Většinu z nás vlastně naše osobní HDP ani nezajímá. Dokážeme žít své životy, aniž bychom se tím zabývali. Proč nás tedy zajímají a noviny a politiku neustále plní detailní čísla o celospolečenském HDP, abstraktním počtu, který říká něco o sumě práce milionů lidí?

Byli jste v roce 2011 šťastnější než v roce 2010? Vedete si přesné záznamy a vypočítáváte kvartální, nebo alespoň meziroční změny? A pokud ano, víte přesně o kolik procent? Nemyslím zhruba, myslím přesně, a to na desetinu procenta.

Řeknete mi možná: Nevím, štěstí se špatně počítá, s obtíží mohu říci, zda jsem byl či nebyl šťastnější, ale přesně o kolik, to nevím, dokonce možná ani nevím, zda jsem byl dvakrát šťastnější nebo jen o tři procenta. Co je koneckonců "štěstí, ta muška jenom zlatá", která nám stále uniká, to nikdo pořádně neví. A když už ji lapíme, brzy se objeví nějaká zlatá muška jiná, která nám nedává spát, a vše začíná odznova.

Tak dobře, zapomeňme na štěstí či na utilitu (ve skutečném životě skutečné těžko měřitelnou, ač jsme se ji my ekonomové učili derivovat a sčítat od rána do večera), a držme se exaktních čísel. Kdo z nás ví, o kolik byl v roce 2010 bohatší nebo chudší než v roce 2011? A zase, pokud se zamyslíme, možná jsme si schopni vybavit, že jsme toho předloni vydělali méně než loni, ale teď jde o to, přesně o kolik. Na procenta, na desetiny - a pěkně očištěné od inflace. Máte o tom někdo z vás přehled?

HDP na hlavu

A tady je to ještě zajímavější! Přesto, že výše našeho osobního ročního příjmu, tedy jakési naše "osobní HDP", je velice jednoznačná a snadno zjistitelná statistika, nikdo z nás ji vlastně neměří.

Většinu z nás vlastně naše osobní HDP ani nezajímá. Dokážeme žít své životy, aniž bychom se tím zabývali a natož to potřebovali k přesnému plánování budoucnosti. Pochopitelně, máme radost, když nám vzroste plat, ale tím naše meziroční sledování statistiky končí.

Proč nás tedy zajímají a noviny a politiku neustále plní detailní čísla o celospolečenském HDP, abstraktním počtu, který říká něco o sumě práce milionů lidí?

Velice hrubý produkt

HDP, jak známo měří, Hrubý Domácí Produkt, tedy to, co se na území dané země za rok vyprodukuje, tedy, o co jsme jaksi teoreticky (všichni dohromady) bohatší. Měří to tak nějak "přesně zhruba", snad proto se tato veličina koneckonců nazývá hrubý(!) produkt, ale možná je to jen taková shoda jmen. Měří se velice jemně a přesně, ale hrubé věci.

Tato veličina je pro nás - a též samozřejmě pro politiky - smrtelně důležitá. Měříme ji, sledujeme ji, revidujeme ji, upínáme se k ní, plánujeme podle ní a mnohdy podle ní volíme. HDP je prostě něco, v co věříme, že o nás cosi vypovídá. Přitom nás vlastně ani nezajímá jeho celková výše, ale jen jeho meziroční změny. A když už srovnáváme bohatství mezinárodně, jak můžeme porovnávat, o kolik je průměrný Japonec bohatší než průměrný Čech, když veřejná zadluženost Japonska je přes dvě stě třicet procent jejich ročního HDP? To je podobné, jako kdybych si půjčil deset milionů dolarů a začal se s vámi srovnávat, kdo je tady teď bohatší.

Snové fascinace exaktností

Co chci říci? Že naše fascinace přesnými čísly na abstraktní rovině je paradoxní. Beztak se statistika zpětně reviduje (jak jsme právě viděli u nás), a nejenže není spoleh na předpovědi nebo proroctví budoucího HDP, ale ani na HDP současné, a dokonce ani minulé.

V osobním životě to víme a respektujeme a vlastně se po exaktnosti ani moc nepídíme. Ale pak nastane nějaká magie a otázky, které nám na osobní úrovni přijdou zbytečné či mimo mísu, se na úrovni abstraktní a celospolečenské stávají téměř smrtelně důležité. Opravdu zvláštní bytost, ten člověk.

Psáno pro HN