Nečekaný šok snad nemůže nechat nikoho chladným. Zabili Kevina Spaceyho. Naprosto veřejně a dost sprostě. Má veřejnost šanci získat informace o tom, kdo za tím stojí?

Kevina Spaceyho jsem viděla naposledy letos v létě v NYC při fantasticky odehraném představení. Fakt, že je teď zrovna víc na mladé kluky, a když se mu chce tak i na holky, jsem věděla myslím od chvíle, kdy jsme v herecké třídě na Columbia University sjížděli scény z úplně nového seriálu House of Cards (tedy od roku 2013), kdy se tam líbá se svým mladým panem ochrankou. Sledovali jsme napětí, jaké té scéně předcházelo a naprosto otevřeně jsme mluvili o tom, jestli by to taky takhle dokázal zahrát, kdyby měl rád jenom holky a hlavně, jestli by mu to v tom případě do scénáře vůbec napsali. Tedy stručně: O jeho orientaci věděl kde kdo a hovořilo se o ní v hereckých kruzích naprosto otevřeně.
Monodrama na motivy života a činů právníka Clarence Darrowa ožilo v podání Kevina Spaceyho poprvé rovnou na největším tenisovém kurtu na světě, na stadionu Arthura Ashe na Roosevelt Avenue, který upravený na jevištní arénu čítal okolo 23 tisíc míst. Video zde: klik.

Rozhodnutí hrát hru zrovna tady a teď prý bylo čerstvé. Sršela z něj ambice a jistota. Po fenomenálním úspěchu v House of Cards a převzetí moderování slavnostního večera udílení divadelních cen v Radio City Music Hall (Tony Awards 2017) po do té doby nesestřelitelném Neilu Patricku Harrisovi se zkrátka spontánně rozhodl tu úspěšnou káru dotlačit o kousek dál a pronajmout si stadion. Vyšlo to. Zase mu to vyšlo. Rozumějte, ono totiž ne každý oblíbený seriálový herec dokáže podat obstojný výkon i jako moderátor, natož na prknech, které znamenají svět. On to uměl všechno. Skvostně. Zdálo se, že je nezastavitelný.
A pak přišlo to obvinění od Anthonyho Rappa, že se ho herec před několika desítkami let pokusil svést. Co to jako je? Pokud se něco takového stalo, je třeba to náležitě oficiálně vyšetřit a přinutit Kevina Spaceyho nést za své konání následky. Než vyšetřování proběhne, platí presumpce neviny. (Z právního hlediska slušně popsáno zde. A přidali se další z divadla Old Vic (kde Spacey působil jako umělecký ředitel 2004-2015), další ze štábu House of Cards a jistě se jich přidá ještě mnoho. (Neustále aktualizovaný seznam všech, kteří proti němu vznesli obvinění)

Amerika se k obvinění postavila více než překvapivě. Jako první ho paradoxně stáhli jako učitele z online školy, kde učil herectví kohokoliv z celého světa, kdo si kurz koupil (dám sem jako odkaz alespoň variety.com, tam ho ještě nesmazali).

Spacey tehdy souhlasil s bohulibou věcí. Každý se mohl stát jeho žákem. Teď už to nejde. Nejde, aby pracoval pro Netflix, kde to podle vlastních slov také všichni celou dobu věděli a dokonce mu do House of Cards napsali intimní scény s muži. Tedy tohoto faktu využívali! V kratičkém průběhu aféry mu zabavili už hodně rolí a kreditu. A taky nedostane Emmy za celoživotní dílo.
Odkdy na planetě zemi to s kým spím vypovídá o tvůrčí kvalitě provedené práce? Kdy se prosím vás pěkně stalo to, že budeme mít v demokratické společnosti právo mazat něčí kredit z análů, vystříhávat někoho ze záběrů a zavírat do trezoru jeho dílo? Co bychom pak měli z Romana Polanského, Hanse Christiana Andersena či Lídy Baarové a tisícovek dalších? Spálíme to všechno? Je snad skutečně cílem, aby každý tvůrce, a potažmo každý člověk, než vstoupí do práce byl prokádrován do morku kostí? Stane se nazítří naší povinností přikládat zaměstnavateli k CV i seznam těch, které člověk svedl a dokonce chtěl svést?!
Ne. Absurdita situace ukazuje nitky v pozadí, které jsou naznačené, ale zatím není zcela vidět ke komu konkrétně vedou. Někomu se tahle situace náramně hodila, a proto je z ní celosvětový skandál. Vždyť to přece každý věděl! Netflix to věděl. Komise z Emmy to věděla, když se rozhodla ohlásit, že mu dá cenu za celoživotní dílo.
Robert Pattinson v posledních letech opakovaně mluvil o tom, že v tomhle byznysu si člověk už dávno nemůže dovolit to, co dřív. A nejde o nějaké morální či sexuální prohřešky, jde o to souhlasit se vším, co společnosti chtějí. Kult celebrity a jejich vliv se podle Pattinsona studia a filmové společnosti snaží dostat do patřičných mezí, ideálně hlasem veřejnosti a pod pohrůžkou ztráty práce. Jediný, kdo vás dokáže vrátit zpět je divák. Pokud tedy stojí na vaší straně. Kevin Spacey si toho v minulosti dovolil více než dost. Uveďme alespoň jedno z vyjádření pro Hollywood Reporter (2014) směřované Hollywoodským studiím a společnostem: “Pokud to nebude Martin Scorsese a pokud to nebude významná role, jděte do prd*le.” (česky psal idnes zde)
Snahu studií o absolutní moc nad nájemnými tvůrci ne náhodou potvrzuje i Woody Allen, který přesně z těchto důvodů odmítá s velkými americkými studii spolupracovat a raději se již dávno vydal cestou grantů. (Lax, Eric. Woody Allen: Hovory o filmu (1971-2007) Praha: Portál, překlad Hana Loupová, 2008 str. 165 ISBN: 978-80-7367373-4) Ten si mimochodem svou kauzu užil díky expartnerce Mie Farrow nedávno, v roce 2014. Mia tehdy psala dopis všem jeho dřívějším spolupracovníkům, aby se distancovali od jeho tvorby jako reakci na obvinění od adoptivní dcery Dylan: dopis zde. Odpověď kolegů i veřejnosti byla jasná – tvorba nemá s obviněním ze sexuálního delikventství co dočinění. Respektujeme presumpci neviny. Proběhlo šetření a jeho vina se nikdy neprokázala. Na základě testů došlo k vyvrácení obvinění. O tom už se ale moc nepsalo.

Tahle kauza spadla až příliš rychle pod #metoo, a mnoho lidí se divilo, co tam vlastně dělá. Inu zastírá, přikrývá a slouží jako vztyčený prostředník těch skutečně mocných. Který z nich za tím konkrétně stojí, je těžké z dosavadních indicií vytušit. A Kevin? U toho přece všichni víme ještě jednu věc, a sice, že bývá psychicky labilní. Hon, který živí dnes především novináři je podle mého názoru obyčejnou mediální vraždou na objednávku. Všichni o tom přeci dávno věděli! #Vrtěti psem 2017