Kdo půjčuje státům - Bůh?

09. 03. 2009 | 10:25
Přečteno 11571 krát
Grandiózní letadlo doletělo. Banky přišly o peníze, či přesněji: ukázalo se, že je nikdy ani neměly, a tak jim stát dává peníze, aby neztratily tvář a mohly dál bankovat. Stát jim dává peníze, které nemá, a tak vytváří deficit a peníze si sám půjčuje. Mohl by je natisknout, ale to se neosvědčilo.

Zajímavé je, že se hovoří o defecitu, ale nikdy se neřekne, kdo je ten bohatý strýček, u kterého si stát půjčuje. Buď je to úplně jasné a já to nevím jenom proto, že jsem ve škole ve druhé třídě zrovna nedával pozor, anebo je na tom něco velmi žinantního a ve slušné společnosti se o tom nemluví.

Že by si stát, či jeho národní banka, půjčoval u banky? To by šlo. Ale proč se nikdy neříká, u které? Například: "Česká republika, zastaveno u banky Slavia" - to zní hrdě! V názvu republiky by se to ovšem nemělo vynechávat, podobně jako "Rybářské pruty, s.r.o."
Taky se málo mluví o úrocích ze státního dluhu. Ještě nikdy jsem nečetl, že by např. pan Kalousek s panem Tůmou jeli kamsi do tramtárie handrkovat se o úrok na příští období.

Ale především: to jsou na tom některé banky tak zle, že se do nich musí lít státní peníze, a jiné zase tak dobře, že státu peníze půjčují? Pokud to tak je, tak bych dal přednost, aby si to banky pořešily mezi sebou a stát do toho netahaly. Anebo si státy půjčují s klidem i u těch bank, které zároveň sanují? To by ovšem bylo zvlášť výhodné: banka dostane peníze, a s nimi hned i báječný kšeft! A co víc, žádné peníze k tomu ani nejsou potřeba: stát si peníze od banky (jako) vypůjčí a vzápětí jí je (jako) půjčí. Když se správně stanoví úroky a provede se zápis do účetních knih, tak na tom vydělají obě strany a vůbec nevadí, že na začátku nemá nikdo peníze žádné ... a na konci taky ne.

Takže letadlo opět startuje?

Jan Vaculík

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

vojnov napsal(a):

No, jestli jsem to ze zpráv dobře pochopil, tak peníze pro banky tiskne ČNB (respektive FED, ECB). Odkud bere peníze stát, težko říct... (a minimálně FED tiskne, až se z něj kouří... dolarů je v oběhu asi dvakrát tolik, co před rokem. Proč posiluje proti koruně mi není jasné. Asi to budou nějaké sofistikované sentimenty trhu bo co.)
09. 03. 2009 | 10:42

Al Jouda napsal(a):

Je to jednoduché - lumpárna !
09. 03. 2009 | 10:51

valdštejn napsal(a):

Milý příteli , příliš přemýšlíš a to je chyba ! Až přijdeš večer domů pusť si Ulici (pokud to nevíš , tak to je nekonečný seriál na TV NOVA ). Pak číhni na bulvár zprávy TV PRIMA a jako tečku vypláchni mozek nějakou reality show a hlavně : nemysli od toho tady máme jednou za 4 roky volené a dobře placené polobohy.....
09. 03. 2009 | 10:52

Milan H. napsal(a):

Ony ty věci jsou trochu složitější, než píšete, ale to vám vysvětlí určitě za chvíli kompetentní diskutující jako Marty, Gerd nebo Vlk.
09. 03. 2009 | 11:08

123 napsal(a):

Státům přece půjčují Banky a My - občané + firmy....
09. 03. 2009 | 11:15

JC napsal(a):

Milan H.
A co je na tom složitého ?
Stát vydává dlužní úpisy - dluhopisy - cenné papíry.
Složitější situace pro stát potažmo pro jeho občany, pokud těch dluhopisů je tolik, že už je nikdo nekoupí a z cenných papírů se stanou papíry bezcenné.
09. 03. 2009 | 11:20

stále rebel napsal(a):

09. 03. 2009 | 11:27

Milan H. napsal(a):

To JC:
No tak jde o to, že celý systém dnes funguje globálně. Čili stát nejspíš neprodává dluhopisy bankám, které zároveň sanuje, ale nabízí své dluhopisy na globálním kapitálovém trhu. Jinými slovy ten investor, který si kupuje státní dluhopis pravděpodobně není Evropan, ale Číňan či jiný asiat. Ale dost, tyhle věci opravdu popíše někdo kompetentnější.
09. 03. 2009 | 11:36

Rumcajs napsal(a):

Nedávno to vyšlo v MF, kde si státy půjčujou. Už si to nepamatuju, ale bylo tam hodně pojišťoven.

Jedinou výhodu vidím v tom, že věřitel bude mít větší naději že ty peníze ještě někdy uvidí, když to půjčí přes stát.
Ale přijde mi,že půjčovat nyní státu, kdy je deflace, za několik málo procent úroku, pro lidi co mají nějaké peníze je hotové bláznovství.

Pokud vystihnou správný okamžik,a budou investovat spíše do cenných papírů, tak za cca dva roky se budou jejich zisky počítat v desítkách procent.
09. 03. 2009 | 11:42

Lukáš Bušina napsal(a):

Nemůžu uvěřit, že někdo Martyho pokládá za kompetentního...

I neuvěřitelné věci se ovšem občas stávají.

Přeji Milanovi H. hezký den :-)
09. 03. 2009 | 12:30

Jirka Hemzal napsal(a):

Problém není, kde si stát půjčuje, ale kolik a na co...
A v případě hospodářských problému by měl být při zadlužování obzvlášť zdrženlivý a neodčerpávat peníze z produktivní sféry
09. 03. 2009 | 12:30

Milan H. napsal(a):

To Lukáš Bušina:
Myslím, že je to ten nick, ale možná jsem se spletl, to nevím:-) Ono se to ukáže, až přijdou nějaké fundované příspěvky.
09. 03. 2009 | 12:52

myrta napsal(a):

Prostě se natisknou papírky v hodnotě miliard Kč a je to.
09. 03. 2009 | 13:40

Stan napsal(a):

Milý Jane Vaculíku, je to prosté, stát si tímto způsobem fakticky půjčuje od daňových poplatníků jejich budoucí daně. Je to geniální a účinné. Má to však drobné vady na kráse:

1) Naše budoucí daně nebudou moci být využity na obvyklé výdaje státu, ale na splátky dluhu a úroků z něj. V rozdílném úroku za nějž půjčuje stát bankám (0?) a banky státu (4+?), a také v podmínkách, za nichž budou ony vzájemné úvěry spláceny (či spíše ze strany finančních institucí nesplaceny), je také skryto to, že ona operace není pro stát až tak úplně výhodná. Navíc to je zakryto tím, že v roli věřitelů a dlužníků státu vystupují různé instituce, které jsou ovšem globálně propojeny.

2) Pokud bankéři začnou mít obavy, že by stát nemohl splácet, nebudou ochotni státu dále půjčovat, což může vést ke státnímu bankrotu (viz Argentina, Island, Pobaltí).

3) V současnosti si chtějí naráz půjčit všechny státy a jaksi se logicky ani nedostává ochotných a solventních investorů. To zvyšuje úrokové míry státních dluhopisů a vede např. naši vládu, která nechce být házena do stejného pytle s Maďarskem či Lotyšskem, že chce dluhopisy (za 100 mld.!) prodávat vlastním občanům. V důsledku si tak budou občané dlužit(všichni) a splácet(ovšem jen ti, co koupí dluhopisy) sami sobě na velmi výhodný čtyřprocentní úrok. Je to z nouze ctnost, protože poslední desetimiliardový balík českých vládních dluhopisů se podařilo na finančních trzích prodat sotva z poloviny.

4) Proč si vláda peníze prostě a jednoduše nenatiskne, či nepřipíše na účty? Vyšlo by to jistě laciněji!
Protože je to zimbabwská cesta. Pravdou ovšem je, že zoufalá Anglická banka již tento postup na pokraji kolapsu aplikovala se všemi důsledky pro libru a britské hospodářství.

Všimněte si také, že roste tlak na to, aby se zadlužila i EU, viz úvahy George Sorose
http://www.outsidermedia.cz...
a Joschky Fischera
http://www.project-syndicat...

A na závěr moje starší úvaha, na níž mi doposud nikdo z renomovaných ekonomů nebyl schopen či ochoten odpovědět:
http://www.outsidermedia.cz...
09. 03. 2009 | 13:45

Rumcajs napsal(a):

Milan H.

Copak Vy nevíte, že největší odborník na bankovnictví je tady L.Bušina ?

A jestli máte smysl pro humor, určitě si sním přijdete na své.
09. 03. 2009 | 13:51

Jan Vaculík napsal(a):

Příspěvek jsem psal před pár dny a mezitím se mi dostal do ruky článeček pane Niedermayera v minulém Respektu. (Mimochodem průlomový - konečně někdo odkrývá toto téma pro širší veřejnost!) Takže mezitím už vím, že stát si půjčuje prostřednictvím dluhopisů a že se musí řešit i otázka splatnosti a úroků, ale podstata mé otázky zůstává: komu to vlastně dlužíme?
Tuším, že jádro zakopaného psa bude tam, jak naznačuje Milan H., a těším se na další diskusi.
09. 03. 2009 | 13:55

JC napsal(a):

Stan,
Zkuste vysvětlit čoklovi, který honí vlastní ocas, že v případě úspěchu se zakousne sám do sebe.
09. 03. 2009 | 14:02

Líný černý pes napsal(a):

to Ján Vaculík :

Stát si, jako předtím panovníci, prostřednictvím dluhopisů půjčuje od svých občanů.

Takže, pokud je stát tvořen svými občany, půjčují si tito občané prostřednictvím svých zvolených zástupců, sami od sebe.

A závěrem Vás vyzývám - vykopejte toho psa a vraťte mu jásro :)
09. 03. 2009 | 14:05

trapper napsal(a):

Zajímavé dílko, které se tímto zasvěceně zabývá je publikováno zde http://www.paradigma.sk/red... + další kapitoly tamtéž.
09. 03. 2009 | 14:07

stále rebel napsal(a):

Výše jsem dal odkaz na ČNB, kde je seznam přímých účastníku aukcí se státními dluhopisy.
Pokud by někoho zajímalo, kde končí státní dluhopisy, tak se může podívat například sem.
http://www.apfcr.cz/cz/ukaz...
Je to velmi vhodný prostředek pro penzijní připojištění a tato asociace penzijních fondů má státní dluhopisy za více než 100 miliard. Ti z nás, kteří mají penzijní připojištění jsou zprostředkovaně i věřiteli státu.
09. 03. 2009 | 14:46

Ben napsal(a):

Zajímavě napsaný článek.

Jak tady již podotknul Milan H. také jsem zvědav na Vlka.
09. 03. 2009 | 14:48

vaclavhorejsi napsal(a):

Ja tomu ale stejne nerozumim - kde ty ohromne penize berou banky, ktere si kupuji dluhopisy?
Vzdyt penez neustale pribyva - lihnou se tak, ze se proste tisknou a "prideluji" investicnim bankam??
Nebo si je ty investicni banky "vycarovavaji" z niceho? Pokud ano, kdo kontroluje, kolik si jich vycaruji?

Nemohl by to vysvetlit nejaky fundovany ekonom? (J.Havel, J.Svejnar)?

Treba to vi kolega vlk?

..
09. 03. 2009 | 15:17

Jan Vaculík napsal(a):

Pane Hořejší,
já myslím, že se ty "nové" peníze líhnou z úroků. A na splátku úroků se berou další a další úvěry, takže je peněz čím dál víc - ovšem fiktivních. Takových, že "věřím, že mi je jednou někdo dá". A v tom to asi bude.
09. 03. 2009 | 15:40

JC napsal(a):

Jan Vaculík,
Průlomový článek od Niedermayera ? No to jste asi věřil Paroubkovi, že státní dluhy se neplatí..
09. 03. 2009 | 15:41

tak napsal(a):

Pravda paravdoucí.Na to nedokáže žádný ze sociálních inženýrů typu havel Švejnar Paroubek odpovědět,kdyby je rozkrájeli.Protože by museli uznat,že se dluhy musejí vracet,a že i stát může zkrachovat.
09. 03. 2009 | 15:44

JC napsal(a):

Jan Vaculík,
P.S. je docela zbytečné pátrat po tom, komu dlužíme.Nejsem expert na státní dluhopisy ale myslím, že by jako třeba osobní dluhopisy mohly být obchodovatelné. Čili, když podepíšete směnku Frantovi neměl byste se divit, že ji po splatnosti nebude po vás vymáhat Franta, ale třeba nějaký soudruh z bývaleho CCCP/však si rozumíme/.
09. 03. 2009 | 15:45

Jan Vaculík napsal(a):

Václav Hořejší
Taky jsem zvědav na vysvětlení odborníků.
Já si myslím, že někde existuje nějaká poučka, že když objem všech úroků na světě přesáhne k-násobek hmotnosti zeměkoule, tak se finanční systém zhroutí.
Pak by ovšem mělo být jasné, že se finančním krize nedá řešit tím, že stát někam leje peníze, které si musí zase vypůjčit.
09. 03. 2009 | 15:51

JC napsal(a):

vaclavhorejsi,
Tak peníze se určitě nelíhnou a určitě se netisknou jak koho napadne.
Kdyby se přece jenom ta druhá varianta uskutečnila, poznal byste to velmi záhy. Za rohlík byste neplatil 2-kč ale třeba 20 000,-kč.
Výše uvedené Zimbabve - budiž zářným příkladem.
09. 03. 2009 | 15:55

Stan napsal(a):

Můj laický názor je, že velký průšvih nastal v rafinovaném procesu, kdy se nejdříve zlato proměnilo v papír, pak se hodnota toho papíru odpojila od hodnoty toho zlata a nakonec se hodnota i emise peněz oddělily od státu a bankovek.

Lidé, kteří mají moc vytvářet peníze z ničeho jednak podkopali naši důvěru k nim, jednak za tyto peníze neustále dostávají pod svou kontrolu přírodní zdroje a výrobní prostředky. A vůbec bych se nedivil, že v okamžiku, kdy zjistí že "game is over", sami celý systém odhalí, nechají současný finanční systém zkolabovat a pojede se nové kolo s nově rozdanými kartami. Je to proces, který je mnohem ničivější než komunistické znárodňování, i když se mu v něčem podobá a vede také k totalitě. Tentokrát se ovšem "majitelé systému" pokoušejí připravit o majetek zbytek populace.
09. 03. 2009 | 16:00

StandaT napsal(a):

Jak z toho? Návratem ke krytí bankovek zlatem.
09. 03. 2009 | 16:00

JC napsal(a):

vaclavhorejsi,
P.S. Pokud máte na mysli ten populární TV záběr na Ofset hroutící archy US bankovek, tak vony ty prašule se časem ošouchají a je potřeba je průbežně vyměňovat.
09. 03. 2009 | 16:01

JC napsal(a):

StandaT,
Prozatím by stačilo, kdyby stát, třeba ze zákona nesměl prožírat budoucnost svých občanů.
09. 03. 2009 | 16:04

Lex napsal(a):

Jistěže zanedlouho nastoupí skuteční ekonomové a vysvětlí to podrobně. Kdo kupuje české dluhopisy? U nás si dovolím tipnout na penzijní a jiné fondy, které mají velmi omezenou možnost investovat do rizikových operací (nákup akcií, především amerických) a jejich zisky jsou v podstatné míře dány úrokovou mírou těchto bezpečných aktiv. Domnívám se, že také stavební spořitelny. Oba typy těchto institucí disponují obrovskými vklady, a když například nejvyšší státní příspěvek stavebního spoření klesl z 4500,-na 3000,- Kč, stavební spořitelny se na základě nových smluv topily v miliardách a byl značný problém kam je uložit. V tisku se psalo o dvou až třech stech miliard korun.
Samozřejmě naše dluhopisy kupují cizí banky a jiní soukromí investoři, vodítkem je "rating", který má ČR zatím dostatečně vysoký, aby naše dluhopisy byly pro zahraniční investory atraktivní (jak dlouho ještě, když trh zanedlouho zaplaví obrovské množství dluhopisů zemí, které mají dosud rating ještě vyšší?). Kdo z našeho státního dluhu přesahujícího jeden bilión korun touto cestou kolik vlastní samozřejmě nevím, nevím zda to ví Ministerstvo financí. Asi ano, když každoročně plní ze státního rezpočtu jen na zmíněné úroky snad 50 - 60 miliard korun, jak děl ministr Kalousek.
Zato před časem byl zde na blozích uveden (už nevím kým) přehled, kolik z amerického státního dluhu vlastní Čína (byl to údaj asi pět let starý a bylo to, myslím kolem 15 procent, Japonsko snad kolem 20 procent, jen koncem loňského roku, pokud se nemýlím, zaplatila Čína za USA dluh za ropu ve výši 500 miliónů dolarů - cž je samozřejmě kapka v moři).
Jinak samozřejmě souhlasím s tím, že jde o úvěr na naše budoucí daně. Splatit ten dluh z výnosů privatizace už nejde, skoro vše je prodáno a spotřebováno.
Heký den! Lex
09. 03. 2009 | 16:19

MartinUrban napsal(a):

Jan Vaculík - s tím článkem v Respektu máte pravdu, taky jsem si ho náramně užil, pan Niedermayer má dar vysvětlovat věci fundovaně, a zároveň srozumitelně. Doporučuju všem, kdo nesežene minulý Respekt, snad se článek časem objeví někde na netu.

Václav Hořejší - vznik peněz je veřejné tajemství, velká většina národních měn je emitována komerčními bankami prostřednictvím úvěrů. Málo obyčejných lidí tomu rozumí, není to jednoduché pochopit, ale překvapivě ani extrémně složité.

Tady několik článků pro začátečníky:

http://navolnenoze.cz/zprav...

http://myego.cz/item/jak-dn...

A tady jedno z nejlepších pojednání o penězích pro laickou veřejnost:
http://www.libinst.cz/etext...
09. 03. 2009 | 16:36

StandaT napsal(a):

JC: stačilo. Ale. Dokud o penězích budou rozhodovat jedinci, kteří jsou voleni jen na čtyři roky a chápou to tak, že koncem mandátu končí i jejich zodpovědnost, pak jsme ve slepé uličce ať máme systém jaký chceme. Bankéři nám to ukázali názorně - banky byly řízeny jedinci, jejichž zodpovědnost končila spolu s s manažerskou smlouvou, t.j. po roce. Když se jim smlouva prodloužila, prochytračili další rok. Politika a státní/krajské finance jsou úplně totéž. Kromě hrstky senátorů a (snad) Kalouska nevidím nahoře jedinou postavu, kterou zajímají a prosazují řešení, která časově přesáhnou jejich mandát.
09. 03. 2009 | 16:38

vaclavhorejsi napsal(a):

Jan Vaculík, JC:

Ja myslim, ze nemate pravdu, ze to neni jen z tech uroku - ze se opravdu "delaji z niceho", a kdyz se to neprezene, tak to nedopadne jako v Zimbabwe, ale jen (cas od casu) jako nyni v USA...

Jednou jsem na toto tema slysel mluvit odbornika a zdalo se mi, ze o tom nerad mluvi - jako by to byl jakysi "dirty secret".

OPRAVDU BYCH BYL VDECEN ZA NAZOR J.HAVLA NEBO JINEHO ZDEJSIHO BLOGGERA - EKONOMA...

..
09. 03. 2009 | 17:49

vaclavhorejsi napsal(a):

MartinUrban:

Dekuji za odkazy - to je asi to, co jsem potreboval...

..
09. 03. 2009 | 17:55

Holubář napsal(a):

Jańe Vaculíku, to je vtipné dílko!
Moc jste mě pobavil, díky.
09. 03. 2009 | 18:06

jogín napsal(a):

Vašku, sice nejsem ekonom, ale funguje to následovně: Půjšíš si na garzonku od banky a zaplatíš. Bývalý majitel odnese peníze do banky a ta je půjčí znova. A tak dál dokolečka, protože dnes nikdo velké peníze ve štrozoku neskladuje. Výsledkem je, že banka rozpůjčí třeba padesátinásobek svých peněz. Říká se tomu úvěrová expanze a popsal to Mises před asi 80ti lety.
09. 03. 2009 | 18:40

Jan Vaculík napsal(a):

Martin Urban
Děkuju za odkazy, zatím jsem do toho nahlédl jen zběžně, neb tu mám práci, ale působí to mile. Mmch - i tam jsem zahlédl zmínku, že jsou tu věci, o kterých bankéři neradi hovoří...
09. 03. 2009 | 18:43

jogín napsal(a):

Nebo ještě jednodušeji, aby to pochopil i Rumcajs. Mám barák, vypůjčím si na něj peníze a koupím další. Na ten si zase půjčím a koupím třetí atd. Takže záleží jen na nájmech a úrocích, jestli zbohatnu. Když ale nedej pámbů cena baráků a nájmů trošku klesne, nikdy ta dlohy z třiceti baráků nezaplatím.
09. 03. 2009 | 19:04

JC napsal(a):

Martin Urban,
"Václav Hořejší - vznik peněz je veřejné tajemství, velká většina národních měn je emitována komerčními bankami prostřednictvím úvěrů."
Pokud to má být výcuc z vašich odkazů tak si myslím, že jste něco zaměnil a něco zamlčel.
Jsem si stoprocentně jistý, že komerční banky v žádném případě peníze- bankovky neemitují/netisknou/. Jestli tedy peníze z úvěrů virtuálně-účetně vynikají, zapoměl jste dodat, že splacením úvěru tyto virtuální peníze zanikou.
09. 03. 2009 | 19:04

trapper napsal(a):

Vysvětlující film Peníze jako dluh s českými titulky je na http://www.czechfp.cz/filmy/
09. 03. 2009 | 19:04

Gerd napsal(a):

Milan H.,
dost přesně to trefil Lex a státy se nejvíce půjčují od penzijních fondů, stavebních spořitelen, popř. něco i od bank, které tímto způsobem udržují svoji likviditu, zjednodušeně si vylepšují portfolio rizikově půjčených peněz v poměru k vlastnímu jmění banky. A jestliže už napůjčují rizikovým podníkům nebo bez záruk moc, zbývá jim jen půjčit peníze bezpečným dlužníkům, tedy státu.
V mezinárodním měřítku pochází dost značné sumy opět od pojišťoven a mezinárodních zajišťoven. U některých velkých dovozců zboží, viz USA, nejvíce pěněz pochází od vývozců do USA. Tedy Číňan vyrobí zboží, které se doveze do USA. Zároveň ze své mzdy ušetří 30-40 %, které uloží do banky a tak zprostředkovaně půjčí peníze do USA, aby si Američané mohli koupit jím vyrobené zboží. Tak to funguje u většiny asijských států, u arabských je to zase úvěr, aby si mohli koupit jejich ropu. V podstatě jde o další letadlo, které ještě letí. Jednak z důvodu, že dlužník je schopen namlátit komukoliv, kdo by jej požádal o vrácení peněz a také proto, že všichni doufají, že jim jednou něco vrátí. Skutečnost je prostá, nevrátí jim nic a čím dříve své půjčky odepíšou, tím méně ztratí. Ale to je na jinou debatu.
Hezký večer všem.
09. 03. 2009 | 19:37

Saliven napsal(a):

StandaT:
I když se hypoteticky vrátíme ke zlatému standardu (reálné to není, protože státy neudrží disciplínu a budou produkovat víc peněz, než na kolik mají), bude to znamenat jen pomalejší bohatnutí, resp. spíš stagnace ala socialismus. To bohatnutí v uplynulých 30ti let byl přímo vytvořeno monetární expanzí, bez nového a nového úvěrování nebude tolik investic atd.
09. 03. 2009 | 20:37

Saliven napsal(a):

Mně by docela zajímalo kam až to neustálé půjčování peněz povede. Lze si půjčovat donekonečna nebo růst donekonečně? Jednou to přece musí skončit? Co bude pak? Toho bych se velmi nerad dožil, zřejmě ale půjde o návrat ke kořenům. :-)
09. 03. 2009 | 20:39

Saliven napsal(a):

JC:
Není to spíš tak, že národní banka ty peníze emituje (vytiskne) a pak je půjčí na 2 procenta úrok komerční bance, přičemž komerční banka je pak půjčí za 10 procent x-zájemcům? A zatímco dlužník cáluje úroky, banka půjčuje dalším a dalším :-) Tady bych viděl to vznikání pěnez.
09. 03. 2009 | 20:44

Lukáš Bušina napsal(a):

ad peníze.

Peníze v dnešní době tiskne centrální banka prostřednictvím tiskárena posléze je pouští do oběhu (ty co držíte v rukách fyzicky). Další natisklé peníze drží v sejfech a při koloběhu peněz staré a ošoupané vyměňuje za nové a krásné.

Aktuální množství peněz v oběhu je možno zjistit třeba tady:
http://www.cnb.cz/cs/platid...
Další peníze vnikají virtuálně z úroků z úvěrů nebo úroků z vkladu.

A to, co není vidět a co mnoho libertariánsky zaměřených ekonomů naprosto nechápe je princip takzvaného peněžního multiplikátoru, který množství peněz v oběhu uměle nafukuje, aby později toto množství časem opět zaniklo.

Nové peníze tedy vznikají dvěmi způsoby... Pomocí úroků a pomocí "tištění" centrální bankou.

V současné době tiskne centrální banka ve vyspělých zemích prakticky pouze podle potřeb trhu - tedy trh chce peníze, trh peníze dostane.

PS: Nemám zájem diskutovat o funkci peněžního multiplikátoru - všechny peníze, které touto cestou "vniknou" časem opět "zaniknou".
09. 03. 2009 | 21:12

Lex napsal(a):

Gerd
Nejsrandovnější na tom je, že největší dlužník drží pod krkem prakticky celý svět těmi svými dluhy. Ti věřitelé totiž nemohou mít zájem na jeho pádu, na raketové inflaci dolaru, ke které by došlo, kdyby např. země OPEC přešly na obchodování s ropou za eura nebo jeny (už tu o tom dříve byla řeč). Kdo z těch věřitelů má zájem, aby za částky na těch dluhopisech, co vlastní, dostal pytel plev? Vzpomínám si na odpověď prezidenta Raegana, když svým zbrojením neúměrně zatížil rozpočet USA, jak se jej kongresmani ptali, jak chce řešit takový deficit, a on jim odpověděl: "Ten dluh je už tak velký, že se o sebe postará sám!"
A tak malý dlužník, jako jsme my, má obrovské problémy. Velký dlužník problémy nemá, mají je jeho věřitelé. Je to podobné, jako když si půjčím 100 tisíc a dostanu se do problémů se splácením. Jenže když si půjčím 7 miliard jako Barak Alon, tak je to problém toho věřitele, té banky. Těch mých sto tisíc banka neodepíše, protože je ze mě "vymlátí", exekuce budou platit ještě mé děti (pokud jaké dědictví zůstane). Těch sedm miliard banka odepíše.
Tož tak to nějak je, pane Vaculíku, nebo ne?
09. 03. 2009 | 21:30

ALT napsal(a):

pro autor,
:-),

pro Stan,
proč tak vážně?,

pro vaclavhorejsi,
s váma je to těžký,vy prostě lpíte na tom, že 1+1 musí být 2 :-)

pro saliven,
mrkněte na nabídky ústavů, které nabízí běžné produkty (stav.spoř.,živ.poj.,důch.poj.,) jakým cukříkem lákají,

jo a jak to jde v IT? :-)
09. 03. 2009 | 21:47

ALT napsal(a):

pro Lex,

tož tak :-)
09. 03. 2009 | 21:49

JC napsal(a):

Saliven,
No já nevím, ale určitě je to složitější než jste napsal. Myslím, že ten peněžní systém je v součastnosti jediný možný, funkční a zatím bych se nevracel např. k výměnému obchodu. Má samozřejmě svoje slabiny, ale ty přednosti převládají. Všimněte si, že obvykle nikdo nikoho nenutí peníze si půjčovat. Problém toho systému vynikne, když určitá veličina klientů přestane splácet svoje závazky.Podívejte, kdyby v USA všichni poctivě spláceli svoe hzpotéky, žádná hypoteční krize by se konat nemohla.
P.S. Dnes jsem viděl jeden z důsledků hypokrize v USA v TV.
Banky pořádají dražby na zabavené domy. Uvnitř šťastný černoch, který právě koupil dům za poloviční cenu, venku nešťastný černoc, který o ten dům přišel....No jo tak to v životě chodí.
09. 03. 2009 | 22:04

Gerd napsal(a):

Lexi,
země OPEC na obchodování eurem nepřejdou. Jednak je dolar zažité platidlo při obchodování ropou a také opravdu nikdo nemá zájem na pádu dolaru. Ale dá se očekávat, že až tahle současná recese pomine, současní věřitelé začnou více diverzifikovat svá rizika a o nákup dluhopisů USA nebude až takový zájem. Což není žádný problém, FED je jednoduše natiskne.
Jsem sám zvědavý, co přinese další vývoj a zda současný pohyb kolem USD není zčásti též snaha utratit potištěné zelené papírky za nějakou reálnou hodnotu zboží. Že se investorům do USA až tolik nechce ukazuje příklad bank, které jsou některé nyní k mání za babku. Jde o hodně zajímavý vývoj, možná to je předzvěst konce dolaru.
09. 03. 2009 | 22:04

Jan Vaculík napsal(a):

Lex
Myslím, že hodně je i na tom, co řekl Gerd a Lukáš Bušina - o penězích, které vzniknou z úroků.
Nemocný stav asi je, že kvůli splácení úvěrů (a tedy i úroků) vznikají další úvěry. To je jakési samoplození úroků, ne?

Představuju si absurdní stav, že nikdo nedělá nic, všichni se živí poskytováním úvěrů (kapitál si půjčili), přičemž žijou z půjček, na jejichž splácení si půjčují. Z kolika procent se tento hypotetický stav smí naplnit, aby to ještě bylo stabilní?
Jinými slovy: kšeftováním se uživí jen určité procento lidí; zbytek musí pracovat...
09. 03. 2009 | 22:26

Lex napsal(a):

Gerd
Také jsou ještě jiné prostředky, jak napravit zlotřilcům hlavy. Jak to, že po vítězné "Pouštní bouři" vyhnáním Saddáma z Kuvajtu se nedělo nic, zatím co necelé dva roky poté, co Saddám přešel na obchodování s ropou za eura došlo k obsazení Iráku a za dva měsíce už zase Irák obchodoval za dolary, že když Venezuela přešla na bartrový obchod s ropou, do dvou měsíců tam byl puč, který svrhnul Cháveze (na dva dni, než vyšlo najevo, jak to bylo), takže dnes je už z obchodníků s ropou za eura jediný mohykán, Írán - jak dlouho ještě? Ale o tom jsme tu již v nedávné minulosti diskutovali.
Rád bych se v tom mýlil.
09. 03. 2009 | 22:32

Lex napsal(a):

Jan VAculík
Ještě jeden fenomén do toho, podle mne, zasahuje. Je to INFLACE. Ta je pro dlužníka přímo požehnání, kdežto deflace boží trest. Je to inflace, která způsobuje, že jeden bilión korun dluhů před pěti lety není totéž, co dnes. Vůbec nejlepší pro erár je, když míra inflace je vyšší, než úročení dluhopisů. Jenže to nemůže trvat dlouho, to by nám ti zahraniční věřitelé brzy napravovali hlavy (a konec konců i ti čeští, protože ve skutečnosti jsou také cizí!).
Ale třeba se mýlím. Nejsem ekonom.
09. 03. 2009 | 22:43

RUMCAJS napsal(a):

Mám pocit, že se tady míchají dvě věci.
A to bankovní peníze a peníze v oběhu.

Bankovní peníze sice lze navyšovat ale peníze v oběhu, tedy peníze které mohou ovlivnit zhodnocení či znehodnocení měny rozhodně banky změnit nemůžou.Dokonce ani úrok na tom nic nezmění, jak tady tvrdí samozvaný ekonom Bušina. U úroku, co je pro jednoho výnos pro druhého zase náklad.

Množství peněz může ovlivnit pouze centrální banka a nikdo jiný. A to buď změnou rezerv nebo ta horší situace dotisknutím bankovek.
09. 03. 2009 | 22:45

JC napsal(a):

Jane Vaculíku, půjčovat můžete třeba jízní kola. Ten princip s penězi je hodně poddobný.Půjčovné/úroky/ vám budou sloužit na opravu starých a nákup nových biciklů a konečně k vaší obživě/kdzž vám to dobře půjde.
P.S. Stejná katastrofa jako jste popsal by se nicméně udála, kdyby jsme se všichni rozhodli, že budeme péct rohlíky nebo půjčovat ta kola. Ale to se určitě nestane to vám mohu grantovat.
09. 03. 2009 | 22:50

Jan Vaculík napsal(a):

JC
Jenže abyste mohl půjčovat jízdní kola, tak je musíte mít. Což u těch peněz vůbec není nutné, jak tu na několika místech vyplynulo.
Jo, mohl bych půjčovat fiktivní jízdní kola, a jako půjčovné pobírat virtuální ventilky. Ale uživit by se s tím moc nedalo.
09. 03. 2009 | 23:01

in-ocean napsal(a):

A neni to nahodou tak,ze:
1) Stat - "Potrebuji 1mld"
2) Banka - "Pujcim proti dluhopisu"
3) Stat vytvori dluhopis
4) Banka na zaklade dluhopisu vytvori penize, ktere jsou kryty prave vzniklym dluhopisem.
A je to. Vznikly penize. Vlk se nazral a koza zustala cela. Jen danovy poplatnik to cele zaplati.
Proto nejspise vsichni sleduji HDP a objem penez v ekonomice, inflaci a jejich vzajemne pomery, aby to vypadalo, ze neni vypujcovano "az tak moc".

Mne spise zajima, jakym zpusobem do toho vseho je jeste zamotan MMF.
09. 03. 2009 | 23:02

in-ocean napsal(a):

5) A dluhopisy jsou nasledne prodavany bankou.
09. 03. 2009 | 23:03

RUMCAJS napsal(a):

in-ocean:

Takhle to rozhodně nejde. Stát si musí opravdu půjčit "vně" své působnosti, jako kdokoliv z nás.
09. 03. 2009 | 23:20

in-ocean napsal(a):

2 RUMCAJS: A kdyz stat a centralni banka neni jedno a to same?
09. 03. 2009 | 23:30

in-ocean napsal(a):

MMF muze byt take "vne", kde bere MMF penize?
09. 03. 2009 | 23:32

Gerd napsal(a):

Lexi,
dolar je už hodně dlouho (od 70. let min. století) kryt také ropou (samotný výkon občanů USA není takový, aby pokryl všechyn vytištěné dolary). Proto takový odpor, aby někdo náhodou neobchodoval za jinou měnu.
Hodně vytištěných dolarů je v oběhu v Asii a v devizových rezervách centrálních bank. Za našeho života současný stav ještě bude fungovat, ale do budoucna (dlouhodobý horizont) bych na USD nesázel. Reagan tvrdil, že uzbrojil SSSR (o čemž dost pochybuju, hlavní příčinou rozpadu komunismu byla "glasnosť", jinak bychom i při mizerné výkonnosti socialistického hospodářství chcípali hlady jako v Severní Koreji, ale socialismus by se stále budoval). Další prezidenti USA uzbrojí USA a na rozdíl od Ronalda Reagana budou mít pravdu, i když tohle zrovna nikdo nenapíše.
SSSR dlouhodobě vydával kolem 40% HDP na vojenské výdaje. CIA v 80. letech počítala, že maximum je 20 % HDP SSSR + nějaký příspěvek za vysávání spojenců.
USA nyní vydávají kolem 4,5% HDP na vojenské výdaje, tedy méně než SSSR, ovšem s obrovským zadlužením, které SSSR ve své době neměl. Až náklady dluhové služby ( v roce 2007 235,3 mld. oproti příjmům 2 573,9 mld. USD) dosáhnou kolem 20 %, bude to odhadem konec USD, nebo jeho brzký konec. Teď je dluhová služba USA kolem 9 - 10 % příjmů, takže ještě 5 % mají k dobru. při současných Obamových plánech tipuji konec USD na počátek splácení prvních splátek ze současných půjček na pokrytí deficitu USA (pokud se nepodaří zažehnat títmo způsobem recesi) nebo další finanční krizi, zhruba o 10 let později.
Obama opravdu způsobí změnu, kterou sliboval, jen si možná ještě neuvědomuje její skutečný rozsah. Ale ve stejné situaci by byl i GW Bush.
09. 03. 2009 | 23:34

Gerd napsal(a):

in-ocean,
MMF i Světová banka berou peníze na půjčky z příspěvků členských států. A něco jim také kápne ze zaplacených úroků z úvěrů.
09. 03. 2009 | 23:36

Jan Vaculík napsal(a):

in-ocean:
Ty dluhopisy někdo musí koupit.
A s tím právě můžou vzniknout potíže - třeba že je o ně malý zájem, atp.
To právě popisuje ten Niedermayer v Respektu.
Naskenuju ten článek a dám ho sem.
Aha, nedám - vždyť já nemám jak. Leda že bych to někam poslal, a někdo byste to zpřístupnil.
09. 03. 2009 | 23:39

RUMCAJS napsal(a):

in-ocean:

Přiznám se, že si neumím úplně představit, jak se došlo ke konkrétnímu stavu oběživa.

Ale v zásadě většina majetku CB je dána množstvím bankovek(fyzicky)které jsou v oběhu a bankovníma rezervama.

Pokud se tedy CB nerozhodne provést novou emisi, pak nezbývá než si půjčovat jinde. Těch položek co by mohla CB zpeněžit, moc nemá. Nějaká ta zlatá cihla a pár jiných nesmyslů.
09. 03. 2009 | 23:56

in-ocean napsal(a):

2 Gerd: Takze MMF nepujci vice nez ma na uctech z prispevku?
To by pak byla jedinou bankou, ktere tak cini.
09. 03. 2009 | 23:57

Ekonom napsal(a):

No tady zase padají perly. Takže jak to je:

1. Je pravda, jak píše pan Bušina, že fyzické papírové bankovky tiskne centrální banka. To ovšem dělá pouze na žádost bank komerčních. Neexistuje tedy, aby si centrální bankéři řekli "tak, chlapci, dneska si natiskneme miliardu". Bankovky natisknou, jen když je o to komerční banka požádá (zjednodušeně řečeno), aby kryla již dříve vydané virtuální peníze, nebo když je třeba vyměnit opotřebované za nové. Tímto způsobem tedy žádný nový přírůstek peněžní zásoby nevzniká.

2. Že peníze vznikají z úroků z úvěrů či vkladů je řečeno jednak neúplně, a jednak zbytečně komplikovaně. Většinu peněz v oběhu dnes tvoří peníze virtuální, nikoli hotovost, tzn. záznamy na bankovních účtech. A ty zase vznikají poskytováním úvěrů, prostě a jednoduše, úrok neúrok. Ve skutečnosti to funguje doslova tak, že když pan Veverka zajde do KB a vezme si hypotéku půl milionu na byt, tak banka ty peníze vytvoří. Tzn. připíše mu ten půlmilion, aniž by jej zároveň někomu jinému upsala. Prostě tou transakcí najednou vznikne v ekonomice o půl milionu víc peněz. Zní to možná neuvěřitelně, ale je to tak. Píšu to pochopitelně hodně zjednodušeně, ve skutečnosti banka musí při téhle činnosti přihlížet k mnoha okolnostem, pravidlům a regulacím, ale v principu to platí.

3. Peněžní multiplikátor, o kterém píše pan Bušina, je zastaralý teoretický model, který v praxi neplatí a nové makroekonomické učebnice už s ním nepočítají.
10. 03. 2009 | 00:14

RUMCAJS napsal(a):

in-ocean:
To bych rád viděl, jak můžete půjčit víc, než máte na účtech.
10. 03. 2009 | 00:14

in-ocean napsal(a):

RUMCAJS: Myslim, ze konkretni stav obeziva je vysledek "odborne" pozorovani pomeru mezi HDP, inflace, dluhu, trendu + a - rustu, pocitu o spravnosti pomeru tech co to hodnoti, jaky styl ekonomiky "odbornici" preferuji a pak take zajmu tretich stran.
To se poradne zamicha a neco jim vznikne. :)
10. 03. 2009 | 00:28

Lukáš Bušina napsal(a):

Rumcajs: To víte, že jo. Svůj titul z ekonomie sice zarámovány na zdi nemám, ale kdesi mi nad kupou knih leží - tedy tolik k samozvanosti...

Ekonom: Peněžní multiplikátor už je dosti starý termín, který sice nejde měřit, nicméně jeho efekt je velmi velmi čitelný a reálný. Nové učebnice s ním pochopitelně počítají(už se ho ale nesnaží dostli hloupě matematicky definovat, což v podstatě stejně nejde)

Ad 1) Ano
Ad 2) Zapomněl jste kolego na to, že takto vytvořené peníze časem opět zanikají... Dost podstatné a důležité. To je právě ten efekt peněžního multiplikátoru. Tedy Váš příklad opravím jak vypadá celý nikoli jenom jedna jeho půlka, kterou jste napsal...

:Ve skutečnosti to funguje doslova tak, že když pan Veverka zajde do KB a vezme si hypotéku půl milionu na byt, tak banka ty peníze "vytvoří"(Vytvoří pohledávku(dluh) za panem Veverkou na půl milionu korun). Tzn. připíše mu ten půlmilion, aniž by jej zároveň někomu jinému upsala.(Ve skutečnosti je sice neupíše, nicméně v její bilanci se to pochopitelně projeví) Prostě tou transakcí najednou "vznikne" v ekonomice o půl milionu víc peněz, které po splacení dluhu panem Veverkou opět "zaniknou". Co však zůstane a nezanikne jsou úrok a poplatky, které nutí množství peněz neustále boptnat... (pokud nechceme mít neustále deflaci)
10. 03. 2009 | 00:35

in-ocean napsal(a):

2 EKONOM:
1)Takze se nerozhodne centralni banka, ale komercni ze potrebuji penize?
2)To je ulne stejny princip co jsem popsal, kdyz si stat rekne o $$££.

2 RUMCAJS: Uplne jednoduse, jak to popisuje EKONOM v bode 2.
10. 03. 2009 | 00:36

Lukáš Bušina napsal(a):

Rumcajs: Jde půjčit více než máte na účtech vcelku jednoduše... pokud jste banka :-)
10. 03. 2009 | 00:38

Lukáš Bušina napsal(a):

in-ocean: Jop. Nové peníze v dnešní době vnikají podle potřeb trhu, co se týká vyspělých bankovních systémů... Pokud se to potřebou trhu neřídí dopadá to pak jako kupříkladu v Zimbabwe...
10. 03. 2009 | 00:39

in-ocean napsal(a):

Lukas Busina: A v soucasne dobe bail-outy jsou podle potreby trhu? Nebude USA Zimbabwe?

Nebo je to podle pocitu "odborniku", kteri si mysli, ze to zachrani? Nebo je to diky lobistum, kteri pomahaji nahnat napr do AIG jiz 180mld. a pritom v akciich ma hodnotu pouze 1mld? :)
Jak je to s tim MMF. Muze pujcovat vice nez ma??
10. 03. 2009 | 00:47

Lukáš Bušina napsal(a):

in-ocean: Ano trh chtěl pro sebe víc dolarů trh je dostal :-) (z kapes daňových poplatníků, což je na jednu stranu smutné a na druhou stranu prakticky jediné řešení, kromě toho horšího a to je pád společností příliš velkých pro celý trh).

Zatím je vše naprosto v pořádku, co se týká tohoto...

Kterákoli banka může půjčit víc než má. Stačí si vydat dluhopisy, a díky nim získat další hotovost z mezibankovního trhu. České velké banky tuto zajímavou "nerizikovou" činnost naštěstí nepraktikovaly. Buďme rádi :-)
10. 03. 2009 | 00:54

in-ocean napsal(a):

Lukas Busina: Diky. Myslel jsem si to.

Jeste jedna. Muze si pujcovat MMF?

Ziji v UK, takze jsem rad tak trochu mimo hru. :) Tady je jina hra. Northern, Lloyds, dalsi bude Barclay. Pristi mesic budeme mit urok 0%. :)
A zacina se volat po Global new dael. Proste chteji koordinovane vice vlady, vice kontroly..... vtahnout do toho kazdou penezenku. :)
10. 03. 2009 | 01:09

Jan Vaculík napsal(a):

Moc vám děkuju za diskusi. Dozvěděl jsem se tu hodně zajímavých věcí.
Taky jsem zjistil, že je nás víc - laiků, kteří tomu chceme porozumět ... dřív, než nás to smete :-)
Dobrou noc!
10. 03. 2009 | 02:32

Rumcajs napsal(a):

Bušina,in-ocean:
Pokud jste opravdu ekonom, pak doporučuji udělat z diplomu vlaštovku.Aspoń tak Vám k něčemu bude.

Banka nemůže půjčit víc než má na účtech !!!
Nepleťte to proboha s pákovým efektem. Do banky musí nejdříve někdo peníze vložit, pak teprve banka může nějaké peníze půjčit.
V opačném případě by jste tu měl finanční perpetum mobile.

Představte si, že si domů přinesete 100 Kč. Založíte si s manželkou každý pokladní knihu. Vy půjčíte manželce stovku a oba zaúčtujete. Pak to samé udělá manželka a tak pořád dokola.
Po pár operacích můžete mluvit o úvěrové expanzi a nárustu zadlužení.

Ale fyzicky máte v oběhu stále a pouze 1 stokorunu !!! Vy jste vytvořili pouze tzv. bankovní peníze, ale ty peníze, co jsou nositelem hodnoty, ty zůstávají stejné !!!

Příklad můžete více posunout směrem do reálu, že po každém vkladu odvedete do společné centr. banky rezervu 10%. Pak tento koloběh ustane po vložení celé 100 kč do rezerv CB a máte po hraní. Rozpůjčováno budete mít 1000 Kč ale fyzicky nikde nic, tedy mimo rezerv.

Můžete si to vzájemně i úročit. Ale tím zase fyzicky peníze nepřidáte !!!
10. 03. 2009 | 06:50

Saliven napsal(a):

ALT:
Lákají cukříkem, ale to nemůže trvat donekonečna - nebo můžou bejt třeba dvě životky na jedno individiuum? :-)
V IT co se týče mě zatím celkem dobrý, zatím bych tomu krize neřekl, jestli se ptáte na tohle. :-)

JC:
Samozřejmě je to složitější, ale základ je stejný - levně nakoupím, draze prodám. :-) Samozřejmě nemůže to fungovat jinak než s penězi, výměnný obchod je k ničemu. Nikdo nikoho nenutí si půjčovat, ale kdyby si třeba ten podnik nepůjčil, tak by nemohl zvýšit výrobu, nemohl nakoupit kapitál k vyšší efektivitě výroby atd. V USA je to trochu něco jiného - tam nespláceli hypotéky lidé, kteří měli nízké příjmy, protože banky, resp. jejich agenti půjčovali uplně všem. To bylo jen o jejich nenažranosti, aby byly co největší provize a co největší peníze. Kdyby se chovaly konzervativně jako u nás, žádný problém by nebyl.

RUMCAJS:
Záleží jestli bereš jen explicitní, nebo i implicitní náklady - pokud to bereš pouze jako explicitní náklady, tak je ten úrok jen výnos, pokud i implicitní tak samozřejmě úrok je náklad pro banku, že ty prachy nepoužila jinde a vzdala se jich ve prospěch dlužníka.

Jan Vaculík:
Ale vy ty peníze fyzicky potřebujete, když je někomu půjčíte. Nemůžete mu je dát jen virtuálně. :-) Leda můžete počítat s penězi lidí, a nebo nevybranými půjčkami - ty samozřejmě půjčit můžete a virtuálně ty peníze vytvořit. Ale ve chvíli, kdy si všichni vyberou, vy nemáte na zaplacení. :-) Dle mého jen tak se můžou vytvořit ony virtuální peníze. Ale já nejsem ekonom (ještě :-))
10. 03. 2009 | 07:50

Rumcajs napsal(a):

Saliven:

Já pouze trdím, že úrok nové peníze nevytvoří. On pouze přesouvá peníze od jednoho k druhému. To´t vše.
10. 03. 2009 | 08:25

ALT napsal(a):

pro Saliven,

mám za to, že až bude erár potřebovat víc penízků tak bez problémů, a bude celkem jedno jak to pojmenujou (např.doplňkové ž.poj.)

jinak jsem rád, že v IT dobrý :-)
10. 03. 2009 | 09:35

JC napsal(a):

Ekonom,
Myslím, že vámi popsaný případ v bodě 2. není přesný. Pokud by se na hypotéku jednalo o virtuální peníze mohl byste si za ně postavit pouze virtuální dům.
10. 03. 2009 | 09:36

george napsal(a):

Máme se nějak móc dobře a chceme víc. Člověk nemá nikdy dost. A co Afrika?
Zadlužujeme se ? Projídáme dluhy.

http://cz.portal.blogspot.com
10. 03. 2009 | 10:32

george napsal(a):

Oprava nefunkčního odkazu (chyba)
omlouvám se.

Správný odkaz:
http://czportal.blogspot.com
10. 03. 2009 | 10:36

Ekonom napsal(a):

L. Bušina - s tím zanikáním peněz máte samozřejmě pravdu, díky za doplnění.

Rumcajs - je to složitější, banka samozřejmě potřebuje vklady, ale může půjčit mnohem víc, než do ní občané nebo jiní vkladatelé fyzicky vloží. Je to možné díky existenci uzavřeného bankovního systému a zákonného platidla. Proto třeba JC nemá pravdu, že za virtuální peníze lze postavit jen virtuální dům.

Nemám rád zjednodušené příklady, ale představte si následující:
Založíte si banku Rumcajs a. s. a vzhledem k bankovním zákonům a systému zákonného platidla (všichni musí povinně přijímat jen vaše peníze a žádné jiné, což už je dnes standard prakticky ve všech zemích světa) se stanete monopolem na peníze. Všichni občané musí mít účty jen u vás a nikde jinde. Stanete se v podstatě ekonomickým bohem. Když za vámi přijde pan Veverka, že chce půjčku půl milionu na stavbu domu, tak mu prostě do jeho kolonky napíšete pětku a pět nul. Když pak pan Veverka zaplatí za provedené práce stavební firmě, tak připíšete nějaká číslička zase do kolonky stavební firmy. A když stavební firma vyplatí mzdy zaměstnancům, tak zase rozepíšete příslušné sumy na účty těchto lidí. A tak pořád dokola, nic vás to nestojí, dokonce tak můžete platit i svým zaměstnancům a dodavatelům (můžete si nechat postavit skvostné sídlo přímo na Václaváku a vůbec nehledět na cenu, protože dodavatelské stavební firmě prostě jen připíšete na její účet, kolik si řekne). Provádění transakcí mimo vaši banku neexistuje, protože všichni musejí ze zákona používat jen vámi vydávané peníze. A kdyby náhodou třeba pan Růžička ze stavební firmy chtěl proměnit záznam na svém účtu v papírové bankovky, tak zavoláte do státní tiskárny cenin a řeknete "pošlete mi deset tisíc v hotovosti". Toť vše.

Samozřejmě že skutečnost je komplikovanější, protože ten systém je tvořen více bankami, které musí splňovat určité předpisy a regulace (stát se přece jenom jakž takž stará, aby nás banky svými penězi úplně nezahltily), takže to zase tak jednoduché nemají. Ale divil byste se, jak relativně přesný ten výše uvedený příklad je.
10. 03. 2009 | 12:00

Rumcajs napsal(a):

Ekonom:

Nezlobte se, ale nemáte pravdu. Nemáte ji dokonce ani v případě, že by jste psal o centrální bance.

Pro názornost, napište mi ten Váš případ jako účetní zápis.

Co dáte na stranu aktív a co na stranu pasív ? Použijte prosím zjednodušené bankovní rozvahy.
10. 03. 2009 | 12:09

Ekonom napsal(a):

Ještě k dotazu ohledně MMF, jak tady někde padlo - MMF má svůj fond, do kterého přispívají všechny země a který činí velmi zhruba několik desítek miliard dolarů. Za normálních okolností takovou sumu ani zdaleka nevyčerpá, ale tahle krize mu dává pořádně zabrat, takže se mu pokladnice pomalu vyprazdňuje. Teoreticky to není problém, protože členské státy jej zbankrotovat nenechají a fond budou průběžně doplňovat, ale současná krize je tak mimořádná a tvrdá, že není vyloučeno, že i některé bohaté západní státy budou mít problémy shánět finance. Velké Británii se třeba v 70. letech už stalo, že jí nikdo nechtěl půjčit (resp. nikdo nechtěl její dluhopisy), což je u tak velké a bohaté země skoro neuvěřitelné, ale i to se může stát. A přitom globální recese v 70. letech nebyla ani zdaleka tak vážná jako teď.

Osobně nevěřím, že MMF a Světová banka přežijí krizi v nezměněné podobě. Budou buď od základů přestavěny, nahrazeny jinou agenturou nebo úplně zrušeny.
10. 03. 2009 | 12:10

Ekonom napsal(a):

Rumcajs - je to nádherně jednoduché. Půjčí-li banka půl milionu panu Veverkovi, pak to vypadá následovně:

- 500 000 na straně aktiv pro banku znamená, že jí pan Veverka tuto sumu dluží (tzn. pohledávka za klientem).
- 500 000 na straně pasiv pro ni znamená, že pan Veverka může s těmito penězi disponovat (je to vlastně jeho běžný účet). Pro banku je to tedy ZÁVAZEK za klientem, tzn. když pan Veverka ten půl milion použije na úhradu stavebních prací nebo když si ho třeba vybere v hotovosti, tak je banka povinna mu tuto částku vyplatit.
10. 03. 2009 | 12:21

JC napsal(a):

Ekonom,
Vidíte, že pokud si klient peníze vybere v hotovosti, nejsou to již peníze virtuální.
I když vetšina převodů je samozřejmě virtuálních, vždy musí být důvěra, že za to vitruální číslo v počítači vždy obdržím hotovost.Pokud se tato důvěra vytratí je šmytec nejen s bankami ale i s penězi.
10. 03. 2009 | 12:36

Lukáš Bušina napsal(a):

Rumcajs: Chlape nedělejte si tu pořád sám ze sebe srandu...

Váš příklad ohledně rodiny na banky neplatí :-)

Je to stejné jako aplikovat rodinnou ekonomiku na ekonomiku státu s placením nebo neplacením dluhu - tedy naprosto nesmyslné přirovnání.
10. 03. 2009 | 12:36

Rumcajs napsal(a):

Ekonom:

Copak účet pana Veverky může být na straně aktív ????

To je bohužel blbost. Vy musíte na straně pasív zaúčtovat "zdroj" těch peněz a to se Vám nepovede, i kdyby jste se rozkrájel.
10. 03. 2009 | 12:41

Ekonom napsal(a):

Rumcajs - přehlédl jste se, účet pana Veverky je na straně pasiv. Na straně aktiv je pohledávka za ním.
10. 03. 2009 | 13:02

Stan napsal(a):

Rumcajs:
Existují věci mezi nebem a zemí, které se těžko chápou, i když jsou ve své podstatě strašně jednoduché. Představa, že peníze musí být kryty nějakou protihodnotou, a že si je nelze vydávat jen tak zbůhdarma, jinak se to na trhu pozná. Nepozná, pokud to děláte rafinovaně. Bohužel právě toto se stalo a je to (kromě "war on terror", která s tím ovšem souvisí) hlubinnou příčinou krize.

Jak je možné, že to stát povolil?

Když se stát stane vykonavatelem vůle bankéřů, když se stane jenom zbraní, kterou ti bankéři míří na zbytek společnosti, tak je to možné. Bavíme se o procesu, který trval několik set let. A přichází chvíle, kdy celý ten gigantický podvod vychází najevo.

A proto má FEMA v USA nachystáno několik milionů plastikových rakví a podle některých zdrojů i několik milionů míst v koncentračních táborech, proto Itálie buduje domobranu a Francie vrací do služby penzionované policisty.

Probuďme se a začněme něco konat, jinak se stane strašný průšvih. Nepůjde o peníze, ale o život.
10. 03. 2009 | 13:06

Rumcajs napsal(a):

Eknom:

Nepřehlédl. On tam prostě být nemůže.

Čím si vysvětlujete lití peněz do bank ?
K čemu jsou mezibankovní půjčky ?

Vždyť stačí, aby bankéř napsal pár čísilek, a o zdroje se banka starat nemusí.

Nepřijde Vám to trochu divný ?
10. 03. 2009 | 13:06

Jan Vaculík napsal(a):

Rumcajsi,
myslím, že Ekonom to popsal dobře. Tušíme v tom strašnou nerovnováhu, ale když si do toho představím ty dluhopisy a vůbec vzájemné půjčky mezi bankama, tak to asi bude tak, jak říká.

Já cítím problém trochu jinde:
I kdybychom tady dohromady měli jen jednu stokoronu, my si ji tady můžeme navzájem děsně půjčovat sem a tam a nadělat si báječné zisky z úroků. Ale fakticky tím vůbec nezbohatneme - jenom se zadlužíme přímo úměrně tomu. Takže ekonomika založená na půjčování peněz funguje, když např. úvěry vedou k investicím a úroky se splácejí ze zisku. Nebo slouží k překlenutí nepříznivého období a zisky přijdou aspoň PAK. Ale jakmile začnu jeden úvěr splácet druhým úvěrem, je to cesta do hrobu - za to nám ekonom vynadá, když to budeme dělat ve firmě, a asi to bude platit i v makroekonomice (?).

Já si představuju, že by snad šlo najít nějakou rovnici, která řekne, že (v uzavřeném systému) suma všech výnosů z úroků nesmí být vyšší než nějaký k-násobek výkonu hospodářství. A tak by šlo spočítat, jak daleko máme od hrany propasti.
10. 03. 2009 | 13:32

Stan napsal(a):

Jan Vaculík:

Film Peníze jako dluh má zcela jistě slabiny a je svým způsobem manipulativní, ale to, jakým způsobem působí lichva, úrok a systém částečných rezerv ve společnosti, popisuje skvěle. Celý tento finanční systém vede k tomu, že se veškerý skutečný majetek koncentruje v rukou úzké skupiny lidí a ostatním nakonec zůstanou jenom dluhy.

Ta otázka je jasná a je záhadou, že jen málokomu vrtá hlavou - jaktože při všem tom společenském a vědeckém pokroku, kterého jsme dosáhli, při všem zvyšování produktivity a HDP, jsme čím dál více zadluženi, jaktože státy i přes to, že na daních seberou svým občanům kolem poloviny toho, co vytvoří, nemají prostředky na důchody, jaktože si musí půjčovat na výstavbu infrastruktury i na běžné výdaje?

Neoliberální ekonomové se zabývají efektivitou trhů, a tvrdí nám, že tvorba bohatství je důležitější než jeho distribuce, o níž se trh automaticky postará. Nezamýšlí se vůbec nad tím, že "tržní" distribuce bohatství nakonec vede i k podvázání či ukončení jeho tvorby. Pokud totiž drtivá většina lidí ztratí koupěschopnou poptávka a hrstka lidí ovládne výrobní prostředky a surovinové zdroje, přestane celý systém fungovat a "neviditelná ruka trhu" se začne kroutit a atrofovat.
10. 03. 2009 | 15:48

Gerd napsal(a):

in-ocean:
Nevím, zda si může MMF půjčovat více, než má vkladů. Teoreticky by neměl, prakticky? Do vnitřní struktury MMF stejně jako některé privátní banky vidí jen zůčastnění na nejvyšších postech. A ti nám to neřeknou.
Možná se to ale děje zřejmě ve stylu vládních záruk. Např. stát ČR se zaručí vládní zárukou za projekt, např. OH v r. 2020. Předpokládá ovšem, že díky tomu na projekt OH půjčí privátní subjekty, které si troufnou díky zajištění státem a všichni očekávají, že projekt bude ziskový. Teď si vezměte takových projektů více, každý s vládní zárukou. A vláda doufá, že nikdy nedojde k situaci, aby všichni zúčastnění věřitelé najednou chtěli vyplatit záruky za poskytnuté úvěry s vládní garancí. Průšvih pro stát a daňové poplatníky, bohatá žeň pro politické přátele, kteří stačili odčerpat peníze na počátku projektu. Nikdo už to pak nedožene.
MMF poskytuje hromadu půjček na podporu měny, tedy na devizové rezervy centrálních bank, které již nejsou tvořeny hromadou bankovek, které by ležely někde v sejfech, ale hromadou závazků členských států plnit příspěvky do MMF. MMF pak doufá, že nikdo nebude potřebovat najednou všechny peníze. Jedná se tedy, stejně jako u mnoha bank, pouze o slib podložený důvěrou dostatečného počtu lidí v onu banku. Toto dobré jméno je nejcennější, co banka má. Občas ale jsou závazky nebo požadavky takové, že ani dobré jméno banku nezachrání.
Pozn.: Většina peněz je pouze virtuálních a není za nimi nějaká konkrétní hodnota.
10. 03. 2009 | 16:02

Honza999 napsal(a):

Ekonom

Když pan Veverka zaplatí dluh bance, virtuální peníze opět zaniknou... Fajn..

Jenže - pan Veverka si půjčil 500.000 virtuálních, účetní operací vniklých peněz (a vyplacením panu Veverkovi přeměněných ba peníze "reálné") a vrátil bance spoku s úroky 700.000...
Z nich 500.000 (navrácením panem Veverkou z "reálných" peněz přeměněných zpět na virtuální) zase zanikne.
Otázka zní - KDE se vezme, či kde zmizí těch 200.000 opravdu reálných peněz, které pan Veverka zaplatí na úrocích?

Není to náhodou tak, že to budou opět "reálné" peníze, které bude nějaké jiné bance (nebo dokonce i v bance pana Veverky) dkužit někdo jiný???
10. 03. 2009 | 18:37

Ekonom napsal(a):

Honza999 - váš závěr je správný, všechny peníze jsou dnes v podstatě jen dluhové poukázky. Kdybychom všichni splatili své dluhy, nezůstal by na světě ani ten pomyslný halíř.

Ale nenechte se svádět falešným rozlišováním na virtuální a reálné peníze. Všechny peníze jsou dnes virtuální i reálné zároveň. Virtuální v tom smyslu, že nejsou podloženy žádnou konečnou komoditou a mohou být tudíž inflatovány donekonečna. A reálné v tom smyslu, že si prostě za ně člověk může koupit skutečné výrobky či služby. Váš běžný účet je jen pár čísýlek kdesi v bankovním počítači, ale přesto vám za ně dají v potravinách spoustu jídla a pití, když se u pokladny vytasíte s kreditkou (nebo debitkou).

Celý ten systém byl vymyšlen, postaven a po mnoho desítek (možná stovek) let cizelován extrémně inteligentními lidmi za jediným účelem - umožnit nekonečnou, neustálou, permanentní inflaci. Pamatovali skoro na všechno, postavili velmi robustní konstrukci obrněnou a zajištěnou proti prakticky všem představitelným hrozbám a celou ji vyztužili nesmírně sofistikovanými teoriemi, které převracejí na hlavu vše, co lidé o inflaci vždy věděli. Z jednoho z nejobávanějších a nejničivějších ekonomických fenoménů udělali téměř společenskou nezbytnost. A naopak z deflace, což byl odjakživa přirozený stav cenové hladiny v prostředí komoditních peněz, učinili ďábla, proti kterému je třeba za každou cenu bojovat.

Je to téměř dokonalý zločin (berte s nadsázkou, nejde o žádnou jednoznačnou konspiraci, jak už to tak bývá, tak dobré úmysly silně převyšovaly ty špatné), ovšem strůjci permanentní inflace a jejich akademičtí příznivci nepočítali s jedním významným důsledkem inflace - postupnou deformaci kapitálové struktury.

Je to složité na vysvětlení, představte si to asi takto:
Rozhodnete se pravidelně pít, protože zjistíte, že po pár skleničkách je vám příjemně. A když začne nastupovat kocovina, dáte si jednoduše dalšího panáka. Myslíte si, jak jste na to chytře nevyzrál, ale neuvědomíte si dlouhodobý důsledek svého počínání - postupné chátrání tělesných orgánů.

Současná krize je možná, opakuji možná, právě příznakem toho, že světové ekonomice, pustošená celá desetiletí neúprosnou inflační politikou, prostě začínají vypovídat službu životně důležité orgány. Příliš dlouho centrální bankéři a politici unikali kocovině inflace ještě větší inflací a mysleli si, že vyzráli na zákon rovnováhy. Inu, krátkodobě možná ano, ale nakonec nás důsledky nezodpovědné ekonomické životosprávy doženou.
10. 03. 2009 | 19:21

Honza999 napsal(a):

Ekonom

Vaše tvrzení
"Kdybychom všichni splatili své dluhy, nezůstal by na světě ani ten pomyslný halíř."
obsahuje jednu chybu..

Ne jen, že by na světě nezůstal ani halíř... On by totiž nezůstal ani halíř, a přitom by byl splacen JEN ZLOMEČEK dluhů.
Na celém světě není dost peněz na zaplacení, no, střelím od boku, alespoň jednoho či dvou procent dluhů.
10. 03. 2009 | 19:31

Kanalnik napsal(a):

Jak tedy prisoudit konkretni realne hodnote neceho (treba pytel brambor) urcitou realnou hodnotu penez? Je to vubec mozne?

Jestli tomu dobre rozumim, tak mi prijde, ze ted je to aboslutne mimo sebe, penize nezobrazuji skutecnou hodnotu niceho a nikdo nevi jakou ma skutecnou hodnotu treba jen ten pytel brambor. Prijde mi, ze z toho neni cesta ven. Penize nepopisuji skutecnou hodnotu niceho, neexistuje vztazna soustava na ktere to postavit.

Vechno to plave ve vzduchu a funguje to jenom na zaklade viry?
10. 03. 2009 | 20:28

RUMCAJS napsal(a):

EKONOMIE (učebnice ekonomie )-autoři Samuelson a Nordhaus, kapitola PENÍZE A KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ, strana 245- bod č.11

Každá banka je omezena ve své schopnosti rozmnožovat své půjčky a investice. Nemůže půjčit či investovat víc, než obdržela os svých vkladatelů.
....

Když ne já, tak doufám že tito pánové vás přesvědčili. Jinak Manka a její kolegině (brzké bakalářky) mi nevěřili, že se našli ekonomové, kteří tvrdí , že banka může bez ničeho zvýšit množství peněz v oběhu.
10. 03. 2009 | 20:37

Saliven napsal(a):

RUMCAJS:
Nechtěl bych zpochybňovat tyto dva ctihodné pány, nicméně je faktem, že banky mohou půjčit víc než vlastní. Pokud mám na účtě 100 tisíc, banka půjčí 100, ale dotyčný dlužník vybere jen 50, může banka dalších 50 půjčit dalšímu - ze 100 je 150 a v rozvaze se to nepozná, páč aktiva i pasiva vzrostly stejně o 50 tisíc. Pokud ale dlužních bude chcít vybrat zbytek ze svých 100 tisíc, banka nemá peníze a je v ... K obdobnému dochází při runech na banku, ale v reálném (větším) měřítku. Co ty na to loupežníku?
10. 03. 2009 | 21:42

Saliven napsal(a):

RUMCAJS:
EKONOMIE - R. Holman (současný vrchní ředitel ČNB), kapitola Bankovní soustava, tvorba peněz a trh peněz, str. 476.

Jak banka tvoří peníze
Banka přijala vklady ve výši 100 tisíc liber. Rozhodla se udržovat procentní rezervy ke krytí vkladů. Zbytek peněz zapůjčila tak, že 70 tisíc liber poskytla jako půjčky a za 20 tisíc liber nakoupila dluhopisy. Účetní rozvaha takové banky s částečnými rezervami pak vypadala takto:

Aktiva Pasiva
rezervy 10000 vklady 100000
půjčky 70000
dluhopisy 20000
-----------------------------------
celkem 100000 celkem 100000

Jakmile však banka část vkladů zapůjčila, vytvořila nové peníze. Sledujte jak. Lidé si u ní uložili zlaté mince v hodnotě 100 tisíc liber a banka jim za ně dala bankovky ve stejné hodnotě. Ale navíc banka jiným lidem půjčila 90 tisíc liber. Těchto 90 tisíc byly dodatečné peníze, které banka prostřednictvím svých půjček uvedla do oběhu. Není bylo v oběhu 190 tisíc liber jejích bankovek (ačkoli měla banka v trezoru pouze 100 tisíc liber zlatých mincí.
10. 03. 2009 | 21:49

Saliven napsal(a):

RUMCAJS:
Docela bych se o Manku a další budoucí bakalářky bál. :-)
10. 03. 2009 | 21:55

RUMCAJS napsal(a):

Saliven:

Ona Ti může půjčit třeba miliardu. To nakonec můžu i já. Můžu ti vypsat i takový šek. Ale objem peněz v oběhu to nezvýší, protože Ty s tím šekem půjdeš do banky a oni se ti tam vysmějou. Zrovna jako v Tvém případě, když si budou chtít vybrat svoji půjčku oba, banka řekne sory, ale nemáme, tudíž opět není schopna zvýšit množství peněz v oběhu. Je schopna dát do oběhu jen oněch 100 tisíc.

No a ten druhý případ ... nezlob se, ale buď jsi to špatně opsal a nebo ten co to vymyslel, byl zhulenej.
Banka měla 100 tisíc v bankovkách a 100 tisíc ve zlatě a kde vzala těch dalších 90 tisíc v bankovkách, tak to mi mapa nebere.
10. 03. 2009 | 22:06

Ekonom napsal(a):

Jehé, pane Rumcajs, tak jestli vaše paní bere rozumy od jednoho z nejvýznamnějších inflacionistů všech dob, tak to ji v profesním životě čeká ještě mnoho překvapení!

Vyřiďte jí ode mne pár upřímných doporučení - milá Manko, zapomeňte na Samuelsona, svůj magnum opus napsal roku 1948 a mezitím jsme se v ekonomii přiučili spoustě nových věcí. Pro bakaláře je u nás asi nejlepší standardní učebnicí Ekonomie od Roberta Holmana (tam ať si pečlivě nastuduje zejména kapitolu 21 a 22), z překladových pak asi Zásady ekonomie od Mankiwa, což je dnes celosvětově asi nejrespektovanější základní učebnice ekonomie. Považuji za trestuhodné, že se na vysokých školách učí Samuelson i v jiném předmětu, než jen v Dějinách ekonomického myšlení.
10. 03. 2009 | 22:14

Saliven napsal(a):

RUMCAJS:
Jj když si to budou chtít vybrat všichni, tak je banka v hajzlu vzhledem k tomu, že drží třeba 10 procent rezervy, ale když si třeba bude chtít vybrat 20 procent, tak si těch 10 půjčí na mezibankovním trhu.

Ten druhej příklad jsem opsat doslova - nevím, jestli byl při tom psaní vrchní ředitel ČNB Holman zhulenej, ale je to tak. :-) Taky si uvědom, že ty peníze, který se pučí, si nenechaj lidi doma ve štrožoku, ale daj si je na bankovní účty, nebo alespoň velkou část z nich. To jsou právě ty peníze, které pak můžeš x-krát otočit. Když by si je nechali do pětníku doma, tak těch peněz samozřejmě moc nevytvoříš. :-)
10. 03. 2009 | 22:23

Stan napsal(a):

Rumcajsi,

na loupežníka jsi (alespoň v myšlení) až překvapivě omezený.

Pořád se nám tady snažíš vysvětlit, že banky mají nabito žaludovou municí. Není to tak, bohužel, banky nejsou Rumcajsové, kterým jde jen o osvobození Manky z jičínské věže, ale spíše knížepánové, kteří použijí všech možných i nemožných způsobů pro to, aby rozšířili své panství.
10. 03. 2009 | 22:25

RUMCAJS napsal(a):

Ekonom:

Logika je stejná dnes i tenkrát.
Vy jste žádný rozumný příklad toho, jak zvýší banka množství peněz , neuvedl, pokud tedy nepočítám příklad, kde jste naprostu nesprávně účtoval.
10. 03. 2009 | 22:27

RUMCAJS napsal(a):

Stan:

Já se Tě tady jenom snažím zbavit dětských představ o fungování bank, získaných zřejmě v hospodě 5 cenové generace a to těsně před zavíračkou.

Měl by jsi mi spíš děkovat, než urážet.
10. 03. 2009 | 22:35

Saliven napsal(a):

Rumcajs:
estli ho nemá Manka a jJestli chceš pošli mi mejla, pošlu ti Holmana v pdf. Je to fakt knížka pro blbý (jako sem já) :-)
10. 03. 2009 | 22:37

bigjirka napsal(a):

Myslím, že hlavní problém je v tom, že spousta peněz vlastně žádnými penězi nejsou. Jsou to všechno všelijaké přísliby a nevímjaké garance a všechno možné a ono to funguje.. jako za socialismu. .. pamatujete? my předstíráme, že pracujeme a stát předstírá, že nás za to platí. běda ovšem, když nějaký blbec vyzradí, že král je nahý... takže dluhy se splácí dalšími dluhy, prostě se přimalují nějaké nuly a je to. tak si půjčují státy. proto říkal Pa, že dluhy se neplatí....
10. 03. 2009 | 22:59

Ekonom napsal(a):

Rumcajsi, věřte mi, příklad, kde jsem podle vás "špatně zaúčtoval", je ten nejstandardnější příklad tvorby peněz prostřednictvím úvěrové expanze, který se vyučuje v základech ekonomie na vysokých školách po celém světě.

Pro Manku každopádně doporučím ještě jednu učebnici:

http://www.neoluxor.cz/knih...

Jde podle mého názoru o jednu z nejlepších vysokoškolských ekonomických učebnic českého autora. Profesor Jílek je naše největší účetní kapacita vůbec.

Přeji dobrou noc.
10. 03. 2009 | 22:59

Stan napsal(a):

Rumcajsi,

promiň. Ale pořád se mi zdá, že máš zkreslený pohled na svět a vidíš nebezpečí pro své podnikání a svůj život úplně jinde, než kde se doopravdy nachází.

Jsi mi docela sympatický, a je mi líto, že stojíme každý zdánlivě na jiné straně barikády.
10. 03. 2009 | 23:01

RUMCAJS napsal(a):

Saliven:

Dík. Zjistím a když tak "brknu ".

Ekonom:

Nemůžete si přece dát do pasiv účet klienta. To nedává smysl. To je, jako kdybych Vám poslal peníze (pohledávka) a do pasiva uvedl Váš účet ???? Já tady pár účetních případů u Manky viděl, ale takový nesmysl tanm nebyl.
10. 03. 2009 | 23:08

RUMCAJS napsal(a):

Pánové, Vy dle mého tady mícháte dvě věci.

Schopnost banky utratit peníze klienta za virtuální bublinu a schopnost banky vytvářet peníze.

Zapište si za uši BANKA NEUMÍ VYTVÁŘET PENÍZE, protože nemá tiskárnu . Známý příklad, kdy se do banky něco uloží, ta to půjčí zase další bance atd.... nemá nic společného s množstvím peněz v oběhu, jedná se totiž o uzavřený bankovní oběh. Ven, mimo tento okruh se může vždy dostat jenom onen vklad očesaný o rezervu.

Jestliže banka půjčí milión a má na účtech deset korun, může fyzicky půjčit zase jenom oněch 10 korun.Slibovat či podepisovat může co chce a účtovat nakonec taky.

Kde nic není, ani socan nebere !
10. 03. 2009 | 23:19

Stan napsal(a):

"Saliven:

Ona Ti může půjčit třeba miliardu. To nakonec můžu i já. Můžu ti vypsat i takový šek. Ale objem peněz v oběhu to nezvýší, protože Ty s tím šekem půjdeš do banky a oni se ti tam vysmějou. Zrovna jako v Tvém případě, když si budou chtít vybrat svoji půjčku oba, banka řekne sory, ale nemáme, tudíž opět není schopna zvýšit množství peněz v oběhu. Je schopna dát do oběhu jen oněch 100 tisíc."

Rumcajsi, to je to, co se poctivým loupežníkům těžko chápe. Když dáš Ty někomu šek na miliardu, banka řekne sorry a pošle na Tebe policii a prokurátora s obviněním z podvodu.

Když totéž udělá americká vláda nebo FED, přijde v okamžiku, kdy to nebudou schopni splatit, policie na každého, kdo by si troufl nechat si takový šek proplatit.

A věc je ještě horší - všechny peníze v oběhu jsou jenom výše zmíněné šeky, navíc už dávno je nevystavují státy nebo centrální banky, ale banky komerční. Navíc státy zbořily zábrany mezi komerčními a investičními bankami, takže v podstatě peníze začaly reprezentovat i dluhy vzniklé spekulací na burze...
10. 03. 2009 | 23:31

Saliven napsal(a):

RUMCAJS:
No já myslím loupežníku, že se pleteš. :-) Co když půjčíš milion (od střadatelů) a z toho milionu se ti pak na účty u různých lidí vrátí zpátky 900 tisíc? potom ti dluží milion, ale ty máš na účtě 900 tisíc, tedy máš 1,9 milionu - co myslíš? :-) Banka právě VYTVOŘILA 1900 tisíc. :-) Nevytvořila je tak, že by je natiskla, ale pustila je do oběhu. Sice fyzické množství peněz bude pořád stejné, nicméně zafunguje něco, čemu se prý říká "multiplikační tvorba bankovních vkladů" a peněz bude k dispozici víc než jich je fyzicky v oběhu - ten zbytek je totiž v rámci elektronických operací. A banka nemá v trezoru každou korunu, co u ní střadalé mají, to přece chápeš.
10. 03. 2009 | 23:34

Jan Vaculík napsal(a):

Jirko,
to jsi vzpoměnl na pěkný příklad ... tehdy byly "kulaté" peníze a "hranaté", a ty byly vzájemně neprostupné: kulaté byly mzdové prostředky - těch bylo strašně málo, a hranatých (ty se jenom fakturovaly) si stát napískal, kolik chtěl.
Vždyť na výzkumné úkoly byly v každém podniku milony (těch hranatých), ale nevědělo, co s nimi. Jenom MON a JZD Slušovice směly převádět hranaté peníze na kulaté!
10. 03. 2009 | 23:35

Saliven napsal(a):

..samozřejmě ve chvíli, kdy všichni středatelé budou chtít vybrat peníze, tak je banka v koncích (tzv. run na banku).
10. 03. 2009 | 23:35

RUMCAJS napsal(a):

Stane, to ale už mluvíš o něčem jiném. Mluvíš o nekrytých šecích, či nesplacených státních dluzích. To už je ale úplně jiná pisnička.

To pak nastupuje centrální banka a pokud už není živé duše, která by půjčila, nastupuje tiskárna a znehodnocování měny, tedy inflace. To už jsou pak opravdu virtuální peníze.
10. 03. 2009 | 23:38

Saliven napsal(a):

RUMCAJS:
Ale o tom to je. :-) Uvědom si, že ta banka nevlastní 100 procentní rezervy, vlastní třeba jen 10 procent, nebo 1 procento (Island). Dokud se půjčuje, tak je cajk, když ale chce někdo něco vrátit, tak přichází krach. Ale i při těch rezervách 10 procent se v tej bance hejbe třeba jen 5, nebo 7...někdy třeba 15 a to si těch 5 dopůjčí banka na mezibankovním trhu. Uvědom si, že peníze nejsou hmotnej statek, dají se vytvořit elektronicky. Fyzikálně řečeno neplatí zákon o zachování hmoty. :-)
10. 03. 2009 | 23:42

ALT napsal(a):

moc hezká debata pánové :-)
10. 03. 2009 | 23:46

RUMCAJS napsal(a):

Saliven:
Jan tady zmínil hranatý peníze.
Představ si, že máš v bance ve skladě oloženo 1000 kusů hranatých melounů.

Ty je vezmeš a půjčíš lidem.
Ve skladě máš prd, pouze eviduješ pohledávku za klientem ve výši 1000 kusů hranatých melounů.

Někteří zjistí, že se jim to doma nevejde a znovu uloží v bankovním skladě 900 kusů hr.melounů.

Kolik myslíš, že je nyní v oběhu hranatých melounů ?
Dle mého loupežnického rozoumku, je 900 kusů ve skladě a 100 v oběhu.

Nebo Ty to vidíš jinak ?
10. 03. 2009 | 23:47

RUMCAJS napsal(a):

Saliven:

Právě proto, že ten zákon platí, banka jde na držku. Kdyby existovala možnost, jak půjčit virtuálně, např. jak uváděl Ekonom, pak by mohli na Islandě půjčit Salivenovi, tan by zase půjčil Islandu a bylo po problému.
10. 03. 2009 | 23:52

Saliven napsal(a):

RUMCAJS:
Tak předně těch 1000 ks ti dá střadatel jo? A ty jich 1000 ks půjčíš. V tuhle chvíli už těch melounů je 2000 ks i když jich je fyzicky 1000 ks - těch 1000 ks ale u tebe nechává ten střadatel, zatím je nechce. Ten druhej, kterýmu si jich 1000 ks půjčil si jich 900 ks uloží a zbyde mu jich 100 ks. V tuhle chvíli ti 1000 ks dlužej, ale ve skladu jich máš dalších 900 ks + 1000 ks původních - celkem máš k dispozici 2900 ks melounů, i když jich je fyzicky 1000 ks. Dokud se nikdo nepřihlásí o svoje melouny, tak si můžeš vyplácet třeba 500 melounů ročně, jak si o ně někdo řekne, můžeš si nějaký melouny půjčit od jinýho skladu, když ti je nikdo jinej nepučí, tak je konec. :-) U melounů to zní divně, nicméně tyhle účetní operace se odehrávaj elektronicky - ťukneš do klávesy a maník má na účtě milion, ťukneš a půjčíš dalšímu 500 tisíc. Všechno je ale založený na nuceným ukládání peněz. Kdyby si ty lidi totiž ty melouny nechaly všechny doma a do skladu ti nedali nic, tak už žádný další melouny nevytvoříš.
10. 03. 2009 | 23:59

Saliven napsal(a):

RUMCAJS:
Uvědom si, že se všechno mezi sebou zúčtovává - to je právě ten podstatnej rozdíl mezi penězma a melounama.
11. 03. 2009 | 00:05

Kanalnik napsal(a):

Rumcajs:

Problem je v tom, ze tech 900 hranatych melounu, ktere se nekterym klientum nevejdou doma a prinesou je zpet do banky, se neobjevi znovu ve stejnem sklade banky, ne v tom puvodnim. Banka je totiz misto do skladu da do jednotlivych melounovych boxu, pricemz kazdy z boxu nese jmeno jednoho klienta (bankovni ucty klientu).

Tedy opticky melouny budou v boxech, ne ve sklade.

Co ale chytra banka "neudela"? Kdyz prijde klient, ze potrebuje pujcit 230 meounu, pujci mu ty melouny tak, ze je pobere z jednotlivych boxu klientu a doufa, ze se vsichni klienti nerozhodnou si je zitra vyzvednout.

Mezi tim ty melouny, co jsou v obehu, jsou ruzne vyuzivany a svymi majiteli rozmnozovany, takze klient, ktery si pujcil 230 melounu jich nakonec vrati 250. Banka si "vydelala" 50 melounu.

Tak tomu aspon rozumim ja.
11. 03. 2009 | 00:06

RUMCAJS napsal(a):

Saliven:

Oprosti se chlapče od těch virtuálních operací, protože ty operace probíhají pouze na papíře a to uvnitř bankovního sektoru.

Do oběhu (mimo bankovní sklad) ale dostaneš jen těch 1000 kusů a ani o meloun navíc. Leda by si někde sehnal jiné.

Tedy zopakujme si látku :

BANKA NEDOKÁŽE DÁT DO OBĚHU ANI JEDEN VIRTUÁLNÍ MELOUN NAVÍC.

A jestli jenom cekneš Salivene, že to tak není, tak tě na mou duši vodprásku jak psa !!!

Dobrou noc.
11. 03. 2009 | 00:09

Saliven napsal(a):

RUMCAJS:
Já jich tam dostanu 1000 a oni mi jich 900 znova uloží zpátky - pak jich 900 půjčím a oni mi jich 800 znova uloží zpátky, atd. atd. To co říkáš by platilo jen v případě, že by si ty lidi, co si půjčí ty prachy nechali u sebe víš. :-)

Dobrou noc.
11. 03. 2009 | 00:11

Kanalnik napsal(a):

Tedy oficialne to je potom s temi melouny jak?

- klienti "jakoze" maji na svych uctech melouny (celkem 900)(ale ony tam nejsou ve skutecnosti vsechny)
- plus 230 melounu pujcenych klientovi

Oficialne tedy existuje 900 melounu na uctech a 230 melounu pujcenych. Oficialne 1300.

Prakticky ale existuje 230 melounu pujcenych a 900-230 na uctech. Tedy na uctech je pouze 670 melounu. Pokud si vsichni klienti budou chtit svoje melouny vybrat, banka je nebude mit.

To je docela, alespon pro mne, sila. Nikdy nemohu mit jistotu, ze banka moje penize skutecne ma.
11. 03. 2009 | 00:13

RUMCAJS napsal(a):

Kanálník:

Částečný souhlas. Ale představte si, že mimo banku, tedy v oběhu se někdo vsadí o 2000 kusů melounů a vyhraje.

Co myslíte, že bude následovat ?
Přibudou nějaké melouny ?
To máte na dobrou noc.

Teď už se jdu ale opravdu přitulit k Mance.
11. 03. 2009 | 00:16

RUMCAJS napsal(a):

Saliven:

Řekl jsi si o to sám.

Jsi mrtvola!
11. 03. 2009 | 00:17

Saliven napsal(a):

Kanalnik:
ČNB má za úkol hlídat rezervy, nicméně kdyby skutečně všichni rázem vybrali všechny svoje úspory, nepřežije jediná česká banka. :-)
11. 03. 2009 | 00:27

Stan napsal(a):

Chlapci,

věc je ještě horší v tom, že se půjčují poukázky na melouny, které možná vyrostou za deset let, a ještě se navíc předpokládá, že jich vyroste desetkrát víc než letos a budou mít desetkrát větší cenu než letos!

Navíc si na nákup těch poukázek můžete půjčit u banky, které slíbíte, že jí v případě úspěchu devět z těch deseti melounů dáte a zaručíte se svými pozemky na Měsíci. A bere se to oběma stranami jako samozřejmost, že to tak bylo vždycky a bude to tak i do budoucna.
11. 03. 2009 | 00:51

Jan Vaculík napsal(a):

Stan:
ano, to je přesné!
Iluze se staly předmětem obchodu, a pro případ, že by to nevyšlo, tak se pojistí, a tím se z toho udělá bezpečná investice.

Jenže to nemůže fungovat, protože to nejsou lineárně nezávislé jevy, ale je to součástí systému, v němž se uzavírá zpětnovazební smyčka.
11. 03. 2009 | 01:10

Kanalnik napsal(a):

Rumcajs, Saliven:

Tak jsem si to sam propocital, nebot mne zajimalo, jak to je, a vidim, ze podle mych propoctu to je skutecne tak, jak rika Rumcajs. Nikdy nebude ani o fyzicky meloun v obehu vic, nez tech puvodnich 1000.

Zaroven pekne behem pujcovani narusta pocet virutalnich melounu na uctech banky, ktere by ale mely po splatnosti vsech pujcek jednotlivymi klienty zmizet, zbydou jen uroky (nove klienty vypestovane fyzicke melouny), o ktere banka zbohatne.

Nicmene problemem pak tedy prakticky zustavaji ty virtualni melouny, nebot vsichni klienti maji za to, ze banka ty jejich melouny skutecne fyzicky na uctech ma (ale ve skutecnosti nema, jsou to jen cisla na papire). Takze kdyz se vsichni rozhodnou vybrat si melouny hotove, bance budou chybet tisice melounu, a pritom tech puvodnich fyzickych je skutecne jen 1000.

To jsou mi veci.
Tak to uz se nedivim tomu, ze krize muze vzniknout docela jednoduse. Staci jen trocha nepozornosti a malo rezerv a je to.
11. 03. 2009 | 01:17

Kanalnik napsal(a):

Stan, Jan Vaculik:
Hmmm, myslim, ze mam pocit, ze do toho zacinam trochu i videt. To ale znamena, ze ten system je uz odepsany. Takhle to nemuze fungovat do nekonecna. Logicky.
11. 03. 2009 | 01:20

Saliven napsal(a):

Kanalnik:
Já myslím, že pravdu nemá - protože mluví o virtuálních penězích (BANKA NEDOKÁŽE DÁT DO OBĚHU ANI JEDEN VIRTUÁLNÍ MELOUN NAVÍC.). Pokud se budeme bavit o fyzických penězích, ty může nafouknout jenom ČNB - banka jich má relativně konstantní množství. Z toho vyplynulo to, co jsem psal - 1000 ks fyzických melounů, 1900 virtuálních melounů vzniklých při operacích banky, tedy celkem 2900 melounů ať již fyzických nebo virtuálních.

Ale máte pravdu v tom, že když si všichni vyberou melouny, je s bankou konec. :-) Je to skutečně nebezpečné, ale když donutíte banky k vyšším rezervám, peníze se budou půjčovat s vyšším úrokem, ekonomika zpomalí.
11. 03. 2009 | 01:33

Kanalnik napsal(a):

Rumcajs:

Co ale rikate na argument, ktery tu zanel nekdee vyse, ze dnes uz jsou v bankach vedena v podstate jen ta cisla a pokud bance dojde hotovost, proste zavola do centralni banky a ta zasle nove bankovky?

To by pak znamenalo, ze virtualni penize se dostavaji taktez do obehu. Pak ale virtualni a realne penize nemuzete od sebe odlisit a tim padem mame v obehu smes virtualnich a skutecnych penez pri cemz uz asi nikdo netusi, kolik jich je skutecne realnych. To mi prijde jako zaruceny recept na krizi a zhrouceni systemu, kde nikdo nevi co je ceho skutecna hodnota.

To pak znamena, ze si treba koupim nove auto, ale ve skutecnosti jsem si ho koupil za nerealne penize. Tedy vlastne jsem si ho ani koupit nemohl nebyt falesnych penez. Tedy pak me napada, mam vubec nejake skutecne penize?

Mam vubec nejake penize? To abych ty falesne penize honem utratil za neco skutecneho.
11. 03. 2009 | 01:34

Rumcajs napsal(a):

Kanalník:

Nyní dle mého uvažujete správně. Virtuální peníze může dávat do oběhu jedině CB a to většinou na krytí "virtuálních peněz", které se vytvořili v bankovní oběhu. Tedy když banka dala peníze na něco, co takovou hodnotu nemělo, nebo postupně ztratilo.

Ještě poznámka k melounům. Úrokem žádný meloun nepřibude. Na to jsem dal ten příklad se sázkou.
Pokud např. ten co se vsadil a prohrál, měl v držení všech 1000 kusů, dá druhému oněch 1000 kusů. Zbylé dluží. Cesta je , že nabídne službu,(vozit golfové hole po hřišti) za úplatu(melouny) a za jejich pomocí splácet dluh.

Ale nové melouny nevytvořil! Těch je pořád stejně. Dotyčný získal navíc službu. A tak je to i s tím úrokem.
11. 03. 2009 | 07:34

Saliven napsal(a):

Rumcajs:
Loupežníku, ty pořád nerozlišuješ mezi fyzickými penězi, které skutečně nafukovací nejsou a těmi virtuálními, které jsou limitovány jen množství povinně držených re zerv a množstvím peněz uložených na účtech. Samozřejmě pokud lidi nebudou držet peníze na účtech, banka peníze nevytvoří, protože jejích fyzické peníze, které drží nepostačí k dalšímu úvěrování.
11. 03. 2009 | 08:08

Rumcajs napsal(a):

Saliven:

Já mám pocit, že ty to odmítáš uznat ,ten dvojí charakter.

Virtuální peníze můžeš vytvořit i ty. Můžeš slíbit nebo dokonce dát na papíře, že půjčíš Rumcajsovi milión. Ale fyzicky to nedokážeš provést, pokud ho doopravdy nemáš. Ty jako podnikatel máš ale i jiné příjmy, zrovna jako banka, které Tvým účetnictvím jen profrčí. Můžeš odložit některé platby a Rumcajsovi půjčit.
Ale stále si žádné virtuální peníze navytvořil a stále jsi omezen platbama zvenčí.

Nakonec zjistíš, že Rumcajs je starej neplatič a že Ti nic nevrátí. Máš problém - jdou po Tobě věřitelé a hrozně rád by jsi si nějaké penízky natiskl.
Jedna z možností(kromě kvalitní kopírky)je, dohodnout se s CB aby provedla novou emisy a měnu znehodnotila. Pak jsi teprve skutečně převedl virtuální peníze do oběhu. jinak to ale nedokážeš a nedokáže to ani ta banka.
11. 03. 2009 | 08:33

Saliven napsal(a):

Rumcajs:
Ale ta banka ti ty peníze půjčuje fyzicky, ona ti je nejen slíbí. Rozdíl mezi mnou a bankou je v tom, že já když ti půjčim prachy, tak ty si je neuložíš ke mně, ale uložíš si je do banky. Tedy když ti banka A půjčí milion a ty si u ní půl milionu zpátky uložíš, tak má vůči tobě pohledávku milion a může tvůj půl milion dál rozpučovat. Když ten půl milion co ti zbyl použiješ na koupi auta, jehož prodejce má účet u banky co ti půjčuje, tak dlužíš bance meloun a banka může celej ten uloženej meloun dál půjčit, přičemž nutnou podmínkou je, aby si lidi ty peníze na účtech nechávali - když je nenechají, tak banka nemá z čeho FYZICKY půjčovat. Když je tam nechají, banka VIRTUÁLNĚ vytváří peníze, přičemž FYZICKÉ peníze jsou konstantní (bez zásahu ČNB). Pak samozřejmě platí, že když bude Rumcajs starej neplatič a střadatelé v mojí virtuální bance budou chtít prachy, tak jsem skončil.

Ono ale taky obráceně platí, že banka sice vytvoří peníze, ale tím, že se jí splácej dluhy ty virtuální peníze zase mizí.
11. 03. 2009 | 08:41

Rumcajs napsal(a):

Saliven:

U tebe je to stejné. Můžeme se dohodnout, že peníze které jsi mi půjčil,uložíme u Tebe v sejfu, pokud tam máš ještě místo.

Pak Ty penízeš půjčíš dalšímu a znovu uložíš. Takhle můžeš půjčit mě, Vlkovi, prirodovedci,pocestnýmu,Supovi,jarporovi....
Ale až si pro Ty prachy přijdeme všichni, tak nejspíš dostaneš na budku. Zázrak se asi nestene a v sejfu na nás bude čučet jen jeden milión.
11. 03. 2009 | 08:59

Saliven napsal(a):

Rumcajs:
Jo - přesně tak to ale je - to je přesně to co říkám. Jenže problém je v tom, že vy si najednou pro prachy nikdy nepřijedete. Kdyby jo, dopadne to jak říkáš - FYZICKY jde o milion, VIRTUÁLNĚ jsem půjčil třeba 6 (za optimálních podmínek) :-). Jak jinak myslíš, že je to u bank, když drží povinné rezervy třeba 10 procent? K tomu třeba dalších 20 si může půjčit na mezibankovním trhu a dalších 20 v krizi od ČNB (třeba). Tedy jakmile se přihlásí víc lidí, je konec.
11. 03. 2009 | 09:02

Rumcajs napsal(a):

Saliven:

No vidíš. Ještě si musíš uvědomit, že s těma virtuálníma se nedá obchodovat, ty se dají jenom slibovat a máme vyhráno.

Je to něco, jako když obchoduješ s nekrytými šeky.
11. 03. 2009 | 09:10

Saliven napsal(a):

Rumcajs:
Ale dá se s nima obchodovat - jen musíš bejt banka. :-)
11. 03. 2009 | 09:16

Rumcajs napsal(a):

Saliven:

Jsi nezmar Salivene.
Dokud ty peníze nevytáneš ze sejfu, do té doby s něma neobchoduješ.A kolik, že jich můžeš vytáhnout ?
11. 03. 2009 | 09:33

Saliven napsal(a):

Rumcajs:
Ty je ale z toho sejfu vytáhnout nemusíš, ty mu je převedeš na účet, tj. z jedné svojí přihrádky do jiné. Stejně tak to můžeš udělat mezi bankama. A prachy pořád leží v trezoru a hejbnou se jen ve chvíli, kdy je někdo vybere. Pokud je nevybere, máš je k dispozici pořád - a můžeš je několikrát otočit. Třeba ony americké investiční banky měly jen třeba 2 procent kapitálu, kterým ručili za úvěry, tedy 50x rozpůjčovali to, co měli v sejfu.
11. 03. 2009 | 09:37

JC napsal(a):

Rumcajs,
Četl jsem knihu, jak a proč v historii vlastně banky vznikaly/jako bezpečné uložiště majetku za úplatu před lapky/ a že "prvotní hřích", který způsobil všechny současné problémy byl okamžik, kdy banky začaly s těmi uloženými penězi podnikat -půjčovat na úrok.
Osobně si nedokážu představit, že by dnes mohla fungovat banka, která by fungovala na tomto principu, ani co by to udělalo s hospodářstvím. Co myslíte vy?
11. 03. 2009 | 09:40

Rumcajs napsal(a):

Saliven:

Jsi nezmar Salivene.
Dokud ty peníze nevytáneš ze sejfu, do té doby s něma neobchoduješ.A kolik, že jich můžeš vytáhnout ?
11. 03. 2009 | 09:45

John Pitralon napsal(a):

11. 03. 2009 | 09:48

Rumcajs napsal(a):

JC:

Já myslím že může obchodovat jako kdysi. Chtělo by to asi si o tom něco přečíst, ale i tak si umím představit, že to jde.

Saliven, i když prosazuje návrhy opozice na silné vládní výdaje, nakonec dostane bobky a smění svoji veškerou hotovost na zlaté pruty.

Uloží to v bance a jako protihodnotu dostane papírek, který ho "Na viděnou " opravňuje si stejné množství zase odnést.

Jde do hospody a tam zaplatí tímhle papírkem.

Hospodskej jde do banky a chce si vybrat Salivenovi zlaté pruty.
Jenže ouha,bankéř byl šmejd a na základě Salivenových prutů vydal více papírků na viděnou a milého hospodského někdo předběhl.

To asi jde a to pak banka skutečně vydala virtuální peníze. Ale to je stejné, jak kdyby si natiskla bankovky. Jedno i druhé teoreticky možné ale obojí je trestné.
11. 03. 2009 | 10:06

JC napsal(a):

John Pitralon,
Děkuji za odkaz, ale nemyslím si, že právě toto je ten správný příklad.
Pod tou protislužbou místo úroku si lze představit cokoli včetně vzívání Alaha a povinných návštěv mešity. Něco podobného fungovalo za komančů/bezúročné půjčky/a vždy to bylo za nějakou úlitbu.
11. 03. 2009 | 11:58

Jan Vaculík napsal(a):

Pánové,
obdivuju vaši výdrž, poučil jsem se i zasmál. Nejvíc v místě, kde loupežník vysvětluje, jak Saliven přijde k tomu, že dostane na budku. (Mmch. - to je taky důvod, proč ředitelé banky maji kanceláře spíš ve vyšších podlažích, a stejně jsou raději na bahamách.)
Ale nejsem si jist, že tomu rozumím líp, než předtím...

Koukal jsem na link, co sem dal John Pitralon: je o islámském bankovnictví a dočetl jsem se, že islám mj. zakazuje lichvu (původně snad vůbec jakýkoliv úrok). V křesťanství to bylo podobné: nedůvěra k penězům pocházejícím z úroků tady byla historicky; asi s tím nebyla nejlepší zkušenost. Na druhé straně - fungující bankovnictví schopné poskytovat úvěry je nezbytné, takže asi tady jde o to, aby se nepřekročil určitý poměr virtuálními a reálnými penězi.
Velice pěkně to popsal i Robert Miller ve svém blogu před pár dny (http://blog.aktualne.centru...)
... asi jste jej taky četli. Jenže neudržitelnost toho stavu musela být jasná už dlouho předtím, než to prasklo. Bankéři to určitě viděli, a tajili to.
Škoda, že to na těch bankách není zvenku vidět, jak jsou nafouklé virtuálními penězi! Když bychom šli kolem nich, tak bychom přecházeli na druhej chodník.

Jedna z mála věcí v tomto ohledu mi připadá jako úplně průhledná chyba: jak se mohlo připustit, že pochybné úvěry se zhodnotí tím, že se pojistí? Vždyť pojišťovat se mohu jen proti něčemu, co svou činností nedokážu ovlivnit. (Resp. proti událostem, kde se nepředpokládá, že by pojistné plnění úplně kompenzovalo fatální následky události.)
11. 03. 2009 | 12:56

G_G napsal(a):

Já bych zrušil statní dluhopisy. Stejně pak to zaplatíme z daní. Proč si Kalousek nepuči od občanu na celej státní dluh i schodek, kdyz to pak stejne zaplatime na danich :)
15. 03. 2009 | 19:49

Demosthenes napsal(a):

Jojo, jedna se o letadlo, do nejz uz odmitaj nastupovat dalsi cestujici. Osobne tomu moc nerozumim, po ctyrech pokusem jsem vzdal bankovni sluzby jako nepohodlnou drahou a obtezujici cestu spravy majetku. Nicmene je ytto skutecne tak, ze banka nema ani nahodou na vyplaceni vsech vkladatelu a pokud to nekdo napise tak, ze tim zpusobi run na banku, tak ho stat zazaluje za to, ze vyzradil zjevne.
Uverova expanze sebou sice nese "rust" jenze ten se pak nekdy musi vykompenzovat, protoze s ejedna o umele vytvoreny rust.
V kombinaci s Cetralni Bankou, ktera primo ridi cenu penez vznika smrtici koktejl (ano, centralne rizene hospodarstvi jsme nevyhodili dverma, jen jsme ho nachvilku zakopli pod stul, aby nebylo tak moc videt).
Velmi doporucuji podivat se na youtube na prednasky Petera Shiffa nebo napsat do googlu peter shiff was right - ten pan upozornoval na blizici se problem uz davno a Treba Ron Paul (ma Shiffa za poradce) se snazil dostat nejaky realny informace na toto tema z pana Greenspana uz v roce 1999 a dozvedel se, ze bublina je malinka, nevyznamna a bylo by ztratou casu ji resit - no a pak se akcie yahoo zritily z dvojnasobku hodnoty vsech akcii na novym zelande :)
http://www.youtube.com/watc...
29. 03. 2009 | 21:05

zeitgeist napsal(a):

zajimavý je taky dokument Wake up Call...
sice je to o US systemu, ale hádám že to je ve všech vyspělých zemích podobné.
http://video.google.com/vid...
13. 04. 2009 | 17:11

dfvsdffa napsal(a):

出会い http://www.deai-sugi.net/
出会い http://www.deai-navi.mobi/
出会い系 http://www.meeting-avenues....
出会い系 http://www.1-888-vehicle.com/
出会い http://www.cyber-java.com/
メル友 http://www.kvonkvyn.com/
出会い系サイト http://www.redrocketcomp.com/
出会い http://www.deaicafe.net/
セフレ http://www.love-b.com/
メル友 http://www.mailcollector.net/
人妻 http://www.mailsell.net/
出会い系 http://www.ccc-p.com/
キャッシング http://www.golden-leaf.com/...
出会い http://www.littlediablo.net/
メル友 http://www.sit-n-shop.com/
セフレ http://www.mtdcases.com/
人妻 http://www.louisville-realt...
不倫 http://www.heartminders.com/
恋人 http://www.targetvehicleren...
セックスフレンド http://www.cambridgeins.com/
無料出会い系サイト http://www.happy-clover.net/
出会い系サイト無料 http://www.get-viagra.com/
無料出会い系サイト http://www.mailsnow.com/
イケメン http://seo-mobi.net/ikemen/
巨乳 http://seo-mobi.net/kyonew/
ギャル http://seo-mobi.net/gyaru/
出会い http://www.chihuahuaelpub.com/
結婚 http://www.mail-c.com/
メル友 http://www.hotpause.com/
出会い系 http://www.ekoturizmas.info/
出会い系サイト相互リンク集 http://lovers.oops.jp/
出会い http://www.kartytel.info/
童貞 http://www.brattagroup.com/
スタビ http://www.sex-gay.net/
援助 http://www.mailclick.net/
ギャル http://www.love-train.com/
熟女 http://www.mailtomo.info/
メル友 http://www.loveblue.net/
スタビ http://seo-mobi.net/sutabig/
08. 05. 2009 | 06:51

dung napsal(a):

<a href="http://www.hanaparasite.jp/">高収入 アルバイト</a>
<a href="http://www.hanaparasite.jp/...">高収入 アルバイト</a>
<a href="http://www.aaa-ch.net/">風俗</a>
<a href="http://www.aaa-ch.net/m/">風俗</a>
<a href="http://www.akibain.com/">美少女ゲーム</a>
<a href="http://www.pure-soapland.co...">ソープランド</a>
<a href="http://chuh.jp/">出会い</a>
<a href="http://pc.chuh.jp/">出会い</a>
<a href="http://www.erogle.net/m/">デリヘル</a>
<a href="http://www.pure-soapland.co...">すすきの ソープラン
ド</a>
<a href="http://www.pure-soapland.co...">新宿 ソープランド</a>
<a href="http://www.pure-soapland.co...">千葉 ソープランド</a>
<a href="http://www.pure-soapland.co...">埼玉 ソープランド</a>
<a href="http://www.pure-soapland.co...">神奈川 ソープランド
</a>
<a href="http://www.pure-soapland.co...">吉原 ソープランド</a>
<a href="http://avshop.jp/">sod</a>
<a href="http://dreamynightshop.jp/">バイブ</a>
<a href="http://onstyle.co.jp/">風俗求人 高収入</a>
<a href="http://onstyle.co.jp/">都内 キャバクラ 全額日払い</a>
<a href="http://ecsta.tv/">無料動画</a>
<a href="http://www.1-peace.com/shop/">アダルトグッズ</a>
<a href="http://kansai.bigdesire.co.jp/">大阪 風俗</a>
<a href="http://kansai.bigdesire.co....">大阪 風俗</a>
<a href="http://kansai.yorutomo.net/i/">神戸 風俗</a>
<a href="http://www.eroshima.com/">裏DVD</a>
<a href="http://www.eroshima.com/mob...">裏DVD</a>
<a href="http://valentine-works.com/">風俗 求人</a>
<a href="http://valentine-works.com/m/">風俗 求人</a>
<a href="http://no1-shinjuku.jp/">デリヘル 新宿</a>
<a href="http://no1-shinjuku.jp/">デリヘル 東京</a>
21. 08. 2009 | 09:55

dung napsal(a):

[url=http://www.hanaparasite.jp/]高収入 アルバイト[/url]
[url=http://www.hanaparasite.jp/...]高収入 アルバイト[/url]
[url=http://www.aaa-ch.net/]風俗[/url]
[url=http://www.aaa-ch.net/m/]風俗[/url]
[url=http://www.akibain.com/]美少女ゲーム[/url]
[url=http://www.pure-soapland.co...]ソープランド[/url]
[url=http://chuh.jp/]出会い[/url]
[url=http://pc.chuh.jp/]出会い[/url]
[url=http://www.erogle.net/m/]デリヘル[/url]
[url=http://www.pure-soapland.co...]すすきの ソープランド
[/url]
[url=http://www.pure-soapland.co...]新宿 ソープランド[/url]
[url=http://www.pure-soapland.co...]千葉 ソープランド[/url]
[url=http://www.pure-soapland.co...]埼玉 ソープランド[/url]
[url=http://www.pure-soapland.co...]神奈川 ソープランド[/url]
[url=http://www.pure-soapland.co...]吉原 ソープランド[/url]
[url=http://avshop.jp/]sod[/url]
[url=http://dreamynightshop.jp/]バイブ[/url]
[url=http://onstyle.co.jp/]風俗求人 高収入[/url]
[url=http://onstyle.co.jp/]都内 キャバクラ 全額日払い[/url]
[url=http://ecsta.tv/]無料動画[/url]
[url=http://www.1-peace.com/shop/]アダルトグッズ[/url]
[url=http://kansai.bigdesire.co.jp/]大阪 風俗[/url]
[url=http://kansai.bigdesire.co....]大阪 風俗[/url]
[url=http://kansai.yorutomo.net/i/]神戸 風俗[/url]
[url=http://www.eroshima.com/]裏DVD[/url]
[url=http://www.eroshima.com/mob...]裏DVD[/url]
[url=http://valentine-works.com/]風俗 求人[/url]
[url=http://valentine-works.com/m/]風俗 求人[/url]
[url=http://no1-shinjuku.jp/]デリヘル 新宿[/url]
[url=http://no1-shinjuku.jp/]デリヘル 東京[/url]
21. 08. 2009 | 09:57

dung napsal(a):

I’m looking for 高収入 アルバイト
I’m looking for 高収入 アルバイト
I’m looking for 風俗
I’m looking for 風俗
I’m looking for 美少女ゲーム
I’m looking for ソープランド
I’m looking for 出会い
I’m looking for 出会い
I’m looking for デリヘル
I’m looking for すすきの ソープランド
I’m looking for 新宿 ソープランド
I’m looking for 千葉 ソープランド
I’m looking for 埼玉 ソープランド
I’m looking for 神奈川 ソープランド
I’m looking for 吉原 ソープランド
I’m looking for sod
I’m looking for バイブ
I’m looking for 都内 キャバクラ 全額日払い
I’m looking for 風俗求人 高収入
I’m looking for 無料動画
I’m looking forアダルトグッズ
I’m looking for 大阪 風俗
I’m looking for 大阪 風俗
I’m looking for 神戸 風俗
I’m looking for 裏DVD
I’m looking for 裏DVD
I’m looking for 風俗 求人
I’m looking for 風俗 求人
I’m looking for デリヘル 新宿
I’m looking for デリヘル 東京
21. 08. 2009 | 09:58

Tony Pedro napsal(a):

Vítejte na Caradon úvěrové fondy - unikátní nález úvěr služby pro každého!

Kvůli úvěrové krizi mnoho úvěrů zpřísnily kritéria jejich půjčování. Kde se můžete obrátit, potřebujete-li úvěr, ale nemají vynikající rating? Úvěr vám pomůže najít nezajištěné osobní půjčky, kreditní špatné osobní úvěry, výplaty úvěry, půjčky ručitele, půjčky úvěr union, a mnoho více v závislosti na okolnostech.

Na Caradon FONDY výpůjčce jsme pochopili, že se někdy nečekané věci do pohybu, které mohou způsobit problémy úvěr. Úvěr Solvers být řešením pro ty, kteří se v minulosti CCJs nebo špatné úvěru, stejně jako nejlepší hodnotu na hlavní třídě osobních půjček pro ty, kteří s dobrou úvěrovou historií.

Žádost o půjčku FORMULÁŘ

Celé jméno .......
Adresa domů ....
Telefon :..........
Mobilní ..........
Země ...........
Zaměstnání :........
Sex :...............
Věk :..............
Částka potřebná ......
Délka úvěru :...........
Need For žádosti o úvěr .....
jste požádali o půjčku před .........
měsíční příjem .............

Takže pro špatný úvěr nezajištěný úvěr, úvěr špatné osobní půjčky nebo úvěru nepříznivé úvěru, kdekoliv na světě, dal nám k testu - možná budete příjemně překvapeni!

Pospěšte si teď a požádat o úvěr a získat si své problémy solved.You si k nám thruogh Compan naši e-mailovou adresu: info.caradonfund@gmail.com

Pozdravy,
Tony Pedro (CEO).
24. 02. 2010 | 13:42

Ahmed napsal(a):

Dobrý den, od Ahmed globální úvěrové firmy, v reakci na finanční recese ve světové ekonomice and nabízíme loan scheme at 3% interest rate na zájem jednotlivce with valid řádnou identifikaci. kontaktujte nás prostřednictvím e-mailu: ahmed.mahid @ yahoo.com.sg
05. 06. 2010 | 01:29

Tom napsal(a):

Good point on the need for some kind of protection for medical emergencies.
http://www.haoxinglass.com
http://www.china-ouya.com
http://www.china-bamboofloo...
http://www.china-bamboofloo...
http://www.china-bamboofloo...
http://www.hc-cca.com
http://www.mingjiangnan.com
http://www.xyweavebag.com
http://www.zh-bamboo.com
http://www.china-yongding.com
http://www.ysteas.cn
http://www.ds-jiecheng.com
http://www.huxi-cable.com/p...
http://www.huxi-cable.com/s...
http://www.ejaisolar.com
http://www.chinajmdq.com
http://www.chinalasiji.com
http://www.hzzxdq.net
http://www.zjbangge.com/rec...
http://www.zjbangge.com/lea...
http://www.zjbangge.com/sec...
http://www.zhuoerya.cn
http://www.hn-hardware.com
http://www.sunsurf.com.cn
http://www.jdxpwj.cn/booste...
http://www.jdxpwj.cn/tow-rope
http://www.zjxhdz.com
http://www.tygluegun.com
http://www.wanjia-ylm.cn
http://www.hangxiang.cn
http://www.meiyuanfurniture...
http://www.deliver.com.cn
http://www.hzzhuoyuan.com
http://www.hzhtdq.cn
http://www.china-chunyu.cn
http://www.cnboostercable.com
http://www.jdkeda.com
http://www.hzhwknit.com
http://www.cnboostercables....
http://www.cnboostercables....
http://www.phccwy.com
http://www.sunstorm86.com
http://www.cnyonghao.com
http://www.racketchina.com
http://www.lk-outdoorfurnit...
http://www.eammarsolar.com
http://www.jihepackage.com
http://www.jihepackage.com/...
http://www.jihepackage.com/...
http://www.jihepackage.com/...
http://www.jihepackage.com/...
http://www.worldmaya.cn
http://www.chinachristmasba...
http://www.xdbike.com
http://www.zjqiangsheng.com
http://www.shopdisplaycn.com
http://www.trading-mx.com
http://www.suntasksolar.com
http://www.huaan-med.com/di...
http://www.huaan-med.com/ea...
http://www.huaan-med.com/di...
http://www.huaan-med.com/di...
http://www.huaan-med.com/fo...
http://www.huaan-med.com/in...
http://www.huaan-med.com/in...
http://www.huaan-med.com/ba...
http://www.huaan-med.com/wa...
http://www.huaan-med.com/wr...
http://www.huaan-med.com/fo...
http://www.huaan-med.com/me...
13. 08. 2010 | 03:19

auto insurance rates napsal(a):

Hello There. I discovered your weblog the usage of msn. That is a really well written article. I will make sure to bookmark it and return to read more of your useful information. Thank you for the post. I will certainly return. <a href="http://topautoinsurancerates.net/">cheapest auto insurance rates</a>
17. 10. 2011 | 02:21

Hizphidinonok napsal(a):

 Ihre Gefühle zu kommen ist so rein , so gut, jedes Mal, wenn Sie Ihre Pflege benutzt haben, konfrontiert gutem Glauben ihre Gleichgültigkeit .

<a href="http://www.ss4k.ch/onlineshop.asp"><b>http://www.ss4k.ch/onlineshop.asp</b></a>,

<a href="http://www.sbk-biz.ch/schweizboots.html"><b>http://www.sbk-biz.ch/schweizboots.html</b></a>,

<a href="http://www.turner-iet.ch/de/bootsschweiz.php"><b>http://www.turner-iet.ch/de/bootsschweiz.php</b></a>,

<a href="http://www.bitg.ch/schweizonlineshop.html"><b>http://www.bitg.ch/schweizonlineshop.html</b></a>,

<a href="http://www.home-electronics.ch/homeelectronic/magazin/jacken.asp"><b>moncler</b></a>,
01. 12. 2013 | 16:28

vyrk napsal(a):

about to experience the experience the Yudao You Yuqing ! They rattling, Jupiter Luo was lightly: two Mo To cart before the horse, 14570 BKHPK <a href=http://www.photofabrication.com/images/jordan14.html>royal jordan</a> Buddhism, Taoism bone, soul roots, three Xian Yuan, is not innate, but acquired through the opportunity to obtain, such that Li on canopy also worship <a href=http://www.photofabrication.com/images/jordan11.html>ayanna jordan</a> canopy over, I think, or as early as possible this dead heart, even though you are very ' genius ', but fear that even these moderate qualifications 1 <a href=http://ritextile.com/images/jordan25.html>jordan iv</a> If you wish it, but it is only a short period of time can be piercing soaring centuries, the achievements of Immortality Zhengguo. However, what is

huge residual soul fusion, therefore, just want to do everything possible to recapture the sinking from your hand against the law of God, beads, <a href=http://ritextile.com/images/jordan21.html>jordan price</a> As Linghu not crossing the robbery of the monks, and even as far away as more than a dozen flesh Miles demon forest mountains outside, only the <a href=http://lighthousecs.com/images/jordan10.html>jordan kids</a> Dongsheng Tu Chau demon king and other repair, including ventral side dish Kang Yao Yi angle Huanan Zhou demon repair, all eyes light up, hoping Yao <a href=http://jarlsbergusa.com/images/jordan27.html>custom jordans</a> dusty tragedy enormous psychological pressure, even under a vague premonition that tragedy in their own time is bound to be robbed, 14570 BKHPK POPPY
12. 12. 2013 | 03:59

spadsaginaLah napsal(a):

Your ex horribly flustered, though the floor along with placed clumsy search, the girl explained:. " Son, you don't need to for you to disclose each of our techniques get. "
<a href="http://1-sale-mens.1minutesite.co.uk/nikeairmax1salemens.html">nike air max 1 sale mens</a>
,<a href="http://sale-uk-online.1minutesite.co.uk/christianlouboutinsaleukonline.html">christian louboutin sale uk online</a>
,<a href="http://saleshoesuk.1minutesite.co.uk/christianlouboutinsaleshoesuk.html">http://saleshoesuk.1minutesite.co.uk/christianlouboutinsaleshoesuk.html</a>
,<a href="http://uksaleclothes.1minutesite.co.uk/hollisteruksaleclothes.html">hollister uk sale clothes</a>
,<a href="http://outletuk.1minutesite.co.uk/hollisteroutletuklocations.html">hollister outlet uk locations</a>
.
25. 02. 2014 | 18:59

CarmenEi napsal(a):

Youth, the years of sedimentation energy release in life to give , in the constant practice and realize their dreams.
<a href="http://www.speciale2006.it/romaest/">Hollister Roma Est</a>
,<a href="http://www.iimm2005.fr/hollister/">Hollister</a>
,<a href="http://www.sekyo.fr/paris/">Hollister Paris Adresse</a>
,<a href="http://www.maserie.fr/hollister-pas-cher/">Hollister Pas Cher Femme</a>
,<a href="http://www.kletterkontakte.de/hollisterde/">Hollister De Online Shop</a>
.
25. 02. 2014 | 23:16

Detsantef napsal(a):

Because he just read to her heart , in April of that year , she met and later fell in love with the boy more than four years .
<a href="http://www.powershoes.co.uk/nike-air-max-1-em-womens-navy-red-p-490.html">Nike Air Max 1 EM Womens Navy Red</a>
,<a href="http://www.ebmax.co.uk/air-max-1-womens-blue-red-p-412.html">Air Max 1 Womens Blue Red</a>
,<a href="http://www.maimax.co.uk/cheap-air-max-1-womens-grey-yellow-blue-p-414.html">Cheap Air Max 1 Womens Grey Yellow Blue</a>
,<a href="http://www.maxury.co.uk/womens-nike-air-max-1-em/womens-nike-air-max-1-em-light-blue-green.html">Womens Nike Air Max 1 EM Light Blue Green</a>
,<a href="http://www.okmax.co.uk/nike-air-max-shoes-2013-womens/nike-air-max-shoes-2013-womens-pink-black.html">Nike Air Max Shoes 2013 Womens Pink Black</a>
26. 02. 2014 | 02:44

Gilbertpa napsal(a):

Sitting high Dangqi swing, a look back, is your smile .
<a href="http://outletuk1.1minutesite.co.uk/hollister_outlet_uk.html">hollister outlet uk</a> ,<a href="http://ukstores.1minutesite.co.uk/hollisterukstores.html">hollister uk stores</a>,<a href="http://saleuk1.1minutesite.co.uk/hollistersaleuk.html">hollister sale uk</a>,<a href="http://saleitems.1minutesite.co.uk/hollistersaleitems.html">hollister sale items</a>,<a href="http://saleitems1.1minutesite.co.uk/hollisterreturnpolicysaleitems.html">hollister return policy sale items</a>
26. 02. 2014 | 17:58

Jeremymow napsal(a):

I am grateful to fate , creating this a meet.
<a href="http://saleonline.1minutesite.co.uk/hollisteruksaleonline.html">hollister uk sale online</a>

<a href="http://sale2013.1minutesite.co.uk/hollisteruksale2013.html">hollister uk sale 2013</a>

<a href="http://jobsliverpool.1minutesite.co.uk/hollisterukjobsliverpool.html">hollister uk jobs liverpool</a>

<a href="http://jobsmanchester.1minutesite.co.uk/hollisterukjobsmanchester.html">hollister uk jobs manchester</a>

<a href="http://inlondon.1minutesite.co.uk/hollisterukstoresinlondon.html">hollister uk stores in london</a>
27. 02. 2014 | 13:07

Morka napsal(a):

Tak hlavně státy nemusí splácet. Doporučuji vždy především číst recenze půjček a názory těch, co si už půjčili. Dobré recenze najdete například zde:

http://www.pujckaportal.cz/
16. 04. 2015 | 14:19

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy