mají možnosti, o kterých se nám nemohlo ani zdát a to díky internetu. Můžete si stáhnout např. všechny špičkové učebnice z OTR pro začátečníky i pokročilé.
15. 09. 2011 | 20:12

poste.restante napsal(a):

Karel Mueller
Současná realita je, bohužel, trochu drsnější.
Uvedu vlastní zkušenost, ale je do značné míry zobecnitelná.

Obor Technické lyceum je podle mne vyprofilovaný velmi dobře. Jakožto bývalý gymnazista studující technickou VŠ, nevěděl bych ve třetím ročníku, jak se liší tranzistor od tyristoru.
Nebýt Svazarmu.

Všeobecné předměty jsou redukovány na nezbytné minimum, stanovené Rámcovým vzdělávacím programem.

"Uvolněné" hodiny jsou pak využity na odborné předměty, přičemž prostor je i pro zaměření podle typu školy. My jsme třeba zaměřeni počítačově-strojírensky, ale jsou lycea profilovaná stavebně, elektrotechnicky a pod.

Český jazyk a angličtina po 12 hodinách během 4 let
druhý cizí jazyk (NJ/RJ) 8 hod
Matematika 16 hodin
Čistá fyzika 10 hodin + 5 hodin technické fyziky + 9 hod. další odborné předměty
Deskriptiva a technické kreslení po 3 hodinách završené 5 hodinami CADu a 4 hodinami Průmyslového designu
3 - 4 hodiny CAM
10 hodin Výpočetní techniky = klasický všeobecný přehled, operační systémy, databáze, kancelářská klasika (Word, Excel, PowerPoint), Algoritmizace a programování v C
No a samozřejmě 3 hodiny praxe v dílnách, které nám zbyly z dob socialismu slušně vybavené, takže o výhni, kovadlině a soustruhu se nejen promítají videa, ale reálně si na ně žák sáhne. :-)
Nemluvě o CNC soustruhu a fréze v už vzpomínaném CAM.

Závěrečná praktická maturitní zkouška buďto obhajobou dlouhodobé práce, anebo praktickou zkouškou s vylosovaným zadáním na 6 hodin.

Pamatuju doby, kdy jsme měli nároky k přijímačkám tvrdší, nežli gymnázia.
Učit v takové třídě aktivních a motivovaných žáků byl fantastický zážitek.

Jsme ale v Čechách a úspěch se neodpouští.

Bohužel dříve, nežli se technická lycea stačila etablovat a vejít v obecnou známost, dopadl i na nás populační propad.

Mezi rodiči pořád přežívá názor, že přípravou pro VŠ jsou gymnázia.
Myslí si to i mnozí učitelé. Částečně z neznalosti, částečně z příchylnosti ke gymnáziům, kterými vesměs prošli.
(Pokud jde o přírodovědné a humanitní obory, pak samozřejmě souhlasím. Technické VŠ, to je jiná. Synátor má na osmiletém gymnázium celkem 4 hodiny výpočetní techniky za 8 let. To je u nás jen v 1. ročníku.)

Dnes bereme, stejně jako většina ostatních středních škol až to, co "zbyde" po gymnáziích. Tedy každého, kdo se umí podepsat.
Kvalita výuky vypadá podle toho.

Přesto třeba v matematice jsme letos u státních maturit dopadli lépe nežli gymnázia.
Pravda, v jazycích už to bylo horší. :-)

Lobují proti nám gymnázia, která mají nejvíce zastánců - většina politiků na nich má své dítě. Zatracují nás ostatní střední školy, kterým "ubíráme" žáky.

Výsledkem je, že náš kraj se v rámci "optimalizace" rozhodl obor technické lyceum zlikvidovat.
15. 09. 2011 | 22:14

ilyfy napsal(a):

Tady probíhá diskuse o tom,co hlavně by mohlo pohnout tradičně a bytostně úřednickým českým národem k tvořivosti,jež je jako sůl potřebná všem,máme-li hnout letitou stagnací a zaostáváním v technice,technologiích a přírodních vědách-bázi nových materiálů a efektů prodejných výrobků.Jediné co by zde zvedlo ,kdyby bylo dořešeno,životní úroveň v budoucnosti na dvoj,-troj-násobek apod.
Macháček připravil dobrý text.Ale vytknul bych mu jediné:že se příliš podobá "ideálnu" terie "vědeckého komunismu",t.j. nedořešil i přes zasvěcené glosy Muellera kontroverzní místa jak to praktikovat.Připomenu,že i výroky typu V.I.Lenina,jinak obecně velmi produktivní-jako "abstrakcí vědec odstoupí od předmětu,aby jistěji v něm našel podstatu" -pokud jsou příliš filosoficky chápány-vedou ke škodám.Dnes je světová fyzika v situaci,kdy 99,9% produktivních vědců by v ní mohlo vytvořit se svými matematickými abstrakcemi jezuitské koleje,natolik málo mají společného s reálnou hmotou a technickou praxí.Je žádoucí aby se fyzika stala subdisciplínou čisté matematiky? Nikoliv.Proto bychom měli dbát,aby se fyzikové na všech stupních svého rozvoje od zmiňované středoškolské fyziky až po vědeckou úroveň nejvyšší-budoucí geniality učili ve fyzice oddělovat zrno od plev,učili se myslet hlavně fyzikálně a ne hlavně a jedině formálně matematicky-abstraktně.Proto příklad se zvukem zde byl vhodný,i když jak správně kdosi podotknul i částečně vnitřně kontroversní.Zvuk ukazuje ,že i "resty",které zůstávájí daleko za "přední vlnou"-čelem moderní fyziky (jako jsou dělané pokusy s neutriny na jezerech s detektory nových částic typu neutrino)-jako zvuk jsou obtížné a je tam co řešiti nadále :U zvuku třeba uvedu další aspekty-druhý zvuk u supratekutých látek,Machův kužel rázových vln,Madelungova konstanta a další.Kvantem zvuku -fononem-vysvětlili američtí fyzikové v padesátých letech podstatu supravodivosti (BCS teorie). Obdobně ionisovaný plyn -plasma -přináší byť zůstává za čelem fundamentální vědy -jako je De Broglieho vlnově-korpuskulární dualismus-spoustu nečekaných neřešených problémů typu co se děje s nabitými částicemi,když zvyšujeme jejich teplotu.
Na druhé straně ovšem fyzik musí zvládat problémy i matematicky:např. v teorii pevných látek-ohnisku aplikací-musí vědět,že s každou veličinou bude zacházet v důsledku symetrií aparátem teorie grup.Ale jde o to,aby mezi mnoha čistě matematickým alternativami úsudku uměl nacházet -jedinou-jednoznačnou a fyzikálně relevantní větev úvah.Proto úvahy tohoto blogu zůstávají aktuální pro fyziky všech stupňů kvalifikace i potom.Všem fyzikům od 0 do 100 let věnuji tyto řádky.
Dále bych podtrhnul roli věku:skutečně -opravdová tvořivost-ta která se nevěnuje poze reinterpretacím,shromažĎování poznatků,broušení erudice -nastává skoro vždy do 30 let věku.Později vyjímečně.Měli bychom tedy podporovat "šílené" nápady mladých proti "solidním" názorům zestárlých,přetížených znalostmi:určitě že ANO!.Ale nezapomínejme,že fyzikové se v žádné zemi nerodili jako pouze jednotlivci.Buď žádný nebo desítky.Proto školství je třeba předělat tak,aby zplodilo mnoho vynikajích fyziků.Bez komunikace mezi nimi,samotný jediný padne.
Na závěr chci zdůraznit:vztah fyziky k matematice jako prostředku zobrazení fyzikálního obsahu je rozhodující klíč této přípravy.
Mám jednu zkušenost:kdysi dávno se Z.Horákovi podařilo napsat vynikající českou učebnici:Technickou fyziku.
16. 09. 2011 | 07:58

gaia napsal(a):

mně se zas v blogu nelíbí to opakované tvrzení...každý ví, je snadno pochopitelné, můžeme kreativně odůvodnit,není obtížné už zase korektními fyzikálními argumenty ukázat....
protože tato tvrzení platí možná pro učitele, ale pro žáky, kteří o něčem slyší poprvé, platí přesný opak.

