Lze splnit závazky OZE pro elektřinu?

13. 10. 2012 | 10:47
Přečteno 1895 krát
Teoreticky ano, ale narazíme na problém jak stabilizovat elektrizační soustavu. Jedním problémem, který je dnes výrazný v SRN, jsou toky výkonů, které je zapotřebí přenést v jiných směrech, než tomu bylo dříve, tento problém lze částečně řešit i bez stavby nových vedení. Stačí přebudovat rozvodny a provozovat linky jako HVDC (Vysoké stejnosměrné napětí), čímž vzroste potenciální kapacita na 140%.

Druhým, daleko podstatnějším, je nestabilita dodávky do sítě, která je závislá na okamžitých povětrnostních podmínkách. S výkyvy výkonu může dojít jak k výkyvům napětí tak i frekvence, což pro dnešní citlivou elektroniku může představovat značný problém, proto je nutné udržovat odchylky těchto parametrů co nejmenší.

12.4.2012 byl uveřejněn můj blog s názvem: Solární revoluce? Proč ne, ale... V něm jsem napsal, že odpovídající záložní technologie nebude ještě několik let dostupná, mýlil jsem se, společnost Siemens totiž oznámila, že má hotovu bateriovou jednotku Siestorage pro nasazení v EPS, která by měla být schopná vyrovnávat výkyvy mnohem rychleji, než současné elektrárny. Proto je podle mne na čase přehodnotit možnost širšího nasazení některých OZE.

Ve vztahu k výkonům obnovitelných zdrojů budu vychzet z materiálu Asociace pro využívání obnovitelných zdrojů energie , ve kterém jsou uvedeny dostupné výkony pro jednotlivé zdroje, podle mne, mnohem reálněji, než v jiných materiálech.

Sluneční elektrárny

Pro fotovoltaiku je vyčleněn dostupný potenciál 5 300MW, který platí za předpokladu využití pouze vhodných zastavěných ploch a s odečtením potenciálu pro termální kolektory. Předpokládaná výroba se pohybuje okolo 5 500GWh elektřiny.

Vodní elektrárny

Jelikož většina vhodných míst je již využitá a nelze počítat s výstavbou nových velkých elektráren, je celkový výkon vypočítán na 1 134MW (bez PVE), celková roční výroba by pak byla asi 2 280GWh (teoretický je však možné získat až 13 100GWh).

Větrné elektrárny

Přestože je jim vytýkáno hyzdění krajiny, je jejich výroba více méně rovnoměrně rozložena, na rozdíl od FVE, do všech ročních období, bohužel pracují často nárazově. Teoretický dostupný potenciál stanovuje studije na 3000MW, roční výrobu pak na 4 000GWh.

Geotermální elektrárny

Oproti jiným studiím jsou zahrnuty i geotermální elektrárny, což působí v našich podmínkách jako velmi zvláštní, z 97% se však jedná o technologii HDR (hot dy rockhot dy ro ck).

Z hydrotermálních zdrojů o teplotách větších, než 130°C lze údajně získat instalovaný výkon 100MW, Technologií HDR lze však získat až 3 400MW. Studie bohužel neuvádí kolik elektřiny by bylo možné takto vyprodukovat, nechť je koeficient ročního využití 79,6%, podobně jako u našich jaderných elektráren. Z toho vychází roční výroba asi na 24 400GWh.

Pokud by byly vybudovány tyto kapacity v obnovitelných zdrojích, byl by závazek ČR splněn, dokonce by byl překročen i celoevropský, který je stanovan na 20%. Jenže takovéto množství solárních a větrných elektráren by značně přesáhlo současné regulační kapacity sítě, ve špičkových hydroelektrárnách máme instalováno cca 800MW, paroplynové elektrárny pak v současnosti disponují asi 450MW, elektrárny přečerpávací pak asi 1 170MW, celkově lze vykrýt během několika minut výpadek 2 420MW a eliminovat náhlý přebytek 3 550MW odstavením PPE a VE a spuštěním čerpadlového reřimu PVE.

Jak by síť fungovala?

Krátkodobé výkyvy způsobené nestálostí větru a přechodnou oblačností by vyrovnávaly právě ony bateriové jednotky, které by zároveň tlumily maxima jednotlivých elektráren, jejich centrální instalace by patrně nebyla vhodná.

Po určité době by tyto jednotky vyslaly požadavek na centrální dispečink na aktivaci dalších elektráren, v první řadě vodních, tím by klesla zátěž baterií, po další době, kdy by byly stále zatíženy by vyslaly další požadavek na spuštění PPE, tím by se jejich zatížení minimalizovalo a vyrovnávaly by jen výkyvy dané spotřebou, po určité době by došlo ke spouštění např. geotermálních elektráren (dále GtE)(biomasa není uvažována pro výrobu elektřiny ale jen tepla) a zastavení chodu velkých hydroelektráren, následně by byla produkována energie pro doplnění bateriových jednotek na určitou kapacitu.
Pokud by došlo k poklesu spotřeby, nebo nárustu výkonu OZE, muselo by dojít k čerpání vody do horních nádrží PVE, po jejich odstavení by došlo k omezování výkonu PPE a GtE, opět by došlo k výraznějšímu využívání bateriových jednotek.

Kritická období

Problém může nastávat ve dvou ročních obdobích, v létě a v zimě, zatímco v létě by síť mohla být přesycena proudem, v zimním období by se proudu naopak nemuselo dostávat.

Za předpokladu, že by v létě svítilo slunce a začal vát silný vítr, mohlo by docházet k přebytkům až 8 500MW (výkon MVE lze jen těžko odhadnout), spotřeba je asi 7 000 – 7 500MW, jsme tedy v regulačním rozsahu PVE. V některých obdobích dne by však muselo dojít k aktivaci ostatních elektráren, což by nepředstavovalo problém, vzhledem k faktu, že se jedná přibližně o špičkové zatížení. Po většinu období by však nastával souběh i s jinými zdroji.

V zimě by mohla nastat kritická situace, během špičky kdy je zatížení skoro 11 500MW by nefoukalo a bylo zataženo, velké vodní elektrárny by dodávaly 2 420MW, geotermální oněch 3 500MW, tím by požadovaný výkon klesl na 5 580MW. Tento výkon by musel být dodán nějakým dalším zdrojem.

Nabízí se použít plyn, tedy stejná zařízení, jako pro regulaci, jejich účinnost by byla ještě posílena chladným počasím. Jenže vyvstává problém, jaký by byl vlastně výkon těchto zařízení, ten by měl krátkodobě být schopný spolu s vodními elektrárnami pokrýt výpadek 100% výkonu solárních a větrných elektráren dohromady, tedy asi 6 530MW. Jenže při spalování plynu dochází k uvolňování CO2, což je skleníkový plyn, navíc by bylo vhodné tato zařízení instalovat v současných teplárnách, které doposud spalují uhlí, to by mělo za následek ekologizaci jejich provozu, navíc je otázkou, jestli by i přestavba všech velkých tepláren a kotelen v zemi přinesla požadovaný výkon, nebo jestli by bylo nutné vystavět jen čistě elektrárny pro dosažení požadovaného výkonu.

Jelikož jsou dobře známá období, kdy dochází k významnému celodenímu nárustu spotřeby elektřiny a tepla, nemusel by být problém do energetického mixu včlenit jaderné zdroje, které by byly v provozu právě v období zvýšených energetických nároků, tím by došlo k významnému snížení spotřeby importovaného plynu.
Jelikož jsou asi 2/3 plynu původem z Ruska, mohli bychom se dostat do situace jako před několika lety Slovensko. Proto by zároveň s výstavbou plynových elektráren a přestavbou tepláren, mělo dojít k opatřením, která by snížila spotřebu importovaného plynu, tomu mohou pomoci technologie podzemního zplyňování uhlí, například za pomoci bakterií, využití odpadního tepla z GtE, nebo instalace termálních kolektorů pro přípravu teplé vody a částečně i pro vytápění, dále pak využití biomasy v zařízeních malého výkonu a v domácnostech. Tepelná čerpadla se pro takto sestavenou síť nehodí, protože zhruba stejné množství energie, jaké „načerpají“ z okolí musíme vyrobit v parní či plynové elektrárně, zejména kvůli účinnosti turbín, navíc by bylo zapotřebí instalovat zhruba 1000MW výkonu.

Shrnutí

Zásobování s velkým podílem obnovitelných zdrojů elektřiny lze docílit, nicméně síť musí být vybavena dostatečnými regulačními kapacitami pro krátkodobé výpadky (baterie) a nejlépe paroplynovými elektrárnami pro vykrývání výkyvů v řádu několika minut až měsíců, dále by neměly být opomenuty ani jaderné elektrárny pro posílení soustavy v zimním období, náhradou uhelných elektráren by se mohly stát za určitých podmínek elektrárny geotermální, bohužel jejich nasazení prozatím brání vysoká pořizovací cena v našich podmínkách.

Karel Schweitzer

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Yosif K napsal(a):

V něm jsem napsal, že odpovídající záložní technologie nebude ještě několik let dostupná, mýlil jsem se, společnost Siemens totiž oznámila, že má hotovu bateriovou jednotku ochSiestorageSiestorage pro nasazení v EPS, která by měla být schopná vyrovnávat výkyvy mnohem rychleji, než současné elektrárny. Proto je podle mne na čase přehodnotit možnost širšího nasazení některých OZE.
KONEC CITATU.

Je dostupna ale za kolik? Za cenu ktera by vsechny zruinovala?
13. 10. 2012 | 11:04

Suchec napsal(a):

Bateriová jednotka je krásná věc.

A co ekologie a likvidace těchto jednotek? Jaká je jejich životnost?
2 roky? 3 roky? 5 let?

Bez kombinace s jádrem je to stejně nesmysl.

Zplyňování uhlí? Takové plýtvání cennou chem. surovinou? Wow.
A co tak ještě těžbu břidlicového plynu? To by byl přínos ekologii.

Jinak se mi článek celkem líbí.

A ATEnd ... co to zkusit jinak?
Mně se třeba líbí technologie kontejnerových JE od Westinghouse.
CCA 50-100t, výkon do 50MW, uzavřený cyklus, jako zdroj tepla ideální. Využití energie 1kg hmoty oproti plynu a uhlí neporovnatelné.
13. 10. 2012 | 11:24

Karel Schweitzer napsal(a):

Jaksi se rozhodilo formátování, takže vznikla nesmyslná věta.
...hotovu bateriovou jednotku ochSiestorageSiestorage pro nasazení v EPS,...
Původně v textu bylo: ...hotovu bateriovou jednotku Siestorage...

Doufám, že na další formátové nesmysly :-)
13. 10. 2012 | 11:30

Karel Schweitzer napsal(a):

Suchec
problém s uhlím je ten, že ne všechno lze vytěžit klasickou cestou. Z naších 16,1 mld tun černého uhlí je bilančních (těžitelných) jen asi 7,4mld tun, zbytek je v podstatě netěžitelný klasickou cestou. Pak také existují ložiska uhlí (např. lignit u Kyjova), která nelze využít pro přílišný obsah popeloviny.
Na odkazované technologii se mi líbí, že by možná šla nasadit i na "vytěžená" ložiska ropy, kde zůstává ještě několik desítek procent, která nelze získat současnou technologií.
Mohl byste sem hodit odkaz na ony miniaturní JE? Jestli by byly schopné pružně reagovat (čehož velké JE příliš schopné nejsou), pak by mohly v některých případech nahradit plynové jednotky, nebo geotermální elektrárny.
Že něco podobného existovalo jsem věděl, ale považoval jsem to za mrtvou větev armádního vývoje jaderných zařízení, hyperion a podobné projekty vyžadují klasické zděné stavby, byť menší.
Jestli se jim to podařilo smrsknout do lodního kontejneru a je možné je produkovat ve velkém množstí při zachování vysoké bezpečnosti a s vysokou pružností změny výkonu, pak by měly být zařazeny do mixu zdrojů. Jestli mají opravdu rozměr běžné kogenerační jednotky, pak by ani jejich zakopání do železobetonového "bunkru" nemuselo vyžadovat velké stavební práce.
13. 10. 2012 | 11:59

SuP napsal(a):

Pane Schweitzere -
Mnohokrát děkuji za technický a hlavně na první pohled objektivní pohled na možné směry dalšího vývoje využití přírodních zdrojů energie. Zatím jsem si užívali různých zeleně-ideologických vizí, postavených na nadšení neznalých v kombinaci se státními dotacemi.
13. 10. 2012 | 12:06

oranžáda obecná napsal(a):

po přečtení tohoto článečku vidím jediné východisko , ohon a ebonitovou tyč.... třením ohonu o ebonitovou tyč se v lednu zahřejete, a přežijete do jara, kdy bude elektrické energie ze solárů nadbytek.... stejným způsobem bude postupovat Škoda Mladá Boleslav
13. 10. 2012 | 12:06

pernik napsal(a):

Pane Schweitzere,

nikde v článku nevidím potenciál úspor (především zateplením budov), který by snížil nároky jak na tepelnou, tak na elektrickou energii, zejména v zimě, čímž lze docílit podstatného omezení potřeby vykrývání špiček. Neuvažujete o dalším článku, kde byste to popsal, případně doplnění tohoto?
13. 10. 2012 | 12:22

Timur Lenk napsal(a):

Suchec v krátkosti shrnul námitky.
Tím podstatným na věci ale je, že EU se kvůli nízké kapacitě vnitřního trhu (která je způsobena spíše finančními mechanizmy než počtem obyvatel) rozhodla investovat do slepé uličky, vyvíjení a masového šíření drahých hraček pro institucionální investory, které nepřinesou společnosti žádný užitek a zisk. Spousty příživníků a podvodníků sice kolem nich bude poskakovat a vydobývat z ostatních rentu, ale saldo bude nakonec záporné.

Jako obvykle místo oživení výroby v Evropě přinesly i OZE oživení výroby v Číně. Takže vše posloužilo jako ventil pro jnak těžko investovatelné peníze do nějakých věcí, které stojí v Severním moři nebo na polích. Aby se peníze vrátily, musilo se obyvatelstvo zatížit mastnou přirážkou k ceně elektřiny. A bude se dál zatěžovat přirážkami kvůli rozvodné soustavě, odstavování jaderných elektráren (likvidace není lacinější než stavba) atd. atp., takže schopnost Evropanů kupovat si reálné věci bude dál klesat, domácí výroba (mimo jiné kvůli ceně elektřiny) bude dál klesat, pěkně se nám to zacyklí a při odstraňování solárních panelů a kontejnerů s bateriemi se nám na zadku prodřou už tak tenké kalhoty.

Od bohatství, kdy se nevědělo co s penězi a horami másla rovnou po hlavě do sraček. V alternativních energiích má Evropa něco podobného jako USA ve zbrojení (včetně toho, že se atomové hlavice po čase musí zase za draho rozebrat), jenomže Amerika těch zbraní hodně exportuje. Evropa své energetické technologie nikomu exportovat nebude. Což znamená ekonomický dead end.

Perpetuum mobile stále vynalezeno nebylo a země, které používají k výrobě energie 10x levnější postupy nás nechají našim tragickým snům a zapomění.
Kdysi se Evropa takhle zasnila s křesťanstvím a stala se na tisíc let řití Zeměkoule.
13. 10. 2012 | 12:26

Suchec napsal(a):

No, vycházel jsem třeba z tohoto zdroje. A Gen4 byla jedna možnost.

Je toho tam víc. Spíš zatím jako inspirace, ale do budoucna :-)
13. 10. 2012 | 12:35

Suchec napsal(a):

Pardon:

http://www.world-nuclear.org/info/inf33.html
13. 10. 2012 | 12:36

Timur Lenk napsal(a):

PS
Kontejnerová JE vypadá hezky, ale z bezpečnostních ohledů asi nepůjde postavit kdekoli. Když kvůli avionice nesmíme prodat ani L-159 mimo NATO. Taky je otázka, jaká bude cena proudu z takové hračky. Kolik bude stát zařízení a jakou bude mít životnost. Taky asi nepůjde ho po použití potopit do moře, jako to Rusové dělali s reaktory v ponorkách (u kterých na ceně nezáleželo).

Připomíná mi to německý kreslený vtip, kde stojí pán před kvelbem, kde sedí v ausláku postarší sexuální prcovnice a vedle ní visí nápis: S kondomem - 50, Bez kondomu - 100, Se světlem -300. Pán si tiše klade otázku: Budeme tu elektřinu vůbec schopni zaplatit?
13. 10. 2012 | 12:40

modrý edvard napsal(a):

Pěkný článek. Nicméně prezentovanou variantu chápu jako horní možnou hranici, omezenou ekonomicky a vývojem technologie /především u Siemensových baterií a geotermálních zdrojů/.
13. 10. 2012 | 12:42

modrý edvard napsal(a):

Timur Lenk: investice EU do OZE způsobily, že se OZE stala reálnou (i když drahou) alternativou k ropě. Ropa jednou dojde. Strategicky to bylo správné rozhodnutí.
13. 10. 2012 | 12:46

Karel Schweitzer napsal(a):

pernik
Nevím, jestli existují statistiky, za kterých bych mohl vycházet při psaní takového článku, bezesporu by takto mohlo být ušetřeno velké množství energie.

K tomuto článku mohu jen doplit, jen využití solárně termickcých kolektorů. Z 1m2 plochy lze získat ročně asi 500kWh tepelné energie. Celková dostupná plocha pro tyto kolektory u nás činí asi 9 000 000m2 a roční energetický zisk asi 17 000TJ = 17 000 000 GJ = 17 000 000 000MJ = 4 722 222MWh. Pokud by tato energie měla být získána z plynu a je-li cena plynu cca 1500Kč/MWh, pak se jedná o celkovou úsporu asi 7 miliard korun (skutečná bude nižšší).
Pokud by byla výhřevnost plynu 25MJ/m3 (průměr krajiních hodnot), pak by se podařilo teoreticky ušetřit 680 000 000m3. Coč je 4x více, než naše domácí těžba, která pokrývá asi 3% spotřeby.

modrý edvard
Ano, chápete to správně, jedná so o horní hranici, samozřejmě s vývojem technologií je zde vždy možnost nějakého posunu. Taky je možné, že se změní politická situace a postaví se zbylé čtyři plánované přehrady na Vltavě a jiné hydroelektrárny, že by jsme se dostali třeba k polovině dostupné energetické kapacity (6 050GWh)
13. 10. 2012 | 13:15

SuP napsal(a):

pernik -
Zkuste si přečíst o zateplení a úsporách: http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika-cena-za-zatepleni-dpc-/p_ekonomika.asp?c=A121011_155727_p_ekonomika_wag
13. 10. 2012 | 13:37

Timur Lenk napsal(a):

Pane Schweitzere, a kde kalkulujete cenu těch polí zastavěných kontejnerovými akumulátory, které budou pokrývat spotřebu přes zimu?
Nebo kompenzace majitelům elektráren na karbonové zdroje, které budou přes léto pouze udržovány (zaměstnance nepropustíte), aby mohly v zimě vyrábět proud.
Těch nákladů skrytých někde v závorce je celá řada, Spiegel se nedavno pokusil nějaké vypočíst, aby Němce připravil na to, co se na ně valí.
Není v téhle etapě vývoje přecejen lepší postavit nějaké velké JE a dát si čas? Pokud mohou v oblasti trhu s elektřinou mít výjimky Francouzi, měli bychom spíš koukat vytvořit blok zemí, které si takovou vyjimku prosadí taky.
Francouzský atomový průmysl vznikl s velkými investicemi německého kapitálu, takže jde opět o jednu z frankoněmeckých zástěrek, za kterými jsou ostatní členové Unie bráni u huby.
Financujeme Němcům vývoj technologií a sami se stáváme rozvojovou zemí.
13. 10. 2012 | 13:44

Jana Pechová napsal(a):

Nadějný text, díky.
Fascinuje mě ten odporný zlozvyk apriori plivat po každé změně.
Ačkoli je jasné, že systém stávajících energetických zdrojů je dlouhodobě neudržitelný a všech možných hrozeb z něj vyplývajících neustále přibývá, pořád je dost těch, kteří odmítají jakýkoli posun.
Chovají se přitom jako obyvatel bytu v bytovém domě, kterému dochází zásoby dřeva, ale on tvrdí, že jsou k dispozici ještě parkety, okenní rámy a dveře. A možná se někdy přijde i na to, jak udělat palivo z popela, kterému jsme zatím nechali prostor v komoře.
Ovšem zatímco například nad dalším využitím vyhořelého jaderného paliva se zatím bez použitelného výsledku přemýšlí minimálně půl století, v jiných oborech jsou vědci daleko bystřejší.
Například před necelými dvěma desítkami let měly první mobilní telefony velikost příručního kufru a o obsahu výrazu internet měla povědomí pouze odborná veřejnost. Holt, v tomto oboru tak nějak výzkumu nikdo klacky pod nohy neházel.
V energetice je to jiná. Máme tu mohutné lobbystické skupiny, které těží z vyčerpatelných zásob - a pokrok v akumulaci energie z obnovitelných zdrojů představuje ohrožení jejích zisků. Takže jakýkoli nápad, jakýkoli výzkum je třeba okamžitě zkritizovat, zatratit a poslat do horoucích pekel.
13. 10. 2012 | 15:21

Karel Schweitzer napsal(a):

Timur Lenk
Netvrdím, že tento stav někde bude, že by takový měl být, pouze uvádím, za jakých podmínek by síť s takovýmto podílem OZE byla schopná fungovat.
Nikde nepíši o nějaké dlouhodobé akumulaci na zimu pomocí bateriových jednotek. O centrálním nasazení píši, že by nebylo vhodné. Jedna akujednotka by měla zabírat cca 33,4m2 (není specifikován typ kontejneru). Kdyby měla vykrývat plný výpadek po dobu 1h, tak by dnes musely na 1MW být nainstalovány 2 jednotky. Výkon nestabilních elektráren (solární + větrné) 8300MW, to je 16 600 jednotek. Ty by zabraly plochu 554 440m2, to je asi 55,4ha. U větrných elektráren by ona technologie mohla být nainstalována přímo ve stožáru elektrárny.
Elektrárny na plyn by přes léto nebyly mimo provoz, sloužily by ke krytí výpadků a nočním dodávkám, zkuste si přečíst část Jak by síť fungovala? Ano, jejich provoz by byl přes léto značně omezený ale ne zastavený.
...plyn, navíc by bylo vhodné tato zařízení instalovat v současných TEPLÁRNÁCH, které doposud spalují uhlí, to by mělo za následek...
Jeliož zde uvažuji o společné výrobě tepla a elektřiny, nebylo by úplné odstavení ani myslitelné. I v noci je v létě zapotřebí několik tisíc MW výkonu, jelikož hydroelektrárny jsou špičkový zdroj, musí být energie získána jinde, právě z GtE a PPE. Ano, zdroje by byly předimenzované, aby mohly pokrýt teoretický úplný výpadek OZE.
Celkově by OZE vyprodukovaly teoreticky 32,18 TWh elektřiny, spotřeba v roce 2010 byla 70,96TWh. Pokud by do systému nezasáhly ani v zimním období JE, pak by plyn musel dodat 38,78TWh. U plynových zdrojů by tím pádem významě vzrostl koeficient využití.
Za podmínek popsaných v článku by se spíš mělo uvažovat o kompenzaci majitelům JE, přečtěte si shrnutí.
Pokud by se zapracovalo na jejich "zpružnění," zvýšení účinnosti (např užitímk hélia). Snížení výkonu, snížení nároků na podloží, automatizaci provozu snížení nároků na obsluhu..., pak by mohly nahradit elektrárny plynové.
Problém současných JE jsou zejména jejich nároky, nepružnost a přílišný výkon, jehož tepelnou část neumíme efektivně využít.
13. 10. 2012 | 15:53

Milan V napsal(a):

Představte si že máte svoji elektrárnu, která vyrobí za rok tolik el. energie, kolik jí Váš rodinný dům spotřebuje za rok a ještě k tomu vyrobí dost el. energie aby jste jezdil elektromobilem zdarma do práce či na cesty po ČR. A cena paliva a obsluhy je nulová (po víc než 20let). Na zimu ovšem máte plynový kotel, ten však konegeračně vyrábi i elektřinu.

To nemá chybu, je to řešení místo tisíců malých JE (to bychom potřebovali 3x tolik Gripenů a desetitisíce policistů, aby je pohlídaly před teroristy. A cena el. energie by byla obrovská.

Doufám, že jste pochopili, že mluvím o nedotovaných FV elektrárnách na střeše domu (výroba el. energie v nich je nepravidelná ale výborně předvídatelná - velmi spolehlivé předpovědi počasí jsou např. pro letiště běžné) a o současné generaci elektřiny a tepla plynem.

A co průmysl? Každý rozumný podnik měl dříve svoji elektrárnu, aby nebyl závislý na monopolním výrobci/dodavateli elektřiny. A tak to bude i teď. Němci nejsou blbí, už odstavili 8 JE, podíl OZE již mají přes 20% a vyrábějí například mnohem více aut než my.
13. 10. 2012 | 19:08

Martin napsal(a):

Už z prvního odstavce se mi udělalo vysloveně zle. Přebudování rozvoden na DC proud by bylo tak drahé že by to ani dotace z EU nezaplatily. To není že se vymění transformátor za jiný, ale laicky místo kusu drátu namotaném na kusu železa se musí zakoupit vysoce sofistikovaná a velmi velmi drahá elektronika. DC proud se vyplatí leda tak při zásobování ostrovů.

Vyrovnávání elektrizační sítě pomocí akumulátorů je produkt choré mysli, tím se vůbec nemá cenu zabývat. Akumulátor se v případě elektrizační soustavy hodí nejvýše na dobu než nastartuje dieselagregát.

A v závěru autor projevil mimořádně velké selhání, když o odstavec výše popíše kardinální geopolitický problém v zimě a v závěru ho prostě a jednoduše ignoruje.
13. 10. 2012 | 20:07

Martin napsal(a):

Milan V: Tady s propagandou nepochodíš. Tvoje představa že když svítí Slunce tak prodáváš přebytky do sítě a když nesvítí tak si je ze sítě zase bereš zpět a protože to v roční statistice hodí stejné číslíčko tak je všechno v cajku, je srovnatelná s bolševickou propagandou. Pravda je taková, že kdybys nebyl připojen k elektrické síti a nabíjel si doma akumulátory, tak bys doma třel elektrickou bídu s nouzí, protože nejsi schopen elektřinu vyrábět v čase podle své aktuální potřeby.

Elektromobil sežere 10-20 kWh denně a to naivně předpokládám že máš doma jenom jeden. Musel bys bydlet v haciendě jako od nějakého mafiánského bosse, abys z FVE na střeše uživil spotřebu čtyřčlené domácnosti a ještě k tomu elektromobil.

Pro průmysl je FVE k smíchu, tam se spotřebuje tolik elektřiny že by ti z toho vypadly oči z důlků, nezávislost průmyslu díky FVE je šílenství.
13. 10. 2012 | 20:17

cinick napsal(a):

Bateriový provoz měly obecní sítě na začátku elektrifikace.Například u vodní turbiny s generátorem o výkonu 60 koňských sil byla několikatunová bateriová jednotka ve vlastní místnosti. No, esli u Siemensů neudělali nějaký podstatný technologický pokrok k vyššímu využití materiálu, tak nevím jak by ty budovy s bateriema musely být veliké, aby jste tam nacpal ty GWh, třeba na celej leden a únor.
13. 10. 2012 | 20:18

Martin napsal(a):

Jana Pechová: Ukaž jednu jedinou technologii, která nahradí třeba Počerady 5x200 MW v základním zatížení a které kdokoliv hází klacky pod nohy takovým způsobem, že se nemůže realizovat.
13. 10. 2012 | 20:20

Karel Schweitzer napsal(a):

Martin
Právě takové krátké vyrovnávání mám na mysli, například 2min bude v síti chybět 500MW, pak se spustí hydroelektrárny, nebo PPE, baterie se odpojí a začnou odebírat případné přebytky.
Nikde netvrdím že by vybudování linek bylo levné. Jestliže SRN opravdu bude dále realizovat rozvoj mořských větrných elektráren a přitom nebude stavět nová vedení, nic jiného jim nebude zbývat.

cinick
Lidi, co pořád máte s uskladněním v akumulátorech na leden a únor? Jasně píši o tom, že pro zimní období by by v síti byly spuštěny převážně GtE a PPE a ve špičkách hydroelektrárny, dále také píší že by bylo vhodné pro úsporu plynu aby do sítě byly připojeny jaderné elektrárny, které by se používaly právě v období zvýšených nároků, které je dobře zmapováno.
Myslím, že rozdíl je dost podstatný, zatímco u prvních elektráren byly olověné baterie, tyto jednotky mají li-ion akumulátory. Prozatím jedna jednotka o velikosti lodního kontejneru pojme 500kWh, navíc vývoj stále probíhá.
13. 10. 2012 | 20:42

Martin napsal(a):

Karel Schweitzer: 2 minuty na akumulátory beru. Nicméně ekonomika takového provozu by byla šílená, to je fakt znouzectnost. Navíc budou ryčet zelení trotlové, protože v akumulátorech bude kvantum olova.

Německo nemá problémy s kapacitou stávajících linek, ale s jejich neexistencí v potřebných směrech. Laicky se dají stávající sloupy vyměnit a místo šesti drátů jich tam dát devět, jenže to vedení vede prostě špatným směrem, neboť bylo projektováno pro situaci s uhlím a JE a ne pro FVE a vítr.
13. 10. 2012 | 20:58

Milan V napsal(a):

ad Martin
ano, auto mi stačí 1 (pensista, hlavně pro vození vnoučat) na střechu se mi vejde víc
než 5kW špičkového výkonu (to úplně stačí při průměrném oslunění v Praze).
Platil bych jen za sítové služby, ne za elektřinu.

Němci jsou podle Vás šílení, mají mnohem více průmyslu než my, OZE nad 20% a plánují nad 50% a nebudou zavírat továrny, ta obrovská kvanta drahých a ziskových aut (BMW, Audi, Mercedes, dražší VW) si stále vyrábí doma.
Když svití slunce či fouká vitr
tak okamžitá cena elektřiny na burze je tak nízká, že už je z toho ČEZ zoufalý
a chtěl by dotovat jadernou energetiku a další Temelín. Už jsou pryč ty časy, kdy ČEZ v polední a odpolední špičce prodával Němcům draze proud, teď je někdy v této době cena el. proudu nižší než v noci.

A úspěšný průmysl už dávno ví, že kogenerace elektřiny a tepla ve vlastní elektrárně/teplárně je to pravé. Jen ten co má na plýtvání (ČR) staví zvlášť elektrárny a teplárny a staví energeticky neúsporné stavby.
13. 10. 2012 | 21:05

modrý edvard napsal(a):

Martine, vy jste to nečetl pořádně. P. Schweitzer dost jasně píše, že ty akumulátory jsou na první chvíli, že to je maximum, co se dá z OZE reálně vyrazit (ekonomika stranou) , a když se kouknete do odkazu, tak ty Siemensovy akumulátory jsou Li-ion.
Milan V: ale Němci, i všichni ostatní, tu elektřinu potřebují furt. nejenom když svítí a fouká vítr.
13. 10. 2012 | 21:17

Martin napsal(a):

Milan V: Tvoje představa o elektrizační soustavě "platil bych jenom za síťové služby, ne za elektřinu" je na úrovni chovance mateřské školy. Jednak elektřina z nedotované FVE bude ještě hodně dlouho dražší než elektřina ze zásuvky a druhak pokud si hodně rodinných domků pořídí FVE, tak ČEPS na to zareaguje změnou nákladů na distribuci elektřiny, takže to pro tebe bude ještě horší.

Z 5 kWe si v létě elektroauto na cesty za vnoučaty 1x týdně nabiješ, ale tak třeba dnes 13.10. budeš mít potíže.

Němci šílení jsou a tamní drahá elektřina už dávno donutila mnoho fabrik zavřít krám a ještě se to bude zhoršovat.
Cena elektřiny z větru a FVE na burze není tržní, i když by si to laik mohl tak představovat, ale je to ta dotovaná cena a ty dotace se napálí lidem jinak a to přes položku na faktuře dotace OZE. Kdyby se na burze obchodovalo se skutečnými cenami elektřiny z větru a FVE, prakticky by se neprodalo nic. V Německu se letos platí dotace OZE 53 EUR na 1 MWh, cena silové elektřiny na burze je asi 50 EUR za 1 MWh, tedy je to deformace trhu jako hrom.
13. 10. 2012 | 21:18

Martin napsal(a):

modrý edvard: Že je to na 2 minuty beru. Ale Lion v produkci nikdo nezaplatí, tohle je jenom zkušební provoz, olověné jsou o něco levnější a vydrží o něco déle, akorát jsou velké a těžké.
13. 10. 2012 | 21:29

Milan V napsal(a):

ad Martin
dnes (13.10.) ne, sluníčko u nás pěkně svítilo cca 5 hodin.

A k šíleným Němcům se teď připojují šílení Japonci a šílení Čínané (ti jsou už světové jedničky v instalacích ve větrných elektrárnách, za 1-2 roky budou jedničky i ve FV elektrárnách na čínském území, stavby JE pozastavily a plány omezují).

"Svět se zbláznil", nebo mnoho lidí u nás si neuvědomuje že probíhá další, nová průmyslová revoluce, ale tentokrát už to není o uhlí a parním stroji......
13. 10. 2012 | 21:31

Martin napsal(a):

Milan V: Jenže není 5 hodin jako 5 hodin, tedy dneska v 5 kWp FVE nevyrobíš 25 kWh ani kdyby ses rozkrájel. Pokud jsi někdy viděl FVE alespoň z rychlíku, tak moc dobře víš jak se mění výkon s denní dobou.

Číňané mají vítr jenom jako experimentální provoz a stále otevírají asi 50 (slovy padesát) nových uhelných elektráren za rok. V Japonsku je to podobné, masivně zvýšili dovoz uhlí.

Průmyslová revoluce byla vždycky o tom, že nová technologie se musela prosadit sama, nikdy v historii lidstva v tom nebyly dotace tak jako s OZE.
13. 10. 2012 | 21:41

jenicek napsal(a):

Autor si to představuje jak Hurvajz válku. Navíc to celý staví na jednom marketingovým cintu o superbaterii (která nic technicky nového nepřináší). Kdyby takové baterie měly smysl a uživily by se, tak by mělo smysl je používat už dnes, ale nedělá se to. Proč asi? Že by se neosvědčily?
Problém s OZE je jen z menší části technický, on je v první řadě ekonomický! Baterie sice jsou technické řešení, ale zároveň další náklady. Po světě je spousta technologií na kdeco, ale v praxi se jich používá mnohem míň. Nikoli kvůli zlým lobby, které brání rozvoji, ale protože drtivá většina technologií má konkurenční, které je předčí (ať už technicky nebo ekonomikou).
14. 10. 2012 | 00:11

Milan V napsal(a):

ad Jeníček, Martin, ...

V okamžiku kdy svítí slunce (a to svítí pořád, jen zrovna ne u nás) je FV neporazitelná cenou výroby elektřiny (nulové náklady na palivo, naprosto čistá výroba energie). Cena FV panelů bude už během 2-3 let tak nízká, že to budou lidé a investoři kupovat i bez jakýchkoliv dotací. Vzpomeňte si na ploché LCD televise: 1950=science fiction, 1990 jen v největších bankách, po 2000 masové rozšíření a pokles ceny, nyní=miliardy lidí mají LCD display či TV a cena stále padá. To jsou ekonomické a technické zákony produktů polovodičové elektroniky.

Samozřejmě, když u nás zrovna je zamračeno či noc, tak musíme ještě nějakou dobu (tak do roku 2050) vydržet s ostatními zdroji el. energie, i se spoustou jejich nevýhod.
14. 10. 2012 | 08:57

Martin napsal(a):

Milan V: V oblasti FVE se uplatňují především zákony fyzikální a ty se moc nemění, například fotoelektrický jev se za posledních 50 let nezměnil ani o kousek, například že FVE článek z fyzikálního principu promrhá nejméně 50 % dopadajícího záření nebo náročnost výroby čistého křemíku také. Cena za poslední dobu neklesla díky nějakému velkolepému objevu, ale klesla jen a pouze díky přemístění výroby základních komponent ze západního světa do Číny a už moc klesat nebude, nemá kam.

FVE nejsou čistá výroba energie ani omylem, protože na výrobu FVE se spotřebuje enormní množství elektrické energie a to nejenom na vlastní články, ale i na hliníkové rámy a sklo a vodiče, dneska to dělá asi 40-50 % celkové energie vyrobené FVE panelem za jeho životnost a drtivá většina elektřiny pro výrobu FVE se získává pálením čínského uhlí v čínských uhelných elektrárnách.
14. 10. 2012 | 09:39

Milan V napsal(a):

ad Martin

Chybí Vám některé základní znalosti o FV článcích, já v tom dělám 30 let.
To, že FV článek nemůže využít 100%, to jsou zákony termodynamiky. Podobně uhelná elektrárna (35%) i JE (asi 1-2% energie z paliva změní na elektřinu). Vidíte, toto není nejdůležitější ukazatel.
Čistý polykrystalický křemík je dnes extrémně levný, díky obrovskému nárustu kapacity výroby (Kanada, USA, Norsko, Čína) a vyrábí se především tam, kde mají obrovské zdroje čisté a levné elektřiny (hydroelektrárny).
Obrovskou výhodou je, že na pokles ceny nepotřebujete žádný nový objev (jako např. jaderná fůze), je to věcí, jako celá počítačová technika, nahromadění obrovského množství dílčích vědeckých poznatků.

Energetická návratnost FV slunečních článků je vynikající, nepřekonatelná současnými jinými zdroji.
Když to vztáhnete na Německé klima (pro Španělsko pak bude návratnost ještě 1,7x kratší, pro Afriku ještě více), tak energie vložená do výroby slunečních panelů, včetně rámu a měniče se vrátí za 2-3 roky, u tenkovrstvých křemíkových panelů pak méně než za 1 rok. Přičemž již teď jsou firmy dávající na špičkové panely záruku 25 let (znáte nějaký jiný výrobek s takovou zárukou?)

Nechte se prosím poučit od lidí, kteří o tom něco vědí (a nezlobte se na mě, že to tak říkám).
14. 10. 2012 | 10:23

Martin napsal(a):

Milan V: Tedy přestože to děláš 30 let, tak ti stále unikají základní věci. Výroba polykrystalického křemíku je stále energeticky náročná velmi a už se moc nesnižuje a tu energii někdo musí zaplatit a cena energie dokonce pomalu stoupá, takže se může stát že cena FVE bude naopak stoupat.

Energetická návratnost FVE článků (dodaná elektřina do sítě za životnost/energie potřebná ke stavbě a těžbě surovin) je oproti JE naprosto tragická, je o řád horší.
FVE článek vydrží vyrábět elektřinu zhruba 10 let, záruka 25 let je pouze na to že se panel nerozpadne, ale nikdo negarantuje kolik to za 25 let bude vyrábět elektřiny, protože to by byl blázen.

Počítačová technika v ČR zlevnila především díky propadu kurzu USD asi na polovinu oproti situaci před deseti lety a také díky přesunu výrobu do Číny. Nebylo to kvůli nějakým novým poznatkům.
14. 10. 2012 | 10:57

Karel Schweitzer napsal(a):

jenicek
POkud máte síť, která musí reagovat jen na výkyvy poptávky, pak není zapotřebí, aby se do ní připojovaly vyrovnávací akumulátory, proto nedošlo k jejich nasazení. Navíc bylo zapotřebí kromě akumulátorů vyřešit ještě měniče, nabíjení a další věci, přeci jenom je to výkon stovek kW. Kdyby nabylo bývalo došlo k rozvoji FVE projektů, nebylo by bylo bývalo došlo k rozvoji výkonových měničů a elektroniky. Tento tlak v důsledku umožnil, aby byly sestaveny velké bateriové jednotky. Technologií baterií existuje navíc celá řada, od Pb přes Li-ion až po sodíku-sírové články http://en.wikipedia.org/wiki/Sodium%E2%80%93sulfur_battery, či zařízení na pomezí kondenzátorů a baterií.
Zatímco my se tu teoreticky bavíme o jejich možném nasazení, Japonsko již od roku provozuje (byť je to trochu jiný systém) větrnou farmu s bateriovou jednotkou o výkonu 34MW. Jejich akumulátory dosáhly životnosti 4 500 cyklů při vybití na 80%, kdyby se deně na tuto kapacitu vybily 2x, pak by jejich životnost byla asi 2750 dní, životnost by byla zhruba 7,5 let.
Podařilo se dosáhnout účinnosti cyklu mezi 70-87%, což by mělo být plně srovnatelné s přečerpávacími elektrárnami, výhodou je mnohem rychlejší reakce, kdy není zapotřebí roztáčet či brzdit těžké soustrojí.
Ještě lépe na tom jsou lithium-sírové články.

Martin
Jistou možností, jak by se na článcích dalo ušetřit, by bylo jejich ještě větší ztenčení, tedy snížení objemu materiálu, který je zapotřebí. Jestli se nepletu, tak probíhá vývoj článků na bázi pyritu, oxidu železitobizmutého a dalších "neobvyklých" materiálů, například oxidu tityničitého. Je možné, že za několik málo let se od křemíku ustoupí do pozadí.
http://www.akademon.cz/default.asp?source=0911 třetí článek odzhora
14. 10. 2012 | 11:20

Martin napsal(a):

Karel Schweitzer: Takových článků se dá najít tisíce, ovšem do praxe se obvykle nedostane ani promile. Až to bude k dispozici a za přijatelnou cenu, můžeme si o tom popovídat.

Akumulátory se do elektrizační soustavy dosud nezapojily jednoduše proto, že je to ekonomická šílenost. Výkonové měniče byly dávno vynalezeny před FVE a většina dnešních výkonových měničů používá poznatky z elektrických pohonů a elektrické trakce, kde se na tom intenzivně maká od 70. let minulého století.

Účinnost nabíjení akumulátorů a následně přeměna DC proudu z akumulátorů na trojfázový AC proud alespoň 22 kV není ani náhodou 70-87 %, to si z vás někdo vystřelil. Životnost Li-on akumulátorů není ani náhodou 7,5 roků, opět si z vás někdo vystřelil. Sice se články nerozpadnou, ale už po dvou letech kapacita prudce klesá. To je možné jenom s olověnými nebo podobnými články.
14. 10. 2012 | 11:36

Karel Schweitzer napsal(a):

Martin
70-87% se netýká Li-ion, ale sodíko-sírových akumulátorů, stejně jako ostatní parametry. Jestli jsem napsal komentář tak, že jej bylo možné pochopit i takto, tak se omlouvám. Vycházel jsem z dat v odkazu, roční životnost je přepočítána z cyklů.
Že se něco zmaří v měničích, je samozřejmě jasné, ale myslím, že je to jen několik málo procent z celkové účinnosti.

Že se využívají starší poznatky je jasné, principy se nezmění, ale bude asi podstatný rozdíl v celkové koncepci mezi něčím, co vozily lokomotivy a tím co je v dnešních měničích. Kdyby nic jiného, musely se podstatně zmenšit, přibylo digitální řízení...
14. 10. 2012 | 12:07

Milan V napsal(a):

ad Martin

Martine, opět nesmysly, nech se poučit od lidí co pravidelně navštěvují světové a evropské PV konference a přednášejí na nich.

ad garance 25 let pro panely: v garanci je specifikováno kolik může panel ztratit účinnosti za 1 rok(je to pod 1%/rok). Typicky po dvaceti letech může být garantovaná celková ztráta výkonu až do 20% ale existující případy FV elektráren (některé již mají "životopis" delší než 20 let) ukazují, že skutečná ztráta je mnohem menší.

Na internetu lze najít vývoj cen (strmý pád cen) polysiliconu a též slunečních článků.

a tvrzení... "Energetická návratnost FVE článků (dodaná elektřina do sítě za životnost/energie potřebná ke stavbě a těžbě surovin) je oproti JE naprosto tragická, je o řád horší" je naprostá pitomost, viz rozbor publikovaný v časopise Vesmír před několika lety. Ale obhájci JE se jí stále drží, jak už Dr. Goebbels říkal, tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou...

ad Karel Schweitzer
ano, krystalické Si články jsou stále tenčí, tlouštka Si destiček klesla z cca 350 mikronů na současných 150-160 mikronů, připravuje se přechod na ještě tenčí
a tenkovrstvé články deponované na sklo pomocí plasma enhanced CVD mají vrstvu absorbéru pod 1 mikron. I toto je jeden z důvodů stále pokračujícího poklesu ceny, hlavní důvod je ale masová výroba.
14. 10. 2012 | 12:16

cinick napsal(a):

ad Karel Schweitzer
"Prozatím jedna jednotka o velikosti lodního kontejneru pojme 500kWh, navíc vývoj stále probíhá."
No nic moc. Baterie do auta, 11 kg olova má asi pokud dobře počítám 0.8kWh. Do lodního kontejneru jich nacpu podstatně víc než 500 kusů. Navíc u akumulátorů a i přečerpávaček dostanete zpět energii menší o ztráty. Budete třeba překvapen, ale do sítě z přečerpávačky dostanete zpět cca 65% co jste tam poslal. Naši předci to řešili tak, že u mlejna, pily, stoupy měli rybnik a vodu si pustili, když potřebovali.Proti tomu mít v záloze natopenou parní elektrárnu zas taky takový terno není. Akumulace energie není žádná ..del.Furt je nejlepší rybnik. Nadržet vodu a pustit.
14. 10. 2012 | 12:55

Karel Schweitzer napsal(a):

cinick
Co všechno je krom té baterie v tom kontejneru nacpané nevím, měniče, podle fotky je tam ještě chodba pro obsluhu.
Co se týče PVE, tak Dlouhé Stráně, Dalešice, Štěchovice II, dosahují účinnosti okolo 70%. Dá se jen těžko předpokládat, že by se postavily další akumulační hydroelektrárny, které by měly nějaký podstatný výkon, míst už moc není a řešení by bylo složitější, než jen postavit hráz. Kupříkladu aby se dal využít úsek Dyje od Hardegu po Znojmo, musel by se postavit cca 4-5km dlouhý podzemní přivaděč a výkon yb byl něco mezi 7-10MW.
Že by malá elektrárna mohla být na každém rybníce je sice pravda, ale pro papírování se do toho moc lidí nehrne.
14. 10. 2012 | 13:14

český maloměšťák napsal(a):

http://zpravy.kurzy.cz/338876-cez-provozuje-nejvetsi-vetrnou-farmu-v-evrope/
14. 10. 2012 | 14:58

cinick napsal(a):

Karelu Schweitzerovi
Počítejte mnou:
Přivedení proudu na transformátor přečerpávačky 95%
transformace 98%
motorgenerátor motorový chod 96%
čerpadlová turbina čerpadlový chod 93%
ztráty v potrubí 96%
a turbínový chod
ztráty v potr. 96%
turbin chod. turb 95%
generátorový chod 96%
transformace 98%
odvod proudu do sítě 95%
celkem 65%
a to jsou některé účinosti hozeny dost vysoko
14. 10. 2012 | 17:49

Karel Schweitzer napsal(a):

cinick
V tom případě nevím, proč ČEZ uvádí účinnost svých PVE 70%, něco asi opomýjí, nejspíš ztráty na vedení. Ovšem tato veličina je proměnlivá a závisí na délce vedení. Ano, dá se spočíst, kolik energie se ztratí při přenosu z FVE v síti NN na PVE a zpět.
14. 10. 2012 | 18:18

Jáchym napsal(a):

Zajímavé články o bezobslužných lokálních jaderných minielektrárných (včetně úvah o bezpečnosti) :
http://www.ekobydleni.eu/zivotni-prostredi/hyperion-miniaturni-jaderne-elektrarny-prvni-zajemci-z-cr

http://scienceworld.cz/ekonomika/miniaturni-jaderne-elektrarny-nepotrebuji-dalkove-rozvodne-site-719
14. 10. 2012 | 20:21

Jáchym napsal(a):

POznámka:
Globální energetický problém není možné vyřešit bez přihlédnutím k faktu, že energie (dnes především ropa, zítra plyn) jsou ovládacími pákami, kterými je možno držet celé kontinenty v ekonomické a politické závislosti.

Kterákoli země, přes níž je možné natáhnout rouru s ropou od konkurence a odstřihnout tak jiné země od závislosti na původním hegemonovi je okamžitě v nebezpečí tu humanitárního bombardování, tu různobarevné revoluce.
Kdesi jsem četl, že kterýkoli vynálezce zdroje levné a všeobecně dostupné energie by měl životnost čokoládové konvice na rozpálené plotně.

Vytvoření energetického a potravinového deficitu je nesrovnatelně ekonomičtější a spolehlivější než vojenská okupace.
14. 10. 2012 | 20:37

Jáchym napsal(a):

Vzpomínám na článek v Technickém týdeníku (nebo to byly Technické noviny ?), kde redaktor (Baltus ?) vypočítával odvětví,ve kterých jsme byli na špici a které byly tudíž hned po sametu urychleně likvidovány.
Jedním z nich byla výroba malých kogeneračních jednotek...
Máte o tom někdo přehled ?
14. 10. 2012 | 20:46

modrý edvard napsal(a):

Jáchym: článek jsem nečetl, ale nelze věřit novinářům, co všechno Češi objevili (počínaje Prokopem Divišem).
15. 10. 2012 | 13:16

Jáchym napsal(a):

Edvarde,
kogeneraci Češi neobjevili.
Jenom ji jaksi měli vymakanou a s předstihem zachytili její význam.

Diviš byl chytrej velebníček, ale to, co postavil, NEBYL hromosvod,ale "atmosférický stroj". Ti nevzdělaní sedláci, co mu ho rozflákali, paradoxně podlehli jeho přesvědčení, že dokáže ovlivňovat počasí (mimochodem, snad to i v nepatrné míře fungovalo)
Že to jeho monstrum pracovalo nakonec (jenom) jako hromosvod, je fakt.

Ale stovky sedláků v historii vynalezli hromosvod před ním, když pochodovali za bouřky s kosou přes rameno hrotem vzhůru.
(Zároveň se ovšem stali i zakladateli Spolku přátel žehu a objeviteli moderní popravy elektrickým proudem)
15. 10. 2012 | 15:10

Sutech napsal(a):

to: Jáchym
Jak to přesně bylo s kogenerací nevím, ale naše Západomoravské Elektrárny byly mazi prvními, kdo kogeneraci začal ve velkém využívat a to v Brněnské teplárně už před válkou, kdy odlehčovala zejména Oslavanské elektrárně.
Po válce to pokračovalo, např. elektárna Hodonín s unikátní přeshraniční dodávkou tepla...
15. 10. 2012 | 16:13

Milan V napsal(a):

pro autora článku
mám relevantní odkaz
http://www.connectingthesun.eu/wp-content/uploads/reports/Connecting_the_Sun_Full_Report.pdf

Tam najde nejnovější scénář integrace FV do výroby a distribuce el. energie v EU
16. 10. 2012 | 13:54

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy