COVID komplikuje cestování do zahraničí a zpět. Týká se to desetitisíců českých občanů, existují stovky různých scénářů a specifik. Někdo cestuje za prací, jiný kvůli lékaři, další za rodinou, někdo i kvůli krytí psa.

Snaha zamezit šíření nemoci komplikuje životy nás všech. Abychom byli schopni alespoň trochu plánovat dopředu, rozhodli jsme se kývnout na unijní cestovatelský semafor. Ten má zaručit maximální transparentnost a také předvídatelnost. „Zelená“ země bude pro všechny v EU zkrátka bezpečná. Co se týká „oranžových“ a „červených“ zemí, tam platí stále určitá národní volnost.

Jak funguje společný rámec EU pro cestování?

Hlavní slovo mají odborníci. Data, která určují „bezpečnost“ zemí, sbírá Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí. Společný základ jsou nyní podmínky pro „zelené“ země, tedy ty nejbezpečnější. Kritérii jsou dostatek testování (min. 300 na 100 tis. ob.), procento pozitivních testů (menší než 4 %) a počet případů za posledních 14 dní na 100 tis. ob. (tzv. incidence). Ten nesmí překročit číslo 25. V tuto chvíli tyto podmínky nesplňuje žádná země EU. V Evropě je to pak jen Vatikán.

Každý čtvrtek EU svůj semafor pro cestovatele aktualizuje.

Nejpozději každý pátek v Česku zveřejníme, v jaké podobě se promítne do našich pravidel pro cestování. Např. včera jsem informoval o tom, že Řecko bude nově „červené“, naopak Lotyšsko se vrací do „oranžové“. Pravidla ale vždy začnou platit až od pondělí, aby se na ně všichni mohli připravit. Tedy v případech Řecka a Lotyšska od 23. listopadu.

Takhle bude vypadat tzv. cestovatelský semafor od tohoto pondělí, tedy od 23. listopadu 2020:


Oranžová pro standardní cestování nic speciálního neznamená. Pouze pro dlouhodobé pracovníky přijíždějící do ČR povinnost nechat se otestovat. My jsme nastavili hranici – zjednodušeně řečeno – do 250 nových případů za posledních 14 dní na 100 tisíc obyvatel (tedy max. 10x více než u „zelené“).

Červená znamená, že pokud nespadáte do některé z výjimek, musíte se při návratu do ČR nechat otestovat – ať už v zahraničí, nebo až u nás, případně nastoupit do karantény – a odeslat na hygienu online formulář. Tou asi nejzásadnější výjimkou je volný režim pro pendlery nebo lidi, kteří cestují do takového státu z rodinných, pracovních nebo zdravotních důvodů na max. 24 hodin. Kompletní seznam výjimek najdete na webu ministerstva zdravotnictví.

Proč to děláme?

Všechna omezení, která přijímáme, mají jediný cíl: chránit naše životy a zdraví. Proto vás všechny prosím, pokud je to možné, vydržte ještě chvíli a omezte cestování na to nejnutnější z hlediska vaší práce, studia či rodiny.

Zavírat hranice nehodláme. Že je v řadě případů nutný pro cestování negativní test, je snad pochopitelné. Stejně tak potřebují testování profesionální fotbalisté, hokejisté, nebo řada jiných zaměstnání. Vzhledem k povaze mé práce se také nechávám pravidelně testovat, takže vím, jak „příjemné“ to je.

Testy jsou drahé...

Co se snažíme aktuálně řešit nejen u nás a s okolními zeměmi, ale i v EU, je možnost antigenního testování při cestování. Místo 1750 korun za PCR test by to byla třeba stovka nebo dvě, což by výrazně ulehčilo řadě lidí život. Na jedné misce pomyslných vah je cena a rychlost testu, na té druhé pak spolehlivost. Chápu rozdíly právě ve spolehlivosti, ale přesto bych byl jednoznačně pro využívání antigenních testů. Snažím se o tom přesvědčit i ostatní.

Proč jsme tak přísní vzhledem k situaci v ČR?

Všichni věříme, že aktuální situace nebude trvat věčně. Mírné zlepšení už můžeme vidět. Naopak situace v některých dalších státech se zatím stále zhoršuje. A to i v zemích, které jsou na tom stále lépe než my. Až začne Česko pomyslným žebříčkem bezpečnosti opět stoupat vzhůru, může se stát, že v dalších zemích bude druhá vlna pandemie kulminovat. Proto je třeba nastavit transparentní systém už dnes, abychom měli o situaci v dalších zemích jasný a politicky nezabarvený přehled.

Jaká je role ministerstva zahraničí?

Ministerstvo zahraničních věcí sbírá od všech našich ambasád a konzulátů informace o aktuálních opatřeních v jednotlivých zemích a upozorňuje tak občany ČR na to, co je při cestě do zahraničí čeká. O těch náš cestovatelský semafor nemluví. Podmínky cestování do Německa, Francie, Polska nebo třeba Velké Británie najdete na stránkách MZV v Mapě cestovatele, podrobněji pak na webech jednotlivých našich ambasád (na Mapě cestovatele po rozkliknutí odkazu „více“).

Tzv. cestovatelský semafor všechny informuje POUZE o tom, jaké podmínky platí při cestování Z DANÉ země DO ČR.


Jak funguje Mapa cestovatele?

Mapa cestovatele poskytuje informace o podmínkách a opatřeních v dané zemi v zahraničí. Slouží tedy jako návod pro cestu DO DANÉ ZEMĚ.

Prosím všechny, aby skutečně cestovali jen v nejnutnějších případech. Není to o tom, že byste měli větší šanci se v té které zemi nakazit, ale pokud budete pozitivní a budete muset strávit povinnou karanténu např. v určeném hotelu, není to zrovna levná záležitost.

Pokud už vycestovat musíte, Mapa cestovatele vám pomůže s informacemi o tom, zda je možné do dané země vůbec cestovat, popř. za jakých podmínek (test, karanténa, formuláře atp.). Zároveň vás odkáže na web příslušné české ambasády, kde se dozvíte více informací. V těchto případech jsme pouze pošťáci, jde o nezávislá rozhodnutí jednotlivých států. Ani my nejsme bezchybní, ale ověřujte si, prosím, informace získané z jiných zdrojů u nás – předejdete tak některým nepříjemným situacím, kdy informace např. na jiných webech nejsou přesné.

Na závěr mi dovolte osobní poznámku: Jsem na tom stejně jako vy, ten virus mě ******* (vadí). Takhle jsem si svou práci ve vládě nepředstavoval. Ale musím se s tím poprat, stejně jako vy. Děti mám doma, ženě se divím, že je ještě příčetná. V nose se mi každou chvíli někdo šťourá. Přes roušku nemůžu dýchat. Z možností trochu se hýbat mi skutečně zbylo už jen to kolo. 90 % času vidím kolegy jen v počítači, a protože jim někdo špatně nastavil kameru, vidím i to, co nechci.

To ale není nic proti tomu, co zvládají naši novodobí hrdinové. Ti, kdo nám umožňují žít v mezích možností bezpečně a komfortně: lékaři a lékařky, sestřičky, pečovatelé v sociálních službách, policisté, hasiči, záchranáři, ale také prodavačky a prodavači z obchodů, živnostníci, kteří se přeorientovali na výdejny zásilek, servírky a číšníci u výdejních okének restaurací, popeláři, zedníci, instalatéři a všichni dobrovolníci. Každý, kdo stále stejně dobře dělá svou práci nehledě na okolnosti, a my tak máme co jíst a pít, máme kam vyhodit odpad nebo si můžeme zavolat si opraváře – ti všichni si zaslouží úctu, respekt a obrovský dík.

Zvláštní poděkování pak patří učitelkám a učitelům, stejně jako rodičům všech školáků. Děkuju, že to zvládáte a že chráníte záruku naší budoucnosti - zdravý život dětí.

Držte se. Spolu to zvládneme.