Pozdrav z Helsinek

18. 09. 2009 | 17:21
Přečteno 6354 krát
Plná verze zde: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tomas-sedlacek.php?itemid=7616
Existuje evropská země, která relativně nedávno stála na rozhraní podobně závažných ekonomických potíží, jaké teď začínají stále silněji a nebezpečněji doléhat na nás. Dokázala je úspěšně zvládnout a dnes patří k nejstabilnějším a nejobdivovanějším zemím světa. Řeč je o Finsku, jehož zkušenosti se nám právě teď mohou hodit víc, než si myslíme. Nechme se jím inspirovat.

Naše ekonomika stojí na rozcestí. To, díky čemu jsme rostli - nízké mzdy a masivní příliv zahraničních investic - se pomalu vyčerpává. Méně složitou výrobu přebírá Východ a nákladové výhody již zdaleka nejsou markantní. Byli jsme úspěšní, dostali jsme se však na bod, kde můžeme pár let ještě relativně slušně "přežívat". Je to ale jako s učením se cizím jazykům: mnoho lidí "zamrzne" na úrovni, kdy se "jakž takž" domluví, ale už se nikdy neposune dál. I my jsme nyní funkční tržní ekonomika, ale zůstaneme-li stát na místě, budeme přežívat jen za cenu každoročního zadlužování na úkor budoucnosti.

Můžeme ještě několik let tolerovat deficitní hospodaření státu. Ještě pár let si toho běžný občan nemusí všimnout, pak ale už jen těžko bude cesta zpět. Toto je cesta vyhrávání voleb na základě toho, kdo komu co slíbí - ať už je to snižování daní, nebo zvyšování dárků. Obojí dříve nebo později zaplatí volič. Nebo se můžeme postavit na vlastní nohy, a na zdravé nohy tak postavit i naši budoucnost.

Budoucnost a tunel

Na rozdíl od mnohých západních i východních sousedů jsme veřejné rozpočty nezatížili náklady na další sanaci finančního sektoru, který v globální finanční krizi (zatím) obstál. Již před vypuknutím hospodářské krize byly však české rozpočty dlouhodobě neudržitelné. Výpadek daňových příjmů a zvýšené sociální výdaje v průběhu krize tento negativní trend ještě prohlubují. Naše rozpočty je třeba konsolidovat.

Mezinárodní měnový fond sice hovoří minimálně o 140 příkladech rozpočtové konsolidace ve světě v posledních 30 letech. Nicméně téměř dvě třetiny těchto pokusů byly neúspěšné (!) a původní zlepšení rozpočtové bilance bylo do tří let od počátku pokusu vymazáno. Existuje-li evropská země, která již na podobném rozhraní stála a vybrala si dobře, pak je to Finsko, které nabízí jeden z nejlepších adaptačních scénářů. Nechme se jím inspirovat.

Finsko nedisponuje skoro žádnými výraznými přírodními zdroji krom dřeva. Jeho bohatství spočívá v intelektu a pracovitosti obyvatel. Finsko patří k fiskálně nejzodpovědnějším zemím unie, drží se na vrcholu světového žebříčku konkurenceschopnosti a má jen velmi malé problémy s korupcí. Celkově díky tomu patří k nejstabilnějším zemím světa.

Přitom jeho dějiny nejsou nikterak přímočaré. Finsko bývalo velice chudé a navíc si od roku 1989 prošlo podobným šoky jako my. Na konci 80. let minulého století byla tamní ekonomika vysoce závislá na trhu bývalého Sovětského svazu. Jeho kolaps byl pro finské hospodářství mimořádně tvrdý - téměř srovnatelný s tím, co zažívalo Československo.

Ve finském případě byl výpadek zahraniční poptávky ještě zesílen bankovní krizí způsobenou nejen kolapsem vývozu, ale i splasknutím bublin na trzích aktiv a nadhodnoceným kurzem národní měny. Jen pro představu: finský hrubý domácí produkt v letech 1991 - 1994 poklesl o 13 %, investice se zhroutily na necelou polovinu předkrizové úrovně a nezaměstnanost během velmi krátké doby stoupla ze 3,5 na 18 %. Veřejné finance byly v rozvalu a celá odvětví finského průmyslu musela být reorganizována od základu.

Česko se dnes již nemůže spoléhat na polštáře zmírňující systémovou transformaci 90. let v podobě devalvace koruny a mzdových nákladů, jež umožnily velmi úspěšnou reintegraci do světové ekonomiky. Tehdejší polštáře jsou pryč a globální recese nám připravila poměrně tvrdé přistání. Právě proto je zkušenost Finska cenná a stojí za pečlivé prostudování.

Lehce našlapující ekonomika

Finové pěstují dlouhodobě obezřetnou rozpočtovou politiku právě proto, že si pamatují hořkost poslední krize, která si vynutila velmi nepopulární opatření. Tamní veřejný dluh se v letech 1990 - 1993 zečtyřnásobil z 14 % na 56 % HDP. Vláda tak musela krátit skoro všude, včetně citlivých sociálních výdajů. Podotkněme, že úsporné návrhy prosazovala i tamní sociální demokracie. S úspornými rozpočty v 90. letech souhlasili též bývalí komunisté. Je symptomatické, že jediné, kde Finové neškrtali ani v časech nejhlubší krize - a naopak zde finance navyšovali - byla podpora strategických investic do budoucnosti. Především do školství, vědy a výzkumu, ale také do kultivace tržního prostředí a institucionálního zázemí.

Finský politický systém se vyznačuje stabilitou, konsenzuálním rozhodováním a kontinuitou, což souvisí i s tím, že v zásadě jde o rotaci tří největších politických stran, z nichž dvě zpravidla vytvářejí jádro vládní koalice.Nastavená politická struktura má dopad i na fiskální politiku: finský ministr financí bývá vždy členem druhé nejsilnější vládní strany, má tak paradoxně mnohem větší moc, protože premiér ani mnozí další členové vlády jej nemohou "válcovat" po stranické linii.

Přestože se o severských zemích traduje, že jsou velice daňově nákladné (vysoké daně a vysoké výdaje státu), porovnání čísel ukazuje v případě Finska něco trochu jiného. Česko má nyní výdaje na úrovni 42,2 % HDP, Finsko sice o málo vyšší (48,4 %), což je ale pořád méně než v případě Maďarska, kde už výdaje atakují hranici poloviny HDP (49,8 %). A budeme-li ještě pár let přešlapovat na místě, předeženeme Finy podobně jako Maďaři.

Dnes se Finové intenzivně zabývají přípravou komplexní daňové reformy. Cílem je vytvořit takový daňový systém, který by podporoval podnikatelskou kulturu, růst produktivity práce i zaměstnanosti. Daňové břemeno má být nastaveno tak, aby zároveň zajistilo udržitelný vývoj veřejných financí při rozumných výdajích. A konečně si Finové uvědomují, že daňová konkurence je fakt, s nímž se rovněž musejí vyrovnat. Přestože daňová reforma má být hotova až koncem příštího roku, vypadá to, že například vysoké mezní zdanění příjmů půjde dolů na 50 %, zřejmě budou dále zvedat nepřímé daně a daně z nemovitostí.

Přestože se roku 1994 ve Finsku podařilo dosáhnout bodu obratu a obnovit ekonomický růst, nezaměstnaných ubývalo jen velmi pomalu. I proto, že růst zaměstnanosti byl spíše důsledkem zvýšení konkurenceschopnosti než aktivní politiky.

Vynalézavost, s jakou Finové překonávají omezení daná historickou tradicí a uspořádáním trhu práce, je nepopiratelná. Dosti rozšířenou praxí je krácení pracovních úvazků, částečné pracovní úvazky - těmito cestami se Finové snaží zvýšit flexibilitu trhu práce v situaci, kdy stále mají jednu z nejvyšších měr organizovanosti v odborech, v nichž jsou skoro tři čtvrtiny zaměstnaných. Masivní jsou investice do celoživotního vzdělávání zaměstnanců tak, aby dokázali absorbovat nové vědomosti požadované inovačním cyklem.

Finové mohou počítat s tím, že při vyhlídkách na stárnutí obyvatelstva (přes vyšší fertilitu než u nás) se alespoň mohou opřít o prozatím vysoký přebytek na důchodovém účtu průběžného pilíře, který představuje ekvivalent 60 % HDP.

Něco jako univerzální univerzita

Velké rozdíly panují mezi námi a Finskem ve výdajích na vědu a výzkum. Tedy v oblasti, která je - spolu se systémem vzdělání - rozhodující pro budoucí produktivitu. Finsko dává na tyto účely 3,47 % HDP (z toho soukromý sektor 72 % v roce 2007), zatímco Česko jen 1,5 % HDP (z toho soukromý sektor 66 % s mírně rostoucí tendencí v posledních letech). Vysokým výdajům na vědu, výzkum a vývoj odpovídá i zaměstnanost v této sféře, kde Finsko vede žebříček s 3,3 % zaměstnaných ve vědě a výzkumu, zatímco u nás jsme s úrovní 1,43 % pod unijním průměrem.

Samy inovace jsou Finy pojímány mnohem šířeji a pragmatičtěji než u nás, neboť nekladou vždy důraz na jejich vědecký obsah.

V létě také začal ve Finsku platit nový univerzitní zákon. Univerzity dostávají větší autonomii a jsou z nich samostatné právnické osoby, buď jako veřejnoprávní subjekty nebo soukromoprávní nadace. Zároveň se změnila jejich governance - ve správní radě musí být nejméně 40 % externích členů, často podnikatelských a manažerských es. Od změn se očekává diverzifikace zdrojů financování, soutěžení o mezinárodní výzkumné projekty, intenzivnější mezinárodní spolupráce a zřetelné zacílení na inovace, výzkumnou činnost a kvalitu vlastní výuky.

Pozoruhodným nápadem je fúze tří škol univerzitního typu v Helsinkách (ekvivalent jejich ČVUT, UMPRUM a VŠE) do jediné Aalto University. Hlavním motivem bylo podpořit kreativitu exaktních oborů a exaktní a ekonomické myšlení implantovat i kreativcům prostřednictvím práce ve společných týmech. Například studenti MBA programu by měli více rozumět technikům a designérům, přičemž touženým výsledkem by měla být přeměna technických řešení a designérských nápadů do konkrétních byznysplánů přitahujících pozornost firemního sektoru nebo přímo zakládání nových inovativních firem schopných získat rizikový kapitál.

Důvěřivý jako Fin

Důležitým rysem finského úspěchu je fakt, že Finové v podstatě důvěřují své vládě, že rozhoduje po zralé úvaze, kompetentně a bez nadbíhání partikulárním zájmům. Mají proč. Tamní veřejná správa patří k "nejčistším" na světě, což potvrzují i pravidelná hodnocení vnímaní korupce ze strany Transparency International, Světové banky a dalších institucí.

Máme-li shrnout, co je na Finsku hodno kopírování, pak je to snaha o hledání dlouhodobého konsenzu společenských elit. Dále aktivní zájem o fiskální zodpovědnost. A také dlouhodobé upevňování konkurenční pozice, a to zejména cestou investic do oblasti školství, vědy a výzkumu. Konečně nezle opomenout ani cílevědomé pěstování "čisté vlády" ve smyslu její nestrannosti a nezkorumpovanosti.

Finům je jasné, že jejich prosperita závisí na tom, jak dobré budou mít školy, jak příznivé bude jejich podnikatelské prostředí a jak efektivní bude jejich veřejný sektor. To je obecný recept. Na rozdíl od nás však Finové pro jeho naplnění v praxi dělají mnoho.

Bohatství Finska spočívá v intelektu, pracovitosti a vynalézavosti jeho obyvatel. Z ledové jeskyně chudoby a dluhů dostaly tuhle severskou zemi inspirativní nápady.

Autor/ři: Miroslav Zámečník, Tomáš Sedláček, Michal Mejstřík

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

ver napsal(a):

mají Finové Paroubka ?
18. 09. 2009 | 17:49

Ford napsal(a):

Tak jsem v klidu. My jsme narazili s finskou reformou u nás už na začátku u "v intelektu a pracovitosti obyvatel."

U nás bylo 30,- Kč bráno jako vyhlazování místních obyvatel. Tak jak by rozdýchali důchodci placení zdrav. pojištění. A poplatky i po přepočtu na kupní sílu násobně vyšší. Že by všechno platili a pak by se jim vrátilo 60%.

Tak Finsko u nás na 100% neprojde nikdy.
18. 09. 2009 | 18:04

IO napsal(a):

No, pane Sedláčku, já pamatuju převrat v devětaosmdesátém. Tehdy k nám přijeli jacísi pitomí študenti z Prahy a na platformě Občanského fóra vyzývali, abychom si zprubli jakýsi "švédský model"! Neměli jsme tankrát ani tušení, o čem to melou, a koukali jsme na ně jak puk! V 90. letech jsme pak ten jejich "švédský model" po česku zažili. Zážitek to je dodnes nezapomenutý a nezapomenutelný. Tak teď zase podle vás "finskej model" a jen "zlehka při něm našlapovat"! Pánbůh nás všechny potěš, Finové si potrpí na fiskální disciplínu, tak to je pro náš model jako šitej na míru, už to živě vidím a protáčej se mi z toho oční panenky.
18. 09. 2009 | 18:10

granil napsal(a):

Finové mají oproti nám také výhodu v tom,že věří své vládě,jak uvádí autor.To my u nás o vládě bohužel říci nemůžeme,protože politika našich nejvyšších je hlavně o vzájemných osobních výpadech konkurentů,o korupčním jednání atd.To by musela do PS po volbách přijít nová garnitura politiků a to se asi nestane.Opět budeme sledovat Paroubkovi veletoče a žití na dluh až na to během možná krátké doby dojedeme do Maďarska a to bude začátek konce.Potom bude zajímavé sledovat výroky pánů Paroubků,Sobotků,Rathů,Zaorálů atp.
18. 09. 2009 | 18:17

arlon napsal(a):

Ne, Finové nemají Paroubka a finská hymna má název - Maame laulu.
A co my - my máme howno....
18. 09. 2009 | 20:43

Eliška II napsal(a):

já bych chtěla finský model, ale prosím, bez komárů! Je to možné?
Promiňte...

Hezký večer:-))
18. 09. 2009 | 20:47

SuP napsal(a):

Když tu nedávno pan Šmíd prezentoval tenhle článek, nezapoměl Vás uvést mezi autory. Škoda, že většinu diskusních příspěvků si odnesl on. Přeji vám, abyste si taky početl. Možná až v úterý socani zabijou návrh rozpočtu......
18. 09. 2009 | 21:32

Gren napsal(a):

Sem zvědavý jak tady pane Sedláček budete zavádět prohibici která je ve Finsku také špičková.
18. 09. 2009 | 21:52

BudaFriend napsal(a):

Proc chodit kolem horke kase: Finsko, stejne jako Rakousko pestuji demokraticky korporatismus (teda tak to nazyvaji politologove). Odbory, zamestnavatele a vlada tak dolouho diskutujou az najdou dobre reseni. Lidi tomu duverujou, neb diskuse je verejna, takze vidi, ze to neni habadura nejakych vychcanku. Pak se to reformuje ...
Klicova otazka je, jak takovy korporatismus ustavit. Bohuzel, tezko; tece u toho krev. Ve Finsku (i v Rakousku) si to vyzadalo obcanskou valku, jednu ci dve okupace a sovetsky strasidlo hned za hranicema. Finove se navzajem vrazdili v letech 1918-20 a az do Zimni valky (1939-40) to byla rozstepena zeme. Kdyz jim realne hrozilo, ze z nich bude Sovetska republika, tak zakopali valecnou sekeru a vybudovali korporatisticky instituce, ktere jim dodnes umoznuji resit konflikty dohodou.
Stejne tak Rakusaci. Mezi valkama po sobe ve Vidni stirleli cerveny a cerny bojuvky. Pak prisel anschluss a nackove zavreli socdemaky i lidovce. Rika se, ze rakouska proporcionalni demokracie se zrodila v nacistickejch koncentracich. Po valce se Soveti snazili nechat zvolit komunisty, ala Ceskoslovensko. Jediny zpusob jak si je udrzet od tela byla velka koalice, tak se cerny a ceeveny rakusaci domluvili a vytvorili korporatisticky instituce delby moci a reseni konfliktu, ktery tam funguji dodnes.
Obavam se, ze ani kdybys zavrel Jiricka s Mireckem do hladomorny s celou jejich prazskou suitou, tak funkcni demokraticky korporatismus neupecou..., i kdyz nouze naucila Dalibora housti, ze.
18. 09. 2009 | 21:52

IO napsal(a):

Pozdrav z Helsinek: to bude od čtenářů tisíc pusinek! A ta košatá a myšlénkově plodná diskuse, ba co dím, rozprava! Inu, dali jste nám dardu, tak žádný div, že se s Vámi už nikdo nebaví.
18. 09. 2009 | 22:24

Honza Český napsal(a):

Autor napsal:

„Máme-li shrnout, co je na Finsku hodno kopírování, pak je to snaha o hledání dlouhodobého konsenzu společenských elit.“

A tak pro autora:

Jaké české společenské elity máte na mysli ?
19. 09. 2009 | 03:06

Pacák napsal(a):

Cituji:"drží se na vrcholu světového žebříčku konkurenceschopnosti a má jen velmi malé problémy s korupcí. Celkově díky tomu patří k nejstabilnějším zemím světa…
Finsko dává na tyto účely 3,47 % HDP (z toho soukromý sektor 72 % v roce 2007), zatímco Česko jen 1,5 % HDP…
Důležitým rysem finského úspěchu je fakt, že Finové v podstatě důvěřují své vládě, že rozhoduje po zralé úvaze, kompetentně a bez nadbíhání partikulárním zájmům. Mají proč. Tamní veřejná správa patří k "nejčistším" na světě, což potvrzují i pravidelná hodnocení vnímaní korupce ze strany Transparency International, Světové banky a dalších institucí…"
Co z toho platí pro Čezko?
19. 09. 2009 | 11:06

Baba napsal(a):

Máme zhuntovanou přírodu, chutnější kuchyni, vyrábíme vlastní víno, méně holdujeme lyžařským sportům, trpíme méně nedostatkem slunečního svitu v zimě, vzhledem k jižnější poloze naší země je náš národní temperament veselejší, ale i zkorumpovanější, a Finové k nám téměř nejezdí. My k nim jen vzácně.
19. 09. 2009 | 11:21

Baba napsal(a):

A že bychom věděli, odkud pochází Nokia, není ani zdaleka samozřejmé.
19. 09. 2009 | 11:26

Baba napsal(a):

A Finové si nás nebudou pamatovat podle Václava Havla, ale podle Emila Zátopka a Jarmily Kratochvílové. Aritmeticky máme šanci v roce 2014.
19. 09. 2009 | 11:35

Rumcajs napsal(a):

Hezké čtení pane Sedláčku. Mít rozumné levicové strany, to je terno. Tam se pak dá i rozumě hospodařit.

To ale není náš případ. Nedávno jsem mluvil s členkou ČSSD. Nechápu, co ji tam drží, ale mluvila o špiclování, donášení, korupci adt. uvnitř ČSSD.
Šance, že by se taková banda začala chovat odpovědně, je zcela mizivá.
19. 09. 2009 | 13:20

jj napsal(a):

Hm, byli by Finové ochotní nás okupovat?
19. 09. 2009 | 18:01

ewert napsal(a):

Osobně si myslím, že v našem vysoce korupčním a jánabráchovském prostředí by bylo zvyšování podílu státních výdajů na HDP bláznovstvím. Nemluvě o tom, že 48,4 %, to už je teda povážlivě blízko hranici 50 %.
19. 09. 2009 | 19:01

Moravan napsal(a):

Hezky vecer z Pori (Finsko)
Ziju ve Finsku s manzelkou a nasima detma cca. 13 mesicu. Ja jsem zamestnany u finskeho zamestnavatele, manzelka na materske. Zde je muj "kratky" komentar:
Jak tak procitam uryvek pana Sedlacka, nachazim jistou podobnost s ruznymi nazory, priruckami a pruvodci tykajici se Finska. Vsechny materialy ktere jsem kdy o teto zemi cetl maji vesmes stejny nadech a to pozitivni popis, dalo by se rict, ze popisuji Finsko jako raj na zemi. Samozrejme to NENI PRAVDA! Finsko je jako kazda jina zeme ma sve vyhody i nevyhody, myslim ze pan Sedlacek popisuje Finsko znacne neobjektivne.

1.Proc je Finsko v soucasnosti relativne uspesne?
Mozna na tom maji mensi zasluhu faktory, ktere popsal p.Sedlacek to nejdulezitejsi p.Sedlacek ovsem nenapsal. FINOVE jsou FINOVE. To co je hlavni merou drzi nad vodou je jejich nacionalismus. Jejich pohled na svet je jasny, Finsko je nejlepsi, Fin kupuje jen finske vyrobky protoze jsou nejlepsi. Samozrejme to neni pravda, finske jidlo je tragicke a pekelne drahe, finske sluzby taktez. Ve Finsku totiz najdete predevsim obchody, obchodni retezce, benzinove pumpy, hotely, restaurace s finskym kapitalem, nabidka je pak 90% finska produkce (jako celek je to pak jeden velky finsky spletenec). V podstate lze rict, ze finsky trh je neprostrelitelny (muzete mit sebelepsi vyrobek, kvalitou i cenou vyhodnejsi) pokud nebude mit za sebou Finy zapojene do onoho spletence a na etikete finskou vlajecku s napisem MADE IN FINLAND - NEUSPEJETE!Tady je par prikladu nakladu na zivot ve Finsku:
"chleba"400g - cca.1,7e
1kg brambor - cca. 0,7e
1kg hoveziho - cca. 15e
1kg rajcat - cca. 4e (rocni prumer)
navsteva lekare - 25e
den pobytu v nemocnici - 65e
povine pojisteni auta (diesel 2.0) - 600e/rok
diesl - 1e/l
servis (diesl 2.0) - 700e
najem bytu/domu cca 500-1000e/60m2

tady pak priblizne info o danich:
dan z prijmu fyz. osob
0-20tis.e/rok - 18%
20-60tis.e/rok - 35%
60tis.e a vic - 45%
dan z motoroveho vozidla - cca.700e/rok pro diesl(v CR neexistuje ekvivalent)

Dalsim dulezitym faktorem pro uspech Finska byly decentralizacni reformy.

2.Intelekt finu - jak je to tedy?
Opet bych Finy nejak neprecenoval, ani nepodcenoval. Co se tyce prirozeneho intelektu, neni rozhodne vetsi ani mensi nez u lidi v CR. To v cem vidim obrovskou vyhodu Finu je jejich jazykova vybavenost! Ta ovsem nezavisi na intelektu, ale na jednoduchem faktu ze jejich televizni programy jsou vysilany v Anglictine a ze finska vlady ty penize do skolstvi proste pusti. Jelikoz jsem stavebni inzenyr pracovne pusobici v teto oblasti musim rict, ze technicky jsou finove slabsi nez my Moravane.
Dokladem o tom, ze s moravskym intelektem to neni zas az tak tragicke by mohlo byt to, ze tady pracuju. V podstate je to paradox, prosadit se pracovne ve Finsku pro me neni tak velky problem jako prosadit se v CR (Mozna je to tim, ze odmitam pracovat v Praze, jakozto korupcnim centralistickem brlohu, ktery dusi zbytek republiky. Clovek ktery neprojde nekolik "prazskych ritnich otvoru" nema proste sanci. No nevim, mozna se mylim.)

3.Trh prace a pracovitost Finu
Co se tyce pracovitosti Finu s tim bych i s p.Sedlackem souhlasil - Finove jsou pracoviti. Co se vsak tyce trhu prace a vubec moznosti pracovat a zit ve Finsku, musim rict, ze kazdy ukon tady ve Finsku je vysilujici (tahanice s urady, problemy s vykladem norem, preklady). Pokud srovnam Anglii(pracoval jsem 1 rok), Nemecko (pracoval jsem 2 roky) a Finsko, Finove mi kladou do cesty nejvetsi prekazky a administrativni pasti (Napr. obrovske problemy s registraci auta, harmonizace dokladu o bydlisti - OP neni z pohledu finu dokladem, zpusob urcovani dani ona lahudka z dilny ODS (superhruba mzda) byl pro me superhruby narez ve vztahu k vysvetlovani finum co potrebuju za doklady, abych mohl podat u nas DP, atd., atd., tech problemu je mnoho a i po roce stale nove prichazeji).

Pokud bych mel napsat nejaky zaver znel by asi takto:
Finsko neni spatna zeme, ale rajem pro zivot take ne. Pokud bych ja videl nekde svuj raj, pak je to Morava. Pokud by mi dosel dech a potreboval se nekym inspirovat urcite bych zavital do Bavorska.
S pozdravem z Finska
Moravan
19. 09. 2009 | 21:31

Tesa napsal(a):

Dobrý den,

to jsou zase žvásty stejně jako vaše "záverečná zpráva" nad níž jsem se pobavila. Doufám, že jste to psali zdarma. Tady se také bavím. "Naše ekonomika stojí na rozcestí" - ta už stojí na rozcestí 20 let.

"Byli jsme úspěšní, dostali jsme se však na bod, kde můžeme pár let ještě relativně slušně "přežívat". No pane Sedláčku, možná nevíte jak šla průmyslová odvětví během 90. let do kytek a dnes skomírající, podkapitalizovanéí firmy sotva přežívají.
Vaše povrchní vidění úspěchů Finska je opravdu ´dětinské. Odpovědi, na to, co je potřeba udělat abychom byli jakože to Finsko, najdeme v Global competitive report, sekce instituce. Kocourkovu zdar!
19. 09. 2009 | 23:40

clae shoes napsal(a):

HI...
welcome to our website: http://www.shoes-base.com
thanks..
we all kinds of sport shoes and other things.You can buy something you like here.
20. 09. 2009 | 03:33

Já napsal(a):

Pro všechny:
Všimli jste si schválně příspěvků, které sem napsali lidé, co mají zkušenosti s cizinou? Všichni si shodnou na tom, že Angličan preferuje vše, co je anglické, Fin zase vše, co je finské. A Čech? Tady je to naopak. Co je české, není "in". Sáhněte si každý do svědomí - když jdete nakupovat, kdo z vás upřednostní český výrobky? Aha? A o tom to je. Čech si nikdy nezajede koupit kvalitní a chutnou domácí husu k soukromníkovi na farmu za 300,-Kč, ale sjede za město na výpadovku do super big obchoďáku, kde ji mají za poloviční cenu, ovšem měsíc prošlou. A bohužel z takovýchto detailů náš život vlastně sestává. Kdo půjde pracovat do 100%-ně české firmy za 13 tisíc hrubého měsíčně, když může dělat KEY FINANCIAL MANAGER JUNIOR nebo SENIOR za 25 tisíc nástupného? Když Čech hledá práci, tak se nedívá na to, že podpoří domácí průmysl a pracovní trh, ale kouká na to, aby co nejrychleji nabyl majetku. Prostě chce postavit dům do dvou let, ovšem že za další dva roky už nebude mít práci a bude zadlužen hypotékou apod. si už neuvědomuje.
A další problém české ekonomiky? Nepodporuje se nová, nastupující generace, ale naopak se zbytečně investuje do (nej)starších generací, které to už ale nedovedou vrátit.
20. 09. 2009 | 11:50

antiekonom napsal(a):

Milý a roztomilá Já.
Krásný příspěvek. Ještě krásnější je rozčarování nad zamyšlením. Doporučoval bych ti jen takový malý exurs. Vydej na webových stránkách seznam 100% českých firem (teď nemyslím živnostníčky pracujících pro sebe). Seznam českých výrobků. Ne českých podle jména, ale českých podle firmy. A bude to nářez. Pokud se nebudeme zajímat o tom, že na ty naše levné výrobky někde maká dítě za pár šupek, tak potom nemůžeme konkurovat cenou.Ale to je potřeba změna myšlení z ekonomického na společenskosociální, k tomu nám ekonomové typu Sedláčka nepřispějí.
20. 09. 2009 | 14:22

beník napsal(a):

Rozmilá- ý Já
Ta stará generace nemá co vracet, ta už dala.Nebo jste snad vy mladí studovali za svoje peníze? A ten další Váš text, je přesně o těch mladých. Rychle zbohatnout za každou cenu být"in"a pracovat pokud možno u zahraniční firmy. Kdo se chová jinak je "socka". V té honbě za bohatstvím pak nějak ti staří trochu zavazí v rozletu těm mladým.
20. 09. 2009 | 21:12

kevorkian napsal(a):

Díky Moravanovi za jeho inspirující příspěvek.

Jinak slibuju na holý pupík, že budu upřednostňovat české výrobky, kde to jen bude možné.. :-)
21. 09. 2009 | 17:41

jast napsal(a):

Moc hezký článek,

Bohužel to není 66% výdajů na VaV, který by investoval soukromý sektor..Nýbrž je tento poměr vůči veřejnému sektoru téměř rovnocenný..(půl na půl) A PRÁVĚ V TOM JE STRUKTURÁLNÍ ODLIŠNOST ČR. To samé s poměry výdajů na základní vědu..zde je opět strukturální odlišnost od vyspělých ekonomik..A statistiky se budou horšit vzhledem k finanční situaci soukr.sféry. A pak prý věšíme AV ČR.

viz níže - zdroj oficiální statistika ČSU:
Nejdůležitějším finančním zdrojem podpory výzkumných a vývojových činností v ČR byl v roce 2007 obdobně jako v předchozích letech podnikatelský sektor (soukromé zdroje). Jeho podíl na financování výzkumu a vývoje v ČR dosáhl hodnoty 54,0 %. V absolutním vyjádření šlo o 29,3 mld. Kč, které byly dány subjekty podnikatelského sektoru na financování VaV v ČR. Šlo především o výdaje určené na provádění vlastního VaV v podnicích (97,2 %).
Druhým nejvýznamnějším poskytovatelem finančních prostředků v ČR byl v roce 2007 se 41,2 % vládní sektor (veřejné zdroje). Z veřejných rozpočtů byla na podporu VaV poskytnuta částka 22,4 mld. Kč, která byla určena k financování VaV jednak v jednotlivých subjektech (ústavy Akademie věd, resortní výzkumné ústavy) vládního sektoru (40,8 %), na vysokých školách (37,5 %), ale i jako přímá podpora VaV prováděného v podnikatelském sektoru (21,0 %).
21. 09. 2009 | 17:48

jast napsal(a):

http://www.czso.cz/csu/2008...$File/960108k2.doc

ještě odkaz pro možnost ověření
21. 09. 2009 | 17:58

Michal napsal(a):

Proč je na tom Finsko (5,3 mil populace , 1,8 mil v soukromém sektoru) tak dobre?
Protože má jednu velice úspěšnou telekomunikační firmu, která ve spravný čas investovala do správné technologie a od té doby se to táhne...

To ale neznamená, že prosperita Finska bude na věky věků, zvláště vzhledem k nastupujícímu tlaku telekomunikací čínských a korejských výrobců....

Zvyšení podílu terciálního vzdělání je rovněž diskutabilní, neboť již dnes se ukazuje, že většina západní evropy řeší problém převzdělaností (overskilled) a docela běžná je vysoká nezaměstnanost pro terciálně vzdělané lidi. Spíše bychom se měli orientovat na důslednou aplikaci redukce nákladů například aplikací Lean brain managementu - tj. například nahradit vysokoškolsky vzdělané lékárníky, jejichž hlavní činnost spočívá ve čtení ručně psaných receptů levnějšími způsoby distribuce léků atd.
Tím vznikne dostatek terciálně vzdělaných kreativních lidí, bez nutnosti zvyšovat počet studentů a snižovat tak kvalitu VŠ.

Co nám na to napíší naši ekonomové například pan Sedláček?

Dále je nutné se také pozastavit nad reálným přínosem mnoha vědeckých objevů, neboť pokud vezmeme činnost AV ČR za patnáct let, tak kolik patentů dokázalo za tuto dobu zaplatit náklady na vlastní vývoj a režiji příslušného pracoviště? Jejich počet se dá spočítat na prstech jedné ruky.

Poznámka: Klasickým případem v globálním měřítku je úspěch biotechnologických firem, které navzdory obrovským investicím nedokázali tyto investice navrátit.

Proč o tom mluvím? Protože jsem veden celosvětovým trendem, který hovoří jasně o to, že nikdo není ochoten platit za nové funkce a vlastnosti výrobku, ale naopak je tlak koupit stejné funkce a vlastnosti strojů a produktů, za co nejnižší náklady. Tím pádem inovace se stává přítěží. ediná smysluplná inovace je redukce nákladů.
Přijměme fakt, že vědecký výzkum stejně jako vnitrofiremní výdaje na IT přestávájí (až na pár výjimek) poskytovat konkurenční výhodu.
Příklad to jestli odešlu email s přílohou po 2Mbitové lince nebo po 20Mbit lince je defakto jedno, hlavně že odešel.
Toto je příčinou úspěchu Asiatů, to že nabízí zboží, které si trh žádá a hlavně je ochoten zaplatit.
21. 09. 2009 | 23:15

Milan napsal(a):

Pokud srovnáme aktivity Finska s naším Kocourkovem, my asi hledáme kudy cesta nevede. Na rozdíl od smlouvy ODS s voliči, se boj s korupcí omezil na výzvy a zvláště pak zrušení finanční policie panem zvaným Íčko (podle Mrázka)zasadilo korupci těžkou ránu. I školství zvládla Topolánkova vláda skvěle, pödle OECD neklesly investice do vzdělání nikde, tak jako u nás... A věda, ta se má u nás do tří let omezit na 50%, nač taky vědu ve státě, kde většina lidí pravice chce být buď pravými politiky nebo provozovat nákup za ůčelem prodeje.
24. 09. 2009 | 23:29

Jirka www.KamPoMaturite.cz napsal(a):

Příklady táhnou a v ekonomice obzvláště. Nezapomenu kolik příkladů během studií na VŠE, tedy během pěti let, jsem slyšel. Nejdříve to bylo vzorné Irsko, pak Nový Zeland, někteří profesoři se rozplývali nad manažerem Soudkem a jeho nakupy pro Škodu Plzeň, Klaus chválil finanční štiky Tykače atd.
Chci jen říct, že příklady jsou fajn, ale občas člověk přijde na to, že kulhají na obě nohy.
26. 09. 2009 | 21:02

Fans club artis napsal(a):

„Máme-li shrnout, co je na Finsku hodno kopírování, pak je to snaha o hledání dlouhodobého konsenzu společenských elit.“

A tak pro autora:

Jaké české společenské elity máte na mysli ?
05. 12. 2009 | 16:51

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy