Lze řídit vědu?

10. 08. 2009 | 12:40
Přečteno 5852 krát
Několik vět úvodem: Tento článek jsem napsal někdy začátkem roku 2005 a vyšel v Bulletinu AV ČR číslo 3 (bohužel si již nepamatuji, zda to bylo v nějaké upravené podobě nebo přesně tak, jak Vám to posílám). Byl jsem od roku 2004 v tzv. Odborné komisi Rady pro vědu a výzkum (pro neživou přírodu a inženýrství) a v té době se začal "rodit" také "kafemlejnek" (viz níže). Musím s politováním konstatovat, že zpočátku byla jeho idea podporovaná i některými renomovanými vědci, kteří pracují v oborech, kde hra na impaktni faktory, H-indexy a jiné kvantifikované ukazatele může mít i nějaký rozumný smysl a snažili se to implantovat na celou oblast vědy.


Já jako matematik jsem ovšem vždy upozorňoval na to, že v mnoha jiných oborech by zavedení kvantifikovaného hodnocení a vytváření lineárních pořadníku "výkonnosti" vedlo k mnohem větším nespravedlnostem a deformacím, ke kterým docházelo dříve. V roce 2008, když dostával "kafemlejnek" svoji konečnou podobu, jsem na členství v komisi Rady pro Vědu a výzkum rezignoval. Měl jsem totiž pocit,že také mým jménem by se mohli úředníci zaštítit a tvrdit, že návrh hodnocení vědy vznikl vlastně také s mým požehnáním. Současných diskuzi jsem se zatím aktivně nezúčastnil, udělám však všechno pro to, aby naše věda nebyla v budoucnosti deformovaná.

xxx


Lze řídit vědu?

V období mimořádného rozmachu vědy a vývoje moderních technologií se může zdát, že položená otázka buď nemá smysl nebo, že odpověď na ní je zřejmá. Po mnoha letech aktivní práce v základním výzkumu (v matematice), působení v nejrůznějších hodnotících komisích a grémiích a v neposlední řadě také po mnohaleté odpovědnosti za řešení nejrůznějších projektů, jsem však přesvědčen o tom, že odpověď na položenou otázku zřejmá není. Důvodů pro svoje přesvědčení mám několik a v následujících odstavcích se je pokusím zformulovat.

Po období tuhého centralismu při rozdělování peněz na vědu došlo na počátku devadesátých let k uvolnění finančních prostředků formou různých soutěží. Po vzoru našich západních sousedů vznikla řada grantových agentur na nejrůznějších úrovních - od celostátní úrovně až po agentury, zahrnující pouze jednu organizaci. Postupem času se začaly otevírat i další možnosti na úrovni mezinárodní. Tento jev hodnotím velmi pozitivně a před deseti až patnácti lety se nám tak otevřely před tím netušené možnosti. Sám jsem jich hojně využil a snad tak i přispěl k tomu, že pár mladých lidí, které jsem díky tomuto systému mohl pro matematiku získat, spojilo svoji profesní dráhu s vědeckým výzkumem a bádáním. Systém, kterým jsem byl zpočátku tak nadšen, však časem prošel vývojem, který spočíval mimo jiné v tom, že se rok od roku postupně „zdokonalovalo“ výkaznictví všeho druhu a toky financí začaly být svazovány nejrůznějšími pravidly, z nichž si v horším případě některá vzájemně odporovala, v lepším případě pak měla za důsledek to, že vyhovět všem těmto pravidlům bylo pomalu obtížnější než vyřešit příslušný vědecký projekt! V grantových agenturách a v organizacích zbývajících se výzkumem začalo přibývat administrativních pracovníků, jejichž úkolem bylo organizačně zajišťovat hodnocení končících projektů a rozdělovat prostředky na projekty zahajované. Aby byl nárůst byrokratického aparátu dostatečně zdůvodněn, začaly přibývat nové formuláře a často i nesmyslné otázky a požadavky na řešitele. S jistou nadsázkou lze říci, že kdyby měl dnes řešitel při podání projektu poctivě odpovědět na všechny dotazy na něj kladené, musel by mít výsledky svého bádání dávno připravené někde v šuplíku.

Taková situace je však absurdní! Věřím, že výše uvedené „zdokonalování“ bylo vyvoláno upřímnou snahou o maximální objektivitu a korektnost. Nikdo se však neptal a neanalyzoval to, zda každá nová kolonka ve formuláři dává rozumný smysl, nebo co každý další formulář znamená pro čas vědce, jehož hlavním cílem není vyplňování dotazníků a „papírování“, nýbrž vědecká práce. Připočteme-li k tomu skutečnost, že se v posledních letech na jedné straně potýkáme s nedostatkem institucionálních finančních prostředků, které by mohly zabezpečit alespoň základní stabilitu naší vědecké základny a „podržet mladé mozky na domácím hřišti“, a na straně druhé jsou vypisovány nové a nové programy, aniž by se ty staré v klidu a včas zhodnotily, dospěli jsme do stadia, které není pro rozvoj a pěstování vědy příznivé.

Řada mladých (ale nejen mladých) vědců to velmi dobře cítí a využívá příležitostí působit v zahraničí. O svém brzkém návratu neuvažuje, protože nemá chuť ztrácet drahocenný čas bojem s lokální byrokracií a omezeností některých pracovníků zodpovědných za rozdělování peněz na vědu. Výsledkem nepromyšleného a nezodpovědného systému je - mimo jiné - značně pokřivený žebříček hodnot. Vždyť „úspěšným vědcem“ je dnes ten, kdo získá více finančních prostředků, kdo umí včas zareagovat na vypsání nového programu. Netrápí se tím, že nemůže svůj čas věnovat vědeckému bádání, a raději trefně vyplňuje příslušné kolonky formulářů. Příliš ho nezajímá, zda jeho výsledky jsou přínosem pro rozvoj vědy, neboť ví, že za jistý čas požádá o peníze v rámci jiného programu, vyplní nové formuláře…. „a jede se dál“! Rozmělňování finančních prostředků do různých nových programů a grantů vede k taktizování a „vytěžování“ peněz na vědu bez tak potřebného efektu pro rozvoj vědy samotné.

Současný systém hodnocení výsledků vědecké práce není dobře nastaven. Souvisí to bohužel s tím, že mnoho lidí, kteří rozhodují o rozdělování financí na vědu, nemají sami jasno v tom, co to věda je a jaké je její poslání. Často mívám pocit, že žijeme v době temna. V hlubokém středověku mohli být totiž mnozí vědci financováni pouze proto, aby vyrobili zlato nebo elixír života s minimálními náklady, případně proto, aby sestrojili perpetum mobile, které by vykonalo veškerou práci zadarmo. Nezbývalo jim často nic jiného, než navenek vykazovat práci na těchto nesmyslných zakázkách. Jiní zase byli nuceni bojovat s předsudky církve a svoji vědeckou pravdu šířit navzdory oficiální politice mocných. Vědecký pokrok se tak prosazoval velmi těžko. Přesto se však při práci na výše uvedených „nesplnitelných zakázkách“ dosáhlo mnoha dílčích i zásadních objevů, které byly v budoucnosti zhodnoceny, a to často mnohem více, než jak předpokládaly původní nerealizovatelné záměry.

Na druhou stranu, byli i „osvícení“ panovníci a mecenáši vědy, díky kterým dosáhl vědecký pokrok nebývalého rozmachu. Mnozí však ve své době z něho neměli okamžitý užitek (a ani jej neočekávali) a svoje aktivity chápali spíše jako vklad pro budoucí generace. I když se to zdá neuvěřitelné, dnešní doba se té minulé velmi podobá. Vždyť ve sdělovacích prostředcích můžeme často slyšet názory, že podpora vědy je nutná, ale že je třeba podpořit jen takovou vědu, která přinese okamžité aplikace a finanční efekty. Představa mnoha mocných dnešního světa o přínosu vědy spočívá především v tom, že se prostředky vynaložené na vědu musí co nejrychleji vrátit ve formě nového vynálezu nebo nové technologie. A ty by pak měly, opět ve velmi krátké době, uspořit mnohonásobně více peněz, než kolik jich bylo na počátku do vědy vloženo. Dnešní politikové by navíc byli nejraději, kdyby tento cyklus proběhl v časovém intervalu jednoho volebního období, aby byla jejich teplá místečka zajištěna i pro časy budoucí. Tak to ovšem nefunguje a nikdy fungovat nebude!

Politikové a byrokrati se rádi zaštiťují frází, že „daňoví poplatníci mají právo se ptát, na základě jakých kritérií a jak jejich peníze do vědy putují“. To je samozřejmé a proti tomu nelze nic namítat. Nikoho to však neopravňuje prosazovat zjednodušená kritéria, která nerespektují základní pravidla fungování vědy.

Hodnocení základního výzkumu, jehož skutečný přínos ani nelze v krátkém časovém horizontu seriózně posoudit, se většinou redukuje na publikace v časopisech či knihách. Zde však v drtivé většině rozhoduje pouze jejich počet, případně impaktní faktor časopisu, kde byl příslušný článek publikován. Nikdo se již neptá na kvalitu, nikdo se neptá, jakou roli hraje impaktní faktor časopisu v dané vědecké disciplině. Byl jsem často svědkem toho, že navrhované (a někdy i realizované) systémy hodnocení tak sčítaly „jablka a hrušky“, a zdá se, že řadě odpovědným lidem to buď vůbec nevadilo, nebo si to neuvědomovali. Vzájemné poměřování různých vědeckých disciplin podle impaktního faktoru má stejný smysl, jako kdybychom například při šestimetrovém skoku na olympiádě konstatovali, že jde o průměrný výkon, aniž bychom se ptali, zda jde o skok do výšky, skok o tyči, trojskok, nebo snad o skok do dálky! Zde je jistě každému naprosto jasné, že kvantitativní kritérium je nutné doplnit kritériem kvalitativním. Podobný systém hodnocení vědy však není jenom naším specifickým problémem, jde bohužel o obecný jev, vyskytující se hojně i v zahraničí. Smutné na tom je, že my, místo abychom se ze špatných příkladů poučili, s nadšením vše přebíráme s bláhovou nadějí, jak naší vědu zdokonalíme.

Kdybych měl shrnout, jaké jsou hlavní poznatky, které přinášejí některé hodnotící systémy, používané v zahraničí a zaváděné i u nás, pak jde především o následující nežádoucí efekty:

- publikování jednoho výsledku v několika různých publikacích, jejichž cílem je zajistit autorovi (autorům) co nejvíce „čárek“ (tzv. výstupů),
- obrovské množství publikací, jejichž vědecký přínos je nulový a jejichž jediným cílem je to, aby byly publikovány (publish or perish!); to, že je nikdo nečte, nikoho nezajímá,
- vědečtí pracovníci mnohem více píšou než čtou
- vědečtí pracovníci mezi sebou závodí o to, kdo více vyprodukuje, aniž by mezi sebou komunikovali,
- na velkých konferencích je příliš mnoho přednášek, které nikdo neposlouchá a jejichž jediným cílem je to, aby byly prosloveny.

Myslím, že snahou každého rozumného hodnotícího systému, kterému jde o skutečný rozvoj vědy a ze kterého by pak měla vycházet pravidla pro rozdělování finančních prostředků, by však podle mne mělo být poněkud něco jiného:

- vědecký výsledek publikovat „úsporně“ v co nejmenším počtu publikací,
- publikovat pouze výsledky, které jsou přínosem pro rozvoj oboru a které budou zajímat ostatní,
- vědečtí pracovníci by měli více číst než psát,
- vědečtí pracovníci by neměli závodit o to, kdo více vyprodukuje; měli by více mezi sebou komunikovat,
- organizovat méně konferencí s méně přednáškami (případně specializované „workshopy“), které však ostatní poslouchají a jsou pro ně přínosem.

Mám bohužel pocit, že tyto zásady dnes málokoho kompetentního zajímají. Představa, že najdeme průhledná kritéria vědecké výkonnosti, která může mechanicky používat i úředník, je lichá a znamená hledání jednoduché pravdy tam, kde taková pravda neexistuje. Hrozím se toho, k čemu podle mého názoru spěje připravovaný systém hodnocení vědy a výzkumu: všechny informace o univerzitách a ústavech budou v databázích (seznamy publikací oznámkované impaktním faktorem, seznamy citací, apod.) a úředník „přímo od klávesnice“ bude rozhodovat o přidělování finančních prostředků a potažmo také o útlumu určitých vědních disciplin, o personálních otázkách, o potřebnosti toho kterého oboru atd. Na navrhovaném systému hodnocení vědy a výzkumu mi velmi vadí také to, že o výběru časopisu, ve kterém budu chtít publikovat svoje výsledky, nebude v budoucnosti rozhodovat jeho prestiž v mezinárodní matematické komunitě, ale jen seznamy „posvěcené“ poměrně úzkou skupinou lidí, která bude (neprávem) rozhodovat o tom, co je či není kvalitní.

Pavel Drábek,
katedra matematiky, Fakulta aplikovaných věd ZČU v Plzni

Druhou, závěrečnou část textu přineseme ve čtvrtek (pozn stk.)

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Michal J napsal(a):

Diky za clanek, souhlasim.

PS: Vas sportovni primer o skocich z roku 2005 asi nekomu utkvel v pameti (mozna si to ani neuvedomil), viz clanek z r. 2009:

http://hn.ihned.cz/c1-37662...
10. 08. 2009 | 14:56

reporter napsal(a):

Se současnou vědou jak v ČR tak i jinde ve světě je to velmi smutné. Věda se celkově nachází v období temna, ktreré se každým dnem prohlubuje. Věda se uzavřela do svých temných komnat a jen svou závislostí na státu poníženě škemrá a natahuje ruce pro finace. Přitom to nejdůležitější se z vědy už dávno vytratilo a to nadšení pro svobodné bádání nad něčím novým nezámým pro blaho celku bez nároku na ocenění. Skupina vědců se uzavřela do jakési sekty jako církev ve středověku. Jak je možné že 60 let od konce druhé světové války nepřišel žádný velký převratný revoluční vynález? Jak je možné že svět před 1. svět. válkou a po 2. svět. válkou je zcela odlišný a to tenkrát vědci neměli počítače, kopu peněz jako nyní? To máme čekat až skončí 3. svět. válka a ty převratné technologie se opět pustí na veřejnost? Jak je možné, že nemáte kontrolu nad tím co se děje ve vojenském výzkumu za oponou např. v USA? Co to je za svět, kde se něco před veřejností tají. Máme to ještě zapotřebí? Nejsme stále ve středověku?
10. 08. 2009 | 15:30

Paterik napsal(a):

reporter:

středověk panuje spíš ve vaší mysli. Třeba v oblasti onkologické medicíny udělala věda za posledních dvacet let víc práce, než pomalu za celé dvacáté století. Svobodné bádání bez nároku na ocenění? To si děláte legraci? Budete snad vy chodit do zaměstnání bez nároku na mzdu? I vědec musí být z nečeho živ. A za co myslíte, že si budeme kupovat chemikálie? Špičková věda bohužel stojí špičkové peníze. A ty musí někdo dát. Ze svého to platit nemůžeme.
10. 08. 2009 | 15:59

reporter napsal(a):

paterik
Zrovna onkologie se chlubit tím podstatným úspěchem nemůže. Rakovina zůstane přístroji či chemii všeobecně nelečitelná, takže onkologie už řadu let pouze přešlapuje na místě. To hlavní vědcům stále uniká.... A lidí s rakovinou rychle přibývá.
Vědu může dělat svobodně každý jednotlivec jako hobby či koníček, ale jejich výsledky či názory sekta vědců stejně zašlape. Což je velká škoda.
10. 08. 2009 | 17:05

Michal J napsal(a):

Dekuji "reporterovi" za cenne pripominky. Myslim, ze tolik perel na tak kratkem prostoru se jen tak nevidi a prispevek je dulezitym svedectvim o tom, co se asi honi v hlave spouste urednikum a politikum, kteri o uzitecnosti vedy rozhoduji. Bravo! ;-)
10. 08. 2009 | 17:20

Kafař napsal(a):

Věda se jistě dá nějak řídit, ale rozhodně se musí nějak financovat. Autor by zřejmě chtěl od státu peníze na bianco šek a pak si prostě nějak bádat a cestovat po světě. Celé mi přijde jako zase další nářek někoho, kdo si v novém financování pohorší. Dle vládní databáze je autor řešitelem výzkumného záměru za více než 133 mil. korun (na 7 let řešení). To není zrovna málo na to, že matematika je v porovnání s ostatními "levná" věda - by mně zajímalo, jestli to, co se za ty milióny v Plzni vybádalo, opravdu stojí za to - jaký konkrétní přínos pro společnost to mělo? Podle toho kafemlejnku jistě ne, jinak by si nestěžovali. Kafemlejnek má sice hodně negativ, ale má i své výhody. Na rozdíl od oponentur, kdy si řešitel sám vybírá oponenty (obvykle své přátele), dává alespoň rychlý náhled toho, jestli se dělalo vůbec "něco".
10. 08. 2009 | 17:35

Ládik napsal(a):

Myslím si, že pokud bude možné řídit vědu, bude brzy možné řídit i umění a nakonec počasí.
10. 08. 2009 | 17:38

Paterik napsal(a):

reporter:

dělat vědu na koleně jako hobby? a já blbec kvůli tomu tak dlouho studoval! Víte aspoň přibližně jak se v posledních letech zvýšila úspěšnost léčby leukemických pacientů? A to hlavní nám uniká... kdybyste o rakovině aspoň něco málo věděl, tak byste možná pochopil proč.
10. 08. 2009 | 17:52

Dan Hlubinka napsal(a):

Kafař:
pochybuji, že by si zrovna profesor Drábek se svou skupinou pohoršili. Ne, pane "Kafaři", toto není nářek někoho, komu je "ubližováno", toto je nářek člověka, který umí přemýšlet, umí pracovat s čísly a v souvislostech, nářek nad prostoduchostí těch, kteří věří v nalezení kamene mudrců a umění řídit vědu (umění, společnost, dějiny,...).

Vědecké objevy se naplánovat nedají. Předem nevíte, co platí, řídíte se intuicí, ale chce to spoustu znalostí, času a tvrdé práce od intuice dospět k výsledku. Někdy i překvapivému a někdy i negativnímu. Předem nemůžete ani říci, kolik času a nákladů bude určitý výzkum stát. To jde pouze v případě, že nebádáte, ale "objevujete" již objevené. Navrhněte jinou cestu k poznání, pokud se Vám to nelíbí.

Výzkumný záměr je dlouhodobé financování velkých výzkumných skupin. Má jednoho zodpovědného řeštele, ale řešitelů je hodně, spíš desítky lidí než jednotlivci. Na sedm let, necelých dvacet milionů ročně. Jen udržování kvalitní matematické knihovny stojí přes tři miliony ročně jen za časopisy a elektronické databáze. Moc knih se do té částky už nevejde. Zkuste si porovnat, za kolik jede a bydlí na zahraniční konferenci běžný český matematik a za kolik běžný český poslanec na "studijní" cestě.

Přínos pro společnost? Zaprvé, věda není národní, ale mezinárodní. Naše výdaje na vědu jsou naším příspěvkem lidstvu. Tak, jako my využíváme výsledky výzkumu z jiných zemí, také náš výzkum může být použit jinde. Zadruhé, v rámci aplikované matematiky lze dělat spousty "užitečné" práce. To, že nepadají mosty, že letadla mají lehké, ale přesto pevné nosníky, že se dají odhadnout zásoby dřeva v lesích, že se dají zkoumat důsledky protiepidemických opatření a to vše na takové úrovni, že na tom záleží lidské životy, případně existence firmy, takové výpočty doma na kalkulačce s trojčlenkou nezvládnete. Zatřetí, výuku je nejlepší svěřit lidem, kteří sami aktivně daný obor dělají. Ne těm, kteří se sami nazpaměť naučí zahraniční monografie. A aktivně pracovat znamená mít solidní zázemí.
10. 08. 2009 | 23:24

jirizlatuska napsal(a):

Kafař: "Podle toho kafemlejnku jistě ne, jinak by si nestěžovali." Kritika se ozyva i z pracovist, kde si kafemlejnkem nepohorsi, prinejmensim ne kratkodobe (dlouhodobe na to doplatime vsichni). Ne kazdemu je ale mozne zacpat usta penezi - a prof. Drabek nebo doc. Hlubinka jsou dobrým prikladem. Je spis otazka, zda tem, kteri si ve svetle argumentu nechaji sva usta penezi zacpat v teto veci, muzete verit, ze se stejnym spusobem nenechaji ovlivnit i ve sve vedecke praci.
10. 08. 2009 | 23:44

Kafař napsal(a):

D.H.+J.Z.: Možná jsem to napsal zbytečně moc tvrdě, nicméně je evidentní, že ten záměr byl pro malou regionální katedru a "levný" obor poměrně štědrý (a rozhodně to není jejich jediný grantový příjem) - tj. dalo by se říci "žití si nad poměry". Když se podíváte, kde je v kafemlejnkotabulce jejich fakulta, je snad jasné, že si finančně pohorší. Já souhlasím, že ten kafemlejnek je v podstatě pitomost, expresivně řečeno, ale prostě vidím tam i pozitiva. Samozřejmě velké negativum je, že se mu dá přízpůsobit a zaměřit se na nesmyslné generování bodů. To ovšem odporuje vědecké etice a většina vědců to snad dělat nebude (dobří to dělat nebudou a lemplové na to budou moc líní). Další výtka je, že porovnává neporovnatelné obory - ano, to je pravda, ten přímý přepočet na peníze napříč obory je dost síla. Nicméně pro porovnání pracovišť ve stejném oboru považuji nějaké číselné (bodové) hodnocení za velmi užitečné (a to i s přímým přepočtem na peníze v rámci toho oboru!) - dobře umožňuje identifikaci chovných pracovišť i chovných vědců na jinak "tažných" pracovištích - určitě taky znáte na svém pracovišti někoho, kdo prostě dělá méně než vy, jenže šéf to nevidí a ten lenivec v podstatě bere stejně peněz jako vy - takoví lidé budou teď jasně viditelní. Pokud by se totiž hodnotilo jen několik nejlepších výsledků, jak tu navrhujete, pak tomu pracovišti stačí jen těch pár výsledků a zbytek peněz může v klidu projíst a na nic se nepřijde. Bohužel, na nás, na Čechy, musí být přísnost, protože je mezi námi příliš monoho vyčůránků.
11. 08. 2009 | 00:33

david napsal(a):

reporter:
s vasi myslenkovou vybavou bych spise chodil kanalama,nez exhiboval na internetu.
Od 2.sv.v. nebyl zadny revolucni objev nebo vynalez? Co treba pocitace, na kterem ty sve hlouposti pisete? Co pristan na Mesici, sondy v kosmu, uplne vyleceni nekterych typu rakoviny, transplantace organu, genova terapie, pozitronova emisni tomografie v lekarstvi, CT, fMRI, laserove operace mozku, nadzvukova dopravni letadla, mikroskopie atomarnich sil, precteni lidskeho genomu, rozlusteni struktury DNA, automobily na vodikovy pohon, operace na otevrenem srdci, leky na schizofrenii, objev antidepresiv v soucasnosti uz nekolikate generace, radioaktivni datovani, dukaz ze dinosauri vyhynuli po padu asteroidu, nalezeni 4 miliony let starych predku cloveka, moznost zivota na Marsu po analyze meteoritu, objev pulsaru, terorie strun, kosmicke mikrovlnne zareni, ... ne opravdu se od 2sv v. nic neudalo
11. 08. 2009 | 11:38

Martina K napsal(a):

Ackoliv souhlasim s tim, ze nelze najit spravedlivy zpusob vzajemne hodnotit prirodovedne a treba humanitarni obory, nektere navrhy autora mi prijdou zavadejici, zejmena, pokud se vzahnou na experimentalni vedy.
- vědecký výsledek publikovat úsporně v co nejmenším počtu publikací - v mem oboru vam otisknou jen originalni clanek, ktery nebyl nikde jinde publikovan, tem lepsim casopisum vadi i abstract zverejneny na konferenci. Navic vetsina casopisu ma limit na pocet slov, obrazku, tabulek a citaci.
- publikovat pouze výsledky, které jsou přínosem pro rozvoj oboru a které budou zajímat ostatní-a to se jako pozna jak, kdo o tom rozhodne? Pokud vim, v soucasne dobe se pouziva tzv. citovanost clanku, pri ktere se hodnoti, kolikrat byl clanek citovan ostatnimi vedci v publikacich a vypocitava se z toho treba impact faktor casopisu.
- vědečtí pracovníci by měli více číst než psát”-bez cteni aktualnich clanku nejspis kazdemu ujede vlak, co ale budou cist, kdyz nebudou psat, to mi tedy vubec neni jasne. Psani je navic nezastupitelna forma komunikace
- vědečtí pracovníci by neměli závodit o to, kdo více vyprodukuje-v mem oboru soutezi o to, kdo prijde s objevem prvni, kdyz to objevite jako druhy, neni to objev.
-měli by více mezi sebou komunikovat-co je psano to je dano, chtit na nekom vzdat se autorskych prav na vysledy, ktere ho staly miliony je naivni. Na druhou stranu, kdyz uz je prace prijata v casopise, vedci se s ni radi pochlubi jeste pred vydanim treba na konferenci
- organizovat méně konferencí s méně přednáškami, které však ostatní poslouchají a jsou pro ně přínosem. -Existuji jak velke konference s mnoha sekcemi tak male velmi specializovane, kazdy si muze vybrat nebo zorganizovat vlastni.
A kdyz teda ti vedci nebudou psat a jen cist a bude mene konferenci-jak budou komunikovat?
Pokud vim, v tom navrhu hodnoceni ceske vedy je jakysi algoritmus, ktery uvazuje IF v kazdem oboru samostatne, tj, kdyz publikujete clanek v casopise s impact faktorem 9 v oboru, kde ma nejlepsi casopis IF 20, pak ziskate daleko mene bodu nez kolega, ktery publikoval v casopise s IF 9 , ale jeho obor ma nejlepsi casopis s if 10. Tedy zohledneni oboru existuje, otazka je jak dobre/spatne.
Veda se ridit da i kdyz velmi neprimo a omezene a to tokem penez na tematicke granty. Hloupe je, kdyz se vedu pokousi nekdo ridit pridelem existencnich prostredku.
11. 08. 2009 | 12:18

Martin napsal(a):

Pokud budou výsledky mého výzkumu hodnotit lidé, kteří mému oboru nerozumí, bude jejich hodnocení vždy špatné ať zvolíme jakákoliv kritéria. Navrhuji jiný systém, který je založen na tom, že vědci sami nejlépe vědí, co mají s penězi udělat a nepotřebují k tomu žádnou kontrolu:

(1) Systém je založený na existenci vědeckých týmů na straně jedné a hodnotících panelů na straně druhé
* vědecký tým je absolutně svobodný v tom, kdo ho tvoří, na čem bádá a kde jeho členové pracují; je složený nejen z vědců v ČR
* panel je určen pro daný obor (Informatika, Matematika, ... - možné i podrobnější členění panelů) ale především je složen pouze z kapacit v daném oboru a má mezinárodní složení, jeho členem jsou povinně i mezinárodně uznávané kapacity

(2) Vědecký tým uzavírá s panelem "kontrakt", který zajistí XKč/rok po dobu N roků. Získané prostředky tým využívá naprosto svobodně.

(3) Během trvání kontraktu je stanoveno několik "check-pointů" (např. 1x/2roky), kdy panel odborně zhodnotí vědecké výstupy týmu na základě dodaných podkladů. Nemusí hodnotit účelnost vynaložených prostředků, pouze zhodnotí kvalitu výsledků podle kritérií běžných v daném oboru. Panel může při závažných nedostatcích kontrakt zrušit.

(4) Efektivnost vynakládaných prostředků bude vyhodnocována relativně samotnými vědeckými týmy a panely. Jako vedoucí týmu uvidím, že mám daleko vyšší náklady se srovnatelnými tými v mém oboru a to vidí i panel, který můj příští kontrakt nemusí uzavřít.

Vzdáleně takto funguje Grantová Agentura ČR. Ze začátku by samozřejmě systém nefungoval ideálně a podle mě by se sám stabilizoval a vynaložené prostředky by byly vynakládány efektivně. Je to samozřejmě relativní, nebude to fungovat, pokud většina bude plýtvat. Jenže vědci nedělají vědu proto, aby mohli podvádět a přiživovat se na přidělených penězích. Chtějí za přidělené peníze opravdu pracovat
11. 08. 2009 | 12:56

jirizlatuska napsal(a):

Martina K: "otazka je jak dobre/spatne" - tato otazka je zodpovezena ve prospech toho druheho v odborne literature kolem IF (coz je specificky indiokator zavedeny jednou komercni instituci pro hodnoceni casopisu v okne dvou kalendarnich let citaci, nikoli individualnich publikaci), ale i kolem citacni analyzy obecne. Krivka, ktera je tim v ceskem "algoritmu" prokladana, byla navic pocitana pro soubor vsech oboru dohromady a prislusne parametry se pak pouzivaji bez dalsi kalibrace pro jednotlive skupiny. Studiemi za zahranici (konkretne treba to, co delaji Britove, v ramci pripravy REF) navic vcelku jednoznacne ukazuji, ze pouziti metody metrik pres vsechny publikace neni schudna cesta.
11. 08. 2009 | 12:58

zdenek mihalco napsal(a):

Dobrý den,

smazal jsem jeden urážlivý text, který byl v rozporu se záměry těchto stránek, tj. vytvářet prostor pro slušnou a věcnou diskusi.

Děkuji za pochopení,
Zdeněk Mihalco,
správce blogů a diskusí
11. 08. 2009 | 13:05

matěj forman napsal(a):

Chápu, že v Čechách je těžké navrhnout cokoli. Bude to vždy rozcupováno těmi nejchytřejšími a nejšikovnějšími.

Váš návrh, Martine, se mi líbí. Co mi na vysoké škole chybí je možnost dlouhodobější práce v rámci jednoho otevřenějšího projektu. Člověk je jinak
přiškrcován řadou těch menších.

Jsem rád, že žiji v této zajímavé době, kdy se systém hodnocení a nadprodukce článků začíná hroutit. Jsem zvědav, jaké nápady se objeví. Celý ten humbuk okolo je pro vědu jako takovou jenom užitečný.
11. 08. 2009 | 13:44

lopez napsal(a):

Autor blogu upozoňuje na nejenom kosmetické vady formálního systému hodnocení.Reporter to podtrhl:skutečně jenom psaní z 99.99 % není vědou.A ve světě věda ztratila své bývalé renomé:je to jen ledová tříšť,většinou chaos patologických myšlenek,obsahově půl století není novum.
11. 08. 2009 | 21:13

vaclavhorejsi napsal(a):

lopez:

"A ve světě věda ztratila své bývalé renomé:je to jen ledová tříšť,většinou chaos patologických myšlenek,obsahově půl století není novum. "

Pane, vite, co rikate? Podivejte se, jak vypadaly klicove vedecke obory pred 50 lety a nyni!
Dokonce i rozdil oproti stavu pred 20 lety je naprosto spektakularni!
Prave naopak - veda (i pres radu negativnich doprovodnych jevu) prinasi stale vice poznatku a jde dopredu rychleji nez kdykoli jindy...

..
13. 08. 2009 | 08:45

David Kalhous napsal(a):

Vite, on je tak trochu problem, co berete za nove a stare, co za mene nebo vice revolucni. Pak se tezko diskutuje.
Podle me je dulezita i trist malych vysledku, bez nich to velke casto nevznika.
Pokud jde o tu komunikaci, za lezi na oboru. Verim, ze existuje mnoho prispevku, jejichz obsah zna ctenar predem. Samozrejme nema cenu pausalizovat. Spis jde o rozumny kompromis. Jinymi slovy autor blogu jiste neusiluje o zruseni konferenci, casopisu apod. Spise upozornuje na to, ze obory jsou jiz tak siroke a hluboke, ze se mohou objevy dat na mnoha mistech a badatele o tom nemusi ani vedet proste proto, ze nemohou fyzicky zvladnout badat v casopisech mimo svou uzkou specializaci. Navic muze proto vychazet v pripade sousednich oboru ze zaveru ziskanych cetbou nejbezneji dostupnych textu, napr. ucebnic, ktere rychleji zastaravaji. Ale to je spise o individualnim pristupu a uvedomeni si toho, ze ostatni obory se promenuji podobne jako ten vas. je paradoxni, jak se na to v praxi zapomina :-)
13. 08. 2009 | 13:40

TUTORIAL TIPS AND TRICKS napsal(a):

Danke f information
15. 08. 2009 | 20:43

Hloupý Honza napsal(a):

Věda má dneska ve společnosti problém z toho, že došla příliš daleko.

Říká se, že posledním univerzálním vzdělancem byl jan Amos Komenský. Po něm už nikdo nedokázal obsáhnout veškeré vědění své doby. To bylo 17. století a Newton se teprve narodil.

Ještě v 19. století to šlo. Nikdo už nemohl vědět všechno, ale bylo možné udržovat si všeobecný přehled, dohlédnout k obzorům poznání do všech stran a rozeznat tam aspoň obrysy, když už ne detaily. Encyklopedisté shrnuli přehled do knihy, zpřístupnili jej všem -- protože povinná školní docházka naučila všechny číst -- a svět, nebo aspoň Evropu, mohlo ovládnout osvícenství.

Od těch dob věda postoupila všemi směry tak daleko, že už i jen dohlédnout v některém z nich k obzoru může jen ten, kdo tím směrem usilovně kráčí. Na tradici encyklopedistů navazují wikipedisté, ale dokud na ty hory dat nebudeme mít nějaké pomocné čipy rozšiřující kapacitu mozku, asi nám to moc nepomůže. Většina lidí není schopna pochopit ani poznatky sto let staré -- pak se není co divit, že současný pokrok už skoro nikdo nevnímá.

Neschopnost chápat má katastrofální následky. Většina lidí přestala rozlišovat mezi vědou a magií a zcela samozřejmě očekává od vědy zázraky. Aplikace se přizpůsobují takovému přístupu a všechno se vyrábí pro obsluhu naprostými ignoranty. Stiskněte tlačítko, a je to. Rozdíl mezi deset let starým přístrojem a novým není znát, protože se mačká stále stejné tlačítko. Rozdíl mezi deset let starým zdravotnictvím a novým není znát, protože zajdete za doktorem, ten vám dá pilulku, případně vám ve spánku požehná magickým skalpelem, a vy se uzdravíte; nebo se neuzdravíte, a to znamená, že doktor selhal. Mozky krní. Už ani paměť neslouží a nikdo si nevzpomene, jak vypadal jeho počítač před deseti lety nebo kdy si pořídil první mobil, případně kdy se mobilem poprvé vyfotografoval.

Všechny výdobytky vědy a techniky jsou samozřejmé. Dokonce ani ty nejnápadnější, ani takové, které nedokázala předpovědět sci-fi literatura, už nikdo nevnímá. Nikdo si nevzpomene na dobu, kdy žil bez nich. Nikdo si ani nedokáže představit, že by bez nich žil. Vždyť je to všechno normální. Nic se nemění.

Žádný pokrok není.

Otázka je, jak dlouho potrvá, než schopnost vůbec dojít na hranice poznání, natož je ještě někam posunout, ztratíme úplně všichni. Kdy dojde na to, že opravdu už žádný pokrok nebude.

Možná nám pokrok ve vědách o mozku pomůže rozšířit jeho kapacitu. Možná nám technický pokrok pomůže posílit duševní schopnosti šikovnými udělátky. Anebo nám ten pokrok ještě v době, kdy by pár lidí bylo schopno na něm pracovat, zarazí banda arogantních hlupáků, tlupa primitivů zručných v žonglování s penězi, obratných v ohlupování davů a zběhlých v sepisování lejster.

Možná je dokonce ta poslední možnost skutečně nejlepší. Mravenci také žijí bez vědy, a jak dlouho jim to krásně funguje!
09. 09. 2009 | 18:02

Astaga.com lifestyle on the net napsal(a):

your article is excellent,i really love it.
30. 12. 2009 | 03:38

cheap Jimmy Choo Shoes napsal(a):

29. 01. 2010 | 09:54

cartier libre napsal(a):

They weren't looking to make a lanieres political statement or to be pioneers of gender liberation.
26. 03. 2010 | 09:01

vvvbgtrff napsal(a):

We have been featuring via the internet financial products in america alone as well as Europe for now, together with initiated throughout the uk regarding this past year. We could growing every 4 weeks not to mention extending within brand-new areas. Offer you and me a try. With this 99. 8% agreement standing, hardly any credit history check ups, certainly no faxing papers : it is really much easier than any other time!
The sole demands are usually that you're 18+ yrs . old, some BRITAIN kama'aina (, and also have latest employment. Its that easy. If you will probably pay again the actual cash advance mortgage loan, you can aquire the amount of money you'll need, when you need it.
Use Pay day loans
<a href=http://kontoosobisteranking.com>konto osobiste</a>

One of the many great things about protecting payday advances internet will be the full speed for which you can get those finances. Acquiring a lending product from your traditional bank may well almost acquire 2 or 3 weeks, or perhaps many weeks, even while that they pick up the whole set of agreements necessary practice this financial loan. Who have moment for the? Not a soul! And also it's not necessary now. Only at Fast Online payday loans in the united kingdom, we will procedure a bank loan require, many times around the
<a href=http://lokatabankowa2013.com>lokaty ranking sierpień 2013</a>

In our current economic climate, lots of people tend to be troubled that will pay bills. Rent, together with house loan bills are high, salaries and additionally salary can be lessen, as well as the costs continue to keep mounting up. We all can help you passage the particular space somewhere between paydates and also help you get your own expenditures settled. Simply put together some of our two hour sort, sign in forums get hold of profit laid down directly into your bank account from the equivalent time.
You can easlily help your loved ones ensure it is by means of a down economy
<a href=http://kredytsamochodowy2013.com>kredyt samochodowy kalkulator</a>

Create recognize if you are likely to require extra money. Notably through buildings having groups, there are tons of factors to take care of, auto expenditures, power, insurance fees, cellphone expenses, medical professional and even dental professional visitors. It can become vast!
Having online payday loans, you can easlily guide family and friends allow it to be by way of your future pay off particular date. It's right when you have awful credit ranking, zero credit history, lower salary, lousy arrears historical past. We've found a very high approval rating to all with BRITAIN, certain! Complete the shape, hint the web page, together with determine your bank account -- it's virtually all you can find about your effortless payday loan creates. Deliver usa trying at this time! Irritating reduce.
<a href=http://kontoosobisteranking.com>konto bankowe</a>
26. 03. 2013 | 10:29

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy