Jak (od)naučit studenty ekonomie myslet

30. 07. 2010 | 15:48
Přečteno 10151 krát
Je to velký paradox: ze všech společenských věd je to právě ekonomie, která nejvíce věří (a doufá a obhajuje) ve svobodu člověka. Přitom je to právě ekonomie, kde se jejím studentům nedovoluje svoboda volby ekonomické školy. A navíc: ekonomie nejvíce pracuje s předpokladem metodologického individualismu, ostatní obory mají metodologii mnohem kolektivističtější - přitom právě při výuce ekonomie, zdá se mi, chceme, abychom všichni přemýšleli stejně: zde ono známé "myslet jako ekonom".

Prostě ekonomie se učí (chtělo by se skoro říci prostírá) tak, že se první roky studia učí hlavní proud ekonomického myšlení. Až když jsou daný adept nebo adeptka ve své víře dost pevní, jsou jim představeny (na chvíli ukázány) apokryfní, alternativní školy - a to spíše pro úplnost a spíše v rámci přehlídky anomálií. Často stylem koukněte se, kde se ti naši předci pomýlení mýlili, než konečně přišli na to, jak to "ve skutečnosti je", a dotápali k té konečné jediné pravé ekonomii. Té, jak ji učíme dnes.

Jinými slovy by se dalo říci, že se dnes prostě učí matematická ekonomie - což je jedna z mnoha a mnoha škol. Jenže student si nemůže vybrat, k jaké škole chce patřit. Ten trik se dělá následovně: teď se neptejte, žádné otázky, slepě přijměte předpoklady (budeme vás z nich zkoušet), a až se to pořádně naučíte, nebudete se ptát. Pokud tedy člověk chce v ekonomii pokračovat svým směrem, většina jeho pozdějšího vzdělávání spočívá v tom, že se odnaučuje první tři roky studia a zkrášluje si čas neustálým zjišťováním - po židovsku řečeno - že všechno je jinak.

Ekonomizovat jako ekonom

Při studiu takové filozofie či sociologie jsou základem dějiny a postoje různým myslitelů, škol a rozporů. V ekonomii jsou dějiny často považovány za jakousi zbytečnou exkurzi do exotického světa.

Říkává se, že se studenti musí naučit "přemýšlet jako ekonom". Dobře, ale který ekonom? Každý přece přemýšlel (díky Bohu) jinak. Někteří používali matematické modely, jiní vůbec, někteří věřili trhu, jiný státu atd. Takže trik číslo dva: ve skutečnosti se touto vzletnou frází totiž chce říci: přemýšlet jako Paul Samuelson, průkopník hlavního proudu ekonomického popu. Kdo nepřemýšlí jako Samuelson, nepřemýšlí jako ekonom, tedy není ekonom a basta.

Hodnotná bezhodnotovost

Třetí trik: Studenti se nazpaměť učí, že ekonomie by měla být pozitivní - a bezhodnotovou - vědou. Tedy česky: neměli bychom popisovat svět, tak jak bychom ho chtěli mít, ale tak jak je. To je však filozofický nonsense - svět vždy budeme vnímat v prizmatu toho, jaké představy a modely se o něm naučíme, proto volba školy předurčuje vaše vnímání světa. Hlavní trik spočívá v tom, že samotná věta "ekonomie by měla být pozitivní vědou" je normativní výrok. Nepopisuje totiž ekonomii tak, jak je, ale tak, jak bychom ji chtěli mít (bezhodnotovou a pozitivistickou). A mimochodem "bezhodnotovost" je sama o sobě (alespoň pro ekonomii) velkou hodnotou. Stejně jako (teoreticky) svoboda volby, svobodný trh, minimalizace regulací a další mantry, které se do ekonomie pod rouškou bezhodnotovosti propašují snadněji než když se o těchto hodnotách vede rozprava.

Ukažme si to na absurdním příkladě. Víme, že se vkus (třeba ideál ženské krásy) měnil v průběhu dějin. A naší době se pochopitelně nejvíce líbí ten současný ideál (např. hubených, chlapeckých žen), což je v pořádku. V nepořádku však je tvrzení, že naše ženy jsou ze všech žen v průběhu dějin nejkrásnější. Tedy že dějinně ženy rostly do krásy až konečně teď dorostly do ideální podoby.

To je absurdní tvrzení, ale musíme si dávat pozor, abychom se podobné arogantní absurdity nedopouštěli vůči (ekonomickému) poznání našich předků. Jistě dějiny modelů nejsou to samé jako dějiny modelek, ale i každý model je poplatný své době jako móda. A na to bychom si měli dávat pozor: abychom studenty učili myslet a ne je to odnaučovali.

Psáno pro HN

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

voroshilov napsal(a):

"A v nasi dobe je samozrejme cenen ideal hubene,chlapecke zeny"-at nam autor nepodsouva svuj zvraceny vkus:¨-)
Zeny jsou v nasi dobe skutecne krasnejsi-maji lepsi vyber kosmetiky,holi nohy a podpazi a nektere i tamto...
Ja bych rozhodne na stredovekou buchtu nevlezl,Kleopatra jedna z mala vyjimek!
30. 07. 2010 | 16:17

pajA napsal(a):

Voroshilove, nepodsouvej nám svůj vyholený zvrácený pedofilní vkus!

:)

jinak ta věta, kterou cituješ, neříká vůbec nic o autorově vkusu.

K článku -
mě třeba v poslední době zaujal (co jsem tak jen letmo zaslechl a zahlédl) muslimský systém bankovnictví (žádné úroky, pevně dohodnutá částka zaplacená za půjčku, zákaz obchodování s dluhy, a pod.), to je to, co bysme měli od muslimů importovat.
30. 07. 2010 | 16:27

Béda napsal(a):

Ekonomie nejvíce věří a doufá ve svobodu člověka?

Zajímala by mě definice svobody podle ekonomického teoretika a Sedláčka.
Který člověk je podle jeho ekonomické teorie svobodný? Je člověk zadlužený u bank (zaměstnavatel p. Sedláčka - ČSOB) svobodnějším?
Je svoboda přímo úměrná majetku?
Je kupř. člověk, který si pořídil dům na hypotéku, má četné spotřebitelské úvěry a půjčky... nutně svobodnější nežli bezdomovec anebo člověk žijící ve starém družstevním bytě vybaveném starým zařízením?
30. 07. 2010 | 16:28

voroshilov napsal(a):

Paja:
Kdyz se ti libi zarostli chlupati vlasatice tak jdu se vyblinkat pri te predstave:-)
30. 07. 2010 | 16:32

Antonín Hrbek napsal(a):

Vážený pane Sedláčku!

Je na každé vysoké škole, jaká bude její výuková náplň a na každém studentovi, jakou vysokou školu si zvolí.

Pokud nevíte, tak vždy existovaly dva význačné úvodní předměty a to, Dějiny ekonomického myšlení a Hospodářské dějiny, které umožňovaly získat jak teoretický fundament, tak i přehled o skutečnostech.

Máte pravdu v tom, že v současnosti se nepřednáší nezávislá ekonomie, ale de facto "politická ekonomie" posluhující těm, kteří jsou u moci. Ne tedy "teologie" ale "apologie".

Ekonomie je tak rozsáhlá oblast, že každý student si i v rámci současného systému může vybrat oblast, o kterou má zvýšený zájem. Jiná je podniková ekonomie, jiná je národohospodářská ekonomie, jiná je mezinárodní ekonomie, jiná je finanční ekonomie, jiná je ekonomická statistika, atd.

A to nemluvím o tom, že v podstatě neexistuje ekonomie "an sich", ale vždy ekonomie něčeho. V tom souhlasím s Vámi, že ekonomie má například i filozofické, sociální, psychologické, morální, ekologické a mnoho dalších souvislostí. O těch se ale většinou mlčí.

Jen s povzdechem vzpomínám na dceru pana profesora Habra paní Majku Bohatou,která se začala zabývat vztahy mezi ekonomií a etikou. Samozřejmě, že toho brzy nechala a etika neetika dala přednost dobře placené kariéře.

Nakonec i Vy děláte něco jiného, než píšete.

Základním problémem ovšem je, že výuka ekonomie je taková, jací jsou vyučující. Jestliže většina vyučujících neprošla tvrdou hospodářskou praxí s důsledky svých rozhodnutí, tak se nelze divit, že jen bezmyšlenkově papouškují to, co si někde přečtou.

Pokud se podíváte na to, jaké je struktura vyučujících ekonomii dnes a jaká byla například za první republiky tak dospějete k názoru, že za nízkou úroveň současné výuky ekonomie mohou skutečně současní "ekonomové".

Ale přeji úspěch Vašemu snažení!
30. 07. 2010 | 16:32

olga napsal(a):

Já si myslím, že ekonomie to nemá vubec lehké. Veškeré výsledky jsou pokřivené politikou a různými nesmyslnými dotacemi.
30. 07. 2010 | 16:38

voroshilov napsal(a):

"Jinak ta veta nic nerika o autorovem vkusu"
Ja to ani netvrdil(mam tam smajlik)urazi mne predstava ze dnesnim idealem krasy je nejaka vychrtla feministka,myslim ze vetsina muzu bude se mnou souhlasit!
30. 07. 2010 | 16:38

voroshilov napsal(a):

Jinak pro paju a dalsi papaji:
Idealem zenske krasy je 90-60-90,pevna prsa,dlouhe tvarovane nohy a pesteny oblicej,take nejaky zadek(jako priznak schopnosti byt rodickou)a hlavne OCI,ano to je casto opomijene-rozhodne ne chlupate podpazi nebo neholene hohy!
30. 07. 2010 | 16:44

Martin, toho jména druhý napsal(a):

To máte, pane Sedláčku, jako s dějepisem. Tam se již dlouho učí (převážně) o dlouhé řadě osobností "díky kterým" se dějiny pohnuly (třeba Caesar, středověcí papežové, Napoleon, atd...). Přitom jsou to osobnosti "kterým navzdory" existuje jakýs, takýs vývoj.
Zkrátka: všichni před náma byli blbí, to my už jsme zmoudřeli, no né?!
30. 07. 2010 | 17:01

ivansml napsal(a):

Ak sa nema ucit ekonomia hlavneho prudu, tak co teda (a kto o tom rozhodne)? Marxisticka ekonomia, rakuska ekonomia, postkeynesianska ekonomia, ekologicka ekonomia, ekonofyzika, alebo nejaka ina okrajova skola? Ekonomia "pdla Samuelsona" nie je len jedna z mnohych skol - je to zaroven vyrazne najrozsirenejsia a najrozvinutejsia. Je preto logicke ze je aj hlavnou naplnou vysokoskolskeho studia, a ucit nieco ine by bolo podvodom na studentoch. Dalej, aj tie alternativne smery sa do velkej miery definuju kritikou mainstreamovej ekonomie, takze ak sa im niekto chce seriozne venovat, tak vedomosti o mainstreamovej ekonomii potrebuje tiez.

A co sa tyka bezhodnotovosti - ak ma byt ekonomia vedou v zmysle hladania objektivnych a univerzalne platnych poznatkov (a ja verim, ze je), tak nutne musi byt bezhodnotova. Spominane "prepasovavanie mantier" je z tohto pohladu predsudkom - ekonom (ak je teda vedec, a nie think-tankovy ideolog) nebude nekriticky hlasat minimalizaciu regulacii, ale bude (sa snazit) objektivne skumat rozne rezimy regulacii v nejakom konkretnom prostredi, ich vyhody a nevyhody.
30. 07. 2010 | 17:07

gaia napsal(a):

co je to svoboda?
Který výrok je pravdivý?
Jaký je vliv soukromého vlastnictví na svobodu jednotlivce?

Mnoho myslivců zajícova smrt.
30. 07. 2010 | 17:08

blue jay napsal(a):

vorosilov je znalec zenske krasy
Vyholena Barbina ho rajcuje. I kdyz mozna vypada jako oskubana slepice.
30. 07. 2010 | 17:11

blue jay napsal(a):

91.5 % Ruskych zen nema rubly na ziletky vorosilove. Co jim navrhujes? Skubat?
30. 07. 2010 | 17:14

Pavel Sántay napsal(a):

Problém je v tom, že ekonomie není přírodní vědou, kde se dá pracovat s jednoduchým procesem typu teorie + experiment + ověření výsledků = výsledek. Proto "zbožštění" jakékoliv ekonomické teorie vede nutně ke katastrofě, protože tato teorie funguje vždy pouze za určitých podmínek a při změně parametrů se praktické dopady výrazně liší od teoretických výsledků.
30. 07. 2010 | 17:15

voroshilov napsal(a):

blu jay:
Jestli jsem nebo nejsem znalec zenske krasy to uz nech na mne,ale vim o cem pisu-jeden takovy ideal zrovna mam doma,je zive stelesneni erotickeho snu kazdeho normalniho chlapa a predstav si ze ma i mozek!
30. 07. 2010 | 17:15

Monika napsal(a):

Skvělý článek. Díky.

Jinak: Rudolf II.měl astrology, Nečas má ekonomy. Je v tom nějaký rozdíl? Pochybuji. (Snad jen ten, že Rudolf II. měl jistý styl a umělecký vkus, což seo Nečasovi říci nedá.)

"Economics is a modern form of astrology. It is not and never has been a science. No self-respecting scientist would ever make assumptions such as “all other things being equal” and then go on to make predictions based on those assumptions. The sad thing is that this is what economists do and, worse still, they go on to believe that their predictions have a scientific infallibility. Maybe the signs of the zodiac would be more reliable."
Simon H. Cooke
30. 07. 2010 | 17:22

pajA napsal(a):

Voroshilove, záleží, jak je vysoká, když k mírám 90-60-90 bude mít 190 cm výšky, tak bude vychrtlá, když bude mít 150 cm výšky, tak je možná už moc boubelka... já osobně teda preferuju souměrnost, čili k těm mírám je nutno brát i výšku. A holení či chlupy nechávám na každé(m)...
30. 07. 2010 | 17:40

discuss napsal(a):

Ono ve všech matematizovaných vědách (nejen ekonomii) se to rozběhlo do mnoha variant,které se preferují spíše vkusem,včetně moderní fyziky.
Záleží co je už empiricky prověřeno.
Samozřejmě,že jsou rozdíly, ale v chápání trvalé hodnoty minulých děl:
Ve fyzice do jistých let minulosti vždy naprosto není pochyb,co je trvale platné.S principem korespondence-starší musí ležet platným v novějším.
Ve filosofii víceméně vše se počítá k historii filosofie.Co je kvalitou možnou vzít v úvahu bez ohledu na protikladnost škol.
V ekonomii je to výběr daný odezvou nějaké doby,ale většinou jsou to torsa,ve kterých by bylo možno pokračovat,ale začíná se znovu a jinak.Je třeba si uvědomit u matematizované ekonomie,že matematika znamená kvalitu propracování názoru,ale jen relativní platnost výsledku v rámci toho názoru (na rozdíl od zlatého fondu fyziky,ne její přední fronty).Tedy ne platnost jako takovou,včetně té empiricko-užitkové.Překrývat se to může i nemusí.
"Hlavní proud"znamená aktualizaci -tedy nejrozšířenější názory své doby.Ale ty byly v dějinách myšlení velmi často i chybné.
30. 07. 2010 | 17:40

skura napsal(a):

Tomáš Sedláček:
Jsem rád, že se setkávám s českým ekonomem, který myslí neredukcionisticky a dohlédne za hranice současného mainstreamového ekonomického paradigmatu..
30. 07. 2010 | 17:45

skura napsal(a):

discus:
"Ve fyzice do jistých let minulosti vždy naprosto není pochyb,co je trvale platné.S principem korespondence-starší musí ležet platným v novějším."
Na tomto předpokladu sice stojí metodika sestavování učebnic fyziky, ale s teoriemi "starých" fyziků se v nich dost "kouzlí".Přečtěte si Strukturu vědeckých revolucí od Thomase S. Kuhna a možná změníte názor..
30. 07. 2010 | 17:49

Supernova napsal(a):

Souhlas,

za sebe musim rict, ze mam na ekonomy vypestovanou alergii. Ti lide jsou schopni drze prohlasovat ekonomii za exaktni vedu, prohlasovat se vedu, ktera ridi celou spolecnost a je nejdulezitejsi na svete, za vedu, ktera udajne popisuje lidske chovani.

Ekonomie neni exaktni veda. V exaktni vede plati absolutni zakony, kdezto lidske chovani se neridi absolutnimi zakony. V ruznych dobach reaguji lide na stejne podnety ruzne, ruzne podnety ve stejne dobe mohou vest ke stejne reakci. Ekonomie je humanitni veda a cim driv si to sama prizna, tim mene smesne bude pusobit.
30. 07. 2010 | 17:50

voroshilov napsal(a):

Paja:
Beru prumernou vysku kolem 170 cm,moje ma 175 takze zadne disproporce nevsimam.
30. 07. 2010 | 17:55

skura napsal(a):

Supernova:
Souhlas.
Ještě bych dodal, že se neprávem považuje i za matematickou vědu. Je to spíše účetnická věda. Matematika sice v účetnictví určitou roli hraje, ale rozhodně neslouží jako "jazyk" k ekzaktnímu zápisu empiricky zachycených zákonitostí, jako je tomu v přírodních vědách..
30. 07. 2010 | 17:56

stále rebel napsal(a):

Problematická se především teoretická ekonomie, která je postavena na tvoru zvaném Homo economicus.

„Ekonomická teorie pro analýzu tohoto chování zavedla zvláštní abstrakci člověka - "homo economicus", člověk ekonomický. Homo economicus je dle ekonomické teorie sobecký individualista, jedná přísně logicky, a nemá na zřeteli nic jiného než maximalizovat své výnosy a minimalizovat své náklady.
· Zná veškeré alternativy řešení - má úplné informace
· Zná distribuce pravděpodobnosti každého výsledku
· Dokáže určit nejlepší řešení z alternativ. Tzn. má pevně seřazené své preference a maximalizuje hodnotu známé užitkové funkce.
Výsledkem rozhodovacího procesu je optimum, které je hledáno bez ohledu na cenu výpočtu a cenu informací. Možnost neoptimálního rozhodnutí se v této teorii nezvažuje.
Každodenní zkušenost i pokusy však říkají, že tato definice racionality mluví spíše o chování geniálního robota, než o chování běžných lidí.“
Realita je spíše taková.
„Z řady experimentů navíc plyne, že se lidé zdaleka jako abstraktní homo economicus nechovají. A to ani tehdy, když jim nestojí nic v cestě.
Oproti tomu teorie omezené racionality říká, že svět, ve kterém žijeme, je složitější, než bychom si přáli. Je velký a příliš komplexní na to, aby člověk mohl porozumět všemu. Lidé jsou často racionální svými záměry, ne nutně svým jednáním. Lidé získávají často zpětnou vazbu, podle které opravují své teoretické modely jen velmi pomalu[3]. Mohou dlouhodobě zastávat mylné teorie o fungování světa, náboženství, morálních hodnotách atp. Jejich jednání se proto z pohledu vševědoucího agenta bude jevit jako suboptimální. Jejich suboptimální jednání ale ovlivňuje svět i ekonomiku.“
http://cs.wikipedia.org/wik...

Teoretická ekonomie je skutečně schopná z jednoduchého jedince udělat naprostého blba, ale kdo si na začátku studia uvědomí, že jde o abstrakci a že se neučí realitu ale současnosti poplatnou ekonomickou teorii, tak to ve zdraví přežije.

Ekonomie není jen teoretická ekonomie, ale například taky podniková ekonomie, která je praktickou disciplínou postavenou na reálných základech.
30. 07. 2010 | 18:40

discuss napsal(a):

Např.americká věda tradičně ve všech oborech vědy byla mistrem parametrizace problému:empiricko-spekulativním přístupem se soustřeďovala na to jak se chovají veličiny-parametry v problému.Na rozdíl od americké vědy evropští vědci hledali především samu podstatu problému (Planck-kvantová teorie),resp.Rusové nejhlubší matematickou pravdu (Ljapunov-teorie stability).
Díky tomu,že americký přístup v 20.století měl v očích veřejnosti prioritu,prochází dnes CELOU vědou,všemi obory, krize,která s parametry těsně souvisí:ukázalo se,že při jistých hodnotách parametrů může jít chování systému naprosto různými cestami-alternativami,resp. může doslova revolučně-exoticky se změnit celý systém okamžitě (katastrofy).
Analýza bodů větvení (bifurkací)a bodů singularit (katastrof) je neobyčejně obtížná,vysoce novátorská a zdaleka dosud nezvládnutá oblast matematiky.Tím ale jsou všechny dosavadní modely ve velkých pochybnostech.
Technika,věda,průmysl,reaktory,ekonomie atd.
30. 07. 2010 | 18:56

skura napsal(a):

discus:
"ukázalo se,že při jistých hodnotách parametrů může jít chování systému naprosto různými cestami-alternativami,resp. může doslova revolučně-exoticky se změnit celý systém okamžitě"
To je zajímavé. Rád bych si o tom něco přečetl. Můžete mi doporučit nějakou literaturu, která o tom pojednává?
Díky
30. 07. 2010 | 19:03

hovorka11 napsal(a):

Ekonomie v současnosti je pro technicky založeného člověka nepřehledná změť nesmyslných zkratek teorií, které jdou absurdně zcela proti sobě podle toho, jak kterému "ekonomovi" se daná věc hodí do krámu!
Ne náhodou bylo už za socialismu profesory "humorně" říkáno, že finančnictví je přesný součet nepřesných čísel.
V plácání nesmyslů v teoriích ekonomických vztahů zcela vyčnívá náš prezident, který dokáže vyjmout a pospojovat věty ekonomických teoretiků tak, že získají zcela nesmyslný a nimi nezamýšlený význam, za který se při "vysvětlování" svých neoliberálních výmyslů schovává.
30. 07. 2010 | 19:03

discuss napsal(a):

k teorii katastrof:prý byla již v díle Christiana Huygense okolo r.1650,to je ale stovky let zapomenuto.V roce asi tak 1980 ji obnovil Angličan Thoma :The Theory of Catastrophes.Později o ní píše ruský matematik Arnold,ten cituje již okolo 10 lidí v oboru v brožuře o katastrofách. Populárně asi je mnoho článků (pohledejte).Bifurkace jsou lépe zvládnuty než katastrofy -delší dobu-ale neporadím Vám centrální dílo-hledejte podle názvu knihu:Bifurcations,bifurkaciji.Já na ně narážel jednotlivě-když je někdo použil třeba v aerodynamice,nebo při modelování nějakého technického problému.Ale ví se o jejich obecnosti v parametrizovaných systémech.
Dejte si do Google "Bifurcations".
Velmi podrobně zpracoval bifurkace Kubíček z VŠCHT někdy okolo r.1980-vyšla mu kniha o chemických reaktorech v tehdejším SNTL.
30. 07. 2010 | 19:40

jarpor napsal(a):

Dík za výborný blog...
30. 07. 2010 | 19:41

skura napsal(a):

discuss:
Díky..
30. 07. 2010 | 19:43

xxx napsal(a):

Me staci ceska predstava panaboha,VK.
30. 07. 2010 | 20:17

Pepa Řepa napsal(a):

Znalec žen a historie voroshilov napsal(a):

Ja bych rozhodne na stredovekou buchtu nevlezl,Kleopatra jedna z mala vyjimek!
.................
Hmmm, Kleopatra a středověk?

Inu moloděc se nezapře.Třeba to ještě stihnete. Vykopávky v údolí králů pokračují.
30. 07. 2010 | 20:21

discuss napsal(a):

to Skura:

jinak je zajímavé ke geniálnímu Holanďanu Huygensovi,že je znám vynálezem moderních hodin (prvý navrhnul součástku "nepokoj"),vlnové teorie světla,s níž se dosud spočítala veškerá přístrojová optika i objevitel odstředivé síly.
Když ne tak dávno zjistili,že už objevil i matematické katastrofy dodatečně zjistili,že mu náleží prvenství i v objevu infinitezimálního počtu,připisovaného pozdějším Newtonovi a Leibnizovi.Ovšem jeho verse tohoto počtu nepoužívala symboly diferenciálu a integrálu-byla to čistě geometrická formulace diferenciálního a integrálního počtu,dále nepoužívaná.Tím zapadly i v ní objevené katastrofy.
30. 07. 2010 | 20:22

skura napsal(a):

discuss:
Občas někdo natolik předběhne svou dobu, že ta není schopna vidět jeho velikost. Jak řekl Schopenhauer: Génius je jako velehora, jejíž vrchol lze zahlédnout pouze z náležitého odstupu..
30. 07. 2010 | 20:31

Baba napsal(a):

skura:
Je před námi ráj na zemi, přidržte si čapky, pojedeme z kopce.
30. 07. 2010 | 20:40

voroshilov napsal(a):

Pepane,je hlupe tak natahovat kondom na globus,ja samozrejme vim kdo je Kleopatra nebo Nefertiti a stredovek jsem pouzil schvalne nebot z te doby neznam zadnou krasnou zenskou(mozna Lukrecii Borgia nebo Marii Antuanetu)ale jako sexsymbol mi to nepripada,jeste neco mne,prosim,pouc z dejin?
30. 07. 2010 | 20:52

skura napsal(a):

Baba:
Vzhledem k ironickému tónu Vaší reakce předpokládám, že se domníváte, že tím géniem myslím p. Sedláčka. Kdybyste si ráčil/a povšimnout, komu odpovídám, možná byste pochopil/a, že myslím Huygense..
30. 07. 2010 | 21:04

queribus napsal(a):

ad skura: tak především:
- Ekonomie NENÍ účetnická věda. V účetnictví žádná věda a kromě elementární aritmetiky žádná matematika není. Účetnictví sice operuje s ekonomickými kategoriemi, ale je to obor sice nutný pro rutinního firemního ekonoma,ale skoro nulově invenční pro hlubší proniknutí do netriviálních ekonomických procesů/zákonitostí.
- Matematika hraje naprosto ZÁSADNÍ roli jako instrument formálního popisu
empiricky zachycených ekonomických zákonitostí. Popírat to znamená součsně tvrdit, že udílení Nobelových cen za ekonomii je nesmyslem, protože aspoň 80% dosavadních "ekonomickýh nobelistů" byli matematičtí ekonomové, resp. ekonometři(v prvních 20 let udílení cen až na Hayeka všichni).
Sedláčkovo patrné opovrhování "matematickými ekonomy" by mělo oprávnění tehdy, pokud by on sám opravdu hluboko pronikl do oboru jako takového. Onen P.Samuelson nebyl jedním v prvních nobelistů proto, že spolu s W.Nordhausem napsali známou učebnici (kauzalita je opačná), ale proto, že dříve napsal desítky textů, při jejichž čtení/studiu se čtenáři dost potrápí (právě díky silné matematizaci obsahu) a které ti, co matematiku na patřičné úrovni neznají, prostě vůbec NEPŘEČTOU.
30. 07. 2010 | 21:23

skura napsal(a):

queribus:
Chápu Vaši reakci, protože sám dobře vím, jak může člověka, který se poctivě věnuje nějakému oboru, nadzvednout ze židle tvrzení diletanta, že jeho obor vlastně žádnou vědou není. V ekonomii naprostým diletantem skutečně jsem ;-) To účetnictví jsem tam dal schválně jako narážku na Kalouska. Omlouvám se nobelistům, kterých si vážím a všem poctivým ekonomům..
30. 07. 2010 | 21:40

JC napsal(a):

stále rebel,
Víte co se děje, když máte hlad a kručí vám v břiše ?
To se ozývá homo ekonomikus ve vás.
Máme to v genech od prvopočátku, kdy v praoceánu větší požíral menšího, silnější slabšího.

Můžete tady hodiny dišputovat, že je to blbost, ale to je tak všechno co s tím uděláte.
30. 07. 2010 | 21:46

Skeptik napsal(a):

Ekonom nejsem.Pokud se některý ekonom domnívá, že ekonomie je věda, nechal bych ho přitom. Co si o sobě tito lidé myslí není nejen pro tuto diskuzi podstatné. Dovolím si ale položit otázku: co se týká tržního hospodářství, kapitalismu či jak se tento ekonomický systém nazýval či nazývá,neshrnul všechny základní a trvalé (čili objektivní, historií potvrzené) zákony, zákonitosti, tendence Karel Marx? Co podstatného k tomu přidali další?
30. 07. 2010 | 21:49

JC napsal(a):

queribus
Ekonomie je fascinující proto, že i když se všechny ekonomické školy opírají o bezpochyby exaktní matematiku docházejí k naprosto rozdílným výsledkům.
30. 07. 2010 | 21:49

skura napsal(a):

JC:
"Víte co se děje, když máte hlad a kručí vám v břiše ? To se ozývá homo ekonomikus ve vás."
Homo economicus je dle ekonomické teorie sobecký individualista, jedná PŘÍSNĚ LOGICKY, a nemá na zřeteli nic jiného než maximalizovat své výnosy a minimalizovat své náklady.
Každý vypatlaný hladovec jedná podle Vás PŘÍSNĚ LOGICKY jakmile mu začne kručet v břiše ;-))
Podle mě je to blbost i bez dišputování..
30. 07. 2010 | 21:53

JC napsal(a):

Skeptik,
Marx popsal kapitalismus dokonale.
V čem se totálně seknul byl popis budoucnosti tedy komunismu.
Typický ekonom :-)))
30. 07. 2010 | 21:53

Pípa napsal(a):

Problém je v tom, že většina našich ekonomů má matematické znalosti na úrovni malé množilky. Ti lepší třeba vyřeší i trojčlenku. A ekonomie je, alespoň jak píše pan autor, matematický obor.
Ekonomové, kteří jsou přesto rozhodujícím faktorem, často řeší zásadní rozhodnutí na úrovni svých matematických znalostí. Velmi často slučují neslučitelné společnosti podle pravidla 1 + 1 = 3, neboli sloučím dva střední podniky a výsledný bude konkurence schopnější, protože využije synergie (např. Daimler-Chrysler). Stokrát se prokázalo, že to nelze aplikovat obecně, ale stokrát se to zkouší znova. Prostě úrověň počtů první obecné.
30. 07. 2010 | 21:55

JC napsal(a):

skura,
Já vím s plným břichem to mozek nebere.
30. 07. 2010 | 21:55

queribus napsal(a):

ad skeptik: Rozhodně se nepokládám za znalce Marxe (Kapitál jsem kdysi četl úryvkovitě), ale jedno je jisté: Marx to opravdu všechno NESHRNUL: jednak to není objektivně možné, protože i při omezení na významné odborné texty, co ve všech těch Review of ..., Journal of ....., Handbook of ...... byly sepsány, to představuje početné desetitisíce stran (to samozřejmě nepřečetl nikdo), jednak od jeho éry je to 150 let a ekonomický svět se vyvíjel (byť ne vždy k obecnému prospěchu). O řadě nyní zcela běžných kategorií (potenciální produkt, NAIRU, finanční deriváty atd. atd.) prostě v té době potuchy nebylo. Rozsah toho, "co přidali další", se bohu/žel/dík stručně uvést nedá. Ale:aspoň něco z toho Marxe by současní studenti ekonomie vědět měli.
30. 07. 2010 | 22:17

paul napsal(a):

Voroshilov,
požádej tu svou dokonalou, nech ti konečně dá, tady se vede debata o dokanalosti ekonomických teorií.

Jak to, že ještě nevíš, že i bezchybná souměrnost spolu s vyvinutějším mozkem u žen -i mužů- nemusí znamenat, že majitelka není .... na entou?
30. 07. 2010 | 22:17

skura napsal(a):

JC:
"Já vím s plným břichem to mozek nebere."
Co jste měl dobrého? Ani jsem Vám nepopřál dorou chuť..
30. 07. 2010 | 22:19

JC napsal(a):

skura,
Děkuji za optání, rybu.

Na oplátku vám přeji abyste nikdy neměl tak prázdný žaludek, že byste si musel mnou napsané ověřit sám na sobě.
30. 07. 2010 | 22:26

queribus napsal(a):

ad JC: Celkem lze souhlasit, je to ale snadno vysvětlitelné: matematika je sice nástrojem pro formalizovaný zápis ekonomických hypotéz (a následné operování s veličinami na základě přijatých logických pravidel), ale sama tyto hypotézy NEFORMULUJE (to provádí ten/který dobrý/špatný ekonom). Máme-li ale dost spolehlivých dat o realitě, lze pomocí běžných či náročnějších postupů matematické statistiky otestovat platnost těchto hypotéz. Není to sice dokonalé (a bez zjednodušujících předpokladů se těžko obejdeme), ale je to lepší než vágní tlachání o tom, zda je to tak nebo onak..
30. 07. 2010 | 22:29

voroshilov napsal(a):

Paul:
A jake jeste vtipy mas v zaloze,briliantni ekonome?
30. 07. 2010 | 22:29

skura napsal(a):

JC:
Je mi líto, že to musím říct, ale skutečně plácáte nesmysly. Ze tří charakteristik homo economicus se dá aplikovat na hodně hladového člověka pouze ta první (sobecký individualismus), další dvě ani tou nejzvrácenější logikou. Nechte rybu strávit a zapřemýšlejte..
30. 07. 2010 | 22:35

JC napsal(a):

skura,
Víte co ? necháme toho, včetně logiky a zvrácené logiky.
30. 07. 2010 | 22:49

student napsal(a):

"Ze všech společenských věd je to právě ekonomie, která nejvíce věří (a doufá a obhajuje) ve svobodu člověka..."

Co to je zase za kecy? Věda nevěří, nedoufá a neobhajuje, věda prostě jen odhaluje kauzální vztahy mezi různými jevy. Nic víc, nic méně. Pletete si vědu s něčím úplně jiný.

Pozitivnismus není normativním požadavkem na vědu, je jejím definičním znakem - neříkáme, že by věda měla být pozitivní, kdyby to prosím pěkně šlo. Pokud není pozitivní, není to věda. Motivy této definiční charakteristiky jsou čistě pragmatické: normativně uvažující vědec se spíše dopustí zkreslení svého výzkumu ve prospěch svého normativního vidění světa (ať už vědomě či nikoli).

Přirovnání k ideálu ženské krásy je nesmyslné. Věda není, oproti autorově názoru, dogmatická a není v zájmu vědců, aby tomu tak bylo. Právě naopak, podstatou vědecké činnosti je zuřivě útočit na stávající teorie a snažit se je zpochybnit. Vyvrací-li určitou teorii empirická data, je teorie diskreditována. Objeví-li se nová teorie, která vysvětluje určitý jev lépe než teorie stávající, prosadí se.

Co autor popisuje o výuce ekonomie, se samozřejmě z velké části děje. Je však třeba si uvědomit zásadní věc: lidé, kteří takové zastávají, jsou velmi špatní vědci.
30. 07. 2010 | 22:50

ivansml napsal(a):

discuss:
teoria katastrof bola aplikovana aj v ekonomii (no zda sa ze sa velmi neujala): http://cob.jmu.edu/rosserjb...

Problem s podobnym typom modelov (i ked sa priznam ze som ich zas nejak podrobne nestudoval) je podla mojho nazoru, ze tie vysledky o bifurkaciach, atd. zavisia samozrejme na predpokladoch o tom, ake su funkcie riadiace dynamiku systemu, a tie su casto volene dost arbitrarne. Preto sa v sucasnosti ekonomovia snazia budovat skor modely, kde su funkcie popisujuce ekonomiku odvodene explicitne z mikroekonomickych zakonitosti.
30. 07. 2010 | 23:08

prirodovedec napsal(a):

queribus: Pripustite moznost, ze ucetni systemy lze s trochou predstavivosti modelovat pomoci linearnich rovnic (pripadne nektere vyrazy nelinearni) a pouzit je ke hrani pri zahrnuti neurcitych parametru (odhady vynosu) pripadne rozhodovacich promennych a vice obdobi (zohledneni Markovske struktury)?

Vim, ze zrejme neexistuje ucetni, ktery by se tim bavil, ale podobne hratky jsem videl opakovane pouzit - napr. na modelovani rozpoctovych toku (OR clanek ale nedodam, mel jsem v ruce pred lety) a pripadala mi to jako hezka aplikace matematickeho programovani a pri rozsahu dat a implementaci si s tou interior point metodou docela pohrali.

Nebyl bych az tak prikry. Pripoustim ale, ze to patri do OR a ne ekonomie.
31. 07. 2010 | 00:34

denda napsal(a):

Autor mne opravdu rozesmál.
Ekonomie je věda.................
31. 07. 2010 | 08:14

yara ze země krys napsal(a):

denda:
Ekonomie i s jejími penězi je něco co člověk vytvořil a funguje to. Kdyby to nefungovalo, dávno by bylo po ekonomii. Ovšem člověk má zde jeden velký problém, protože do ekonomie vstupuje spousta promněnných (z jiných společenských oborů), nejde jako celek dost dobře uchopit a matematicky přesně popsat jako je tomu třeba ve fyzice, elektrotechnice, strojírenství atd., pouze toto lze učinit v dílčích segmetech ekonomie. A to je její problém. Ekonomie je sice věda, ale společnost lidí vytvořila něco co nejde dost dobře spolehlivě jako celek exaktně popsat a tím třeba odhadnout budoucí vývoj. Zkuste mi napsat třeba diferenciální rovnici pro vývoj společnosti v Mugabeho Zimbabwe! Řešení bych měl, ale není matematické a na jejím konci jsou rakety s plochou dráhou letu.
31. 07. 2010 | 08:37

discuss napsal(a):

to ivansml:

zkoušel jsem v duchu sestavit výstižnou charakterizaci systémů s katastrofami,které by více řekly lidem znajícím dobře matematiku a něco málo z fyziky.
Zjistil jsem ale,že je to nad moje síly,protože moderní matematika je propletenec.Inženýr,který otevře encyklopedii matematiky si uvědomí,že pokud chce vybudovat jistotu o svém empirickém parametrizovaném modelu může zvolit např.Ljapunovův přístup-teorie stability,přístup američana Morse-sedlových bodů-dnes velmi populární nebo mnou již zmíněný geometrický přístup-teorii katastrof.Jistěže nedostane potom ale tytéž výsledky,i když vnější podobnost existuje.Morse a katastrofy používají transversalitu,Ljapunov a katastrofy monodromii.I když v jiném duchu. Z prvního pohledu se zdá,že Ljapunov je linearizace problému,vedoucí k bifurkacím založená na typické funkci lineárního problému (Ljapunovův exponent) a vlastních číslech lineárního operátoru.Zatímco katastrofy jsou nelineární plošky.V katastrofách se zatím pracuje i s grupami Lie (což je vynález právě post-Huygensovského infinitezimálního symbolického počtu) a zkoumá se zatím hlavně vliv usečení Taylorovy řady v jistém řádu.Tedy staví to otázku nakolik je novější matematika obsažena ve starší a naopak.To fyzika nezná,zde je to jednostranné:starší v novějším.
Psychologicky je to asi takto:úvodní příklad knihy Thomy o katastrofách uvažuje mírně obecnější kyvadlo,než klasické hodinové:s pohyblivým závěsem.V úloze přibude nový parametr a na ploše potenciální energie se objeví katastrofa.V tom smyslu je tohle právě případ praxe:inženýr zná z učebnic deterministický idealizovaný model,který musí doplnit o další parametry aby se přiblížil realitě.
Poslední dvě století matematika i fyzika udělaly mnoho výsledků týkajících se počtu parametrů a počtu proměnných a v řadě případů to bylo jednoznačné:v lineární algebře,v mechanice popsané klasickou Hamilton-Jacobiho teorií.Zdálo by se tedy že mechanický fyzikální model nemá díry.Jenže má:to ukazuje Thoma,že systém nemusí být ani kvantový,může být klasický-HJ teorie-a přesto nebyl dobře popsán dosud.Obdobně jsou parametry-energie orbitálů ,zaváděny v kvantové teorii molekul Hartree-Fockově.Všude ty problémy nastávají.Obdobně Gibbsovo pravidlo fází v termodynamice.
Věda posledních desetiletí jde cestou redukce počtu parametrů nutných k popisu systému.I když přirozený počet stupňů volnosti se zdá být veliký,ukazuje se,že jak v klasickém tak kvantovém systému je možné ho při popisu zásadně snížit:tím se oba známé případy popisu-klasický a kvantový (s neurčitostí,indeterminismem,poruchami) dostávají pod obecnější pojem tzv.symplecticismu v systému,který krom katastrof a tzv.procedury renormalizace ve fyzice zaznamenal v 2.polovině 20.století obrovské úspěchy a jeví se unifikačním nástrojem popisu různých systémů.
Obecných znaků a vlastností symplecticimu je mnoho,jsou roztroušeny v literatuře toho téměř už mainstreamu reformulace exaktní vědy.
31. 07. 2010 | 08:41

Baba napsal(a):

skura:
Já bych to pochopila. Ale pan Sedláček by to asi nepochopil.
31. 07. 2010 | 08:44

skura napsal(a):

Baba:
Myslím, že pana Sedláčka hodně podceňujete ;-) Není lepší přiznat, že jste si toho nevšimla a unáhlila se? Vždyť o nic nejde..
31. 07. 2010 | 10:12

student napsal(a):

denda: A co jiného by to asi mělo být? Dieselová lokomotiva?
31. 07. 2010 | 10:24

discuss napsal(a):

Tedy existuje v rámci symplecticismu výrazná tendence vědy k "ekonomii myšlení".To co dříve školák musel biflovat jako různé objevy,zatěžovalo paměť,bylo empirického původu se jeví možným přednášet a používat použitím extrémně málo rovnic a několika málo jednoduchých pravidel,ať jde o cokoliv.
Na druhé straně tuto tendenci zatím brzdí zmíněné teorie stability,sedlových bodů a katastrof.Zde je lopotná práce nad pochopením individuality každého případu.Zdá se,že ale "patologické" chování systému je velmi rozšířené.Tedy výjimek z ekonomie myšlení přibývá.Mez mezi skutečnostmi,které mohou být paušalizovány a které naopak musí být individualizovány je míra idealizace skutečnosti.Tedy která množina z těch dvou poroste rychleji? T.j.předčasně lidskou paměť ze školství nevylučujme.To je brzy zatím.
31. 07. 2010 | 10:45

Antonín Hrbek napsal(a):

Teorie katastrof se začala v ekonomických kruzích v ČR pěstovat cca od první poloviny osmdesátých let, tedy po vydání Thomovy knihy a krátce nato i jejího ruského překladu.
Je zajímavé, že jedním z těch, kteří se touto disciplínou intensivněji zabývali byl Josef Zielenec nejprve ve VUSTE, později v EU ČSAV.

O úspěšných praktických aplikacích z té doby nevím. Nějaké pokusy byly v lékařství při odhadech vývoje epidemií ale, jak prakticky ukázal pan Vít, bez valné odezvy.
31. 07. 2010 | 10:45

discuss napsal(a):

Já jen proto,že Sedláček to nadhodil:jinak ani zdaleka nejsem fanatik matematizace,kromě zážitku rébusu.
Protože sledovat jak věda srostla s matematikou je bolestivé:člověk neví zda je to maximum nebo minimum poznatelnosti.
Sledovat jak matematika srostla s teorií Lie grup:nevíš zda se může pohnout bez nich nebo s nimi lépe:každý objev v nich je jako objev další galaxie vzdálený od jiné galaxie miliony světelných let a mezi nimi prázdnota.Máš pocit,že by s nimi nehlo celé lidstvo,kdyby se zapojilo.
Nositelé Nobelových cen za ekonomii:máš pocit,že potřebují tvořit z toho co se naučili:vyšší matematiku.Ne,že ekonomie to tak nutně potřebuje.
31. 07. 2010 | 12:15

Baba napsal(a):

skura:
Prospěšné téma, východisko hodnocení. Interaktivita a přizpůsobivost jsou základním atributem živých organismů, někdy mohou znamenat totéž.
31. 07. 2010 | 13:25

Josef K. napsal(a):

Velmi hodnotný blog, platí nejen pro ekonomii. Vliv politických mainstreamů na kvalitu vzdělání. Ze své zkušenosti vím, že platí převážně pro české školství,které stále více trpí idovou jednolitostí podle jeho sovětsko normalizačních radicí. Z druhé strany je v ekonomických, sociálních a politických vědách podobná tendence v americkém universitním školství. I poměrně vysoce vzdělaní američtí doktorandi a profesoři dnes neznají vůbec evropské intelektuální tradice. Týká se to však i části evropských studentů...Záleží na universitě a konkrétních profesořích...Je to problém ztráty cenných myšlenek a informací, ztráty minulosti. V nějakém smyslu vytlačení intelektuálního života jako takového technokratickým myšlením, snad pod vlivem víry, že technologický pokrok vše zachrání...Nezdá se. . V českém školství je to problém celkové a dlouhodobé intelektuální ochablosti celé společnosti a jednostranného vlivu jakýchsi "amerikanistů", kteří ale opět neprokazují jakousi nutnou ucelenou sečtělost. To, co si většina akdemických tuzemců představuje pod pojmem intelektuální život je cela tristní.
31. 07. 2010 | 14:24

queribus napsal(a):

ad přírodovědec: Docela dobře si dovedu představit, jak se napříč třemi účetními výkazy(rozvaha,výsledovka,cash flow) dá vytvořit několikarovnicový ekonometrický model (ostatně se tím na VŠE kdosi zabývá). V tomto směru je to "modelovatelné" a výběr exogennních/endogenních proměnných je celkem zřejmý (jakkoliv to není nejlepší, protože výkazy obsahují jen peněžní ukazatele, ne naturální a vnější faktory mimo úvěrů nepostihují). Ale spíše jsem měl na mysli "účetní uvažování",které je velmi rigidní,všechny peněžní položky jsou zde kategorizované a ekonomickými hypotézami v ryzím slova smyslu se žádný účetní nezabývá.
31. 07. 2010 | 14:39

Antonín Hrbek napsal(a):

Tragedií ekonomické matematiky je, že matematici zpravidla nerozumějí ekonomii a ekonomové matematice (kdyby ji rozuměli, tak nejdou na ekonomii).

Pozoruhodné je,že se vždy objeví nějaká matematická "novinka" (ve skutečnosti často dosti stará), že se ji chytí nějaký ekonom a že se na ní snaží získat popularitu. Nakonec většinou pokusy o praktické uplatnění vyšumí do ztracena.

Počínaje Walrasem přes Pareta, Keynese, Frische, Leontjeva,von Neumanna, Marshala, přes systémy lineárních rovnic a maticovou algebru, lineární programování, kvadratické programování, stochastické modely, diferenční modely,autoregresivní modely, splejny, pavučinové modely, Lafferovy křivky, teorii katastrof, atd. atd. se dospělo k těmto závěrům:
1. Matematická ekonomie je velmi dobrá pro vysvětlování některých ekonomických teorií.
2. Při vhodné volbě parametrů a vstupních hodnot lze, při troše šikovnosti, dosáhnout jakéhokoliv výsledku
3. Podstatně lépe jde vysvětlování minulosti než predikce, zejména dlouhodobá.
4. Na množství úsilí, které se matematické ekonomii věnovalo, jsou praktické výsledky velmi skromné

Na matematickou ekonomii byla vedena řada útoků z ideologických hledisek a to jak dříve z "marxistických" pozic, přes Hayeka, Friedmana až k dnešnímu módnímu "ultraliberálnímu" pojetí, že neviditelná ruka trhu rozhoduje v ekonomii o všem a že nelze její chování předvídat.
31. 07. 2010 | 15:32

griff napsal(a):

Nebral bych příliš vážně ty pokusy srazit matematiku v ekonomii na kolena z hledisek nepřesnosti a neurčitosti dat.Vždyť fyzika je absolutně přesná ačkoliv již dávno má neurčitost neodstranitelnou v principu v termodynamické fluktuaci a kvantovém principu neurčitosti.Krom pojmů ze stochastických procesů poslední dobou získala řadu dalších zdrojů neurčitosti: KAM pravděpodobnost v klasických systémech,KNS stavy v kvantových,černý a bílý šum a další.Na jejích mnoha polích není determinismus a určitost.Ale vtip úspěchu matematiky ve fyzice spočívá v tom,že dokázala vytvořit řadu naprosto umělých procedur jak pracovat s veličinami a přitom zůstaly měřitelné.Je možné vždy je existujícím experimentem ověřit kvantitativně.Přitom se nepotřebovaly téměř žádné nové veličiny než dávno známé.Matematici si nad kuriositou těch fyzikálních triků často zoufali. Ekonomie patrně nemá odvahu před svým publikem k odvaze jak pracovat s veličinami jakou měla fyzika.Jinak statistických měření celou společností má k dispozici daleko více.
31. 07. 2010 | 17:16

prirodovedec napsal(a):

Antonin Hrbek: Nicmene Marxovy spisy o matematice (diferencialnim poctu) a Rothbardovy texty o nahode nepostradaji z pohledu prumerne zorientovaneho cloveka v dnesni matematice nehynouci zdroj veseli. Rovnez kontrast textu bratru Misesu (neoliberal versus statistik) je pro mne nadhernym kontrastem sverepe viry a jazyka vedy (muj dojem).

Moje zkusenost je, ze slusne udelane matematicke modely v realnem ekonomickem prostredi casto fungovaly. Verifikace na historickych datech dava casto vhled, rozhodovani nabizi namety k premysleni o alternativach, ve veci predikci jsem velmi opatrny. Makromodely ponechavam jinym i kdyz klasika jako ilustrace vykladu teorie a sbirka alternativnich prikladu (viz Leontieff a pevny bod) je pro mne uzitecna.

Osobne to beru tak, ze predevsim obecne modely jsou aplikacne znasilnovany zapominanim na predpoklady, overitelnost atd. Postup mnohych ekonomu z pohledu preridovedcu a techniku zde obvykle predci nasilnictvi sociologu. :) Kladou prilis narocne otazky, na ktere modely z principu nemohou dat tak dokonalou odpoved, jakou zadaji. To je ale problem vsech "samanu".

Nicmene k "sedlackove filozoficke a hluboke" ekonomii mam odtazity vztah dany spolupraci s matematicky naklonenymi sdilnymi ekonomy a nesnazim se ji propatrat. Radeji kladu casto zjednodusujicim ekonomum otazky.

queribus: OK. K dalsimu se neni nutne omezovat jen na to co je v ucetnictvi. Co se tyka VSE, domnivam se, ze mate asi na mysli ty, kteri se bavi DEA.
31. 07. 2010 | 17:18

griff napsal(a):

to Hrbek a prirodovedec:

dotaz na vás-čím by jste (kritérium) jste vyhodnotili nějakou práci v matematické ekonomii za vyjímečně chytrou?
31. 07. 2010 | 18:52

prirodovedec napsal(a):

Nepremyslel jsem o kriteriu, nejsem ekonom, resim to subjektivne, davne priklady, ktere mne zaujaly: Markowitz, Roy, von Neumann-Morgenstern, Luce-Raiffa, Dantzig-Wolfe, Dantzig dualita, ... atd. atd. atd.
31. 07. 2010 | 18:55

griff napsal(a):

to prirodovedec:děkuji,zajímavé.
Z toho výběru mi něco říká jen von Neumann(ale toho zná snad každý v každém oboru) a Dantzig.Nikoliv D.dualita-neznám.
Kritérium nikoliv-protože nejste ekonom.Hm.To znamená,že kritérium chytrosti v ME by jste asi považoval za čistě ekonomické,ne matematické-subjektivní-jestli tomu dobře rozumím.Ale přece jen může existovat i matematicky chytrý,matematicky těžko řešitelný problém i v ME.
31. 07. 2010 | 19:14

debray napsal(a):

to prirodovedec a griff:

to první co mne napadlo,že matematická ekonomie může vyházet polovinu matematiky,která vznikla díky fyzice a souvisí s okrajovými úlohami:vlastní čísla a funkce atd.
Pak bych se z čistě matematického hlediska zabýval robustností a iterativitou (rychlost konvergence iteračních procesů).Také nevím,zda lze s prirodovedcem souhlasit v tom,že matematický ekonom může předem vytvořit ekonomickou hypotézu.Tu asi tvoří právě matematikou.
31. 07. 2010 | 20:51

Antonín Hrbek napsal(a):

Vážený Griffe,

držím se klasiků - práce musí být tak šílená, že ji nikdo nechce věřit a musí být zcela jednoduchá.

Nedostižným vzorem z jiné oblasti je pro mne

E = m * c2

i když sám Einstein měl o její formální a věcné správnosti značné pochyby. V roce 1905 jí nikdo nechtěl věřit a vlastně nikoho ani nezajímala.

V matematické ekonomii o žádném takovém objevu, který by zásadně změnil svět, zatím nevím.

S pozdravem
31. 07. 2010 | 21:06

griff napsal(a):

to Hrbek:

co není,může být.
Připusťme tu možnost,že matematika není překážkou tomu,aby ekonomická teorie něčí jednou změnila svět.
Zatím tedy asi není možné ekonomii jejími vnitřními duševními silami změnit,obdobně mechanice.Protože ta matematika asi spíše kopíruje povrch věci a do podstaty ještě nenahlédla.Věda vyžaduje fantazii-o tom vlastně píšete.
31. 07. 2010 | 21:33

Levandule napsal(a):

Pecka články, dobré úvahy, chlapík s bednou i osobitou důvtipnou intelektuálštinou. Za eko názory navrch má úcta!
31. 07. 2010 | 22:10

skura napsal(a):

griff:
"Věda vyžaduje fantazii" a intuici. Ta je asi ještě mnohem důležitější. Einstein mnohokrát hovořil o tom, že intuitivně problém dávno uchopil, ale dělá mu potíže jeho převedení do racionálního jazyka. (viz. např. Jak vidím svět)
31. 07. 2010 | 22:12

schlimbach napsal(a):

domnívám se, že považovat ekonomii za vědu je absolutní omyl, protože ekonomický systém je, ač se vyvíjel dlouhou dobu, vytvořený člověkem a k jeho prospěchu. Již sama podstata stávajícího systému je podvodná díky úroku a není to nic jiného než ponziho schéma (letadlo). Tento systém se beze zbytku nemůže podařit popsat ani matematicky, protože podstatou tohoto systému je též ta skutečnost, že existuje síla, která může tento systém velice jednoduše ovládat, měnit a to hlavně k jeho "zadření" ke krizi s opět nepopsatelnými matematicky důsledky. Pro popis těchto skutečností by bylo třeba využít hlavně psychologii chování člověka, pokud se ti, kteří ovládají finanční toky ještě vůbec dají lidmi nazývat. Jinak vše co se stávajícího ekonomického systému týká je možné alespoň přibližně popisovat pomocí statistiky a počtu pravděpodobnosti. Ekonomie jako věda je skutečně o ničem a je to stejný umělý paskvil, jako stávající ekonomický systém sám (neplést s pojmem kapitalismus, socialismus atd) ...
01. 08. 2010 | 06:16

gaia napsal(a):

to Levandule
to aby už teda vymyslel něco vlastního pro 21. století.
Každé století mělo nějaké své nové teorie
vzpomeňme na všechny ty Smithe Ricarda Malthuse Marxe Keynesse Friedmany v posloupnosti.

21. století čeká na nějakou novou pecku. A odlišuje se od ostatních že nás bude 10 miliard. Nikdy tolik lidí tady nežilo. A uživit se chtějí všichni.

Je to hozená rukavice. My chceme nový
Sedláčkismus!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

recatcha offerings ruffians zajímavé musím zjistit co je ten ruffians
01. 08. 2010 | 08:15

gaia napsal(a):

no to je pecka ruffians jsou dle mého slovníku surovci darebáci rošťáci lotři
01. 08. 2010 | 08:17

griff napsal(a):

to Schlimbach: už jste viděl,že by matematika nebyla schopna hodit kabát na jakoukoliv sílu? To si snad myslíte,že existuje absolutní nysticismus?
01. 08. 2010 | 08:23

carmen napsal(a):

V.Klaus věří,že obsahem ekonomie je racionální chování institucí,jak nedávno řekl v Itálii.
To by neodporovalo všemu co nedokázala matematika v biologii:
když by známy pouze telegrafní rovnice,psali,že vzruch se šíří podle nich.Když byly známy pozdější solitonové rovnice,psali,že se vzruch šíří jako soliton.Když věděli,že povrch buňky je elektrická dvojvrstva,rovnou se na aplikaci vykašlali:místo predikovaných nekonečně mnoha nekonečen v okolí,tam nasázeli organely jako mitochondrie,Golgiho aparát apod.
Na čas.Pak zase objevili v buňce produkci entropie,a tad dál..
Když jsem potřeboval vyřešit rovnici,měl jsem dvě možnosti:první-najít její standartní řešení v knihách,druhou-zkusit to sám:tím jsem našel něco co po dosazení plně rovnici vyhovovalo,ale vůbec se standartnímu řešení nepodobalo v ničem.Je tím ale vlastní cesta snad chybná? Musí mít vše jenom etalon? A toho se ekonomové bojí.
01. 08. 2010 | 08:52

schlimbach napsal(a):

griff

systém, který má příliš mnoho proměnných (kromě jiného hlavně proměnných závisejících od duševních pochodů účastníků systému) tak jako stávající ekonomický systém, je matematikou neuchopitelný - přesněji řečeno, není matematicky reálně řešitelný (ve smyslu nalezení v reálné době reálně správného řešení) - zatím.
Je otázka, zda má vůbec smysl takové matemtické vyjádření hledat, když i prvotní (záklaní) rovnice je v dnešní době lživá. Celý systém je postavený na této rovnici -
Půjčka = půjčka + úrok. Tato rovnice má správné řešení pouze při úroku rovném nule. Jaký je reálný stav dnes víme všichni. Pokud chcete alternativu systému, který vychází z totální svobody volby jednotlivce a jeho úplné odpovědnosti a při tom špatné volby nemají zhoubný negativní dopad na ostatní jednotlivce i na celek, podívejte se na http://ekonomickareforma.cz odkaz Cesta k cíli
01. 08. 2010 | 09:21

griff napsal(a):

to schlimbach:
negativismem lze skončit kdykoliv:

jako např.
kdyby raději už Petr Klán nic neřešil

nebo:matematika má dvě Prokrustova lože-biologii a ekonomii

ale jak v této diskusi výše ukázal nick "discuss" :

že je rozdíl mezi ekonomií myšlení a myšlením ekonomie

a také,že mechanika,která se zdála ideálním sídlem matematiky, nedávno se probudila ze sna a zjistila,že její fyzikální pravda založená na matematice je vlastně posledním vývojem matematiky zničena
01. 08. 2010 | 10:13

schlimbach napsal(a):

griff

kde vidíte u mě negativismus? V tom, že hledám nové řešení toho, co je nefunkční?
01. 08. 2010 | 11:36

sonny napsal(a):

Pane Sedláčku,
vždyť jste ekonomku vychodil, tak co pořád kecáte? V ekonomii se rozhodně nevyučuje to, čemu jeden nebo druhý věří. Vyučuje se to, co JE. A i kdyby se nějaký učitel pokoušel naučit vás něco, co není pravda, tak to prostě nebude schopen dokázat. Možná máte pokroucené vnímání světa, nevím.
01. 08. 2010 | 12:11

stále rebel napsal(a):

Pro sonny.
Na dění v ekonomice neexistuje jednotný názor. Někdy se lze odvolávat na většinový názor, někdy tu či onu školu, popřípadě nějakou autoritu.
Lékaři se jistě taky ne vždy shodnou na příčinách chorob a vhodném druhu léčby.
01. 08. 2010 | 15:24

Mr.White napsal(a):

to sonny: Obávám se, že jste sám obětí pozitivistického myšlení, o kterém pan Sedláček píše.
Vyučuje se to, o čem se zrovna VĚŘÍ, že je. Souhlasím s autorem, že lidské postoje k ekonomii nelze od jejího zkoumání žádným způsobem oddělit: ekonomické vzdělávání dnes trpí sebeklamem, že to možné je, že je možné extrahovat z ekonomické reality nějaké absolutně platné zákonnitosti, které nezávisejí na našich hlediscích.
01. 08. 2010 | 15:59

skura napsal(a):

Mr.White:
Souhlas!
01. 08. 2010 | 16:26

Karel L napsal(a):

Článek je napsán dost obecně.Např. věta-
Prostě ekonomie se učí (chtělo by se skoro říci prostírá) tak,že...
Ekonomie se vyučuje (v celosvětovém měřítku) na desítkách univerzit a na různých dalších šklolách. Abysme se dalo posoudit,kde se vyučuje ekonomie jakým způsobem,muselo by se porovnat mnoho škol a vyučujících,musely by se srovnat různý vysokoškolský skripta,plány učiva atd.Pokud má ale Sedláček ma mysli výuku ekonomie pouze v ČR,tak podobný článek by mohl napsat o mnoha dalších oborech. Záleží totiž hodně na přístupu učitelů (profesorů),jakým způsobem se bude učit.Dobrý učitel dokáže dobře učit i když jsou špatně napsaná skripta,kdežto špatný učitel nenaučí ani když jsou skripta dobře napsaná.
01. 08. 2010 | 17:54

Baba napsal(a):

O přínosných kvalitách dobrých učitelů není pochyb a přirovnávat vhodného učitele k vhodné době, období, prostředí, studijnímu materiálu a užití zase není na místě.
01. 08. 2010 | 18:23

sonny napsal(a):

stále rebel:

ekonomie je věda (v širokém smyslu slova). názory a normativní závěry v ekonomii nemají co dělat, stejně jako nemají co dělat v sociologii nebo chemii.

Mr.White:

dobře, buď takovým problémem trpí všechny vědy (a vůbec lidské poznání jako takové), nebo žádná. nevím, proč se v takovém případě mluví speciálně o ekonomii.

mohl byste (jeden nebo druhý) uvést nějaký příklad ekonomického závěru, který je "biased", má normativní základ?

(velmi rád bych pokračoval v diskuzi, ale zpět online budu až v pátek. pokud si vzpomenete, zkuste se zase zastavit a přečíst si mou případnou odpověď.)
01. 08. 2010 | 23:43

pozorovatel napsal(a):

To Antonin Hrbek, discuss, prirodovedec:

Vite, ze autorem formule E = m * c2 je H. Poincare a ze A.Einstein ji jednoduše ukradl? Vizte

http://www.youtube.com/watc...

kde o tom mluvi vyse zmineny (pred dvema mesici bohuzel zesnuly) rusky matematik a fyzik, genialni Vladimir Arnold, srovnavany s Newtonem.

To discuss: pro poradek, teorii singularit (pozdeji katastrof) predstavil v r. 1955 Ch. Whitney, pozdeji (na zacatku 70. let) ji Rene Thom rozpracoval a nazval ji "teorie katastrof". Arnoldova utla brozurka "Teorie katastrof", kterou doporucuji, je ze zacatku 80. let.

Jinak, precte-li libovolny ekonom Vase prispevky a tuto diskusi, s pravdepodobnosti 1-epsilon nebude rozumet uz druhe vete ve Vasi uvaze. V drtive vetsine to jsou gauneri, ve zbytku intelektualne insolventni jedinci (vcetne toho chlapce Sedlacka).
02. 08. 2010 | 14:23

skura napsal(a):

pozorovatel:
"Jinak, precte-li libovolny ekonom Vase prispevky a tuto diskusi, s pravdepodobnosti 1-epsilon nebude rozumet uz druhe vete ve Vasi uvaze. V drtive vetsine to jsou gauneri, ve zbytku intelektualne insolventni jedinci (vcetne toho chlapce Sedlacka)."
Takový komentář svede napsat i slabomyslný jedinec bez znalosti čehokoli, co se týká tématu. Budete muset své tvrzení něčím podepřít, jinak se vystavujete podezření, že vaříte z vody..
02. 08. 2010 | 16:37

stále rebel napsal(a):

Něco k tématu.

Nechť vzkvétá hojnost teorií
George Akerlof and Joseph E. Stiglitz
http://www.project-syndicat...

Joseph E. Stiglitz: Konec neoliberalismu?
„Neoliberální tržní fundamentalismus byl odjakživa politickou doktrínou sloužící určitým zájmům. Ekonomická teorie ho nikdy nepodporovala. Nyní by mělo být zřejmé, že ho nepodporuje ani historická zkušenost. Toto ponaučení může být alespoň malou útěchou na hrozbě, která se dnes vznáší nad globální ekonomikou.“
http://www.project-syndicat...
02. 08. 2010 | 17:06

stále rebel napsal(a):

Pro pozorovatel.
Většina ekonomů by vám patrně doporučila zůstat jen u pozorování. Patrně jste se chtěl pochlubit svou vzdělaností, ale i to se musí umět.
02. 08. 2010 | 17:14

stále rebel napsal(a):

„BERKELEY – Jedno z nepěkných tajemství ekonomie je, že neexistuje nic jako „ekonomická teorie“. Jednoduše neexistují žádné skálopevné principy, o něž by člověk mohl opřít výpočty osvětlující ekonomické pochody v reálném světě.“
http://www.project-syndicat...
02. 08. 2010 | 18:40

MH napsal(a):

Lidský mozek se rozhoduje na základě hodnotových očekávání člověka. Až začneme v ekonomii měřit mozkové automatismy, jakými se lidé, potažmo trhy při svém rozhodování o koupi řídí, pak dostaneme základ ekonomické teorie na které můžeme začít stavět a především měřitelně předpovídat chování trhů v blízké či vzdálené budoucnosti.

Analytikou čísel zjišťovaných v minulosti (ekonomické ukazatele) se toho o budoucím chování (příčinných souvislostech rozhodování trhů) příliš reálného šanci dozvědět nemáme.

V současné době již dokážeme s velkou přesností změřit u každého člověka 56 rozdílných mozkových rohodovacích automatismů. A každý z nich ovlivňuje rozhodování o koupi například jedné kokrétní značky šampónu, na úkor jiné. A pouze jeden z těchto 56 rozhodovacích automatismů, které mozek při svém rozhodování aktivuje, pracuje s hodnotami vyjádřitelnými čísly. (cena, sleva, váha, počet kusů, množství, délka).

Jinak řečeno. Nezatracujme současné ekonomické teorie, ale vnímejme je, že po kvalitativní stránce zachycují 1/56 reality rozhodování trhů. A touto optikou se dívejme i na předpovědi jejích, na číselných ukazatelích stavějících modelech.

Detailnější popis rozhodovacích procesů, které mozek lidí v české populaci využívá při svém rozhodování o koupi, je umístěn v přednášce připravované pro MIT.

http://d62.extrasolution.co...
03. 08. 2010 | 15:18

Mr.White napsal(a):

sonny:
já si právě naopak myslím, že všechny ekonomické závěry mají normativní základ a že jinak tomu ani být nemůže. I když lépe než o závěrech, je podle mě mluvit o teoriích, na kterých jsou tyto závěry postaveny. Neoklasická ekonomie, liberální Rakouská škola, Marx nebo Keynes - ti všichni přece vycházeli z určitého přesvědčení o fungování společnosti, trhů a ekonomiky, a všichni nějakým způsobem přispěli k jejímu pochopení. Já v tom nevidím žádný problém ani žádnou "nevědeckost" ekonomie. Všichni měli v něčem pravdu a v něčem se zase mýlili. Některé úvahy a teorie jsou trvale platné, platnost jiných podléhá času. Ekonomie se může podle mého vyvíjet jen tříbením hledisek různých minulých i budoucích ekonomů. Nikoli, jak se domnívá třeba MH v předchozím příspěvku, vynálezem čtečky lidských myslí, nebo jakýmkoli jiným zázrakem techniky, který povede k dokonalému a provždy platnému poznání.
Naštěstí..

MH:
03. 08. 2010 | 17:37

MH napsal(a):

Proč se toho bojíte? Můžete si takový výzkum vyzkoušet i sám na sobě (změříte si svůj vlastní žebříček hodnot, podle kterého váš mozek utváří svá rozhodnutí) a nemusíte vycházet ze svých stávajících postojů, teorií ostatních ekonomů (bývalých i současných) a postojů zprostředkovaným MH :-) Ján jen interpretuji, to co měříme v rozhodovacích automatismech mozku současně žijící populace.

Taková "zázračná" technika již dávno existuje a pro výzkumy se běžně využívá.

Právě takové "dokonalé" (výstižněji řečeno PŘESNĚJŠÍ) poznání nám odhaluje mechanismy a principy lidských rozhodnutí na úrovni celých populací (v současné době změřeno přes 250 000 čechů celého věkového spektra). Nevyhodnotí co je správné, ale čeho je ve společnosti nejvíce stejného a naopak individualizovaně jedinečného a jak to ovlivňuje naše rozhodnutí.

No a toho čeho je dneska nejvíce stejného může být za pár let naprosto u každého odlišné. Mozek je plastický a lidé své postoje, pohledy (chceteli) mysl neustále mění.

Jen tak pro zajímavost. Když jsme měřili, jak moc se shodují rozhodovací procesy a hodnotové postoje člověka vývojově v čase, tak se mrkněte na tento příspěvek.
http://www.barvyzivota.cz/d...

Již po jednom roce je hodnotová struktura moku a preferenční využívání rozhodovacích automatismů u člověa naprosto odlišné. Jak se to projevuje v životní empirii?

Mimo jiné, člověku dává život úplně jiný smysl než dříve. Preferuje a realizuje ty stejné hodnotové potřeby úplně jinak (s rozdílnou kvalitou i kvantitou). Nakupuje jiné věci, mění známé, preferuje jiná prostředí ,,,,,,,, atd.

Proto bych spíše řekl. Že v poznání mechanismů a principů jakými se trhy řídí, dokážeme na základě studia a měření rozhodovacích automatismů mozku být již hodně přesní. A tato přesnost měření nám dovoluje říci: Dokud tyto procesy nebudeme měřit (jakýmkoliv způsobem) u současně žijící populace, náš pohled na ekonomii je a bude parádně zkreslený. Budeme zpětně vidět co se na trzích odehrávalo, ale již nebudeme vědět proč (příčiny) a o budoucnosti taky lautr nic. (viz. naměřené rozdíly struktury věomí v průběhu jednoho roku)

Závěrem: Řekl bych že naše pohledy se filozoficky velmi překrývají. Jen vy máte prozatím nedůvěru a odpor k tomu, že by to bylo s velkou přesnotí v mozku lidí již v současné době měřitelné.
04. 08. 2010 | 12:52

BilderbergNewWorldOrderTrilaterals napsal(a):

,, SKVĚLÉ EXPOSÉ NAJDE LASKAVÝ ZVÍDAVÝ ČTENÁŘ NA http://WWW.ZLO.CZ.... ANDREASS CLAUS...A KDO MÁ VELMI DOBRÉ NERVY A KYBLÍK LEDU NA HLAVU... TAK NA TOMTO SERVERU SETRVÁ HODINY, NEB RECHERCHE JEDNOTLIVÝCH PŘISPĚVATELŮ NEJSOU NA PÁR MINUT...
04. 08. 2010 | 23:33

sonny napsal(a):

Mr. White:

pořád nějak nemůžu přijít na žádný příklad ekonomického závěru, který by byl postaven na normativní úvaze.

jsem si jistý, že vždy, když na jeden problém existuje více náhledů ("rakouský", "neoklasický", "keynesiánský" apod.), pak nutně platí, že maximálně jeden z těchto náhledů bude logicky konzistentní. to právě proto, že ekonomie klade pozitivní otázky a na takové existuje vždy jenom jedna správná odpověď.

nebo snad znáte příklad problému, na který by existovaly dvě logicky konzistetní, vzájemně si odporující odpovědi?
05. 08. 2010 | 20:09

Mr.White napsal(a):

sonny:
Odpovím výrokem, který často používá Václav Bělohradský a který zní: opakem malé pravdy je lež, opakem velké pravdy jiná velká pravda.

Vezměte si například právě neoklasickou ekonomii s jejími modely, které jsou sice matematicky a logicky konzistentní, ale fungují pravděpodobně pouze v mnoha předpoklady okleštěném, abstraktním světě. Můžeme k nim přistupovat buď jako k šikovným pomůckám, "malým pravdám" uvnitř tohoto světa, anebo jako k "velkým pravdám", pak ale musíme věřit v platnost předpokladů, na kterých jsou postaveny.

Jinak řečeno, chceme-li dostat jednoznačné a logicky nesporné závěry, musíme přiměřeně tomu zúžit hledisko zkoumání, a naopak. Jakmile hledisko rozšíříme, ocitneme se v oblasti nejednoznačného, nejistého a sporného-nevyhnutelně se střetneme s hledisky jiných (v nichž se vždy bude odrážet normativnost)..tedy ve skutečném světě, kde vedle sebe koexistují různé "velké pravdy".
07. 08. 2010 | 14:22

sonny napsal(a):

Mr.White:

jenomže model není tvrzení. u modelu posuzujeme užitečnost, u tvrzení správnost.

mimochodem: "musíme věřit v platnost předpokladů, na kterých jsou postaveny" - my samozřejmě přesně víme, které předpoklady jsou splněny nebo ne. některé předpoklady být splněny samozřejmě nemohou, protože pak by se nejednalo o zjednodušení reality (tedy model), ale o realitu samotnou.

opravdu nemůžete jmenovat ani jeden příklad ekonomického tvrzení, které není objektivní a nezávislé na normativních úsudcích, nebo, jak jsem psal minule, "příklad problému, na který by existovaly dvě logicky konzistetní, vzájemně si odporující odpovědi"? já stále trvám na tom, že ekonomie je zcela pozitivní. předmětem každého vědeckého oboru je poznání, a to ani normativní být nemůže. poznání je jenom uspořádávání informací zvenčí. pokud řeknete "informace, které přijímám, by měly být takové a takové" (normativní výrok), pak takový výrok nesouvisí s poznáním a není to vědecký závěr, protože to samozřejmě nemění obsah přijímaných informací.
07. 08. 2010 | 23:54

jdouci napsal(a):

08. 08. 2010 | 08:58

Mr.White napsal(a):

sonny:
ano, víme-li, které předpoklady nejsou splněny, je model užitečnou pomůckou (k odhalení malých pravd)..tedy se mi zdá, že v tom mezi námi není sporu. Jenže poznání, které dostaneme, není ucelené, či spíše zcela nedostatečné. Nerozporná ekonomická tvrzení můžeme formulovat pouze na poli těchto hrubých zjednodušení reality (=na poli pozitivní ekonomie.) Nepolemizuji s tím, že normativní tvrzení jsou rozporná a že si často protiřečí-jen říkám, že jejich rozpornost je odrazem rozporuplné reality, kterou popisují.
08. 08. 2010 | 12:33

Mr.White napsal(a):

jdouci:

Jistě využití matematiky v ekonomii je důležité, ale to brojení proti nematematikům se mi nelíbí.

V nejlepším případě můžeme matematicky rozebrat účinky úroku, opcí a dalších finančních nástrojů (což by bylo výborné a nesmírně užitečné), ale matematika nám nijak nepomůže při rozhodování, zda je jejich využití správné, zkrátka nepomůže nám při rozhodování o tom, v jakém světě chceme žít. Na tom není nic demagogického.
08. 08. 2010 | 12:54

jdouci napsal(a):

Mr.White: ano, s timto souhlasim, matematika by nemela prebirat zodpovednost, to by meli delat ti, co jsou pro to voleni, resp. svou budoucnost by si pak mel vybrat kazdy sam. Matematizace ekonomie je ciste technicka vec, ktera by mela maximalne rict, ze pokud se rozhodneme k nejakemu kroku, muzeme (statisticky) pocitat s nejakymi nasledky. Ale opakuji, zde neexistuje jedno spravne reseni... ono je tezke definovat i to "spravne".
08. 08. 2010 | 23:00

Dela napsal(a):

Videorozhovor s Krejčířem : Smál se!Bodejť by se nesmál
http://www.youtube.com/watc...
10. 08. 2010 | 20:12

mirda napsal(a):

zírám už dlouho tu nebyla tak fundovaná diskuze.
pánové pro většinu lidí je ekonomie - má dáti dal.
další je pravdou,že člověk nikdy nebude mít dost (peněz,majetku)
je to jak jít na houby, máte plnej košík a nacházíte další sundáte košili zavážete rukávy atd
pak přijde stáří a zjistíte,že si můžete koupit vše ale nepotřebujete to,nemůžete jíst vše, nemůžete milovat co vidíte,a do hrobu ty peníze nepotřebujete,ale to už je pozdě!!!
13. 08. 2010 | 21:06

Velky chytrak napsal(a):

Naprosty souhlas ... presne s tim jsem mel , jako clovek co ma svoji hlavu, na VS Ekonomicke velky problem. ja bych uz ale az tak laskavy jako vy nebyl. Tohle vnimam jako jeden ze znaku totaily , ktera uchopila moc po komunistech. Trzni fundamentalizmus se nidky neosvedcil a pres to jej tady chteji jeho zastanci, za ucasti zfanatizovanych mas , zavest. Zbytecna strata energie ... ne moji, uz u vas nebydlim.
16. 08. 2010 | 19:40

Jirka napsal(a):

Souhlasím, že bychom rozhodně neměli zavrhovat starší ekonomické teorie. Ale postupem času se přece spousta teorií ukázala být nefunkční nebo alespoň částečně nefunkční. Myslím, že dnešní náhled na ekonomii je nejlepší proto, že může těžit to dobré z předchozích teorií a zároveň se vyvarovat toho špatného. Nemám pocit, že by nám na VŠE podsouvali pouze jeden názor. Správný student si udělá obrázek sám. Nic není černé nebo bílé, důležitá je zlatá střední cesta. Myslím, že o ni se mainstream snaží.
13. 09. 2010 | 14:22

student napsal(a):

Obávám se, že má pan Sedláček pravdu. Jsem studentem jedné z našich dvou předních ekonomických škol a musím říct, že ať už se jedná o záměr nebo ne, velmi často se během přednášek a v doporučené literatuře vyskytují myšlenky, které velmi podezřele přikládají velký význam konkrétním ekonomický faktorům a modelům chování jednotlivců, že se pak jeví jako správný jistý způsob 'ekonomického' myšlení, který napomáhá úzké skupině lidí, ale zcela jistě ne všeobecnému blahobytu. A jen mimochodem, rozhodně nejsem socilalista a jsem tak daleko od levicového smýšlení, jak jen člověk může být a přesto je velmi zjevné, jakým principům nás má 'moderní' ekonomie učit.
20. 09. 2010 | 13:50

auto insurance rates napsal(a):

I do not even understand how I finished up right here, however I assumed this post was once great. I don't understand who you're but definitely you are going to a well-known blogger in the event you are not already ;) Cheers! <a href="http://topautoinsurancerates.net/">massachusetts auto insurance rates</a>
15. 10. 2011 | 08:16

ArbinainyCire napsal(a):

kleine nils viagra viagra haarausfall thuoc viagra kamagra pille 100mg viagra generika viagra gefahr cgmp viagra günstig viagra kaufen auswirkung viagra viagra belize viagra wirkung forum
<a href=http://lida-turbo.com/index.php?cat=16>viagra</a>
viagra vom arzt viagra arginin viagra tbl verschreibungspflicht viagra viagra bestellung viagra lunge viagra richtig anwenden medikament viagra viagra ne ise yarar alternativen für viagra
28. 10. 2012 | 22:05

Danielrila napsal(a):

Hello. And Bye.

http://somepaydaylounz.com - mr fitz
26. 02. 2014 | 18:10

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy