Petice vědců volá po tom, aby se společnost, politici, media i veřejnost zbavila iracionálního strachu.

"ve věci přijímání uprchlíků zohledňovali skutečné potřeby a možnosti, ne vrtkavé nálady veřejného mínění. Všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení. Ti skutečně potřební musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita."

Aby media informovala "pravdivě a s chladnou hlavou, nešiřte vykonstruované senzace a paniku. Svoboda slova patří k tomu nejcennějšímu, co máme. Užívejte ji zodpovědně a citlivě. Historie učí, že strach plodí nesvobodu. Svoboda slova, zneužitá ke lži a očerňování nevinných, zabíjí sebe samu."

A prosí, veřejnost, každého jednoho z nás, "o opatrnost v soudech a kritický pohled na svět! Své názory musíme stále znovu konfrontovat s fakty, s vlastním svědomím i obyčejným selským rozumem. Jen tak nepodlehneme primitivním pudům a zůstaneme důstojnými bytostmi obdařenými svobodnou vůlí."

Nevyčítám signatářům, že jejich petice "neagituje za konkrétní kroky". Vyčítám jim, že volají po diskuzi, ale již předem odsuzují ty. kdo do diskuze vstoupí s názorem odlišným od toho, který media, politici a oni sami, označují za "neodpovídající realitě", jako xenofóby a šiřitele neracionálního strachu.

Zdá se jim, že "politici a média, místo toho aby prokázali charakter a zodpovědnost, často mlčí a dávají tak šíření strachu a nenávisti prostor, a mnohdy se ho dokonce aktivně účastní v honbě za sledovaností či popularitou".

Není třeba diskutovat, vysvětlovat, vyvracet. Je nutno "nedopřát sluchu".

Neexistují obavy a už vůbec ne oprávěné obavy.

Existuje jen iracionální strach, nenávist a xenofóbie. A nesmím zapomenou "primitivní pudy".

Je to divná "diskuze", v jejich pojetí, musíme souhlasit a podporovat jen jejich názor. Vše ostatní je "xenofóbie a šíření neracionálního strachu. Jsme vyzýváni k diskuzi, které se nesmíme zúčastnit, protože naše názory jsou iracionální a nesmí se jim dávat prostor.

V televizní debatě o petici v "Událostech a komentářích" pak vystoupili profesoři Šlerka a Sokol. Nevím proč byli dva, zněli velmi zaměnitelně, říkali totéž a nemá cenu abych popisoval co říkali - stačí si přečíst petici, to co zaznělo v televizi je stanovisko jejich autorů a signatářů - oponenti nebyli přizváni. Asi aby se nešířil iracionální strach.

Strach. Nemluví se o "obavách", tím méně pak o "oprávněných obavách", muselo by se pak mluvit o jejich příčinách a musely by se ty příčiny nějak popsat. A to by nebylo "racionální". A tak se mluví o "strachu", páni filosofové nám vysvětlí, že strach je negativní, emocionální, xenofobický a veskrze zavrženíhodný.

Pokud máte obavy, obelháváte sami sebe, je to ve skutečnosti strach a rychle se ho zbavte, je to strach, co ohrožuje naší společnost.

Obavy mít nesmíte. Stejně, jako je nesměl mít Karel Čapek a Thomas Mann. A nebyly to jen obavy. Čišel z nich přímo strach. Oprávněný strach.

Obávali se toho, co přicházelo v Německu a z Německa a jejich strach zřejmě způsobil tu katastrofu, která pro Německo, pro Evropu a pro svět, následovala.

Já racionální diskuzi nezamítám, naopak volám po ní a přeji si ji. Ale pokud začne tím, že jsem xenofób, media mi nemají dávat prostor a politici mně nesmí naslouchat, pak skutečně nevím, o čem ta diskuze bude.

Můžeme ji rovnou přeskočit a uskutečňovat sen pánů profesorů o společnosti racionálně a hlavně jednotně myslící a všeobecné dobro s láskou konající.

O tom, co je racionální, budou rozhodovat oni.

Do té doby,než budou smeteni buď těmi hrozbami, kterých se obáváme my, kteří máme "iracionální strach", nebo demagogy vyvolávajícími skutečnou xenofóbii a nenávist.

Jejich čas teprve přijde.

Bohužel v obou případech bude i má svoboda a můj život ve společnosti jak ji znám, v ohrožení.

Ale nejlépe to shrnul jeden čtenář na sociální síti.

Dovolím si jej parafrázovat:

Nemyslím si, že nejlepší způsob, jak vyřešit problém, je popřít, že existuje.
Nemyslím si, že nejlepší způsob, jak uklidnit několik milionů zneklidněných, je ignorovat nebo bagatelizovat jejich obavy.
Nemyslím si, že nejlepší způsob jak oslovit společnost, je oslovovat ji jako partu zbloudilých hlupáků.

Už je trochu moc té nabubřelosti "morálních autorit" a jejich povýšených petic a epištol. Jejich pocitu vyjímečnosti a nadřazenosti, jejich pohrdání těmi "obyčejnými lidmi", s jejich "iracionálním strachem" a jejich "primitivními pudy".

Trochu pokory by neškodilo, pánové a dámy.

A neškodilo by otevřít oči a rozhlédnout se kolem sebe. Na jih, na problémy, které má Italie a Řecko. Na západ, do Německa, do Francie, do Calais. Na východ, do Maďarska. Na sever, do Švédska.

Pořád ještě nechápete, při vašem vzdělání, že existuje problém a z čeho mají lidé oprávněné obavy?