Zase jsem jednou drandil po dálnici a zase jako nejednou jsem nadával. Ne na ucpanou dálnici, ale zase na to, jak my, čeští řidičští odborníci, dokážeme šmahem udělat z tříproudové dálnice dvouproudovou a ještě se tváříme, jako když jsme všichni jezdili s Niki Laudou Velké ceny a to možná jen ty největší.

Chudák Niki už to má za sebou, ale my si dál děláme na dálnicích ze života peklíčko. Protože nám vadí, viď mamko, že se musí kroutit tím volantem. Jenže my máme fištrónu na rozdávání a místo toho, abychom s ním točili sem a tam, tak si zajedeme do středního pruhu, na tempomat dáme sto dvacet, a tradá. A pořád.

Vpravo jsou kamiony s rozestupy, že se tam vešel i rychlík do Budějovic, a uprostřed my, vládci silnic, kterým přece nebude nikdo radit, že by měli zajet do pravého pruhu. Zvlášť teď, když jsme skoro pochopili i co je to zip. Že jo, mamko, my víme svý. Vlevo, když tam třetí pruh je, pak jezdí draci, kteří si zkoušejí často vykoledovat ztrátu nějakého toho bodíku a my, když předjíždíme ty střeďáky. Ještě horší to je, když jsou pruhy jen dva.

Nedávno jsem popisoval tuhle noční (i denní) můru českých dálnic kamarádovi, který jezdí po dálnici služebně velmi často, a ten mě hned upozornil: „Tak jezdí všichni, co jezdí hodně.“ A jsme v p…, řekl jsem si. Tak proto to je. Ti, co drandí po dálnici denně přece nebudou jezdit do pravého pruhu, kde musíš každý kilometr předjet náklaďák. No, jo, a já vůl to nevěděl. Tak proto je jich tolik v tom našem slavném střední pruhu.

A k tomu taťkové s mamkama, jedoucí na chalupu, dodávkáři, kteří jsou samostatnou skupinou, o níž se nemá cenu ani zmiňovat, protože tady většinou platí – kde nic není, ani smrt nebere (těm několika výjimkám se omlouvám), a zvolna přecházíme na pracující ve služebních vozech na služebních cestách. No, pravda, co by pak ještě sloužili plynulému a příjemnému provozu. Takže: Nazdárek ve středním pruhu – fakt se divím, že se tam všichni vejdou.

Když je z prázdného pravého pruhu předjíždím až do levého, tak bych se vzteky katapultoval. A oni nic, jedou. Furt rovně. Že tahle bezdůvodná jízda ve střední pruhu je proti předpisům a může za ní být pokuta, myslím, že dva tisíce korun (jednou, před lety, jsem to viděl v TV)… Ale jdi, už jí někdo dostal? To bych chtěl vidět, já takhle jezdím furt – jako bych to slyšel.

Tak páni pomahači a ochránci, jinak to asi nepůjde. Vzhůru na dálnice a trochu nás poprudit, nadělit pěkných pár pokut, kluci chytrý si to řeknou a snad pak objeví pravý pruh. Už se těším.

Všechny ty zkušené jezdce ve středním pruhu, které jsem teď naštval, tímto srdečně zdravím a pevně věřím, že zkusí zatočit doprava.

Jan Dvořák
Autor je novinář.