a mohou uvažovat úplně jinak, než ten, kdo obor léta studoval.
16. 09. 2011 | 08:32

poste.restante napsal(a):

gaia

Zkušenost praví, že pokud profesor řekne: "...a nyní je už naprosto zřejmé, že ...", znamená to, že tomu v danou cvíli nerozumí téměř nikdo.
:-)

Ale to už je věc schopností výkladu i vnímavosti auditoria.
Tak tomubylo jest i bude.
16. 09. 2011 | 09:30

gaia napsal(a):

poste.restante

a když učitel řekne ... má někdo nějaký dotaz... a nikdo se neozve, tak to vůbec neznamená, že všichni vše pochopili a nemají sa na co zeptat

ale pokud autor takto uvažuje při psaní učebnice, nemá samozřejmě to auditorium a zpětnou vazbu, tak ta učebnice nakonec může být pěkně nesrozumitelná.
16. 09. 2011 | 09:58

Dalibor Štys napsal(a):

Karel Mueller (a trochu Gaia)
Já to spíš myslel tak, že podstatná část těch takzvaných "humanistů" není schopna rozumět přednášce z dějin umění. Výuka živých jazyků (respektive její absence) je největší zločin, který byla na českém vzdělání udělán. A to cca před 60 lety, ovšem v posledních 20 letech se moc nepostoupilo v léčení.

Obecně
Snížit počet čtyřletých gymnazijních tříd směrem k nule a zavedení šestiletých tříd na technická lycea - plus prostupnost v sedmé a deváté třídě je nejspíš právné řešení v našem systému. Snění o finském školství, kde jsou si všichni až do 16 let rovni, neodpovídá společnské realitě. Finská škola se přirozeně vyvinula z jednotřídek známých z Dětí z Bullerbynu, české školy ze školství zavedeného Marií Tereziií, kde učiteli byli bývalí vojáci. Přesto byly před 20 lety výsledky srovnatelné.
16. 09. 2011 | 14:37

petr Frish napsal(a):

poste.restante napsal(a)
Zkušenost praví, že pokud profesor řekne: "...a nyní je už naprosto zřejmé, že ...", znamená to, že tomu v danou cvíli nerozumí téměř nikdo.

To je pravda, ale tak to bylo odjakziva. S tím nic neuděláte viz:
http://abstrusegoose.com/395

ilyfy napsal(a)
.Dnes je světová fyzika v situaci,kdy 99,9% produktivních vědců by v ní mohlo vytvořit se svými matematickými abstrakcemi jezuitské koleje,natolik málo mají společného s reálnou hmotou a technickou praxí.Je žádoucí aby se fyzika stala subdisciplínou čisté matematiky

S tím teda nesouhlasím. To je možna pravda pro theoretickou fyziku. Ale
Existuje značný počet méně viditelných lidí, kteří řeší velmi praktické problémy v
průmyslových laboratořích (IBM, Xerox...). Často je nemohou publikovat, tak o nich neslyšíte.

Taky mám pochyby o
druhý cizí jazyk (NJ/RJ) 8 hod

Za pár let, bude každý vzdělaný člověk umět anglicky. NJ. RJ, FJ .. nevymřou, ale nebude nezbytné k tomu se domluvit. Raději bych je naučil pořádně AJ. Ten je a bude nezbytný.

Zmínil jsem se o TED přednáskách, proto že to asi je nejlepší medium pro studium AJ, jak popsáno ZDE:http://zakopnout.blogspot.com/2010/10/svet-jaky-skutecne-je.html - zvlásťw pokud jde o technická temata.
17. 09. 2011 | 13:13

Karel Mueller napsal(a):

poste.restante:

Docela Vám věřím, také si uvědomte, že proti zaběhnutým školám se dost těžko prosazuje. Nicméně držím palce.

Dalibor Štys:

Víte, v té inulé době se předpokládalo, že ruština bude dorozumívací jazyk v celém bloku. Nemohla ovšem stačit jako dorozumívací jazyky mimo blok a pokud chtěl někdo vědecky růst, tak se nakonec stejně musel anglicky naučit.

Ale z hlediska studentů byla někdejší Ruská kniha vyniající. Rusové měi jednak svoji velmi dobrou matematicko-fyzikálí literaturu a nadto všechno překldádali. A ruské knihy byly velmi laciné - já mám třeba celý Berkeleyský kurs za tehdejších asi 50 Kčs. A nadto je tam řada vynikajících dodatků od překladatelů.

Celově vzato se vyplatí znát perfektně anglicky. Jako druhou mateřštinu. Komunikativně ještě R (z hlediska budoucnosti) a N. Ta N v českém prostředí nejen kvůli německým firmám, ale i kvůli televizi :-).
17. 09. 2011 | 13:32

Karel Mueller napsal(a):

ilyfy:

Se zájmem jsem si Vás přečetl a máte pravdu: Horák je opravdu vynikající učebnice pro techniky. Lze říct, že literatura pro matematicko - fyzikální základ techniků byla vyřešena již v 6O. letech: Kluvánek z hlediska požadavků matematiky a Horák z hlediska požadavků fyziky.

Snad na závěr bych dodal po všem, co bylo řečeno, snad tolik:

Můžeme uvažovat o výuce fyziky v 5 stupních:
- Základní na ZŠ
- Středoškolská
- Technická (technické fakulty)
- Teoretická (fyzikální fakulty)
- Vědecká (Obecná relativita a relativistická kvantovka)

Lze říct, že každá úroveň se liší hlavně použitím matematického aparátu a je třeba studenty důkladně seznámit s příslušnou matematikou, byť třeba nikoliv "matfyzácky" :-). Je jasné, že matematická náročnost roste s každým dalším stupněm, o to víc je třeba věnovat kvalitativní "fyzikální" stránce na nižších stupních. Proto každý stupeň vyžaduje dokonalé zvládnutí předchozích stupňů. Co mám na mysli se hezky ukazuje na elektrotechnice: matematicky zdatného studenta můžete poslat rovnou studovat teorii elektromagnetického pole, což je řečeno s jistou vágností jen matematická teorie řešení Maxwellových rovnic. Ale bez dokonalého zvládnutí základního kursu elektřiny a magnetismu, který zhruba odpovídá technickému stupni, elektrotechniku ovládat stejně nebude.
17. 09. 2011 | 13:56

md7mep napsal(a):

http://bbs.lnjdzy.com/showtopic-694866.aspx
http://zujihotels.info/viewthread.php?tid=1201985&extra=
http://rydbikes.com/index.php?option=com_blog&view=comments&pid=507383&Itemid=0
http://www.adempiere.lv/index.php/User:Jinjia7365
http://3qzone.com/plus/view.php?aid=372906
http://tomas1.my.phpcloud.com/pw/read.php?tid=551674&ds=1
http://219.151.6.120:8982/viewthread.php?tid=1607964&extra=
http://bbs.lj8.com/showtopic-2731334.aspx
http://0451dz.com/home.php?mod=space&uid=16370&do=blog&id=62668
http://www.meng-ya.net/plus/view.php?aid=506453
19. 05. 2013 | 01:49

rarvenaibroro napsal(a):

Doses of Zithromax with a judge Bacterial Infections
The recommended Zithromax dosage seeking most types of run-of-the-mill bacterial infections is 250 mg or 500 mg at a unashamed day after daytime because of three to five days. As regards dyed in the wool or more unflinching infections, your healthcare provider may maintain up on with treatment on grounds of an extended period.

In children, the dosing can systematize (depending on viscosity vigour) from 5 mg to 20 mg per kilogram of viscosity avoirdupois per broad aspect (mg/kg/day), from period to burst habitually gain of three to five days.
<a href=http://buyzithromax24h.com/> buy generic zithromax</a>

Zithromax Dosage in good of Sexually Transmitted Diseases
The recommended fragment of Zithromax as plainly as something the treatment of sexually transmitted diseases (STDs) is 1 gram (1000 mg) to 2 grams (2000 mg) phony joined things only.

Communal Gen on Dosing With Zithromax
Additional facts to jurisdiction in graze living when entrancing Zithromax pilfer in the following:

Zithromax should be fortified at the unmodified jiffy each pause to declare an stationary superintendent in your system.

Both tablets and immediate-release melted suspensions can be in seventh elysian fields with or without food. If the medication upsets your abdomen, check revealed one's disposal at good-looking it with food.
<a href=http://buyzithromax24h.com/> buy zithromax </a>
http://buyzithromax24h.com
The extended-release disseisin should be bewitched without foodstuffs, either peer hour already eating or two hours after.

Tipple a well-stacked specs of inundate with each dosage of Zithromax.
19. 05. 2013 | 04:17

ericwds napsal(a):

and up Local course instructors

Tabatha Adams

Native professor, Bob Imitation leather on the Higher education with South Queensland is committed to getting good Own teachers in Australia faculties.

The guy brains the better Aboriginal and Torres Strait Islander Motivation, the cooperation between the Government, Higher education of Southern Questionnaire as well as Melbourne Local connected with Deans of Education which often aims to boost the volume of Naturelle professors as well as their professional drives inside Aussie universities in between The new year as well as 2015.

Your coaching initiative will certainly evaluate class, how training is sold as a vocation and in what ways recruiting can be boosted.

Currently there are 2400 Aboriginal together with Torres Strait Islander professors within australia nevertheless Prof Buckskin said to "reach parity" with all the total country wide population there<a href=http://oursearchworld.com/piratesgame/fiwessstty/index.html>air jordan fly wade 23 black carbon</a> must be roughly Five thousand.

"Every personal mentor inside a educational setting will have to be the ambassador to your challenge to exhibit showing is a chance plus pleasing career for young students,In he explained.

Southerly Get across University student Samantha Jurd, who is Aboriginal plus understanding your Bachelor's connected with Key Helping, concluded Local course instructors are usually quite few.

"I attended likely pertaining to half dozen distinct educational facilities involving kindergarten and also yr A dozen and so i put on believe that I had any kind of Ancient professors by any means,Half inch a 19th year-old explained.

"I didn learn lots about my own personal Aboriginal individuality we were young, having said that i believe that it important to find out what you are whilst your backdrop, in particular through school <a href=http://oursearchworld.com/piratesgame/svdrr9nn5/index.html>air force one shoes air jordan shoes</a>when you encountering numerous changes. .

Expense Guide.

Full Details Handy Product Cost Selling Night out Shown Twenty-eight August, 2014 Open large rock and wood and laminate flooring system inside store prohibit four problem independently off course and it is during pristine ailment.Plan with regard to Health and safety This Summer

Information and facts contained on this page is available through a completely independent 3rd party material vendor. WorldNow and this also Radio station generate hardly any warranties or representations inside network therewith.DETROIT, Come early july 28, 2014 /PRNewswire/ Summer time will be supposed




<a href=http://oursearchworld.com/piratesgame/f00w8s/index.html>nike shox oz deliver white silver blue</a>
<a href=http://www.dowin-australia.com.au/blog/mn9fkwi5/index.html>nike air max 2015 white black moon shoes for men</a>
<a href=http://oursearchworld.com/piratesgame/svr3zbb/index.html>men nike shox nz shoes black silver</a>
<a href=http://oursearchworld.com/piratesgame/3b12y5d/index.html>nike air max bw dame joggesko sort</a>
<a href=http://www.dowin-australia.com.au/blog/2fmre1c/index.html>nike air max 2009 men running shoe leopard fluorescent green</a>
19. 11. 2014 | 20:08

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy