Další žáci se navzdory varování mnoha zkušených epidemiologů od pondělí 30.11. vracejí do škol. Této vládě, jak už mnohokrát během epidemie prokázala, nezáleží na našem zdraví, ale především na tom, aby si lidé nebrali ošetřovné a mazali honem zpátky do práce. Opět, jako již mnohokrát předtím, zvítězily tlaky nezodpovědných křiklounů, kteří nemají relevantní informace o následcích.

Otevřou se školy – a to přesto, že analýzy (a to i například ty z dob španělské chřipky) ukazují, že právě uzavření škol je klíčovým faktorem pro zpomalování epidemií. U Covidu 19 výzkumy (a najdete jich z velmi spolehlivých zdrojů desítky a já jich několik uvádím i v minulém článku) jednoznačně potvrzují, že děti jsou nevědomky bezpříznakoví přenašeči nebo přenášejí vir s mírnými příznaky. Zavlečou nákazu domů a otevřením škol vláda ohrožuje všechny rodiny a jejich příbuzné.

Třídy jsou velké kolektivy a data z jara, léta i podzimu ukazují, že uzavření škol funguje a epidemii zpomaluje. Podívejte se na graf, kdy se epidemie rozjela nejvíce – bylo to právě v září, 13 dní po návratu dětí do škol. A kdy se zpomalila? Až cca 3 týdny po té, kdy se školy uzavřely. Přitom v létě - bez škol a s otevřenými obchody - se epidemie držela v přijatelných číslech. Nevím, proč vláda potřebuje další nešťastný pokus.



Otevřou se školy přesto, že málo testujeme a máme stále vysoké procento záchytu pozitivních testů za den (číslo v Česku osciluje mezi 19 – 25 procenty). Dokonce k výraznému snížení nepomohla ani „úprava metodiky“, kdy se ministerstvo zdravotnictví v touze získat lepší čísla a moci dle zmateného nesmyslu zvaný PES rychle rozvolňovat, uchýlilo k zpětnému započítávání i testů, které byly provedeny jako potvrzení antigenního testování. I tak jsou čísla nehezká.

V New Yorku se školy zavírají při 3% záchytu, my jsme stále nad dvaceti

Jen pro srovnání v New Yorku, kde žije s dětmi moje sestra, se školy zavírají při 3 procentním záchytu pozitivních testů. Cokoliv nad 10 procent je ve světě považováno za nezvládnutou rozjetou epidemii. U nás se děti do školy stejně pouští při 20 procentech a více? Neskutečný risk a hazard.



Jednou, až celá tahle epidemie skončí – a díky slibnému vývoji očkování jsme tomu nejspíš velmi blízko - a budoucí generace se zpětně podívají na to, co se tu dělo v závěru roku 2020 a jaká rozhodnutí zde padala a v jakých chvílích, budou nad tím nejspíš zoufale kroutit hlavou.

Obchody lze uhlídat, školy nikoliv

Místo toho, aby vláda již dávno otevřela malé obchody, pro které je každý den uzavření navíc doslova likvidační, a kde se hygienická opatření (pouze 1-2 zákazníci uvnitř dle rozlohy krámu, ostatní v odstupech čekají venku, desinfekce, přísné vyžadování roušek) dají vyžadovat, kontrolovat a přísně pokutovat, pouští hromadně děti do škol. Do místa, kde nelze opatření ohlídat. Zamezit přenosu ve škole je nadlidský úkol, protože děti jsou děti, rády se sdružují, sedí mnoho hodin v jedné místnosti, mají přestávky a roušky nejsou stoprocentní a navíc děti společně svačí a chodí na oběd a s rouškami různé kvality zacházejí různě.

Větrání nákazu nezastaví, spíše naopak

Pro to, aby byly školy bezpečné, neudělala vláda nic nového. Nepřipravila testy pro žáky, ani učitele a děti pustí zpátky prostě jen tak… Má se hodně větrat a nosit roušky. To je opravdu krutý a špatný vtip.

Navíc hygiena již od září přistupuje ke školám velmi zvláštně - posílá do karantény většinou jen dítě, které sedí přímo vedle nakaženého žáka, což je hodně velký nesmysl. Měla by se uzavřít přinejmenším celá třída, kde se nákaza vyskytne. Přesto se tak neděje. Nákaza se tutlá a pokud se odhalí nakažený o víkendu, neřeší se to vůbec. Dokud se nákaza nerozšíří tak, že už to ututlat nejde. Podobně to řeší i řada firem.

Do každodenního pohybu a interakce se tak nyní dává nejméně 2,5 milionů lidí (žáků, učitelů a nepedagogických pracovníků), kteří budou ve školách trávit nebezpečně mnoho času (žádných 15 minut), nebudou (v lavicích) dodrženy rozestupy (nelze to provést) a ani žádné tolik opěvované větrání nákazu nezastaví. Spíše naopak. Děti, které nejsou zvyklé na otužování, přijdou z vytopených domovů do průvanu ve škole, budou k virům naopak náchylnější a spíše onemocní.

Místo, aby se pozornost zaměřila na vylepšení online výuky, na kterou si mnozí žáci i učitelé již zvykli, a vyhovuje jim, opět se předčasně všechno překotně mění a nepočká se ani na vyhodnocení výsledků návratu prvňáků a druháků.

Metoda pomalého umírání namísto lockdownu

Tohle všechno jsme si přitom mohli ušetřit. Již v září mnozí z nás navrhovali rychlé funkční řešení, ke kterému přistoupili například v Izraeli. Tzv. tvrdý lockdown – tedy uzavření všeho kromě základní infrastruktury na krátkou, časově omezenou dobu 2-3 týdnů. Nyní je na to už pozdě a nemůžeme si to dovolit. Firmy na konci sil by to nezvládly. Kdyby se ale k tomuto kroku bývalo přistoupilo včas, nemuseli jsme se tu trápit s rozjetou epidemií, mít po měsících pomalého skomírání tolik krachujících obchodů a podniků a tolik zbytečných úmrtí, lidí s trvalými následky po Covidu a zahlcené zdravotnictví s odloženými elektivními zdravotními úkony. Babišova vláda opět neposlechla odborníky a šla cestou pomalého drahého uzavírání na řadu týdnů, která nás poškodila na všech frontách.

Ruská ruleta s vašimi životy a zdravím

Proto, když se tito diletanti chystají nyní jen tak bez jakýchkoliv testů a funkčních opatření otevřít školy a nahnat tam vaše děti (moje tam opravdu nepustím), měli byste výrazně zpozornět a ne to oslavovat jako nějaké vítězství.
Je to totiž asi tak moudré, jako se radovat, že vám konečně povolili skok ze skály do vody, kde jste si nemohli prozkoumat dno – vypadá to na první pohled celkem lákavě, ale děláte, že nevíte, že dole je dost ostrých šutrů. Tak hodně štěstí. Já tuhle ruskou ruletu se životy mých příbuzných hrát zkrátka nebudu.

Proč nemají rodiče alespoň na výběr?

Je zoufalé, že rodiče si ani nemohou vybrat, zda děti do školy pošlou a jsou nuceni riskovat nebo to řešit individuálně a doprošovat se ve školách o výjimku či individuální plán/domácí vzdělávání, aby ochránili rodiny a ohrožené rizikové skupiny v domácnostech.

Celý tento krok je nešťastně načasován a je naprosto zbytečně uspěchaný. Do Vánoc by děti už doma vydržely. Zvláště když okolní státy - například Německo se chystá zahájit očkování již v prosinci, a tím pádem snad naše vláda zajistí vakcíny v nejbližší době i pro Česko. Stejně jako nežijeme s Tyfem, Tuberou, Tetanem a Spalničkami a dalšími chorobami, tak to vypadá, že nemusíme žít ani s covidem, který trvale a významně poškozuje zdraví a to i u mírných případů. Vím to, protože, jak již asi víte, spravuji skupinu pacientů, kde je aktuálně přes 7300 lidí.

Denně už přes půl roku čtu příběhy nemocných a jejich rodin a není to hezké čtení. Nakazit se těsně před koncem epidemie doslova v cílové rovince považuji vážně za zbytečné. Otevřít školy nyní je zkrátka velká chyba, za kterou zbytečně zaplatí nejvyšší cenu mnoho rodin na Vánoce či těsně po nich.